CS228107B2

CS228107B2 - Detonating bickford fuse with low energy,method of its manufacture and equipment for making same

Info

Publication number: CS228107B2
Application number: CS78517A
Authority: CS
Inventors: Malak E Yunan
Original assignee: Du Pont
Priority date: 1977-01-26
Filing date: 1978-01-25
Publication date: 1984-05-14
Also published as: IT7819603A0; IE46033B1; ES466329A1; HK38581A; GB1582903A; IE46032B1; EG14524A; DE2803402B2; CA1114675A; KE3142A; AU515500B2; ZM1278A1; PT67533A; MY8200081A; AU3271878A; BR7800462A; CA1135542A; SE7712727L; SE440646B; MX148285A

Description

Vynález se týká detonační zápalnice s nízkou energií, způsobu její výroby a zařízení k provádění tohoto způsobu. Detonační zápalnice se používá k přenosu detonace k trhací náloži.

Nebezpečí spojená s použitím elektrických odpalovacích -soustav, to jest nebezpečí předčasného odpálení bludnou nebo vnější elektrickou energií, například bleskem, statickou elektřinou a elektrickým proudem galvanického původu, bludnými proudy, vysokofrekvenčními vysílači a přenosem z dálkových vedení, jsou dobře známá. Z tohoto důvodu se za perspektivní řešení považuje neelektrické odpalování pomocí vhodného detonačního palníku nebo zápalnice. Obvyklá detonační zápalnice má jmenovitou detonačni rychlost kolem 6000 m/sek. a sestává z jádra s obsahem 6 až 10 g pentaerythrit tetranitrátu (PETN) na metr délky, které je kryto různými kombinacemi materiálů, například textilními materiály nepropustnými pro vodu, umělými hmotami a podobně. Intenzita hluku vznikajícího při detonaci detonační zápalnice s takovým obsahem pentaerythrit tetranitrátu (pEtN) na povrchu země, například v kmenových vedeních, je však často při trhacích pracích v obydlených oblastech nepřijatelná. Detonační energie takové detonační zápalnice mimoto může být dostačující na to, aby se detonační impuls mohl bočním směrem přenést na .sousední úseky detonační zápalnice nebo na hmotu trhací nálože, kolem kterých například detonační zápalnice probíhá. V posledním uvedeném případě nemůže být detonační zápalnice použito k odpalování detonační nálože na dně vrtu (takzvaná technika roznícení na dně vrtu), . což se někdy požaduje.

Za účelem zvládnutí problémů spojených s hlukem a vysokou detonační energií zmíněných detonačních zápalnic s obsahem 6 až 10 g pentaerythrit tetranitrátu na metr délky zápalnice byly vyvinuty detonační zápalnice s nízkou energií. Tyto detonační zápalnice mají výbušné jádro obsahující přibližně jen 0,02 až 2 g výbušniny na metr délky, nejčastěji přibližně jen 0,4 g na metr délky. Taková detonační zápalnice se vyznačuje malou detonační energií a malou intenzitou hluku při výbuchu, takže jí může být použito jako kmenového vedení v případech, kdy má být hluk omezen na minimální hodnotu, a jako svislého vedení v případě rozněcování trhacích náloží na dně vrtu.

Detonační zápalnme s nízkou energií popsaná v US patentovém spisu č. 2 982 210 obsahuje průběžné jádro z granulované trhaviny citlivé na rozbušku, například z pen228107 taerythrit tetranitrátu, které obsahuje 0,02 až 0,4 g výbušniny na metr délky. Jádro je uzavřeno v kovovém plášti, který může být pokryt obalem z tkaniny nebo krytem z umělé hmoty. Kovový plášť je při tomto nízkém obsahu výbušniny údajně důležitý pro Šíření detonace ve výbušném jádře.

Detonační zápalnice s nízkou energií opatřené kovovým pláštěm nejsou vhodné pro kontinuální výrobu v neomezených délkách a jsou v důsledku tohoto kovového pláště ve směru své délky vodivé. Proto byly provedeny pokusy vyloučit tento kovový plášť a nalézt způsob, kterým by byl jeho účinek nahrazen. Při těchto pokusech se však ne vždy dosáhlo plného úspěchu, zejména v případech detonačních zápalnic s obsahem výbušniny v jádře kolem 0,4 g na metr délky nebo méně. V US patentovém spisu číslo 3 125 024 se například říká, že rovnoměrné detonační rychlosti lze i bez použití kovového pláště dosáhnout s jádrem z granulovaného pentaerythrit tetranitrátu o obsahu 0,32 až 2 g výbušniny na metr dálky, jestliže je měrný povrch pentaerythrit tetranitrátu přibližně od 900 od 3400 cm² na gram a granulované jádro je uzavřeno v plášti z tkané textilie uzavřeném v ochranném a výztužném krytu, například ve vrstvě termoplastické hmoty, nebo v dalším plášti ' z vodotěsného a výztužného materiálu. Tkané nebo vinuté pláště se však nanášejí poměrně nákladným způsobem jak z hlediska potřebného strojního vybavení, tak i z důvodů nízké rychlosti výroby detonační zápalnice. Mimoto i při vysokém měrném povrchu pentaerythrit tetranitrátu a při omezeních souvisejících s tkaným textilním pláštěm a termoplastickým krytem se spolehlivě nedosáhne vysoké rychlosti detonace tehdy, jestliže je obsah pentaerythrit tetranitrátu poblíž spodní hranice zmíněného rozsahu.

V britském patentovém spisu č. 815 534 a v US patentovém spisu č. 3 311 056 jsou popsány detonační zápalnice s nízkou energií, jejichž výbušné jádro je uloženo v plášti z polymerního materiálu. V britském patentovém spisu č. 815 534 je popsána detonační zápalnice s granulovaným jádrem z jemně rozmělněné výbušniny a obsahu 0,4 až 3 g výbušniny na metr délky, které je uzavřeno v ohebném plášti z termoplastického polymeru, který může být obalen tkaninou a žilami zvyšujícími jeho pevnost a odolnost proti odírání. Detonační zápalnice popsaná v US patentovém spisu č. 3 311 056 je velmi pevným druhem detonační zápalnice, což je podmíněno tlustým pláštěm z elastomerního polyuretanu, ve kterém je výbušné jádro uzavřeno. Poměr množství výbušniny v gramech na metr délky k tloušťce pláště v cm je menší než 11/1, s výhodou v rozsahu přibližně 0,8/1 až 8/1. Jsou popisovány obsahy výbušniny v jádře v rozsahu 0,2 až 80 a s výhodou 0,4 až 20 g/m délky, takže uvedený patentový spis popisuje jak detonační zápalnice s vysokou energií, tak i detonační zápal nice s nízkou energií. U popisované detonační zápalnice s obsahem výbušniny 0,4 až 4 gramy/m je jádro z pentaerythrit tetranitrátu uzavřeno v olověném plášti. Ačkoliv jsou popsány výbušná jádra vyrobená ze samonosných složek používaných v listových výbušninách, to je výbušninách popsaných v US patentových spisech 2 292 087 a 2 299 743, jsou jádra detonačních zápalnic s nízkou energií o obsahu 1 až 2 g výbušniny na metr délky vyrobena z granulované výbušniny. Jádra jsou uzavřena v olověných pláštích, poměr obsahů výbušniny k tloušťce polyuretanového pláště je nízký (0,4 a 1,7 g výbušniny na metr délky na centimetr tloušťky pláště ].

V US patentovém spisu č. 3 384 688 je popsána výroba detonační zápalnice s textilním pláštěm, která má zvýšenou citlivost na boční roznícení a zvýšenou schopnost přenášet detonaci při nízkém obsahu výbušniny v jádře, čehož se dosahuje použitím zvláště jemně rozmělněného granulovaného pentaerythrit tetranitrátu v množství 2 g · na metr délky detonační zápalnice. V US patentovém spisu 3 382 802 je požadována největší velikost částeček 100 ₍um, přičemž nejméně polovina částeček je menších než 50 Této výbušniny je použito v jádru s obsahem 1 až . 2 g výbušniny na metr délky, které je uzavřeno v plášti ze spirálově vinutých prvků vyrobených z kovu nebo z termoplastického materiálu, v pláštích ze spirálovitě vinutých vláken a ve vnějším krytu z termoplastického materiálu.

Ze zmíněných patentových spisů je patrné, že pro detonační zápalnice s jádry o obsahu 2 g výbušniny na metr délky nebo méně se výhradně používá granulované výbušniny. Navíc se ve většině případů doporučuje kovový nebo těžký textilní plášť, zejména v případech, kdy obsah výbušniny je nižší než 0,4 g na metr délky. Samonosná výbušná směs, ve které je krystalická výbušná složka smíšena s. pojivém, může být velkou rychlostí vytlačována ve tvaru zápalnice, což ve srovnání s výrobními rychlostmi dosažitelnými při výrobě detonačních zápalnic s granulovanými jádry umožňuje dosažení vyšší rychlosti výroby. Tmelená výbušná směs má mimoto vysokou hustotu a může při daném průměru ve srovnání s výbušninami o nižší hustotě vybuchovat vyšší rychlostí. Protože však tmelené výbušné směsi obsahují méně citlivé materiály, jsou tyto směsi na vznícení méně citlivé, než vcelku výbušné granulované směsi a nelze očekávat, že tyto tmelené směsi budou vybuchovat vždy za týchž podmínek jako granulované směsi.. Proto přestože jsou v US patentovém spisu 3 311 056 popsány detonační zápalnice s tmelenými výbušnými jádry, jsou jádra s nízkým obsahem výbušniny tvořena pentaerythrit tetranitrátem a azidem olova s hliníkem a jsou také olovem pancéřována. Je tedy známo, že v případě samonosných listových výbušných

S směsí, kterými se má šířit výbuch vysokou jednotnou rychlostí, musí být průměr zápalnice a obsah výbušniny v této zápalníci dostatečně vysoké. V uvedeném US patentovém spisu č. 2 992 087 je popsána výroba zápalnice vytlačováním listového pentaerythrit tetranitrátu na bázi nitrocelulózy až do obsahu 4 g výbušniny na metr délky, která vybuchuje rychlostí nad 6400 m/sek. V uvedeném US patentovém spisu 3 311 056 jsou popsána tmelená výbušná jádra s obsahem 3,7 a 4 g pentaerythrit tetranitrátu na metr délky. Nejsou však popisovány detonační zápalnice s tmelenými výbušnými jádry o obsahu 2 g výbušniny na metr délky nebo méně, ačkoliv detonační zápalnice s granulovaným pentaerythrit tetranitrátem mohou pracovat i při těchto nízkých obsazích výbušniny. V US patentovýh spisech číslo 3 338 764, 3 401 215, 3 407 731 a 3 428 502 je popsána výroba detonační zápalnice s obsahem 10 až 40 g výbušniny na metr. Výroba se provádí protlačováním výbušné směsi tmelené pružným elastomerem, s výhodou kolem centrálně umístěného výztužného vlákna nebo žíly. Obalování vytlačovaného jádra výztužnými svazky nebo tkaninou zvenčí, například opletená konstrukce, a lepení svazků v jádru pomocí latexové směsi nebo kapalného polymeru se označuje za méně vhodné než uvnitř umístěné výztužné prvky.

Při výrobě detonačních zápalnic se vláken používá také za účelem usnadnění oplášťování práškových výbušných jader. V US patentovém spisu č. 3 683 742 je například popsáno kruhové vedení jednoho nebo více zdrsněných vláken násypkou, kterou je práškovitá výbušnina plněna do pláště průběžně vyráběného na spodním konei této násypky. Vlákna jsou odchylována od svislé osy násypky a zaváděna spolu s výbušninou do pláště. Vlákna strhávají práškovitou výbušninu a zavádějí ji do pláště, takže kolem vnitřního vlákna se vytváří granulované výbušné jádro.

V britském patentovém spisu č. 1 416 128 a belgickém patentovém spisu č. 815 257 je popsáno vkládání sloupce suché práškovité výbušniny do pláště složeného z axiálně probíhajících a navzájem spojených vláken a zavádění sloupce výbušniny s vlákny do lisovacího zařízení, kde jsou vlákna současně napínána, takže vzniká jádro detonačního palníku. Takto vzniklé jádro, ve kterém je výbušnina obklopena obálkou z vláken, je pak obaleno výztužnou vrstvou z navinutého textilního materiálu, která je chráněna vodotěsnou vrstvou z umělé hmoty.

V US patentovém spisu č. 2 687 553 je popsáno použití podélných vláken vyztužujících detonační zápalníci a plášť z termoplastického materiálu, který sám o sobě je běžný. Výsledná detonační zápalnice sestává z výbušného jádra uzavřeného v plášti z termoplastického materiálu, ve kterém jsou v podélném směru uložena silná vlákna. Celý obvod výbušného jádra je v přímém styku s pláštěm z termoplastického materiálu a vlákna jsou tímto termoplastickým materiálem obklopena.

Uvedené nedostatky známých detonačních zápalnic odstraňuje detonační zápalnice s nízkou energií, která sestává z průběžného pevného jádra z detonační výbušniny, výztužných prvků tohoto jádra a ochranného pláště kryjícího jádro a výztužné prvky, jejíž podstata spočívá podle vynálezu v tom, že výbušnina je tvořena tvárnou výbušnou směsí obsahující nejméně 55 % hmotnostních krystalické výbušné složky citlivé na rozbušku, zvolené ze skupiny obsahující organické polynitráty a polynitraminy smíšené s pojivém, přičemž největší rozměr částeček krystalické výbušné složky v pojivu je v rozsahu 0,1 až 50 μηι a jádro obsahuje 0,1 až 2 g krystalické výbušné složky na metr délky, výztužné prvky jsou uspořádány vně jádra a ochranný plášť sestávající z nejméně jedné vrstvy je z umělé hmoty, která je tvárná při teplotě nepřesahující bod tavení krystalické výbušné složky o více než 75 °C..

Výztužné prvky jádra jsou tvořeny nejméně jedním průběžným svazkem vláken uspořádaným na obvodu jádra a probíhajícím přibližně rovnoběžně s podélnou osou jádra, přičemž svazek vláken má pevnost vylučující přiškrcení jádra působením sil běžně se vyskytujících při vkládání do vrtů na nepřípustnou míru vyvolávající selhání.

Výztužné prvky jádra jsou tvořeny nejméně čtyřmi svazky vláken rozloženými rovnoměrně po obvodu jádra a přiléhajícími na tento obvod, přičemž svazky vláken mají takovou pevnost v tahu, aby spolu s jádrem měly v tahu pevnost nejméně 44 N, a jsou spolu s jádrem obklopeny ochranným pláštěm.

Výhodné je rovněž provedení, ve kterém je vlákno vícenásobné a jeho žítv jsou rozloženy kolem jádra.

Krystalická výbušná složka jáara je s výhodou zvolena ze skupiny obsahující pentaerythrit tetranitrát a cyklotrimethylentrinitramin a výbušná směs obsahuje 'nejméně 70 % hmotnostních pentaerythrittetranitrátu, jádro obsahuje nejméně 0,4 g pentaerythrit tetranitrátu na metr délky a ochranný plášť je z termoplastického materiálu.

Pojivém výbušné směsi je s výhodou plastifikovaná nitrocelulóza.

Termoplastickým materiálem, ochranného pláště je polyolefin tvárný za teploty do 200 stupňů C, například polyethylen a tloušťka stěny ochranného pláště je v rozsahu 0,051 až 0,127 cm.

Výhodné je provedení, ve kterém je tloušťka stěny ochranného pláště v rozsahu 0,013 až 0,318 cm.

Nedostatky způsobů výroby známých detonačních zápalnic odstraňuje způsob výroby detonační zápalnice tvarováním průběžného jádra z detonační výbušniny a nanášením ochranného pláště na toto jádro podle vyná lezu, .jehož podstata spočívá v tom, že jádro se tvaruje zo směsi na rozbušku citlivé krystalické výbušné složky s pojivém a ze svazků vláken se tahem vytváří pohybující se síťový válec s přibližně rovnoběžnými podélnými svazky, mezi které se beze změny průměru zavádí jádro unášená síťovým válcem, na který se nanáší vrstva měkké umělé hmoty, která se následně vytvrzuje.

Jádro se do síťového válce vytlačuje a kolem síťového válce s jádrem se vytlačuje umělá hmota, nebo se síťový válec s jádrem obepíná trubicí z umělé hmoty, například tak, že síťový válec s jádrem se vede proudem. umělé hmoty, ze které se kolem síťového válce s jádrem vytváří ochranný plášť.

Jádro se z detonační výbušniny tvaruje ve vakuu a z detonační výbušniny se odstraňují částečky větší než 25 % průměru jádra.

Nedostatky známých zařízení pro výrobu detonační zápalnice odstraňuje zařízení, které sestává z ústrojí pro výrobu průběžného pevného jádra z detonační výbušniny a z ústrojí pro nanášení ochranného pláště na toto jádro, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že sestává z prvního vytlačovacího stroje pro tvarování hmoty tvárné tmelené výbušné směsi v průběžné pevné jádro, z ústrojí pro orientování svazků vláken do kruhového uspořádání, ve kterém, jsou svazky vláken navzájem přibližně rovnoběžné. Dále z ústrojí pro napínání přibližně rovnoběžných svazků vláken tahem postačujícím ke ’ zformování těchto svazků vláken v pohybující se síťový válec, přičemž ústrojí pro orientování svazků vláken je vůči prvnímu vytlačovacímu stroji uspořádáno tak, že síťový válec obklopuje a unáší jádro vystupující z prvního vytlačovacího stroje, dále z druhého vytlačovacího stroje pro nanášení měkké plastické hmoty ve formě pláště na podklad, procházející tímto druhým vytlačovacím strojem, přičemž druhý vytlačovaní stroj a ústrojí pro orientování svazků vláken jsou uspořádány tak, že jádro opatřené síťovým válcem procházející druhým vytlačovacím strojem je podkladem pro nanášení pláště, přičemž nedochází k předchozímu, průběžnému či následnému zmenšování průměru jádra a konečně z nádoby pro tvrzení plastické hmoty pláště přiváděného jádra opatřeného síťovým válcem a pláštěm.

První vytlačovací stroje je opatřen vytlačovací komorou opatřenou odsávací trubicí pro vyvozování podtlaku.

Ve vytlačovací komoře je upraveno ústrojí pro odloučení částeček, jejichž rozměr je větší než 25 % průměru jádra, z jádra.

První vytlačovací stroj je s výhodou opatřen plunžrovým vytlačovacím ústrojím obsahujícím ohřívanou komoru.

S prvním vytlačovacím strojem a ústrojím pro napínání svazků vláken je spojeno snímací ústrojí činnosti prvního vytlačovacího stroje pro řízení ústrojí pro napínání svazků vláken.

Nový a vyšší účinek vynálezu spočívá v tom, že detonační zápalnice detonují bez přerušení, přičemž je stráven všechen materiál pláště. Průměrná detonační rychlost všech detonačních zápalnic je 7300 m/sek.

Při způsobu výroby podle vynálezu nedochází po vytvoření jádra k podstatným změnám· jeho průměru. Vzniká tak jádro o vysoké hustotě, u něhož není potřeba zmenšovat průměr, jak je tomu například v případě výroby detonačních zápalnic s granulovanými výbušnými jádry. Vyloučení změn průměru jádra během výroby zjednodušuje řízení výroby s ohledem na dosažení požadovaného konečného obsahu výbušniny v jádře a zamezuje případnému proniknutí svazků vláken obklopujících jádro do tohoto jádra.

Podstata vynálezu bude v dalším objasněna na příkladech jeho provedení, které jsou popsány pomocí připojených výkresů, které znázorňují: obr. 1 a 5 částečné osové řezy různými provedeními detonační zápalnice podle vynálezu, obr. 2 schéma zařízení podle vynálezu a obr. 3 a 4 řezy různými provedeními částí zařízení znázorněného na obr. 2.

Na obr. 5 je znázorněn řez detonační zápalníci 1 s nízkou energií. V tomto řezu je patrné průběžné pevné jádro 2 z tvárné tmelené výbušné směsi, například velmi jemného pentaerythrit tetranitrátu smíchaného s pojivém, například plastifikovanou nitrocelulózou. Průměr a obsah výbušniny v jádře 2 jsou takové, že v jednom metru délky detonační zápalnice 1 se nachází přibližně 0,1 až 2 g výbušniny. Na obr. 5 je dále patrný ochranný plášť 4 z umělé hmaty silný přibližně od 0,127 do 1,905 mm, který obklopuje jádro 2.

Na obr. 1 je rovněž znázorněn řez detonační zápalníci 1, ve které je jádro 2 obklopeno výztužnými prvky 3 tvořenými vlákny složenými z mnohonásobných vláken. Tyto výztužné prvky 3 přiléhají na obvod jádra 2 a probíhají paralelně s podélnou osou jádra 2. Ochranný plášť 4 tedy kryje jádro 2 a výztužné prvky 3 jádra 2. V jedné části obr. 5 je ochranný plášť 4 odstraněn, takže jo patrný tvar obvodu jádra 2. Rovněž v části obr. 1 je ochranný plášť 4 odstraněn, takže je patrné uspořádání výztužných prvků 3 na jádru 2 a po odstranění výztužných prvků 3 i tvar obvodu jádra 2.

Detonační zápalnice 1 s nízkou energií podle vynálezu je kombinací průběžného pevného jádra 2 z tvárné tmelené výbušné směsi o nízkém obsahu výbušniny na metr délky, to je 0,1 až 2 g na metr délky zápalnice, a lehkého ochranného pláště 4 z umělé hmoty kryjící jádro 2. Tvárná tmelená výbušná směs se skládá z krystalické trhaviny spojené pojivém. Dalším význakem detonační zápalnice 1 podle vynálezu je vnější podélné vyztužení jádra 2 výztužnými prvky 3. Bylo zjištěno, že detonační zápalnice 1 s nízkou energií může v rozporu s dosavadní teorií přenášet spolehlivě detonaci rychlostí použitelnou při trhacích pracích, to je nad 4000 m/sek., i když obsah výbušniny v detonační zápalníci je pod 1 až 2 g na metr délky detonační zápalnice 1. Není přitom třeba uzavírat, detonační zápalníci 1 do kovového nebo opleteného textilního pláště, spirálovitě vinutého textilního materiálu, svazků vláken z umělé hmoty nebo kovu nebo do tlustého pláště z umělé hmoty. Bylo zjištěno, že uvedené oplášťování je nezbytné v případě, kdy je jádro 2 tvořeno průběžnou pevnou tyčí z tmelené výbušniny, například výbušniny tmelené umělou hmotou, obsahující nejméně přibližně 55 hmotnostních % výbušniny a „velmi jemnou“ krystalickou výbušnou složkou, jak bude popsáno později, a jestliže na obvodu jádra 2 nejsou žádné výztužné prvky 3. V detonační zápalníci 1 podle vynálezu jsou částečky výbušniny v jádru 2 .navzájem vázány pojivém, například směsí organických polymerů, což, jak bylo zjištěno, příznivě ovlivňuje zajištění jednotné vysoké hustoty jádra 2, důsledkem čehož se zvyšuje spolehlivost detonace. Vysoká hustota jádra 2 je důležitá zejména u detonáčních zápalnic 1 o malém průměru a nízkém obsahu výbušniny. Pokud se týká tmeleného jádra 2, bylo zjištěno, že středové vnitřní výztuhy doporučované v detonáčních zápalnících s vysokým obsahem výbušniny vyrobených ze samonosných výbušnin — viz US patentový spis č. 3 338 764 — mohou být v případě detonáčních zápalnic s nízkým obsahem výbušniny a s jádrem tohoto druhu nahrazeny výztužnými prvky 3 na obvodu jádra 2. Jestliže je tmelené výbušné jádro 2 detonační zápalnice 1 podle vynálezu vyztuženo . vnějšími prvky 3, například textilními vlákny, probíhají tato s výhodou v podélném. směru a přibližně rovnoměrně s osou detonační zápalnice 1. Tato konstrukce detonační zápalnice 1 ' je zvláště vhodná pro výrobu na kontinuálně pracujících výrobních strojích s vysokou rychlostí, což není možné v případě detonáčních zápalnic s nízkou energií podle staršího provedení s tkanými nebo vinutými textilními výztuhami.

Tmelená výbušná směs tvořící výbušné jádro 2 detonační zápalnice 1 obsahuje nejméně jednu jemně rozmělněnou na rozbušku citlivou krystalickou výbušnou složku, která může být tvořena organickým polynitrátem, například pentaerythrit tetranitrátem nebo mannithexanitrátem, nebo polynitraminem, například cyklotrimethylentrinitraminem nebo cyklotetramethylentetranitraminem. Z těchto složek je nejdostupnější pentaerythrit tetranitrát, jehož vlastnosti jsou při použití v podmínkách vyskytujících se obvykle při trhacích pracích vyhovující. Z těchto důvodů je použití pentaerythrit tetranitrátu v tmeleném výbušném jádru 2 výhodné.

Krystalická výbušná složka je smíšena s pojivém, kterým může být například rozpustná nitrocelulóza popsaná v ' US patentovém spisu č. 2 992 087 nebo směs organické pryže a termoplastické terpenické uhlovodíkové pryskyřice popsaná v US patentovém spisu č. 2 999 743. Směsi popsané v těchto patentových spisech mohou být použity pro výrobu jádra detonační zápalnice podle vynálezu a čtenář .se odkazuje na popisy těchto patentových spisů. Ve směsích mohou být přítomné i jiné přísady, například aditiva používaná pro plastifikaci pojivá nebo pro zahuštění směsi. Jiné použitelné směsi jsou směsi popsané v US patentových spisech č. 3 338 764 a 3 428 502, na jejichž popisy se čtenář rovněž odkazuje.

Detonační zápalnice 1 podle vynálezu je takzvaná detonační zápalnice ,,s nízkou energií“, to jesít detonační zápalnice 1, kiterá při detonaci produkuje· poměrně malý hluk a má poměrně nízkou výbušnou energii. Průměr jádra 2 je proto při daném složení . jádra 2 takový, že v metru délky detonační zápalnice 1 je obsaženo 0,1 až 2 s výhodou kolem 0,4 g krystalické výbušné složky. U kmenových vedení z detonáčních zápalnic s vysokou energií je intenzita hluku v určitých oblastech závažným problémem. Pod hranicí obsahu výbušniny 0,1 g na metr délky je spolehlivost přenosu detonace nízká, pokud . směs jádra 2 neobsahuje pojivo nebo plastifikační činidlo s vysokou energií. S použitím takových směsí, to je směsí obsahujících vysoce viskózní nitrocelulózové pojivo plastifikované trimethylol-ethan-trinitrátem, které je popsáno v US patentovém spisu č. 3 943 017 jsou proveditelné detonační zápalnice s obsahem pod 0,02 g speciální výbušniny na metr délky detonační zápalnice. Bylo. zjištěno, že pro svislá vedení a detonační zápalnice použité jako kmenová vedení jé zvláště vhodný obsah 0,4 až 2 g výbušniny na toetr délky detonační zápalnice. U výbušných jader . s nízkým obsahem výbušniny, jak je tomu u detonační zápalnice · 1 podle vynálezu, je velmi důležité, že krystalická výbušná složka se skládá z „velmi jemných“ částeček, to je částeček, jejichž maximální rozměr je v rozsahu přibližně od 0,1 do 50 μπι. Průměrný největší rozměr částeček by obvykle neměl být větší než přibližně 20 ^m. Větší částečky výbušniny, extrémní odchylky velikosti částeček a částečky cizí hmoty jsou nežádoucí, neboť nepříznivě ovlivňují rovnoměrné šíření detonace v jádru 2. Pro použití . v jádru 2 je · zvláště vhodná výbušnina s mikropóry, jejíž způsob výroby je popsán v US patentovém spisu č. 3 754 061, na jehož popis se ’ čtenář odkazuje.

Obsah výbušniny v jádru 2 závisí na obsahu krystalické výbušné složky v tmelené směsi a nia průměru jádra. 2. Obsah krystalické výbušné složky se může měnit v rozsahu přibližně od. 55 do přibližně 99 hmotnostních procent. Nízký obsah výbušné složky ve směsi může být v tomto rozsahu kompenzován větším průměrem, jádra 2. Při daném obsahu výbušniny na metr délky detonační zápalnice 1 je však přenos. detonace nejspolehlivější tehdy, jestliže je obsah výbušné složky ve směsi co nejvyšší, s výhodou nejméně přibližně 70 hmotnostních °/o. V případě obsahu výbušné složky v rozsahu přibližně od 55 do 90 hmotnostních ’ % a průměru jádra 2 v rozsahu přibližně od 0,025 cm do 0,152 cm lze dosáhnout obsahu 0,1 až 2 g výbušniny na metr délky jádra 2. Pro dosažení výhodného obsahu 0,4 g výbušniny na metr délky detonační zápalnice 1 se používá průměru jádra přibližně 0,069 cm. Výbušná směs kromě toho obsahuje 1 až 10 hmotnostních % a s výhodou 2 až 5 hmotnostních procent pojivá a v případě potřeby i plastifikační činidlo, které umožňuje vytlačování směsi a zajišťuje soudržnost jádra 2.

Měrná hmotnost jádra 2 se mění v závislosti na použité výbušnině a pojivu a na jejich vzájemném poměru. Mimoto se iralto’ měrná hmotnost mění v závislosti na povaze a množství ostatních přísad, pokud jsou tyto přítomny. Jádra 2 vyrobená ze směsí popsaných v uvedených US patentových spisech č. 2 992 087 a 2 999 743 mají měrnou hmotnost obvykle v rozsahu kolem 1,5 g/cm³. Měrná hmotnost o uvedené hodnotě představuje ve srovnání s měrnými hmotnostmi kolem 1,2 gramu/cih dosažitelnými při použití granulovaných jader výhodu spočívající v tom, že se dosahuje dokonalejšího přenosu detonační vlny a tudíž při daném průměru jádra 2 vyšší detonační rychlosti. Průřez jádra 2 není z hlediska správné funkce detonační zápalnice 1 kritický. Výhodná jsou však jádra 2 s kruhovým průřezem, která usnadňují výrobu obvykle používaných detonačních zápalnic 1 s kruhovým průřezem.

Jádro 2 je uzavřeno v ochranném plášti 4, který jádro 2 chrání před oděrem nebo jiným poškozením, které by mohlo vzniknout při přípravě trhacích prací. Protože je hlavní funkcí tohoto ochranného pláště 4 ochrana jádra 2, je tento ochranný plášť 4 poměrně tenký, to je v rozsahu přibližně od 0,013 do 0,091 cm. V případě, iže detonační zápalnice 1 má být výslavena zvláště nepříznivému namáhání, může však být použito ochranného pláště 4 o’ tloušťce až 0,318 cm. Při použití ochranných plášťů 4 tenčích než přibližně 0,013 cm se jen velmi obtížně dosáhne dostatečné ochrany jádra 2. V případě detonační zápalnice 1 podle vynálezu je zbytečné používat ochranné pláště 4 silnější než 0,318 cm, které zbytečně zvětšují průměr detonační zápalnice 1 a zvyšují její cenu. Tyto silné ochranné pláště 4 mimoto snižují ohebnost detonační zápalnice 1 a znesnadňují vkládání detonační zápalnice 1 do vrtů o malých průměrech. Z hlediska snadného nanášení na jádro 2 a dostatečnou ochranu tohoto jádra 2 je zvláště výhodná tloušťka ochranného pláště 4 v rozsahu přibližně od 0,051 do 0,127 cm. Při použití výhodného obsahu výbušniny v jádru 2 v rozsahu 0,4 až g na metr délky detonační zápalnice 1 a při výhodné tloušťce ochranného pláště 4 rozsahu 0,051 až 0,127 cm, je poměr obsahu výbušniny v jádru 2 (g/m) k tloušťce ochranného pláště 4 v rozsahu 3/1 až 39/1.

V rámci užitečného rozsahu tloušťek ochranného pláště 4 je často vhodné zvolit tloušťku ochranného pláště 4 poblíž horní hranice tohoto rozsahu, jestliže obsah výbušniny v jádru 2 na metr délky jádra 2 je poblíž dolní hranice obsahu výbušniny. Tímto způsobem se v těchto případech zajistí spolehlivé vznícení a přenos detonace.

Při vyšším obsahu výbušniny v jádru 2 může zvýšená tloušťka ochranného pláště 4 zajistit spolehlivý přenos detonace uzly a polosmyčkami nacházejícími se případně na detonační zápalníci 1.

Ochranný plášť 4 sestává pouze z jedné nebo několika vrstev umělé hmoty. To znamená, že všechny vrstvy 'tvořící ochranný plášť 4 jsou z umělé hmoty a že ochranný plášť 4 tedy neobsahuje žádnou kovovou vrstvu nebo vrstvu z tkané textilie.

Ochranný plášť 4 je vyroben z umělé hmoty, to je z deformovatelné látky, která je tvárná, to je lze ji vytlačovat při teplotách nepřekračujících podstatně bod tavení výbušniny v jádru 2. Umělá hmota ochranného pláště 4 se má vytlačovat za teplot nepřesahujících podstatně bod tavení výbušniny jádra 2 o více než přibližně 75 °C. Tak je možné, že ochranný plášť 4 z umělé hmoty může být na jádro 2 nanášen například vytlačováním, nebo jiným obvyklým způsobem nanášení, aniž by došlo k nežádoucím změnám výbušniny. Umělá hmota může být pružná a po vytvrzení i houževnatá. Teplota umělé hmoty použitelná při nanášení ochranného pláště 4 na jádro 2 se může měnit v závislosti na časovém trvání styku jádra 2 s nanesenou měkkou umělou hmotou, na rychlosti tepelné výměny mezi jádrem 2 a umělou hmotou a na stabilitě pojivá použitého v jádru 2. Při nanášení na jádro 2 obsahující pentaerythrit tetranitrát by umělá hmota neměla být nanášena při teplotách přesahujících přibližně 200 °C. Umělou hmotou může být termoset, například pryž nebo jiný elastomer, nebo termoplastický materiál, například vosk, asfalt, nebo jeden či více polyolefinů, například polyethylen, nebo polypropylen, polyestery, například polyethylentereftalát; polyamidy, například nylon; polyvinylchlorid, ionomerní pryskyřice a podobně, kovové soli kopolymerů ethylenu a methiakrylové kyseliny a podobně. Výhodné jsou zejména ochranné pláště 4 z termoplastických materiálů, zejména z polyethylenu, který je dostupný a snadno se nanáší.

Aby si. detonační zápalnice 1 udržela svoji strukturu a rozměry i v polních podmínkách, je výhodné ke zvýšení pevnosti detonační zápalnice 1 v tahu a k vyloučení zaškrcení detonační zápalnice 1 použít výztužných prvků 3, které zabrání poškození detonační zápalnice 1 působením sil, které se běžně vyskytují při ukládání do vrtů. Toto vyztužení může být provedeno materiálem uloženým

228197 ve vrstvách umělé hmoty ochranného pláště 4, například vlákny nebo svazky vláken nacházejícími se v tomto ochranném plášti 4, což je popsáno v US patentovém spisu 2 687 553. Vyztužení detonační zápalnice 1 může být také provedeno výztuhami nacházejícími se na vnějším obvodu ochranného pláště 4. Výhodné je však vyztužení jádra 2 nejméně jedním a obvykle s výhodou čtyřmi nebo více průběžnými svazky 9, 10 vláken, které v podstatě přiléhají na obvod jádra 2 a probíhají přibližně rovnoběžně s podélnou озou jádra 2.

Použití svazků 9, 10 vláken umístěných mezi jádrem 2 a ochranným pláštěm 4 je ve srovnání se svazky umístěnými ve vrstvě umělé hmoty ochranného pláště výhodnější, neboť při nanášení horké umělé hmoty na jádro 2 se ztěžuje přenos tepla z umělé hmoty do jádra 2. Výraz „vlákno“ který je zde používán se rozumí ve smyslu Standard Definitions of Term Rolating to Textile Maiterials, ASTM norma D 123-74a, kde „vlákno“ představuje generický název průběžných nití z textilních vláken, nebo materiál vyskytující se jako navzájem zkroucená vlákna, jako spolu uložená vlákna bez vzájemného zkroucení jako spolu uložená vlákna, která jsou více nebo méně zkroucena, jednotlivá vlákna se zkroucením nebo bez zkroucení, jeden nebo více pásků získaných podélným rozdělením fólie, například z přírodních nebo syntetických polymerů se zkroucením nebo bez zkroucení. Jednotlivými variantami vláken, která jsou zahrnuta touto definicí, jsou jednotlivá vlákna, pletená vlákna, lanová příze, provazec, nit, příze, atd. Poloha svazků 9, 10 vláken na jádru 2 je udržována ochranným pláštěm 4 z umělé hmoty, který obklopuje jádro 2 a svazky 9, 10 vláken na jeho obvodu. Pro tento účel může být použito každé vlákno, které má takovou pevnost v tahu, aby se zabránilo zaškrcení detonační zápalnice 1 působením sil, které se běžně vyskytují při ukládání detonační zápalnice 1 do vrtu. Je třeba zabránit zaškrcemí, které by znemožnilo šíření, detonace v detonační zápalníci 1. Obvykle se požaduje, aby pevnost detonační zápalnice 1 v tahu byla nejméně kolem 44,5 N. V případě, že detonační zápalnice 1 má odolávct extrémnímu namáhání, doporučuje se minimální pevnost v tahu kolem 89 N. Materiál vláken, počet vláken a denier vláken se volí tak, aby byla zajištěna požadovaná pevnost detonační zápalnice 1 v tahu.

Výhodná jsou zejména vlákna složená z většího počtu jednotlivých vláken, neboř tato mají na rozdíl od jednotlivých vláken snahu se rozložit po obvodu jádra 2, což zajišťuje tepelnou izolaci při nanášení ochranného pláště 4 z umělé hmoty. Vlákna složená z jednotlivých vláken mimoto snáze vytvářejí síťový válec 14. Může být také použito menšího počtu svazků ze silnějších vláken. Vlákna silnější než 100 g denier se nedoporučují, néboť při jejich použití není tloušťky detonační zápalnice 1 rovnoměrná. Ve svazcích může být použito vláken z přírodních materiálů, doporučuje se však použití syntetických vláken z polyesterů, polyamidů a vláken polya-krylového typu, která mají nei obyčejnou pevnost. Zvláště výhodné je použití nylonu, polyethylentereftalátu a aromatických polyamidů vyrobených kondenzací tereftalové kyseliny a fenylendiaminu. Tato vlákna o denieru 40 g nebo vyšším mají pevnost v tahu nejméně kolem 44,5 Nav detonační zápalníci 1 je tedy možno použít jeden svazek 9 vláken tohoto materiálu. Použití dalších vláken však přispívá ke zvýšení pevnosti v tahu, takže je také žádoucí. Může být také použito vláken o menších tloušťkách, například pod hodnotou denieru 20 g. Ve výhodném provedení detonační zápalnice 1 jsou po obvodu jádra 2 přibližně rovnoměrně rozloženy nejméně čtyři svazky 9, 10 vláken, čímž se dosahuje rovnoměrného rozložení vyztužení jádra 2. Uložení jednotlivých svazků 9, 10 vláken v síťovém válci 14 těsně u sebe před nanášením ochranného pláště 4 z umělé hmoty nepřináší výraznou výhodu, neboť při tažení síťového válce 14 a nanášení umělé hmoty dochází к rozprostření vláken ve svazcích. Z tohoto důvodu je s přihlédnutím к obvodu jádra 2 a denieru vláken zbytečné používat více než přibližně 12 svazků 9, 10 vláken. Tloušťka vrstvy vláken obvykle nebude silnější než přibližně 0,025 cm.

Pro vyztužení jádra 2 jsou zejména vhodná tkaná a vícenásobná vlákna popsaná například v US patentovém spisu č. 3 338 764, neboť tato vlákna se pevně váží s ochranným pláštěm 4 z umělé hmoty, který je obklopuje. Vazbu mezi vlákny a ochranným pláštěm 4 z umělé hmoty také zlepšuje použití adhezívního činidla, například nanesení měkkého vosku ⁽na svazky 9,10 vláken. Toto adhezívní činidlo snižuje pohyblivost vláken a případný nepříznivý vliv této pohyblivosti na jádro 2. Mimoto zvyšuje odolnost ochranného pláště 4 proti odloupnutí.

Způsob a zařízení podle vynálezu je dále popsáno na základě obr. 2 až 4. Na obr. 2 a 3 je znázorněn první vytlačovací stroj 5 opatřený pístem 6 vytlačovací komorou 29, která je ovinuta topným vinutím 7. Vytlačovací komora 29 je opatřena odsávací trubicí 25 a sítem 26, které je uloženo na jedné straně děrované nosné desky 27. Ve vytlačovací komoře 29 se nachází hmota tvárné tmelené výbušné směsi 28, která již vstoupila i do otvorů v nosné desce 27. Druhá strana nosné desky 27 je obrácena к zúžené vytlačovací části vytlačovací komory 29, do které je působením pístu 6 tlačena hmota tvárné výbušné směsi 28 a kde vzniká pevná tyč nebo jádro 2.

U vytlačovacího průvlaku prvního vytlačovacího stroje 5 je umístěno ústrojí 8 pro orientování svazků 9, 18 vláken do kruhového uspořádání, ve kterém jednotlivé svazky

9, 10 vláken probíhají přibližně rovnoběžně. Ostrojí 8 je opatřeno osovým otvorem a na povrchu ústrojí 8, který je spojen s uvedeným axiálním otvorem, jsou vytvořeny radiální drážky pro jednotlivé svazky 9, 10 vláken. Přechod drážkovaného povrchu ústrojí 8 do osového otvoru je pozvolný. 0strojí 8 je umístěno tak, - že se jeho drážkový povrch sbíhá s povrchem prvního vytlačovacího stroje 5, takže axiální otvor ústrojí 8 je souosý s jádrem 2 vystupujícím- z vytlačovacího průvlaku prvního vytlačovacího stroje - 5, což je vyvoláváno pohybem pístu 6. Svazky 9 a 10 vláken jsou z příslušných cívek 11, 12 odvíjeny ústrojím 13 pro napínání, které svazky 9 a . 10 vláken táhne a napíná silou postačující k vytváření pohybujícího se síťového válce- 14 z těchto svazků 9 a 10 vláken. Jádro 2 vystupující z prvního vytlačovacího stroje 5 je uzavřeno v síťovém válci 14 a je spolu s ním posouváno. Ostrojí 13 pro napínání protahuje síťový válec 14 a v něm uzavřené jádro 2 výtlačným průvlakem druhého vytlačovacího stroje 15, kde je na síťový válec 14 nanášena umělá hmota ve formě ochranného pláště 4. . Druhý vytlačovací stroj 15 sestává z válcové vnější části 17 a vnitřního trubkového prvku 16, které jsou navzájem umístěny tak, že měkká plastická hmota 30 přiváděná známými prostředky — nejsou znázorněny — otvorem ve vnější válcové části 17 je mezi protilehlými povrchy vnější válcové části 17 a vnitřního trubkového prvku 16 formována v trubici. Síťový válec 14 se přitom pohybuje axiálním otvorem ve vnitřním trubkovém prvku 16. Stěnou vnitřního trubkového prvku 16 prochází odsávací kanál 18, který ústí do axiálního otvoru ve vnitřním trubkovém prvku 16. Vnitřní trubkový prvek 16 a ústrojí 8 pro orientování svazků 9, 10 vláken jsou souosé a jsou od sebe umístěny v určité vzdálenosti. Jejich spojení je přitom provedeno spojovací trubicí 19, kterou síťový válec 14 v prostoru mezi ústrojím 8 a vnitřním trubkovým prvkem 16 prochází.

Ochranným pláštěm 4 opatřený síťový válec 14 obsahující jádro 2 detonační zápalnice 1 vystupující z druhého vytlačovacího stroje 15 prochází nádobou - 20, například s vodou, která slouží pro tvrzení umělé hmoty ochranného pláště 4. Detonační zápalnice 1 je po průchodu přes ústrojí pro napínání 13 navíjena na navíjecí buben 22. Navíjení detonační zápalnice -1 je usnadněno ústrojím 21 pro regulaci tahu, kterým detonační zápalnice 1 prochází.

Píst 6 je spojen se snímacím ústrojím 23, které - snímá rychlost pístu 6 a vysílá odpovídající signály do řídícího počítače 24, který je spojen s hnacím ústrojím ústrojí 13 pro napínání a s hnacím ústrojím navíjecího bubnu 22 a řídí jejich rychlost v závislosti na signálu obdrženého ze snímacího ústrojí 23.

Na obr. 4 je znázorněna alternativa provedeného druhého vytlačovacího stroje 15, kte rý může být v zařízení podle - vynálezu spojen s prvním vytlačovacím strojem 5 pro výrobu jádra 2. Toto - zvláštní provedení druhého vytlačovacího stroje 15 obsahuje prostředky pro orientování svazků 9, 10 vláken do kruhového uspořádání, ve kterém jsou jednotlivé svazky 9, 10 vláken přibližně rovnoběžné, takže může být v zařízení znázorněném na obr. 2 použit bez ústrojí 8 pro orientování svazků 9, 10 vláken. V tomto provedení se axiální otvor ve druhém vytlačovacím stroji 15 skládá z- válcové části 31 a kuželovité části 32. Dutá kuželovitá vložka 33 je - v kuželovité - části 32 druhého vytlačovacího stroje 15 umístěna tak, že mezi protilehlými povrchy je jen malá mezera. Ostrojí 13 pro napínání protahuje svazky 9, 10 vláken otvory v kruhu 34 pro rozvádění svazků 9, 10 vláken, které jsou tedy taženy po vnitřním povrchu kuželovité vložky 33. Svazky 9, 10, vláken se v kuželovité části vložky - 33 sbíhají, takže jsou navzájem orientovány přibližně rovnoběžně a průchodem válcovou částí kuželovité vložky 33 se pak vytváří síťový válec 14.

Jádro 2 vstupující do válcové části kuželovité vložky 33 je uzavíráno do síťového válce 14, který se tam vytváří. Plastická hmota 30- je zaváděna do anuloidního prostoru vytvořeného mezi stěnami kuželovité vložky 33 a druhým vytlačovacím strojem 15. Tento anuloidní prostor je s válcovou částí 31 axiálního otvoru spojen prostorem mezi kuželovitou částí 32 tohoto axiálního otvoru a vrcholem kuželovité vložky 33. Válcová část kuželovité vložky 33 je koaxiálně spojena s válcovou částí 31 axiálního otvoru. Síťový válec 14 vytvářený ve válcové části kuželovité vložky 33 a obsahující jádro 2 je protahován proudem plastické hmoty 30, která protéká válcovou částí 31 axiálního otvoru, do které přichází z prostoru mezi kuželovitou částí 32 axiálního otvoru a vrcholem kuželovité vložky 33. Válcová část kuželovité - vložky 33 je koaxiálně spojena s válcovou - částí 31 axiálního otvoru. Síťový válec 14 vytvářený ve válcové části kuželovité vložky 33 a obsahující jádro 2 je protahován proudem plastické hmoty 30, která protéká válcovou částí 31 axiálního otvoru, do které přichází z prostoru mezi kuželovitou částí 32 axiálního otvoru a vrcholem kuželovité vložky - 33. Plasťcká hmota 30 vytváří na jádru 2 obklopeném sítovým válcem 14 ochranný plášť 4, takže vzniká detonační zápalnice 1.

Příprava výhodného provedení detonační zápalnice 1 podle vynálezu bude dále popsána následujícími příklady.

Příklad 1

A. Ve vytlačovací komoře 29 na obr. 3 se nachází hmota tvárné tmelené výbušné směsi 28 o hmotností - 455 g, která je tvořena směsí 76,5 % velmi jemného pentaerythrit tďLranlitrá.tii, 20,2 % acatyDtributyl-citrátu a 3,3 % nttrocelul‘ózy připravené popsaným v US patentovém spisu č. 2 992 087. Ve velmi jemném pentaerythrit tetranitrátu jsou rozptýleny mikropóry a je připraven způsobem popsaným v US patentovém spisu

754 061. Průměrná velikost částeček je menší než 15 μΐη, všechny částečky jsou přitom menší než 44 μΐη. Teplota vytlačovací komory 29 je topným vinutím 7 udržována na hodnotě 63 '°C, což napomáhá vytlačování výbušné směsi. Po umístění dávky výbušniny do vytlačovací komory 29 je zasunut píst 6 utěsňující vytlačovací komoru 29. Pomocí odsávací trubice 25 je vvyvozen podtlak o hodnotě —98 650 Pa, který je udržován po dobu 1 minuty. Toto opatření je provedeno proto, aby se zabránilo uvíznutí vzduchu ve výbušné směsi 28, které by mohlo vyvolat diskontinuitu vytlačovaného jádra 2, která by nepříznivě ovlivnila jeho schopnost přenášet detonaci. Píst 6 je pak posouván dále, dokud nedojde ke stlačování výbušné směsi 28. Píst 6 je přitom posouván jen tak daleko, aby ještě nedošlo k vytlačování výbušné hmoty.

Svazky 9, 10 vláken a čtyři další neznázorněné svazky vláken jsou navlečeny do radiálních drážek v ústrojí 8 a protaženy axiálním otvorem v ústrojí 8 a vnitřním trubkovým prvkem 16, což je provedeno zapnutím pohonu ústrojí 13 pro napínání. Každý z těchto šesti svazků vláken je tvořen svazkem polyethylenterefltalátové příze o denieru 50 g. Napětí každého z těchto svazků 9,10 a dalších je ústrojím 21 pro regulaci tahu udržováno na hodnotě 1,1 N. Současně je uveden v činnost pohon navíjecího bubnu 22 a ústrojí pro přísun plastické hmoty 30. Tato plastická hmota 30 je tvořena · polyethylenem s nízkou měrnou hmotností o teplotě 150 °C. Nádoba 20 se skládá ze dvou částí. V prvním oddělení, kterým detonační zápalnice 1 prochází, je voda o teplotě 81 °C, v druhem oddělení je voda o teplotě 21 °C. Toto dvoustupňové chlazení přispívá k rovnoměrnému ochlazování ochranného pláště 4 z plastické hmoty, a podporuje těsnější dolehnutí ochranného pláště 4 na sítový válec 14. Průměr části prvního vytlačovacího stroje 5, kde se vytváří jádro 2, je 0,076 cm. Mezera mezi protilehlými povrchy vnější válcové části 17 a vnitřního i^rubkové-ho prvku 16., prvního vytlačovacího stroje 15 je taková, aby vznikal polyethylenový ochranný plášť o tloušťce 0,089 cm.

Po uvedení ústrojí 13 pro napínání, ústrojí 21 pro regulaci tahu, navíjecího bubnu 22 a nádoby 20 v činnost je píst 6 posouván rychlostí 1,270 cm za minutu. Výbušná směs 28 je protlačována sítem 28, které zachytí a vyřadí částečky větší než 25 μη. Výbušná směs 28 dále prochází otvory v nosné desce 27 a je formována v pevné jádro 2 o průměru 0,076 cm. Jádro 2 vystupuje z prvního vytlačovacího stroje 5 rychlostí 75 m/min. a rychlost síťového válce 14 posouvaného ú strojím 13 pro napínání a navíjeného na navíjecí buben 22 je v závislosti na rychlosti vystupování jádra 2 řízena pomocí signálů obdržených z řídicího počítače 24. Pomocí odsávacího kanálu 18 je vyvozován podtlak, který napomáhá přilnutí ochranného pláště 4 na síťový válec 14, obsahující jádro 2 při průchodu vnitřním trubkovým prvkem 16. Ve vnitřním trubkovém prvku . 16 je udržováno vakuum o hodnotě 20 000 Pa.

Detonační zápalnice 1 navinutá na navíjecí buben 22 má vnější průměr 0,254 cm, průměr jádra 2 0,076 cm. a polyethylenový · ochranný plášť 4 o ' tloušťce 0,089 cm. Obsah pentaerythrit ietraimtrátu v jádru 2 je 0,533 gramu/m délky, poměr obsahu pentaerythrit tetranitráitu <nia metr délky k centimetru tloušťky ochranného pláště 4 je 6/1 a měrná hmci jnos it jádra 2 je 1,5 g/cm³. Vlákna svazků 9, 10 vláken a dalších v podstatě zcela obklopují jádro 2 tak, jak je znázorněno na obr. 1. Detonační zápalnice 1 je ohebná a lehká, její pevnost v tahu činí 440 N.

Detonační zápalnice 1 roznícená trhací rozbuškou č. 6, jejíž konec souose přiléhá na jeden konec detonační zápalnice 1, detonuje rychlostí 6900 m/sek. Detonační zápalnice 1 spletené navzájem podél své délky se jedna od druhé samy navzájem nevznítí. Detonace se v souvislém úseku detonační zápalnice 1 šíří i skrze uzly různého druhu. Detonační zápalníci 1 lze také jen stěží vznítit, jestliže styk detonační zápalnice 1 s trhací rozbuškou není souosý.

B. Je vyráběna stejná detonační zápalnice 1 jako v postupu popsaném v části A., s výjimkou, že ústrojí 8 pro orientování svazků 9 a 10 vláken z obr. 3 je nahrazeno druhým vytlačovacím strojem 15 z obr. 4. Při tomto postupu ústrojí 13 pro napínání protahuje válcovou částí kuželovité vložky 33 čtyři svazky 9, 10 vláken takovou silou, která umožňuje seskupení těchto svazků 9, 10 vláken v pohybující se síťový válec 14 s přibližně rovnoběžně probíhajícími svazky 9, 10 vláken Síťový válec 14 obklopuje jádro 2 a síťový válec 14 obsahující jádro 2 je protahován proudem polyethylenu proudícím válcovou částí 31 axiálního .otvoru, čímž se na sítový válec 14 nanáší ochranný plášť z měkkého polyethylenu. Stejně jako v případě popsaném v části A., nedochází při nanášení ochranného pláště 4 na jádro 2 ke znatelnému zmenšení průměru tohoto jádra 2.

Vhodnou volbou velikosti průvlaku a vytlačovacích rychlostí mohou být popsanými způsoby vyráběny detonační zápalnice . 1 s různými průměry jader 2, různými tloušťkami ochranných plášťů 4 a různým počtem svazků 9, 19 vláken.

Použití detonační zápalnice 1 s nízkou energií podle vynálezu a vliv různých parametrů jako jsou obsah výbušniny v jádru 2, průměr jádra 3, tloušťka ochranného pláště 4 a složení tohoto ochranného pláště 4 a po čet a druh výztužných vláken, vyplývá z následujících příkladů.

Příklad 2

V lisovaném hliníkovém kalíšku o tloušťce stěny 0,08 mm je umístěno 0,26 g velmi jemného pentaerythrit tetranítrátu popsaného v příkladu 1. Konec kalíšku přiléhá na stranu tři metry dlouhé detonační zápalnice 1 popsané v příkladu 1A s odchylkou spočívající v tom, že detonační zápalnice 1 má v tomto případě jádro 2 o průměru 0,120 cm a obslah penitaeiryithrit teitrainitrátu v jádru 2 je 1,49 g/m délky. Tato detonační zápalnice 1 slouží jako kmenové vedení. Jeden 1,5 metru dlouhý konec detonační zápalnice 1 popsané v příkladu 1A je vložen do hliníkového pláště (tlumič], který se dotýká detonační zápalnice 1. Druhý konec detonační zápalnice 1 bočně přiléhá na prvek citlivý na náraz, například nárazovou zpožďovací rozbušku. Kmenové vedení je rozníceno pomocí trhací rozbušky č. 6, jejíž konec souose přiléhá na konec detonační zápalnice 1. Detonace je z kmenového vedení přenášena do tlumiče, z tlumiče do svislého vedení a svislým vedením do zpožďovací nárazové rozbušky.

Těchto výsledků bylo dosaženo s kmenovým vedením tvořeným detonační zápalníci 1 o obsahu 2,13 g a 0,938 g výbušniny na metr délky, což odpovídá průměru jádra 2 0,152 cm a 0,102 cm. Stejných výsledků bylo dosaženo také u svislých vedení tvořených detonačními zápalnicemi 1 o obsahu 0,638 g a 0,469 g výbušniny na metr délky, což odpovídá průměru jader 2 0,084 cm a 0,07 cm.

Příklad 3

V následujících testech jsou popsány druhy nepříznivého namáhání, například zauzlování, tahu a oděru, kterým může detonační zápalnice 1 podle vynálezu úspěšně odolávat.

A. Jeden konec 18 m dlouhého svislého vedení tvořeného detonační zápalníci 1 popsané v příkladu 1A je bočně přiložen ke zpožďovací nárazové rozbušce. Tato rozbuška je uložena v nábojnici 0,9 kg (trubice z pružného materiálu s konci utěsněnými stisknutím), která má průměr 5 cm a délku 41 cm a obsahuje nevýbušnou směs simulující vodní gelovou trhavinu. Vzájemná poloha rozbušky a detonační zápalnice 1 ie v nábojnici zajištěna dvěma polosmyčkami. Nábojnice je spouštěna do 15 m hlubokého modelového vrtu, což se provádí různými způsoby vkládání, které se mohou vyskytnout v polních podmínkách. Modelový (simulovaný) vrt je tvořen vnitřkem svislé ocelové trubky o průměru 13 cm. Druhý konec svislého vedení o obsahu 0,53 g výbušniny na metr délky je připojen к tlumiči a ke kmenovému vedení o obsahu 1,5 g výbušniny na metr délky, které je popsáno v příkladu 2. Po na plnění trubice popsaným způsobem je kmenové vedení rozníceno způsobem popsaným v příkladu 2. Celá svislé vedení detonuje a nárazová zpožďovací rozbuška detonuje po uplynutí jmenovité doby, přestože kombinace svislého vedení, rozbušky a nábojnice byla předtím vystavena následujícím zatěžkávacím zkouškám:

I. Nábojnice se nechá volně padat v rozsahu celé délky svislého vedení.

II. Volný pád nábojnice je po každých 4,6 mieitrú ináhle zastaven.

III. Detonační zápalnice 1 se při spouštění clo trubky odírá o hrubou hranu této ocelové trubky.

IV. Kombinace namáhání z bodů II. а III.

Při zkouškách podle bodů I, II, III а IV se podél vedení rozbušky a nábojnice umístěných v trubce opakovaně spouští a vytahuje pytel s pískem o hmotnosti 3,2 kg. Spuštění a vytažení se opakuje celkem 5X, pytel s pískem při svém pádu odírá detonační zápalníci i.

B. Na detonační zápalníci 1 popsané v příkladu 1A je utažen uzel a na konec detonační zápalnice 1 je zavěšena hmota 3,2 kg. Závaží je spouštěno do 15 m dlouhé trubky popsané v části A příkladu, přičemž volný pád závaží je 5X zastaven, čímž se dosáhne dokonalejšího utažení uzlu. Postupně úplně detonovalo 5 detonačních zápalnic 1 upravených tímto způsobem, aniž by se detonace v uzlech přerušila.

Příklad 4

Použití detonačních zápalnic 1 popsaných v příkladech 1 a 2 к přenosu detonace ke spodní náloži sloupce trhacích náloží ve vrtech je následující:

Do každého z vrtů o hloubce 7,6 m a průměru 7,6 cm jsou vloženy tři navzájem se kryjící nábojnice o rozměrech 5X41 cm, které jsou tvořeny vodní gelovou trhavinou popsanou v US patentovém spisu č. 3 431 155, uloženou v polyechylenitereftalátové fólii. Vrtů je šest a jsou od sebe vzdáleny 2,4 m. Ve spodní nábojnici každého vrtu je uložena nárazová zpožďovací rozbuška spojená s detonační zápalnicí 1 (svislé vedení) popsanou v příkladu IB způsobem popsaným v příkladu 2. Zbývající konce jednotlivých svislých vedení jsou spojeny s kmenovým vedením popsaným v příkladu 2 (s výjimkou, že má čtyři svazky 9, 10 vláken), způsobem popsaným v příkladu 2. Není použito žádné ucpávky. Detonace kmenového vedení vyvolá postupné detonace náloží ve vrtech, počínaje vždy spodní náloží. Postup detonací je určen načasováním jednotllivých rozbušek. Není patrné porušení sloupce.

Příklady 5 - 10

Detonační zápalnice 1 jsou vyráběny způsobem popsaným v příkladu 1. Výbušná směs jádra 2 má následující složení: 76,1 hmotnostních % velmi jemného pentaerythrit teitramhtrátu, 20,3 hmotnostních °/o acetyl-tributyl citrátu a 3,6 hmotnostních % nitrocelulózy. Je použito čiiyř svazků 9, 10 vlá ken popsaných v příkladu 1. Je použito stejného složení materiálu ochranného pláště 4 jako v příkladu 1. Jádro 2 je vytlačováno o různých průměrech a jsou nanášeny ochranné pláště 4 o různých tloušťkách. Detonační zápalnice 1 vznícená způsobem popsaným v příkladu 1 se chová následujícím způsobem:

příklad	průměr	obsah	detonační rychlost	(m/sek.) detonační	zápalnice	o vnějším
	jádra	PETN		průměru v cm
	(cm)	(g/m)	0,178 0,203	0,229	0,254	0,318
5	0,033a)	0,107			6600
6	0,051	0,213	6700	6600	6600
7	0,076	0,533	6800 6800	6600	6700	6700
8	0,102	0,938	6800 6800		6800	7200
9	0,127	1,49			7000
10	0,152	2,13			7000

Zkratka PETN znamená pentaerythrit tetranitrát

a) Tato detonační zápalnice 1 byla vznícena a přenášela detonaci v 50 % provedených pokusů; všechny ostatní detonační zápalnice 1 . detonovaly spolehlivě.

Z těchto příkladů vyplývá, že rychlost detonace testovaných detonačních zápalníc 1 je v rozsahu 6900 m za sekundu + 5 ^; % nezávisle na obsahu pentaerythrit tetranitrátu na metr délky a na tloušťce ochranného pláště 4 z umělé hmoty. Při tomto složení jádra 2 a tloušťce ochranného pláště 4 0,112 centimetru je však spolehlivost detonace při nejmenším obsahu pentaerythrit tetranitrátuui a nejmenšta průměru jádra 2 poněkud snížena.

Příklady 11 — 14

Detonační zápalnice 1 popsaná v příkladech 5 až 10 je při třech různých obsazích výbušnin v jádru 2 a průměrech jádra 2 testována za účelem zjištění spolehlivosti vznícení a přenosu detonace při minimálních tloušťkách ochranného pláště 4.

příklad obsah PETN (g/mj průměr počet nezdařených odpálení z 10 pokusů při jádra tloušťce pláště v cm (cm) 0 0,025 0,038 0,064

11	0,107	0,033	0	10
12	0,213	0,051	4		10
13	0,533	0,076	8	10
14	1,49	0,127	10

Tyto příklady ukazují, že při zvyšujícím se průměru jádra 2 a obsahu pentaerythrit tetranitrátu na metr délky má ochranný plášť 4 z umělé hmoty negativní vliv na schopnost detonační zápalnice 1 ke vznícení a přenosu detonace.

Příklad 15

Detonační zápalnice 1 popsaná v příkladech 5 až 10 o průměru jádra 2 0,076 cm je vyráběna s různými materiály ochranného pláště 4 a tloušťkami ochranného pláště 4. Všechny vzorky (dlouhé nejméně 46 m) detonační zápalnice 1 o tloušťce ochranného pláště 4 0,051 cm, 0,071 cm a 0,084 cm z polyethylenu o nízké hustotě, polyethylenu o vysoké hustotě a kovové soli kopolymeru ethylenu a methakrylové kyseliny (iono merní pryskyřice) spolehlivě detonovaly rychlostí kolem 7200 m/sek. jak se čtyřmi, tak i s osmi svazky 9, 10 vláken. Při nanášení polyethylenu o vysoké hustotě je teplota vytlačovacího průvlaku 175 '°C, při nanášení ionomerní pryskyřice je tato teplota 135 °C.

Minimální pevnost v tahu všech vzorků vyrobených se čtyřmi svazky 9, 10 vláken je 315 N. Minimální pevnost v tahu všech vzorků vyrobených s osmi svazky 9, 10 vláken je 630 N. Všechny vzorky detonovaly nezávisle na tloušťkách materiálu ochranného pláště 4 a jeho druhu po následujícím namáhání: na jeden konec detonační zápalnice 1 je zavěšena hmota 2,7 kg. Detonační zápalnice 1 je tímto závažím smýkána přes hranu betonového bloku, načež je detonační zápalnice 1 vytažena zpět do své výchozí polohy. Tento postup se opakuje pětkrát.

24

Příklady 16 — 19 zápalnice 1 popsané v příkladech 5 až ' 10, jestliže jsou na ni vytvořeny uzly, což může

Vliv obsahu výbušniny v jádru 2 a tloušťky nastat v polních podmínkách, popisuje náochranného pláste 4 na chování detonační sledující tabulka:

příklad	obsah PETN (g/m)	průměr jádra (cm)	tloušťka pláště (cm)	počat zdařených přenosů detonace
polosmyčky	uzel
16	0,533	0,076	0,089	15^a)	5^)
17	0,638	0,084	0,086	15^a)	5^b)
16	0,723	0,089	0,084	13^a)	2^b)
19	0,853	0,102	0,109	14^a]	4b)

Zkratka PETN znamená pentaerythrit tetra nitrát

a) z 15 pokusů

b) uzel utažen silou 44,5 N, z 5 pokusů

Tyto příklady ukazují, že dané detonační zápalnice 1 přenášejí detonaci i přes uzly a nedochází k přerušení přenosu detonace v uzlech v důsledku nadbytečné výbušné energie. Z příkladu také vyplývá, že zvětšení tloušťky ochranného pláště 4 zajistí při zvyšujícím se obsahu výbušniny v jádru 2 přenos detonace skrze uzly.

PET př. vlákna počet svazků aramidová příze

Příklady 20 — 24

Detonační zápalnice 1 popsaná v příkladech 5 až 10 o průměru jádra 2 0,076 cm je vyrobena s různým počtem svazků polyethylentereftalátových . vláken a aramidové příze vyrobené z kondenzačního polymeru kyseliny tereftalové a fenylendiaminu (denier vláken 50 g). Vliv těchto konstrukcí na pevnost detonační zápalnice 1 a schopnost detonační zápalnice 1 přenášet detonaci skrze uzly je popsán následující tabulkou:

pevnost det. počet detonací . přenesených zápalnice skrz uzly v tahu (N) polosmyčka uzel

20	2	195	4a)	2, 0, 0, 0^b)
21	4		360	10a)	3, 0, 0, 0^b)
22	8		665	10a)	3, 3, 3, 0b)
23		2	470	9^a)	2, 1, 0, 0b)
24		4	880	10a)	3, 3, 3, 3b)

Zkratka PET znamená polyethylentereftalát

a) z 10 pokusů

b) uzly utaženy silou 44 N, 89 N, 133 N a 178 N, ze 3 pokusů pro každou hodnotu síly

Z příkladu vyplývá, že pevnost detonační zápalnice 1 v tahu při daném počtu svazků 9, 10 vláken o stejném denieru závisí na pevnosti vláken v tahu. V tomto případě zaručuje aramidová příze vyšší pevnost detonační zápalnice 1 v tahu s méně svazky než polyester. Z příkladu také vyplývá, že větší počet svazků z určitých vláken nebo ze silnějších vláken zvyšuje schopnost detonační zápalnice 1 přenášet detonaci skrze více utažené uzly.

Příklad 25

Na průběžné pevné jádro 2 z tmelené výbušné směsi tvořené 75 hmotnostními % velmi jemného pentaerythrit tetranitrátu a 25 hmotnostními % pojivá představovaného kopolymerem butadienu, akrylonitrilu a methakrylové kyseliny (popsáno v US patentovém spisu č. 3 338 764) je přiložen jediný svazek aramidové příze vyrobené z konden začního polymeru tereftalové kyseliny a fenyldiaminu. Jádro 2 a výztužný svazek jsou společně provlečeny protlačovacím průvlakem, který na ně nanese 0,064 cm silný ochranný plášť 4 z polyethylenu o nízké hustotě. Výsledná detonační zápalnice 1, která má obsah pentaerythrit tetranitrátu 1,49 gramu/m délky, deionuje rychlosití přibližně 7000 rn/sek., jestliže je vznícena způsobem· popsaným v příkladu 1. Pevnost deformační zápalnice 1 v tahu je kolem 335 N.

P ř í k 1 a d 2 6

Tvárná tmelená výbušná směs popsaná v příkladu 1 (s výjimkou, že obsah velmi jemného pentaerythrit tetranitrátu je 76 °/o, acetyl-tributylcitrátu 20 % a nitrocelulózy 4 %) je vytlačována tak, že vznikne dest 1,2 km dlouhých jader 2, z nichž pět má průměr 0,076 cm (0,533 g/m pentaerythrit tetranit

228167 rátu) a zbývajících pět má průměr 0,127 cm (1,49 g/m pentaerythrit tetranitrátu). Vytlačená jádra 2 jsou navlečena do trubice z polyethylenu o nízké hustotě, jejíž vnitřní průměr je 0,152 cm a vnější průměr 0,20 cm. Poměry obsahu výbušniny v jádře к tloušťce stěny pláště jsou u těchto detonačních zápalnic 18/1 a 50/1 (obsah výbušniny v g/m, tloušťka pláště v cm). Všechny tyto detonační zápalnice 1 mají pevnost v tahu kolem 44 N.

Detonační zápalnice 1 jsou vzníceny trhací rozbuškou č. 6, jejíž konec koaxiálně přiléhá na jeden z konců detonační zápalnice 1. Všechny tyto detonační zápalnice 1 detonují bez přerušení, přičemž je stráven všechen materiál ochranného pláště 4. Průměrná detonační rychlost všech deseti detonačních zápalnic je· 7300 m/sek.

Při způsobu výroby podle vynálezu nedochází po vytvoření jádra к podstatným změnám jeho průměru. Vzniká tak jádro o vysoké hustotě, u něhož není potřeba zmenšovat průměr, jak je tomu například v případě výroby detonačních zápalnic s granulovanými výbušnými jádry. Vyloučení změn průměru jádra během výroby zjednodušuje řízení výroby s ohledem na dosažení požadovaného konečného obsahu výbušniny v jádře a zamezuje případnému proniknutí svazků vláken obklopujících jádro do tohoto jádra.

U detonačních zápalnic s jádry o malém průměru a nízkém obsahu výbušniny na metr délky může být překážkou detonace přítomnost částečky cizí hmoty, například písku, kovu a podobně, jestliže jsou tyto částečky přiměřeně velké. Důležitou součástí způsobu podle vynálezu je proto zamezení přítomnosti takových částeček v jádře, čehož se dosahuje způsobem přípravy směsi s použitím síta na vytlačovacím stroji pro výrobu jádra. U jader o průměru kolem 0,076 cm a větším by se v jádře neměly nacházet částečky větší než přibližně 33 % průměru jádra. U jader o malých průměrech by se v jádře neměly nacházet částečky větší než přibližně 0,013 cm.

Při způsobu, kdy svazky vláken a výbušné jádro přicházejí do vytlačovacího stroje vytvářejícího plášť z umělé hmoty samostatně, obklopuje vyráběný sítový válec obvykle jádro a plást je pak vytvářen na jádře opatřeném síťovým válcem. Vytváření síťového válce, zavádění jádra do tohoto pláště a nanášení pláště se však může provádět v podstatě samostatně. Také dva vytlačovací stroje zařízení, to je stroj vytlačující jádro a stroj vytvářející plášť mohou být samostatné nebo mohou být spolu uspořádány v jediný kombinovaný vytlačovací stroj.

Claims

PŘEDMĚT

1. Detonační zápalnice s nízkou energií, sestávající z průběžného pevného jádra z detonační výbušniny, výztužných prvků tohoto jádra a ochranného pláště kryjícího jádro a výztužné prvky, vyznačující se tím, Že detonační výbušnina je tvořena tvárnou výbušnou směsí obsahující nejméně 55 % hmotnostních krystalické výbušné složky citlivé na rozbušku, zvolené ze skupiny obsahující organické polynitráty a polynitraminy smíšené s pojivém, pEčemiž největší rozmě? částeček krystalické výbušné složky v pojivu je v rozsahu 0,1 až 50 μηι a jádro (2) obsahuje 0,1 až 2 g krystalické výbušné složky na metr délky, výztužné prvky (3) jsou uspořádány vně jádra (2) a ochranný plášť (4) sestávající z nejméně jedné vrstvy je z umělé hmoty, která je tvárná při teplotě nepřesahující bod tavení krystalické výbušné složky o více než 75 °C.
2. Detonační zápalnice podle bodu 1, vyznačující se tím, že výztužné prvky (3) jádra (2) jsou tvořeny nejméně jedním průběžným svazkem (9, 10) vláken uspořádaným na obvodu jádra (2) a probíhajícím přibližně rovnoběžně s podélnou osou jádra (2), přičemž svazek (9, 10) vláken má pevnost vylučující přiškrcení jádra (2) působením sil vyskytujících se při vkládání do vrtů na nepřípustnou míru vyvolávající selhání.
3. Detonační zápalnice podle bodu 2, vyznačující se tím, že výztužné prvky (3) jádra

VYNÁLEZU (2) jsou tvořeny nejméně čtyřmi svazky (9, 10} vláken, rozloženými rovnoměrně po obvodu jádra (2) a přiléhajícími na tento obvod, přičemž svazky (9, 10] vláken mají takovou pevnost v tahu, aby spolu s jádrem (2) měly v tahu pevnost nejméně 44 N a jsou spolu s jádrem (2) obklopeny ochranným pláštěm (4).
4. Detonační. zápalnice podle bodu 3, vyznačující se tím, že vlákno je vícenásobné a jeho žíly jsou rozloženy kolem jádra (2).
5. Detonační zápalnice podle bodu 1, vyznačující se tím, že krystalická výbušná složka jádra (2) je zvolena ze skupiny obsahující pentaerythrit tetranitrát a cyklotrimethylentTiniitramifn.
6. Detonační zápalnice podle bodu 5, vyznačující se tím, že výbušná směs obsahuje nejméně 70 % hmotnostních pentaerythrit tetranitrátu, jádro (2) obsahuje nejméně 0,4 gramu pentaerythriit tetranitrátu na metr délky a ochranný plášť (4) je z termoplastického materiálu.
7. Detonační zápalnice podle bodu 1, vyznačující se tím, že pojivém je plastifikovaná n’trecelulóza.
8. Detonační zápalnice podle bodu 6, vyznačující se tím, že termoplastickým materiálem ochranného pláště (4) je polyolefin tvárný za teploty do 200 °C.
9. Detonační zápalnice podle bodu 8, vy značující se tím, že termoplastickým materiálem ochranného pláště (4) je polyethylen a tloušťka stěny ochranného pláště (4) je v rozsahu 0,051 až 0,127 cm.
10. Detonační zápalnice podle bodu 6, vyznačující se tím, že tloušťka stěny ochranného pláště (4) je v rozsahu od 0,013 do 0,318 cm.
11. Způsob výroby detonační zápalnice tvarováním průběžného jádra z detonační výbušniny a nanášením ochranného pláště na toto jádro, vyznačující se tím, že jádro se tvaruje ze směsi na rozbušku citlivé krystalické výbušné složky s pojivém a ze svazků vláken se tahem vytváří pohybující se síťový válec s přibližně rovnoběžnými podélnými svazky, mezi které se beze změny průměru zavádí jádro, unášené tak tímto síťovým válcem, na který se nanáší vrstva měkké umělé hmoty, která se následně vytvrzuje.
12. Způsob podle bodu 11, vyznačující se tím, že jádro se do síťového válce vytlačuje a kolem síťového válce s jádrem se vytlačuje umělá hmota.
13. Způsob podle bodu 11, vyznačující se tím, že síťový válec s jádrem se obepíná trubicí z umělé hmoty.
14. Způsob podle bodu 11, vyznačující se tím, že síťový válec s jádrem se vede proudem umělé hmoty, ze které se kolem síťového válce s jádrem vytváří ochranný plášť.
15. Způsob podle bodu 11, vyznačující se tím, že jádro se z detonační výbušniny tvaruje ve vakuu.
16. Způsob podle bodu 11, vyznačující se tím, že z detonační výbušniny se odstraňují částečky větší než 25 % průměru jádra.
17. Zařízení pro výrobu detonační zápalnice, které sestává z ústrojí pro výrobu průběžného pevného jádra z detonační výbušniny a z ústrojí pro nanášení ochranného pláště na toto jádro, vyznačující se tím, že sestává ž prvního vytlačovacího stroje (5) pro tvarování hmoty tvárné tmelené výbušné směsi (28) v průběžné pevné jádro (2), z ústrojí (8) pro orientování svazků (9, 10) vláken do kruhového uspořádání, ve kterém jsou svazky (9, 10) vláken onvvájem přibližně rovnoběžné, dále z ústrojí (13) pro napínání přibližně rovnoběžných svazků (9, 10) vláken tahem· postačujícím ke zformování těchto svazků (9,10) vláken v pohybující se síťový válec (14), přičemž ustrojí (8) pro orientování svazků (9, 10) vláken je vůči prvnímu vytlačovacímu stroji (5) uspořádáno tak, že síťový válec (14) obklopuje a unáší jádro (2) vystupující z prvního vytlačovacího stroje (5), dále z druhého vytlačovacího stroje (15) pro nanášení měkké plastické hmoty ve formě pláště (4) na podklad (2, 14) procházející tímto druhým vytlačovacím strojem (15), přičemž druhý vytlačovací stroj (15) a ústrojí (8) pro orientování svazků (9, 10) vláken jsou uspořádány tak, že jádro (2) opatřené síťovým válcem (14) procházející druhým vytlačovacím strojem (15) je podkladem pro nanášení pláště (4), přičemž nedochází k předchozímu, průběžnému či následnému zmenšování průměru jádra (2), a konečně z nádoby (20) pro tvrzení plastické hmoty pláště (4) přiváděného jádra (2) opatřeného síťovým válcem (14) a pláštěm (4).
18. Zařízení podle bodu 17, vyznačující se tím, že první vytlačovací stroj (5) je opatřen vytlačovací komorou (29) opatřenou odsávací trubicí (25) pro vyvozování podtlaku.
19. Zařízení podle bodu 18, vyznačující se tím, že ve vytlačovací komoře (29) je upraveno ústrojí (26, 27) pro odloučení částeček, jejichž rozměr je větší než 25 % průměru jádra (2), z jádra (2).
20. Zařízení podle bodu 17, vyznačující se tím, že první vytlačovací stroj (5) je opatřen plunžrovým vytlačovacím ústrojím obsahujícím ohřívanou vytlačovací komoru (29).
21. Zařízení podle bodu 17, vyznačující se tím, že s prvním vytlačovacím strojem (5) s ústrojím (13) pro napínání svazků (9, 10) vláken je spojeno snímací ústrojí (23) činnosti prvního vytlačovacího stroje (5) pro řízení ústrojí (13) pro napínání svazků (9, 10] vláken.