CS233713B2 - Method of synthesis of alpha-chlorinated chloroformates - Google Patents
Method of synthesis of alpha-chlorinated chloroformates Download PDFInfo
- Publication number
- CS233713B2 CS233713B2 CS813526A CS352681A CS233713B2 CS 233713 B2 CS233713 B2 CS 233713B2 CS 813526 A CS813526 A CS 813526A CS 352681 A CS352681 A CS 352681A CS 233713 B2 CS233713 B2 CS 233713B2
- Authority
- CS
- Czechoslovakia
- Prior art keywords
- reaction
- catalyst
- alpha
- phosgene
- aldehyde
- Prior art date
Links
Classifications
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C69/00—Esters of carboxylic acids; Esters of carbonic or haloformic acids
- C07C69/96—Esters of carbonic or haloformic acids
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C68/00—Preparation of esters of carbonic or haloformic acids
- C07C68/02—Preparation of esters of carbonic or haloformic acids from phosgene or haloformates
Description
Vynález se týká způsobu syntézy alfa-chlorovaných chloimravenčanů.
Syntéza alfa-chlorovaných chloimravenčanů obecného vzoice la
R - CHCI -Ο- C - Cl (la),
O kde
R znamená alifatický nebo aromatický zbytek, je velmi obtížná, nemá-li během syntézy dojít k zavedení dalšího atomu chloru do zbytku R.
MuUler v časopisu Liebig*s Annalen der Chemie z i. 1890, sv. 257, str. 50 a násl., způsob, který je až dosud jediný a používaný* Tento způsob spočívá v chloreci příslušného chloimravenčanů, nes^s^^ovaného v alfe-poloze, za působení světla. Je škoda, že kromě vyráběného produktu vznikají četné vedlejší produkty, více chlorované, než je třeba. Muller takto v případě ethylesteru kyseliny chlu^i^í^^^v^r^Č^íí, který studoval, napoíčtal neméně než 5 vedlejších produktů.
Avšak přítomnost těchto vedlejších produktů je velmi ne závadu hlavnímu pouužtí těchto chloIáraveačaaů, které spočívá v jejich přeměně v karbonáty, obzvváště vhodné pro jemné organické farmaaeutické syntézy.
Destilace reakčního produktu je tudíž nezbytná, i když chbulostiv- vzhledem k přítommoosi četných vedlejších produktů.
V německém patentovém spisu č. 121 223 se popisuje syntéza 1,2,2,2-tstrcchlorethylsstsru kyseliny khllímrevenčí a clfc-chlorbsazylsstsrl kyseliny chlumravenčí fosf^^í chloralu, resp. beazcldehydu, v přítomnost stechiometrického mn^^í terciárního aminu, nenáležejícího do pyridinové řady.
Při pokusech o f^gena::! jiných, méně speciálních aldshydй,aei jsou výše uvedené, například acetaldehydu, za těchže podmínek vznikají četné komppexní sloučeniny a veddejší produkty kromě clfs-chllrsthylsttsIu kyseliny chlormrevvnnčí, který se získá jen v nevalném výtěžku, což tento způsob činí nevhodrým pro průmyslovou výrobu.
Rovněž p^i pokusu o f^gena^ v přítomnost terciárního difeSikkého aminu, například triehhyaaminu, dochází hlavně k destrukci tohoto aminu ze vzniku pouze velmi mmlého množství derivátu chloIárcvsnčcnů.
Existuje tedy neuspokojená potřeba způsobu výroby čistých alfa-chlorovcaých chlormravenčanů, pokud možno s dobrým výtěžkem, který by .umoožni zajistit těmto doučo^ném velmi jednoduché struktury rozvoj, jehož si zasluhují.
Nyní byl nalezen takovýto způsob výroby alfa-chlorovaných khloImrcveаčcай, neobsahuuících substituční vedlejší produkty, z levných surovin', při němž se dosahuje velmi dobrých výtěžků· Tento způsob je prvním za posledních devadesát let, který má tak všeobecné pouužtí.
Předmětem vynálezu je tedy . způsob syntézy alfa-chlorovaných khlo^mrcvsačcnů působením f^genu ne příslušný aldehyd, kterýžto způsob se provádí reakcí v přítomnost katalyzátoru, jímž je organická . nebo minerální látka, schopná v prostředí obsahujícím aldehyd, fosgen a popřípadě Ilzo6ujtědll, vytvořit dvojici iontů, z nichž jeden je hdogenddovým onimtem a druhý je katdontem dostatečně oddělerýfa od helogenidového aniontu pro udílení tomuto aniontu aujklsOilaí tchopprsSi, umoožuujcí mu o1ůsoЪSat ne aldehydickou skupinu nebo ddehyddcké skupiny příslušného eldehydu, přičemž se teto reakce provádí při teplotě v rozmezí od -10 do + 110 °C, s výhodou od 0 do 70 °C, a molámí množství použitého katalyzátoru je v rozmezí 1 až 50 %, s výhodou v rozmezí 3 až 7 %, vztaženo na molámí množství aldehydických skupin, které se mají přeměnit.
Vynález právě spočívá v použití uvedeného katalyzátoru, nebot od začátku tohoto století se až do nynějška věřilo, že aldehydy jsou schopny reagovat s fosforem jen v některých zvláštních případech, kdy se reakce provádí v přítomnosti stechiometrických množství zásaditých organických látek, kterým se připisovala role činidel к vytváření komplexních sloučenin fosgenu.
Jako katalyzátoru se výhodně použije sloučeniny, umožňující dosáhnout výtěžku alfa~ -chlorethylesteru kyseliny chlormravenčí vyššího než n %, kde n je v rozmezí 5 až 50, s výhodou 5 až 15, přičemž se tato reakce provádí za míchání v uzavřené trubici v chlorbenzenu při teplotě 100 °C nebo v chloridu uhličitém při teplotě 40 °C, v přítomnosti • uvedené sloučeniny v molárním množství n %, vztaženo na výchozí acetaldehyd, a výtěžek se měří ve vztahu к výchozímu acetaldehydu po uplynutí 3 až 6 hodin.
Jako katalyzátory použitelné při způsobu podle vynálezu, které vyhovují výěe uvedené charakteristice, je možno uvést zejména dále uvedené látky, a to jako takové nebo v podobě jejich reakčního produktu s fosgenem: terciární aminy, substituované amidy, substituované močoviny a thiomočoviny, terciární fosfiny, substituované fosforamidy, oniové halogenidy, jako jsou kvartemí amoniové, fosfoniové a arsoniové halogenidy, terciární sulfoniové halogenidy в halogenidy kovů vázané na komplexotvorné činidlo jejich kationu. Výhodným halogenidem je chlorid.
Vynález rovněž popisuje, jakožto nové průmyslové výrobky, nové alfa-chlorované chlormrevenčany, které způsob podle vynálezu umožňuje získávat, a které jsou obzvláště vhodné jako složky pro různé syntézy.
Vynález je tedy významný z více hledisek: umožňuje fosgenaci velkého počtu aldehydů e ukazuje možnost provádět tuto fosgenaci v přítomnosti katalytického množství velmi široké palety látek.
Způsob podle vynálezu umožňuje fosgenaci velkého počtu aldehydů. Není příliš ovlivňován povahou zbytku R. Toto vyplývá jak z experimentálních výsledků, tak i z úvah o mechanismu reakce, nebot reakcí je dotčena hlavně aldehydická skupina a substituenty ve významu symbolu R nejsou dotčeny ani přechodně, ani ve výsledném produktu. Naproti tomu mohou mít vliv na některé provozní podmínky takové faktory, jako je velikost zbytku R, což není překvapující: například přítomnost rozměrného zbytku R vede к tomu, že je výhodné použít reakční teploty vyšší, než je teplota tání aldehydu, nebo též použít rozpouštědla pro aldehyd.
Zbytek R může tedy znamenat popřípadě nasycený, popřípadě substituovaný alifatický nebo cykloalifatický zbytek. Je tedy možno fosgenovat způsobem podle vynálezu tak různé aldehydy, jako je acetaldehyd, valeraldehyd, chloral, ekrolein či cyklohexankarboxaldehyd.
Zbytek R může rovněž znamenat popřípadě substituovaný aromatický zbytek.
Je tedy možno způsobem podle vynálezu fosgenovat benzaldehyd, 2-chl.orbenzaldehyd a aldehyd kyseliny tereftělové. Způsob podle vynálezu je rovněž vhodný jak pro monoeldehydy, tek i pro polyaldehydy.
Jak již bylo výše uvedeno, spočívá způsob podle vynálezu v tom, že se fosgenuje - popřípadě v přítomnosti třetího rozpouštědle - aldehyd odpovídající vyráběnému alfe-chlorovánému chlormravenčanu v přítomnosti katalyzátoru. Výřez '‘katalyzátor je třeba v tomto popisu chápet v omezeném smyslu. Sloučenina, přidaná jako katalyzátor, je nepostradatelná pro správný průběh reakce, neúčastní ae přímo reakce a používá se v poměrně malém množství vzhledem k množtví aldehydu: v tomto smyslu jde skutečně o katalyzátor; avěak na rozdíl od toho, co se obecně uvádí u katalyzátorů, nelze této sloučeniny vždy znovu.použít pro íalδί reakci, jakmile jednou byl přerušen přívod fosgenu; pro tento jev není aí dosud teoretické vysvětlení.
PouHté poměrné množství katalyzátoru je důležitý·, nikoliv však podstatiým význakem způsobu podle vynálezu. Jdeeli o katalyzátor obzvláště výkonný a o aldehyd obzvláště reaktivní, má se pouužt katalyzátoru v ••IIio!· množtví aldehydických skupin, jež se mmjí přeměnnt. Naopak jsou určité katalyzátory podle vynálezu méně výkonné a má se jich poulit v molárním Množtví 1 až 50 s výhodou 5 až 40 %, tj. v množtví průměrně vyšším. Je možno říci, že podle vynálezu existuje pro každý katalyzátor ••xíi·^^ množtví; při zvýšení nad toto maximální množtví již hlavní reakce neprobíhá nebo je doprovázena výraznými vedlejšími reakcemi.
Toto poměrné maxim^ní množní jo tím menní, čím je katalyzátor výkormnějš, a naopak tím vyšší, čím jo katalyzátor méně aktivní. Bylo zjištěno, že toto poměrné maximmání molární . množtví je u.většiny katalyzátorů podle vynálezu v rozmezí 10 až 50 %, vztaženo na molání množtví aldehydických funkcí, které se m^í přem^nt. Je tedy zřejmé, že by se nevyboHlo z rámce vynálezu, kdyby se pouHlo 1. jako katalyzátoru sloučeniny, která by nepatřila k žádné.z uvedených skupin, a která by měla podprůměrnou účinnost ve srovnání s dobrými katalyzátory podle vynálezu (tj. která by se například vyznačovala aktivitou, jež by odpovídala pouze 10 % nebo i méně aktivity pyridinu, při stejných ostatních parameerech), a 2. vyššího množtví katalyzátoru než 50 %, ba i stejného nebo vyššího, než je stechiomt^i^ie reakce: byl by tedy v tomto případě k ííspooící systém mnohem méně uspokojivý ·z ekonomického hlediska, který by však, na rozddl od údajů uvedených v německém patentovém spisu č. 121 223, · zásadně u^c^o^ž^c^i^í^l tvorbu alfj-chOorovaného chlor·rαvnnčanu a byl by pouužtelný s velmi širokou paletou uvedených aldehydů.
Jedním z o€jnápaddnnších rysů vynálezu je velká různost látek, kterých je možno pou2ít jako katalyzátorů při reakci podle vynálezu. Byl vyzkoušen velmi velký počet sloučenin a bylo možno jednak vybrat řadu sloučenin skýtajících dobré výsledky, jednak vyvinout zkoušku, umořující odborníkm zjistit, zde určitá sloučenina je dobrým katalyzátorem ve si^slu vynálezu.
Jak bylo výše uvedeno, jsou některé z katalyzátorů typu, který vytváří halogenidový eni-on buá přímo, netn po reakci s fosgedem
V tomto případě je obecný mechanismus působení katalyzátoru pravděpodobně tento:
m+
Cl z II 0
M+ <
kde
M+ znamená organický nebo anorganický ta^on, popřípadě k01·pletaΊn, příoomný v této podobě v katalyzátoru již od počátku nebo vzniklý až po zahájení reakce v jejím průběhu působením f^genu na katalyzátor.
Může tedy M b/1 komplexním ka^ontem kovu neta zcela organickém kaHontem oniového typu, například:
nebo M+ pochází z více nebo méně pokročilé reakce fosgenu a látkou mající katalytický účinek, jako je tomu například při tomto postupu:
*
Cl®
RCOH kde tedy M+ je objemným cW-orimoniovým ^tiontem.
Bylo zjištěno, že nejlepších výsledků se dosáhne s těmito katalyzátory: terciární aromatické aminy jediné toometické jádro, tj. terciární monoaarylaminy, jako je metthleaiiin, Ν,Ν-dimethylaminopyyidin a Michlerův keton iili di-(p-dimethylaminofenyl)keton, aromaaické monneziny včetně těch, jež jsoú.výslovně vyloučeny podle německého patentového spisu i. 121 223, jako je pyridin, cyklické nearomaaické aminy používané.podle francouzského patentového spisu ě. 2011 179 a zejména imidazol, substituované amidy a zejména dimethylformamid, substituované moo©viny a thiomočoviny a zejména tttrtαlklltthCo)pcδcviil, jako je tetrabutylmoinvint a tet^ne^y^-močovina, terciární fosílny a zejména terciární alifatické fosílny, jako je substiuuované fosfomidy a zejména hexaaeehhlfcsfcrtraιmii, kvarterní amoniové, nebo arsoniové halogenidy a terciární sulfoniové halogenidy, zejména ty, kde všechny uhlovodíkové substituenty maj dohromady alespoň 16 atomů uhlíku a s výhodou každý alespoň 4 atomy uhlíku, jako je tгibulyibinlyαmnoiiιmchlorid, halogenidy kovů vázané na koappexotvorné činidlo jejich kat^ntu, jako jsou chloridy alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, zejména chlorid vázané na kruhový ether, jako je 1 ,4,7,10,13,16-hexαnxacyklocktαdekαn (C 12^24^0) nebo kryptant, jako je 1,10-ditz8-4í7,13,16,21,24-hextoxebicykl.oϋs,β,8 ^exakosan (otehodní označení Kr^ttfix 2221 Samozřejmě se v tomto posledním případě výhodně použije koappexottvomého činidla tvořícího s kationtem chloridu kovu koappexní sloučeninu vyšší konstantu stability, což je velmi snadno proveditelné s přihléčnutím k četným studiím, provedeným v tomto oboru, jako je například Kвpptniteinove studie, uveřejněná v časopisu B^letin de le Société Chimique de France, 197-4, č. 1 až 2, str. 89 až Ю9, a studie od J. M. Lehne, uveřejněná v časopisu Structure and Bmding, sv. 16, str. 2 ' až 64, iθkkeditttství Springer (197*4)·
Terciární alifatické aminy samy jsou při způsobu podle vynálezu méně účinnými katalyzátory než výše uvedené sloučeniny: z tohoto důvodu nepředstavuj výhodné katalyzátory. Ve výše uvedeném se halogenidem rozumí převážně chlorid, bromid nebo íoíIí, přičemž výhodným halogenidem' je chlorid, tak aby i první pontkulα aldehydu, přeměněná působením halogeni^u pochézejcího z katalyzátoru, byla přeměněna v alfa-chlorovaný chloomravenčan·
S katalyzátory ze skupiny amidů, močovin, terciárních fosfinů nebo s pyridinem skýtá fosgenace prováděná při teplotě v rozmezí 0 až 70 °C již dobré výsledky: zejména je tomu tak s katalyzátory, jako jsou karboxamidy, například dimethylformamid, fosforamidy, například hexamethylfosfortriamid, tetraalkylmočoviny nebo thiomočoviny, například tetrabutylmočšvina, terciární fosfiny, například trioktylfosfin, a ovšem pyridin.
Tyto katalyzátory se výhodně volí tehdy, když se fosgenece má z určitých důvodů, sejména pro choulostivoat alfe-chlorovaného chlormravenčanu, provádět při mírné teplotě. Nicméně, jestliže se pracuje při teplotě vyšší než 70 ®C, například při teplatě kolem 100 °C, dochází s týmiž katalyzátory obvykle ke zvýšení výtěžku. Při teplotě nad 110 °C je nebezpečí pyrolýzy vzniklého alfe-chlorovaného chlormravenčanu. Napreti ternu probíhá tato reakce s nejúčinnějšími katalyzátory zpravidla dobře při teplotách až -Ю ®C, pod kteroužto teplotou se rychlost reakce značně zpomaluje.
S terciárními aminy majícími jediné aromatické jádro, jako jsou N,N-dimethylaminopyridin nebo Ν,Ν-dimethylanilin, nebo též s imidazolem se fosgenace provádí výhodně při teplotě nad 70 °C.
Praktická zkouška, umožňující odborníku určit, zda určitá sloučenino je dobrým katalyzátorem ve smyslu vynálezu, spočívá ve zjišťování, jestli se při reakci ekvimolekulámích množství acetaldehydu a fosgenu získá výtěžek alfa-chlorethylesteru kyseliny chlormravenčí vyšší než n %, kde n je v rozmezí 5 až 50, s výhodou v rozmezí 5 až 15, přičemž se tato reakce provádí v uzavřené trubici v chlorbenzenu při teplotě Ю0 °C nebo v chloridu uhličitém při teplotě 40 °C za míchání v přítomnosti uvedené sloučeniny v molámím množství n vztaženo na acetaldehyd, a výtěžek se měří v poměru к výchozímu acetaldehydu po uplynutí 3 až 6 hodin.
Není nutné provádět tuto zkoušku v příliš velkém měřítku. Je možno se spokojit s tím, že se do skleněné tlakové trubice o objemu 20 ml postupně vnese 0,001 molu zkoumané sloučeniny, zmagnetizovaná míchací tyčinka a 5 ml roztoku acetaldehydu v chlorbenzenu o koncentraci 2 molj^Xlitr a fosgenu rovněž o koncentraci 2 moly/litr, načež se trubice zataví a umístí v lázni, jejíž teplota se udržuje na 100 °C, přičemž se směs trvale míchá magnetickou tyčinkou, a pak se po ochlazení na teplotu 0 °C měří výtěžek alfa-chlor^thylesteru kyseliny chlormravenčí, získaný po uplynutí 3 hodin, podle NMR spektra.
V tomto případě se stanoví integrační hodnoty a, b, c a d protonu vázaného na uhlík v alfa-poloze methylových skupin těchto sloučenin: СНОСНО, CH^ČHCIOCOCI, (СНОСНО(paraldehyd) a CH-jCHG12, načež se zjišťuje, zda hodnota poměru 100 b/a + b + c + d je vyšší než 15 nebo se rovná 15. V kladném případě je zkoumaná sloučenina dobrým katalyzátorem podle vynálezu. Pro informaci se uvádí, že výše uvedeným protonům odpovídají kvadruplety při 9, 7, 6,45, 4,9 a 5,85 ppm, přičemž referenční vzorek tvoří WÍS.
Je zřejmé, že výše popsaná zkouška má pouze informativní charakter a že některé katalyzátory, které nevyhovují při uvedené zkoušce, jsou nicméně značně výhodné z ekonomických důvodů, neboť i když jsou poměrně málo účinné, jsou cenově výhodné. Opět jiné katalyzátory nevyhovují dobře při popsané zkoušce, neboť jsou účinné zejména v nepřítomnosti rozpouštědla: jako příklad je možno uvést chlorid draselný vázaný na kryptant (222).
Podle vynálezu se fosgenace zpravidla provádí za atmosférického tlaku, avšak v některých případech Je možno výhodně pracovat za tlaku vyššího nebo nižšího, než je atmosférický, například při fosgenaci těkavého aldehydu může být výhodné, pracovat ze tlaku o málo vyšším? než je atmosférický tlak.
Reakce se může provádět v rozpouštědle, inertním vůči fosgenu nebo vedoucím posléze, po reakci s fosgenem, к rozpouštědlu inertnímu vůči fosgenu. Toto rozpouštědlo se s výhodou volí, zejména když katalyzátor není původně iontového typu, z nepolárních nebo slabě polárních β aprotických rozpouštědel, jakými jsou například chlorid Uhiěitý, chloroform, dichloímethan, toluen, chlorbenzen, resp. hexan. V případě, kdy se má fosgenovat velmi reaktivní aldehyd, jako je například acetaldehyd, volí se výhodně rozpouštědlo poněkud více polární, než je chlorid Uiliěitý, aby se tak zabránilo nebezpečí tvorby dichlorovaného Uhličitanu, a používá se proto například dichloraethanuj v tomto případě může být rovněž výhodné provádět fosgenaci při poAěrně n^ké teplo*tě (35 až 40 °C). Je 8amozřejmé, že je reakci rovněž možno provádět v prostředí rozpouštědla, tvořeného produktem, který se má vyrobit. K tomu je možno vytvooit násadu pomooí alfa-chlorovaného chloimravenčanu, pochlzzjícího z dřívější operace, a do ní pak přidat reakční složky a katalyzátor. Velmi dobrou morniotí je připravit násadu sestávající z kapalného fosgenu a katalyzátoru a po zreagování teprve vnést aldehyd a zbytek fosgenu. V tomto posledním případě reakce začíná probíhat v nepřítomnoti rozpouutědla, načež pak pokračuje v·roztoku v postupně vznikajícím alfa-chOoroαшém chlormravenčenu.
Bylo zjištěno, že někdy má polarita rozpouutědla n· výtěžek tím kladnější vliv, čím je vyšší. Toto lze připsat skutečnc^si, že v polárním prostředí jsou halogenidový anion a katim katalyzátoru od sebe lépe odděleny, než v málo polárním nebo nepolárním prostředí, z čehož vyplývá velká reaktivita uvedeného hаlogenidovéhl aniontu.
Fosgenační reakce se provádí známými technickými postupy. Tak je možné smííit roztok fosgenu v dílčích ^^δίνί^ rozpo^^dla s roztokem aldehydu obsahujícím katalyzátor nebo nechat plynný foegen probublávat roztokem aldehydu obsahujícím katalyzátor. Fosgenační reakce trvá několik hodin a provádí se zpravidla za míchání prostředí. Po f^genaci se vzniklý alfa-chlorovaný chlormravenčan zpravidla izoluje z reakčního prostředí běžnou destilací za a^a^ér^kého nebo sníženého tlaku. Bylo zjištěno, že ·v případě syntézy alfe-chlooov8iých chl^oimravenčanů benzylové řady je výhodné pouuít jako katalyzátoru pyridin s chloridem uiličitým jakožto rozpouštědlem, nebot za těchto podmínek se po fosgenaci katalyzátor nebo produkt jeho reakce s fosgenem vyloučí v podobě sraženiny, což umožňuje izolovat vzniklý alfa-chlorovaný chlormravenčan jednoduše oďiltmíniím bez destilace.
S přihlédnutím k výše uvedenému je zřejmé, že způsob podle vynálezu se nemusí provádět pouze po vsázkách. Jestliže se pouuije nejvtkomijších katalyzátorů, jsou reakční doby poměrně krátké a mdství tepla uvolněného při reakci není příliš velké: je tedy možno provádět reakci neppřeržžtě, zejména za pouužtí vhodných reaktorů, opatřených přísu^i^ pomocným zařízením; jak již bylo uvedeno, je reakční prostředí dobrým rozpouštědlem pro uskutečnění reakce.
Alfa-chlorované chlormravenčany jsou velmi vyhledávanými reakčními složkami, zejména pro jemnou farmaceutickou syntézu. Vynález rovněž popisuje nové alfa-chlorované chlormravenčany obecného vzorce I'
-4CH----- 0 ---Cl
C ------ Cl) (I), kde m znamená celé číslo vyšší než 1 nebo rovn^ící se 1, a
R] znamená nasycený, popřípadě suistišuovtný alifatický zbytek se 2 až 24 atomy uhlíku nebo popřípadě s^s^u^v^^ alif aický zbytek s jednou nebo více nenasycených vazeb se 2 až 24 atomy uhlíku nebo popřípadě substišuovαnt cykloaaifatický zbytek se 3 až 24 atomy Uilíku nebo substiUuovaný aromatický zbytek.
Substišrovirtm zbytkem se rozumí zbytek, na němž je vázán aejména jeden nebo několik atomů halogenu nebo jedna nebo několik skupin inertních vůči fosgenu nebo skupin, skýtajících reakcí a fosgenem inertní skupiny, jako jsou alkylové skupiny s 1 až 12 atomy uhlíku, arylové, alkenylové nebo aralkylové skupiny, nitroskupiny, skupiny vzorce NRR*, CN, OR, OH, COOR, COR, OCOOR, kde R a R* znamenají uhlovodíkové skupiny.
Vynález se zejména týká výroby alfa-chlorovaných chlormravenčanů, připravených z těchto aldehydů:
- valeraldehyd,
- akrolein,
- 2-chlorbenzaldehyd,
- aldehyd kyseliny tereftalové,
- cyklohexankarboxald ehyd·
Je právě výhodou vynálezu, že umožňuje získání nových alfa-chlorovaných chlormravenčanů, které nebyly až dosud popsány v literatuře a že v některých případech není možné až dosud známými postupy připravit určité alfa-chlorované chlormravenčeny, jako je tomu například u alfa-chlorovaných chlormravenčanů připravených z nenasycených aldehydů.
Níže uvedené příklady vynález blíže objasňují, aniž by omezovaly jeho rozsah.
Příklad 1
Do reaktoru o objemu 500 ml, opatřeného míchadlem, teploměrem, chladičem chlazeným suchým ledem a přikapávaeí nálevkou, se vnese 44 g (1 mol) čerstvě destilovaného acetaldehydu, 200 ml bezvodého chloridu uhličitého a 120 g (1,2 molu) fosgenu. Vzniklá směs se udržuje při teplotě 0 °Cf přičemž se během 15 minut přidá 28,4 g (0,1 molu) tetra-n-butylmočoviny. Pak se teplota zvýěí na 40 °C a reakce se nechá probíhat 2,5 hodiny. Po odstranění nadbytku fosgenu odplyněním a po odstranění rozpouštědla odpařením se získá 72 g 1-chlorethylesteru kyseliny chlormravenčí o teplotě varu 117 °C (v literatuře se uvádí rozmezí 115 až 116 °C), což odpovídá hmotnostnímu výtěžku 50 %· Vzorec vzniklého produktu je
Cl I
CH^ - C - 0 - C - Cl ;
i 0 (a) H 0 (b) v IČ spektru je patrný pás při 1 780 cm’1, odpovídající dvojné vazbě C=O, zatímco v NMR 8рекtru (v deuterovaném chloroformu s tetraměthylsilanem jakožto referenčním vzorkem) je patrný dublet při 1,85 ppm, odpovídající protonům (a) a kvedruplet při 6,44 ppm, odpovídající protonu (b).
Příklad 2
Tento příklad se týká syntézy alfa-chlorethylesteru kyseliny chlormravenčí z acetaldehydu v přítomnostu hexamethylfosfortriamidu.
Do skleněného reaktoru o objemu 3 litrů, opatřeného kotvovým míchadlem, teploměrem, chladicím zařízením umožňujícím ochlazení na teplotu -35 °C a trubkou zasahující pod hladinu reakční směsi, se vnese:
- 1 000 ml dichlormethanu promytého vodou a vysušeného síranem hořečnatým,
- 440 g (Ю molů) surového becvodého acetaldehydu a
- 179 g (1 mol) hexamethylfosfortriamidu.
Po ochlazení této směsi na teplotu 5 °C se do ní ze míchání zavede 1 107 g plynného fosgenu během 6,5 hodiny. Pak se teplota reakční směsi zvýší na 35 až 40 °C, na kteréžto hodnotě se udržuje 3 hodiny. Reakční směs se pak ponechá stát přes noc při teplotě místnosti, načež se nadbytek fosgenu vypudí plynným dusíkem, který se reakční směsí nechá probublávat po dobu 2,5 hodiny. Reakční směs se pak destiluje ve skleněné koloně o výšce 40 cm, průměru 3 cm, opatřené Fenskeho tělísky o velikosti 0,5 cm, za tisku 20 kPa a jímá se frakce přecházející při teplotě 68 °C.
Získá se tak 1 020,4 g alfa-chloretylesteru kyseliny chlormravenčí, což odpovídá výtěžku 71 vztaženo na výchozí acetaldehyd.
Analýza: - IČ spektrum (C=0) ; 1 780 cm”1
- n|° : 1,422 0
- hustota : 1,294 6.
Příklad 3
V tomto příkladu se popisuje syntéza alfa-chlorethylesteru kyseliny chlormravenčí z acetaldehydu v přítomnosti pyridinu.
Do skleněného reaktoru o objemu 500 ml, opatřeného kotvovým míchedlem, teploměrem a zpětným chladičem, chlazeným směsí acetonu a suchého ledu, se vnese:
- 100 ml dichlormethanu promytého vodou a vysušeného síranem hořečnatým,
- 44 g (i mol) surového bezvodého acetaldehydu a
- 7,9 g (0,1 molu) čerstvě destilovaného pyridinu.
Pak se reakční směs ochladí na teplotu v rozmezí -5 až -10 °C a během 1 hodiny se přidá přibližně 120 g fosgenu.
Reakční směs se pak mírně zahřívá pod zpětným chladičem při teplotě v rozmezí 40 až 45 °C po dobu 3,5 hodiny. Nerozpustné podíly se odfiltrují γ atmosféře dusíku a filtrát se předestikuje za sníženého tlaku. Tím se získá přibližně 90 g (výtěžek 63 %) alfa-chlorethylesteru kyseliny chlormravenčí o teplotě varu 68 °C/20 kPa.
Příklad 4
Tento příklad se týká syntézy alfa-chlorovaného chlormravenčanu z valeraldehydu.
Do reaktoru o objemu Ю0 ml se stejným vybavením jako v předchozích příkladech se vnese 21>5 g (0,25 molu) n-pentanalu, 50 ml chloridu uhličitého a 1,9 g (0,025 molu) pyridinu. К této směsi ochlazené na teplotu -5 °C se během 30 minut přidá 30 g (0,3 molu) fosgenu. Teplota se postupně zvýší na 40 °C, na níž se ponechá 1 hodinu. Poté se reakční směs odplyní působením dusíku, zfiltruje a předestiluje za sníženého tlaku, elfa-chlor-n-pentylester kyseliny chlormravenčí destiluje při teplotě 73 °C za tlaku 2 kPa.
Získá se 28 g produktu, což odpovídá výtěžku 60,5 %·
IČ spektrum: (C=0) : 1 790 cm”1; n^° :4,437 7; hustota (20 °C) : 1,152 3; NMR spektrum (CDC13) (TMS):
ch3 - ch2 - CH2 - CH2 - CHO - C - Cl
Cl 0 (β) (b) (c) (d) (a) plná při 0,92 ppm (3H) (b) plná při 1,40 ppm (4H) (c> plná při 2,05 ppm (2H) (d)'triplet při 6,30 ppm (1H)
Příklad 5
Tento příklad se týká syntézy alfa-chorooveného chloiraravenianu z akroleinu.
Zařízení a postup jsou stejné jako v příkladu 4. Jako výchozích látek se použije:
- akrolein (roppenal) : 28 g (0,5molu)
- pyridin : 3,95 g (0,05 molu)
- chlorid vhiliiitý : 50 ml.
- fosgen : 60 g (0,6molu)
Alfa-chlora^yles^r kyselí^ chloimravenčí destiluje při 5 teplotě 38 °C za tlaku 1,3 kpa.
Získá se 42 g produktu, což odpovídá výtěžku 54 %.
IČ spektrum (C^(°) : 1,780 cm’1; n|° : 1,446 2; hustota (20 °C) : 1,285 3;
NMR spektrum:
(a) ΗH (c) \Z c = c /X (b) H CH (d)
I , OC - 01 Π
O (a) (b) (c): plný kommlex od 5,2 do 6,5 ppm (3H) (d) : dublet při 6,71 ppm (iH)
Příklad 6
Tento příklad se týká syntézy alfa-chooooveného chloimravenianu z benzaldehydu.
Použitými látkami jsou:
- benzaldehyd
- pyridin
- fosgen
- chlorid uhHiitý : 26,5 g (0,25 molu) : 1,95 g (0,025 molu) : 35 g (0,35 molu) : 50 ml.
Postupem podle příkladu 4 se získá 34,8 g (výtěžek 68 alfa-cllLorlpezylesteru kyse^ny chlormravenčí o ^plo^ varu 70 °C/53 pa.
.Č spektrim (0=0)
IMR spektrum:
770 cm’1; nD0 ; 1,536 7; hustota (20 °C) : 1^01 6;
H,
Я
1
Všechny tyto protony se vyznačují chemickým posuvem v rozmezí 7 až 8 ppm.
Příklad 7
Tento příklad se týká syntézy elfa-chlorovaného chlormravenčanu z 2-chlorbenzaldehydu.
Postupuje se stejně jako v příkladu 6, jen se benzaldehyd nahradí 2-chlorbenzeldehydem.
Získá se 25,1 g (výtěžek 42 %) alfa-chlor-(2-chlor)-benzylesteru kyseliny chlormravenčí o teplotě varu v rozmezí 85 až 88 °C za tlaku 26,66 Pa.
IČ spektrum (C=O) : j 760 cm-1; η£° = 1,542 0; hustota (20 °C) : 1,429 4; NMR spektrum:
OCOC1
Všechny tyto protony se vyznačují chemickým posuvem v rozmezí 7 až 8 ppm.
Příklad 8
Tento příklad se týká syntézy alfa-chlorovaného chlormravenčanu z aldehydu kyseliny tereftalové. \
Do reaktoru o objemu 500 ml se vnese 67 g (0,5 molu) aldehydu kyseliny tereftělové, 3,95 g (0,05 molu) pyridinu a 100 ml chloridu uhličitého. Pak se při teplotě 0 °C přidá 120 g (1,2 molu) fosgenu. Směs se pak postupně zahřeje na teplotu 40 °C, při níž se udržuje 3 hodiny. Po odplynění, zfiltrování a odstranění rozpouštědla se získá 133 g (výtěžek 80 %) bezbarvé olejovité kapaliny.
Celkový obsah chloru (%): IČ spektrum (C=O) : 1 780 vypočteno: 42,7, nalezeno 40,02. cnT1;
Cl ; NMR spektrum (CDCl^, TMS);
(a)(a)
- CH CH -0
II
ClCl (b)
- C - Cl
II o
(a) singlet při (b) singlet při
7,29
7,64 ppm
PPm (2H) (4H).
Příklad 9
Tento příklad hydu v přítomnosti se týká syntézy alfa-chlorethylesteru kyseliny chlormravenčí z acetaldetrioktylfosfinu.
Do reaktoru o objemu |00 ml se vnese 11 g (0,25 molu) acetaldehydu, 9,25 g (0,025 molu) trioktylfosfinu a 50 ml chloridu uhličitého. К této směsi ochlazené na teplotu O °C se přidá 30 g (0,3 molu) fosgenu. Po 1 hodině zahřívání při teplotě v rozmezí 3!? až 40 °C se reakční směs odplyní a předestiluje za sníženého tlaku 20 kPa. Získá se tím 9,1 g (výtěžek 25 %) alfa-chlorethylesteru kyseliny chlormravenčí o teplotě varu v rozmezí 67 až 68 °C.
Příklad 10
Tento příklad popisuje přípravu alfa-chlorethylesteru kyseliny chlormravenčí fosgenací acetaldehydu v přítomnosti pyridinu v molárním množství 5 % v prostředí rozpouštědla.
Zařízení a postup jsou shodné jako v příkladu 4· •Použije se těchto látek v uvedených moostvích:
- acetaldehyd : 11 g (0,25 molu)
- pyridin : 0,99 g (0,012 5 molu)
- fosgen 5 30 g (0,3 ·molu)
- meUhrlchlorid : 50 ml.
Získá se tím 25,6 g (výtěžek 71,6 %) alfa-chlorethylesteiu kyseliny chlormravenčí o t-eplot-ě varu 68 °C za ^aku 20 k°a.
Příklad 11
Tento příklad se týká přípravy alfa-clluretlylesteru kyseliny chlormravenčí fosgenací acetaldehydu v přítomno ti pyridinu v molárním ra^itv! 5 % bez p^v^iit^zí rozpouštědla.
Do reaktoru o objemu 100 ml s vybavením jako v předchozích příkladech se při teplotě 0 °C vnese 22 g (0,5 mol^ ace^ldehy^u a 1,98 g (0,025 molu) pyridinu. při téie ^plo-tě se pak vnese 60 g (0^ mol^ ^sgenu. Během 4 todin se reakční směs zahřeje na teploW 30 °C, na nři se udržuje 1 hodinu. Oo odstranění nadbytku fosganu se získá 42,1 g (výtěžek 59 %) aHb-c^orethylesteru kyseMny chlormravenčí o teplot varu 68 °C za t,laku 20 kpa.
O ř'íkla d 12
Tento příklad se týká fosgenace cyklohexylkarboxaldehydu.
Do reaktoru o objemu 100 ml se vnese · 28 g (0,25 molu) cyklohexylkarboxaldehydu, 1,98 g (0,025 mol^ pyridDu a 50 ml chloridu ^iliči-tého. Reakčnf směs se pak ochladí na · 0 °C a při této teplotě se přidá 30 g (0,3 ^^Iiu) f^genu. Reakční prostředí se pak zahřeje na teplotu v rozmezí 35 až 40 °C, při níž se udr^je 1 todinu.
Oo odplynění, filtraci a odstranění rozpouětědla za sníženého tlaku se získá 46 g (výtěžek 87 %) vyráběného chiormravenčanu o teplotě varu v rozmezí 90 až 93 °C za tlaku
1,3 kOa;
: 1,473 8j hustota (20 °C) : 1,193 4; NMR spektrum (CDl^, TMS):
(b) (a) plná v rozmezí 1,15 až 2,2 ppm (11H) (b) dublet při 6,1 ppm (1H).
Příklady 13 až 17
Účelem těchto pokusů, provedených za pouužtí zařízení popsaného v příkladu 4, je zjistit účinnost jednotlivých uvedených katalyzátorů v závislosti na teplotě.
Každý z těchto pokusů se provede s těmito látkami v uvedených m^ož^ích:
- acetaldehyd : 4,4 g (0,1 molu)
- toluen : 45 g
- katalyzátor : 0,0] molu
- fosfen : 12 g <0,12 rnol-u).
Výsledky, získané v závislosti na teplotě po 3 hodinách reakce, jsou uvedeny v dále zařazené tabulce, přičemž skutečnost, zde dojde к reakci či nikoliv, se žjištuje IČ spektrofotometrií. Je-li výtěžek menší než 5 znamená to, že nedojde к reakci:
| Př. δ. | katalyzátor | 40 °c | 70 °c | 100 °c |
| i3 | N,N-dime thylaminopyridin | bez reakce | bez reakce | bez reakce |
| 14 | N,N-dimethylanilin | bez reakce | reakce | - |
| 15 | imidazol | bez reakce | bez reakce | reakce |
| i6 | reakční produkt tetra-n-butylmočoviny s fosgenem: | reakce | - | - |
| Cl“ C4H9 cl · C4Hg | ||||
| 17 | dimethylformamid | reakce |
Příklad 18 až 26
Provedou se dvě řady pokusů s katalyzátory podle vynálezu při syntéze alfa-chlorethylesteru kyseliny chlormravěnčí. Tyto dvě řady pokusů se od sebe liší pouze reakční teplotou a použitým rozpouštědlem.
Při teplotě 0 °C se do skleněné tlakové zatavitelné trubice o objemu 20 ml postupně vnese 0,001 molu katalyzátoru, magnetická míchací tyčinka, 5 ml roztoku acetaldehydu v chloridu uhličitém o koncentraci 2 molů/litr a 5 ml roztoku fosgenu v chloridu uhličitém o koncentraci 2 molů/litr (řada 1). V řadě 2 se jako rozpouštědla použije místo chloridu uhličitého chlorbenzen. Množství použitého katalyzátoru činí takto 10 £ molárních, vztaženo na molární množství acetyldehydu. Pak se trubice rychle zataví a vnese do lázně udržované na teplotě 40 °C (řada 1) nebo 100 °C (řada 2).
Pak se reakční směs začne míchat magnetickou tyčinkou a v míchání se pokračuje po dobu 3 hodin. Po skončení této reakční doby se trubice ochladí na teplotu přibližně 0 °C a odebere se vzorek reakčního prostředí, který se ihned podrobí analýze pomocí NMR spektra (referenční vzorek IMS). Poněvadž se reakce odehrává v uzavřené nádobě, nedochází ke ztrátám ne acetaldehydu, který je v jedné z následujících čtyř forem: CH^CH^O: odpovídá kvadruplet při 9,7 ppm, jehož integrace má hodnotu a;
CH^CH^OCOCl: odpovídá kvadruplet při 6,45 ppm, jehož integrace má hodnotu b;
Hc odpovídá kvadruplet při 4,9 ppm, jehož integrace má hodnotu c;
CH^ - CH^ : odpovídá kvadruplet při 5,65 ppm, jehož integrace má hodnotu d.
Cl
Výtěžky slfe-chlorethylesteru kyseliny chlormravenčí, které se získají s jednotlivými uvedenými katalyzátory, se stanoví pomocí vzorce:
100b a + b + c + d
| katalyzátor výtěžek, řada | TBU (a) | pyridin | TMU (b) | chinoH-n | CM (c) |
| výtěžek (v %) řada 1 (CCI4 40 °C) | 45 | 100 | 45 | 10 | 15 |
| výtjžek (v %) řada 2' (chlorbenzeo, 100 °C) | 75 | 75 | 65 | 65 |
(a) TBU - tetrabutylmoěoeina (b) TMU - tetramethylmoěovina (c) CM - Michlerův keton
Příklad 27
Do Kellerova reaktoru o obsahu 50 ml, opatřeného maagietickýfa míchadlem a chladičem, chlazený směsí acetonu a suctáho ^čiu o tepLotě -5° °C se vnese 1,3° g (°,°17 5 molu) chloridu draselného, 0,4° g (0,001 06 molu) kryptofixu (2212), 12,5 g (0,125 molu) fosgenu a nakonec 2,2 g (0,05 molu) acetaldehydu.
Pak se reakCní směs míchá 5 hodin při teplotě místnooti (18 až 22 °C). Po uplynutí této doby je výtěžek alfв-chltrethyleзteru kyseliny ehlorraravenčí podle analýzy reakčního prostředí pomocí NMR spektra 96 %, přičemž zbytek tvoří téměř výhradně acetaldehyd.
Příklad 23
Do Cleisenova reaktoru o objemu 50 ml se vnese 0,5 g te^l^i^i-n-^-h^xyi^a^M^i^nim^t^rOmLdu, 6,25 g fosgenu a 1,1 g acetaldehydu. Reakční směs se míchá 4 hodiny při teplotě místnooti (18 až °C). po uplynutí tét^o doby se provede analýza pomooí NMR spektra reakční s^í!1} zjistí se, že obsahuje pouze alfa-chlorethylester kyseliny chltrmг·ven0í, tedy výtěžek 100
V pubbikaci Konnakte, vydávané fimou Merck, 1/77, str. 11 až 31, je uveden soubor ktmpPexotetrných látek a zejména kryptantů, použitelných jako výěe uvedený 1,1O--iaza-4,7, 13,16,21,24-hexaoxBhexakosfin (obchodní označení Ki—pptfix 222), popřípadě ve spojení s vhodi^jší solí, než je chlorid sodný. Je třeba zdůraz^t, že spojením chloridu sodného s polymerním kryptofixem 222 vzorce
| [substrát] - C^O - R^ | ° “ — — _ „Q- q____^-----^^222 . |
se vytvoří nerozpustný katalyzátor piůsobbcf bez rozponutědla.
Teto komplexotvomá činidle jsou uvedena v článcích citovaných v časopisech Bull. Soc.
Chim. (1974), č. 1,2, str. 89 až 109 a Structure and Bonding J. M. Lehn , 16, etr. 64 (1974).
Claims (8)
1. Způsob syntézy alfa-chlorovených chlormravenčanů působením fosgenu na příslušný aldehyd, vyznačující se tím, že se uváděná reakce provádí v přítomnosti katalyzátoru, jímž je organická nebo minerální látka schopná v prostředí obsahujícím aldehyd, fosgen a popřípadě rozpouštědlo vytvořit dvojici iontů, z nichž jeden je halogenidovýn aniontem a druhý je kationtem, odděleným dostatečně od halogenidového aniontu pro udělení nukleofilní schopnosti tomuto aniontu umožňující mu působit na aldehydickou skupinu nebo aldehydické skupiny příslušného aldehydu, přičemž se tato reakce provádí při teplotě v rozmezí od -10 do +1 Ю °C, s výhodou od 0 do 70 °C, a molámí množství použitého katalyzátoru je v rozmezí 1 až 50 %, s výhodou v rozmezí 3 až 7 vztaženo na mólámí množství aldehydických skupin, které*зе mají přeměnit.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako katalyzátoru se použije sloučeniny, umožňující dosáhnout výtěžku alfa-chlorethylesteru kyseliny chlormravenčí vyššího než n %, kde n je v rozmezí 5 až 50, ε výhodou 5 až 15, přičemž se tato reakce provádí za míchání v uzavřené trubici v chlorbenzenu při teplotě 100 °C nebo v chloridu uhličitém při teplotě 40 °C, v přítomnosti uvedené sloučeniny v molámím množství n %, vztaženo na výchozí acetaldehyd, a výtěžek se měří ve vztahu к výchozímu acetaldehydu po uplynutí 3 až 6 hodin.
3. Způsob podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se použije katalyzátoru ze skupiny zahrnující terciární aminy, substituované amidy, substituované močoviny, substituované thiomočoviny, terciární fosfiny a substituované fosforamidy, jakož i jejich reakční produkty s fosgenem.
4. Způsob podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, Že se použije katalyzátoru ze skupiny zahrnující oniové halogenidy.
5. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, Že jako oniového halogenidu se použije kvartérního amoniového halogenidu.
6. Způsob podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že jako katalyzátoru se použije halogenidu alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin, vázaného na konplexotvomé činidlo.
7. Způsob podle bodů 4 až 6, vyznačující se tím, že jako uvedeného halogenidu se použije chloridu.
8. Způsob podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že se reakce provádí v aprotickém rozpouštědle inertním vůči fosgenu, nepolárním nebo slabě polárním.
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| FR8010806A FR2482587A1 (fr) | 1980-05-14 | 1980-05-14 | Procede de synthese de chloroformiates a-chlores et nouveaux chloroformiates a-chlores |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CS233713B2 true CS233713B2 (en) | 1985-03-14 |
Family
ID=9241972
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CS813526A CS233713B2 (en) | 1980-05-14 | 1981-05-13 | Method of synthesis of alpha-chlorinated chloroformates |
Country Status (29)
| Country | Link |
|---|---|
| US (2) | US4592874A (cs) |
| EP (1) | EP0040153B2 (cs) |
| JP (2) | JPS6042227B2 (cs) |
| KR (1) | KR840001918B1 (cs) |
| AR (1) | AR230615A1 (cs) |
| AT (1) | ATE14572T1 (cs) |
| AU (1) | AU540354B2 (cs) |
| BR (1) | BR8102968A (cs) |
| CA (1) | CA1184923A (cs) |
| CS (1) | CS233713B2 (cs) |
| DD (1) | DD158545A5 (cs) |
| DE (1) | DE3171564D1 (cs) |
| DK (1) | DK161831C (cs) |
| ES (1) | ES502177A0 (cs) |
| FI (1) | FI77646C (cs) |
| FR (1) | FR2482587A1 (cs) |
| GR (1) | GR74878B (cs) |
| HU (1) | HU191179B (cs) |
| IE (1) | IE51154B1 (cs) |
| IL (1) | IL62785A (cs) |
| IN (1) | IN155598B (cs) |
| MX (1) | MX160977A (cs) |
| NO (1) | NO155051C (cs) |
| PL (1) | PL137467B1 (cs) |
| PT (1) | PT73010B (cs) |
| RO (1) | RO82276B (cs) |
| SU (1) | SU1184441A3 (cs) |
| YU (1) | YU43494B (cs) |
| ZA (1) | ZA812949B (cs) |
Families Citing this family (17)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| FR2482587A1 (fr) * | 1980-05-14 | 1981-11-20 | Poudres & Explosifs Ste Nale | Procede de synthese de chloroformiates a-chlores et nouveaux chloroformiates a-chlores |
| IL67077A (en) * | 1981-11-10 | 1986-04-29 | Poudres & Explosifs Ste Nale | Preparation of alpha-chloromethyl chloroformate |
| US4606865A (en) * | 1982-09-20 | 1986-08-19 | Astra Lakemedel Aktiebolag | Methods for the preparation of α-bromodiethylcarbonate |
| FR2551058B1 (fr) * | 1983-08-26 | 1986-09-26 | Poudres & Explosifs Ste Nale | Procede de preparation de chloroformiates a-chlores |
| FR2559764B1 (fr) * | 1984-02-16 | 1988-01-29 | Poudres & Explosifs Ste Nale | Nouveaux carbonates a-chlores, leur procede de fabrication et leur application a la protection des fonctions amine des amino-acides |
| FR2574075B1 (fr) * | 1984-12-04 | 1987-09-18 | Poudres & Explosifs Ste Nale | Procede de synthese d'esters actifs d'acides carboxyliques, nouveaux carbonates alpha-halogenes utiles pour cette synthese et leur mode d'obtention |
| JPS61186125U (cs) * | 1985-05-13 | 1986-11-20 | ||
| JPS61194920U (cs) * | 1985-05-28 | 1986-12-04 | ||
| FR2586415B1 (fr) * | 1985-08-23 | 1987-11-20 | Poudres & Explosifs Ste Nale | Nouveaux halogenoformiates de dihalogeno-2,2 vinyle, leur procede de preparation et leurs applications |
| FR2600058B1 (fr) * | 1986-06-13 | 1988-08-19 | Poudres & Explosifs Ste Nale | Procede de preparation d'esters organiques alpha-halogenes de l'acide carbonique |
| IL85305A (en) * | 1987-02-13 | 1992-07-15 | Poudres & Explosifs Ste Nale | Enol chloroformates and their preparation |
| FR2610926B1 (fr) * | 1987-02-17 | 1989-03-31 | Poudres & Explosifs Ste Nale | Nouveaux chloroformiates a structure vinylique, leur procede de preparation et leurs applications |
| FR2703046B1 (fr) * | 1993-03-26 | 1995-05-05 | Poudres & Explosifs Ste Nale | Procédé de préparation d'oxalates et d'halogénoglyoxalates alpha- monohalogénés et nouveaux oxalates et halogénoglyoxalates alpha-monohalogénés . |
| US5298646A (en) * | 1993-07-22 | 1994-03-29 | Ppg Industries, Inc. | Synthesis of monochloroethyl chloroformates by free radical initiated chlorination of ethyl chloroformate |
| US5424473A (en) * | 1994-03-16 | 1995-06-13 | The Dow Chemical Company | Process for the preparation of aryl haloformates and diaryl carbonates |
| US5712407A (en) * | 1997-01-14 | 1998-01-27 | Ppg Industries, Inc. | Method for the preparation of alpha-chlorinated chloroformates |
| US6911558B2 (en) * | 2003-02-05 | 2005-06-28 | Ppg Industries Ohio, Inc. | Method for purifying chloromethyl chloroformate |
Family Cites Families (13)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| DE121223C (cs) * | ||||
| US2820810A (en) * | 1956-08-16 | 1958-01-21 | Dow Chemical Co | Manufacture of haloalkyl haloformates |
| BE566277A (cs) * | 1957-04-01 | |||
| US3393270A (en) * | 1964-10-28 | 1968-07-16 | Luther G. Simjian | Communication system employing character comparison and code translation |
| US3873521A (en) * | 1970-09-17 | 1975-03-25 | Astra Laekemedel Ab | Esters of {60 -amino penicillins |
| GB1426717A (en) * | 1972-03-13 | 1976-03-03 | Astra Laekemedel Ab | Penicillins |
| DE2628410A1 (de) * | 1976-06-24 | 1978-01-12 | Basf Ag | Insektizide phosphorsaeureester |
| GB1598568A (en) * | 1977-04-19 | 1981-09-23 | Glaxo Lab Ltd | Esters of(6r,7r)-3-carbamoyloxymethyl-7-((z)-2-(fur-2-yl)-2-methoxyiminoacetamido)-ceph-3-em-4-carboxylic acid |
| FR2476087A1 (fr) * | 1980-02-18 | 1981-08-21 | Roussel Uclaf | Nouvelles oximes derivees de l'acide 3-alkyloxy ou 3-alkyl-thiomethyl 7-amino thiazolyl acetamido cephalosporanique, leur procede de preparation et leur application comme medicaments |
| FR2482587A1 (fr) * | 1980-05-14 | 1981-11-20 | Poudres & Explosifs Ste Nale | Procede de synthese de chloroformiates a-chlores et nouveaux chloroformiates a-chlores |
| GR76342B (cs) * | 1981-02-02 | 1984-08-06 | Fujisawa Pharmaceutical Co | |
| GR76477B (cs) * | 1981-03-23 | 1984-08-10 | Kyoto Pharma Ind | |
| CA1191153A (en) * | 1981-12-21 | 1985-07-30 | Conrad P. Dorn | Forms of diflunisal and related compounds |
-
1980
- 1980-05-14 FR FR8010806A patent/FR2482587A1/fr active Granted
-
1981
- 1981-05-01 IE IE969/81A patent/IE51154B1/en not_active IP Right Cessation
- 1981-05-01 IN IN271/DEL/81A patent/IN155598B/en unknown
- 1981-05-04 IL IL62785A patent/IL62785A/xx not_active IP Right Cessation
- 1981-05-04 ZA ZA00812949A patent/ZA812949B/xx unknown
- 1981-05-06 US US06/260,907 patent/US4592874A/en not_active Expired - Lifetime
- 1981-05-11 EP EP81400743A patent/EP0040153B2/fr not_active Expired
- 1981-05-11 DE DE8181400743T patent/DE3171564D1/de not_active Expired
- 1981-05-11 PT PT73010A patent/PT73010B/pt unknown
- 1981-05-11 AT AT81400743T patent/ATE14572T1/de not_active IP Right Cessation
- 1981-05-12 FI FI811445A patent/FI77646C/fi not_active IP Right Cessation
- 1981-05-12 NO NO811611A patent/NO155051C/no not_active IP Right Cessation
- 1981-05-12 RO RO104278A patent/RO82276B/ro unknown
- 1981-05-13 MX MX8337A patent/MX160977A/es unknown
- 1981-05-13 YU YU1213/81A patent/YU43494B/xx unknown
- 1981-05-13 SU SU813285452A patent/SU1184441A3/ru active
- 1981-05-13 GR GR64933A patent/GR74878B/el unknown
- 1981-05-13 CS CS813526A patent/CS233713B2/cs unknown
- 1981-05-13 AR AR285301A patent/AR230615A1/es active
- 1981-05-13 DD DD81229915A patent/DD158545A5/de not_active IP Right Cessation
- 1981-05-13 DK DK211181A patent/DK161831C/da not_active IP Right Cessation
- 1981-05-13 PL PL1981231141A patent/PL137467B1/pl unknown
- 1981-05-13 CA CA000377529A patent/CA1184923A/fr not_active Expired
- 1981-05-13 BR BR8102968A patent/BR8102968A/pt not_active IP Right Cessation
- 1981-05-13 HU HU811326A patent/HU191179B/hu unknown
- 1981-05-13 ES ES502177A patent/ES502177A0/es active Granted
- 1981-05-13 JP JP56072098A patent/JPS6042227B2/ja not_active Expired
- 1981-05-14 KR KR1019810001665A patent/KR840001918B1/ko active
- 1981-05-14 AU AU70579/81A patent/AU540354B2/en not_active Expired
-
1982
- 1982-01-22 US US06/341,893 patent/US4592872A/en not_active Expired - Lifetime
-
1985
- 1985-04-03 JP JP60070748A patent/JPS6110535A/ja active Granted
Also Published As
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CS233713B2 (en) | Method of synthesis of alpha-chlorinated chloroformates | |
| KR900003511B1 (ko) | 폴리플루오로알킬티오메틸 화합물, 그의 제조방법 및 표면 활성제 또는 그들의 전구체로서의 용도 | |
| JPS6131101B2 (cs) | ||
| JPS5942359A (ja) | スルホン類の製造法 | |
| US5202454A (en) | Process for the manufacture of 1-bromoalkyl hydrocarbyl carbonates | |
| EP0004070B1 (de) | 2-Methylen-3-(3-methyl-2-butenyl)-oxazolidine(II), Verfahren zu deren Herstellung, bei diesem Verfahren benötigte Zwischenprodukte und Verwendung von II zur Herstellung von 2-(2,2-Dimethyl-3-buten-1-yl)-2-oxazolinen(I) | |
| JPH0249293B2 (cs) | ||
| KR102100611B1 (ko) | 고리형 카보네이트 제조용 금속 착화합물 촉매 및 이를 이용한 고리형 카보네이트의 제조방법 | |
| JPH0425941B2 (cs) | ||
| JPH01125347A (ja) | 炭酸のアルファハロゲン化有機エステルの製造方法 | |
| EP0156728B1 (en) | Process for the preparation of thiocarbamates | |
| US4948905A (en) | Synthesis of vinyl lactones | |
| JP3851990B2 (ja) | アクリロイルカルバメートの製造方法 | |
| JP2543934B2 (ja) | ビニルクロロホルメ―ト類、その製造および使用 | |
| SU1114679A1 (ru) | Способ получени 1-фенил-2-этилтиовинилфосфонита или -фосфина | |
| SU1105495A1 (ru) | Способ получени дихлорангидридов 2-алкоксивинилфосфоновых кислот | |
| SU1004365A1 (ru) | Способ получени нафталинтиолов | |
| US5631406A (en) | Chemical compounds | |
| JPH01216965A (ja) | ２−アルコキシブロピオン酸アミド誘導体の製造方法 | |
| JP2008291021A (ja) | アルキレンビスイミダゾリジン及びその誘導体の製造方法 | |
| GB1591874A (en) | N-methoxy-carbonyl-n'-supphonylhydrazines | |
| JPH07126260A (ja) | ２−アルキル−３−スチリルオキシランカルボン酸エステル及びその製法 | |
| CS209939B2 (en) | Method of producing the alpha,beta-dihalogenalkylisocyanate | |
| JPS6234745B2 (cs) | ||
| PL155638B1 (pl) | Sposób wytwarzania 1,4-bis/dialkiloamino/ -1,4-diarylobuta -1,3-dienu |