CS241522B2 - Method of new arylphenylethers derivatives production - Google Patents

Description

Předložený vynález se týká způsobu výroby nových substituovaných derivátů arylfenyletherů dále uvedeného obecného vzorce I, jakož i jejich adičních solí s kyselinami a jejich komplexů s mědí. Nové deriváty arylfenyletherů se používají k potírání f ytopatbogenních hub při ochraně rostlin.

Nové cenné deriváty arylfenyletherů po-

dle vynálezu odpovídají obecnému vzorci
Ar-O-	ja Kb	O V -c—- ó
l CHZ~	/srN (1)
v němž

Y znamená skupinu —CH= nebo —N=,

R_a a R_b znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo methoxyskupinu,

U a V znamenají nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo· společně znamenají alkylenový můstek vzorce

Ri Rz y~\ přičemž

Ri znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku,

R₂ znamená skupinu vzorce —CH₂-—Z—R?, kde

Z znamená kyslík nebot síru a R₇ znamená alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku, methoxyeťhylovou skupinu, fenylovou skujpinu, chlorem nebo· methylem substituovanou fenylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo chlorem nebo· methylovou skupinou substituovanou benzylovou skupinu a

Ar znamená skupinu vzorce

přičemž

R_c, R_d a R_e znamenají nezávisle na sobě vodík, halogen, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, trifluormethylovou skupinu nebo nitroskupinu, a zahrnují rovněž adiční soli sloučenin vzorce I s kyselinami a komplexy sloučenin vzorce I s mědí.

Výrazem „alkyl“ samotným nebo jako složkou. jiného substituentu jsou vždy podle počtu uvedených atomů uhlíku například následující skupiny: methyl, ethyl, propyl, butyl atd., jakož i jejich Isomery, jako například isopropyl, isobutyl, terč.butyl, sek.butyl atd.

Výrazem „alkenyl“ se rozumí například 1-propenyl, allyl, 1-butenyl, 2-butenyl nebo· 3-butenyl.

Halogenem se zde i v další části rozumí fluor, chlor, brom nebo jód, výhodně chlor nebo brom.

Předložený vynález se týká způsobu výroby volných sloučenin obecného vzorce I, jejich adičních solí s anorganickými a organickými kyselinami a rovněž jejich komplexů se solemi mědi.

Solemi jsou zejména adiční soli s fyziologicky nezávadnými anorganickými nebo organickými kyselinami. ( v souhlase s účelem použití).

Jako fyziologicky nezávadné anorganické a organické kyseliny přicházejí v daném případě v úvahu například halogenovodíkové kyseliny, například chlorovodíková kyselina, bromovodíková kyselina nebo jodovodíková kyselina, sírová kyselina, fosforitá kyselina, fosforečná kyselina, dusičná kyselina, popřípadě halogenované mastné kyseliny, jako octová kyselina, trichloroctová kyselina a šťavelová kyselina nebo sulfonové kyseliny, jako benzensulfonová kyselina a methansuífonová kyselina.

Komplexy mědi a sloučenin vzorce I sestávají ze základní organické molekuly a anorganické nebo organické soli mědi, například halogenidů, dusičnanu, síranu, fosforečnanu, vínanu, mědí. Kationt mědi se může přitom vyskytovat v· různých mocehstvích, které mu příslušejí.

Sloučeniny vzorce I jsou při teplotě místnosti stálými oleji, pryskyřicemi nebo pevnými látkami, které se vyznačují velmi cennými fungicidními vlastnostmi při ochraně rostlin. Uvedené sloučeniny se tudíž dají používat v zemědělství a v příbuzných oborech k boji proti fytopathogenním mikroorganismům.

Jedna ze skupin fungicidů, která je důležitá pro použití při ochraně rostlin, je představována sloučeninami obecného vzorce I, v němž

Y znamená skupinu —CH= nebo —N=,

R_a a· R_b znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s l až 3 atomy uhlíku nebo methoxyskupinu,

U a V znamenají nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo společně znamenají alkylenový můstek vzorce

Ri Rz

M kde

R_l znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku,

R₂ znamená skupinu vzorce —CH₂—Z—R₇ přičemž

Z znamená kyslík nebo síru,

R₇ znamená alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku, methoxyethylovou skupinu, fenylovou skupinu, chlorem nebo methylovou skupinou substituovanou fenylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo· chlorem nebo methylovou skupinou substituovanou benzylovou skupinu a

přičemž

R_c, R_d a R_e znamenaj nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, trifluormethylovou skupinu nebo nitroskupinu, jakož i jejich adičními solemi s kyselinami a jejich komplexy s mědí.

Výhodnou skupinu zemědělsky použitelných fungicidů tvoří sloučeniny vzorce I včetně jejich solí a komplexů s mědí, v nichž Y znamená skupinu —CH= nebo· —-N=, R_a a R_b znamenají nezávisle na sobě vodík, halogen nebo alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku a Ar znamená skupinu vzorce

kde

R_c, R_d a R_e znamenají nezávisle na sobě vodík, halogen, trifluormethylovou skupinu nebo alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, a

U a V mají významy uvedené pod vzorcem I.

241322

Tato skupina bude označována jako skupina Ib.

Další výhodnou skupinu zemědělsky použitelných fungicidů tvoří sloučeniny obecného vzorce I, v němž Y znamená skupinu —CH— nebo —N—, Ar má význam uvedený po*d vzorcem I, R_a, Rb, R_c> Rd a R_e znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, chloru, bromu, fluoru, methylovou skupinu, methoxysikupinu nebo nitroiskupinu, U a V znamenají nezávisle na sobě alkylenovou skupinu uvedenou pod vzorce I, přičemž R_t znamená vodík nebo alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku a R₂ znamená skupinu —CH₂—O—R₇, přičemž R₇ znamená alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 3 atomy uhlíku substituovanou alkylovou skupinu se 2 až 4 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 a,ž 4 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu.

Tato* skupina bude v dalším textu označována jako* skupina Id.

Tak náleží k zemědělsky zvláště využitelným jednotlivým látkám například následující sloučenina:

2- [p- (3‘,4‘-dichlorf enoxy) f enyl j -2- [ 1- (1H-1,2,4-triazolyl j methyl ] -4-methoxymethyl-1,3-dioxolan.

Podle vynálezu se sloučeniny obecného vzorce I, jejich adiční soli s kyselinami a jejich komplexy s mědí připravují tím, že se za účelem výroby sloučenin obecného vzorce I, v němž U a V znamenají společně skupinu vzorce —CH₂—CH(CH₂ZR₇‘j — a R₇‘ znamená zbytek R₇ rozdílný od vodíku, při teplotě od 40 do 130 °C a výhodně v polárním organickém rozpouštědle, které je inertní za reaikčních podmínek, vzájemně kondenzují sloučeniny obecného vzorce VI a obecného vzorce VII

a

X₂-R₇ (VII) ve kterých jeden ze zbytků X_t a X₂ znamená popřípadě ve formě soli přítomnou hydroxyskupinu nebo merkaptoskuplnu, například skupinu vzorce —Z—Me, kde Z a Me mají shora uvedené významy, a druhý z těchto zbytků znamená nukleofilní odštěpitelnou skupinu X, nebo jak X_b tak X₂ zniametnají hydroxyskupinu, a

Ar, R_a, R_d, X, Y a R₇ mají významy uvedené pod vzorcem I, načež se popřípadě získaná volná sloučenina převede reakcí s organickou nebo anorganickou kyselinou na adiční sůl s kyselinou, získaná adiční sůl s kyselinou se popřípadě reakcí s uhličitanem, hydrogenuhličitanem nebo hydroxidem alkalického kovu převede na volnou sloučeninu nebo se popřípadě získaná volná sloučenina nebo získaná adiční sůl s kyselinou převede reakcí se solí mědi na komplex s mědí.

Kationty kovů Me jsou například kationty alkalických kovů, například lithia, sodíku nebo draslíku, nebo kationty kovů alkalických zemin, jako například kationty hořčíku, vápníku, stroncia nebo barya.

Nukleofilními odštěpitelnými skupinami jsou například reaktivně esterifikované hydroxyskupiny, jako například hydroxyskupiny esterifikované halogenovodíkovou kyselinou, například fluorovodíkovou kyselinou, chlorovodíkovou kyselinou, bromovodíkovou kyselinou nebo jodovodíkovou kyselinou, nižší alkan-, popřípadě substituovanou benzen- nebo halogensulfonovou kyselinou, například methan-, ethan-, benzen-, p-toluen- nebo fluorsulfonovou kyselinou.

Výroba sloučenin vzorce I, v němž substituenty U a V představují společně skupinu —CH₂—CH(CH₂ZR₇j—, se postupem podle vynálezu provádí reakcí sloučeniny o*becného vzorce VI se sloučeninou obecného vzorce VII, v němž X_x znamená skupinu —ZH a X₂ znamená skupinu X. Reakce se provádí výhodně v organických rozpouštědlech, která jsou inertní vůči reakčním složkám. Pro tento účel se hodí například N,N-dimethylformiamid, N,N-dimethylacetamid, hexamethyltriamid fosforečné kyseliny, dimethylsulfoxid, 4-methyl-3-pentanon atd. Používat se mohou také směsi s dalšími rozpouštědly, která jsou inertní Vůči složkám reakční směsi, například s aromatickými uhlovodíky, jako je benzen, toluen, xylen atd.

V mnoha případech může být také výhodné pracovat za účelem urychlení reakce v přítomnosti báze. Takovými bázemi jsou například hydridy alkalických kovů nebo* Uhličitany alkalických kovů. V mtnoha případech může být také výhodné převést sloučeninu vzorce VI nejdříve známým způsobem na vhodnou sůl s kovem.

To se provádí výhodně reakcí sloučeniny vzorce VI se sodnou sloučeninou, například s hydridem sodným, hydroxidem sodným atd. Potom se tato sůl vzorce VI nechá reagovat se sloučeninou vzorce VII. Ke zvýšení reakční rychlosti lze v mnoha případech pracovat také při zvýšené teplotě, výhodně při teplotě 80 až 130 °C, popřípadě při teplotě varu rozpouštědla.

Analogickým způsobem lze uvádět v re241522 akci také sloučeniny vzorců VI a VII, ve kterých Xj znamená skupinu X a X₃ znamená skupinu —ZH.

Při kondenzační reakci sloučenin vzorců VI a. VII, ve kterých Xj a X_;! znamenají hydroxyskupinu, která vede k produktům vzorce I, v němž Z znamená kyslík, se mohou reakční složky zahřívat ve vhodných rozpouštědlech k varu pod zpětným chladičem, přičemž se současně z reakční směsi oddestilovává vznikající voda azeotropní destilací. Jako rozpouštědla se mohou používat aromatické uhlovodíky, jako toluen něho samotný alkohol HO—R₇. Při této reakci se pracuje účelně v přítomnosti silné kyseliny, například p-toluensulfonové kyseliny.

Sloučeniny získané postupem podle vynálezu se mohou o sobě známými metodami převádět na jiné sloučeniny vzorce I.

Tak lze například získané sloučeniny př.eketalizovat na jiné sloučeniny vzorce I. Tak například lze ve sloučeninách vzorce I, v němž U a V jsou stejné a znamenají popřípadě substituované alkylové zbytky s 1 až 12 atomy uhlíku U, nahradit reakcí s 1 mol jiného·, popřípadě substituovaného alkainolu s 1 až 12 atomy uhlíku vzorce Vc

V—OH (Vc) skupinu U jednou skupinou V nebo reakcí s diolem vzorce Vb obě skupiny U dvojvazným zbytkem, Překetalizace se provádí obvyklým způsobem, například v přítomnosti kyselého· kondenzačního· činidla, jako minerální kyseliny, sulfonové kyseliny nebo silné karboxylové kyseliny, například chlorovodíkové nebo bromovodíkové kyseliny, sírové kyseliny, p-toluensulfonové kyseliny nebo trifluoroctvé kyseliny, výhdně za destilačního popřípadě za azeotropně-destilačního· odstraňování snadno vroucích reakčních produktů.

Dále lze do karbocyklických arylových . částí sloučenin získaných postupem podle vynálezu zavést popřípadě přídavné substituenty do zbytku Ar nebo/a skupiny R_n popřípadě Rb. Tak lze například reakcí s halogenem v přítomnosti Lewisovy kyseliny, jako halogenidů železitého·, zinečnatého, boritého nebo •antimonitého, nebo· působením N-chlorsukcinimidu, zavést halogen.

Dále lze redukovat nitroskupiny, například pomocí vhodných komplexních hydridů, například lithiumaluminiumhydridem, na aminy, tyto aminy pak diazotovat, například působením· kyseliny dusité, a vzniklou diazoiniovou skupinu pak nahradit obvyklým způsobem halogenem nebo alkoxyskupinou. Rovněž tak lze halogen nahradit reakcí s alkylderivátem kovu, například s alkyllithiem nebo alkylmagnesium halogenidem, alkylovou skupinou.

Zísfcávají-li se sloučeniny vzorce I ve formě bází, pak se dají působením anorganických nebo organických kyselin převést na odpovídající soli nebo se dají působením výhodně ekvimolárních množství solí kovů převést na komplexy vzorce I s kovy. Obráceně se dají soli vzorce I například reakcí s uhličitanem nebo s hydrogenuhličitanem alkalického kovu nebo s hydroxidem alkalického· kovu převést na volné báze vzorce ce I.

Ketony obecného vzorce IV se mohou vyrábět halogen,ací methylarylketonů obecného vzorce XIV

a další reakcí sloučenin vzorce XV s azolem obecného vzorce II

Me

přičemž Me znamená kov,

Y znamená skupinu —CH= nebo —N— a

Hal znamená výhodně chlor nebo brom, zatímco

Ar, R_a, R., mají shora uvedené významy.

Ketaly vzorce VI se získají reakcí výchozího ketonu s vhodným alkoholem nebo diolem.

Popisovaná varianta způsobu výroby je rovněž součástí tohoto vynálezu.

U ketalizačních reakcí ketonu se substituovaným ·α,β- nebo a,y-diolem' vznikají převážně .směsi diastereomerů rezultujícího ketalu. Odpovídajícím způsobem se tvoří z výchozích ketonů obecně směsi diastereomerů konečných produktů vzorce I. Sloučeniny vzorce I se mohou vyskytovat například v následujících obou diastereomerních formách

ΛΓ-Ο,

.CH,

CfyZR?'H (XVl) ίβ

zde i v další části potpisu jaiko „trans“-isomer.

Konfigurace typu A se označuje

Ar-O.

a- f=vN ^Rb^~\ ď^C

Ar-0

typy B

CH_zZRy (xvím ^rk.

ď Ό

Ή (Xi/) y=r N

Symboly v prostorově znázorněných vzorcích mají následující významy:

...... = za

- =7= V = před znázorněnou rovinou

Konfigurace typu B se odpovídajícím způsobem označuje zde i v další části popisu jako „cis“-isomer.

Dělení obou diastereomerů se může provádět například frakční krystalizaci nebo* chromatografií (chromatografií na tenké vrstvě, zřeďovací chromatografií, sloupcovou chromatografií. vysokotlakou kapalinovou chromatoRrafií atd.). Oba tyto isomery vykazují rozdílnou biologickou účinnost. 0becně se pro praktické účely používá směsí diastereomerů.

Některé z výchozích látek a meziproduktů, které se používají při postupu podle vynálezu jsou známými sloučeninami, jiné se mohou vyrábět o sobě známými metodami l-(^-aryl)ethylimidazo*lylketaly, ve kterých aryl znamená substituovaný fenyl nebo* naftyl, se citují jako fungicidy a baktericidy v následujících publikacích:

americké patentní spisy číslo

575 999,

936 470,

101 664,

101 666 a

156 008.

Bylo s překvapením zjištěno, že sloučeniny vzorce I mají pro praktické požadavky velmi příznivé spektrum mikrobicidních účinků proti fytopathogenním houbám a bakteriím a dále mají antimykotické nebo/a antikovulsijvní vlastnosti, které zakládají jejich použitelnost jakožto účinných látek léčiv.

Tak mají tyto sloučeniny velmi výhodné kurativní, preventivní a systemické vlastnosti při ochraně rostlin a dají se používat k ochraně kulturních rostlin. Pomocí účinných látek vzorce I se mohou na .rostlinách nebo* na částech rostlin (jako na, plodech, květech, listech, stoncích, hlízách a kořenech] různých užitkových rostlin potlačovat nebo ničit vyskytující se mikroorganismy, přičemž pak zůstávají chráněny před takovými mikroorganismy i později vyrostlé části rostlin.

Účinné látky jsou přitom účinné zejména proti fytopathogenním houbám náležejícím do* následujících skupin:

Ascomycetes, jako jsou například

Venturia,

Podosphaera,

Erysiphe,

Monilinia,

Uncinula,

Basidiomycetes, jako jsou například

Hemileia,

Rhizoctonia,

Puccinia,

Fungi imperfecti, jako· jsou například ? Botrytis, F

Helminthosporium,

Fusarium,

Septoria,

Cercospora a Alternaria.

Kromě toho jsou sloučeniny vzorce I účinné také systemiciky. Mohou se používat dále také jako· moridlu k ošetřování osiva (plodů, hlíz, zrní) a semenáčků rostlin k ochraně před houbovými infekcemi, jakož i vůči fytopathoígenním houbám vyskytujícím se v půdě. Účinné látky podle vynálezu se vyznačují zvláště dobrou snášitelností kulturními rostlinami.

Vynález se týká tudíž také mikrotoicidních prostředků, jakož i použití sloučenin obecného· vzorce I k potírání fytopathogenních mikroorganismů, zejména hub škodících rostlinám popřípadě preventivního zamezení napadení rostlin.

Kromě toho· zahrnuje předložený vynález také výrobu agrochemických prostředků, která spočívá v tom, že se účinné látka důkladně smísí s jednou nebo s 'několika zde popsanými látkami popřípadě skupinou látek.

Vynález se rovněž týká způsobu ošetřování rostlin, který se vyznačuje aplikací sloučenin obecného vzorce I, popřípadě nových prostředků.

Jako kulturní rostliny pro· oblasti indikací, které se zde popisují, přicházejí v rámci tohoto vynálezu v· úvahu například následující druhy rostlin:

obiloviny, jako například pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, čirok a příbuzné rostliny, řepy, jako· například cukrová řepa, krmné řepy, ovocné stromy, plodící ovoce s jádry, peckami a s bobulovitými plody, například:

jabloň, hrušeň, švestka, broskvoň, mandlovník, třešeň, jahodník, maliník, ostružiník, luskoviny, jako· například fazol, čočka, hrách, sója, olejiiihý, například řepka, hořčice, mák, olivovník, slunečnice kokosová palma, skočec, kakaovník, •podzemnice olejná, tykvoivité rostliny, jako například dýně, okurky, melouny.

vláknité rostliny, jako například bavlník, len, konopí,

·. júta, ovocné stromy plodící citrusové plody, jako například oranžovník, citroník, citroník největší, mandarinka, různé druhy zeleniny, například špenát, hlávkový salát, chřest, hlávkové zelí, mrkev, cibule, rajská jablíčka, . .· .

brambory, paprika, vavřínovité rostliny, jako například avokádo Porsea gratissima), skořicovník, kafrovník, .

nebo· další rostliny, jako například, kukuřice, tabák, ořešák, kávovník, cukrové třtina, čajovník, vinná réva, chmel, banánovník a kaučukovník, jakož i okrasné rostliny (Compositae).

Účinné látky vzorce I se .používají v zemědělství obvykle ve formě prostředků a mohou se aplikovat současně nebo postupně spolu s dalšími účinnými látkami, a to

241322 buď na ošetřovanou plochu, rostliny, nebo na část rostlin. Tyto· další účinné látky jsou v případě prostředků k ochraně rostlin představovány jak hnojivý, prostředky obsahujícími stopové prvky, nebo· dalšími přípravky, ktoré ovlivňují růst rostlin. Může se však jednat také o selektivní herbicidy, insekticidy, fungicidy, baktericidy, nemaíocidy, moluskicidy nebo· o směsi několika těchto přípravků, společně s případně dalšími v oblasti těchto prostředků obvyklými nosnými látkami, tenzidy nebo· dalšími přísadami zlepšujícími aplikační možnosti.

U všech těchto prostředků mohou být vhodné nosné látky a přísady představovány pevnými nebo kapalnými látkami a odpovídají nejedoivatým látkám sloužícím v odpovídajících prostředcích svému účelu; jako jsou například regenerované minerální látky, rozpouštědla, dispergátory, sanáčedla, adhezíva, zahušťovadla nebo· pojidla.

Jedním z výhodných způsobů, kterého se používá v zemědělství k aplikaci účinné látky vzorce I popřípadě agrochemického· prostředku na napadenou rostlinu je aplikace na listy rostlin. Počet· aplikací a použité množství se přitom řídí stavem napadení pro odpovídající původce choroby (druh houby). Účinné látky vzorce I se však mohou přivádět k rostlině také prostřednictvím půdy přes kořenový systém (systemický účinek) tím, že se místo, kde rostlina roste, zaleje kapalným· prostředkem nebo· se látky zapracují v pevné formě do půdy, například ve formě granulátu (půdní aplikace). Sloučeniny vzorce I se však mohou aplikovat taiké na semena rostlin (Couting) tím, že se semena buď impregnují kapalným přípravkem účinné látky, nebo· se opatří vrstvou pevného· přípravku. Kromě toho jsou ve zvláštních případech možné další způsoby aplikace, jako například záměrné ošetřování stonků rostliny nebo· pupenů.

Sloučeniny vzorce I se přitom používají v nezměněné formě nebo výhodně spolu, s pomocnými prostředky obvyklými při přípravě agrochemických přípravků a zpracovávají se tudíž na emulzní koncentráty, natíratelné pasty, přímo rozstřikovatelné nebo· ředitelné roztoky, zředěné emulze, smáčitelné prášky, rozpustné prášky, poprašej granuláty, enkapsulaoí například do polymermích látek známým způsobem. Aplikační postupy, jako· postřikování, zamlžování, poprašování, posypávání, natírání nebo zalévání se stejně jako druh prostředků volí odpovídajícím způsobem podle požadovaných cílů a daných poměrů. Příznivé aplikované množství se pohybuje obecně mezi 50 g až 5 kg účinné látky na 1 ha, výhodně se používá 100 g až 2 kg na 1 ha, zejména 200 g až 600 g účinné látky na 1 ha.

Agrochemické prostředky, které obsahují účinnou látku vzorce I a popřípadě pevnou nebo kapalnou přísadu, jakož i koncentráty nebo další přípravky tohoto typu se vyrábějí známým způsobem, například důklad14 ným· smísením nebo/a rozemletím·· účinných látek s plnidly, jako například, s rozpouštědly, pevnými nosnými látkami a popřípa-; dě: povrchově aktivními sloučeninami (tenzidy).

Jako rozpouštědla mohou přicházet v úvahu aromatické uhlovodíky, výhodně frakce obsahující 8 až 1'2 atomů uhlíku, jako jsou například směsi xylemp nebo substituované naftaleny, estery kyseliny ftalové jako dibutylftalát nebo dioktylftalát, alifatické uhlovodíky,-jako· cyklohexan nebo· parafinické uhlovodíky, alkoholy a glykoly, jakož i jejich ethery a estery, jako· ethanol, ethylenglykol, ethylenglykol,monomethylester nebo ethylenglykolmonoethylether, ketony, jako· cyklothexanon, silně polární rozpouštědla, jako N-methyl-2-pyrrolidon, dimethy lsulf oxid nebo dimeithylfórmamid, · jaX CiŽ i popřípadě epoxidované rostlltiné oleje, jako epoxidovaný kokosový olej nebo sójový olej, nebo· voda.

Jako pevné nosné látky, například pro poprsše a dispergovatelné prášky se používají zpravidla přírodní kamenné moučky; jako vápenec, mastek, kaolin, montmorillonit nebe· attapulgit. Ke zlepšení fyzikálních vlastností se mohou přidávat také vysoce disperzní kyselina křemičitá, nebo· vysoce disperzní savé polymery. Jako zrněné adsorptivní nosné látky granulátů přicházejí'v úv3hú· porézní typy, jaké například pemza,cihlová dr·', sepiolit nebo bentonit, jako nesorptivní nosné materiály například vápenec nebo písek. Kromě toho· se může používat velký počet předem granulovaných materiálů anorganického¹ nebo organického původu, jako zejména dolomit nebo· rozmělněné zbytky rostlin.

Jako povrchově aktivní sloučeniny přecházejí v. úvahu vždy podle druhu zpracovávané účinné látky vzorce I neeionogenní, kationaktivní nebo/a anionaktivní tenzidy s dobrými emulgačními vlastnostmi, dispergačními •vlastnostmi a smáčecími vlastnostmi. Tensidy se rozumí také směsi tensidů; ·

Vhodnými anionickými tensidy mohou být jak tzv. ve vodě rozpustná mýdla, tak i ve vodě rozpustné syntetické povrchově aktivní sloučeniny.

Jako mýdla lze uvést soli vyšších mastných kyselin (,s 10 aiž 22-atomy uhlíku) s alkalickými kovy, s kovy alkalických zemin nebo· odpovídající popřípadě substituované amoniové soli, jako jsou například, sodné nebo draselné solí olejové kyseliny nebo stearové kyseliny nebo směsí přírodních mastných kyselin, které se získávají například z kokosového oleje nebo· z oleje získaného z loje. Uvést nutno dále také soli mastných kyselin s methyltaurinem.

Častěji se však používají tzv. syntetické tensidy, zejména mastné sulfonáty, mastné sulfáty, sulfonované deriváty benzimidazolu nebo alkylarylsulfonáty.

Mastné sulfonáty nebo mastné sulfáty se

4 1 5 2 2

1S vyskytují zpravidla jako soli s alkalickými kovy, s kovy alkalických zemin nebo popřípadě jako· substituované amoniové soli a obsahují alkylový zbytek s 8 až 22 atomy uhlíku, přičemž alkyl zahrnuje také alkylovou část acylových zbytků, jako je například sodiná nebo vápenatá sůl ligninsulfonoivé kyseliny, esteru dodecylsíroivé kyseliny nebo směs sulfatovaných mastných alkoholů vyrobená z přírodních mastných kyselin. Sem patří také soli esterů sírové kyseliny a sulfonových kyselin aduktů mastných alkoholů s eíhylenoxidem. Sulfonované deriváty bemzlmidazolu obsahují výhodně 2 sulfoskupiny a zbytek mastné kyseliny s 8 až 22 atomy uhlíku. Alkylarylsulfonáty jsou představovány například sodnými, vápenatými nebo· triethanolamoniovými solemi dodecylbenzensulfonové kyseliny, dibutylnaftalensulfo.nové kyseliny nebo kondenzačního produktu naftalensulfonové kyseliny a formaldehydu.

V úvahu přicházejí dále také odpovídající fosfáty, jako· například soli esteru fosforečné kyseliny áduktu p-nonylfenolu s ethylenoixidem (4 až 14).

Jako neionogenní tensidy přicházejí v úvahu především deriváty polyglykoletheru alifatických nebo cykloalifatickýcb alkoholů, nasycených nebo· nenasycených mastných kyselin a alkylfenolů, které mohou obsahovat 3 až 30 glykoletherových skupin a 8 až 20 atomů uhlíku ve zbytku (alifatického) uhlovodíku a 6 až 18 atomů uhlíku v alkylovém· zbytku alkylfenolů.

Dalšími vhodnými neionogenními tensidy jsou ve vodě rozpustné adukty polyethylen· oxidu s polypropylenglykolem, ethylendiaminopolypropylenglykolem a alkylpolypropylenglykolem ,s 1 až 10 atomy uhlíku v alkylovém řetězci, obsahující 20 až 250 ethylenglykoletherových skupin a 10 až 100 propylenglykoletheravých skupin. Uvedené sloučeniny obsahují obvykle na jednu jednotku propylenglykolu 1 až 5 jednotek e-. thylenglykolu.

Jako příklady ineionogenních tensidů lze uvést nooylfenolpolyethoxyefhanoly, polyglykolethery ricinového oleje, adukty polypropylenu s polyethylenoxidem, tributylfenoxypolyethoxyethanol, polyethylenglykol a oktylfenmypolyethoxyethanol.

Dále přicházejí v úvahu také estery mastných kyselin odvozené od polyoxyethylensoirbitanu, jako je polyoxyethylansorbitan-trioleát.

U kationických tensidů se jedná především o kvartérní amoniové soli, které obsahují jako substituent na atomu dusíku alespoň jeden alkylový zbytek s 8 až 22 atomy uhlíku a které obsahují jako další substituenty nižší, popřípadě halogenované alkylové zbytky, benzylové zbytky nebo nižší hydroxyalkylové zbytky. Tyto soli se vyskytují výhodně ve formě halogenidů, methylsulfátů nebo ethylsulfátů a jako příklad lze uvést například stearyltrimethylamoniumchlorid nebo benzl-di-(2-chlorethyl) ethylamoniumbromid.

Tensidy upotřebitelné při výrobě agrochemických prostředků podle vynálezu jsou popsány kromě jiného· v následujících publikacích: „Mc Cutcheon‘s Detergents and Emulsifiers Annual“ MC Publishing Corp., Ringwood New Jersey, 1980 Sisely and Wood, .„Encyclopedia of Surface Active Agents“, Chemical Publishing Co., Inc. New York, 1980.

Agrochemické přípravky obsahují zpravidla 0,1 ,až 99 % účinné látky vzorce I, zejména 0,1 až 95 % účinné látky vzorce I, 99,9 až 1 %, zejména 99,8 až 5 % pevné nebo kapalné přísady, a z ní 0 až 25 %, zejména 0,1 až 25 % tensidů.

Zatímco jako obchodní produkty jsou výhodné spíše koncentrované prostředky, používá se pro konečné upotřebení zpravidla zředěných prostředků.

Agrochemické prostředky mohou obsahovat také další přísady jako stabilizátory, prostředky proti pěnění, regulátory viskozity, pojidla, adhezíva, jakož i hnojivá nebo další účinné látky k dosažení zvláštních efektů.

Následující příklady slouží k bližšímu objasnění vynálezu, aniž by tento vynález omezovaly. Procenta a díly se vztahují na hmotnost.

Příklady provedení:

Přikladl

Příprava 2-|p-(4-chlor^j2-inethylfenoxy)f enyl j -2- (1-imidazolylmethyl) -4-methoxymethyl-l,3-dioxolanu

(3.226)

17‘ dílů 2-[p-(4-chlor-2-methylfenoxy)feny 1 ] -2- (1-imidazolylmethyl) -4-hydroxymethyl-l,3-dioxolanu se rozpustí ve 150 dílech Ν,Ν-dimethylformamidu a za zavádění proudu dusíku do roztoku a za míchání se přidá 1,9 dílu 55% disperze hydridu sodného a reakční směs se zahřívá 2 hodiny na teplotu 80 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se za míchání přikape 'během 1 hodiny 6,3 dílu methyljodidu, reakční směs se zahřeje po dobu 2 hodin na teplotu 60 ^CC a potom se zředí 800 ml ledové vody a třikrát se extrahuje vždy 300 ml ethylacetátu. Spojené extrakty se třikrát promyjí vždy 50 ml vody, vysuší se síranem sodným, zfiltrují se a rozpouštědlo se odpaří.

Zbytek se čistí sloupcovou chromatoigrafií na silikagelu za použití směsi acetonu a ethylacetátu (1:1) jako elučníhoi činidla. Po odpaření směsi rozpouštědel se směs diastereomerů uvede ke krystalizaci přidáním hexanu. Získají se béžové krystaly o teplotě tání 92 až 106 °C.

Příklad 2

Příprava A- a B-diastereomeru 2-(p-(fenoxy) fenyl j -2- (lH-l,2,4-triazolylnlethyl) -4- (p-chlorbenzyloxymethyl)-l,3-dioxolanu <3

(1.24/1.25)

14,1 dílu 2-[p-(fenoxy)fenyl]-2-(lH-l,2,4-triazolylmethyl j -4-hydroxymethyl-l,3-dloxolanu ve 100 ml absolutního dioxanu se za míchání a za zavádění dusíku přikape při teplotě místnosti k 1,8 dílu 55% disperze hydridu sodného ve 100 ml absolutního dioxanu a reakční směs se zahřívá 3 hodiny na 80 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se za míchání během 1/2 hodiny přikape 8,6 dílu p-chlorbenzylbromidu v 50 dílech absolutního dioxanu, reakční směs se zahřívá 3 hodiny na 50 °C, po- ochlazení na teplotu místnosti se zředí 1 200 ml ledové vody a třikrát se extrahuje vždy 200 ml ethylacetátu. Spojené extrakty se dvakrát pro-myjí vždy 70 ml vody, vysuší se síranem sodným, zfiltrují se a rozpouštědlo se odpaří. Zbylá směs diastereomerů se rozdělí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití ethylacetátu jako elučního činidla. Po odpaření ethylacetátu diastereomer B ztuhne. Teplota tání 83 až 85 °C. Diastereomer A zbyde po vysušení ve vysokém vakuu ve formě viskózního, světle hnědého oleje. n_D ²⁶ = 1,5865.

Příklad 2a

Výroba 2-[p-(3,4-dichlorfeno(xy)fenyl]-2- (lH-l,2,4-triazolylmethyl )-4-methoxymethyl-l,3-dioxolanu

trahydrofuranu a pod atmosférou dusíku zaváděného- do reakčního roztoku a za míchání se přidá 11 dílů 20% disperze hydridu draselného a reakční směs se zahřívá 1 hodinu na teplotu 65 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se přikape 7,8 dílu methyljodidu v 50 ml tetrahydrofuránu a reakční směs se zahřívá 9 hodin na teplotu 40 stupňů Celsia. Během přikapávání a zahřívání -se reakční směs míchá. Poté se reakční směs vylije na 1000 ml ledové vody a směs se dvakrát extrahuje vždy 200 ml di’ ethyletheru. Spo-jené etheri-oké extrakty se dvakrát promyjí vždy 50 ml vody, vysuší se síranem sodným, zfiltrují se a diethylether se odstraní ve vakuu. Zbytek se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití směsi acetonu a ethylacetátu v poměru 1 : 1 jako elučního činidla. Po- odpaření směsi rozpouštědel krystaluje přidáním hexanu směs diastereomerů. Získají se bílé krystaly o teplotě tání 48 až 60 °C.

Příklad 2b

Výroba 2- [ p- (4-chlor-2-methylf eno-xy)fenyl ] -2- (lH-l,2,4-triazolylmethyl j -4-methoxymethyl-l,3-dioxolanu

dílů 2-[p-(4-chlor-2-methylfeno«y jfenyl]-2-(lH-l,2,4-triazolylmethyl)-4-hydrO’xymethyl-l,3-dioxolanu v 50 ml dimethylacet-amidu se za míchání a pod atmosfé21,1 dílu 2-[p-(3,4-dichlorfenoxyjfenyl]-2- (1H-1,2,4-tr iazolylmethyl) -4-hydroixymethyl-l,3-dioxolanu se rozpustí ve 200 ml te241522 rou dusíku při teplotě místnosti přikape k 1,5 dílu 55% disperze hydridu sodného ve 100 ml dimethylacetamidu a reakční směs se zahřívá 2 hodiny na teplotu 90 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se za míchání v průběhu 1 hodiny přikape 3,2 dílu methylbromidu v 50 ml dimethylacetamidu, reakční směs se zahřívá 2 hodiny na teplotu 100 °C, po ochlazení na teplotu místnosti se zředí 1400 ml ledové vody, získaná směs se třikrát extrahuje vždy 50 ml ethylacetátu a spojené extrakty se vysuší síranem sodným. Po filtraci se rozpouštědlo odpaří. Zbytek se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití směsi acetonu a ethylacetátu v poměru 1 : 1 jako elučního činidla. Po odpaření směsí rozpouštědel se směs diastereomerů přivede ke krystalizaci působením ligrolnu (teplota varu 60 až 90 °C). Získají se nažloutlé krystaly o teplotě tání 101 až 103 °C.

Příklad 2c

Výroba 2- [ p- (4-chlor-3-methylfenoxy )fenyl ] -2- (lH-l,2,4-triazolylmethyl) -4 -methoxymethyl-l,3-dioxolanu _^ch^och₃ ^:H2 \ J ^CH3

24,1 dílu 2-[p-(4-chlor-3-methylfenoxyjf enyl ] -2- (lH-l,2,4-triazolylmethyl) -4-hydroxymethyl-l,3-dioxolanu se rozpustí ve 200 mililitrech diethylglykoldimethyletheru a pod atmosférou dusíku zaváděného do reaikčního roztoku a za míchání se přidá 12,5 dílu 20% disperze hydridu draselného a směs se zahřívá 1 hodinu na teplotu 60 °C. Po ochlazení směsi na teplotu místnosti se za míchání během 10 minut přikape 3,5 dílu methylchloridu, potom se reakční směs zahřívá 4 hodiny na teplotu 130 °C a po ochlazení na teplotu místnosti se vylije na 1 200 ml ledové vody a získaná směs se třikrát extrahuje vědy 50 ml ethylacetátu. Spojené ethyacetátové extrakty se dvakrát promyjí vždy 50 ml vody, poté se vysuší síranem sodným, zfiltrují se a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek po odpařeni se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití směsi acetonu a ethylacetátu v poměru 1 : 1 jako elučního činidla. Po odpaření směsi rozpouštědel se směs diastereomerů přivede ke krystalizaci přidáním hexanu. Získají se žlutě nahnědlé krystaly o teplotě tání 88 až 93 °C.

Analogickým způsobem se dají vyrobit také následující reakční produkty vzorce I (pokud není uvedeno jinak, získávají se směsi diastereomerů s rozdílnými vzájemnými poměry j:

V následujících tabulkách znamená symbol A označení diastereomerů A a symbol B znamená označení diastereomerů typu B.

Tabulka 1

Sloučeniny vzorce

fyo (XXl)

(včetně isomerních forem]:	Y	sůl	fyzikální data
slouče- nina číslo	Rio
1.24	CH2.0CI't2^^~Cl	N	—	viskózní olej; nD 26 = 1,5865 A
1.25	CH^OCH^^-Cl	N	—	t. t. 83 až 85 °C B
1.26		N	—	t. t. 107 až 109 °C A
1.27	ch2o-^J^-ch3	N	—	t. t. 90 až 94 °C B
1,29	CH2OCH3	CH	_
1.31	CH2OC2H5	N	—
1.32	CH2OCH3	N	—
1.33	CH2OCH2CH2OCH3	N	—

cú +—» ca Ό \i—( tí

Ř—l 'tí &

»tí w

u 0	o o	xr t> id rd	o 0	o 0
co	00	in	cn
O rd |	O) |	II	00 1	oo 1
1 in cn	1 O	8	1 oo	l bs
cn	£	t>	00
A	4-3	4-3	4-3
4-3	4-3	»f—» Φ	4-3	4-3
1	1 1 1	r—1 o 1 1 I 1	1 1	INI	o cn 1 15 CM rd

O o zsgzgzgggggzgzzzgzsz

C5

A tó kekxexekxxeeeexxexexek

Sloučeniny obecného vzorce

Rty Ru

Ift tó

EEE+EEEEEoGoooooooEooE a

o řM o

«Μ rtí

O

Yl-* tí

Φ a

o .a rtí o

>

cn >α>

tí

Ά

Φ >o >

tó

CO o?

Ε^ΧΧΕΕουοΕΕΧΕΕΧΕΧΕΕΕΕΕ feKKKuoKSSSSKSSKSSKfflSISn tó

X¹ <? hŠ¹ tó? tó?

Sg o Sg gs ířf řífíís^si,5 £S S+ϊ Sk”

UUUtjOU rVo O o O « W 7ί o fj tó’° «71o ΟΟΟΟΟΟηΟΟοΟ+ΕΟΧο dX O E E O X ÉWX X ί’Ε E £X g g xH^g Ξ® g H® OUOOOOqOOuOq do o O o o o do O ífg £ aa^ Stc 8 O 8 LJ O tó eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee

Φ >ó rr*

š.3

I—« tí cn tí

OOOSOlfJtKOOtŤlinoOCMIOOroOCO^OOOjOrHMCOMÍÍ 'cH^miOKJincococotKbKt-sOOcoeoooaoaJOJOiOTOJ

COCOCOCOCOCOMCČCOCOCOCOCOCOCOCOCOCOCOCOCOCO

slouče- R_u R₁₂ R₁₃ R₁₄ R₁₅ R₁₆ Y sůl fyzikální data nina č.

I I I 1 I II I I I I I 1 I I I I I I I I I I I

ΙΗΜΜΜΗΗΜΜ^'Τ^^Τ'ΙτΙΙτΙ’ΤΙΤΙΜ’Τ* μη *τ· *t* •r* Τ* ·ύ* hr* Τ* M-ř •’Τ* ·τ* T* *T* *Ύ* 'Τ* *1** Τ* *Τ* MM hm MM MM MM ΜΗ ΜΗ HM MM ΜΗ MM ΜΜ ΜΗ ΜΗ ηΙμ MM hm MM MM MM MM MM MM MM MM MM MM- MM Mm MH MM MM MM MH

CN

rtrtcO óírtrtrtrtrt«fí5íórt«rtrtrtrtrtcOíOrtirtrteOwnMMWrtrtii

MH MM MM ta-|. ΜΜΗΜΜΜΜΜΜΜ|-ΜΜΜΜΜΜΜΗΜΜΜΜΜΜΜ-ΜΗΙ-ΜΜΜΗΜΜΗΙ-|ΜΜΗ MM MH MM MM MM MM- MM MM MM M MM j_M MM |J^ HM MM MM MM MM mU MM MM MM MM MM MM MM MM MM MM MM MM MM MM MM MH MM MM MM MM MM HM M ouoooouoouoaooooooouoouuouoooooooc.

O O O OOOOOQOOOQOOOOOOOOOOOOO.OOOOOC . c-q cn ΤΠ cn cn cm cn cn c-q cn cn cm cn cn cn cn cn c^ cm cn cn cn cn cn cn cn cn cn cn cn cn cn <

XXXuEXXXXXXXXSXXXXXXXXXXXXXXXXXXX3

O O O UOOOUOUUUOCIUUQOUOUOUUUUUOUUUUC.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXBXBXXXXXXXXXXXXX _McvicocQcnej<^coo50<Mco'íiincoo<M’’hino.oacnoinoa Sfc29^OOP^Or^'-lrHT-ICMCM(MP4C<Í6)Mr)!*3cae0CnC0'S’Tř*'^ CD Oj Oj γΉ t*H q^-H υΉ t™í f™í t“H τΉ v“H τ*Ή t*Í t™4 v™4 υΉ τΉ τ^-I τ^-* τ^-1 τΉ T“4 cócocQcococócofococOcócoeOcocócócócOcócócócňcňcócócócócó ~ H t-- CC ®

S m in io- m ir>

4l H HH T-4 r-f (ví có có cd co có

3.161 H CH₂OCH₃ Cl H Cl H

3.163 H CH₂OCH₃ Cl Η H 5-C1

3.166 H CHoQCHtj Cl H Cl H slouče- Ru R₁₂ R₁₃ r₁₄ r₁₅ r₁₆ γ sůl fyzikální data nina č.

co in xt* o

o

CO

O

OOO

CO ··« *··* '•••t <-‘W

Syy_KEoG_XKKffiEKKg_Kg_Kg_ffiKg_KooooCmgoag_KmE m o o mm mmm ^cococommco^com^

CO CO CO Ol CO U CM saKouKKfflouií nggsgs§sgsago5ou3Sa5«s53uK a a aSoGSaaa aaaaaaaaaaaaa3G a GGagaagaaag

GoGKKKKSSSGGgggKagga^agaaGffiKágGSgggaa

UU^ UOC a

o

CO CO CO co CO CO co CO CO CO CO co CO CO-bi? ^M tt>O L aaaaaaaaaaaaaa®aa^> οοοοοοοοωοωοωοοοω

CO CO CO μ-j- co co co co co co co co co co co co co co ,a a a %a aaaaaaaaaaaaa _________o o u qO ω o o o o o o o ω o o o o

OOO3OOOOOCOOOCoOO£oOOQo°OOOOOQOOOOOCO

Cl Cl N CI CI Cl Cl Cl Cl Cl Cl Cl Cl C! eL CS CS Γ > Cs Cl Cl Cl tfo Ol Ol CS Ol Ol Ol Ol 02 Ol Ol cs _C; tCI sssxsísssassaie a a“aa a a aa aaaaaaaaaaaaa οοοοϋοοωοοοοοοοωοοουωωοοαωοοοωοοουυαο a?

o aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa txraoorOíocoaar-iNíOscoONcWtcNooacH^intcMacwiíícotxoo

ÍQÍOStSNtsOOMCOCnamroramCOOOOaOŮHHHnrtHnNNNNNNm

HHHr-IHt-IHTHHHTHHHlHHMNNNNNNOqNNMNNNMNCMNMÍMPqN cócOcrimcQCOCOcricOcoeocomcococricoHcOOQmmmcOoocOcooocOcricOCQCQcococOco slouče- Ru R₁₂ R₁₃ R₁₄ R₁₅ R₁₆ Y sůl fyzikální data nina č.

v in 22 ts Φ l

rH 00 n 00

1Λ ·<

ϊ^χ^ι.,ϊ^χϊ^ΧγϊεεζϊϊζζΚΕζζΕΕζζζζϊΕγϊ'τ·'?·

U^ri^ri^r-i^riO^ri^OOO^UO^^OO^^OO^^^^cíO^r-iZZ

O^U^OO^O^OOO^OO « « Μ Μ M rt C4 f4 ťj Cf\

EEE^EEEE^EES^EEEKEEEEEooEooooooo^fooo co co co xnio inioincoiomco co CO

CO co co

-.-. ».,, -·,··...·. M Cl -- · · w·, ,, ooo®ggmmůl§§EEgogggoog§oo§oomomGofflWz§z

CS

O

CO cti CO ggEgEEEEuEEooKKKKKKEEEg’g’EgggEgEEEEEEE

CS CS CS CS CO u£?

EEEESmggXooKEo°oo5gggfeKEgEEEoffioog^

2222U

Ol

E . O

CO tfo CO ÍO 00 CO co C 0 CO f<

ϊϊκϊΐκκκΐϊϊ οωοοοωοοΛοο oooooooo o,o o

CM CS CS CS CS CS CM CS •T¹ CS O

EEEE£EEE£EE O O 0,0 o O O O 5 o o

CS

E

O

E

O

C- CO lil .2?/ CO CO co CO 00 CO co

Ε E r¹¹ %E Ε Ε Ε Ε Ε E OO^qOOOOOOO OOEoOOOOOOO

CS (Srí rxi cs CS CS CS cs cs cs

Ε Ε o Ε Ε Ε Ε Ε Ε Ε E OO^uOOOOOOO

E

O

E

Ε Ε Ε <E Ε Ε <E Ε Ε Ε ES ^^uďo^ooďoooooo %%%° %£ ° ,00.0000 o o.

CM CS CS CS CS

EEEE^gEEEEEEE ΕE oo o οωΗ/,ο oooooooo E

O eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee

EEE ^01(ΟΚ®ΟΐΟτ-ΝΜ^;Οθα-Ι«(2Ν(θσΐΙΌΟΜΟΝηΐΌΧΟ'ΛΐηΕσ)ΟΗχΟ Smmmmn^^WV^^^iniWLCiriinifiatococoMxMscoincQKMasoo 04 04 04 04 CM <S 04I NI NI 04 04 04 04 04I 04 OJI CM 04 04I 04 04I 04I 04 04 04 03I 04 04I OJI 04I 04 04 04 04 04 04 OD COcboDoicbcncbcbcOcbcbcocbcbcboocbcQoĎcócbcbcOcbcbcbcbcbobcbcbcbcbcbcbcbcb

slouče- R_u R₁₂ r₁₃ r₁₄ r₁₅ R₁₆ γ sůl fyzikální data nina č.

cj cj o o o

O CJ	CJ
CJ o
0 0	° co
00	o o
t> 03 I i	03 Ή , i
1 1 03 CO	1 1 00 CM
CO 03	00 o

CJ O zzgzzzz

XXXXXXXXXXXX^S^gxXXXXXXXXXXXXK

CO CO CO

XXXXXoXXXXXXfefafcXXXXcom^oo

X X o CJ

II II x x

CJ CJ

-I O cl Cl

XX XX CJ O CJ CJ

II II II II gí^XX η CJ CJ CJ

CJCjgggouSGgKXKKXXXX^XKXXX

XXEjogggoocjcjtpxxZXXucamtČKXXXX

X X X X X X X Kčí 2 X 2 2 x X < 2 gX ΐ <

cjcjocjcjocjcjcjcjcjcjcjcjcjcjcjcjcjocjcjcjcjUcjcjU^o OOOOOOOOOOOOOOOOoOO ΧΌ O O O Q O O 0,0 o c-i «ί ^rl _£' X¹ X¹ X¹ X' X X¹ X' X' X' X' «*> X X' X ť· n c-i ¢^ X X> X X Q X¹ ΧΧΧΧΧΧΧ222ΧΕ22ΧΧχΕΚθΧΧΧχΕ£ΕΧχΧ uuoocjcjcjcjcjcjcjocjcjcjcjcjtjcjocjcjcjocjcjugcj

XXXXXXXXXXXXXXXXXKX2XXXXXKXXKX

N^OaOOJOCOLDCDI^OCCrTilirit^COi-HOJOOOCDOi-fCMr-l^fCOXJJl^? c C a O C -Η η Η Η CJ N M N N M CO n T? 7 LC S to 5 S mnrttnmnMffirttOcnnncnnncnnnMnoonnffiinncjcoin oocnoocócácncdodcócOcňcóoococócócócneňědcócócňcocneococneoco ¢0

-M

CO

Ό \ι—I a

'CO

N >s oo

P?

£££££££££££££££££££££ uuuooooooooug^ggofflog

Μ Μ Ν ?Ί Ν Ν Μ N W ΓΊ Μ M / / ^{N N} Fi

Sloučeniny obecného vzorce

£ £ £ £ 5,

O O O O ίϊΚ·£££££££££££££££Κ£££ ££££o££ff)

K fa ££££ pq ££££££££%%££ ft £ O O ^u

CM

££££££££££££^⁵^¹¹¹⁵^

I

Φ >0 o

ř—I w

cd £

a ncococqrst^o-r^f^oooo⁰^⁰®⁰®⁰^^⁰⁵. °ícn(35 fyzikální data ín ín ^-£3 £3 2 d UP “1 . „ ~ - _j r-ι r~i r-i ri »·.__r

-»π . . —i i > < i r-l «3 (Λ

Pí β N ¹ Ό to

CO ft tx ft CM O O ^{11 1} » ?3 2 co co ío co o o o o 2222 EEEE

EEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE

Pí fO fO « f0 fO co O? CO (—I ι—I ι—I I—( r—I hř M HH HH HH i—t r-H ι-H r-l HH ι-H HH HH r-H ι-H r—I υυϋϋ_Ψϋ.ήϊϊ.ή*ηοοοΗΕοϊ^οοθ i I I ι 4h I U ϋ U U U I ι I I U i □ U I I i CM CM CM (M CM ’ » ' ' CM CM CM CM ' CM ’ ' CM CM CM

CM CM CO CM CM CM CM CM

Pí

Pí

Pí

Pí oooozSzggzgzzzzgzggzzz

CJ CJ CJ ¹

EEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE

H-l £77 |_J ._. _ F-H HH l-H HH I—I ί—η i—I r-H i—» «—I r—| I—I _ rH

KfflOEKffihhOUOOOUOOUOUOkU cj X X Ε E

E ffi o o

1—HHHHHHHHHHHHH.wHI-HHHHHHHHHHH ftftftftftftftftftftftftftft

X E

W_Q——gffiEEEEEEEEEEEEEEE

3?

CJ

JP «9 co x Ε E O CJ O

OO o Ε Ε E

X X E CJ CJ CJ ΰ ^E íií££Íifo£fís□ QSOBooc-iggggIío

OOOOOOOFÍ ~ -χ .ίίΈ'Έ¹ ΕΈ’^,Έ¹ WCJ Ε'Ε’Ε'η-'Ε CJ jě ĚXEXEEEmioXXX^cj r. CJCJCJCJCJcJCjg $0 CJ CJ 0 g g ft

CJ

E

CJ

Pí ω

>o o

co co c©

EEE

XEffiOOOEEEEEEEE E EE EXEXX tctcč¹

CJ CJ CJ

Oi-lincoCMUOCOWth.aPr-ICNCOMIinOOCO^t^CPUO ^a3aSocpHCMCMCOinU)t^S.Csl>t>C^000000°P05 □JrHt—(HHHrHrHrHHrHrHr-lrHHrHT-Hr-lHr-lr-jrH q^íMÍMiq^íM<q^,qⁱ'^:lí'^lí'^:^'^:ii'^q^íxíi'^:i^í,:ř^,:,í'^!i^í'^í1''^!,í'^í'qⁱ

Wí

Sloučeniny obecného vzorce

Tabulka 4

(včetně svých isomerních forem):

slouče- Rh Rj2 nina č.	r17	R18	Y	sůl	fyzikální data
5.71 H CH2OCH3	2-CH3	H	CH	—	pryskyřice
5.75 H CH2OCH3	2-CH3	H	N	—	olej,
					nD 50 1,5482
5.82 H CH2OCH3	2-C1	H	CH	—
5.83 H CH2OCH3	2-C1	H	N	—
5.85 H CH2OCH3	2-Br	H	CH	—
5.87 H CH2OCH3	2-Br	H	N	—
5.96 H CH2OCH3	3-CH3	H	N	—
5.98 H CH9OCH3	2-NÓv	H	CH	—
5.99 H CH2OCH3	2-NO2	H	N	—
5.101 H CH9OCH3	3-CH3	H	CH	—
Příklady fungicidních prostředků, které obsahují kapalné účinné látky	vzorce I
(% — °/o hmotnostní):
3. Emulzní koncentrát
	a)		b)		c)
účinná látka z tabulek 1 až 4	25 %		40 'θ/ο		50 %
vápenatá sůl dodecylbenzen-
sulfonové kyseliny	5 %		8'%		6 %
polyethylenglykolether ricino-
vého Oleje (36 mol ethylen-
oxidu j	5 θ/ο		—		—
tributylfenoylpolyethylen-
-glykolether (30 mol ethy-
lenoxidu)	—		.12 %		4 °/o·
cyklohexanon	—		15 %		20 %
směs xylenů	65 %		25 θ/ο		20 %
Z takovýchto koncentrátů se	mohou ředěním	vodou připravovat emulze	každé po-
žadované koncentrace.
4. Roztoky
	a)	b)		C)	d)
účinná látka z tabulek 1 až 4	80 %	10 %		5 %	95 '%
monomethylether ethylen-
glykolu	20 θ/ο	—		—	—
polyethylenglykol (molekulová
hmotnost 400)	—	70 %		—	—
N-methyl-2-pyrrolidon	—	20 '%		—	—
epoxidovaný kokosový olej	—	—		1 %	5 %'

benzin (teplota varu 160stupňů Celsia )

-190 %

22

Tyto roztoky se hodí k aplikaci ve formě minimálních kapek.

5. Granulát

	aj	b)
účinná látka z tabulek 1 až 4	5 %	10 %
kaolin	94 %	—
vysoicedispersní kyselina křemičitá	1 %
attapulgit	—	90 %

Účinná látka se rozpustí v methylenchloridu, nastříká se na nosnou látku a rozpouš-

tědlo se potom odpaří ve vakuu.
6. Popraš	a)	b)
účinná látka z tabulek 1 až 4	2 %	5 %
vysocedispersní kyselina křemičitá	1 %	5 %
mastek	97 «/o	.—
kaolin	—	90 %

Důkladným smísením nosných látek s účinnou látkou se získá přímo upotřebitelná popraš.

Příklady fungicidních prostředků, které obsahují pevné účinné látky vzorce I (% = ‘O/q hmotnostní]

7. Smáčitelný prášek

	a)	b)	C)
účinná látka z tabulek 1 až 4	25 %	50 %	75 %
sodná sůl ligninsulfonové ky-
seliny	5 %	5 %	—
natriumlaurylsulfát	3 %	—	5 o/o
natriumdiisobutylnaftalen-
sulfonát	—	6 o/o	10 %
oktylfenolpolyethylenglykol-
ether (7 až 8 mol ethylenoxidu]	. —	2 o/o	—
vysocedispersní kyselina
křemičitá	5 %	10 %	10 O/o
kaolin	02 %	27 o/o	—
Účinná látka se dobře promísí	s ostatní-	vápenatá sůl dodecylbenzensulfonové
mi přísadami a směs se dobře rozemele ve	kyseliny	3 o/o
vhodném mlýně. Získá se smáčitelný prá-	polyglykolether ricinového oleje
šek, který se dá vodou ředit na	suspenze	(35 mol ethylenoxidu)	4 °/o
každé požadované koncentrace.		cyklohexanon	30 %
		směis xylenů	50%
8. Emulzní koncentrát
		Z tohoto koncentrátu	se mohou ředěním
účinná látka z tabulek 1 až 4	10 ‘«/o	vodou připravovat emulze každé požadova-
oktylf enolpolyethylenglykolether	3 %	né koncentrace.
(4 až 5 mol ethylenoxidu)
9. Popraš.
		a)	b)
účinná látka z tabulek 1 až 4		5 o/o	8 %
mastek		95 «/o	—
kaolin		—	92 %

241322

Účinná látka se smísí s nosnou látkou a směs se rozemele na vhodném mlýně. Získá se popraš, kterou lze přímo aplikovat.

10. Granulát získaný vytlačováním účinná látka z tabulek 1 až 4 10 % natriumligninsulfonát 2 % karboxymethylcelulosa 1 % kaolin 87 %

Účinná látka se smísí s přísadami, směs

se rozemele a zvlhčí se vodou. Tato směs se
vytlačuje na vytlačovacím stroji	a potom se
suší v proudu vzduchu.
11. Obalovaný granulát
účinná látka z tabulek 1 až 4	3 %
polyethylenglykol (molekulová
hmotnost 200]	3 %
kaolin	94 %
Jemně rozemletá účinná látka	se v misi-

či nanese rovnoměrně na kaolin	zvlhčený
polyethylenglykolem. Tímto způsobem se získá neprášivý obalovaný granulát.
12. Suspenzní koncentrát
účinná látka z tabulek 1 až 4	40 %
ethylenglykol nonylf enolipolyethylenglykolether	10 %
(15 mol ethylenoxidu j	6 %
sodná sůl lignlnsulfonové kyseliny	10 %
k-arb ox y methyl celu 1 osa	1 %
37% vodný roztok formaldehydu silikonový olej ve formě 75% vodné	0,2 %
emulze	0,8 %
voda	3? %

Jemně rozemletá účinná látka se důkladně smísí se zbývajícími přísadami. Získá se suspenzní koncentrát, ze kterého- lze ředěním vodou připravit suspenze každé požadované koncentrace.

Příklady ilustrující biologickou účinnost:

U všech dále popsaných příkladů, které ilustrují biologickou účinnost (příklady 19 až 23J byly za účelem srovnávání současně aj Reziduňlní proteklivní účinek proti Puccinia sloučenina napadení % číslo testovány dále uvedené produkty A až D, které jsou známé na trhu:

A = „Maneb“ = ethylen-bis-dithiokarbamát manganatý

B = „Man-cozeb“ — ethylen-bis-dithioikarb-amát manganato-zinečnatý

C — „Fentin-Acetat“ = trifenylcinacetát

D „Forpet“ = N-trichlormethylthioftalimid.

Příklad 19

Účinek proti rzi (Puccinia graminis) na pšenici

a) Reziduální proteklivní účinek

Rostliny pšenice se 6 dnů po zasetí postříkají suispenzí vyrobenou ze smáčitelného prášku (koncentrát účinné látky], přičemž koncentrace účinné látky v- postřikové suspenzi činí 0,06 %. Po 24 hodinách se ošetřené rostliny infikují suspenzí uredospor houby. Po Inkubaci trvající 48 hodin při 95 až 100% relativní vlhkosti vzduchu a při teplotě asi 20 ^LC se infikované rostliny umístí do- skleníku při teplotě asi 22 °C. Posouzení vývo-je rzi se provádí 12 dnů po infekci.

b) Systemický účinek

Rostliny pšenice se 5 dnů po zasetí zalijí suspenzí vyrobenou ze smáčitelného prášku účinné látky (koncentrace 0,006 % účiriné látky vztaženo- na objem půdy). Po 48 hodinách se ošetřené rostliny infikují suspenzí uredoispor houby. Po inkubaci trvající 48 hodin při 95 až 100% relativní vlhkosti vzduchu a při teplotě asi 20 ^CG se infikované rostliny umístí do skleníku při η·η lede asi 22 °C. Posouzení vývoje rzi se provádí 12 dnů po infekci

Sloučeniny z tabulek 1 až 4 vykazují proti houbě Puccinia dobrý účinek. Neušetřené. avšak lniilovane kontrolní rostliny jsou 100% napadeny houbou Puccinia,

Jednotlivé výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:

graminis sloučenina napadení % číslo

1.24	0—1	3.233	0
1,26	0—4	3.340	0—2
3.78	0—3	3.348	0—1
3.83	0—2	A	90—95
3.176	0—3	B	92—97
3.177	0-4	C	90—95
3.226	0—4	D	90—93
3.227	0—3	kontrola	' 100 %
3.231	0

25:

Příklad 20

Účinek proti Cercospora arachidicola na rostlinách podzemnice olejné až 15 cm vysoké rostliny podzemnice olejné se postříkají postřikovou suspenzí (0,02 °/o účinné látky), která byla vyrobena ze smáčitelného prášku účinné látky. Po 48 hodinách se rostliny infikují suspenzí konidií houby. Infikované rostliny se po dobu 72 hodin inkubují při teplotě asi 21 stupňů Celsia a při vysoké vlhkosti vzdu26.

chu a potom se umístí.'do: skleníku až do výskytu’ lypických' skvrn na: listech. Posou*: zeni fungicidního účinku se provádí 12 dnů. po. infekci, a to na základě počtu a velikosti vyskytujících se skvrn.

Ve srovnání s neošetřenými, avšak infikovanými kontrolními rostlinami (počet a velikost skvrn = 100 %), vykazují rostliny podzemnice olejné, které .byly ošetřeny účinnými látkami z tabulek 1 až 4 značně snížené napadení houbou Cercospora. Jednotlivé výsledky jsou uvedeny v následujícítabulce:

Účiněk proti Cercospora arachidicola:

sloučenina	napadení %	sloučenina	napadení %
číslo		číslo
1.24	0	3.231	0
1.25	0	3.233	0
1.26	0—2	3.348	0—2
1.27	0—1	5.71	0-2
3.55	0	5.75	0 .
3,78	0	A	93—98
3.155	5—9	B	95—100
3.176	0	C	93—96
3.177	0—1	D	94—98
3.226	0—3	kontrola	100
Příklad 21		lijí suspenzí (koncentrace 0,006 % účinné
		látky vztaženo na objem půdy), která .byla
Účinek proti padli travnímu (Erysiphe gra-	vyrobena ze smáčitelného prášku účinné.
minis) na ječmeni		látky. Přitom se	dbá na to, abý suspenze
		nepřišla do styku	s nadzemními částmi rošt-
aj Reziduální protektivní účinek	lin. Po 48 hodinách se ošetřené rostliny
		popráší konidiemi houby., Infikované rošt-
Asi 8 cm vysoké rostliny ječmene se po-	liny ječmene se umístí do skleníku při tep-
stříkají suspenzí (o koncentraci 0,02 % ú-	lotě asi 22 °C a po 10 dnech se pcsouďí na-
činné látky], která byla	vyrobena ze smá-	pádění houbou.
čitelného prášku účinné	látky. Pd 3 až 4	Sloučeniny vzorce I vykazují dobrý rezi-
hodinách se ošetřené rostliny popráší koni-	duální protektivní .účinek proti padlí trav.-
diemi houby. Infikované rostliny ječmene se	nímu (Erysiphe	graminis). Neošetřené,
potom umístí do skleníku při teplotě asi 22	avšak infikované	kontrolní rostliny výkazu-
stupňů Celsia a po 10 dnech se posoudí na-	jí 100% napadení padlím travním.
pádění houbou.		Výsledky testu	jsou. shrnuty v následují-
		cí tabulce:
bj Systemický účinek:
Asi 8 cm vysoké rostliny ječmene se za-
Účinek proti padlí travnímu (Erysiphe gramini:	Ú
sloučenina	napadení %	sloučenina	napadení %
číslo		číslo
1.24	0-5	3.227	0—3
1.25	0	3.231	4-5
1.26	0	3.233	3-5
1.27	0—3	3.340	10
3.55	0	3.348	10-15
3.78	0	5.71	0
3.176	5—6	5.75	0
3.177	0-3	A	98—100
3.226	0	B	100
		C	97—100
		D	96—100
		kontrola	100

Příklad 22

Reziduální protektivní účinek proti strupovitosti jabloní (Venturia inaequalisj na výhoncích jabloně

Jabloňové semenáčky s 10 až 20 cm dlouhými čerstvými výhonky se postříkají suspenzí (koncentrace 0,06 % účinné látky), která byla vyrobena ze smáčitelného prášOčinek proti Venturia inaequalis:

sloučenina napadení % číslo ku účinné látky. Po 24 hodinách se ošetřené rostliny infikují suspenzí konidií houby. Rostliny se potom inkubují po dobu 5 dnů při 90 až 100% relativní vlhkosti vzduchu a na dobu dalších 10 dnů se umístí do skleníku při teplotě 20 až 24 °C. Napadení strupovitostí se hodnotí 15 dnů po infekci. Výsledky testu jsou patrny z následující tabulky:

sloučenina napadení % číslo·

1.24	5-	-8	5.75	8—11
1.26	9-	-13	A	100
3.55	0		B	100
3.176	8-	-14	C	100
3.177	5-	-9	D	100

3.233 6—11

Účinek proti Botrytis cinerea:

Neušetřené, avšak infikované výhonky vykazují 100% napadení houbou Venturia inaequalis.

sloučenina číslo napadení %

Příklad 23

Účinek proti plísni šedé (Botrytis cinerea) na fazolu

Reziduální protektivní účinek

Asi 10 cm vysoké rostliny fazolu se postříkají suspenzí (o koncentraci 0,02 % účinné látky, která byla vyrobena ze smáčitelného prášku účinné látky. Po 48 hodinách se ošetřené rostliny infikují suspenzí konidií houby. Po· inkubaci infikovaných rostlin po dobu 3 dnů při 95 až 100% relativní vlhkosti vzduchu a při teplotě 21 ^CC se provede posouzení napadení houbou. Sloučeniny z tabulek 1 až 4 potlačují v mnoha případech velmi silně houbovou infekci. Jednotlivé výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:

3.55 5—10

3.226 5—7

3.231 5—10

5.71 0—5

5.75 0

Rostliny, které byly ošetřeny sloučeninami A, B, C, nebo D, vykazují stejně jako· neošetřené kontrolní rostliny 100% napadení houbou Botrytis cinerea.

Žádný ze srovnávacích produktů A až D, které jsou běžné na trhu, nedosahoval při nízkých testovaných koncentracích, kterých bylo používáno při těchto· testech, nějaký pozoruhodný fungicidní účinek. U všech testů dosahovalo napadení více než 90 % a tím se prakticky nelišilo od neošetřených kontrolních rostlin.

Claims (4)

1. pRedmet

   1. Způsob výroby nových derivátů arylfenyleťherů obecného vzorce I (O

   VYNÁLEZU

   Y znamená skupinu —CH= nebo —N=,

   R_a a R_b znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo methoxyskupínu,

   U a V znamenají nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo společně znamenají alkylenovou skupinu vzorce

   Rd R_z

   H v němž <7
2. 2 4152 2

   29?

   kde

   Ri znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy Uhlíku,

   R₂ znamená skupinu vzorce —CH₂—Z—R₇, přičemž

   Z znamená kyslík nebo· síru,

   R₇ znamená alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku, methoxyethylovou skupinu, fenylovou skupinu, chlorem nebo methylovou skupinou substituovanou fenylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo chlorem nebo· methylovou skupinou substituovanou benzylovou skupinu a

   Ar znamená skupinu vzorce
3. 3ft

   Ar, Y, R_a a R_b mají shora uvedené významy, načež se popřípadě získaná volná sloučenina přemění reakci s organickou nebo anorganickou kyselinou na adiční sůl s kyselinou, adiční sůl s kyselinou se popřípadě reakcí s hydrogenuhličitanem, uhličitanem nebo hydroxidem alkalického kovu převede na volnou sloučeninu, nebo se získaná volná sloučenina, popřípadě získaná adiční sůl s kyselinou popřípadě převede reakcí se solí mědí na komplex s mědí.

   2. Způsob podle bodu 1, k výrobě sloučenin obecného vzorce I kde

   R_c, R_d a R_e znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, trifluormethylovou skupinu nebo nitroskupinu, jakož i jejich adičních solí s kyselinami a komplexů s mědí, vyznačující se tím, že se při teplotách od. 40 do 130 °C a výhodně v polárním organickém rozpouštědle, které je inertní za reakčních podmínek, za účelem výroby sloučenin obecného vzorce I, v němž U a ;V znamenají společně skupinu vzorce —CH₂—CH(CH₃ZR₇‘) — a R₇‘ znamená zbytek R₇ rozdílný od vodíku, vzájemně kondenzují sloučeniny obecného vzorce VI a obecného vzorce VII

   X2-R7 (VII) v nichž jeden ze zbytků X_x a X₂ znamená popřípadě ve formě soli přítomnou hydroxyskuipinu nebo meirkaptoskupinu, například skupinu vzorce —Z—Me, a druhý znamená nukleofilní odštěplteiniou skupinu X, nebo jak X_b tak X₂ představují hydroxyskupiny,

   Me znamená vodík nebo kationt kovu a v němž

   Y znamená skupinu -CH · nebo —N—,

   R_a a R_b znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, halogen, alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo methoxyskupinu,

   U a V znamenají nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo společně znamenají alkylenovou skupinu vzorce přičemž

   Rj znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku,

   R₂ znamená skupinu vzorce — CH₂—Z—R₇, přičemž

   Z znamená kyslík nebo síru a R₇ znamená alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 3 až 4 atomy uhlíku, methoxyethyloyou skupinu, fenylovou skupinu, chlorem nebo methylovou skupinou substituovanou fenylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo chlorem nebo methylovou skupinou substituovanou benzylovou skupinu a

   Ar znamená skupinu vzorce přičemž

   R_c, R_d a R_e znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, trifluormethylovou skupinu nebo nitroskupinu, jakož i jejich adičních solí s kyselinami a komplexů s mědí, vyznačující se tím, že se při teplotách od 40 do 130 °C a výhodně v polárním organickém rozpouštědle, které je za reakčních podmínek inertní, za účelem výroby sloučenin obecného vzorce I, v němž U a V představují společně skupinu vzorce —CH₂—CH(CH|ZR₇*) — a R₇‘ znamená zbytek R₇ rozdílný od vodíku, vzájemně kondenzují sloučeniny obecného vzorce VI a obecného vzorce VII a

   X2-R7 (VII) v nichž jeden ze zbytků Xj a X₂ znamená popřípadě ve formě soli přítomnou hydroxyskuipinu nebo merkaptoskupinu, například skupinu vzorce —Z—Me, a druhý z těchto· zbytků znamená nukleofilní odštěpitelnou skupinu X, nebo jak X_t, tak X₂ znamenají hydroxylové skupiny, a

   Me znamená atom vodíku nebo· kationt kovu a

   Ar, R_a, R_b a R₇ a Y mají shora uvedené významy, načež se popřípadě získaná sloučenina převede na adiční sůl s kyselinou nebo na komplex s mědí.

   3. Způsob podle jednoho z bodů 1 nebo* 2, vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecného vzorce VI a VII za vzniku sloučenin obecného vzorce I, v němž

   Y znamená skupinu — CH nebo —N=,

   R_a a R, znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu nebo alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku,

   Ar znamená skupinu vzorce přičemž

   R_c, Rj a R_e znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu nebo alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku a

   U a V mají význam uvedený v bodě 1 nebo 2.
4. 4. Způsob podle jednoho z bodů 1 nebo· 2, vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecného vzorce VI a VII, za vzniku 2-fp-(3‘,4‘-dichlorf enoxy j f enyl ] -2- [ 1- (lH-l,2,4-triazolyl) methyl ] -4-methoxymethyl-l,3-dioxolanu.