CS233702B2 - Device for spraying of pesticides - Google Patents

Description

Vjyález se týká přístroje pro rozprašování pesticidů na rostliny nebo jiné povrchy, obsahujícího nádržku pro dodávání kapalné pesticidní směsi k otvoru v rozprašovací hlavě, ^která je alespoň č^ást,ečně vo^div^á · k”ter^á ^že ^být uve^dena na vysoký ^potenci^ál generátorem vysokého napěěí.

Vy^niez je určen zejména, avšak nikoliv výlučně, pro postřikování zemědělských plodin pesticidními prostředky a pro rozprašování nátěrů. V^niezu lze také použít pro výrobu aerosolových dispersoidů.

Když se kaped-ina přemisťuje z místa elektricky vodivého povrchu při napětí pod * potenciálem země nebo nad ním, mi že kapslina po vynoření do volného prostoru nést zcela určitý elektrický náboj vyplývající z výměny elektrických nábojů se zdrojem elektrického potencionálu· Této techniky lze použí-t pro rozprašování přemisťováni kapuciny, protože elektrický náboj v kapalně, když kapiaina se vynoří do volného prostoru z meta vodivého povrchu, působí proti silám povrchového napětí kap^lny. Mooství elektrického náboje ve vynořřuících se ' kapalinových kapičkách po rozprášení je z části závislé na intenzitě elektrického pole na vodivém povrchu.

Jsou známa zařízení, jichž se užívá zejména pro elektrostatické rozprašování nátěrů, u kterých se intenzita p^le na vodivém povrchu uve&La na maximální velikost tím, že se břit vodivého povrchu, což tóže být například rotující kotouč s ostrou hranou, u které se nátěrová hmota musí vynořovat, a že se zv/žil elektrický potenciál vodivého povrchu na vysokou hodnotu, obvylQe řádu 60 až 100 kV, a že se zajittilř, aby terč rozprašování, který je uzemněn a je tedy uzemňovací hra^cí Elektrického pole, který existuje mezi vodivým povrchem a povrchem terče, byl dostatečně blízký za účelem udržení vysoké intenzity pole na vodivém povrchu, u kterého se kap^lna vynořuje. Vo^vý povrch · povrch terče definují ohraničení elektrického pole.

Význačný rys takových známých zařízení je okolnost, že kombinace vysokého napětí a zaostření vodivých povrchů vyvolává průraz okolního vzduchu jevem zvaliý koronový výboj. Dialeckcem tohoto jevu je, že pro nabbtí kapaliny se nepoužije celého proudu dodaného k vodivému povrchu. &oromový výboj tedy védě ke zbytečné ztrátě proudu a značně zvyšuje proud přiváděný ze zdroje vysokého elektrického napMÍ. To má svoje nevýhody. Jednou vážnou nevýhodou je okolnost, že energie, vyžadovaná na zd^(^;^:L vysokého napMÍ, je příliš vysoká, než aby mo№a být snadno poskytnuta přenosnými zdroji energie, například svíU-nov^ými bateriemi.

Neočekávaně se ukázko, že jestliže v těsné blízkosti vodivého povrchu je člen, který seřizuje pole, je možné, aby na vodivém povrchu se vytvořila do statečně vysoká intenzita pole za po^žií nízkého napětí řádu 1 až 20 kV pro nabití kapiček.

Uvedené nedostatky odstraňuje přístroj po<d.e vynálezu, jehož podstata je v tom, že u rozprašovací, hlavy nebo/a jejího otvoru je stranou umístěna intenzifikační elektroda pro zesílení elektrického pole na této hlavě, udržovaná na potenciálu země nebo blízko něho uzemňovacím spojem.

Pode výhodného projedení vynálezu je intenzifikační elektroda umístěna v úrovni » povrchu rozprašovací hlavy nebo za ním.

/ Po^e dOlšího provedení vynálezu je shora uvedený otvor prstencový.

Poc^e jiného provedení vynálezu je tento otvor podélný.

PocdLe ještě d^šího provedení vynálezu je rozprašovací hlava vytvořena v-podobě rotačního kotouče.

Pocde zvláát/účelného provedení vynálezu je z· otvorem rozprašovací hlavy umístěna nabitá odchylovací elektroda. ’

Tímto Způsobem mi že být na kapiú.inu přenesen náboj o velké -objemové hustotě, například řádu ¹⁰ C.m’\ ^To vede к v^yso^ké činnosti využití · náboje, · což zase dovedu je užít nízkonapěťových zdrojů, jako jsou piezoelektrické krystaly, svítilnové baterie nebo sluneční baterie, jako zařízení pro přenos náboje a zlepší se elektrostatické rozprašování kappainy.

Takové rozprašování nevyžaduje žádného mmchMiického zásahu, jako například paprsků vzduchu nebo rotujícího kotouče. Kmínované pole vytvořené v důsledku napětí na vodivém povrchu včetně prostorového náboje na samotné rozprašované kaped-ině, pak umožin, aby kapičky byly namířeny směrem k uzemněnému předmětu, nebo aby vytvořily vzduchem dopravovaný aerosolový mrak.

Intenzifikační elektroda mže být považována za zdánnivý ·terč, protože silně ovlivňuje pole v obbasti rozprašování kappainy. Avšak na rozdíl od skutečného terče je^umístěna blízko k vodivému povrchu a tím zesiluje pole. Neočekávaně bylo zjištěno, že intenzifikační elektroda mže být snadno umístěna tak, že se ssma nestává terčem pro rozprášený materiáL.

Příčina tohoto jevu není zatím úplně jasná, avšak praktické pozorování · ukazuje, že za předpokladu, že fyzikální vlastnosti kapiúLiny (tj. specifický odpor, visko žita apod.) a průtok jsou takové, že vytvářejí elektrostatické vazby (asi 1 cm nebo více), nastává rozprašování v té části elektrického pole, kde výslednice sil setrvačnosti gravitačního pole a elektrostatikkého pole směnuj od intenzifikační elektrody.

Ukázko se možným vyvolat · narážení sprchy na intenzifikační elektrodu tím, že se umíítí za rozprašovacím otvorem odchylovací elektroda. V tomto případě bylo pozorováno, že při poměrně mmlých onoOitvích na^áž^jcí kapaliny za předpokladu, že povrch intenzifikační elektrody je dostatečně vodivý a uzemněný, odevzdávvjí naráž^ící částice svůj náboj a přejímají opačný náboj indukcí v elektrckkém pooi. To způsobuje, že se opětovně rozpráší a nejsou zadrženy intenzifikační elektrodou.

Bylo zjištěno, že polóha a geomeerický útvar intenzifikační elektrody řídí úhel proudu kapiček vystupuuících do volného prostoru. Když intenzifikační elektroda je za vystupuuící sprchou nebo paprskem, zvětší se úhel proudu, a když je před vystupujícím paprskem, zmenší se uvedený úhel.

Rozprašování kappainy, prováděné přístrojem potd.e vynálezu, nevyžaduje žádného mechanického zásahu, jako nuceného foukání vzduchu nebo rotujícího kotouče. Jaknile však jednou kappú-ina byla rozprášena a ' opustí rozprašovací pole, lze užít nuceného dýchání vzduchu pro vrhání rozprášených kapiček na větší vzdálenosti k terči, například se tím mže napomáhat proniknutí skrze listoví.

Rozprašovací a rozstřikovací dráhy jsou ovlivňovány jak setrvačnými silami tak i elektrostatckými silemi. · Neočekávaně bylo zjištěno, že obě tyto síly se příznivě kombbnuuí i při potenciálových rozdílech řádu 10 kV nebo méně a vyvolávají jemné rozprášení. Nappíjklad s pouhou izolační pomocí vzduchové mezery mezi intenzifikační elektrodou a vodivým povrchem při potenciálovém rozdílu přibližně 20 kV a za užití kotouče o průměru 76,2 mm, ot^ejícího se fre^kvencí 1 5⁰⁰ jato vodiv^o povrhu, ^byl ^při ^průtoku ¹,0 cn^P za se^n^ pozorován ^průměr ^kapič^ky ř^ádově ²⁰ a^ž 3⁰ ^um.

Za určitých podmínelk, na^příklad je-rli prosazované množiv! kajojú-iny dostatečně vysoké, mže · být vytvořen náboj o velké objemové hustotě mezi rozprašovací hlavou a jejím terčem, v důsledku přítomložti velkých počtů nabitých čásXxc· Tento náboj o velké objemové hustotě mže být dostatečně velký, takže odráží velmi jemné nabité částice vys^uppuící z trysky a dává jim rychlostní složku ve směru kolmém ke směru od trysky к terči, dokonce v opačném směru· Tento jev označujeme jako zpětné stříkání· Tomuto zpětnému stříkání zabrání vhodně umístěná odchylovací elektroda na vysokém potenciálu·

Vynález bude nyní popsán příkladem v souvislosti s výkresy. Obr. 1 je nárys schematicky znázorňující hlavní části provedení elektrostatického přístroje podle vynálezu· Obr. 2 je v průřezu pohled na rozprašovací hlavu přístroje podle obr· 1· Obr· 3 je pohled zdola na rozpraáovací hlavu přístroje podle obr. 1. Obr. 4 znázorňuje schematicky elektrický obvod rozprašovacího přístroje podle obr. 1· Obr. 5 je částečně odříznutý nárys znázorňující schematicky hlavní složky rozprašovacího přístroje podle vynálezu v podobě pistole. Obr. 6 znázorňuje schematicky elektrický obvod rozprašovacího přístroje podle obr. 5· Obr. 7 je průřez rozprašovací hlavou sestávající ze dvou soustředných trubek pro stříkací přístroj podle vynálezu. Obr. 8 je pohled zdola na rozprašovací hlavu přístroje podle obr. 7. Obr. 9 je průřez rozprašovací hlavou, tvořenou pevným vodivým blokem pro stříkací přístroj podle vynálezu. Obr. 10 znázorňuje rozprašovací přístroj podle obr. 1, který také obsahuje vychylovací elektrodu. Obr. 11 je průřez rozprašovací hlavou přístroje znázorněného v obr. 10. Obr. 12 je Šikmý průmět rozprašovací hlavy stříkacího přístroje podle vynálezu, opatřené lineárním uspořádáním štěrbin. Obr. 13 je pohled v průřezu podle čáry I-I na obr. 12. Obr. 14 je pohled zdola na přístroj podle obr. 12.

Podle obr. 1 sestává elektrostatický rozprašovací přístroj z duté trubky 2 vytvořené z plastického materiálu a tvořící pevný držák pro ostatní části přístroje. Uvnitř trubky 1 je řada šestnácti 1,5voltových baterií 2, které působí jako zdroj elektrické energie. Ke straně trubky 1 je připojen vysokonapěíový modul J (typ Brandenburg 223P; 0 až 20 kV, 200 ^uA), jakož i rozpojovací a spojovací spínač kterýžto modul tvoří zdroj vysokého elektrického napětí* Trubka 1 má na svém předním konci oko které je s ní vytvořeno v jednom celku, má vnitřní šroubový závit a je určeno pro vložení lahve 6 obsahující kapalinu pro rozstřikování. Oko 2 drží na své dolní části horní část trubkové rozprašovací hlavy 2, vytvořené z izolačního plastického materiálu a nesoucí na svém spodním konci kotouč 8 (obr. 2) ze stejného materiálu.

Jak je patrno zejména z obr. 2, prochází kotoučem 8 osm kovových kapilárních trubic 2, které tvoří soustavu rozprašovací hlavy 2· Kapilární trubice 2 jsou každá připájena к holému kovovému drátu £0, který zase je připojen na svorku vysokého napětí modulu J přes kabel 11 vysokého napětí.

Rozprašovecí hlava 2 3θ obklopena obrácenou miskou 12 vytvořenou z izolačního plastického materiálu. V okraji misky 12 je kovová prstencová intenzifikační elektroda 13. která je elektricky spojena se zemí zemnícím vedením 21·

Miska 12 se může pohybovat nahoru a dolů po rozprašovací hlavě 2» avšak sedí na ní dostatečně těsně, takže se v každé zvolené poloze udrží třecím záběrem.

Příprava rozprašovacího přístroje pro použití je následovná: do oka 2 se zašroubuje láhev 6, obsahující kapalinu pro rozstřikování, přičemž rozprašovací přístroj je v obrácené poloze než na obr. 1. Tím, že se rozprašovací přístroj převrátí nazpět do polohy znázorněné v obr. 1, může kapalina vstupovat do rozprašovací hlavy 2 ^Q vykapávat z kapilárních trubic 2 v důsledku tíže.

Při rozprašování kapaliny se rozprašovací přístroj v podobě pistole drží rukou ve vhodné poloze v některém místě podél délky trubky 2· Při postavení spínače 4 do jeho spojovací polohy se kapilární trubice 2 elektricky nabíjejí na stejnou polaritu a potenciál, jaký je na výstupu modulu Následkem toho vystupuje kapalina z trubic 2 v rozprášeném a elektrostaticky nabitém tvaru, když pistole je převrácena do stříkací polohy.

Když je intenzifikační elektroda uzemněna přes zemici vedení 14. zlepšuje elektrostatické pole na kapilárních trubicích 2 a kolem nich jak rozprášení tak i rozprašovací obrazec, i když potenciál na soustavě rozprašovací hlavy 2 je například pouze 10 až 15 kV, (buá s pozztivní nebo negativní polaritou vůči intenzifikační elektrodě «13’. V důsledku těsné blízkosti intenzifikační elektrody 13 u soustavy rozprašovací hlavy 2 je dále proud odebíraný ze zdroje J vysokého napětí hlavně ten proud, který vzniká ze změny náboje mezi kapilárními trubicemi “ a rozprašovanou kap^inou a je tedy značně nepatrný.

Obvykle je objemová hustota n^áboje roz^pr^ášen^{é k}aped.in^y 1 С.т“~. Při průtoku k^apíQin^y napří^kLa^d 1 · x ¹⁰ “ litrt za se^kundu je prou^d o^Mraný z modtlu 3 pouze ¹ x Ю“^ д, což znamená výstupní výkon pouze 1 x 10“ J W, když vysoký potenciál je 1 x 1(J V. Při této nízké energii mm že užitečná životnost МвСс^! 2 použitých k napájení modulu J být stovky hodin.

Pro udržení intenzifikační elektrody 13 na nízkém nebo nulovém potenciálu, mmsí zemrncí veden:! 14 být v kontaktu se skutečnou zemí anebo s nějakým jirým tělesem nízkého napětí a vysoké kapacčty. Pro přenosné použžtí rozprašovacího přístroje v podobě pistole podle obr. 1 postačí vláčet zemnncí vedení 14 tak, že se dotýká země, nebo se jí příležitostně dotýká. ítoozrraovacího přístroje lze užít pro krátká časová období bez spojení zemnícího vedení 14 se zemí, aniž by se vlastnosti · rozprašování znatelně ovlivnily. I když zemnncí vedení 14 není vůbec elektricky uzemněno, .bude rozprašovací přístroj v podobě pistole dále .eesktrostcticly rozprašovat, i když jeho výkon se zhorší.

Tím, že se poloha misky 12 mění podél délky rozprašovací hlavy 2> mlže být poloha intenzifikační elektrody 13 nastavována vůči pevné poloze kapilárních trubic «. čímž sp dosáhne nelepších rozprašovacích vlastností v souhlasu s potenciáloým rozdílem mezi intenzifikační elektrodou 13 pole a kapilárními trubicemi Jas jinými proměnnými, jako je specifický elektrický odpor kapEainy.

Shora uvedené provedení bylo vyzkoušeno s různými ^ρ«ϋπ^ί a s různými povrchy terčů.

Při první zkoušce se rozprašovacího přístroje použilo pro nastříkání nátěrového rozto9 ku na bázi akrylu (specifický odpor přibližně 1 x lOfía) na plochý povrch a na průřez kovového potrubí. V obou případech bylo poí^e zjištění rozprášení uspokojivé a bylo jasně vidět známý elektrostatický efekt oblení kol dokola.

Při druhém pokusu prováděném venku, se kapalný insekticide! prostředek (specifický o^dpor přiWlž^ 5 x l0^10ň>m) sls^lttostctic^ly roz^ašov^ na souslavu uzemněných svisle umístěných kovových trubek, každá o průměru 25,4 mm, rozestavených po větru v přímce ve vzdálenostech od jednoho do patnácti metrů od rozprašovacího přístroje, kapalina byla rozprašována ve výšce asi jeden metr nad zemí. Srovnávací pokus byl prováděn.

S mechanickým rozprašovacím zařízením používaným pro zemědělské postřikování, kde se rozprašování provádí nenabitým rotujícím kotoučem.

Bylo zjištěno, že kapičky z elektrostatik ho rozprašovacího přístroje byly ukládány rovnoměrnně! na všech kovových trubkách než · kapičky z mech^nickho rozprašovače. E.ektrostatický rozprašovací přístroj v podobě stříkací pistole opět jasně ukazoval význačný obalový efekt.

Třetí pokus záležel v opakování druhého pokusu, avšak moduL J (ex. Brandsibung Ltd. 223P; 0 až 20 kV, 200 /λΑ) byl nahrazen jednotkou na 11 kV, nema^cí žádnou nsiU.cci, nebo řízení zpětné vazby a schopnou dodávat výkon pouze 1 ^uA při asi 11 kV.

Při tomto pokusu byla kapaina elektrostaticky rozprášena a uspokojivě rozstříkána.

Přístroje znázorněného v obr. 1 lze použít pro vytvoření elektrostaticky nabitého aerosolového oblaku, tj. oblaku kapiček s průměrnou velikostí kapiček meněí než 50 дш a obvylQe velikosti v rozmezí 1 až 10 дш. Přístroj po(d.e obr. 1, mající' kapilární trubice £ s vnitřním průměrem 0,1 шт, je při použití kapsainy, ^άί<^:£ specifický odpor přibližně x ^^Pm ^při celkovém průtoku 0,5 an^m.s^-1 osmi kapRárními trubicemi schopen vytvořit takový aerosolový oblak. .

M.ěím provedením vynálezu je elektrostatický rozprašovací přístroj v podobě stříkací ruční pistole znázorněné na obr. 5. U tohoto provedení sestává zdroj vysokého napětí z krystalů zirkonanu olovnatého, které vytvářejí napětí pomocí tzv. známého piezoelektrického jevu.

RzpraSovací přístroj . znázorněný na obr. 5 sestává z pouzdra 21 ve tvaru pistole vytvořeného z izolujíčího plastického maaeriálu a z kovové spouště 22. jež je v obr. 5 znázorněná v uvolněné poloze. Horní část spouště 22 je vytvořena ve tvaru vačky 23·

Uvnitř rukojeti pistole jsou dva krystaly 24 zirkonanu olovnatého (typ PZT4, vyrobeno firmou Vernitrob Ltd, &outhammton, Anlie), které měj střední odbočku 25. Kystaly 24 mmaí každý horní stranu 26, na kterou při provozu působí vačka 23.

Ke konci pouzdra 21 je připojena rozprašovací hlava 27. která je vytvořena z izolačního plast^kého maaeriálu a dráž na svém konci v sousedsW. pouzdra 21 kotouč 28 vytvořený ze stejného majtrУálu. Kotoučem 28 vyčnívá do rozpraSovac± hlavy 27 přívodní trubice 29 s kohoutem £0, která je připojena k zásobní lahvi 31 obsahuje! kaptO-inu pro rozprašování.

Rozprašovací hlava 27 má na svém druhém konci kotouč 32 vytvořený z izolačního plast^kého maaterálu, kterým prochází osm kovových kapilárních trubic .33, které tvoří stříkací soustavu. Kaaplární trubice 33 jsou každá přitavena 'k holému kovovému drátu 34. který zase je spojen se středovou odbočkou 25 přes kabel 35 na vysoké nap^í, umístěný uwontř pouzdra 2^.

Rozprašovací hlava 27 je obklopena válcovým nosičem 36 vytvořeným z izolačního plastického imaterá^. Válcový nosič £6 se může pohybovat podél rozprašovací hlavy 27. avšak sedí na ní dostatečně těsně, takže udržuje jakou^^v zvolenou polohu třecím záběrem.

V nosiči 36 je uložena kovová prstencová intenzifikační elektroda .37. která je elektricky spojena se spouští 22 zemiicím vedením £8.

Pro rozprašování kapeJiny se otočí kohout £0. To umooňuje kapalně, aby působením tíže protékala ze zásobní lahve 31 podél přívodní trubky 29 do rozprašovací hlavy 27 a vystupovala v podobě kapek z kapilárních trubic ££.

Při stisknutí spouště 22 působí vačka 23 na strany 26 krystalů 24. Tím se stlačí krystaly 24 a vytvoří se potenciálový rozdíl, který se přes kabel 35 přenáší na kapilární trubice ££. Výsledkem toho je, ža kapalina vystupuje z trubic ££ v rozprášeném a elektrostaticky nabitém stavu.

Když se intenzifikační elektroda 37 uzemní přes ' zemicí vedení £8. spouS^l 22 a pracovníka, zlepší elektrostatické pole na Capiláyiích trubicích 33 _a kolem nich jak rozprašování tak i rozprašovací obrazec.

Měněním polohy nosiče 36 podél délky rozprašovací hlavy 27 róže . být poloha intenzifikační elektrody 37 nastavena vůči pevné poloze k^j^p^ilár^^eh trubic ££ tak, aby se dostaly nelepši rozprašovací vlastnosti v souhLasu s potenciálovým rozdílem mezi intenzifikační elektrodou 37 a kapilárními trubicemi 33 a jinými proměnnými, jako je specifický elektrický odpor kapaliny·

Krystaly 24. když se pomalu stlačují přibližně po dobu pěti sekund, vytvoří obvykle potenciálový rozdíl asi 10 kV a mají dostatečnou elektrickou kapacitu, aby udělily alespoň jeden £1C kapalině rozprášené při pětisekundovém stlačení. Je-li výstupní rychlost kapaliny přibližně 1 x Ю“⁴ dm^s’¹, je objemová hustota náboje rozprášených kapiček řádově 2 C.m\

Při rozprašovacím pokusu za použití tohoto specifického provedení docházelo к uspokojivému rozprášení a obalovému jevu, když terčová trubka byla uzemněna a držena ve vzdálenosti přibližně 0,5 m.

Znázorněný rozprašovací přístroj v podobě pistole může být snadno modifikován za pomoci mechanického spojení mezi spouští 22 a ventilem v přívodní trubce 29· jež je upraveno tak, že tlak spouště 22 otevře ventil a uvolnění spouště jej uzavře* Tímto způsobem prochází kapalina tryskami 33 pouze tehdy, když jsou nabity.

Jiná provedení rozprašovacích hlav, jež mohou nahradit rozprašovací hlavu podle obr. 2 .v rozprašovacím přístroji v podobě pistole podle obr. 1 jsou znázorněna na obr. 7 až 9.

Rozprašovací hlava znázorněná v obr. 7 a 8 sestává z dutého ocelového válce 39 majícího rovnoměrné· vrtání a v dolní polovině zmenšený vnější průměr. Válec 39 je na jeho horní části přidržován třecím záběrem uvnitř trubkové rozprašovací hlavy 2 podle obr. 1 a je spojen přes kovový drát 10 a kabel 11 š vyaokonapělovou svorkou modulu 2· ^Na svém dolním konci je válec 39 uzavřen ucpávkou 40 a má čtyři otvory 41 o kapilární velikosti, jež probíhají radiálně stěnou válce 22·

Vnější ocelový válec 42 objímá na jeho horní části mezilehlou část dutého ocelového válce 39 a je ne ní přidržován třecím záběrem. Na své dolní části vymezuje vnější ocelový válec 42 s dolní částí dutého ocelového válce 39 prstencovou dutinu £2· Otvory 41 spojují dutinu 43 s vnitřkem válce 39.

Rozprašovací hlava 2 je obklopena miskou 12. která nese prstencovou intenzifikační elektrodu 13.

Při provozu, když je spínač 4 přestaven do jeho spouštěcí polohy, dostanou válce 22 a 42 elektrický náboj. Kapalina procházející rozprašovací hlavou 2 vychází z otvorů 41 do otvoru 12 a z něho vystupuje v rozprášeném a elektrostaticky nabitém stavu.

Rozprašovací hlava znázorněná na obr. 9 sestává z celistvého ocelového válce 44. jehož horní část je ustavena třecím záběrem uvnitř rozprašovací hlavy 2 podle obr. 1. Válec 44 má středový osový vývrt 12 procházející téměř po celé délce válce 44 a končící v příčném vývrtů 46 v dolní Části válce. Válec 44 je spojen s modulem 2 pomocí kovového drátu 10 a kabelu 11. Dolní Část válce 44 končí jako celistvý kotouč 47 se spodním povrchem 48.

Když při provozu se ocelový válec 44 elektricky nabije, prochází kapalina z rozprašovací hlavy 2 vývrty 45 a 46 a teče kolem celistvého kotouče 47 к povrchu 48, od kterého je rozprašována.

Jestliže průtočná rychlost kapaliny z vývrtů 46 je dostatečné nízká, může rozprášení kapaliny nastávat od povrchů sousedících s oběma výstupy příčného vývrtů 46.

Provedení znázorněné na obr. 10 a 11 je tvořeno rozprašovací hlavou v podobě pistole podle obr. 1, vybavenou soustavou odchylovací elektrody za účelem zabránění zpětného stříkání.

Jak je znázorněno v obr. 10 a 11, obklopuje kotouč 51 vytvořený z izolačního materiálu rozprašovací hlavu 2 v jejímž střecním úseku je s ní v třecím záběru. V dolní části. kotouče 21 je částečně uložena odchylovací elektroda 52 v podobě ocelového kroužku. Odchhlovací elektroda 52 je visokonapěloiýfa kabelem 53 spojena s odbočkou 54 děliče 55 napPěí. Děěič 55 napětí ses^táv^á z o^dporu o 10¹⁰^ , ^připojené^ho na jednom konci к v^okona^iovému ka^belu 11 a na druhém konci k zemnícímu vedení 14. Vysoký odpor· děliče 55 nap&Xí snižuje na minimrm o^dběr prou^du z vsotonapěiovéto zďr^jje J, a slouží jato omezovač v ^pří^padě, ^že na odchylovací elektrodě 52 dojde ke zkratu.

Při provozu, když spínač 44 je ve spuštěné poloze, dostává odchylovací elekróda 22 vysoký potenciál z děliče 55 potenciálu. Vhodné nastavení odbočky 54 může přivádět jakýkoliv žádaný potenciál mezi nulovou hodnotou a mezi potenciálem zdroje 2· Typické napětí na odchylovací elektrodě 52 bude 14 kV.

Poloha odchylovací elektrody 52 vůči intenzifikační elektrodě 13 a rozprašovacím trubkám 2 může být zvolena nastavením kotouče 5.1 podél délky rozprašovací hlavy 2·

Kaaaaina vystuppjící z trysek 2 je rozprášena a směrována kombinovanými silími elektrického pole, danými nejen vysokým napětím na tryskách 2 a nízlýfa napětím na intenzifikační elektrodě .13. avšak také vysolým potenciálem na odchylovací elektrodě 22·

Podle obr. 12 až 14 sestává rozprašovací hlava 61 rozprašovacího přístroje z tělesa tvaru rovnoběžnostěnu, vytvořeného z izolačního plastikkého maaeriálu a ma^cího obdélníkovou komoru 62. Po délce jeho spod strany je vytvořený výstupek 63 s podélnou štěrbinou 64. která je spojena s komorou 62. Horní strana tělesa tvaru rovnoběžnostěnu má otvor 65 určený pro zavádění (neznázorněnými pomůckami) rozprašované kapsa-iny a spojený s komorou 62.

Štěrbina 64 je rozdělena vodivým povrchem vytvořeným na tenkém kovovém plechu 66 spojeným s neznázorněným zdrojem vysokého napěěí. U výstupu 63 je držáky 67 držen uzemněný kovový drát 68 uzavřený v pochvě 69 vytvořené z izolačního plastikkého maaterálu.

Při provozu, když je kovový plech 66 připojen na vysoké napětí, vstupuje rozprašovaná kapEa.ina do komory 62 skrz otvor 65. Vystupuje ze štěrbiny 64. kde se rozprašuje v sousedství kovového plechu 66. Intenzifikační elektroda 68 je tvořena drátem.

U jiného provedení miže vodivý povrch sestávat z kovového drátu.

-· Po<d.e delšího provedení pobývajícího rovné štěrbiny, se používá většího počtu drátů nebo kovových plechů rovnoběžně uspořádaných a umístěných mezi intenzifkkačními elektrodami v podobě povlečeného drátu. Takové uspořádání umožňuje zvětšení objemu rozprašované kappa^y.

Shora ^jpsaná různá zařízení jsou zvlášl vhotoá pro roz^pra^šov^ání ^kapě^tií^, zejm^éna jesti-cidních. Zaaízení jsou snadno přenosná a jsou do sebe uzavřená, snadno jsou opatřována energetickými zdroji o nízkém výkonu, jako jsou suché články, piezoe^lektric^ké, lebo foto elektrické zdroje. Zařízení lze snadno podlt pro mnoho jiných účelů, kde je ryŽadováno rozprašování a nanášení kaj^ta-in (např. stříkání nátěrů), nebo samotné roz)rraování. Zařízení podLe vynálezu má obzvláštní výhody ve srovnání s používaným rozprašováním kapalných pesticidních prostředků, protože může na liseech. vytvořit rovnoměěrítší rolak.

Eekctro statické síly směni jí rozprášené částice k terči, snižují rozptyl a umo0ňují svlečeni listu po obou stranách. Kapané pesticidní prostředky rozprašované zařízením ode vynálezu, mohou být například insekticid, fungicid nebo herbicidní prostředky.

Většinou jsou v podobě roztoků nebo dispersí pesticidního prostředku v organickém rozpouštědle (např. v kapalném uhLovodíki), pesticidně inertním, avšak je také možno rozprašovat kapalné pesticidní prostředky v podstatě nezředěné. Protože ukLádání je rovno» měrné a rozptyl je minimální, lze užít nízkých průtočných rycChoosí. Z toho důvodu je zařízení pod.e vynálezu zvláší vhodné pro nanášení nerozředěných pesticidních prostředků nebo prostředků ve vysoce koncentrovaném stavu (rozprašování velmi medých mnoostvv).

Claims (6)

1. Přístroj pro rozprašování pesticidů na rostliny nebo jiné povrchy, obsahuuícího nádržku pro dodávání kapané pesticidní směsi k otvoru v rozprašovací hlavě, která je alespoň částečně vodivá a která mi že být uvedena na vysoký potenciál generátorem vysokého napěěí, vyznačující se tím, že u rozprašovací hlavy (7, 27, 33, 61) nebo/a jejího otvoru (43, 64) je stranou umístěna intenzifikační elektroda (13, 37, 68) pro zesílení elektrického pole na této hlavě, udržovaná na potenciálu země nebo blízko něho uzemňovacím spojem (14, 38).

2. Přístroj pod.e bodu 1, vyznal ujci se tíji, že intenzifikační elektroda (13, 68) je umístěna v úrovni povrchu rozprašovací hlavy (7, 27) nebo za ním.

3. Přistroj pod.e bodu 1, vyznaluící se tím, že otvor (43) je prstencový.

4. Přístroj podLe bodu 1, ^zna^uícX se tím, že otvor (64) je podélný.

5. Přístroj podLe bodu 3 nebo 4, vyzna^ujcí se tím, že rozprašovací hlava (7) je vytvořena v podobě rotačního kotouče.

6. Přístroj pod.e kteréhokoliv z bodů 1 až 5, vyzna^ujcí se tím, že za otvorem (43) rozprašovací hlavy (7) je unístěna nabitá odchylovací elektroda (52).