CS236452B2 - Catalyst for alpha-olefins polymerization and method of its production - Google Patents

Catalyst for alpha-olefins polymerization and method of its production Download PDF

Info

Publication number
CS236452B2
CS236452B2 CS793723A CS372379A CS236452B2 CS 236452 B2 CS236452 B2 CS 236452B2 CS 793723 A CS793723 A CS 793723A CS 372379 A CS372379 A CS 372379A CS 236452 B2 CS236452 B2 CS 236452B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
solid product
compound
reaction
electron donor
electron
Prior art date
Application number
CS793723A
Other languages
English (en)
Inventor
Akihiro Sato
Masami Tachibana
Kazutsune Kikuta
Original Assignee
Chisso Corp
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Chisso Corp filed Critical Chisso Corp
Publication of CS236452B2 publication Critical patent/CS236452B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08FMACROMOLECULAR COMPOUNDS OBTAINED BY REACTIONS ONLY INVOLVING CARBON-TO-CARBON UNSATURATED BONDS
    • C08F10/00Homopolymers and copolymers of unsaturated aliphatic hydrocarbons having only one carbon-to-carbon double bond

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Polymers & Plastics (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Transition And Organic Metals Composition Catalysts For Addition Polymerization (AREA)
  • Addition Polymer Or Copolymer, Post-Treatments, Or Chemical Modifications (AREA)

Description

Vynález se týká katalyzátoru pro polymeerzaci α-olefinů s užší distribucí molekulové hmotnosti, vyšší toystalinitou a ve vyšším výtěžku.
Polymeeizace a-oleflnů a polymery a-olefinů zde uváděné se netýkají jenom homopolymerizace a hmmpolymerů nýbrž i kopolymerizace a kopolymerů s jirými monomeiry kop^]lym^i^(^3^e^t^(^^lných η^Ιοί^ού.
Bylo navrženo mnoho vynálezů tohoto druhu, např. takových, ve kterých se používá donoru elektronů jako jedné složky katalyzátoru. Existují například takové vynálezy, ve ' kterých se přidává donor elektronů jako jedna složka k takové složce, jako je chlorid hořeěnatý (bezvodý), pevná látka obsahhjjcí M-CC-vazbu, uhUčitan hořečnatý, kysličník nebo hydroxid kovu druhé nebo osmé skupiny periodické tabulky apod. jako nosič.
Jako katalyzátory pro polymeraci ethylenu nebo α-slefinů byly až dosud vyvinuty ·takové látky, které obsahují sloučeninu přechodného kovu nanesenou různými způsoby na pevném produktu získaném reakcí halogenidu trojmocného kovu se sloučeninou dvojmocného kovu.
. Autoři přísoπιnéhl vynálezu navrhl! např.: 1) způsob, kt-erým se do reakce sloučenina přechodného kovu s výše uvedeným pevným produktem v p^ítsonost,i ιπποΙΙο^ sloučeniny (japonské patentové spisy č. 10 849 z roku 1972, 2. 13 609· z roku 1972, δ. 16 782 z roku 1974 atd.); 2) způsob, při kterém se uvádí do reakce_sloučenina přechodného kovu s produktem získiným reakcí výše uvedeného pevného produktu s polysioiannem nebo donorem elektronů (japonský·patentový spis č. 13 827 z roku 1977 a japonský patentový spis č. 127 750 z roku 1977) ; ^3.) způsob, při kterém se provádí reakce přidáním polysilixanu nebo donoru elektronů a sloučeniny přechodného kovu k výše uvedenému pevnému produktu současně · nebo přidáním kompletu polysiloxanu se sloučeninou přechodného kovu nebo komplexu donoru elektronů se sloučeninou přechodného kovu (japonské patentové spisy č. 21 246 z roku 1978, č. 21 247 z roku 1978, č. 32 031 · z roku 1978, atd.) a 4) způsob, při kterém se donor elektronů nebo akceptor elektronů uvádí do reakce s výše uvedeným pevným produktem ve více reakčních stupních (japonský patentový spis č. 101 960 z roku 1978). Naarhhi jsme rovněž způsob, při kterém se přidává adiUm jako alkoxid titaničitý, sililonorý Hej, dialtylether p^lyethylenglykolu apod. (japonské patentové spisy · č. 13 609 z roku 1972, č. 13 772 z roku 1972 atd.)
Stejní autoři se zabývvli výzluimnými pracemi na zlepšení vynálezů dosavadního stavu techniky a vytvořli tento vynález na základě zjištění, Že lze dosáhnut podstatně vyšší efektivity, poljijí-li se pevného produktu (II) obsahujícího produkt reakce oozí halogenidem trojmocného kovu a sloučeninou dvojmocného kovu, donoru elektronů a akceptoru ele^nnů (elektroolkceptsroí s^u^ninou - alespoň v jednom reakCním Hupni se p^i^2^i.je chtoridu titaničitého) v kombinaci s srganolhinitlu sloučeninou a úmorem elektronů (elektrondsnorní sloučeninou).
Vynálezem je katalyzátor · ·· pro p^ZLymei;^i^(^:i α-slefinύ, který sestává (a) z pevného produktu II připiavitelothl reakcí (1) reakčního·produktu I připrlvitelnthl reakcí sloučeniny obecného vzorce
AlXp ve kterém
X je halogen, s hydroxiemm, oxidem, uhličtannem kovu alkalické zeminy, podvojnou sloučeninou obsah^ící některou z předešlých sloučenin nebo s hydrátem sloučeniny obsah^ící kov alkalické zeminy, (2) s alespoň jedlním druhem elektroodonlrní slsuδeoioy uvedené níže v odstavci c a s alespoň jedním druhem hlllgeniiu prvků III. až VIII. skupiny periodického systému prvků, a to uváděním do reakce jednou, popřípadě až desetkrát, přičemž jako alespoň jeden z uvedenýchudruhů. halogenidů se používá TiCl^ alespoň jednou, (b) z alespoň jednoho druhu orgiaiohU.nité sl.oučeni.ny zvolené . . ze skujny zalhnujcí triakkylilminim, halogenidy dialkylaluminia, dihalogenidy alkykaluminia, mono- a di-
-alkylaluminitmhydridy i seskvihalogenidy ^^уИИи^Лё, přičemž alkylové skupina v těchto orgшu>hlinitých sloučeninách má 1 . až 10 uhlíkových atomů, a (c) z alespoň jednoho druhu elektrondonorní sloučeniny zvolené ze skupiny zatemnujcí estery, alkoholy, ethery, aldehydy, mastné kyseliny, ketony, nitrHy, aminy, isokyanáty, azo-sloučeniny, fosfiny, fosfity, ^afinity, a polysiloxany·
Katalyzátor podle vynálezu výhodně obsahuje pevný produkt II, připravitelný tím, že pevný produkt I, elektronLdouhrní a elektronakceptorní sloučenina se smíchá;)! a uvádějí do reakce v lbtovonném pořadí pro získání pevného produktu Л1·
Podle jiné výhodné alternativy katalyzátor podle vynálezu obsahuje pevný produkt II připravitelný tím, že elektrondonorní a e^^kt^r^^nakcept^^^jí sloučenina se uváddjí do reakce s pevným produktem I za pouHtí 1 až 5 000 g elektгondhnhrní sloučeniny.·* 1 až 5 000 g elektronakceptorní sloučeniny, 0 až 5 000 ml rozpouHědla na 100 g pevného produktu I v jednotlivý^ reaWních stupních při teplotě od 0 až do 500 °C.
Obzvláště výhodný katalyzátor podle vynálezu se vyznačuje obsahem pevného produktu II připravitelného tím, že reakce se provádí za současného mletí s použitím chloridu tit^aničitého jako elektronakceptorní sloučeniny, a potom se provádí reakce v suspenzi za pouuití chloridu tittuičitélh jako další elektronakceptorní sloučeniny v jednom nebo více reakčních stupních· o \ '
Vynálezem je také způsob výroby uvedeného katalyzátoru, který spočívá v tom, že organohhinitá sloučenina, elektrondhuhrní sloučenina a pevný produkt II se kombZnulí za současného míchání·
Výhodně se to provádí tak, že hrglαlnhllnitá sloučenina se míchá s elektrondonorní sloučeninou a potom se . k doplnění komlbnace přidává pevný produkt II.
Možno postupovat . i tak, že orgianoH-nitá sloučenina a pevný produkt II se míchají a potom se přidává elektrondhuhrní sloučenina k doplnění ^ι^ηβοο.
Pevný produkt (I) se získává reakcí halogenidů hlinitého s vhodnou sloučeninou kovu alkalické zeminy·
Jako halogenid hlinitý (Zezvh(:dý), bromid hlinitý (bezvodý) atd·
Jako vhodné sloučeniny dvojmocného kovu lze uvést hydroxidy, např· hydroxid horečnatý, hydroxid vápenatý, hydroxid . zinečnatý, . hydroxid meanjeaiatý apod··, kysličníky, . např· kysličník hořečnatý, kysličník vápenatý, kysličník m^in^anat^ý·. apod.; podvojné kysličníky obsahujeí kysličník dvojmocného kovu, např· kysličník lořečnotthlln0tý, kysličník hořečnatok^emiičtý, kysličník hořečuttomanogtnatý apod· a Hičitony dvojmocného kovu a podvojné uhličitany obsahujeí ШёНю dvojmocného kovu, např· lhličittu hořečnatý, lnličittu manganatý a MgCO^ · CsCO-^; hydráty halogenidů, např· dihydrát chloridu cínatého, polyhydrát chloridu hořečuatého Μ^ΐ^^·2·ηΗ20 (η = 1 až 6), hexahydrát chloridu uikeluttélh, tetrahydrát chloridu msaueautého, hexahydrát chloridu lořečnathdraseluéhz; tydráty podvojných sloučenin obsah^uících halogenid a hydroxid, např· Μ^ί^1·2·ηΜ?(Ο^)»2·“Η20 (u = až 3, m = 1 až 6);
hydráty podvojných kysličníků, např· ЗМО^ЗЮг^^О; hydráty podvojné sloučeniny obsahujcí uh-ičitan a hydroxid, např· 3MgCOз.M5(OH)2·3H2O; hydráty hydroxid-ulličittnl, obsah^jcí dvoj mocný kov, např· (OH) ^00^.4^0. Z uvedených sloučenin jsou uejvýlo(rxnjší slou236452 ženiny dvojmocného kovu obsahující hořčík·
Pokud se týká způsobu výroby pevné sloučeniny (I), lze zmínit 1) způsob, při němž se uvádí do reakce halogenid hlinitý, který se mele v mlecím zařízení, např· v kulovém mlýně, vibračním mlýně apod·, 2) způsob, při němž se halogenid hlinitý a sloučenina dvojmocného kovu melou a mísí a potom reagují za . současného zahřívání apod. Poměr možatví sloučeniny dvojmocného kovu k halogenidu hLinttému bude dostačující, jestliže se použije 0,1 až 20 molů sloučeniny dvojmocného kovu na 1 mol halogenidu· V případě, ie se provádí reakce za současného mlítí, podmínky pro reakci za mletí budou do8tačuJjcí, jestliže teplota je v rozmezí od tepLoty místnoesi (asi 20 °C) až do 500 °C, doba je 5 až 100 hodin v případě kulového mlýna a 10 minut až 50 hodin v případě pooUžií vibračního mlýna· V případě zOh^ívání po misií, se mletí provádí po dobu 5 až 100 hodin u kulového mlýna, a 10 minut až 50 hodin u vibračního mlýna a zadívání se potom provádí při teplotě od teploty místnoati až do 500 °C po- ' dobu 10 minut až 50 hodin· Pevného produktu takto získaného se p^uužije jako pevného produktu (I)·
Pevný produkt se potom uvádí do reakce s donorem elektronů C a akceptorem elektronů D·
Donory elektronů podle vynálezu zahrnuí organické · sloučeniny nb8tčlhUící kyssík, dusík, síru nebo . fosfor·
Doi^c^iry elektronů zalhr-iuUí například estery (obecný vzorce RCOOR', ve kterém R a R' značí uhlovodíkové skupiny, např· alkylskupiny, arylskupiny apod., jak v . tomto případě, stejně. tak i jako v následnících případech, alkoholy (ROH), eth,ery (R-O-R*), aldehydy (RCHO), mastné kyseliny (RCOOO), ketony (RCOO*), nitrlly (RON), aminy kde n'= 1, 2 nebo 3, včetně, kromě výše uvedených alkoholčnrinů a cyklických aminů), ltnkýakáty (RNCOO, azosloučeniny (R-N=N-RZ), fosfiny [Νηί®3-η (kde n = 1, 2 nebo 3)), fosfity [p(OR)j], fosflnity [RP(OR')2] , thioethery R^S^n (kde n = 1 nebo 2) , thioalkoholy (RSH) apod· Jeko donorů elektronů se používá rovněž polytiloxanй· NejvýhodnnOšími sloučeninami mezi těmito donooty elektronů jsou estery, výhodné jsou alkoholy,'ethery, ketony, fosfiny, poly^^any i estery·
Konkrétní příklady donorů elektronů jsou alkoholy, například mmeHanno, ethanol, propanno, butanol, p^r^t^i^i^c^o., hexanol, oktanol, fenol, křesel, xylenol, ettylfenol, ' nafto! apod., ethery, např· diethylether, di-k-prnpylfther, di-n-butylether, di(t80čiУ.)ether, di-^n-^pe^t^j^l.ťter, di-n-he:xyléter, di-k-nktyltter, di-isooktyléter, monknitflééer, ety^^l^^lu, difenylether, tetrahydrnfurčk, anisol, difenylether apod., estery, např· iettylaαctát, butylformiát, amllčeeát, vinylbuuyrrái, vjnylčcetát, meetylester kyseliny benzoové, ettylester, kyseliny benzoové, pro^p^y^l^í^^tar kyseliny benzoové, buuylester kyseliny benzoové, oktylester kyseliny benzoové, 2-ftUylUfχrlfttfr tyseliny benzoové, melt^y-ester kyseliny ^1^1^^ ιτ^ιΙι^ιγ kyseliny ^1^1^^ 2-1^1^x111^^ kyseliny metty!ester kyseliny hnisové, ettylester kyseliny hnisové, propylester kyseliny ani^vé, ettylester kyseliny skořicové, ieftylestfr kyseliny kčOtnnvt, eth^lester kyseliny pmpylester kyseliny kaftnnvt, buuylester kyseliny kaOtnnvé, ^-ethylhex^leťter kyseliny naftové, ettylester kyseliny fekllnc1юvt apod., aldehydy, např· acetaldehyd, benzaldehyd apod., mastné kyseliny, např· kyselina mavennč, kyselina octová, plropinknvá, másslná, Šlavelová, vinná, akrylové, imleiknvá, benzoová apod., ketony, např· me ethyie iθttylltnbutylketnk, benzofekok spod., nitrily, např· aminy, např· mm e^tylamin, diothll^ik, trlbutylEmln, triethιnnlадik, pyridin, amin, dimettyllaklik apod·, ltokyanáty, např· feklllsoklčkát, toluyiss oky čnět apo<l., azntlnučeniny, např· aznbekzek apod., fosiiny, např· ethyrfn8flk, triethyLiosiin, ^О-п-Ь^гИ^Ип, tri-n-oktl1fos01k, tx^ifny^l^ ·
О^О1п ap^. , losí^ty, např· .^θΙ^Ι foosit, di-n’Oktyrfontit, tri-n-butyrOo8tit, trifenylfossit, ^ИШг, např· 11^1x11611^11^1^1, ettyrdlbbUtrfooSinkt, Oekyrdlfenkr1ootlnkl) apod., №1μ№ι^, např· diethylthinetUer, 'diffkllthinfthfr, iθftyrfelkгrtUinftUer, ethylen5 sulfid, propylensulfid apod., a thioalkoholy, napr. ethylthioalkohol, n-propylthioalkohol, thiofenol apod. .
Pokud se týká polysiloxanů, jsou používány siloxinuvé polymery s otevřeným řetězcem nebo cyklické, reprezentované obecným vzorcem
-£ st - 0 >
r2 (ve kterém n je od 3 do 10 000, Rj a R2 značí stejné nebo různé substituenty schopné vazby s křemíkem), především však ·takové, ve kterých R, a R2 značí jednoHivě jeden atom vodíku, uhlovodíkový radikál, např. alkyl, aryl apod., atom halogenu, al.koxyskuyisu, aryloxyskuplnu, karboxylovou skupinu, ne více než jednu, přechozi skupiny jsou připojeny a zastoupeny v různých poměrech v mooelkile. Obvykle používané polysiloxany jsou takové, ve kterých každé R výše uvedeného vzorce je uhlovodíková skupina. Jako konlkT^mí příklady slouží pro ilustraci alkylsiloxaslvé polymery, například nižší polymery, jako oktane týl yrrisioxan, lktaethylcyklotetrasiloxas, a 11^^110x^1,·např. dimetýlpolysillxtn, ethylpolysiloxan, шetthllthylpolysiloxan, polymery arylslloxenu, např. hexahetχlliУColrrsčloxts, difesylpolysiloxas, polymery ^Су^гу^Иохэш, např. diftsyllCttmetýltetrasiloxts, metý!ftsyllllysiloxts. · Dále jsou rovněž uvedeny polymery alkylhydrogensiloxanu, kde R, značí atom vodíku nebo atom halogenu a Rg značí uhlovodíkovou skupinu, např. alkylskupinu, arylskupinu spod., nebo ·polymery halogtnalCИ-siloxtsu nebo hallgenaaylsiloxtsu. · jsou rovněž pouHtelné polysiloxany, ve kterých R značí alkoxy- nebo aryloxyskupinu nebo zbytkovou skupinu mastné kyseliny. Pokud se týká viskozity polysiloxanů, vhodná hodnota je v rozmezí od 10 do 10 000 centistoků při teplot 25 ^.j- výhodně od 10 do 2 000 centistoků.
Těchto donorů elektronů lze používat ve formě smšss.
Akceptor elektronů (D , používaný v tomto vynálezu, zahrnuje halogenidy kovů třetí až osmé skupiny periodické tabulky. Například lze uvést·chlorid hlinitý (bezvotý),· chlorid křemičitý, chlorid cínatý, (chlorid dnLčitý, chlorid ti^t^anLčit^ý, chlorid ·zirkoničitý, chlorid fosforitý, chlorid fosforečný, chlorid va^adiHý, chlorid železnatý, chLorid ni^lnatý apod. Lze jich pouuívat rovněž've formě síss,. Z ekceptorů elektronů jsou s výhodou používány chlorid hlinitý (bezvodý), chlorid křemi^tý, chlorid cínatý, chlorid cini^tý a chlorid titani^tý.
Když se uvádí do reakce pevný produkt (I) s donorem elektronů a/nebo akcepto^em elektronů, lze pouuít rozpou^ěd^. Rozpooušědla lze pouuít rovněž k proývání po reakci. Jako rozpoltědla lze pouuít alifatidých uhlovodíků, např. n-pentanu, n-hexanu, n-heptanu, n-oktanu, čsllCtasu, n-nonanu, n-dekanu apod., aromatických uhlovodíků např. benzenu, toluenu, xylenu, ethyle benzenu, kumenu apod. a halogenovaných uhlovodíků, např. · tetrachlorethanu, chloroformu, dicM-orethanu, trichlorethylenu, tetrtihllrethyltsl, tetrabrommethanu, chlorbenzenu, o-dichlorbenzenu apod. (tyto sloučeniny budou v dalěím nazývány jednoduše rozpou^ěd^).
Pokud se týká způsobu reakce pevného produktu (I) s jedním nebo více donory elektronů a rovněž s jedním nebo více akcepto^ elektronů ví až 10 stupních, za poi^žtí chloridu tčttniiitéhl jako donoru elektronů alespoň v jednom reakčním· stupni, lze přijmout různé druhy technik, např. takových, jaké jsou níže popsány. Pokud·se týká stavu, za kterého se reakce provádí, lze reakci provádět v suspenzi v přítomnost nebo· s. nepřítomnoti rlzoouUtSdla (dále nazýváná někdy jako suspenzní reakce) nebo lze reakci provádět současně za za ·pouHtí mlýna, např. vibračního mlýna, kulového mlýna apod. (dále nazývána jako reakce prováděná mletím). Suspenzní reakce a reakce mletím lze ^ι^Ιη^^Ι.
236452 6
Reakce dále zahrnuje kterýkoliv z druhů suspenzní reakce, reakci mletím a kombinaci obou způsobů.
Jestliže se použije více než jednoho donoru elektronů (C), lze je používat ve směsi, avšak jestliže reakce, ve které se použije (C) ve více než v jednom stupni, lze použít dva druhy (C), buď ve směsi, nebo odděleně v každém stupni*
Podle vynálezu se používá vždy chloridu titaničitého jako akceptoru elektronů (D) a těch (D), jiných nežzje chlorid titaničitý, se používá, když se užije více než jednoho (D). PouŽije-li se více než jednoho (D), lze jich používat ve formě směsi. Použije-li se reakcí s (D) ve více reakčních stupních, více než jednoho (D) lze použít ve formě směsi nebo samostatně. Reakce, pM níž se používá (D), se provádí v jednom nebo více stupních a chlorid titaničitý se používá jako (D) nejméně v jednom stupni. V tom případě je výhodné používat jako (D) samotný chlorid titaničitý, je však možné používat směsi s jiným akceptorem elektronů, s množstvím 20 % hmotu, chloridu titaničitého nebo více ve směsi. Při popisu reakce, ve které se používá (D), když je uveden chlorid titaničitý jako (D), je míněna výSe uvedená směs vedle samotného chloridu titaničitého.
Pokud se týká přidávání nebo reakce tří složek vstupujících do reakce, lze uvádět různé způsoby, avšak jako některé reprezentativní příklady lze zmínit následující ζ metody:
1) Pokud se týká způsobu reagování (C) a (D) s pevným produktem (I) v jediném reakčním stupni, existují následující možnosti:
1-1) Způsob, při kterém se tři složky pevného produktu (I), (C) a (D) přidávají a reagují v libovolném pořadí.
1-2) Způsob, při kterém pevný produkt (I) reaguje s reakčním produktem mezi (C) a (D).
1- 3) Způsob, při kterém (C) reaguje s pevným produktem (I) a potom se uvádí do reakce (D).
2) Způsob, při kterém se (C) a (D) uvádí do reakce s,.pevným produktem (I), buď (C) a (D) se používá jednotlivě nebo ve směsi ve dvou nebo více stupních ,a chloridu titaničitého se používá jako (D) alespoň v jednom stupni. Při tomto způsobu se používá následujících možností: 1
Například, 2-1) způsob při kterém se (C) uvádí do reakce s pevným produktem (I) a (D) se potom uvádí do reakce ve dvou nebo více stupních,
2- 2) způsob, při kterém se (C^) uvádí do reakce s pevným produktem (I) a potom se (C) a (D) uvádí do reakce podle způsobu 1),
2-3) způsob, při kterém se (Dj) uvádí do reakce s pevným produktem (I) a potom se (C) a (Dg) uvádí do reakce podle způsobu 1),
2-4) způsob, při kterém se (C1) a (D^) uvádí do reakce s pevným produktem (I) podle způsobu 1) a potom se (Dg) uvádí v jednom nebo více stupních do reakce,
2-5) způsob, při kterém se (Cj) a (Cg) uvádějí v koexistenčním stavu (za současné přítomnosti) do reakce s pevným produktem (I) nebo se postupně (C^) a (Cg) uvádějí do reakce s pevným produktem (I), potom se uvádí do reakce (D^) a potom (Dg) se uvádí do reakce v jednom nebo více stupních,
2-6) způsob, při kterém se (C,) uvádí do reakce s pevným produktem (I), (C2) se uvádí do reakce a potom (C-^) a (D) se uvádějí do reakce podle způsobu 1),
2-7) způsob, při kterém se uvádějí do reakce (Cp a (D|) s pevným produktem (I) podle způsobu 1) a potom se uvádějí do reakce (C2) a (D9) podle způsobu 1).
Nezreagované produkty nebo nepotřebné reakční produkty se po skončené reakci odstraňují vždy, když se reakce provádějí ve dvou nebo více stupních. Vzhledem к operaci odstraňování výše uvedených materiálů, je-li vetší Část příslušných odstraňovaných materiálů ve formě tekutiny nebo je-li rozpustná v rozpouštědle aapři reakci se používá rozpouštědla, lze používat takového způsobu, jako je děkantáce, filtrace nebo odpařování к suchu, nebol materiály jsou v tekutém stavu, nebo výše uvedený způsob lze použít po přidání rozpouštědla nebo i když se v reakci nepoužije rozpouštědlo. Odstraňování nezreagovanych produktů nebo produktů пероtřebných pro reakci nevyžaduje v takovém případě přesnost. V souladu s tím, jestliže množství (C) nebo (D) používaných v reakci je malé a nezreagované produkty a nepotřebné produkty jsou téměř nepřítomny nebo v malém množství, lze vynechat v další reakci operaci odstraňování. V provedení 1-2) produkt reakce mezi (C) a (D) lze získat smícháním (S) a (D), v tomto případě lze však pevný produkt (I) přidávat ve stádiu, kdy jsou přítomny nezreagované produkty atd.
Dále, (C|), (C2) atd. a (Dp, (I)2) atd., ve výše uvedeném popise znamenají, že lze používat různých druhů (C) nebo (D). Některý .druh (C) nebo (D) znamená nejenom jednotlivou sloučeninu, avšak rovněž směs dvou nebo více sloučenin. Použije-li se však dvou nebo více druhů (D), např. (D|), (X>2) atd., alespoň jedním z nich je chlorid ti w.ničitý.
Pokud se týká reakce (C) nebo (D), opakování použití stejného materiálu nebo různých materiálů by mělo být až do 10 stupňů, s výhodou až do 5 stupňů. Když за reakce provádí ve více než 10 stupních, dosažená účinnost je nižší.
Pokud se týká množství použitého (C) jako donoru elektronů, (D) jako akceptoru elektronů a rozpouštědla v době jejich reakce s pevným produktem (I), je výhodné, když (C) je v rozmezí 1 až 5 000 g, (D) je v rozmezí 1 až 5 000 g a rozpouštědlo je v rozmezí 0 až 5 000 ml na 100 g pevného produktu (I) po celou dobu reakce.
Pokud se týká reakčních podmínek, je výhodná, když reakční teplota je v rozmezí 0 až 500 °C, s výhodou 20 až 200 °C, a výhodné rozmezí reakční doby se mění v souvislosti se stavem reakce, např. činí jednu minutu až deset hodin u reakce prováděné v suspenzi, 5 až 200 hodin u kulového mlýna a 10 minut až 50 hodin u vibračního mlýna, v případě reakce prováděné pomocí mlecího zařízení. Produkt reakce mezi (C) a (D) (D) v provedení 2-1) lae získat smícháním obou složek při teplotě od teploty místnosti (asi 20 °C) až do 150 °C, po dobu jedné nebo více minut.
Nejvýhodnějšími z výše uvedených způsobů provedení reakce jsou 2-1), 2-4) nebo 2-5). Při provedení 2-4) a 2-5) je nejvýhodnější případ, kdy se použíká chloridu křemičitého jako (Dj) a chloridu titaničitého jako (D^).
Pokud se týká stavu reakce při realizaci těchto možností, reakce prováděná za současného mletí je nejvýhodnější pro reakci (D1) chloridu křemičitého [samotného, provedení 2-5), nebo spolu s (0), provedení 2-4)] a reakce v suspenzi je nejvýhodnější při reakci (D^) a chloridu titaničitého. Nejúčinnější počet reakčních stupňů (Do) je jeden nebo dva.
Takto získaný produkt bude označován jako pevný produkt (II)..
Pevný produkt (II) se získá po dokončení reakce podrobením reakční kapaliny po dokončení reakce podrobením reakční kapaliny destilací za sníženého nebo atmosférického tlaku к odstranění nezreagovaného (C) a (D) nebo filtraci nebo dekantací, následované promytím rozpouštědlem a sušením. Případně se reakční směs podrobí po dekantaci opakovanému promytí rozpouštědlem a použije se v následující reakci v suspenzi s obsahem přidaného rozpouštědla.
Pevný produkt (II) se kombinuje s (E), O2*ganohlinitou sloučeninou a s (C), donorem elektronů.
Organohlinité sloučeniny používané v tomto vynálezu zahrnují trialkylhliníky, např. trimethylhliník, triethylhliník, tri-n-propylhliník, tributylhliník, tri-isobutylhliník, tri-n-hexalhliník, tri-isohexylhliník, tri-2-methylpentylhliník, tri-n-oktylhliník, tri-n-decylhliník, atd., monohalogenidy dialkylhliníků, např. monochlorid diethylhliníku, monochlorid di-n-propylhliníku, monochlorid diisobutylhliníku, mono-fluorid diethylhliníku, monobroinid diethylhliníku, monojodid diethylhliníku atd., dihalogenidy alkylhliníků, např. dichlorid ethylhliníku, dichlorid isobutylhliníku, hydrid alkylhliníku, např. hydrid diethylhliníku, seskvihalogenidy hliníku, např. seskvichlorld methylhliníku, seskvichlorld ethylhliníku. Kromě toho lze použít rovněž alkoxyalkylhliníky, např. monoethoxydlethylhliník, diethoxymonoethylhliník atd.
Donory elektronů (C), které mají být kombinovány s pevným produktem (II), jsou stejné jako ty, které jsou popsány u přípravy pevného produktu (II).
Množství (E) organohlinité sloučeniny a (C) donoru elektronů bude postačující, jestliže (E) je v rozmezí 50 až 5 000 g a (C) je v rozmezí 2 až 2 000 g na 100 g pevného produktu (II).
Existují různé druhy způsobů .kombinace výše uvedených druhů materiálů. Existuje například způsob 1, při kterém se mísí současně (Ε), (C) a pevný produkt (II), a způsob 2, při kterém (E) a (C) se mísí a potom se přidá :pevný produkt (II), způsob 3) při kterém se smísí (E) a pevný produkt (II) a potom se přidává (C), způsob 4), při kterém se mísí (C) a pevný produkt (II) a potom se přidává $E) apod. Z těchto způsobů je výhodný způsob 1), 2) nebo 3). Po smíchání nebo přidání je možné provést ,další přidání nebo použití jako polymeračního katalyzátoru potom, avšak před polymeraci se provádí stání za míchání, aby se zvýšila účinnost katalyzátoru. Z výše uvedených způsobů se docílí zejména dobrých výtěžků tehdy, když se použije způsobu 1) nebo 2).
Výhodná .teplota v průběhu výše uvedeného míchání nebo přidávání (E), (C) a pevného I produktu (II) je v rozmezí 0 až 100 °C a výhodná doba uplynulá ód smíchání dvou látek až po přidání zbývající látky je v rozmezí nula sekund (najednou) do 50 hodin.
Takto získaného katalyzátoru lze používat к výrobě polymerů a-olefinů.
úr-olefiny použité ve způsobu podle vynálezu zahrnují ethylen, propylen, 1-huten,
1- hexen, 1-hepten, 1-okten·, 1-decen a další olefiny s rovným řetězcem, 4-methyl-l-penten,
2- methyl-1-penten, 3-methyl-1-buten a další monoolefiny s větveným řetězcem, butadien, isopren, chloropren a další diolefiny, styren apod. Ty lze podrobit nejenom homopolymeraci, nýbrž i kopolymeraci s jiným α-olefinem, např. propylen s ethylenem, 1-buten s ethylenem, propylenem s 1-butenem atd.
Polymerační reakci lze provádět v uhlovodíkovém rozpouštědle, např. n-haxanu, n-heptanu, n-oktanu, benzenu, toluenu apod. Kromě toho ji lze provádět v л-olefinu, např.
ve zkapalněném própylenu, zkapalněném 1-butenu, bez použití rozpouštědla. V praxi se používá polymerační teploty v rozmezí od teploty místnosti (asi 20 °C) do 200 °C, po9 lymeračního tlaku v rozmezí od atmosférického tlaku do·5 MPa a jako obvyklé doby 5 minut až 10 hodin. Za účelem kontroly molekulové hmotnosti v průběhu polymerace lze přidávat příslušné množství vodíku.
Prvým účinkem tohoto vynálezu je skutečnost, že lze kontrolovat v užším rozmezí distribuci molekulové hmotnosti během výroby polymerů a-olefinň. Lze provádět kontrolu v rozmezí od 3,5 do 7,0, je-li to vyjádřeno výřezem Sw/Sn (kde. $w snesené Číselný průměr molekulové hmotnost a znamená číselný průměr molekulové hmotnosti. 7 souladu s tím, když je požadován tvarovaný výrobek s obzvláště malým řetězcem, při lisostřlku nebo, jestliže se požaduje, aby charakteristické vlastnosti, které závisí na distribuci molekulově hmotnosti, např. reologické vlastnosti taveného polymeru, rázová pevnost, charakteristické torzní vlastnosti, pevnost v roztržení, povrchový lesk atd., byly kontrolovány v nejvýhodnější kombinaci, vykazuje tento vynález obzvláštní účinnost.
Druhým účinkem podle vynálezu je schopnost výroby polymerů s vyšší krystal Ujitou při produkci polymerů «-olefinů. Například při výrobě polymerů propylenu dosahuje množství krystalického polypropylenu jako polymeru nerozpustné v n-hezanu až 98 %.
Ve světle výše uvedené vyšší efektivnosti vynález umožňuje udržovat výtěžek polymeru vzhledem k psvnému produktu (II) nebo k přechodnému kovu na vysoké úrovni, jak je popsáno později. Výtěžek polymeru «-olefinů vzhledem k pevnému, produtku (II) je dostatečně vysoký a zej^na při polymeraci propylenu dosahuje až 1 x *0^ až 2 x g fpolymer)/g £pevný pr°dukt (IX)] za obvyklé polymerační podmínky. Nedochází k žádnému barvení nebo degradaci fyzikálních vlastností polymerů a není pozorován takový nepříznivý vliv, jako je rezivění formy při tvarování polymerů a to i tehdy, když se vynecM stupeň odstranovánf katalyzátoru, tj. stupen odstranování popela. Dále, pochodilého kovu se využívá s mimořádně vyšší účinností a v případě obvyklé polymerace propylenu, dosahuje účinnosti a.ž 1 x *0^ až 1 x 10^' g (pol.ymer)/g(atom přechodného kOvu).
Účelem následujících příkladů je vynález jenom ilustrovat, nikoliv omezovat. Překlad 1
1) Příprava pevného produktu (II)
130 g bezvodého chloridu hlinitého a 58 g hydroxidu hořečnatého se uvádí do reakce za současného mletí při teplotě 250 °C po dobu tří hodin ve v^ra^ím mlýn^ čímž dochází k reakci provázené vývojem plynného chlorovodíku. Po skončení zahřívání se prov.ádí chlazení proudem dusíku a získává se pevný produkt (I).
Do vibračního mlýna 3e vnese 100 g pevného produtku (I) a 22 g eth^lesteru kyseliny skoMcové a provádí se reakce za současného mletí při teplotě 40 °C po dobu 5 hodin. Potom se přidá 35 g chloridu titaničitého a reakce se provádí za současného mletí po dalších 20 hodin. Po skončení reakce se reakční produkt dvakrát promyje po 500 ml n-hexanu v suchém boxu, jehož atmosféra byla nahražena dusíkem a získá se suchý pevný produkt (II).
2) Příprava polyomeru propylenu
Po náhradě atmosféry v reakční nádobě z nerezové oceli (o vnitřním objemu 1,5 litru) dusíkem, byl vnesen 1 litr n-hexanu, 342 mg triethylhliníku, 45 mg ethylesteru kyseliny anisové a 18 mg pevného produktu (II) v tomto sledu, v průběhu jedné minuty. Po přidání ml vodíku se přivádí polymerační reakce za parciálního tlaku propylenu 1,2 MPa při teplotě 60 °C po dobu 5 hodin. Po skončené polymeraČní reakci. by!o přidáno do reakční nádoby 50 ml methanolu k zastavení polymerační reakce. Obsah byl přenesen na Buchnerovu ná236452 lovku, promyty třikrát po 500 ml n-hexanu a rozdělen na polymer nerozpustný v n-hexanu (isotaktický polypropylen) a na polymer rozpustný v n-hexanu (ataktický polypropylen), každý byl sušen za účelem získání polymerů. Získá se 182 g isotaktického polypropylenu a 3,7 g ataktického polypropylenu. Výtěžek polymeru na 1 g pevného produktu (II) byl 10,111 g isotaktického propylenu a isotaktický index, který je vyjádřen následujícím vzorcem byl 98,0.
množství isotaktického polymeru (g)
--------------—------------- x 100 množství isotaktického + množství atakticképolymeru (g) ho polymeru (g)
3) Měření distribuce molekulové hmotnosti
Za použití gelového chromatografu (typu GPC vyráběného firmou Waters Comp. Ltd.) a o-dichlorbenzenu jako rozpouštědla se rozpustí polymer propylenu a provádí se měření distribuce molekulové hmotnosti v koncentracích od 0,1 do 0,5 % při teplotě 140 °C a rychlosti toku 1 ml (min., stejný způsob byl použit později). -Poměr Mw/Μη polymeru propylenu získaného v příkladu 1 byl 4,0.
Srovnávací příklad 1
Za použití pevného produktu (II) získaného v příkladu 1, se provádí jako v příkladu polymeraČní reakce bez přidání ethylesteru kyseliny anisové během polymerace propylenu. Distribuce molekulové hmotnosti byla Mw/Mn = 8,2. Další výsledky jsou shrnuty v tabulce 1.
Příklad 2
Ke 20 g pevného produktu (I) získaného v příkladu 1 se přidá 3,7 g ethylesteru kyseliny benzoové a reakce se provádí za současného mletí v kulovém mlýně (průměr 100 mm, vnitřní objem 785 ml, 80 kuliček o průměru 10 mm) při teplotě 40 °C po dobu 80 hodin, potom se suspenduje 20 g reakčního produktu ve 139 g chloridu titaničitého a reakce se provádí při teplotě 60 °C po dobu tří hodin. Po skončené reakci se produkt odfiltruje v suchém boxu, promyje třikrát vždy po 150 ml n-hexanu, aby se získal pevný produkt (II). Za použití uvedeného pevného produktu (II) se provádí polymerace propylenu jako v příkladu 1.
Příklad 3 g bezvodého chloridu hlinitého a 20 g hydrotalcitu [Mg^Al2(OH)·4Η2θ1 se uvádí do reakce v kulovém mlýně za současného mletí a zahřívá se po dobu 80 hodin na teplotu 80 °C za účelem získání pevného produktu (I).
Ke 20 g pevného produktu (I) se přidají 3 g chloridu titaničitého a uvádějí se v reakci v kulovém mlýně při teplotě 130 °C po dobu 30 minut, nezreagovaný chlorid titanifcitý зе odstraní za sníženého tlaku, potom se přidá 2,5 g komplexu tetrahydrofuranu a chloridu titaničitého (2 : 1) a reakce se potom provádí za současného mletí při teplotě 50 °C po dobu 48 hodin za účelem získání pevného produktu (II).
Polymerace propylenu se provádí stejně jako v příkladu 1 za použití pevného produkt tu (II).
1
Příklad 4
133 g bezvodého chloridu hlinitého a 98 g uhličitanu horečnatého se podrobí reakci za mletí, zatímco se zahMvá v kulovém ^ýnč při teplot? 180 °C po dot»u 43 hodin za účelem získání pevného produktu (I). Ke 20 g pevného produktu (I) se přidá 5 g komplexu ethylesteru kyseliny fenyloctové a chloridu titaničitého (v poměru-1 : i) a reakce zároveň s mletím se provádí v kulovém mlýně i teplotě 30 °C po dobu 72 hodin za účelem získání pevného produktu (II).
Polymerace propylenu se provádí jako v příkladu 1 za použití pevného produktu (II). Příklad 5 g pevného produktu (I), získaného v příkladu 4 se suspenduje ve 100 ml toluenu a 12 g methylesteru kyseliny p-toluylové se přidá. Po reaHi při teplotě 100 °C po dobu 30 ., .minut se provede filtrace a sušení. Potom se suspenduje 20 g získané pevné látky 500 g chloridu titaničitého a reakce se provádí při teplotě 120 °C po dobu 1 hodily. Po skončení reakce se produkt odfiltruje, promyje třikrát po 150 ml n-hexanu a suší za účelem získání pevného produktu (II).
Polymerace propylenu se provádí jako v příkladu 1 za použití pevného produktu (II).
Příklad 6 4
120 g bezvodého chloridu hlinitého a 40 g kysličníku hořečnatého se uvádí do reakce za současného mletí ve vibračním mlýnu při teploté 120 °C po dobu 43 hodin za účelem získání pevného produktu (I). 20 g uvedeného pevného produktu (I), 10 g anisolu a 100 ml chloridu titaničitého se přidá a uvádí do reatoe ve formě suspenze při t«plotě 160 °C a po dobu 2 hodin. Potom se provede filtrace, trojnásobné promytí vždy po 150 ml n-hexanu a sušení za účelem získání pevného produktu (II).
Polymerace propylenu se provádí stejně jako v příkladu 1 za použití pevného produktu (II).
Příklad 7
Po přidání 20 g pevného produktu (I) získaného v příkladu 6 se uvádějí do reakce g chloridu křemičitého a 3 g ethylesteru kyseliny benzoové za současného mletí v kulovém mlýně při tepl.otá 40 °C po dobu 43 hodin, potom se při7 g cfrLor^lu titanič^ho a provádí se další reakce a mlet^ při teplotě 40 °C po dobu 48 hodin. Potom se provátrojnásobné promytí v suchém boxu vždy po 150 ml n-hexanu za účelem získání pevného produktu (II)·
Polymerace propylenu se provádí stejně jako v příkladu 1 2a použití pevného produktu (II).
Příklad 8 g bezvodého chloridu železitého 70 g kysličníku hlinitohořečnatého (MgAl^O^) se uvádí do reakce ve vibračním mlýně při teplotě 320 °C po dobu 5 hodin za účelem zí.sní pevného produktu (I). 20 * * * g uvedeného pevného produktu se suspenduje ve 180 ml toluenu, k suspenzi se přidá 10 g ethanolu a po reakci při teplotě 30 °C po dobu 1 hodiny se opakuje dvakrát operace sestávající z přidání 150 ml toluenu a dekantace, celkový objem vzroste přidáním toluenu na I80 ml. Mom se přidá 8 g benzofenonu a po reakci při teplotě 60 °C po do236452 bu 30 minut. · se provede dekant.ace a přidá se 150 ml toluenu. Po dekantaci a úpravě celkového objemu na 60 ml, ee přidá 170 g chloridu titaničitého a 20 ml di-n-butyletheru a reakce se provádí při teplotě 130 °C po dobu jedí hodi/iy za účelem ztokání pevného produktu (H).
Polymerace propylenu se provádí stejně jako v příkladu 1 ze použití pevného produktu (II). '
Příklad 9 g maeriá^Lu získaného zahříváním 60 g bezvodého chloridu hlinitého a hydromagnežitu (3Μ£6Ό°.1Μ>(θΗ)2·3Η2Ο) ^^oto 100 °C po dobtu2 hodin bylo mleto a uv^ěno · do reakce ve vtoračním mlýnu pri tohoto 250 °C po dobu jedné hodiny za účelem ztokání pevného produktu (I).
Do 200 ml n-hexanu se vnese 20 ml a 50 g výše uvedeného ^vího produktu (I) a uvádí se do reakce v suspenzi při toptoto 4° °C po dobu jedné hodiny. Potom se získaný reakční · produkt odfiltruje, pro^je n-hexanem a suší.
g získané suché pevné látky, 2 g meeeh'lθserru kfseliny p-toluyluvt a 6 g chloridu M-taničitoho se vnese do kulov^o mlýna. Po mlltí se provádí reakce při toptoto 80 °C po dobu 20 hoáin, snítoný tl^ak se udržuje při teplotě 80 °C po dobu 2 hodin za účelem odstranění nezreagoveného msaeriálu a získání pevného produktu (II).
Polymerace propylenu se provádí stejně jako v příkladu 1 za pouuití pevného produktu (II).
Příklad 10
Polymerace se provádí stejně jako v příkladu 1 s tím rozdílem, ie se pouuije pevný produkt (II) získaný v příkladu 7 a 50 mg iθrhyleзeeru kyseliny p^o^y^vé místo ethylesteru kyseliny aniso^.
Příklad 11
133 g bezvodého chloridu hlinitého a 40 g kysličníku hořečnatého ' se mele v kulovém mlýnu po dobu 24 hodin. potom se zdtfívá pPi toptoto 120 °C po dobu 2 · hodin. Po ochlazení se provádí dalěí mletí po dobu 10 hodin za vzniku pevného produktu (I).
g ^^Ι^ίτ^ kyseliny benzoové a 4,5 g chloridu křemičitého se smíchá a uvádí předem do reakce pPi teptoto (20 °C). Získaný. produkt a 40 g pevného produktu (1) se mele a reaguje v kulovém mlýně pPi tohoto 35 °C po dobu 48 hodin. Získaný práěkovitý materšl (20 g) se suspenduje ve 180 g chloridu titaničitého. Po reakci při teplotě 80 °C po dobu 2 ho<^in se odstraní supernatant dekantací, pPidá se 12 * * * * * 180·. g chloridu toeaničitého a reakce se provádí pri tohoto 80 °C po dobu 1 hodiny. Po rea^i byla dvatorát.
opakována operace sestávající z přidání 1>0 ml n-hexanu a jeho odstranění deklinací, filtrací a sušením byl získán pevný produkt (II).
. Polymerace propylenu se provádí jako v příkladu 1 za pouuití pevného produktu ÍII). Příklad 12 g kurnmlalkoholu a 5 g rehylrserru. kyseliny benzoové se uvádí do reakce s 20 · g pevného produktu (I), získaného stejně jako v příkladu 11, za současného · mletí v kulovém mlýně při toptoto 40 °C po dobu 48 hodin. Potom se přidá 9 g chlortou křemiČitoí a mele se v kulovém mlýně po dobu 24 hodin. 20 g získaného pískovitého materiálu se suspenduje ve 240 ml cMorJLdu totantoitoí a reakce se provádí při tohoto 100 °C ·po dobu 2 hodin.
Po ·reakci se supernatant odstraní dek^nsa!, operací sestávaa^c* z přidání 150 ml n-he13 xanu a odstranění supernatantu se opakuje dvatoát a pevný produkt (II) se získá filtrací produktu v suchém boxu a sušením.
Polymerace propylenu se provádí stejně jako v'příkladu 1 za použití pevného produk-.. tu (II).
Příklad 13 g metthlesteru kyseliny benzoové se uvádí do reakce se 40 g pevného produktu (I) získaného stejnou operací jako v příkladu 11, za současného mi^e^í v kulovém mlýně při teploto 30 °C po dobu 24 hodin. Potom se přidá 15 g chlortou křemičKého a operace mleto se provádí po dalších 48 hodin, aby se získal práškovitý matteiál, z něhož se suspenduje . 20 g do 350 g chloridu titaničitého, a reakce se provádí při teplotě 80 °C po dobu 2 hodin. Získaný supernatant se odstraní dekkortací, přidá se. 200 ml tetrachlorethylenu a provede se dekwntace. Dále se opekl je dvakrát operace sestávající z přidání 200.ml n-hexanu a dekantace a po oddeetilování n-hexanu za . sníženého tlaku se získá pevný produkt (II).
Polymerace propylenu se provádí stejně jako v příkladu 1 za poučit! pevného produktu (II).
P ř.í klad 14 , 40 g pevného produktu (I) získaného stejnou operací jako v příkladu 11 a 16 g. isopropylesteru kyseliny benzoové se uvádí do reakce provázené mletím v kulovém mlýně při teplotě 45 °C po dobu 48 hodin. 20 g získeniéto práěku se suspenduje ve 190 g chtortou Mtaničitého a po reakci při teplotě 70 °C po dobu 4 hodin se odstraní filtrací reakční tekutina za vzniku pevné látky, která byla znovu suspendována ve 220 g chloridu .titaničiéého a uváděna do reakce při toploto 90 °C po dobu jedné hodiny. Reakční tokutona .se odstraní dekíanací. Po dvojnásobném opakování operace sestávájící z přidání 250 ml n-hexanu a dekantace se získá pevný produkt (II) oddestilováním n-hexanv za sníženého tlaku.
Polymerace propylenu se provádí stejně jako v příkladu 1 za pou2ití pevného produk- ' tu (II).
Příklad 15 ' mg pevného produktu získaného v příkladu 11, 230 mg triethylhliníku a 60 mg metlhylesteru kyseliny p-toluylové se suspenduje v 500 .ml zkapalněného propylenu, přidá se 90 ml vod^ru a polymerační reakce se provádí pM polymerační teploto 65 °C za toaku 26,5 kg/cm^G, po dobu. tří hodin. Po skončení polymerační reakce se zbývající propylen odstraní za vzniku 148 g polymeru propylenu.
Výsledky příkladů 1 až 15 a srovnávacího příkladu 1 jsou uvedeny v tabulce 1. Z těchto výsledků je patrno, že způsob podle vynálezu je nadřazen zejména v hodnotách Mw/Mn a isotaktického indexu.
OO-^yOJAiOO^yOvflp — CAO — 00 O* 00 —
OlAVOvOCAlA^^b-VOvOVO LA M- Ш КО li
Tabulka 1 Výsledky polymerace propylenu
OOJ04OJLAO'00OOJ — О ГО 04 OJ — <\l «yco^Trd-yvyv-d-d-^rcy-j-Tt
o o 04 Ub O AJ O 04 CA O o CA o
00 VO b- 40 b* b~ t*· 00 40 b- b- oo oo t- b- b-
σκ 04 04 04 04 04 04 04 04 04 04 04 04 04 04 04
IA LA LA la LA CA la LA CA ia (A <A CA CA CA CA
o O O O O O o O O o O O O O O O
—*
и К X X X X X X X X X X X X X X
xy OJ 40 CO b- b- LA 04 40 AJ oo 40 n 04 o
b* 04 LA ·< <y хУ m 40 LA OO b- LA oo b~ VO
o o o oo o o o oo чУ AJ *d· b“00
ООО ООО CM СО —
ΙΑ 04 AJ \0 AJ .η — OO
О О о о σν ш о ко о о о о
- оо
Č— ^Jо о о о
AJ aj m о о о со со со vť —
CO co o O O AJ O O co M- oo o o o o o
o o AJ IA t* O AJ CO OJ 04 O 04 OJ vo 00 04
OJ OJ AJ CO OJ rH «П OJ AJ OJ OJ OJ
X o co t> OJ ΑΊ 'd· LA VO Ь- со 04 О AJ сП •чу LA
Ό TJ Ό ТЗ TJ Ό ТЗ Ό TJ Ό ХЗ Ό ТЗ
(0 OJ © © СО' © © © © ф СО © © ф со Ш
r4 r4 гЧ гЧ гЧ гЧ гЧ гЧ гЧ гЧ гЧ гЧ гЧ гЧ гЧ
Д4 > 5t Л4 >1 >4 Д4 ΛΙ ΛΙ Л4 Л4 М ΛΙ
X O X X X X X X X X X X X X X X
*4 R *4 Хч #4 *< *4 «4 *4 *4 *4 *4
W Λ Рч Ос К Оч 0< Рч Рч 04 04 04 04
Rychlost toku taveniny podle ASTM D-1233/L
Příklad 16
430 mg triisobutylhliníku a 20 mg isobutylakoholu se smísí v 1 Utru n-hexanu a ponechá stát po dobu 10 minut. Přidá se 12 mg pevného produktu (II), získaného v příkladu a polymerační reakce se provádí pod parciálním tlakem vodíku 0,6 MPa a za parciálního tlefcu ethylenu 0,7 Ш^а, pfi “teplotě 85 °C po dobu 5 hodin. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.
Příklad 17
Polymerační reakce ethylenu se provádí stejné jako v příkladu 16 po přidání 380 mg triethýlhliníku, 10 mg dimetlhrlpolysiloxanu 8 mg pevného produktu (II), získaného v příkladu 4 v tomto pořadí během jedné minuty.
Pří kil ad 18
Polymerační reakce ethylenu se provádí stejně jako v příkladu 16 po současném přidání 520 mg tri-n-oktylhliníku, 80 mg tri-n-oktylfosfinu·a 15 mg pevného produktu (II), získaného v příkladu 6.
Srovnávací příklad 2
Polymerace ethylenu se provádí stejně jako v příkladu 18, avěak bez pouuití tri-n-oktylfosfinu v operaci příkladu 18.
Příklad 19
380 · g tri^-^n^-^butyinl^n^í^k^u, 20 mg difenyletheru a 25 mg pevného produktu (II), získaného v přikladu 7, se přidá do polymerační nádoby a po kontinuálním přivádění 480 g 1-butenu při teplot 70 °C po dobu 4 hodin -3e provádí po dobu 2 hodin polymerační reakce. Po skončené reakci · se odddssiluje rozpouutědlo a získá se 290 g polybutenu.
Příklad , 20
Kopplymerace propylen-ethylen se provádí za pouuití pevného produktu (II), získaného v příkladu 1.
mg pevného produktu (II), získaného v příkladu 1, 420 mg triethlLhLinílu a 40 mg ethylesteru kyseliny p-toluiylové se přidá ďo polymerační nádoby, uvede se 80 ml vodíku a o provádí se polymerační reakce za podélního tlaku propylenu 10 kg/dm G po dobu 4 hodin a ^l^erační teplot 60 °C přičemž ethllen byl dodáván osmlarát v 10 g porcích · v i.ntervalu 30 minut. Po reakci se získá .kopolymer pro^yen-ethylen jako v příkladu 1. Výtěžek polymeru na 1 g · pevného · produktu (II) je 14 300 g (polymeru) a isotaktický index je 94,0.
P ř íkl a d 21 .
Kopolymerace propylen-1-buten se provádí stej’ně jako v příkladu 20. Provádí se operace kopolymerace pr°pylen-1-buten stejně · jako v příkladu 20 3 tím rozdílem, ie 1 butenu se používá v miooitví 20 g, místo ethylenu v příkladu 20.. Výtěžek polymeru na 1 g pevného produktu (II) je 12 300 g (polymeru) a·isotaktický index je 95,0.
Srovnávací příklad 3
Polymerace 1-butenu se provádí stejně jako v příkladu 19, avšak bez pouUití difenyletheru jako v příkladu 18.
Srovnávací příklad 4
ΧοροΙ^ΏΕίΓβοβ propplen-ethylen se provádí stejně jako v příkladu 20, avěak bez použití ethylesteru kyseliny p-toluylové jako v příkladu 20.
Srovnávací příklad 5 propylen-1-buten se provádí stejně jako v příkladu 20, avěak bez použití ethylesteru kyseliny p-toluylové jako v příkladu 21.
VVsledky příkladů 16 až 21 a srovnávacích příkladů 2 až 5 jsou uvedeny v tabulce 2. I v případě Uomoppllmbrace α-olefinů jiných než propylen a kopolymerace s propylenem lze zaznamenat nadřazenost tohoto vynálezu. ·
ρ (О
X о и м
£ СО с о а
CJ
1
φ о
β 3 й
S с а
Η л
о X S
о. XI)
мэ о со о СМ 00
сп м- СП со irt
UX м- 04 о СО оС оо
о о о о
't UX о
о\ съ I σ\ ОЧ
1Г4 их их их их их их их их их
О о о о о о о о о о
-* X- » *~ ·“ —· *“ *“
X X X X X X X X X X
СП о о 04 04 04 xt
ОО 40 40 с* 40 их xt со ί-
о о о о о о о о о ο
о о о о о о о о о о
СМ сП 4- xt 40 сп σ'» 00 xt СП
со 40 04 см см СП t- их
·- (V
о о о о о СО со о (0 00
см ь- см см со о о 00 о о
см сп m см см см см см см
сП xf их
TJ Ό Ό Ό
со л л л
г4 X гЧ гЧ
Л4 Л4 ΛΙ
м X X X
*4 *< *4 *4
а а а а
40 ь- со X 04 о X X X
о си ГМ и о о
л л л л
Ό то Ό > Ό Ό Ό > > >
си го со хв л со л хв че ч?
гЧ н гЧ а гЧ гЧ гЧ S С! с
Л4 Д4 Л4 > м >1 > > >
м м X 0 X X X о о о
*4 *4 *4 *4 *4 *4 и Й
04 04 рц со 04 04 04 со ω ω

Claims (7)

1. Katalyzátor pro polymerizaci α-olefinů, vyznačující se tím, že sestává (a) z pevného produktu II připravitelného reakcí (1) reakčního produktu I připravitelného reakcí sloučeniny obecného vzorce A1X3 ve kterém
X je halogen, s hydroxidem, oxidem, uhličitanem kovu alkalické zeminy, podvojnou sloučeninou obsahující některou z předešlých sloučenin nebo s hydrátem sloučeniny obsahující kov alkalické zeminy, (2) s alespoQ jedním druhem elektrondonorní sloučeniny uvedené níže v odstaci c a s alespoň jedním druhem elektronakceptorní sloučeniny, kterou je halogenid prvků III. až VIII. skupiny periodického systému prvků, jednou, popřípadě až desetkrát, přičemž TiCl^ se používá jako alespoň jeden z uvedených druhů halogenidů alespoň jednou, (b) z alespoň jednoho druhu organohlinité sloučeniny zvolené ze skupiny zahrnující trialkylaluminium, halogenidy dialkylaluminia, dihalogenidy alkylaluminia, mono- a di-alkylaluminiumhydridy a seskvihalogenidy alkylhlinité, přičemž alkylová skupina v těchto organohlinitých sloučeninách má 1 až 10 uhlíkových atomů, a (c) z alespoň jednoho druhu elektrondonorní sloučeniny zvolené ze skupiny zahrnující estery, alkoholy, ethery, aldehydy, mastné kyseliny, ketony, nitrily, aminy, isokyanáty, azo-sloučeniny, fosfiny, fosfity, fosfinity, thioethery, thioalkoholy a polysiloxany.
2. Katalyzátor podle bodu 1, vyznačující se tím, že obsahuje pevný produkt II, připravitelný tím, že pevný produkt I, elektrondonorní a elektronakceptorní sloučenina se smíchají a uvádějí ďo reakce v libovolném pořadí.
3. Katalyzátor podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že obsahuje pevný produkt II připravitelný tím, že elektrondonorní a elektronakceptorní sloučenina se uvádějí do reakce в pevným produktem I za použití 1 až 5 000 g elektrondonorní sloučeniny, 1 až 5 000 g elektronakceptorní sloučeniny, 0 až 5 000 ml rozpouštědla na' 100 g pevného produktu I v jednotlivých reakčních stupních při teplotě od 0 až do 500 °G.
4. Katalyzátor podle bodu 1, vyznačující se obsahem pevného produktu II připravitelného tíip, že reakce se provádí za současného mletí s použitím chloridu titaničitého jako elektronakceptorní sloučeniny a potom se provádí reakce v suspenzi za použití chloridu tltaničtiého jako další elektronakceptorní sloučeniny v jednom nebo více reakčních stupních.
5- Způsob výroby katalyzátoru podle badu 1, vyznačující se tím, že ,organohlinité sloučenina, elektrondonorní sloučenina a pevný produkt II se kombinují za současného míchání.
6. Způsob výroby katalyzátoru podle 1, vyznačující se tím, že organohlinité sloučenina se míchá s elektrondonorní sloučeninou a potom se к doplnění kombinace přidává pevný produkt II.
7. Způsob výroby katalyzátoru podle bodu 1, vyznačující se tím, že organohlinité sloučenina a pevný produkt II se míchají a potom se přidává elektrondonorní sloučenina к doplnění kombinace.
CS793723A 1978-08-31 1979-05-30 Catalyst for alpha-olefins polymerization and method of its production CS236452B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
JP10679778A JPS5534238A (en) 1978-08-31 1978-08-31 Preparation of alpha-olefin polymer

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS236452B2 true CS236452B2 (en) 1985-05-15

Family

ID=14442867

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS793723A CS236452B2 (en) 1978-08-31 1979-05-30 Catalyst for alpha-olefins polymerization and method of its production

Country Status (6)

Country Link
US (1) US4321345A (cs)
JP (1) JPS5534238A (cs)
CS (1) CS236452B2 (cs)
DE (1) DE2920799C2 (cs)
FR (1) FR2434823A1 (cs)
GB (1) GB2029424B (cs)

Families Citing this family (19)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CA1141093A (en) * 1979-05-17 1983-02-08 Brian L. Goodall Olefin polymerization catalyst compositions and a process for the polymerization of olefins employing such compositions
DE3068239D1 (en) * 1979-11-20 1984-07-19 Shell Int Research Preparation of catalyst components and polymerization of olefins employing such catalyst components
JPS56133303A (en) * 1980-03-22 1981-10-19 Chisso Corp Production of alpha-olefin polymer
US4410672A (en) * 1980-04-23 1983-10-18 Showa Denko Kabushiki Kaisha Polymerization catalysts and process for the production of ethylenic polymers by use thereof
US4618661A (en) * 1980-05-02 1986-10-21 Phillips Petroleum Company Supported high efficiency polyolefin catalyst component and methods of making and using the same
US4425257A (en) * 1980-05-02 1984-01-10 Phillips Petroleum Company Supported high efficiency polyolefin catalyst component and methods of making and using the same
US6777508B1 (en) 1980-08-13 2004-08-17 Basell Poliolefine Italia S.P.A. Catalysts for the polymerization of olefins
IT1209255B (it) * 1980-08-13 1989-07-16 Montedison Spa Catalizzatori per la polimerizzazione di olefine.
JPS57102907A (en) * 1980-12-18 1982-06-26 Sumitomo Chem Co Ltd High-crystallinity propylene polymer for injection molding
US4774300A (en) * 1982-08-20 1988-09-27 Phillips Petroleum Company Supported polyolefin catalyst components and methods of making and using the same
DE3233140A1 (de) * 1982-09-07 1984-03-08 Basf Farben + Fasern Ag, 2000 Hamburg Selbstvernetzendes, hitzehaertbares bindemittel
US4439538A (en) * 1982-09-24 1984-03-27 Stauffer Chemical Company Supported catalyst for polymerizing olefins
JPS6031504A (ja) * 1983-07-29 1985-02-18 Nippon Oil Co Ltd ポリオレフインの製造方法
US4981928A (en) * 1983-08-04 1991-01-01 Exxon Research And Engineering Company Supported polyolefin catalyst for polymerization of ethylene under high temperatures
JPS6067508A (ja) * 1983-09-22 1985-04-17 Toa Nenryo Kogyo Kk オレフインの重合方法
USH179H (en) 1984-11-28 1986-12-02 Polybutylene
DE3628121A1 (de) * 1986-08-19 1988-03-03 Herberts Gmbh Fremdvernetzende bindemittelkombination fuer mit wasser verduennbare lacke, kathodisch abscheidbares elektrotauchlackueberzugsmittel und dessen verwendung
ZA907017B (en) 1989-10-18 1991-09-25 Himont Inc Polymetallic catalysts,method of preparing and polymers produced thereby
DE69322082T2 (de) * 1992-04-20 1999-06-17 Exxon Chemical Patents, Inc., Baytown, Tex. Copolymere des ethylens mit verzweigten olefinen

Family Cites Families (22)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3900454A (en) * 1968-02-03 1975-08-19 Chisso Corp Method for polymerizing monomers comprising alpha-olefin
US4103078A (en) * 1969-08-01 1978-07-25 Chisso Corporation Method for producing polymers of alpha-olefin
NL7114641A (cs) * 1970-10-29 1972-05-03
NL160286C (cs) * 1971-06-25
US4107414A (en) * 1971-06-25 1978-08-15 Montecatini Edison S.P.A. Process for the stereoregular polymerization of alpha olefins
US4107413A (en) * 1971-06-25 1978-08-15 Montedison S.P.A. Process for the stereoregular polymerization of alpha olefins
US4027087A (en) * 1972-10-30 1977-05-31 Chisso Corporation Method for producing ethylene polymers
US4071672A (en) * 1972-11-10 1978-01-31 Mitsui Petrochemical Industries Ltd. Process for polymerizing or copolymerizing olefins
FR2206334A1 (en) * 1972-11-13 1974-06-07 Chisso Corp Ethylene (co)polymerisation using catalyst obtained simply - without dehydrochlorination, for high yields and ease of control and catalyst residue removal
JPS5213827B2 (cs) * 1974-05-08 1977-04-16
JPS565404B2 (cs) * 1975-02-14 1981-02-04
US3992322A (en) * 1975-04-11 1976-11-16 Universal Oil Products Company Preparation of polymerization catalyst systems
IT1039828B (it) * 1975-07-09 1979-12-10 Montedison Spa Componenti di catalizzatori perla polimerizzazione di olefine e catalizzatori da essi ottenuti
JPS5219790A (en) * 1975-08-08 1977-02-15 Chisso Corp Process for the preparation of ethylene polymer
IT1054410B (it) * 1975-11-21 1981-11-10 Mitsui Petrochemical Ind Catalizzatori per la polimerizzazione delle alfa olefine
JPS52104593A (en) * 1976-03-01 1977-09-02 Mitsui Petrochem Ind Ltd Polymerization of olefins
CA1096363A (en) * 1976-05-14 1981-02-24 Richard E. Dietz Washing magnesium reducing agent prepared in absence of complexing diluent
JPS5329295A (en) * 1976-08-31 1978-03-18 Chisso Corp Modifying method for ethylene polymerization catalyst component
JPS5330681A (en) * 1976-09-02 1978-03-23 Mitsui Petrochem Ind Ltd Preparation of polyalpha-olefin
JPS5379984A (en) * 1976-12-24 1978-07-14 Mitsui Petrochem Ind Ltd Copolymer and production
JPS53143684A (en) * 1977-05-20 1978-12-14 Mitsui Petrochem Ind Ltd Polymerization of olefin
JPS598363B2 (ja) * 1978-08-22 1984-02-24 チッソ株式会社 α−オレフイン重合体を製造する方法

Also Published As

Publication number Publication date
DE2920799C2 (de) 1986-11-20
GB2029424A (en) 1980-03-19
GB2029424B (en) 1983-05-25
FR2434823A1 (fr) 1980-03-28
JPS5534238A (en) 1980-03-10
JPS6226321B2 (cs) 1987-06-08
US4321345A (en) 1982-03-23
DE2920799A1 (de) 1980-03-06
FR2434823B1 (cs) 1985-05-10

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CS236452B2 (en) Catalyst for alpha-olefins polymerization and method of its production
CA1086888A (en) Impact-resistant chemically blended propylene polymer composition and process for preparation thereof
GB2037300A (en) Method for producting -olefin polymers
EP0184347A2 (en) Process for producing a catalyst component for polymerization of olefins
US3987233A (en) Method for producing ethylene polymers
US4304891A (en) Process for producing α-olefin polymers
US4363901A (en) Process for producing α-olefin polymers
EP0285137B1 (en) Ethylene polymerization catalyst
EP0250225A2 (en) Catalyst component for polymerization of olefin
US4387198A (en) Process for producing α-olefin polymers
KR950006128B1 (ko) 에틸렌/프로필렌/에틸리덴 노르보르넨 고무
EP0718322B1 (en) Process for passivation of a reactor during start-up and shutdown of alpha olefin polymerization processes
NL7904189A (nl) Fysisch gemengd propeenpolymeermateriaal.
US3475394A (en) Process for polymerizing alpha-olefins and polymerization catalyst therefor containing an organoaluminum sulfate
US4305920A (en) Process for producing solid titanium trichloride
JPS61130311A (ja) オレフイン重合用触媒成分の製造方法
US3583958A (en) Process and catalyst for manufacture of olefincc polymers
JPS598363B2 (ja) α−オレフイン重合体を製造する方法
EP0137224B1 (en) Solid catalyst component for olefin polymerization
KR820002155B1 (ko) α-올레핀 중합체의 제조방법
KR840000037B1 (ko) 올레핀 중합체의 제조방법
KR820001966B1 (ko) α-올레핀 중합체를 제조하는 방법
KR830000358B1 (ko) α-올레핀 중합체의 제조방법
JPS6039281B2 (ja) ワツクスの製造方法
EP0383275B1 (en) Ethylene polymerization catalyst