CS235075B2

CS235075B2 - Preparations for nourishment or people and animals prevention,poor in water,saving denture and,if need be,containing sugar and method of their production

Info

Publication number: CS235075B2
Application number: CS79349A
Authority: CS
Inventors: Andreas Lembka; Dietrich Gorny
Original assignee: Ferrero Ohg
Priority date: 1978-01-31
Filing date: 1979-01-16
Publication date: 1985-04-16
Also published as: DK149071C; ZA787203B; DE2804093B2; DE2804093C3; CH645249A5; GB1599748A; NL190394B; US4255414A; CA1127080A; PH16606A; ES476916A0; PT69007A; AT368840B; DE2804093A1; MX5335E; AU4373179A; JPS625121B2; AR222030A1; AU522840B2; NL7900057A

Description

Přípravky podle vynálezu obsahují laktátdehydrogenázu v množství 0,2 mg až 0,5 g/ /kg vztaženo na specifickou aktivitu 300 U/ /mg a enzym invertující sacharózu, např. /Mruktosidázu nebo α-glukosidázu v množství 0,05 až 5,0 g/kg, vztaženo na specifickou aktivitu 100 U/mg.

Přípravek se vyrábí tak, že se do něj vnáší v homogenním rozdělení při pH 4 až 7, s výhodou 4,7 až 5,2, a teplotě 20 až 50 stupňů C laktátdehydrogenáza v množství 0,2 mg až 0,5 g/kg, vztaženo na specifickou aktivitu 300 U/mg, a enzym invertující sacharózu, např. /З-fruktosidáza nebo α-glukosidáza v množství 0,05 g až 5,0 g/kg, vztaženo na specifickou aktivitu 100 U/kg.

Přípravek je vhodný zejména do zubních past.

Vynález se týká chrup šetřících, na vodu chudých potravin, obsahujících , cukr a chrup šetřících, na vodu chudých farmaceutických přípravků, zejména prostředků péče o zuby a ústní dutinu.

Je známo, že v ústní dutině v přítomnosti mikroorganismů dochází vlivem potravin, pochutin a léčiv s vysokým obsahem cukru k vytvoření tzv. plaques a vznikají kyselé produkty odbourání, které silně napadají zubní sklovinu. Toto působení je známo pod názvem karies. Pod tímto se rozumí nejdříve povrchový atak zubů, které se potom pokračujíc dále rozrušují za vzniku kavit.

Pro vznik karies zubů mají význam v první řadě ty mikroorganismy, které se nacházejí v povlacích zubů, označovaných jako Plaques, popř. pod nimi. Mikroorganismy přítomné v zubních povlacích žijí, právě tak jako všechny ostatní zárodky přítomné v - ústní dutině, ze zbytků jídla, zbývajících tam po požití potravy. Obzvláště vítané jsou bakteriím nízkomolekulární uhlohydráty, především různé druhy cukrů, protože tyto představují nejlepší zdroje energie pro jejich pochody intenzivního růstu a látkové výměny.

Mechanismus tvorby karies není dosud ve všech podrobnostech exaktně vysvětlen. Kariogenní mikroby, např. Streptococcus mutans, vytváří ferment dextransacharózu, který rozkládá surový cukr na anhydroglukózu a fruktózu. Anhydroglukóza se potom může spojovat do polymerních molekul, které se označují jako dextranové gely. Mezi těmito vykazují zejména dextranové gely s molekulovou hmotností 10 000 až 200 000 obzlváště lepivost. Tyto dextranové gely slouží do jisté míry jako „lepidla“, která udržují dotyčné bakterie, na povrchu zubů, tj. vytváří Plaques. Uvedené bakterie mohou potom pod Plaques za nepřístupu vzduchu vyrábět např. ze vdifundovaného cukru kyseliny např. kyselinu mléčnou nebo jiné kyseliny porušující zuby, což vede ke vzniku prvních porušení skloviny (počáteční karies}, tj. dochází ke korozi dentinu se známými následnými zjevy. Po , vytvoření Plaques se při kariézní demineralizaci, která mezitím následuje, rozpouští zejména z apatitu skloviny zubu působením kyselin pozvolna vápník a fosforečnan.

U dosavadních pokusů zábrany karies byly navrženy dvě cesty, spočívající buď ve zvýšení odolnosti zuboviny vůči napadení kyselinami, nebo v zeslabení účinku na zub.

Pod řešení uvedené jako první lze shrnout pokusy fluorizace pitné vody, soli nebo mléka, které byly prováděny ve velkém rozsahu , především v USA a ve Švýcarsku. Vedle toho se lze zmínit i o lokálních aplikacích tablet, uících fluor, popř. použití fluorovaných sloučenin, jako fluoridu sodného, monofluorofosforečnanu sodného, fluoridu cínu s pyrofosforečnanem vápenatým nebo aminofluoridu.

Ačkoliv došlo tímto ke zmenšení kariézních porušení, nemohou dosažené výsledky uspokojit. Vedle toho existují proti vnášení chemikálií zejména do pitné vody a potravin jako mléka, značné námitky, a to fyziologického druhu. Kolektivní a individuální opatření fluorizace také nepostačují při nynější výživě civilního obyvatelstva k zabránění kariézního- rozkladu zubů.

Zkoušelo se ale také bojovat proti karies kontrolou tvorby dextranu, např. působením chemikálií; Tak je např. v Journal of Dental Health, sv. 22 č. 4, - prosinec 1972, popsáno použití natriumolejanu a natriumlinoleátu k tomuto účelu, přičemž jejich vliv na tvorbu dextranu se podle DOS č.

442 825 má v prostředcích pro zubní hygienu ještě zvýšit přídavkem sekundárních fosforečnanů rozpustných ve vodě. V DAS č. 1 487 809 bylo vzato v úvahu také použití vápenatých, sodných nebo hořečnatých solí esterů kyseliny fosforečné se sachorózou, glukózou nebo laktózou pro výrobu kariostaticky působících produktů péče o zuby. Tato opatření blokování metabolismu ústní mikroflóry, která používají systém dextran-sacharóza-enzym k výrobě „Dentalplaques“ přinesla sebou sice určité zlepšení prostředků péče o zuby, avšak ne požadované rozhodné potření kariézního rozpadu zubů.

Ani známé pokusy využití principu lyolysy, totiž zabránění karies zubů buď rozrušením kariogenních mikroorganismů jejich rozkladem, popř. narušením lepicích dextranových gelů, nemohly až dosud uspokojit. Tak je v DAS č. 2 011 935 popsáno rozrušení, popř. napadení kariogenních mikrobů enzymy, které byly izolovány z určitých kmenů Streptokokků. K tomuto účelu jsou uvedeny tři definované kmeny a jejich zavedení do prostředků péče o zuby. Vedle toho byl podle DOS' č. 1 955 956 použit princip lyolysy na již vytvořeném dextranu pomocí enzymu dextranázy. Podle popisu vynálezu k rakouskému patentu č. 318 815 je daxtranáza schopna rozložit pouze rozpustný dextran, neboť nerozpustný dextran vykazuje podíl mutanu, který nemůže být dextranázou atakován. Proto je v tomto popisu vynálezu k rakouskému patentu navrhováno použití „mutanázy“.

Avšak ani tyto pokusy o zlepšení prostředků péče o zuby rozrušením mikroorganismů vyrábějících dextran nebo rozpuštěním samotných dextranů a inkorporací těchto systémů do prostředků péče o zuby nemohly dosud plně uspokojit, což lze částečně odvozovat z toho, že péče o zuby po každém jídle, požití sladkostí atd. není vždy možná, aby se tak zabránilo mezitím vzniklým poškozením.

Další cestu potírání karies lze spatřovat v částečné, popř. úplné náhradě , surového cukru jinými, nekariogenními cukry nebo alkoholickými cukry, popř. syntetickými sladidly.

Úplná náhrada sacharózy málo, popř. nekariogenními výměnnými látkami cukru, např. alkoholickými cukry xylitem a sorbitem, nepřichází z technologických, hospodářských, organoleptických nebo lékařských uvážení při mnoha použitích v úvahu.

Mezi syntetickými sladidly má sacharin, jedna z nejznámějších a nejčastěji používaných náhražek cukru nedostatek, že vytváří u spotřebitelů nepříjemnou pachuť. U jiných látek, např. cyklanátů, má lékařská veřejnost vážné námitky s ohledem na jejich škodlivost. Syntetická sladidla mají kromě toho ten nedostatek, že je nelze s ohledem na jejich vysokou sladivost snadno dávkovat v malých množstvích, které se mají používat, v této souvislosti se mluví např. o „prázdné chuti“, tj. chybí požadované „tělo“. Také fyziologické účinky brání všeobecnému rozšíření těchto syntetických sladidel.

Bylo doporučeno také použití enzymů, aby se urychlilo odbourání zbytků jídel, a tím aby se zabránilo tvorbě Plaques. Uvedené jsou α-glukosidázy a/nebo β-fruktosidázy (DOS č. 1 927 411), jakož i sloučenina polymerů a enzymů, která obsahuje neutrální, alkalické a kyselé proteázy vedle amyláz, lipáz, devtráz [DOS č. 1 948 298).

Navzdory četným pokusům potírání karies, které byly založeny na různých principech, existuje ještě vždy naléhavá potřeba dodatečných, popř. nových opatření pro zabránění škodlivým následkům ataku kyselin v přítomnosti kariogenních mikroorganismů, aby se při obvyklé výživě umožnilo potlačit karies.

Úkolem vynálezu je působit proti škodlivým vlivům karies buď zlepšením obvyklých potravin chudých na vodu, které byly vyrobeny za použití cukru, tak i popř. dodatečně současným zlepšením péče o zuby, iakož i farmaceutických prostředků. Zlepšení potravin má vyhovět zejména okolnostem, že ke kariogennímu napadení dochází právě v době mezi obvyklým čištěním zubů. Zejména se potom podle vynálezu přihlíží к tomu, aby se potraviny bez náhrady, popř. bez úplné náhrady u nich obvykle používaného cukru přeměnily přídavkem fyziologicky nezávadných látek v potraviny šetřící chrup.

Tato úloha je podle vynálezu vyřešena tím, že přípravky pro výživu, popř. prevenci lidí a zvířat, chudé na vodu a popř. obsahující cukr, zejména prostředky pro péči o chrup a zubní hygienu, obsahují laktátdehydrogenázu v množství 0,2 mg až 0,5 mg/ /kg vztaženo na specifickou aktivitu 300 U/ /mg, a enzym invertující sacharózu, např. β-fruktosidázu nebo α-glukosidázu v množství 0,05 g až 5,0 g/kg, vztaženo na specifickou aktivitu 100 U/mg.

Pro zesílení účinku laktátdehydrogenázy obsahují tyto přípravky jako akceptor vodíku diiosfopyridinnukleotid.

Předmětem vynálezu dále je způsob přípravy těchto přípravků, jehož podstata spočívá v tom, že se do přípravku vnáší v homogenním rozdělení při pH 4 až 7, s výhodou 4,7 až 5,2, při teplotě 20 až 50 °C laktátdehydrogenáza v množství 0,2 mg až 0,5 mg/kg, vztaženo na specifickou aktivitu 300 U/mg, a enzym invertující sacharózu, například β-fruktosidáza nebo ^-glukosidáza v množství 0,05 g až 5,0 g/kg, vztaženo na specifickou aktivitu 100 U/kg.

Pro zesílení účinku laktátdehydrogenázy se jako akceptor vodíku může přidávat difosfopyridinnukleotid.

Při pokusech podle vynálezu se ukázalo, že se přídavkem laktátdehydrogenázy spolu s enzymem invertujícím sacharózu drasticky snížilo napadení karies. Při zkrmování diety, která obsahovala vedle vysokého podílu sacharózy oba vpředu uvedené enzymy v kombinaci podle vynálezu, byl počet vznikajících porušení vlivem karies mimořádně malý.

Předpokládá se, že přísadou laktátdehydrogenázy v kombinaci s enzymem invertujícím sacharózu u potravin chudých na vodu, popř. bezvodých potravin, popř. sladkostí se vytvoří obranný systém, který při jejich požití působí proti škodlivému vlivu produktů, vznikajících odbouráním cukrů v přítomnosti kariogenních bakterií a potraviny, zejména sladkosti, jakož i farmaceutické přípravky přemění v zuby šetřící, nekariogenní. popř. antikariogenní.

„Na vodu chudé“ jsou potraviny jejichž obsah vlhkosti je tak nízký, že neuvede do chodu enzymatické reakce. S výhodou se tím rozumí potraviny se zbytkovou vlhkostí 0,1 až 2 %.

Potravinami „obsahujícími cukr“ se rozumí potraviny, které obsahují podíl přirozeně se vyskytujících cukrů, jako jsou sacharózy, glukózy, fruktózy atd., nebo obsahují náhražkové látky cukrů alkoholické cukry. S výhodou jsou to potraviny s obsahem sacharózy. Je známo, že sacharóza má oproti jiným druhům cukrů u určitých na vodu chudých potravin značné technologické přednosti.

Podle vynálezu mohou být popř. vzaty v úvahu dokonce potraviny, popř. sladkosti, které nevykazují žádný obsah obvyklých cukrů nebo jsou v podstatě prosty cukru. Toto mohou být materiály, které jsou slazeny na bázi náhražek cukru, např. sacharinem, cyklamátem, proteinovými sladkými látkami extrahovanými z tropických rostlin, xylitem atd.

Může se ale také jednat o produkty, které nevykazují od přírody v podstatě žádný podíl cukru a ani nepotřebují rozhodující slazení. I u těchto sladkostí je vpracování laktátdehydrogenázy společně s enzymem invertujícím sacharózu výhodné. Mohou to

Ί tiž při požití potraviny zůstat se zbytky jídla, lpícími na zubech, v ústní dutině a tam zneškodňovat kariogenní produkty, rezultující např. z odbourávání uhlohydrátů.

Výraz „na vodu chudé, cukr obsahující potraviny“ má ale především zahrnovat sladkosti. Příklady těchto, ' nebo jim blízko stojících produktů jsou pečivá, deserty a umělý med. Produkty obzvláštního zájmu jsou tzv. stimulancia, jako· jsou různé druhy sladkostí, tj. tvrdé a měkké karamely (bonbóny) fondant, pěnové cukroví, gumové cukrové zboží, lékořicové zboží, dražé, ovocné pasty, krokant, šumivý prášek, marcipán, persipan, nugát, čokolády a kakaové výrobky, cukrlata, pastilky, žvýkačka atd.

Obzvlášť zajímavé jsou produkty typu žvýkaček, neboť tyto produkty jsou v dlouhodovém styku se slinami a prodlévají dlouho v ústech. Ačkoliv se žvýkačka normálně nepolyká, pohlíží se zde na ni jako na potravinu, spadá tedy pod vynálezeckou myšlenku.

Pod dlouhodobým stykem ve spojení s další prodlevou se zde rozumí pro perorálně používané produkty doba minimálně několika minut.

Podle vynálezu může být potravinou i krmivo· pro zvířata.

Podle jiného· příkladu provedení vynálezu se laktáthehydrogenáza a enzym invertující sacharózu přidává jako účinná látka k farmaceutickým přípravkům, ke kterým mohou přirozeně přistupovat dodatečně i jiné obvyklé účinné látky. Jako takové farmaceutické přípravky přicházejí v úvahu především tablety a dražé, které vedle farmakologicky účinných látek obsahují cukr. Mezi produkty, pro něž je vynález použitelný, mohou být zmíněny i různé druhy tzv. quasi-léčebných produktů, jako jsou např. elixíry nebo sirup proti kašli atd.

Tyto produkty se často· užívají před odchodem na lůžko, tj. když už byly vyčištěny zuby, působí tedy dlouhodobě na povlak zubů. Farmaceutické přípravky výhodné v rámci vynálezu představují tablety pro ústní hygienu v nejširším smyslu, jako jsou dražé pro hygienu zubů.

Žvýkací tablety, popř. zuby čistící žvýkačky. Výhodný účinek účinné látky spočívá i zde v tom, že se na základě slinění může v ústní dutině uložit na zuby enzymatický ochranný film, který je schopen zabránit přeměně již existujících zbytků cukru na kariogenní produkty.

Uvedené prostředky péče o zuby mohou existovat např. ve formě zubní tablety, která vykazuje obvyklé lešticí prostředky, pojivá, zahušťovadla a prostředky· udržující vlhkost.

Vhodné lešticí prostředky, které jsou např. použitelné pro prostředky péče o · zuby, jsou např. obvyklé fosforečnany vápenaté, jako je trojfosforečnan vápenatý, metafosforečnany alkalických kovů, uhličitan horečnatý, práškovité syntetické hmoty, jako je polymetylmetakrylát, kondenzační produkty močoviny a formaldehydu atd., nebo· směsi těchto látek.

Vedle toho mohou prostředky péče o zuby obsahovat i konzervační prostředky a jiné pomocné látky. V jednotlivých případech může být také požadováno, aby se přísadou LDH a enzymu invertujícího sacharózu podpořil účinek jiných aktivních látek, které směřují k ochraně proti karies na bázi jiných principů, popř. se tento· účinek zmnohonásobil. Jako obvyklé účinné látky mohou být zejména uvedeny sloučeniny fluoru, jako jsou aminfluoridy, fluoridy alkalických kovů atd., nebo i dextranázy.

Laktátdehydrogenáza (dále označována jako LDH) používaná podle vynálezu je prodejná. Laktátdehydrogenáza se může mimo jiné vyrobit z různých mikrobů, např. kvasinek. LDH získaná z kvasinek je poměrně stabilní, např. preparát enzymu rozpuštěný v glycerinu zůstane při +18 °C aktivní déle než jeden rok. Vedle toho se LDH může skladovat delší dobu i v pufračních roztocích v definované oblasti pH bez ztráty aktivity, která by byla hodna zmínky. Pokusy v rámci vynálezu ukázaly, že LDH přidaná do potravin nebo farmaceutických přípravků chudých na vodu, popř. bezvodých, utrpí během obvyklých dob skladování pouze poměrně malou ztrátu aktivity, pokud k ní vůbec dojde.

Enzym invertující sacharózu používaný podle vynálezu je rovněž prodejný. Jako enzymy invertující sacharózu přicházejí v rámci vynálezu v úvahu především sacharózy, z nichž lze jmenovat α-glukosidázy a s výhodou potom β-fruktosidázy, které štěpí surový cukr na glukózu a fruktózu. Je známo, že se surový cukr štěpí α-glukosldázou, neboť obsahuje ·α-glukosidicky vázánou glukózu. Sacharóza je ale také napadnutelná druhým fermentem, jehož účinek je dán fruktózovou polovinou molekuly, která je obsažena jako j-fruktofuranosid. Tento ferment je proto β-fruktosidáza, která se často nazývá i β-h-fruktosidáza (h má označovat furanosovou strukturu fruktózy). Tyto enzymy jsou známé, přičemž v obchodě se zpravidla nabízí technické preparáty ze speciálních kmenů kvasinek. Tyto enzymy vykazují dobrou skladovatelnost, např. čištěné suché preparáty kvasinkové invertázy jsou trvanlivé minimálně 1 rok. Vedle toho nemůže v jistém rozsahu vést ani skladování po· relativně delší doby v pufračních roztocích při definovaném rozmezí hodnot pH k žádné ztrátě aktivity (srovn. „Methoden der Enzymatischen · Analyse“, H. U. Bergmeyer, 3. · vydání 1974, sv. 1,· Verlag Chemie, Weinheim, s. 951 až 963 J. Jak vyplynulo z pokusů provedených v rámci vynálezu, dochází v · potravinách chudých · na vodu, popř. bezvodých, nebo ve farmaceutických přípravcích během obvyklých dob skladování u přidaného enzymu invertujícího sacharózu jen k velmi malé ztrátě aktivity. Tak by235073 lo např. zjištěno, že lyofilizovaná /Mvfruktosidáza, která byla vmíchána do prodávané čokolády, přivedené teplotou zvyšující se na 45 °C, do termoplastického stavu, utrpěla při tomto přidávání ztrátu aktivity asi pouze 8 %, přičemž tato se po šestiměsíčním skladování zvýšila pouze asi na 15 proč.

Podle vynálezu je výhodné stanovit podíl vnášené enzymatické aktivity v souhlasu, s délkou skladování materiálu při nejmenším tak, aby tato byla v okamžiku požití postačující pro vyvolání požadovaného účinku.

Množství laktátdehydrogenázy a enzymu invertujícího sacharózu, která se přidávají do potravin, slakostí nebo farmaceutických přípravků, jako čisticích zubních tablet, zejména ale v prostředcích péče o zubní protézy ve formě tablet, může odborník snadno zjistit na základě specifické enzymatické aktivity, pokud je tato udána, jakož i na základě oblasti pH existující v pojivu, popř. při jeho výrobě.

Všeobecně je vhodné množství LDH 0/2 miligramů až 0,5 g/kg. S výhodou se používá 0,5 mg až 0,05 g/kg (vztaženo na specifickou aktivitu asi 300 U/mgj.

Kromě toho je zde nutné brát v úvahu teplotu a popř. obsah vody v materiálu při přidávání enzymu, popř. jeho obvyklou skladovací teplotu. S výhodou přidávaný obsah obou enzymů se může stanovit pomocí jednoduchých pokusných vzorků. Množství invertázy se s výhodou pohybuje v oblasti od 0,05 g až 5,0 g/kg (vztaženo asi na 100 U/ /mg specifické aktivity).

Při z išťování vnášené enzymatické aktivity není ve všech případech např. nutné poučítat úplně s podílem sacharízy, popř. dokonce s podílem latentní sacharózy, který může vzniknout z vedlejších produktů, tj. škrobů atd. Podle zkušeností se spolkne relativně velká část potravy, takže velká část sacharózy nepřijde do styku se zuby. Postačí však, když se uvažují podíly sacharózy uložené na zubech ve vztahu к přidávanému množství enzymu. Pomocí čištění zubů zubním kartáčkem a vyplachováním úst destilovanou vodou, bylo např. zjištěno, že v průměru и 50 pokusu bylo prokazatelné množství surového cukru ve vyplachovací tekutině menší než 1 g, když předtím bylo pokusným osobám poskytnuto asi 50 g prodávané čokolády. To lze ale konstatovat pouze u tohoto podílu zbytkového cukru, zbývajícího v ústní dutině, popř. očekávatelného, takže když se enzymy nespolknou ve stejném podílu s rozmělněnou potravou lze tyto použít vůči výchozímu množství cukru při množství aktivity menším než přímo úměrném. I pro farmaceutické přípravky a zejména prostředky péče o zuby, popři, o ústní hygienu, do kterých se může přidávat laktátdehydrogenáza a enzym invertující sacharózu, platí, že se vnášená množství enzymů mohou zjistit přibližnými výpočty a empirickými pokusy.

V těchto prostředcích péče o zuby, popř. ústní hygienu, obvykle neexistuje žádný podíl cukru, proto není nutné na tento orientovat vnášené enzymatické aktivity. V tomto případě slouží přidávání vpředu uvedených enzymů к tomu účelu, aby se v ústní dutině a zejména na zubech vytvořil kapalný film, který brání karies, takže eventuálně zbývající a ani kartáčkem na zuby neodstranitelné zbytky jídla nemohou ani v přítomnosti kariogenních bakterií vést к žádné karies.

Podle vynálezu lze poměr vnášeného množství enzymů laktátdehydrogenázy к množství enzymu invertujícího sacharózu měnit v širokém rozmezí.

Množství enzymu invertujícího sacharózu by mělo být postačující к inverzi obsažené sacharózy. Přitom matematicky nebo pomocí jednoduchých pokusných vzorků zjištěná množství se pohybují zpravidla značně výše než podíly množství, které se ukázaly jako výhodné pro současné použití LDH.

Podle vynálezu může být stanoveno·, že se účinek laktátdehydrogenázy zesílí přídavkem vhodného akceptoru vodíku, např. nikotmamidadenindinukleotidu.

Vnášení enzymu laktátdehydrogenázy společně s enzymem invertujícím sacharózu se s výhodou provádí tak, že se uvnitř potraviny vytvoří homogenní rozdělení enzymů. Jinak může být také výhodné, a to zejména tehdy, když potravina sama o sobě neobsahuje žádné izotropní rozdělení cukru, rozdělit vnášené enzymy rovněž nerovnoměrně. Tak by tomu bylo například u čokolády, která je prostoupena celými oříšky, kdy není nutné rovněž homogenně proložit podíl oříšků v čokoládě enzymy.

Přidávmání laktátdehydrogenázy, jakož i enzymu invertujícího sacharózu, se provádí obvykle při hodnotě pH, při které jsou enzymy stálé, jakož i při teplotě, při níž není ovlivněna aktivita enzymů. Výhodná oblast hodnot pH se pohybuje mezi 4 až 7, výhodná je oblast 4,7 až 5,2. Zejména je výhodné, když se oba enzymy vnáší do potravin atd. v oblasti pH, která se pohybuje mezi optimem stálosti obou enzymů. Teplota vhodná pro vnášení enzymů se pohybuje mezi 0 až 50 ^CC, přičemž teploty mezi 20 až 50 ^CC lze pokládat za zejména příznivé. Podle řičela použití může být obzvlášť výhodný rozsah teplot od 20 až clo 40 °C.

Podle druhu prostředí může být žádoucí přidávat enzymy bud' během výrobního pochodu, nebo po vyrobení potraviny, nebo farmaceutických přípravků, když již není např. přítomný žádný rozhodující podíl vody. U sladkostí, např. u tabulkové čokolády, pralinek atd., e podle vynálezu výhodné, přidávat enzym teprve relativně později, takže během výroby sladkostí nedojde к žádné ztrátě aktivity enzymů.

Dále jsou popsány pokusy, které ukazují antikariogenní účinek při přídavku lak tát235075 dehydrogenázy v kombinaci s enzymem investujících sacharózu:

Jako' kariogenní substrát byla použita prodávaná, na vodu chudá, pomazánka na chleba obsahující cukr a tuk. Jako pokusná zvířata sloužily bílé, homocygotní (čistokrevné) krysy typu „Wistar“. Uvedená pomazánka na chleba byla přimíchána v 50 % celkového množství do standardu suchého krmivá (Herilan—RM 20), skládajícího se z protein-tukové diety bohaté na vitamíny, která byla vyvinuta s přihlédnutím na všechny potřeby látkové výměny krys.

Vzdušně suchá pokusná dieta byla rozdělena do porcí a dávkována tak, aby zvířata mohla během období krmení 280 dní dále přibývat na váze. Zvířata byla držena v klecích ze syntetické hmoty, které byly opatřeny napájecími a krmícími automaty. K pitné vodě bylo v odstupu 30 dní přidáváno 50 až 60 x 10'! zárodků Streptococcus mutans na mililitr. Jako stelivo· sloužil sterilizovaný jemný granulát dřeva, který se vyměňoval v rozmezí 36 hodin. Vzduch prostoru byl klimatizován.

Byly vytvořeny pokusné skupiny, které se skládaly ze 60 zvířat. Všechna zvířata byla denně prohlížena a v odstupech 30 dnů vážena, přičemž nebylo možno zjistit žádné vedlejší účinky vyvolané obsaženým enzymem LDH a enzymem invertujících sacharózu.

Zjišťování kariézního nálezu, zejména kariézních poškození, se provádělo pomocí stereomikroskopu při 12tinásobném zvětšení.

Bylo zaznamenáno následující odstupňování:

O — žádná karies = 1 až 5 poškození — 5 až 10 poškození — více než 10 poškození

Byla zkoušena následující složení diet:

A = 50 % suchého krmivá + 50 % pomazánky na chleba

B = 50 ' °/o ' suchého krmivá + 50 % pomazánky na chleba + laktátdehydrogenáza a enzym invertující sacharózu (v obchodě obvyklá β-h-fruktosidáza)

Množství laktátdehydrogenázy činilo 0,5 miligramů, množství enzymu invertujícího sacharózu 0,3 g/kg pomazánky na chleba.

Při podávání diety A vznikly četné kariogenní poškození: ze zvířat bylo postiženo 30 (50 %). V následující tabulce jsou shrnuty výsledky pokusů s ohledem jak na počet poškození, tak i jejich těžký stupeň. Jak ukazují výsledky byly při zkrmování diety A zčásti zjištěny u pokusných zvířat velmi těžké poškození (>10).

Přídavkem LDH v kombinaci s enzymem invertujícím sacharózu u diety B se snížil drasticky jak počet poškození, tak i jejich těžký stupeň. Výsledky ukazují zřetelně zuby šetřící, nekarlogenní účinek diety B, k níž byla přidána laktátdehydrogenáza a enzym invertující sacharózu.

Tabulka pokusná skupina poškození karies (počet x stupeň)

A (dieta A) B (dieta B) x 1; 9 x 2; 6 x 3

4x1

Dále jsou uvedeny příklady potravin, popř. farmaceutických přípravků, které obsahují LDH a enzym invertující sacharózu.

1. Tabulková mléčná čokoláda obsahující kaknovou hmotu26 g sacharózu60 g mléčný tuk3,2 g sušinu prostou tuku, jakož i laktátdehydrogenázu asi 5 až 10 mg (-h-fruuktosidáza, které byly vmíchány v homogenním rozdělení do hotové čokolády před jejím zchladnutím.

asi při 40 až 45 °C asi 20 až 25 mg

2. Sladící tablety obsahující xylit5 g sodná sůl sacharinu0,7 g natriumcyklemát0,3 g laktátdehydrogenáza 0,1-0,5 mg (prodávaný produkt) invertáza30 mg [prodávaný produkt sušený vymrazováním)

Shora uvedená suchá směs se může při upotřebení i přísadou vody převést do formy nízkokalorického, antikariogenního sladícího roztoku.

3. dražé na čištění zubů obsahující hmot. %

uhličitan horečnatý	10,0
kysličník křemičitý	20,0
dvojfosforečnan vápenatý	55,0
kondenzát močoviny
a formaldehydu	5,50
aromatické látky	2,0
tragant	1,5
natriumlaurylsulfoacetát	2,5
aminfluorid s dlouhým řetězcem	2,0
laktátdehydrogenáza	0,1
-h-fruktosidáza	0,3

4. Antikoriogenní žvýkačka

Do obvyklé základní hmoty pro žvýkačku [1 kg : 35 dílů kumaronové pryskyřice, 40 dílů gumy, 10 dílů parafinového vosku, dílů suchého latexu, 67 dílů prášku sorbitu, 0,1 díl natrlumcyklamátu, 1 díl aromatických látek) se dodatečně vpracuje 0,002 dílu antimikrobiálně účinného natriumhexametafosforečnanu, 10 mg obvykle prodá vané LUH, jakož i 50 mg invertázy (prodávaného produktu, sušeného vymrazováním, výrobce Serva, Heidelberg), hmota se promíchá a po vyválcování rozřeže na proužky.

Claims

PŘEDMĚT VYNALEZU

1. Přípravky pro výživu, popř. prevenci lidí a zvířat, chudé na vodu, šetřící chrup a popř. obsahující cukr, zejména prostředky pro péči o chrup a zubní hygienu, vyznačující se tím, že obsahují laktátdehydrogenázu v množství 0,2 mg až 0,5 g/kg, vztaženo na specifickou aktivitu 300 U/mg, a enzym invertující sacharózu, např. β-fruktosidázu nebo α-glukosidázu v množství 0,05 g až 5,0 g/kg, vztaženo na specifickou aktivitu 100 U/mg.
2. Přípravky podle bodu 1, vyznačující se tím, že pro zesílení účinku laktátdehydrogenázy obsahují jako akceptor vodíku difosfopyridinnukleotid.
3. Způsob výroby přípravků podle bodu 1, vyznačující se tím, že se do přípravku vnáší v homogenním rozdělení, při pH 4 až 7, s výhodou 4,7 až 5,2 a teplotě 20 až 50 °C laktátdehydrogenáza v množství 0,2 miligramů až 0,5 g/kg, vztaženo na specifickou aktivitu 300 U/mg, a enzym invertující sacharózu, např. β-fruktosidáza nebo a-glukosidáza v množství 0,05 g až 5,0 g/kg, vztaženo na specifickou aktivitu 100 U/kg.
4. Způsob podle bodů 2 a 3, vyznačující se tím, že pro zesílení účinku laktátdehydrogenázy se přidává jako akceptor vodíku difosfopyridinnukleotid.