CS226729B2 - Herbicides with 2-halogenacetanilide contents - Google Patents

Description

Tento vynález se týká oblasti 2-halogenacetanilidů ajejich použiti v zemědělství / acpňililcď-jcko herbicidů.

V odborné lieerctuře, která se týká tohoto vynálezu, jsou popsány četné 2-halogenacetanilidy, které mohou být nesubstituovcné nebo substižuovcné na cnildoovém atomu dusíku a na cnilioovém kruhu různými s^l^sSi.1^e^t;^_t. mezi něi paCri clkylová skupinc, clkoKyskupinc, clkoxyalkylová skupinc, atom halogenu cti.

Z'lieennttry'vynálezci známé„a nejvíce se týkající slouktere

Cenin podle tohoto vynálezu, eqz nc anilidovém atomu dusíku mači clkozymethylovou skupinu, v jedné ortho poloze aUoxyskupínu c v druhé ortho poloze speeCfickou cihlovou skupinu, jsou USA pctenty č. 3 442 945 c -3 547 620. Nejzávažnějšími popsanými sloučeninami v USA patentech. č.

442 945 c 3 547 620 jsou 2*-terc.Sttyl22echdor-N-methdxymeehyl-6'-methodyaletaailii c jeho brom-analog (příklady 18.c 34 USA patentu č. 3 547 620, respektive příklady 18 c 36 USA patentu 3 442 945).

USA patenty č. 4 070 389 c 4 152 137 uváděl obecný vzov rec, který zaJhrnuje ty typy sloučenin, které jsou popsány ve shora uvedených USA patentech č. 3 442 945 c 3- 547 620. Avšak jediné popsané sloučeniny s.alkylovou skupinou v jedné ortho poloze c nlkoxysktpindu v druhé ortho poloze mci na lnaliid·· vém atomu dusíku alkoxyethylovou skupinu. Sloučeniny tohoto typu jsou podrobně diskutovány níže.

- 3 226 729

Jinou, méně důležitou odbornou literaturou je belgický patent č, 810 763 a patentová přihláška ' NSR č. 2 402 983· Mezi sloučeniny z těchto odkazů.paří typy sloučenin popsané ve shora uvedených USA patentech č. 4 070 389 a 4·152 137· Tyto sloučeniny se vyznaauji alkoxyalkylovou skupinou se dvěma nebo více atomy uhlíku na anilidovém atomu dusíku mezi tmto atomem dusíku a kyslkoovým atomem alkoxylovéhd zbytku. Nej závaznějším sdělením ve shoř;·. uvedeném belgickém patentu č. 810 763 a patentové přihlášce NSR č. 2 402 983 se ' zdají být sloučeniny, které mají ethdx;yethyldodu skupinu naaailidovém atomu dusíku, methoxyskupinu nebo ethoxyskupinu v jedné ortho poloze a methylovou nebo ethylovou skupinu v druhé ortho poloze; v belgickém patentu C. 810 763 viz sloučeniny číslo 7, 13 a 18. Byly popsány také jiné méně důležité homology těchto sloučenin, např. sloučeniny 6, 9, 16 a 17, které máji na atomu dusíku methooyethyldoý nebo methoxypropylový subssituent, v jedné ortho poloze metho^xy- nebo ethoxyskupinu a ve druhé ortho poloze meehylovou skupinu.

Ve shora uvedeném . USA patentu č. ' 3 442 94-3 jsou uvedena nělkterl herbicidni data týkající'se těch shora · uvedených sloučenin, které mají chemickou konfiguraci co nejpddobniěší sloučeninám podle vynáLezu. V jiných, patentech jsou uvedena některá data pro j^z^né homodogicíé a analogické sloučeniny méně příbusné, pokud jde o chemickou strukturu, např. · pro shora uvedené sloučeniny č. 6 a 9 ve shora uvedeném belgickém pa-

- 4 226 729 tentu č. 810 763· Ačkoliv tyto nejzávažnější odkazy popisují herbicidní účinnost na různé plevele, neuvádějí jakákoliv data pro kteroukoliv ze sloučenin, které vykazují dodatečnou a/nebo současnou regulaci těžko zničítelných (odolných) víceletých (trvalých) plevelů pýru plaživého a šáchoru, širokého spektra těžko zničitelných jednoletých širolistých plevelů, jako je Sida spinosa, Hemp Sesbania, durman atd., a jednoletých travnatých plevelů, jako je cirok halepský, sp.Arundinaria (shattercane), Brachiaria plantaginea, Panicům (Texas, Fa 11 a wild proso millet), indická rýže (Oryza rufigon) a kýchavice bílá, při čemž regulují také jiné škodlivé víceleté a jednoleté plevele, např. rdesno peprník, merlík bílý, laskavec srstnatý, bér, rosičku krvavou a kuří nohu (ježatku).

Vysoce užitečnou a žádoucí vlastností herbicidů je schopnost regulovat plevel po co nejdelší dobu vegetace rostliny, čím déle, tím lépe. Mnoho herbicidů, které jsou známé z literatury, regulují plevel po dobu pouze 2 až J týdnů, v lepších případech po dobu 4 až 6 týdnů. Potom chemikálie ztrácejí své účinné fytotoxické vlastnosti. Jednou nevýhodou většiny herbicidů známých z odborné literatury Je tedy jejich relativně krátká životnost v půdě.

Jinou nevýhodou některých herbicidů známých z odborné literatury, nevýhodou, která je ve vztahu к životnosti v půdě za normálního počasí, je nedostatečná trvalost schopnosti regulovat plevele při silném dešti, který mnoho herbicidů

- 5 inaktivuje.

226 729

Další nevýhodou mnoha herbicidů známých z odborné li teratury je omezení jejich použití na specifické typy půd. To znamená, že ačkoliv jsou některé herbicidy účinné v půdách s nízkým obsahem organických látek, jsou neúčinné v jiných půdách s vysokým obsahem organických látek nebo naopak. Je tedy výhodné, jestliže jsou herbicidy použitelné ve všech typech půd od lehkých organických půd až к těžkým jílům a vlhkým hnojům.

Ještě další nevýhodou mnoha herbicidů známých z odborné literatury je omezení na zvláštní účinný způsob aplikace,

t.j. preemergetni aplikace na povrch nebo aplikace zahrnutím do půdy. Je velice žádoucí, aby se herbicid mohl použít kteroukoliv aplikací, ai povrchovou nebo zahrnutím do půdy.

A konečně, nevýhodou některých herbicidů je nutnost přizpůsobit se toxické povaze herbicidů a podle tohoto s nimi zacházet. Dalším požadavkem na herbicid je tedy bezpečnost práce při manipulaci s ním.

Cílem tohoto vynálezu je tudíž získání skupiny herbicidní ch sloučenin, které překonávají shora uvedené nevýhody herbicidů známých z odborné literatury, a získání co nejvíce výhod, kterých dosud nebylo v jednotlivých skupinách dosaženo.

Cílem tohoto vynálezu je získat herbicidy, které regulují těžko zničitelné víceleté i jednoleté plevele, jako jsou například pýr plazivý, šáchor, cirok halepský, Sida

226 729 spinosa, Hemp sesbania, Arundinaria, Brachiaria plantaginea, Panicům, indická rýže a kýchavice bílá, dále regulují široké spektrum jiných škodlivých plevelů, např. rdesno peprník, merlík bílý, laskavec srstnatý, durman, bér, kuří nohu a rosičku, a zajiš^Bují také zvýšené potlačování resistentních plevelů jako je ambrózie, podslunečník, povijnice a řepeň. Při tom jsou však tyto herbicidy bezpečné vůči mnoha plodinám, jako je sojový bob, bavlník, podzemnice olejna, řepka a/nebo fazole.

Jiným cílem tohoto vynálezu je zajištění herbicidní účinnosti v půdě po dobu až 13 týdnů.

Dalším cílem tohoto vynalezu je získání takových herbicidů, které jsou odolné proti vymytí a zředění účinkem velmi vlhkého prostředí, jako je například silný déšč.

Ještě dalším cílem tohoto vynálezu je získání herbicidů, které jsou účinné v rozmanitých půdách, například v půdách v rozmezí od lehkých - středníoh-těžkých půd, včetně těžkých jílů a hnojů.

Jinou výhodou herbicidu podle tohoto vynálezu je flexibilita způsobu aplikace,’ t.j. preemergentní povrchová aplikace nebo aplikace zahrnutím do půdy.

A konečně, výhodou herbicidů podle tohoto vynálezu je to, že jsou bezpečné a že při manipulaci s nimi není zapotřebí žádných specielních postupů.

Shora uvedené a ještě další cíle tohoto vynálezu se objasní níže uvedeným podrobným popisem.

- 7 226 729

Tento vynález se týká herbicidně účinných sloučenin, herbicidních prostředků obsahujících tyto sloučeniny jako účinné složky a herbicidniho způsobu použiti shora uvedených prostředků u konkrétních plodin.

Bylo zjištěno, ie selektivní skupina 2-halogenaaceanilidů, vyznáauuici se speeifickou (zbytek uhlovodiku)-oxy-methylovou skupinou na anildoovém atomu dusíku, speccfickou alkoxyskupinou v jedné ortho poloze a atomem vodíku, methylovou nebo ethylovou skupinou v druhé ortho poloze, má neočekávaně lepši a mimořádné herbicidní vlastnosti vzhledem . k herbicidům známým z odborné lieeratury, včetně humoUogických sloučenin z needdlečitějši odborné lieeratury.

Primárním · rysem herbicidních prostředků podle tohoto vynálezu je jejich schopnost regulovat · široké spektrum plevelů, včetně plevelů, které jsou regulovatelné běžnými herbicidy, a navic mnoha takových plevelů, které jcdnoUlivě a/nebo společně dosud unikaly regilaci · jcdnoUli5ýmL třídami známých herbicidů, při čemž je zachována bezpečnosit jedné nebo více plodin, jako jsou, a to zvláště, sojové boby, bavlnik, podzemice olejná, řepka, netýkavka a další. AδkoUio herbicidy dosud známé z odborné lieera-uu?y jsou užitečné pro regulaci různých plevelů, včetně příl^e^iiio^ísni^ý^ch jistých rcsistcitních plevelů, bylo zjištёnu, že unikátní herbicidy podle tohoto vynálezu jsou schopné regulovat nebo značně prtirat mnoho resistentních trvalých (víceletých) nebo jednoletých plevelů, jako

- 8 226 729 jsou trvalé plevele pýr plazivý a šáchor, jednoletých širolistých plevelů, jako, jsou Sida spinosa, Hemp Sesbaaia, durman, rdesno peprnik, meelik bílý a laskavec srstnatý, a jednoletých travnatých plevelů, jako jsou Arundinaria sp., BracCh.aria plantaginea, Panicům (Texas panicům,wild proso millet a fall panicům), indická rýže a kýchavice bílá, a jiných škodlivých plevelů, jako je bér, kuří noha a rosička. Zlepšen , v redukci , plevelů bylo dosaženo také u takových resistentnich plevelů, jako jsou ambrrzie, , podslun<?čnik, povijnice a řeueň.

Sloučeniny^ podle tohoto vynálezu se vyznaaují následuJícím obecným vzorcem li

v němž

R znamená ethylovou, pnpylovou, isopropylovou, isobutylovou, sek.butylovou, cyklopropylmethylovou, allylovou nebo ,propargylovou skupinu, ‘ znamená methylovou, ethylovou, propylovou nebo iso propyllvou skupinu a

Rg znamená atom vodíku, meehylovou nebo ethylovou sku pinu, s tím, že

- 9 226 729 jestliže Rg znamená atom vodíku, pak R^ znamená ethylovou skupinu a R znamená a Hýlovou skupinu, jestliže Rg znamená ethylovou skupinu, pak R^ znamená methylovou skupinu a R znamená isopropylovou skupinu, jestliže Rj. znamená methylovou skupinu, pka R znamená ethylovou, isopropylovou, isobutylovou, sek.butylovou nebo cyklopropylmethylovou skupinu, jestliže R^ znamená ethylovou skupinu, pak R znamená sek. butylovou, allylovou nebo propargylovou skupinu, jestliže Rj. znamená propylovou skupinu, pak R znamená ethylovou skupinu a jestliže Rj znamená isopropylovou skupinu, pak R znamená ethylovou nebo propylovou skupinu.

Výhodnou sloučeninou podle tohoto vynálezu je 2 '-methoxy6'-methy1-N(isopropoxymethy1)-2-chloracetanilid.

Dalšími příklady sloučenin podle tohoto vynálezu jsou následující sloučeniny:

2'-methoxy-6'-methyl-N-(ethoxymethyl)-2-chloracetanilid,

2'-methoxy-6'-methyl-N-(l-sek.butoxy-methyl)-2-chloracetanilid,

2'-ethoxy-6'-methyl-N-(allyloxymethyl)-2-chloracetanilid, 2'-ethoxy-6'-methyl-N-(propargyloxymethyl)-2-chloracetanilid,

2'-ethoxy-N-(allyloxymethyl)-2-chloracetanilid,

2'-methoxy-6'-ethyl-N-(isopropoxy-methyl)-2-chlor- 10 _22β729 ' 2 '-e-thoxy-6 '-methy lN-(lmnethylpropoxyme-thyl)-2-c]:iloracetanilid,

2'-propoxii6'-eethi)-Ni(ethoxieeehil)-i2-ehlor acetanilid,' 2^ziisopropo:xy-6^z-met hi1-N-(ethoxyme thi1)-2-chlorac etcnilid a '-ioopropoxi-6 '-eeeiihi-N-(propoxyiieteL;ili-22chloo^,ncetcnilid.

Použiti sloučenin podle tohoto vynálezu jako účinných složek v herbicidních prostředcích ' níže zde formulovaných a způsobi jejich po^ižití jsou popsáni níže.

Prostředki podle tohoto vinálezu se vyrábějí různými způsoby.

Tyto sloučenini se mohou vyrábět např. azomeehinuvuu cestou popsanou ve shora uvedených USA patentech č. 3 442 945 a 5 547 620. Podle czumethinuvéh.u postupu se příslušný přianilin zpracuje s formaldehydem. Získá se uddouíi.ajíci meeti^^ena^^ (substituovaný fenllazumeehin), který se pak zpracuje s halogenacetilačnim čř^n:^á.e^m, jako je nappiklad chlorid nebo anhyidid kisel’ini ehluruetuvé, a dále s · příslušným · alkoholem. Vyrobí · se tak uddouídaaící N-alkoximeehyi-2chloraceeaailid jako konečný produkt.

V jiném postupu, který je zde popsán pozcLějj. podrobuji, se transetlheifikuje příslušný N-(eeehl^;leneeher)-2-hclogenccceaailid .žádaným alkoholem. Vyrobí se uddOuVdaaící trans- 11 22% 729 etherifikovaný N-(zbytek uhlovodíkii)-oxy-methyl-2-halogenacetanilid.

Podle ještě jiného postupu se sloučeniny podle tohoto vynálezu vyrábějí tak, že se anion příslušného sekundárního 2-hallgenicctacilidu N-alkyluje alkylačnim činideem za bazických podmínek. N-Alkylační postup je zde podrobnňji popsán o příkaadech 11 až 14.

Přiklad 1

V tomto příkladu je.popsána výroba jedné z preferovaných sloučenin, 2'~methooxy6'-methyl-N-(isopropoxy-metjtyl)2-chloraceeaailidl.

'-Meth.oDx-6 '-m^e]^5^]^-(N-mtl^ox^]^<^te;yl)-^í223h^ooacce9anL:i.d (0,025 molu) oe 100 až 150 ml isopropanolu, který obsahuje asi 0,02 molu methani>slfonooé kyseliny, se vaří pod Sondiletovou extrakcí aparaturou, jejíž extrakčni patrona obsahuje aktivovaný abj^í^zcbei^lb uvolněného alkoholu (molelkiláraí síto, 25 g, 30 nm). Průběh reakce se sleduje pomoci GLC. Po ukončeni reakce se alkohol ve vakuu lldeetilujt. Odparek se extrahuje etherem nebo cHordcnem. Roztok se pomyje 5% roztokem UOÍčíCiíu sodného, vysuší (síaanem horečnatým) a rozpouštědlo se oddesiluje. Produkt se předdesiluje. Výtěžekí 55 %, bledá jantarová pevná látka, t.t. 40 až 41° C· Analýza - pro C^HgqClNOj vypočteno: 58,84 % C, 7,05 % H, 4,90 % N, 12,41 % Cl, nalezeno: 58,55 % C, 7,08 % H, 4,89 % N, 12,45 %·Cl.

- 12 226 729

Produkt byl identifikován Jako sloučenina popsaná v' úvodní větě tohoto příkladu.

Příklady 2 až 9

Jestliže se postupuje v ' podstatě stejnými postupy, jestliže se použiji 'stejná moožsvi reakčních činidel a jestliže se pracuje za obecných pocdiiín? popsaných v přikladu 1, ale jestliže se meni příslušný alkohol, kterým se provádí transetherifiaace na konečný produkt, pak se vyrobí jiné N-(zbytek uhlovodíku)-ox;y-methhl-2-halogenacctaailid.y shora uvedeného obecného vzorce. Tyto sloučeniny jsou identif kovány v tabulce I.

- 13 Tabulka о я ф N

Ф гЧ сл о н сл г-4 О- гЧ О

44 44 64

О- <0 LA КЛ LC\ гЧ

О ю (М [\ сл кч ф сл

44 46 44 сл о- 4· н ич н

Я S S ίο

44 4* ·*

О Ю 4 Н ф г-Ч

226 729 со 4* р- рсл н о- сл «6 44 44 44

О <0 4· н ко н со я 'Ръ г—Ч со а СО

О а ф р >о о л Ръ >

Л4 ф > я о<

s~\

О о

ч-z >

• сб Р РМ

ко о· ко trs 4· <о Н О ·»·»** о КО 1Г\ к\ Lí> гЧ

О О КО KV н 4· 4- оо

46 44 4*

О (X 4· н ф η

о	1>-	о	гЧ
LÍ4	о-	сч.	сл
л	•4	44	44
о	ф	4·	гЧ
ф			гЧ

н кч 4- сл СЛ Н О- сл

44 44 44

О Ф 4· н <0 гЧ

гЧ	гЧ	гЧ
о W S о	О W й о	и w Й о

гЧ о

	г^Ч		/-^4
	кч		кч		кч
о	·»	о	кч	о	44
о.	кч	гЧ	44	4;	кч
гЧ	гЧ	гЧ	сл	гЧ	гЧ
					ч>

о	о	о	о
й	й		5
Н	гЧ	гЧ	гЧ
о	о	о	о

	гЧ			1	ф		1		I
				гЧ	я		н	1	Г-Ч	ср
	,р			Ръ	РЪ		Ръ	✓^ч	Р?	Р
	Р	1	чЗ	сР	и	чЗ	Р	гЧ чЗ	сР	ф	τ3
	ф	Ζ^\	•гЧ	Р	о	•гЧ	Р	р> ·Η	Р	Я	•гЧ
		гЧ	гЧ	ф		гЧ	ф	Р гЧ	ф	Р^	Н
	1		•г!	я	о	•Н	я	Р -н	Я	М	•гЧ
со’	Ч	Д	Я	'!	Я	я	1	ф я	1	о	я
Я	ф	Р	СО	ф	ft	со	ч	Я СО	ч	гЧ	со
•н	1	ф	Р	1	гЧ	Р	ф	Р? 40	ф		Р
Я	РЪ	я	ф	Р?		ф	1	X ф	1	ЬО	ф
ф	к	р>э	о	м	ср	о	р>	о о	р>	Я	о
>о	о	м	со	о	Р	со	м	гЧ (б	N	СО	СО
	Р	о	Я	гр	ф	я	о	р*> Й	о	Pd	я
о	Р	ср	о	4-5	я	о	л	г—1 о	сР	О	о
гЧ	ф	Р	н	ф	1	гЧ	Р	н н	Р	я	Г-Ч
ω	я	ф	сР	я	гЧ	сР	ф	Сб Л	ф	Р<	ср
	1		о	1	ч>	о	1	ч> о	1	ч^/	о
	ч	1	1	ч	1	1	ч	1 1	ч	1	1
	(М	й	си	(М	й	(М	си	й со	си	Й	см

— 14 —

228 729 ca to 'Pa

co

O a φ N

O 0 Φ •P >o o

Pí

>>^

P-РЧ •d Φ

0 •d O

Pí N Θ r»

00

OB

cm cm

00

H

OJ

CM

to

o-

to

O

rd

to

H

rd

OB

to

4·

cm

00

4·

to

00

CM

o-

to

CO

00

4-

10

o-

49

4»

4»

49

•te

49

- 49

•k

49

·»

9»

4»

. «·

4»

9»

O

O

4

rd

OB

Es

4-

H

o

ω

44

H

ob

ts

4*

rd

to

rd

ux

r4

to

r-4

trx

rd

4*

rd

to

o

O

O

o.

KX

O

o-

o

rd

o

o

ο-

kx

Ol

O-

4·

KX

r-i

4«

to

co

UX

o-

o

OB

rd

4

υ)

00

49

4»

•4

49

49

«4

*

49

4»

4»

·»

49

49

49

49

- 49

rd

Es

4*

rd

O

Cs

4

rd

O

ω

4

H

o

O-

4

rd

ω

rd

to

rd

to

rd

to

rd

o w

o o	KX	O KX	•Γ3
UX	-	O		UX	: 49	Φ
MX	OJ		KX	4	«X	rd
rd	rd	rd	rd	rd	H	O
	x-z		x-z		X-z

Tabulka I (pokračování)

CO rd · rM>o 'd

KX	«X	KX	KX
O			o		o			o
					a
5			rd		3			rd
O			o		O			O
4			q		o.			CM
			cm tu		tuM			CM tu
to			ux		ux		ux
rd O	1		rd O		cT	1 z~x		rd O
	s-\					rd
	rd					p?
	E?				i	•0
	Xt				£♦	-P
	P		1		1	Φ		1
	Φ		rd 1		rd	a		i z-x
|	a		Pš z->		Pa	ř?		rd rd
rd	Pa		Λ rd		Λ	к		p? Pa
Pa		-d	•p Pa	3	•p	o	0	£j	d
rU	o	•d	φ ·0	•d	Φ	Λ	•d	-P P	•d
P	Pí	rd	a p	rd	a	P	rd	Φ Φ	rd
Φ	o	•d	1 2	•d	1	Φ	•d	i a	•d
a	0	d	x a	P	4	a	0	4 Pa	0
1	Pí	CO	to pa	0	to	rd	00	to M	0
to	rd	P	i W	-P	i	Pa	P	i o	P
1	Pa	Φ	P? o	Φ	P?		φ	p? Pí	Φ
p>	J0	O	P P	O	X	O	o	M· o	O
M	P	C0	o 0	ca	o	0	0	O 0	0
o	Φ	0	Λ	0	r0	Pí	0	Γ0 Pí	0
Д	a	O	P o	o	-P	O	O	P o	O
P	Ϊ	rd	φ CO	rd	Φ	rd	rd	Φ CO	3
Φ	rd	Λ	a •ri	Λ	a	Ai	Λ	a η	3
1	x_z	O	1 xz	O	1	Pa	O	i x-z	o
4	1	1	% i	1	%	O	i	x i	i
CM	&	OJ	OJ й	CM	CM	x_z	OJ	oj a	CM
to			o-		00			OB

- . 15 Přiklad 10 226 729

Tento příklad popisuje výrobu terciárních N-methouqynethylanilidů, při čemž se ·pro·jejich výrobu jako výchozí ettriáli používají konečné produkty z příkladů 1 až 9· ’

2-ChloracetandliVévé výchozí eatteiálii které jsou na atomu dusíku substiuiováni methylenetherem, pouuité v příkladech 1 až 9, se virábějí alkilací příslušných · sekundárních

2-halogiaceetinilůdů shora popsaným N-alkilačníe postupem. Tento postup bude lustrován · v tomto příkladu vzhledem k výrobě výchozího mtteiálu v příkladu 1.

2'-Methoxyi6'-meehyl-2-cciooaaceanilid (0,025 moou), broImlete.yl-methyl-ether (0,05 molu) a · beniyltrěehly bnmid (2 1) se nzpuutí v meteLllenihloridu (70 m.)· Po dávkách za mícháni a za chLazeni, čímž · se udržuje teplota mezi 20 až 25° C, se přidá roztok hydroxidu sodného (50%, 40 ml). Směs se pak míchá další 1,5 hod. Za chlazeni · se přidá voda (100 m.) a vrstvi se odděl. Meehllenihllridová vrstva se promyje dvakrát 50 ml nasiceného.roztoku chloridu sodného, visuši se síranem hořečnatým a rozpouštědlo se ollle·seluje· Odparek se přelkrystaluje nebo · se ve vakuu předeestluje. Vyrobí se žlutá kapalina, t.v. 140° C při 160 Pa. Analýza - pro O^H^CINC^ vipočteno: ·

55,92 % C, · 6,26 % H, 5,44 % N, j nalezeno: 56,15 % C, 6,53 % H, 5,36 % N.

Produkt byl i^de^t;3^:ikooi^á^n jako 2'-metho2x-6

N-(methoxymethyl)-2-chloracetanilid. ₂₂θ ₇₂θ

Výchozí 2-chloracetanilidy, které jsou na atomu dusíku substituovány methylenetherem, z příkladů 2 až 9 se vyrábějí alkylací odpovídajících sekundárních anilidů brommethylmethyletherem. Při alkylaci se mohou používat také analogické chlořmethyl- a jodmethyl-methylethery.

Výchozí sekundární anilidy, které se používají v tomto případě pro výrobu terciárních N-methoxymethyl-sloučenin, se vyrábějí chloracetylaci odpovídajícího primárního aminu následujícím způsobem:

К roztoku 2-methoxy-6-methylanilinu (0,05 molu) v methylenchloridu (JO ml) s 10% hydroxidem sodným (0,05 molu) se za udržování teploty mezi 15 a 25° C externím chlazením a za intensivního mícháni přidá roztok chloridu kyseliny chloroctové (0,033 molu) v methylenchloridu (20 ml). Po přidáni celého množství se reakční směs míchá dalších 30 minut. Vrstvy se oddělí. Methylenchloridová vrstva se promyje vodou, vysuší a ve vakuu se odpaří. Produkt se krystaluje z vhodného rozpouštědla. Vyrobí se bílé jehličky s t.t. 130 až 131° C. Analýza - pro ^C10^H12^G1N02 vypočteno: 56,21 % С, 5>6б % H, 6,56 % N, 16,5$ % Cl, nalezeno: 56,16 % C, 5,66 % H, 6,57 % N, 16,55 % Cl.

Produkt byl identifikován jako 2'-methoxy-6'-methyl-.

2-chloracetanilid. <

Sekundární anilidy, které se používají jako výchozí

- 17 228 729 materiály v příkladech. 2 až 9, se vyrábějí podobným způsobem.

Primární aminy, které se používají pro výrobu shora uvedených sekundárních anilidů, se mohou vyrábět známými způsoby, např. katalytickou redukcí odpovídajícího substituovaného nitrobenzenu v ethanolu za přítomnosti kysličníku platičitého jako katalyzátoru.

Jak je shora uyedeno, mohou se produkty podle tohoto vynálezu vyrábět také přímo ze sekundárního anilidu shora uvedeným N-alkylačním postupem, aniž by se musel vyrábět nejdříve N-(uhlovodíkový zbytek)oxy-methylový meziprodukt (jak je popsáno v příkladu 10), který se pak transetherifikuje na konečný produkt podle toho, jak je to popsáno v příkladu 1. Příklady 11 až 14 ilustrují výrobu sloučenin podle tohoto vynálezu shora uvedeným N-alkylačním postupem.

Příklad 11

2'-Propoxy-6*-methyl-2-chlpracetanilid (4,35 g), chlormethyl-methylether (3,4 g) a benzyltriethylamoniumchlorid (1,5 g) se smíchají s 250 ml methylenchloridu a směs se ochladí. К této směsi se přidá 5θ ml 50% hydroxidu sodného při 15° C, směs se míchá 2 hodiny a pak se přidá 100 ml vody. Vrstvy se oddělí, promyjí vodou, vysuší nad síranem horečnatým a odpaří. Produkt se vyčistí destilací. Vyrobí se 4,8 g (89% výtěžek) jasné kapaliny s t.v. 130° C (9,3 Pa). Analýza - pro C₁₅H₂₂C1JTO₃

228 729 vypočteno: 60,10 % C, 7,40 % H, 11,83 % Cl, nalezeno: 59,95 % C, ' 7,39 % H, 11,79 % Cl. Produkt byl identifikován jako г'-ргороху-б'-тееЬу!N-( ei&Hjgmie thyl)-2-chlorac e t anilid.

Příklad 12

2'-Ioopropoxy-6'-meehyl-2-cihooaacenilid (5,55 g), chlormeehyl- ethylether (4,4 g) a beániltrétthyaamonitmchloaid (2,5 g) se s-dchají s 250 riL meehilennhloridu a roztok se ochlad na 0° C. Ke směsi se najednou přidá 50 m. 50% hydroxidu sodného, při Čemž'se teplota udržuje pod 15° C.

Směs se michá 2 hodiny, ochladí a přidá se k ní 100 m. vody. Vrstvy se oddělí, promyjí se vodou, vysuší se nad síranem horečnatým a odppří. Vyrobí se 4,7 g (69% výtěžek) ' produktu ve forml žlutého oleje. ’

Analýza - pao C^H^CNO, vypočteno: 60,10 '% C, 7,40 % H, 4,67 % N, 11,83 % Cl, nalezeno:' 60,10 % H, 7,40 % H, 4,64 % 'N, 11,75 % ' Cl.

Produkt byl identifkoován jako 2'-šsopropox;y-6'-meej:hyN-(ethoxymethyl)--2-hllracceaailíd.

Přiklad 13

Jestliže se postupuje v podstatě podle stejného postupu, jaký je popsán v příkaadech 11 a 12, ale poožijje-í se jako alky lačni činidlo cliloameethl-propplethee, vyrobí se 5,0 g

- 19 (88 % výtěžku) žlutého oleje.

Analýza - pro C^H^CINO^ 226 729 vypočteno: 61,24 % C, 7,71 % H, 4,46 % N, 11,30 % Cl, nalezeno: 61,18 % C, 7,76 % H, 4,43 % N, 11,31 % Cl. Produkt byl identifikován jako 2'-isopropoxy-6-methylN-(propoxymethyl)-2-chloracetfiilid.

Příklad 14

Jestliže se postupuje stejným způsobem jako je popsáno v příkladech 11 až 13 s tím, že se substituuje příslušný sekundární anilid halogenmethyl-allyletherem, pak se vyrobí žlutý olej, t.v. 134° C (10,7 Pa).

Analýza - pro C-^HjgClNO^ vypočteno: 59,26 % C, 6,39 % H, 6,94 % N, 12,49 % Cl, nalezeno: 59,20 % C, 6,41 % H, 6,95 % N, 12,52 % Cl. Produkt byl identifikován jako 2'-ethoxy-N-(allyloxymethyl)-2-chloracetanilid.

Bylo nalezeno, že herbicidy podle tohoto vynálezu mají neočekávaně dobré vlastnosti jako preemergentní herbicidy, zvláště při selektivní regulaci těžko zničitelných víceletých i jednoletých plevelůj patří sem víceleté plevele jako je pýr plazivý a šáchor, jednoleté širolisté plevele, jako je např. Sida spinosa, Hemp Sesbania, durman, rdesno peprník, merlík bílý a laskavec srstnatý, a jednoleté travnaté plevele, jako jsou např. semenáček čiroku halepského, Arundina- 20 229 729 ria sp., Brachiaria plantaginea,'texasské proso, indická rýže, divoké proso, kýchavice bílá, bér (např. zelený a obrovský) , kuří noha a rosička krvavá. U dalších rlsisilitiích druhů plevelů, jako jsou například amc^zi.e, podslunečník, povijnice a řepeň, bylo dosaženo zvýšené redukce plevele ve srovnání s acceanilidy, které jsou známé z předchizející odborné literaiury.

a t

Selektivní regulace zvýšené potírání shora uvedených plevelů herbicidy podle vynálezu bylo zjištěno u mnoha plodin, včetně sojových bobů, ba viníku, podzemiice olejné, řepky ·' a netýkavky (fazol . obecný). Selιlkivitn byla nalezena v některých testech u . cukrové řepy, polní kukuřice, cukrové ^Ιοιήχι, pšenice, ječmene a ciroku? . iyio plodiny jsou však obvykle méně tolerantní (snášennivé) k herbicidim podle vynálezu než předchizeljciplodiny. Odd omílám je zřejmé, že ne všechny'shora vyjmenované plevele jsou selektivně regulovány všemi sloučeninami podLe vynálezu za všech podmínek - jako je poSasi,' druh půdy, vlhkost a/nebo způsoby apliltace herbicidů.

Pro ilustraci neočekávaně dobrých, vlastností sloučenin podle tohoto vynálezu, jak absolutně tak relativně, byly prováděny srovnávací testy ve skleníku, a na pooi . se:

1. sloučeninami, které jsou známé z odborné líeeaí^^u^i^y, s chemickou strukturou, co ' nepodobnost struktuře sloučenin /

podle vynálezu,

- 21 226 729

2. jinými homology v rozsahu shora uvedené odborné literatury, které máji dobré herbicidní vlastnosti, a

3. komerčními herbicidními sloučeninami o podobné chemické struktuře jako je struktura sloučenin podle tohoto vynálezu.

Všechny sloučeniny v dále uvedených srovnávacích testech jsou genericky definovány jako substituované fenyl-N-alkoxyalkyl-2-halogenacetanilidy. Srovnávané sloučeniny z odborné literatury v dále zde uvedených,tabulkách jsou identifikovány následujícím způsobem:

A. ,...2*-methoxy-6'-terc.butyl-N-(methoxymethyl)-2-chloracetanilid (příklad 18, USA patenty č. 3 442 94-5 a 3 547 620),

B. ....2*-methoxy-6^/-terc.butyl-N-(methoxymethyl)-2-bromacetanilid (příklad 34 USA patentu 3 547 620 a příklad 36

USA patentu č. 3 442 945),

0.♦...2^z,6^z-diethyl-N-(methoxymethyl)-2-chloracetanilid (přiklad 5 USA patentů č. 3 547 620 a 3 442 945J tato sloučenina má obvyklý název alachior’' a je účinnou složkou komerčního herbicidu LASSO^ , obchodní značka Iviošanto Company),

D.....2'-methyl-6'-ethyl-N-(ethoxymethyl)-2-chloracetanilid (příklad 53 USA patentu č. 3 547 620; obvyklý název “acetochlor”),

S.....2*,6'-dimethyl-N-(isopropoxymethyl)-2-chloracetanilid (příklad 31 USA patentu č. 3 547 620 a příklad 33 USA pa- 22 tentu č. 3 442 945), _22β729

F.....2'-methlxl--'-methll-N-(metholyleteyl)-2-chloracětαnilid (sloučenina , č. 6 ve shora uvedeném belgickém patentu, č. 810 76j^:>»

G ....2'-metho}χ-6'-meehhΊ-N-(ethoxylthhl)>-2-chlorθCieacilid * (sloučenina č. 7 ve shora uvedeném belgickém patentu č.

r 810 783),

H. .... 2Z-mttrLlxy--'-methyl-N-(l·-methkxyyroo-2“-l)-2-ihl·lг-ccitacnlid (sloučenina č. 9 ve shora uvedeném belgickém patentu č. 810 7-3) a

I. .·. .2'mIeehlyl-6‘'t_e·tyylNT-(l-methoxyprop-2-yl)-2iChloαacetcnilja (USA patent č. 3 957 730 j . obvyklý název tato sloučenina je-účinnou složkou herbicidu

R

Du^:i ”, rtgittlovaiá obchodní značka Ciba-Geigy CorpoгсСз^ш). .

V preemergeetnich herbicidnich testech jsou sloučeniny podle tohoto vynálezu srovnávány ' se sloučeninami A až I známými z odborné Ι^ομΙ^οι pokud jde o regulaci různých víceletých a jednoletých plevelů, s důrazem na těžko zničitelné druhy, které převládaci při zamořeni takových důležitých plo din, - jakými jsou sojové boby, bavlník, podzemiice Hejná, iřeplca a fazole. Výsledky testů jsou uvedeny níže.

Při diskusi níže uvedených dat se odkazuje na symboly herbicidnich' aplikačních dávek “GIR^” a GRg^”. Tyto symboly jsou udávány v kiOogrameih na hektar (kg/ha); lze je převést

226 729 na jednotku libra/akr a to vynásobením hodnoty v kg/ha číslem 0,895» respektive vydělením hodnoty v kg/ha číslem 1,12. GR^ znamená maximální dávku herbicidu, které je potřeba к dosažení 15% nebo menšího poškození plodiny. GRg^ znamená minimální dávku herbicidu, které je potřeba к dosažení 85% inhibice plevelů. Dávky GR^ a GRg^ jsou používány jako měřítko potenciálního komerčního provedení. Tomu je ovšem zapotřebí rozumět tak, že vhodné komerční herbicidy mohou vykazovat větší nebo menší poškození rostliny v přiměřených mezích.

Dalším vodítkem účinnosti chemikálie jako selektivního herbicidu je selektivní faktor (SF) herbicidu pro dané plodiny a plevele. Selektivní faktor je mírou stupně bezpečnosti plodiny. Je vyjádřen jako poměr GR^/GRg^, t.j. poměr dávky GR-^ pro plodinu к dávce GRg^ pro plevelj obě dávky jsou udávány ve stejných jednotkách (kg/ha nebo libry/akr). Pokud jsou selektivní faktory v níže uvedených tabulkách používány, pak jsou udávány v závorkách v řádce příslušného plevele. Symbol NS znamená *hení selektivní? Krajní nebo nestanovená selektivita je v řádce plevele označena pomlčkou v závorce Prázdné místo znamená, že příslušná rostlina nebyla testována, že z nějakého důvodu nebyla získána data nebo že data byla méně významná než jiná uváděná data, např. byla vypuštěna některá kratší pozorování ve prospěch delších a nebo byla vypuštěna delší pozorování, protože kratší pozorování byla pro specifickou herbicidní účinnost rozhodující.

- 24 226 729

Jelikož snášeenivost plodiny a regulace plevele jsou ve vzáemmném vztahu, má smjyl zde v krátkoosi diskutovat tento vzájemný vztah v terminech selektivních faktorů. · Obecně je iádouží, aby hodnoty · snášeenivoosi plodiny byly vysoké, protože vyšší koncentrace herbicidů jsou často žádány · z toho či jiného důvodu. A naopak je žádouuí, aby dávky pro reguLaci ^plevele byly malé, t.j. je žádoucí vysoká jednotková účinnost, z důvodů ekonomických případně i ekologických. Malé aplikační dávky herbicidu však nemisi být pouSaaužící pro regulaci jistých, plevelů a mohou být tedy vyžadovány větší dávky. Nelepšími herbicidy jsou tedy takové herbicidy, které ^^Χ^ί největší množství plevelů nejmenším množstvím herbicidu a které zajišťují největší bezpečnost plodiny, t.j. mají vysokou snášš^^^-t plodiny. Selektivní faktory” tedy k^s^an^í^jik^jí vzájemný vztah mezi bezpeennoH plodiny a regulaci plevele.

Čím. je vyšší numeická hodnota selektivních faktorů uvedených · v tabulce, tím je vyšší selektivita, herbicidu pro regulaci plevele v dané plodině.

Preemeegeenmi testy zde uvedené zahinnuí jak skleníkové testy · tak i testy na pooi. Při skleníkových testech se herbicid aplikuje buč. ve formě povrchové aplikace po zaseti semen nebo po zasázeni oegeeatioiich řízků a nebo se herbicid smíchá s jssýým mnoostvím půdy a aplikuje se jako krycí vrstva na · testovaná semena zasetá předem v·testovacích nádobkách. Při testováni na pooi se herbicid zahrne do půdy před

- 25 22В 729 zasetím (”PPI“ aplikace), t.j. herbicid se aplikuje na povrch půdy, pak se do půdy zahrne za pomoci mísících prostředků a následuje osetí semeny plodiny.

Testovací způsob povrchovou aplikací ve skleníku se provádí následujícím způsobem: nádobky, např. hliníkové misky typických rozměrů 24,1J cm x 1J,34 cm x 6,99 cm nebo plastické kelímky o rozměrech 9>53 cm x 9>53 cm x.7»62 cm, které mají ve dně odvodnovací otvory, se naplní až po okraj prachovitou hlinitou půdou (Ray silt loam). Ta se stlačí tak, aby její hladina byla 1,27 cm od vršku kelímků. Kelímky se pak osejí rostlinami, které mají být testovány a pokryjí se vrstvou 1,27 cm testované půdy. Herbicid se pak na povrch půdy aplikuje pásovým rozprašovačem v dávce 187 1/ha při 0,211 MPa. Příležitostně lze použít i jiné rozprašovací prostředky, například deVilbissův rozprašovač. Každý kelímek se zalije svrchu 0,64 cm vody. Kelímky se pak umístí do skleníkových záhonů, kde se zalévají zespodu podle potřeby. Při alternativním postupu lze vynechat zalití svrchu. Po třech týdnech od zpracování se pozorují herbicidní účinky.

Herbicidní zpracování zahrnutím do půdy se při skleníkových testech provádí následujícím způsobem:

Do hliníkových misek se dá dobrá ornice. Stlačí se tak, aby sahala 1,9 cm až 1,27 cm od vršku misky. Na povrch půdy se umístí příslušný počet semen nebo vegetativních řízků různých druhů rostlin. Půda, které je potřeba pro doplnění

- 26 22В 729 misek po oseti nebo po přidáni vegetativních řízků se odváží do misek. Pak se řádně promisí se známým množstvím účinné složky aplikované v rozpouštědle nebo ve formě suspenze smáčitelného prášku. Touto půdbu se pokryjí připravené misky. Po zpracování se misky zalijí svrchu vodou (zalití odpovídá 0,64 cm dešti). Potom se zalévají zespodu podle potřeby tak, aby byla zajištěna potřebná lvhkost pro klíčení a růst· Při alternativním postupu lze vynechat zalití svrchu; asi tři týdny po zasetí a zpracování se pozorují účinky.

Data preemergentní herbicidní účinnosti v první sérii testů jsou uvedena v tabulce II. Relativní účinnost sloučenin podle vynálezu je srovnávána s nejdůležitějšími sloučeninami z předcházející odborné literatury na šáchor a pýr plazivý v sojových bobech, bavlníku a kukuřici.

226 729 н

н

со Ен

CQCQ

4-Z4.Z

0-00 H(\l ·* ·* oo ωω a a 4/\^ ζ-'νΐΛ CM ·* ч/H ч>

сои ади аа аа ω αι

ΓΛΟodгл<оой •Ъ ·» S** oooo

СЛ

О о сМ Η й Η > ω rO о rO o •гэ

O co £ •Н

N со н Р<

'íb Λ й о л о 'Cd >со со й •г! й ф >о

со

o o «*

OJ A

ГЛ ч_у

Ol A

1ГЧ Ol •w o

ωω <0 CM ΙΛΗ ·» «4

OH

КЧКЛ л м

OO

ОО <0<0 оо

4Ь ·* оо

V

1Л ч>

<0 1Л 4* Oj •ь ·»

НН χΖ

1Г\ /х «* см О ч^ч-z ω

ч-/

со	н	σχ
4·	см	к\
л	·*	•ъ
о	о	о

0X0* см см

ГЛ

Н (V •ъ о сдсо йй Ч^/Ч_Х к\к\ <мсм

НН Ν>

CU (V шю м ·» ал оо оо v V см см •ь *

CM 0J

	σχ	σχ	см	со
о-		ω	о.	<0	о	1ГХ
ΙΛ	оо	1Л	н	см	OJ	ГЛ
•ъ		*		·*	•ъ	·»
н	см	о	о	о	о	О

	СО	4	00	<0	<0	<0
4*		4·	см	<0	ГЛ	4	1Л
см	ω	3	см	Н	гЛ	си	4*
·*	•ъ	•ь	•ъ			·*	·*
см	о	о	о	о	о	О	н

А с pq

И Рч О ·

=3 м⁴

О φ Λί ί> '0 ^rd ií>

o φ о >й

ΛΙ Ή δ л

Фъ ί> о

Ό О CQ £

•Η

N «5 Η

Οι

Й Φ>

226 728

ωω	ωω	СО СО	ИИ	СОСО	сосо	СОСО
			йй	Й^4
	οο	оо	ч>ч>	оо	оо	оо
OO	о	<0 &	0 4-	00 00	оо	00 00
0 0	о-ко	NXOJ	Lf\OO	d d
οο	но	(\1 г4	ГЛСи	ем см	см см	НН
•4 ·»	·*	•к ·>	•к ·*	•к «к	«к м	•Ч «к
οο	οο	о о	оо	оо	оо	оо
•х/ X/	х?х/	Хе х/	Хе v	ХеХг'	xz\z*

о

			о	/*>к
	/VA		о	о	«к	LT4
КЧ	нн	ГЛ	•4	•4	о	•ч
о		о	гл	о	н	ω
			о	н	о	о
	о-			о
е>	О-к0	о	н		со	10
см	но	о	о	00	LT4	d
•к	•Ч «к	•к	•к	«*	•ч	«к
о	оо	о	н	ем	см	н

LC\

ГЛН

OO

СО 00

Ol OJ «ч * oo cod койгч oo

Ο- Η

ООО «4 «« ο ο

O ΙΑ

CM CM HH

СОСО oo

HH к\гл

ГЛГЛ οω d-н (Md O cm

CM (Μ

CM o CM ω CT\O4 00 oo oo

CM oω o

d
см	оо	00	к0
см	см	см	LT4
04	•4	44	04
о	о	о	о

Tabulka 11 (pokračováni) й ο XI '0 >w α •Η 0 Φ >Ο $ Ο

н	со	00	ф		со
о	к0	trs	гл	со	LA
н	н	см	гл	см	СМ	ей
•к	•к	•к		«4	«к	•ч
о	о	о	о	о	о	о
н	ем	КЧ	4-	1ГЧ	f кО	оо
•	•	•	•	•	•	•
>й	>й	>й	>й	>й	>й	>й
04	01	04	04	04	04	04
IS3	N	N	N	N	N	N

- 29 226 729 ωω

НН оо V V

СО 00 сиси глеи син НН

4“ CU 00 сиси

ЛН Η Η фф оо v v оо V V оо V V

1ЛШ

Л4 Ή Я

Η > £0

X>

rQ О X)

О Ό

О

CQ

О

сл	О	·»	о	оч
	·*	си		е
1—1	ГЛ	ч^	си	ГЛ
ч>	ч^	Ф	н ч^	ЧХ
си	00	4*		О
Сч	Ф	си	(?ч	4
·*		-К	·*	·»
О	н	О	си	н

1ЛГЛ

Н гл фф ΐΛΐΛ •ъ «ч оо

ФФ

ΙΛΙΛ

	оо	ФН
ΛΙΛ	·» ·»	·* л
·* ·*	сиси	ίΛι—1
CUOJ	ч>ч>	н н
	А л
	оо
00 со	4Ф
сиси	4* 1Л	фф
·» ·*	м «Ъ	·» 4W
оо	оо	ΙΛΙΛ А Л

^labulka II (pokračování)

00		си
ф	о-	н	со
н	4*	н	си	-4-
«ъ	л	•ъ		«ъ
о	о	о	о	о

		гл	4-
00	ф	си	си	ф
ГЛ	ΙΛ	н	си	ΙΛ
		•ь	**	·*
О	О	о	о	о

E-·

	о	си	ГЛ	4*
04	н	н	н	н
•	•	•	•	•
>0	>о	>0	>0	>0
Ο-	Ο-	Ο-	Ο-	Ο-
Ν	Ν	Ν	Ν	Ν

- зо 226 729

Data v tabulce II ukazuji, že sloučeniny podle tohoto vynálezu jako třída jsou obecně významně účinné, t.j. mají vyšší jednotkovou účinnost jak na šáchor tak na pýr plazivý, a vykazují větší bezpečnosti kultur sojového bobu a bavlníku než referenční sloučeniny.

Konkrétně, pokud jde o regulaci šáchoru, je zapotřebí si všimnout, že každá testovaná sloučenina podle vynálezu byla mnohem účinnější než sloučeniny A a B, které jsou strukturně nejpodobnější z referenčních sloučenin, a než sloučenina H, která, ačkoliv je méně podobná co do struktury než sloučeniny A a B, je sloučeninám podle vynálezu v jistých aspektech podobnější než sloučeniny C, D, E а I. Konkrétněji je nutno poznamenat, že sloučenina z příkladu 1, která má hodnotu GRgcj 0,10?8 kg/ha, byla přibližně dvakrát účinnější než nejúčinnější referenční sloučenina E (GRg^ J 0,168 kg/ha). Bezpečnostní faktor plodiny sloučeniny z příkladu 1 je u sojového bobu třikrát vyšší a u bavlníku stejný jako u referenční sloučeniny E. Je třeba poznamenat, že sloučeniny podle vynálezu z příkladů 2 a 12 mají jednotkovou účinnost na šáchor stejnou, respektive větší než sloučenina E. Navíc, ačkoliv referenční sloučeniny Fa G mají značně vysokou jednotkovou účinnost, není ani jedna z nich selektivní na šáchor v sojovém bobu, ani sloučenina F není selektivní na šáchor v bavlníku. Ačkoliv sloučenina G selektivně reguluje šáchor v bavlníku, stupeň bezpečnosti má menší než všechny sloučeniny

- 31 22В 729 podle vynálezu s výjimkou sloučeniny z příkladu 2 a značně menší, než sloučeniny z příkladů 5, θ a 13· Zvláště mimořádné faktory selektivity byly nalezeny u sloučenin z příkladů 10 a 14 na šáchor v sojových, bobech·

Pokud jde o regulaci pýru plazivého, sloučenina z příkladu 2 byla téměř třikrát tak účinná jako nejúčinnější referenční chemikálie, sloučenina D, při čemž zachovává shodnou bezpečnost sojového bobu. Sloučenina podle vynálezu z příkladu 3 má také větší jednotkovou účinnost na pýr plazivý a trojnásobnou bezpečnost pro sojový bob než sloučenina D. Opětuje nutno si všimnout, že každá sloučenina podle vynálezu testovaná na pýr plazivý, má významně lepší jednotkovou účinnost než sloučeniny A a B, které jsou z referenčních sloučenin testovaným sloučeninám nejpodobnější. Ačkoliv jednotková účinnost sloučeniny H na pýr plazivý je neptarně vyšší než jednotková účinnost sloučenin z příkladů 10 a 14, selektivní faktory sloučenin z příkladů 10 a 14 na pýr plazivý v sojovém bobu jsou asi dvojnásobné ve srovnání se selektivním faktorem sloučeniny H, která je další z nejpodobnějších referenčních sloučenin· Navíc, referenční sloučeniny A, B, Pa G nejsou selektivní na pýr plazivý v sojovém bobu.

Další pozorování z dat v tabulce II, kterých je potřeba si všimnout, jsou ta, že ze všech testovaných sloučenin mají sloučeniny z příkladu 5, 6, 10 a 14 významně nejvyšší

- 32 228 729 bezpecnnotni faktori - sojového bobu vzhledem k jak šáchoru tak i k pýru plazovému. Sloučenini z příkladů. 5» 6 a 13 maí zdaleka. nejvišší bezpečnoosni faktni' pro bavlník vzhledem k šáchoru. Dále je nutno si všimnout, že mimořádné bezpečnostní faktory plodin sloučenin z příkladů 5, 6, 10, 13 a 14 jsou doprovázeni nízkými dávkami GRgij, což znamená jednotkovou účinnost na sádoji? a na pýr plazivý. V těchto testech byla většina ze · sloučenin podle vinálezu u kukuřice neeeeiekivní stejně jako všechny, až na tři, referenční sloučenini. Sloučenina z příkladu 14 však vykazuje jak na pýr plazový tak i na- šáchor v kukřici významně - lepší selektivitu.

V · jiných- srovnávacích testech byli testovány pi^eem^e^leeuttní herbicidní ύδ^ο^ί referenčních sloučenin C a D a sloučenini z přikladu 1 na různé jednoleté širllíeté plevele v aplikační dávce 3,36 ki/ha. Vysledki byli- vlhldnlclvánl 6 až 7 -týdnů po zpracovali. Procenta reiulace byla zaznametestech, nána. - Data, která - byla v těchto/získánl, jsou uvedena v tabulce III.

- 33 Tabulka III

Preemergentní regulace jednoletých širolistých plevelů* až 7 WAT procenta regulace při dávce

3,36 kg/ha plevel sloučenina z příkladu 1 sloučesloučenina C nina D

Sida spinosa	93	35	73
Hemp sesbania	100	0	69
laskavec srstnatý	83	62	88
rdesno peprník	88	64	76
merlík bílý	75	61	81
ambrózie	72	53	43
durman	98	68	98

Z dat v tabulce III je zřejmé, že sloučenina z příkladu vykazuje význačně lepší účinnost na všechny testované *

širolisté plevele než sloučenina C. Podobně vykazuje sloučenina z příkladu 1 ve srovnání se sloučeninou D značně lepší účinnost na Sida spinosa, Hemp sesbania, rdesno peprník a ambrózii, stejnou účinnost na durman a nepatrně nižší jednotkovou účinnost na laskavec srstnatý a merlík bílý.

- 34 226 729

Dalším srovnávacími testy byly polní testy, kterými byly stanovovány relativní preemergentiní herbicidní účinnosti a'seeeekivity sloučeniny z příkladu 1 vzhledem k referenčním sloučeném C, D, E a I na kuří nohu, Sida spinosa, Hemp sesbania a to v sojových bobech. Tyto testy byly prováděny na oddělených pozemcích s jílovitou (Sharkey) půdou, která obsahovala 2,0 % organické h^c^oty. Pozemky byly zpracovány různými koncentracemi každého z herbicidů, které byly aplikovány v dávce 280,5 kg/ha jako emuugovvtelné ktntcntráty. Po čtyřech az sedmi týdnech , od zpracováni byly pozorovány výsledky. Celý test byl proveden ve trojím vyhotovení.

Získaná data ukazjí, že po 7 týdnech byla jedinou, sloučeninou, která selektivně reguluje Hemp sesbania, sloučenina z příkladu 1. Této regulace bylo dosaženo dávkou (GR^) pouhých 1,96 kg/ha, zatímco dLávka GRq^ pro souučerinny С, E а I byaa 5,6 kg/ha a pro sloučeninu D 5>0 kg/ha. Dávka GRr^ sloučeniny z příkladu 1 u sojového bobu byla 5,9 kg/ha. ^zppňnootní faktor sloučeniny z příkladu 1 je tedy 2,0. Referenčních sloučenin je tak potřeba, asi třikrát více než sloučeniny z příkladu 1, aby se dosáhlo hodnoty GRq^, která by odpovídala sloučenině z příkladu 1, ale bez s^l^t^l^kt-vit^y u sojového bobu.

Po 7 WAT (JAT znаmínáLjak bylo shora uvedeno, počet týdnů od zpracováni) nebyly sloučeniny C a D selektivní na

- 35 226 729 Sida spinosa v sojovém bobu. Dávka GRg^ u sloučeniny I byla

4,2 kg/ha, iyš31oučeniny E 2,8 kg/ha; selektivní faktory byly 1,1, respektive 1,5. Naproti tomu GRgc u sloučeniny z příkladu 1 je pouze 0,8 kg/ha a selektivní faktor u sojového bobu 4,7.

Po 7 WT nebyly sloučeniny C, D a E selektivní na kuří nohu v sojovém bobu. Sloučenina I a sloučenina z příkladu 1 měly v podstatě shodné bezpečnostní faktory, t.j. 1,5» respektive 1,4.

Shora uvedené polní testy tedy ukazují, že až na srovnatelnou regulaci kuří nohy sloučeninou I, sloučenina z příkladu 1 je význačně lepší než referenční sloučeniny C. D, E а I při selektivní regulaci všech tří jednoletých plevelů v sojových bobech po 7 týdnech od zpracování.

V dalších testech byly stanoveny relativní herbicidní účinnosti a selektivity pro ještě delší období. Byly použity tytéž herbicidy jako v předcházejícím testu. Test byl opět prováděn na poli, tentokrát na oddělených pozemcích s půdou od prachovitého jílu po prachovité jílovité půdy s obsahem 3,0 až 3»5 % organického materiálu. V paralelních testech preemergentní regulace zahrnutím do půdy před zasetím a povrchové aplikace byly emulgovatelné koncentráty příslušných herbicidů použity opět v dávce 280,5 kg/ha v příslušné koncentraci herbicidu jako účinné složky. V těchto testech

- 36 _о 226 729 byly herbicidy porovnávány na víceletém plevelu pýru plaživém a na Širolistých plevelech ambrózii, laskavci srstnatém a rdesnu peprníku v sojových bobech. Při těchto testech byly pozemky pátý den po zpracování (DAT znamená počet dnů po zpracování) vystaveny silnému dešti (4,45 cm) a následující dny dešti v hodnotách 2,29 cm, 1,52 cm, 1,27 cm a opět 1,27 cm deště za den. Data, z testů jsou uvedena v tabulce IV.

- 37 Tabulka IV

Preemeegeetní účinnost - aplikace zahrnutím do půdy před osetím

t

X> o X>

o co

226 729

аз V to to uA tA

03 4

00 4-

00 4-

& cm

co 4·

CU co

CM

8 4- 3

·

**

Μ

Μ

M

4*

4*

·»

o»

a*

·

· ·

Η

CU

IA

4

4

4-

A

4

4“

CM

CU

4

H

fA IA

A

A

Λ

A

I

• rM O Ή q q co q Ф Рч φ q p<

O'řb o -p > CO аз аз го 14 гЧ И <D •H

N

P ,Q

S

CO t? •H t>3

CO r4

A

co q •H £ Φ >υ g r-I

CO

4	to	CM	CU	CM	00	oo	CM	to
us	tA	3-	cx	to	3-	4-	4-	ÍX	o-
*	•	•	4b	·>	•	M	•	Λ	M
cm	A	to	<0	LA	to	4-	4-	to	LA
		A	A		A			A

4	CU	CU	cu
CM	O-	3-	cm	O-
	4b	•b	4b	4»
CM	to	10	4	to
	A	A		A

to	cm.	CM	CU	CU	CU	CM	CM	CU	CM
(X	(X	íx	o-	ix	O-	(X	b-	O	O-
4b	4b	4b	4»	4*	4b	4b	4b	4*	4b
LA	to	to	to	to	£	to	to	to	to
	A	A	A	A	A	A	A	A	A

4-

4-

4·

CU

CU

CU

CU

CU

CU

CU

CM

CU

CU

CM

CU

CU

A

O-

O-

O-

to

O-

cs

O-

(X

O-

b-

b·

b-

4b

•

*

4b

4b

4b

4b

4b

4b

- 4b

•b

4b

4b

4b

«*

CM

CM

CU

to

to

to

LA

to

to

to

to

to

to

to

to

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

LA

LA

CA

LA

LA

M

4b

4b

4b '

4b

fA

to

CA

fA

to

CA

A

to

CA

A

to

CA

A

to

CA

1—1

PC

S ň W h

- 38 Tabulka IV (pokračováni)

Preemergetni účinnost - povrchová aplikace

<0 НЧ K\	&	CM K\	£	10 σ\	40 O	CO 4	CO •4	CO 4·
β»	f*				Λ		db
o	K\	IA	OJ	H	4·	4*	4·	4·

3¾	? s	r a	40
4* ia	ct IA	kO ΙΛ	IA

4“	O- OJ	OJ	CM	OJ	OJ	Ol	OJ
O	40 o.	o-	o~	O-	o-	o.	o-
	♦» *	·*	M	•b	•b	•b
IA	40 10	<0	ω	<0	40	<0	<0
	A	A	A	A	A	A	A

4* oo uS 4·

40 O

CM o

CM O-

CM o-

OJ o

OJ o-

40

Ol o-

OJ O

Ol D-

OJ o

fU o.

*

0*

•b

*

•b

•ь

db

db

·*

db

' db

(\i· 4-

IA

40

<0

40

40

40

lA

40

<0

kO

kO

40

A

A

z\

Z\

A

i

A

A

A

A

A

- 39 228 729

Pokud jde o data z tabulky IV, je třeba si všimnout, že při testech zahrnutím do půdy před zasetím žádná z referenčních sloučenin nereguluje selektivně žádný z testovaných plevelů v sojovém bobu při dávkách až do maximální testovací dávky 6,7 kg/ha po 6 týdnech a po 9,5 týdnech od zpracování. Jak je shora uvedeno, selektivita se udává selektivním faktorem neboli poměrem GRj^/GRg^, který má hodnotu 1,0 nebo vetší. Oím vyšší má hodnotu, tím vyšší je selektivita. Naproti tomu sloučenina z příkladu 1 vykazuje selektivní regulaci pýru plazivého, laskavce srstnatého a rdesna peprníku po 6,0 týdnech a regulaci pýru plazivého a rdesna peprníku po 9,5 týdnech. Herbicidní účinnost sloučeniny z příkladu 1 je řádově třikrát nebo vícekrát větší než účinnost referenčních sloučenin na pýr plazivý a laskavec srstnatý (s výjimkou sloučeniny D) a přibližně dvakrát nebo vícekrát účinnější než referenční sloučeniny (vyjma referenční sloučeniny D po 6 a 9,5 týdnech a sloučeniny E po 9,5 týdnech), žádný z herbicidů nereguluje selektivně v tomto testu ambrózii. Výjimkou je sloučenina z příkladu 1, která byla ne tento plevel po 6 týdnech účinnější než referenční sloučeniny.

Z dat získaných při testování herbicidů povrchovou aplikací vyplývá, že opět žádná z referenčních chemikálií nereguluje selektivně žádný plevel v sojových bobech při testování v dávce 6,72 kg/ha nebo menší po 6 nebo 9,5 týdnech od zpracování. Výjimkou je sloučenina D při testování na laskavec

- 40 228 729 srstnatý po 9,5 týdnech. V těchto testech byla pozorována selektivní regulace plevelů u sloučeniny z příkladu 1 na pýr plazivý a rdesno peprník po 6 týdnech a na laskavec srstnatý po 9,5 týdnech. Bezpečnostní faktor byl zde nepatrně vyšší než pro sloučeninu D, t.j. 1,3 proti 1,1. V tomto testu sloučenina z příkladu 1 opět vykazuje mnohem vyšší herbicidní účinnost než referenční sloučeniny.

Z dat uvedených v tabulce IV je zřejmé, že pokud jde o jednotkovou účinnost na plevele, o herbicidní snášenlivost sojového bobu, o bezpečnostní faktory a o způsoby aplikace herbicidů, pak sloučenina z přikladu 1 jako preemergentní herbicid vykazuje podstatně lepší vlastnosti než srovnávané referenční sloučeniny.

Shora uvedená stálost regulace plevelů sloučeninou z přikladu 1 za podmínek silného deště ukazuje, že sloučenina se neochotně vymývá.

V dalších srovnávacích polních testech byla testována sloučenina z příkladu 1 a referenční sloučeniny D a E na selektivní regulaci Sida spinosa a rosičky v bavlníku a to jak povrchovou aplikací tak zahrnutím do půdy před osetím; do druhého z uvedených testů bylo zahrnuto také testování na šáchor. Půdou v těchto testech byla prachovítá hlína s 1,7 % organického materiálu. Pozorování se provádí 2, 6 a 9 týdnů po zpracování. Testování bylo prováděno současně v trojím

- 41 totožném provedení. 226 729

Data z testování povrchovou aplikací ukazují, že sloučenina z příkladu 1 měla více než dvojnásobnou jednotkovou účinnost na Sida spinosa při srovnání se sloučeninami D a E po 6 týdnech a 1,5-násobnou účinnost po 9 týdnech. Sloučenina D nebyla selektivní na Sida spinosa v bavlníku po 6 a 9 týdnech. Selektivní faktory pro sloučeninu E po 6 a 9 týdnech byly 1,1, respektive 1,2 při srovnání s hodnotami 5,3 a 1,8 pro sloučeninu z příkladu 1. Ačkoliv jednotkové účinnosti na rosičku po 6 týdnech byly pro všechny testované sloučeniny srovnatelné, sloučenina z příkladu 1 byla po 9 týdnech účinnější než sloučenina E a selektivnější (selektivní faktor 4,0) než sloučenina D (selektivní faktor SE 2,8).

Při testování zahrnutím do půdy před osetím (PPI aplikace) jednotková účinnost sloučeniny z příkladu 1 po 9 týdnech byla více než dvojnásobná na šáchor, nepatrně menší než dvojnásobná na rosičku a více než 1 l/J-násobná na Sida spinosa ve srovnání s jednotkovou účinností referenčních chemikálií. V tomto polním testu sloučenina z příkladu 1 selektivně reguluje šáchor v bavlníku až do 6 týdnů po zpracování. Žádná z testovaných chemikálií však nevykazuje žádnou selektivitu již po 2 týdnech. Ačkoliv žádná z testovaných chemikálií selektivně nereguluje Sida spinosa v tomto PPI-tes»· tu, krajní selektivitě byla mnohem blíže sloučenina z příkladu 1 než jiné sloučeniny. Sloučenina z příkladu 1 a sloučenina E

226 729 reguluji .rosičku po 2 týdnech.,. ale potom už nejsou ае^^^оЬ Sloučenina D nebyla na rosičku selektivní v žádném ze sledovaných období.

Ze shora uvedených polních testů na bavlníku plynou následující závěry: sloučenina z příkladu 1 byla' značně účinnější na pIiviIi Sida spinosa a šáchor než referenční. sloučeniny, při tom si zachovává svooi účinnost delší ' dobu; sloučenina z příkladu 1 měla lepší selektivní faktory k těmto plevelům. Navíc měla sloučenina z příkladu 1 po 9 týdnech na rosičku v.bavlníku lepši jednotkovou účinnost než sloučenina E a lepši seleetiviiu než sloučenina D.

V dalších srovnávacích testech mezi . sloučeninami D a E a sloučeninou z přikladu. 1 byly stanoveny jejich rel atimi herbicidní účinnoosi a doba životnoosi v půdě na víceleté pIiviIi šáchor a.pýr plazivý. Sloučeniny D a E paaří mezi neúčinnější selektivní herbicidy typu . 2-halogeniaceаailiíd z přldchizelící odborné l.ie^í^c^-tu.r^y. Ve své třídě jsou považovány za standardy při testování jných herbicidů na šáchor, pýr plazivý a další plevele. Testy zde.diskutované byly prováděny dvakrát ve shodném provedeni. Při každém se zpracovával o 25 hlíz šáchoru a 25 oddenků pýru plazivého. Heebicidy byly zahrnuty do krycí vrst^v^y půdy v dávkách postačujícici. pro stanovení. dávky GR^, tj· minimální dávky (v kg/ha) pro ddsažení 50% regulace pllilld. Maximální skutečně aplikovaná dávka byla 11,2 kg/ha, á-:^:Lá^l.L^ji 1,4 kg/ha-. ' Vyhodnocení

- 43 226 729 se provádělo po 3, 6, 12 a 18 týdnech. Po každém hodnocení se odstranila krycí vrstva půdy, odstranily se staré hlízy a fragmenty oddenků a nahradily se novými. Pro následující cyklus se vše přeneslo do skleníku. Výsledky zpracování jsou uvedeny v tabulce V, ve které V/AT znamená počet) dnů po zpracováhi.

Tabulka V životnost v půdě

sloučenina	GR50	(kg/ha)	WAT
šáchor	pýr plazivý
z př. 1	<1,40	< 1,40	3
	<1,40	< 1,40	6
	1,40	1,40	12
	8,40	11,2	18
D	< 1,40	< 1,40	3
	1,12	<1,40	6
	5,88	5,6	12
	>11,2	>11,2	i8
E	< 1,40	< 1,40	3
	1,40	1,68	6
	7,84	11,2	12
	>11,2	>11,2	18

Data v tabulce V pro regulaci šáchoru ukazují, že 3 týdny

- 44 226 729 po zpracováni je dávka GR^q pro každou sloučeninu menši' než 1,40 kg/ha. Po 6 týdnech došlo pouze · k nepntnným změnám. Po 12 týdnech však dochází při regulaci šáchoru ke ' značným změnám. Pro regulaci 30 % je·sice potřeba 1,40 kg/ha sloučeniny z příkladu 1, ale pro dosaženi stejného stupně regulace šáchoru sloučeninou D' je potřeba 5_fQQ kg/ha a slsno^-nju '4 7,84 kg/ha. Po 18 týdnech je pak pro 30% regulaci . šáchoru potřeba pouze 8,40 kg/ha sloučeniny z příkladu 1, ale sloučenin D·a E je potřeba více než 11,2 kg/ha, t.j. více než maximální dávka, které se ’ v tomto testu používá.

Podobně je tomu u pýru plnzivého. Data v . tabulce V ukazují, že po 6 WAT má sloučenina z příkladu 1 a sloučenina D nepatrně lepši účinnost než sloučenina E. Po 12 WAT se však ukazuje převaha sloučeniny . z příkladu 1, které je pro tutéž regulaci pýru plazivého potřeba 1,40 kg/ha, zatímco sloučeniny D 5,6 kg/ha a sloučeniny E 11,2 kg/ha. Lepší herbicidní účinnost sloučeniny z příkladu 1 byla zřejmá také po 18 WAT.

Význačnou výhodou herbicidu'je jeho schopnost zachovávat si svoji účinnost v různých typech půd. V tabulce VE jsou účinnost uvedena data ukazzuící herbicCdni sloučeniny z přikladu 1 na šáchor·v bavlníku a v'sojových bobech v rozmanitých typech půd. Půdy se liší obsahem organické hmoty a obsahem jílu. Herbicidy byly do půdy zaihmuty, půda obsahovala semena zasetá 0,95 cm hluboko a zalití svrchu 0,64 ·cm vody. Hodnocení bylo provedeno 18 dnů po zpracování.

- 45 · 226 729

Tabulka V1

O x>

•ra O co

Д4 cl rH >

CO x>

rH Ή •O

a Ps P <6 tí •H φ >o rH и

to	A	to	LA	0	cO
LA	OA	UA	OA	co	4·
a	·»	4b	A	*	A
o	O	O	O	O	0

A	LA	o-	CM	LA	to
O-	OA	4-	rH	OA	LA
·*	·*	«·	A	a	4b
0	0	O	rH	O	O

4·	CM	A	4	4	ΟΑ
CM	θ'-	CM	CM	CM	to
CM	to	rH	CM	CM	CM
*	4b	4b	. *		4b
O	O	O	O	O	O

10	O	O	O	00
m	e»	4b	*	A
oa 1	O-	A	CA	rH
	A	la	A

O	A	OA	A	O	CO
4b	*b	4b -	A	A	·*
rH	CM	CM	4	to	to
s				P>
co				P	to
O		Φ		rH	a
rH	pj	H Pa	(0	4H .	co ·
	05	rH · CO	r—1	co Я	Ф
P	rH	4rl r—1	O	g
t—l	O	> O		p a	co
•H		Φ	+4	Φ . rH
CO	P>	Mři '	co _	й	-rl
	Pí a	P P s	Φ Й	S P>	P
P>	P co	OH co	x> CO	□ <O	O
ca	CO O	Φ-Η O	co O	H rH	H
«	CQ rH	OWH	ferrH	Q O	fq

rH >P Λ

N

22β 729

Podle dat z tabulky VI není sloučenina z přikladu 1 citlivá na typ půdy a obsah organického maaeeiálu. Sloučenina z příkladu 1 selektivně reguluje šáchor v bavlníku i v sojových bobech v půdách s obsahem 1,0 až 6,8 % organické.hmoty a 1,8 až 9,6 % jílu. Selektivní faktory byly největší v půdě typu Sarpy clay loam.

V dalších testech byla stanovována herbicidni účinnost sloučeniny z příkladu. 1 v půdách s velkým rnioostvim organické hmoty. V trojáásobně provedeném testu na poli byla testována účinnost sloučeniny z příkladu 1 na laskavec srstnatý a meelík bílý v sojových bobech pěstovaných v půdě s hnojem.

' srovnání byly testovány také sloučeniny C, D, E a I. Testování se provádělo jak na předem osázené půdě zahrnutím do půdy tak i povrchovou aplikací. Půda s hnojem obsahovala 2J % organické hi^ty. V těchto testech jak při PPI aplikaci tak při povrchové aplikaci vykazovala sloučenina z příkladu 1 nejvyšši jednotkovou účinnost na melik bílý po 4 WAT. Při PPI způsobu vykazovala po 4 WAT sloučenina z příkladu 1 nejvyšší selektivní faktor u sojových bobů (2,7)? naprdi tomu selektivní.faktor obou sloučenin C i D za stejných podmínek byl 1,1, sloučeniny E a I vůbec nebyly po 4 WAT se^lkt-vní.' žádná ze sloučenin nebyla selektivní na me^ik po 7 WAT při kterémrooiv způsobu aplikace? sloučenina E byla po 7 WAT při obou aplikacích nepatrně účinnější než . .sloučenina z pří- 47 22В 729 kladu 1. Na laskavec srstnatý měla po 7 WAT sloučenina D nejvyšší jednotkovou účinnost i selektivní faktor (1,9) jak při PPI aplikaci tak při povrchové aplikaci. Při povrchové aplikaci byl selektivní faktor sloučeniny D téměř dvojnásobný ve srovnání se sloučeninou z příkladu 1 a sloučeninou E. žádná jiná sloučenina nereguluje laskavec srstnatý po 7 WAT PPI způsobem ani povrchovou aplikací. Sloučenina z příkladu 1 (SE = 2,0) a sloučeniny С a E (SE u obou = 1,0) selektivně regulují laskavec srstnatý po 4 WAT PPI způsobem.

Shora uvedené testy ukazují, že vzhledem к referenčním sloučeninám se nejselektivnější regulace merlíku bílého v sojových bobéch v půdě s hnojem dosáhne PPI aplikací sloučeniny z příkladu 1. Tato sloučenina má po 4 WAT nejvyšší jednotkovou účinnost a selektivní faktor ze všech testovaných sloučenin. Navíc sloučenina z příkladu 1 selektivně reguluje laskavec srstnatý až do asi 7 WAT při povrchové aplikaci a do 4 WAT PPI způsobem. Nejlepší regulace se dosáhne u laskavce srstnatého kteroukoliv aplikací sloučeniny D po 7 WAT. Relativní účinnost sloučeniny z příkladu 1 a sloučeniny D v půdě s hnojem by se měla dále srovnat s relativními účinnostmi těchto dvou sloučenin v půdách s nižším obsahem organické hmoty, např. 3,0 až 3,5 %· lam vykazuje sloučenina z příkladu 1 lepší jednotkovou účinnost a lepší životnost v půdě spolu se selektivitou pro sojový bob a to jak při povrchové aplikaci tak při aplikaci PPI způsobem (víz tabulka IV).

226 729

Předchíázeici popis zdůraanni význačnou herbicidní účinnost sloučenin podle tohoto vinálezu při reiulaci víceletých plevelů i jednoletých širllistých. plevelů v sojových bobech a v ba viníku. Shora bylo dále uvedeno a popřípadě i demeriSrlváno, např. v testech s kuří nohou a - rosičkou, že sloučenini podle elhltl vinálezu ^ιΙ:^ také významnou herbicidni účinnost na jednoleté úz^nst^ plevele, t.j. na trávi. Jak bude/Lále ukázáno na některých jednoletých travách, sloučenini podle tohoto vinálezu v^k^íz^ují značnou přednost před herbicidně nějúčinnějšími a/nebo komerčně dostupnými

2-hllogiaccelinilidy známými z předcbíázjici odborné Ηϊθγιturi. Jak bude z -dat testu zřejmé, existtiji příkladi, v nichž ne jdůleeítj jší 2-lall1ennaceaailid známý z odborné lteerfuri vykazuje lepši herbicidní účinnost než sloučenini podle vinálezu, pokud jde o speečfické jednoleté plevele za ných podmínek. Z dat srovnávacího testu bude však také zřejmé, že sloučenini podle elllel vinálezu jsou při srovnání s nejlepšími 2-hall1eniιaceaailidl celkově při nejmenším srovnatelné, často jsou lepší a -někdi významně - lepší jako selektivní .herbicidi pro neiHaci jednoletých i víceletých plevelů, v sojových bobech, ba viníku, podzeimnii olejně a v jiných

-v kulturách.

V jednom z preemerg1nnních testů ve skleníku byli srovnáváni rela -herbicidní účinnoosi sloučenin z příkladu a z příkladu 11 se sloučeninami C a I (obě jsou komerční — 49

226 729

2-haaogelicetanilily) na jednoleté úLdisté plevele, t.j. na trávy, v sojových bobech. Při tomto testu byly herbicidy zahrnuty do půdy před zasetím,semen. Hodnocení bylo prováděno 17 dnů po zpracován.. Testovaná data, která jsou uvedena v tabulce VII, průměr? · ze dvou pokusů.

Tabulka VII

	GRQ5 (v kg/ha)	GR15(kg/ha)
slou-	cink	Arun-	· Brachii	- divoké	ind.	kýcha-	soj.
čenina	halep-	Hna-	aria	proso	rýže	vice	boby
	ský	ria	planta·			bilá
			ginea
z př.l	0,140	0,84	0,28	0,56	0,95	0,84	~ 1,12
z př.8	0,28	0,28	0,140	0,56	1,12	0,28	>1,12
C	0,56	0,28	0,28	0,56	1,12	1,12	>1,12
I	1,12	1,12	0,56	>1,12	>1,12	>1,12	>1,12

Z dat uvedených v tabulce VII stojí za povšimnut:

1. Ze všech sloučenin sloučenina z příkladu 1 vykazuje alespoň·jednotkovou účinnost nebo seleetivitu na každý plevel v testu. Nevykazuje žádnou seleetivitt na divoké proso, indickou rýži a kýchavvci bílou v sojových bobech.

2. Sloučenina C byla na Arundinaria a divoké proso tak účinná jako účinnější ze sloučenin, z příkladů 1 a 11.

3. Obě sloučeniny z příkladů 1 a 11 byly lepši než

226 729 sloučeniny z předchozí odborné literaUry u semenáčku . ciroku halepského a u kýchavice bílé.

4. Sloučenina z příkladu 11 byla účinnější na Brachiaria planiaginea a sloučenina z příkladu 1 na indickou eýži než sloučeniny známé z odborné J.iesrs^i^u^i^y.

Jestliže shrneme data srovnávacího iesiu z iabulky VII vidíme, že jedna nebo druhá a nebo obě sloučeniny podle vynálezu jsou na jednoleté úzkooisié plevele (Arundinaria a divoké proso) iak herbicičně účinné jako nejlepší referenční sloučeniny z předcházející odborné lieeratury a značně lepší na čiiyřx ú-zkooisié plevele (cirok halepský, Brachiar|a|i planiaginea, indickou eýži a kýchaaici bílou). Zvlášiě stojí za povšimnu* mimořádná jednoiková účinnost sloučeniny z příkladu 1 na semenáček ciroku halepského (GRg^ = 0,14 kg/ha) doprovázená u sojového bobu mimořádným selektivním faktorem asi 8,0 ve srovnáni s >2,0 sloučeniny C, nejlepší z iesiovaných sloučenin známých z odborné lieerauy. Podobně sloučenina z příkladu 11 vykazuje význačnou jednoikovou účinnost na Bradiharia planí agi^a a na ^γοΐιενΐοί bilou se selektivním faktorem >8,0, respektive > 4,0, ve srovnání s >4,0, respekkive^^ u sloučeniny C<

DsIší iesiy -byly prováděny u sojového bobu, . k němuž byla vedle jednoleiýcá ίΐϋ uvedených v předcházejícím iesiu při— míchána semena Panicím (Panicům texanum a РаП panicům).

- 51 226 729

V tomto testu byla srovnávána preemergentní herbicidní účinnost sloučenin z příkladů 1 a 12 se sloučeninami C, D а I známými z odborné literatury. Herbicidy byly zahrnuty do půdy a podle potřeby zespodu zvlhčeny. Maximální používaná dávka herbicidu byla v tomto testu 1,12 kg/ha. Přesné hodnoty a GK15 nad dávku 1,12 kg/ha nebyly tedy stanovovány.

Vyhodnocení proběhlo 2 týdny po zpracování. Data z tohoto testu jsou uvedena v tabulce VIII.

- 52 226 729

Tabulka VIII

$ $	bob	CU	CU	CU	<XJ	си
		Η	Η	Η	гЧ	Η
LT		Λ	μ	·*	·*	04
. Η	гэ	гЧ	Η	Η	Η	гЧ
Ο	ο U1		Ζ\	Ά		/\

i о

	kýcha· vice bílá	ω UX 04 О	X о «« о	си гЧ «ч гЧ /\	ω и> 04 о	á 04 О
	'Ctí
				кх		о
	O (!)		СО	гЧ	00		к0
	•Я >N		CU	су	си	о	их
	rd 'rty		0ч		«ч	•ч	•ч
	Й 14		о	о	о	о	о
	•H					\ζ
	g		о	о	о	о	о
	o		X	о	о	о	о
	r4 ·γ4		о	о	о	о	о
	rH d		•4	·*	•ч	04	04
	Φ Φ		о	о	о	о	о
			V	хУ	х/	\У	\Z
	ké О		ω	ω	CU	ω	си
	o ω		UX	их	гЧ	их	гЧ
	ř> о		*	04	•ч	04	04
	•Я F4 чЗ й		о	о	гЧ	о	н
, cg	1 1
Д	ctí ctí	ctí				о	j±
X	•d В	О	ω	4*	ω	X	о
ьо	$ ctí Й	а	их	гЧ	их	о	их
	Φ-Я ctí·	Я	04	•ь	«ч	л	04
	Я ЯгЧ	ьо	О	о	о	о	о
LT
ОС	1
m	•Я Ф					со	st
Ú5	Ť5 -Я			ď	со	о
	Я Í4		гЧ	Н	си	си	их
CO	d co			•ч	•ч	04
	f4 £		о	о	о	о	о
£	<4
'd	rM λ		о	о	о	о
		о.	о·	о	О-	00
	O (D'pty		о	о	о	о	си
		0ч	Vk	•ч	04	04
	•я φ co		о	о	о	о	о
	о Д		V	V
	11		CU	оо	ω	ч	си
	•Η Φ		гЧ	си	их	гЧ	гЧ
	Д И		04	04	04		04
	ф d)		гЧ	о	о	о	гЧ
	РЦ Р
	1 0)		г—1	ох
	>о		•	•
	ď ф		>Р4	>Р4	о	Й	н
	о q гЧ -Я		Оц	04
	ω д		ы	N

- 53 226 729

Z analýzy dat v tabulce VIII vyplývá, ie sloučeniny podle vynálezu z příkladu 1 c 12 oykajzUí nejvyšši jednotkovou účinnost c seeeetivitu na cirok hclepský c Arwidinaria ze všech testovaných sloučenin. Sloučenina z příkCait 12 mela nejvyšši účinnost a seeetkivitt na kýcciaavci bílou. Sloučeniny z příkladů 1 c 12 spolu se sloučeninou D měly nejvyšši účinnost na divoké proso. Všechny testované sloučeniny měly nejvyšši účinnost -na Panicím (FaH panicům). Sloučeniny podle vynálezu všck byly na divoké proso u sojového bobu selektivnější nei sloučenina D. Navíc byla sloučenina z příkladu 12 druhou aejúčiaaější sloučeninou na Pěnicím texanum a indickou rýii. Sloučenina z příkaaču 1 spolu se sloučeninou,D byla druhou aejúčiaaější sloučeninou na týchaaOci bílou. Na Panicům texanum, ΒγθοΙ^θγϊι pacatcgintn a indickou rýii byia. z testovaných sloučenin nejiíčinnějši . sloučenina D.

Z dat pϊ^,ticházeeícíad srovnávacího testu herbicidní účinnoosi na jednoleté trávy vyplývá, ie sloučeniny podle tohoto vynálezu maci lepši herbicidní účinnost na jisté jednoleté trávy, např. na kuří nohu, rosičku (SI), Arundinaria a ký ech avei bílou, a stejnou nebo obvykle, srovnatelnou účinnost na jáné plevele, např. rosička (povrchová aplikace), prosa» Braclh.aric pllatcginea a indickou rýži, při srovnávání s nejlepšimi z pří sešlých sloučenin, . které . jsou známé z odborné lieerl1u.ry.

- 54 22В 729

Jiné testy ve skleníku c./ntno na poH ukázaly, že slouče niny podle tlhltl vynálezu selektivně reg^^i další druhy ^^ve^ v 'sojovém ^vlni^ a/neto v í^^c¹ imltu^c¹.

.....'Nappiklad sloučenina z příkladu 1 selektivně reguluje šáchor a bér v bavlníku a bér a podslunečnik . v sojových bobech. Při srovnáni s důležitými cceΐ]cnili<looýti herbicidy známými z odborné lieeratui.ry sloučenina z lépe potírá takové resistentn plevele jako je psineček, povijnice a řepeň. Mezi další plevele, na které- jsou sloučeniny podle tohoto . vynálezu lerbicidne účinné, p^C^]^:l pcháč rolni, svlačec polní, sveřep pýřitý, pohanka atd.

Jak bylo shora uvedeno, bylo zjištěno, že sloučeniny podle'tlOltl vynálezu jsou účinné herbicidy v mnoha kulturách. Předchlzzeicí diskuse a data v testech především k regulaci plevelů v sojových bobech a v ^viníku, tedy v plodinách primárního zájmu a ^ί^^ηο^ί. Jak bude uvedeno dále, další testy demoostruji užitečnost sloučenin podle tohoto vynálezu v jistých Jkuturách.

Ve skltnílovéo testu byla testována puttootgeeiní lerbicidni účinnost sloučenin z příkLadů 11 a 12 aplikaci zahrnutím do půdy na pýr plazový, a to v řepce, netýkavce, ciroku a pšeeici. Obě testované sloučeniny selektivně reguluji pýr plazi-vý v iepce a netýkavce. S^^l^lk^tLvní faktor - sloučeniny z příkladu 11 byl u obou plodin 3,5, selektivní faktor sloučeniny z příkladu 12 byl u obou plodin 3,0» Při tomto testu

- 55 228 729 nebyly obě sloučeniny selektivní ná pýr plazivý v ciroku a v pšenici.

V oddělených skleníkových, testech byla testována také herbicidní účinnost sloučeniny z příkladu 1 na šáclhoo·, respektive na pýr plazivý, v řepce, podzeimici olejně, cukrovce, ciroku, pšenici a ječmenu. Herbicid byl aplikován zahrnutím do půdy. Do těchto testů byla zahrnuta jako referenční sloučenina při testováni na pýr plazivý sloučenina D, při testováni na šáchor sloučenina E. Vyhodnoceni proběhlo při testech na pýru plazivém po 19 DAT, při testu na šáchoru po 18 DAT. Testovaná data jsou uvedena v tabulceIX. Seeektivni faktory herbicidů jsou uvedeny v závorkách po dávkách GR^ u příslušné plodiny.

I

226 729

ZX •Η ^rd o rd

P

> 'Ctí o P •rl

O

$ ft Ф >p

Ф o •rl 'Ctí a 3 a ф Ф N rd П o o

PTabulka IX

Η	Ζ~Χ ctí ω	£ •Η
Φ	ΧΖ	N
>		C0
Φ	ΙΑ	гЧ
H	00	Ρ-
Pd	«
	Ο	Ρ
	£ d	Ρ-

I o >o

P «5 O p r—I ·Η ω Ρ

- 56 -
			Z-X
ζ-χ			o
Α	XX	ZX	4b
Λ	O	o	H
H	4*	A	xz
s-z	K>	CM	4
CM	X-Z	4Z	3r
CA	OJ	CO	rA
to	rd	CM	r-l
O	rd	4*	*·
Λ	4*	O	o
O	O	o
	z-x	o	Z“X
O	O	·*	02
•	*	rd
гЧ	H	X-Z	>-z
s_z	x-z		CO
ID A	&		i
o	o	rd	o
	4»	4»	4»
o	o		o	O
		ZX
z~>	^\CQ О Й	4 θ	CM Z-S
4Φ АЙ	K\rT	rd ω н
Oxz	*XZ	rd AZ	o
	O	л	4b
O	А/	O	O
•s/	Z~X
z-\	IA	z-x	Z-X
O		02	02
•	rd	&	S
to	x-z	xz	x-z
x-z	to	CM	CM
CO	A	CM	CM
CM	O	O	O
•		•H	4*
O	O	o	Q
z~x	z->
o	A	»	Z~\
•	·*	o	O
rA	H	4*	•
4Z	X-Z	4±	O-
	to	\—z	v-z
A	co	O-
rd	O	4·	CO
w	4*	4k	•
o	O	O	O
Z-\	/X	z-\
o	o	o	z->
- 4*	·*	Λ	o
to	rd	CA	w
\-z	x-/	K-Z	CO
CO	&	o	s-z A
CM	o	co	CA
4»	4*	4*	M
o	O		O	O
00	to	A	CM	CM
	rA	O	rA	A
3»	CA	rP	CM	CM
O	O	O	rd	H
·*	' 4«	'Ctí	M	•
o	O	>ω	O	O

>Ρ Q

Ρ·

N >Ρ Pd

N

I

- 57 )

226 729

Z dat v tabulce IX je vidět, že sloučenina zpříkladu 1 a sloučenina D selektivně regiluji pýr plazivý v podzeumiii olejně, řepce, cukrovce, pšenici a ječmenu. Seeelrtivni faktor sloučeniny 1 byl však významně větší než faktor sloučeniny D u podzemiice olejně, řepky a cukrovky, shodný u pšenice a menši u ječmene. Sloučenina z příkladu 1 selektivně reguluje šáchor ve všech plodinách v testu s výjinkou cukrovky. Sloučenina E však selektivně nereguluje šáchor v cukrovce, ciroku nebo pšenici.

Vysoká jednotková účinnost sloučenin D a E, uvedená v tabulce IX, je obecně charakteristická krátkodobých skleníkových testech (t.j. 2 až 6 týdnů) těchto sloučenin na pýr plazivý a šác-hor. Jak však zde bylo uvedeno, všechna důležitá data z testů jak ve skleníku tak na poli ukazuj na lepši jednotkovou účinnost na pýr plazivý a šáchor a seeeekivitu u plodin po podstatně delši dobu u sloučeniny z přikladu 1 při srovnáni se sloučeninami D a E. V této sonissoosi lze opět odkázat ^^a tabuli IV která obsahuje ^data. srovnávaciho ^polniho testu až do 9,5 týdne působeni těchto sloučenin napýr plazi— vý a jiné plevele v sojovém bobu (ani sloučenina D ani sloučenina E selektivně pýr plazivý v sojovém bobu, dokonce ani při hodnoceni po 3 WAT), 2. na shora uvedenou diskusi • « dat srovnávacího polního testu při působeni těchto sloučenin na šáchor a jiné plevele v bavlniku po dobu až devííi týdnů (ani sloučenina D ani sloučenina E neregglulí selektivně

- 58 228 729 šáchor v bavlníku, dokonce ani při hodnocení po 2 WAT) a 3. na tabulku V, ve které jsou uvedena data srovnávající životnost v půdě sloučeniny z příkladu 1 se sloučeninami D a E na šáchor a pýr plazivý po 3> 6> 12 a 18 týdnech. Sloučenina z příkladu 1 měla jednotkové účinnosti vyšší než sloučeniny D a E po 3 WAT (řádově vyšší při hodnocení po 12 WAT) a o nestanovené množství vyšší při hodnocení po 18 WAT. Mělo by zde být také uvedeno, že celkově lepší jednotková účinnost, životnost v půdě a selektivita na kultury sloučeniny z příkladu 1 vzhledem ke sloučeninám D a E na šáchor a pýr plazivý je aplikovatelná na mnoho jiných plevelů, zvláště cirok halepský, Hemp sesbania, Sida spinosa, rdesno, merlík bílý atd.

V dalším testu byla testována preemergentní účinnost sloučeniny z příkladu 1 na poli na jisté roční plevele v několika plodinách. V paralelních testech byly herbicidy aplikovány a) povrchově a b) zahrnutím do předem oseté půdy. Test s aplikací zahrnutím do předem oseté půdy byl hodnocen 33 dnů po zpracování. Test s povrchovou aplikací byl hodnocen po 34 DAT. V obou testech sloučenina z příkladu 1 selektivně reguluje kuří nohu a bér zelený v kukuřici, sojových bobech, bavlníku, netýkavce a podzemnici olejně. V sojových bobech byl regulován také merlík bílý. V PPI testu byla selektivně regulována kuří noha a bér v ciroku a v cukrové kukuřici.

Z předcházejícího podrobného popisu plyne, že sloučeniny podle tohoto vynálezu mají neočekávané a významně lepší i

- 59 228 729 jak absolutní tak i relativní herbicidní vlastnosti než strukturně nejpodobnější nejdůležitější sloučeniny, jiné homology a analogy a komerčně dostupné 2 halogenacetanilidy známé z odborné literatury. Podrobněji řečeno, sloučeniny podle tohoto vynálezu vykazovaly mimořádnou jednotkovou účinnost, dlouhou životnost v půdě a bezpečnost kultur vzhledem к víceletým i jednoletým širolistým i úkolistým plevelům v sojovýdh bobech, bavlniku, podzemnici olejné, řepce, netýkavce a jiných plodinách. Ještě detailněji řečeno, sloučeniny podle^tohoto / vynálezu mají lepší herbicidní účinnost na víceleté plevele, jako je například šáchor a pýr plazivý, na jednoleté širolisté plevele, jako je například Hemp sesbania, Sida spinosa, merlík bílý a rdesno, a na jednoleté ú^olisté plevele, jako je například kuří noha, rosička (PPI), Arundinaria a kýchavice bílá. Navíc bylo ukázáno, že sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou obecně srovnatelné s nejlepšími důležitými sloučeninami známými z odborné literatury při regulaci jiných jednoletých travnatých plevelů, jako je například cirok halepský, rosička (při povrchové aplikaci), béry, prosa (Panicům texanum, Fall panicům, divoké proso), Brachiaria plantaginea a indická rýže, a jednoletých širolistých plevelů, jako je např. laskavec srstnatý a durman. A konečně, sloučeniny podle tohoto vynálezu vykazují zvýšenou účinnost a zvýšené po tírání resistentních jednoletých širolistých plevelů, jako je např. povijnice, řepeň, ambrózie a podslunečník.

i

226 729

Toxíkologické studie sloučeniny z přikladu 1 ukazuji, že sloučenina je uoelz bezpečná. Při požiti je nepatrně toxická (jednoOlivá dávka OLD^q je 2600 mggkg), nepatrně toxická ' je i při kožní (dermální) aplikaci (DLD^q je 5010 mggkg), mírně dráždí oči a kůži. Mimo obvyklou opatrnost nejsou nutná žádná zvláštní opatřeni při zacházení s touto sloučeninou.

Herbbcidni prostředky podle tohoto vynálezu včetně koncentrátů, které je ťebi před použitím ředit, obsahuj alespoň jednu účinnou složku a pomocné.činidlo v kapalné nebo pevné formě. Prostředky se vyrábějí tik, že se účinná složka smísí s pomocným činideem, kam palňi plři ředidla, plnidla, nosiče a doplňková činidla. Vyrábějí se tik prostředky ve formě jemných pevných částic, tablet (pelet), roztoků, disperzi nebo eimlzí. Účinná složka se tedy může používat s pomocným činideem, jakým je například jemně rozemleté pevné č^s^t^tice, kapaliny organického původu, voda, smááéci činidla, dispergačni činidla, emu^-ačni činidla nebo jakíkooiv jejich vhodná kombinace.

Prostředky podle tohoto vynálezu, zvláště kapaainy a s^^ášitol^né prášky, s výhodou obsalulí jeko doplňkové činidlo jedno nebo více povrchově aktivních činidel v takových množstvích, aby byl daný prostředek snadno dispergovatelný ve vodě nebo v oleji. Zalhrnutito povrchově aktivního činidla do prostředků se jejich účinnost značně zvyšuje. Terminem povrchově aktivní činidlo se zde rozumí smáčecí činidla, i

- 61 226 729 dispergační činidla, suspenzační činidla a emulgační činidla. Stejně lze použit i kationtová, .aniontová a neiontová činidla.

Výhodnými smáčecími činidly jsou alkylbenzen- a alkylnaftalen-sulfonáty, sulfatované mastné alkoholy, aminy nebo amidy kyselin, estery kyselin s dlouhým řetězcem s isothionátem sodným, estery sulfosukcinátu sodného, sulfatované nebo sulfonované estery mastných kyselin, ropné sulfonáty, sulfonované rostlinné ol^jpe, diterciární acetylenické glykoly, pólyoxyethylenové deriváty alkylfenolů (zvláště isooktylfenolu a nonylfenolu) a polyoxyethylenové deriváty esterů vyšších mastných jednosytných kyselin s anhydridy hexitolů (např. sorbitanu).

Výhodnými dispergačními činidly jsou methylcelulosa, pólyvinylalkohol, ligninsulfonáty sodné, polymerní alkylnaftalensulfonáty, naftalensulfonát sodný a polymethylenbisnaftalensulfonát.

Smáčitelné prášky a ve vodě dispergovatelné prostředky obsahují jednu nebo více účinných složek, inertní pevné plnidlo a jedno nebo více smáčecích a dispergačních činidel. Inertní pevná plnidla jsou obvykle minerálního původu, jako například přirozené jíly, infuzoriová zemina, syntetické minerály odvozené od kysličníku křemičitého a podobné. Mezi příklady takových plnidel patří kaolinity, attapulgitová hlinka a syntetický křemičitan hořečnatý. Prostředky ve formě smáčitelného prášku podle tohoto vynálezu obsahují obvykle

- 62 226 729 od asi 0,5 do 60 dílů (s výhodou od 5 do 20 dílů) účinné složky, od asi 0,25 do 25 dílů (s výhodou 1 až 15 dílů) smáčecího činidla, od asi 0,25 do 25 dílů (s výhodou 1,0 až 15 dílů) dispergačního činidla a od asi 5 do asi 95 dílů (s výhodou 5 až 50 dílů) inertního pevného plnidla. Všechny díly jsou.hmotnostní díly vztažené na celkovou hmotnost prostředku. Jestliže je to žádoucí, lze nahradit od asi 0,1 do 2,0 dílů pevného inertního plnidla inhibitorem koroze, protipěnivým činidlem nebo obojím.

Mezi prostředky patří také prachové koncentráty, které obsahují od 0,1 do 60 hmotnostních dílů účinnééložky na vhodném plnidle. Tyto prachy se pro aplikaci mohou ředit na koncentraci v rozmezí od asi 0,1 do 10 hmotnostních procent.

Vodné suspenze nebo emulze se mohou vyrábět tak, že se vodná směs ve vodě nerozpustné účinné složky smíchá s emulgačním činidlem a míchá se až do zhomogenizování. Získá se tak stabilní emulze velmi jemných částic. Výsledná koncentrovaná vodná suspenze se vyznačuje extrémně nízkou velikostí částic, takže po zředění a postříkání dojde к velmi stejnoměrnému pokrytí. Vhodné koncentrace těchto prostředků obsahují od asi 0,1 do 60 %, s výhodou 5 až 5θ hmotnostních % účinné složky. Horní hranice je dána hranicí rozpustnosti účinné složky v rozpouštědle.

V jiné formě vodných suspenzi se s vodou nemisilaLný

- 63 226 729 herbicid převede na milkTotobolky, které jsou dispergované.ve vodné fázi. V jednom uspořádáni se droboulinké tobolky vyrábí tak, že se vodná fáze obesa^ic^ lignnnsufonnátové emdgačni Činidlo uvede do kontaktu s s vodou neMíi/tebou chemLkááií a s ptlyíethylenpolyfetLylStkУαanaαaneí dispergováním s vodou nemisitelnlu fázi ve vodné fázi, načež se přidá polyfunkční amin. Isokyanatanová sloučenina, zreaguje s aminovou sloučeninou. Vznikne slupkovitý obal z pevné močoviny kolem částic s vodou nemísStnlné chemíkááin, čímž.se vyrobí mikrotobolky. Koncentrace íattniálu ·ve formě mikn-tobolek se pohybuje obvykle v rozmezí od asi 480 do 700 g/1 z celkového prostředku, ·s výhodou 480 až 600 g/1.

Κοπι^ιΙ^ϊ^ jsou obvykle roztoky účinné složky v rozpouštědle, které nejsou s vodou m-sitelné nebo které jsou částeč» ně íísitnlté s vodou, spolu s povrchově aktivním činidlem. Mezi vhodná rozpouštědla účinné složky podle tohoto vynálezu patři dimethylformamid, diíethylsujftxid, N-míehyУplУrolidon, uhlovodíky a s vodou t.emísStnlné ethery, estery nebo ketony. Kapalné koncentráty o vysoké kmcceinraci účimafeciožky ·se mohou vyrábět tak, že se účinná složka rozpustí v rozpouštědle, a potom se zředí, například petrolejem na klnccniraci aplikace.

Prostředky ve formě. koncenirátů obsáhnul obvykle od asi 0,1 do 95 dilů (s výhodou 5 až 60 dílů) účinné složky, asi 0,25 až 50 dílů (s výhodou 1 až 25 dílů) povrchově aktivního i · 64 -

226 729 činidla a kde je to žádoucí asi 4 až 94 dílů rozpouštědla. Všechni dili jsou dili hieUnoutní vztažené na. celkovou hutnost emuugovatelného oleje.

Granule jsou fyzikálně stálé prostředky se tím, že účinná složka přilnula k základní mařici inertního práškovitého plnidla nebo je v něm distriluovέnc. V prostředku může být příUo^nu povrchově aktivní činidlo, · jako je např. shora uvedené povrchově aktivní činidlo, které napomáhá vymyti účinné složli z · částice. Přírodní jí li, pyio^il-iti, íLLíí a · vermUjkuit jsou příkladi pouužtelných tříd minerálních plnidel ve formě pevných čássic.· .Výhodnými plnidli jsou porézní, absooppivni předem · virobené částice, jako.jsou například předem virobené a proseté částice · ctacoulgitl·nebo teplem expandované částice vermikkuitu, a jemně rozemleté hlinki, jako jsou například kaolinové hlinki, hidratovaný attapu^^ nebo bentonitové hlinki. Tato plnidla se rozpráší nebo se rozmiclhaí s účinnou složkou. Vyrobí se tak herbicidni granule. .

Grannlιácní prostředki podle tohoto vinálezu · mohou ubiah.uvat 0,1 až asi 30 dílů s výhodou od asi 3 do hmoUnnutních dílů účinné složki· na 100·hieUnoutníeh dílů hlinki a O až asi 5 hInoUnootních dílů povrchově aktivního činidla na 100 dilůl ve formě pevných čássic.

Prostředki podle tohoto vinálezu mohou také obsahovat . další přísadi, napo^>íklcd ·hnoivá, jiné herbicidi, jiné peesicidy,

- 65 226 729 ochranná činidla s podobná činidla použitá jako adjuvanty nebo v kombinaci s kterýmikoliv shora popsanými adjuvanty. Mezi chemikálie, které jsou použitelné v kombinace s účinnými složkami podle tohoto vynálezu patři například triaziny, močoviny, karbamáty, acetamidy, acetanilidy, uráčily, deriváty kyseliny octové, deriváty fenolu, thiojkarbamáty, triazoly, benzoové kyseliny, nitrily, bifenylethery a podobné, jako jsou například:

Heterocyklické deriváty, které jako heteroatom obsahují atom dusíku nebo atom síry;

2-chlor-4-ethylamino-6-isopropylamino-l,3»5“triazin,

2-chlor—4,6-bis(isopropylamino)-l,3,5-triazin,

2- chlor-4,6-di(ethylamino)-l,3,5-triazin,

3- isopropy1-1H-2,1,3-benzothiadia zin-4-(3H)-on-2,2-dioxid,

3-amino-l,2,4-triazol,

6,7-dihydrodipyrido(1,2-a í 2',1'-c)pyrazidiniová sul, 5-brom-3-isopropyl-6-methyluracil,

1,1'-dimethy1-4,4'-bipyridinium.

Moč oviny:

N(4-chlorfenoxy)fenyl-N,N-dimethylmočovina, N,N-dimethyl-N*-(3-chlor-4-methylfenyl)močovina,

3-(3,4-dichlorfenyl)-l,1-dimethylmočovina, >(3,4 -dichlorfenyl)-l,1-dimethylmočovina, l,3-dimethyl-3~(2-benzothiazolyl)močovina, 3-(p-chlorfenyl)-l,1-dimethylmočovina,

1- butyl-3-(5,4·-dichlPгeinyl)-i--etthy močovina. 288 229

Karbamítyythiolkarbamíáy: .

2- chlPrally-ědettУyěditPiokabbaiát, S-(4-chlprbenzyУ)-^,N-diethylthP01&abbaiát, ifíoprop;yl-N-(3-chlor'fenll)-kabbamát,

S^^-dichlora LLy 1-N ^-disooprpidthiolkar bamíá, ethyl-N,,Nděpbpppl·thiolkabbamát,

S^]^3ro^p^2^-^<^i-pr opy1tni o lká rbamát.

Ace·tamidělaceeaniliěy/anilinl/amidy:

2-chr-N-N,d-dilllceaceta.did,

INN-dimeeOyl-2,2-dif enylacetamid, N-(2,4-dimethy1-5-í Цtbif0uibeethyl)sulf iyyl]aiLinp]fenl1)acetamid, .

N-isoptopyl-2-chloracetaniliě,

2' ,6'-debthyl-Nmee·th.oxymeethl··-2-chlooaccean:ilid,

2''-meehy l-^-ethyl-N-C 2-metho3xypop-2-y 1 )--2cC.looaceeaailiě_í a,a,a-trifluor-2,6-dinitro-N,N-diproop11pp-oouidin,

N- (1,1-dimee;Уylpbppiny1) -3,5-dichlPbbenzamid.

K ^eřny/estery/a lkpУbPy: .

ě,2-L.paPlpppriPionovά kyselina,

2- meehyl-4-chlpreenpχlPctPvá kyselina, ě,4-dicelopí'lpcp;tpcotová kyselina, m^ei^j^y<^í^1;ec· 2-L4-(2,4-dichPabeeppχy)eiPPxy]popppinové kyseeiny,

3- aminp-2,5-dichlPbbenzoová ky selina., 2-eetPpχ--3,ě-dicУlpeiiPPPává . kyseeina,

226 729

- 67 2,3»6-trichlorfenyloctová kyselina, N-l-naftylitalamová kyselina, sodná sůl 5-Í2-chlor-4-(trifluormethyl)fenoxy]-2-nitrobenzoové kyseliny,

4.6- dinitro-o-sek.butylfenol, N-fosfonomethylglycin, jeho monoalkylaminy s 1 až 6 atomy uhlíku, jeho soli alkalických kovů a jejich kombinace.

Ethery:

2,4-dichlorfenyl-4-nitrofenyl-ether, 2-chlor-a,a,α-trifluor-p-tolyl-J-ethoxy-4-nitrodifeny1-ether·

Různé:

2.6- dichlorbenzonitril, dihydrogenmethanarsonát sodný, methanarsonát sodný.

Mezi hnojivá, která jsou použitelná v kombinaci s účinnými složkami, patří například dusičnan amonný, močovina, potaš a superfosfát. Mezi jiná použitelná aditiva patří materiály, v nichž mají rostlinné organismy kořeny a v nichž rostou, jako je například kompost, hnojivo, humus, písek a podobné.

Ilustrace herbicidních prostředků shora popsaných typů jsou uvedeny v následujících příkladech.

— -8

I_e Hnul gova tel né konceeirátl 226 729 osní procenta

A. sloučenina z příkladu δ. 150,0 směs aodecylbenzetiuUilnátu vápenatého s

TD polylxlethyl-enttheny /např. Atlox 3437F a Atlox· 3438F/5,0 moniohlorbtnztn45,0

100,00

B. sloučenina z příkladu čí. 1285,0 směs aodaeilsuU:ilnátu vápenatého s alkylarylpllytthtraiOohoteo4,0 rozpouštědlo aromatických uhlovodíků s 9 atomy uhlíku110

100,00

C. sloučenina z příkladu č. 135,0 směs aodeeilbenz-enisUflnátu vápenatého š pol^x^^e^y^^^^ /např. - AAlox 3437F/1,0 xylen94,0

100,00

II. Kapalné klnceeliráty h:oolnQot]ní procenta

A· sloučenina z případu č. 110,00 xylen90,00

100,00

- 69 -
				220 729
B.	sloučenina z příkladu	v c.	2	85,00
	d imethylsulf0xid			15,00
				100,00
c.	sloučenina z příkladu	v> c.	3	50,00
	N-methylpyrrolidon			50,00
	•			100,00
D.	sloučenina z příkladu	v c·	4	5,0
	ethoxylovaný ricinový	olej	20,0
	Rhodamin В			0,5
	dimethylformamid			74,5

100,00

III. Emulze hmotnostní procenta

A. sloučenina z příkladu č. 140,0 polyoxyethylen/polyoxypropylenový blokový kopolymer s butanolem /např. Tergitol ХН/ 4,0 voda56,0

100,00

B. sloučenina z příkladu č. 55,0 polyoxyethylen/polyoxypropylenový blokový kopolymer s butanolem3,5 voda91,5

100,0

- 70 IV. Smáčitelné prášky 226 729 hmotnostní procenta

A. sloučenina z příkladu č. 125,0 lignosulfonát sodný3,0

N-methyl-N-oleyl-taurát sodný1,0 amorfní kysličník křemičitý /syntetický/71,0

100,00

B. sloučenina z příkladu č. 6 dioktylsulfosukcinát sodný lignosulfonát vápenatý amorfní kysličník křemičitý /syntetický/	80,0 1,25 2,75 16,00 100,00
C. sloučenina z příkladu č. 7	10,0
lignosulfonát sodný	3,0
N-methyl-N-oleyl-taurát sodný	1,0
kaolinitová hlinka	86,0 100,00
V. Prachy
hmotnostní procenta
A. sloučenina z příkladu č. 1	2,0
attapulgit	98,0

100,00

- 71 I í

¹ В. sloučenina z přikladu č. 8 montmorillonit

C. sloučenina z přikladu č. 9 | bentonit

I

I

D. sloučenina z přikladu c. 11 infuzoriová hlinka

226 729

60,0

40,0

100,0

30,0 ,„2Q>P,100,00

1,0 . 22*0., 100,00

VI· Granule

A, sloučenina z příkladu č, 1 granulovaný attapulgit (20 až

B, sloučenina z příkladu č. 12 infuzoriová hlinka (20 až 40)

C, sloučenina z příkladu č. bentonit (20 až 40) hmotnostní procento

15,0 mesh) 85.0

100,00

50,0

100,00

0,5 . JŽ2>2100,00

- 72 228 729

D. sloučenina z příkladu č. 145,0 pyrofylit (20 až 40)95»0

100,00

VII. Iviikrotobolky

A. sloučenina z příkladu č. 149,2 (jako mikrotobolky ve slupkovitém obalu z polymočoviny) p lignosulfonát sodný (např. Reax 88 B)0,9 voda49.9

100,00

B. sloučenina z příkladu č. 1210,0 (jako mikrotobolky ve slupkovitém obalu z polymočoviny)

R lignosulfonát draselný (např, Reax C-21)0,5 voda89.5

100,00

C. sloučenina z příkladu 6. 1380,0 (jako mikrotobolky ve slupkovitém obalu z polymočoviny)

R lignosulfonát hořečnatý (Treax LTM)2,0 voda18.0

100,00

- 73 226 729

Jestliže se postupuje podle tohoto vynálezu, pak se účinná množství acetanilidů podle tohoto vynálezu aplikují na půdu s rostlinami nebo se zahrnou do vodného prostředí jakýmkoliv vhodným způsobem. Aplikace kapalných prostředků nebo prostředků ve formě pevných částic na půdu se může provádět konvenčními způsoby, např. mechanickými rozprašovači, rámovými a ručními postřikovači a rozprašovacími postřikovači. Pro svoji účinnost v nízkých dávkách se mohou prostředky aplikovat také z letadel ve formě prachu nebo postřiku. Aplikace herbicidních prostředků na vodné rostliny se provádí obvykle tak, že se prostředky přidají к vodnému prostředí v oblasti, ve které je regulace vodních rostlin žádoucí.

Aplikace účinného množství sloučenin podle tohoto vynálezu na místo nežádoucích plevelů je podstatná a kritická pro pracovní postup podle tohoto vynálezu. Přesné množství účinné složky, kterého je nutno použít, závisí na různých faktorech. Mezi tyto faktory patří druh rostliny, stupeň jejího vývoje, typ a druh půdy, množství srážek a druh použitého acetanilidů. Při selektivní preemergentní aplikaci na rostliny nebo na půdu se obvykle používá dávka od asi 0,02 do asi 11,2 kg/ha, s výhodou od asi 0,04 do 5,60 kg/ha, výhodněji od 1,12 do 5,6 kg/ha acetanilidů. V některých případech mohou být žádoucí vyšší nebo nižší dávky. Odborník může na základě této specifikace a shora uvedených příkladů

226 729 snadno určit optimáui · dávku, které je potřeba pro ten který konkrétní případ.

Termín půda” se zde používá v nejširšim smyslu. Zahrnuje v sobě všechny konvenční půdy” tak, jak jsou uvedeny ve Weebser's New Interna ti ona 1 Dictionary, . druhé vydání, Unabridged (1961). ·Tento termín se tedy týká jakékoUio sloučeniny nebo jakVhokoUio prostředí, v němž mohou mít rosiiny kořeny nebo v němž mohou růst. Paří sem nejen · země, ale také kom^^os, hnoUiou, vlhký hnůj, humus, písek a podobné, upravené tak, aby · podporovaly růst rostliny.

Ačkediv je tento vynález popsán se zřeteeem na sppečiické moodfikace, jeho detaily nejsou konst:]uiovén.y jako omeezeí, s výjimkou rozsahu, který je uveden v náslcdužicich bodech předmětu vynálezu.

Claims (3)

1. Předrnět vynálezu

   228 729

   1. Herbicidní prostředky, vyznačující se tím, že obsahují adjuvant a jako účinnou složku herbicidně efektivní množství sloučeniny

   O II

   C1CH_OC CH_o0R ² x „ / ² v němž

   R znamená ethylovou, propylovou, isopropylovou, isobutylovou, sek.butylovou, cyklopropylmethylovou, allylovou ne bo propargylovou skupinu, ,R^ znamená methylovou, ethylovou, propylovou nebo isopropylovou skupinu a

   Rg znamená atom vodíku, methylovou nebo ethylovou skupinu, s tím, že jestliže Rg znamená atom vodíku, pak R^ znamená ethylovou skupinu a R znamená allylovou skupinu, jestliže Rg znamená ethylovou skupinu, pak R^ znamená methylovou skupinu a R znamená isopropylovou skupinu, jestliže Rj znamená methylovou skupinu, pak R znamená ethylovou, isopropylovou, isobutylovou, sek.butylovou nebo cyklopropylmethylovou skupinu, stliže znamená ethylovou skupinu, pak R znamená

   22В 729 зек, butylovou, allylovou nebo propargylovou. skupinu., jestliže R^ znamená propylovou skupinu, pak R znamená ethylovou skupinu, a jestliže znamená isopropylovou skupinu, pak R znamená ethylovou nebo propylovou skupinu,
2. 2, Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že shora uvedenou sloučeninou je 2 *-methoxy-6'-methyl-N-dsopropoxymethyl)—2-chlorасеtánilid,
3. 3. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím,· že shora uvedenou sloučeninou je sloučenina vybraná ze skupiny zahrnující 2 '-methoxy-6 '-methyl-N-(ethoxymethyl )-2-chlóracetanilidj 2 '-methoxy-6 '-methyl-N-(1-methylpropoxymethyl)-2chloracetanilí.d, 2 '-ethoxy-б'-methyl-N-(allyl.oxymethyl)-2chloracetanilid, 2 *-ethoxy-б'-methyl-N-(propargyloxymethyl)-

   2-chloracatanilid, 2'-ethoxy-6'->ethyl-N-(l-methylpropoxy- methyl )-2-chloracetanili.d, 2 '-propoxy-ó '-methyl-N- (ethoxymethy 1 )-

   2-chloracetanilid, 2 '-ísopropoxy-6 '-methyl-N-(ethaxymethyl )- 2-chloracetani.lid, 2 '-iso.propoxy-6 '-methyl-N-(propoxymethyl)2-chlor асе táni lid, 2'-ethoxy-N-(allyloxymethyl )-2-chl.oracetanilid a 2 *-meth.oxy-6 *-ethyl-N-(isopropoxymethyl )-2chlorace tánili d.

   Vytiskly Moravské tiskařské závody, provoz 12, Leninova 21, Olomouc

   Cena: 2,40 Kčs