CS226173B2 - Device for connecting artificial excretory organ bag with bandage - Google Patents

Description

Vynález se týká prostředku ke spojení vaku umělého vývodu s obvazem. Vaky tohoto typu jsou obvykle upevněny na obvaz, který je ve styku s kůží nemocného a obklopuje umělý vývod. Je nutné, aby bylo možno vak z umělého vývodu sejmout a naladit jej novým, prázdiým vakem. Na druhé streně je zapotřebí, aby spojení bylo bezpečné a pevné.

V brisském patentu č. 1 021 145 z roku 1966 je navrhován konektor, jehož prostřednictví je možno vek snadno odstřeni! i připevr^i^-t. V tomto uspořádání však jde vždy o dva pracovní postupy, při prvním je nutno odšroubovat konektor 8 vakem od obvazu a pak je nutno odšroubovat vak od konektoru. Je zřejmé, že v případě, že vak je plný, je tento postup velmi nepřjjemný i v případě, že uživatel vaku je zručný.

V brisském patentu č. 1 099 455 se navrhuje uspořádání, v němž je do prvního prstence vložen druhý neúplný prstenec, který slouží k upevnění hrdla vaku v pří^padě, že toto hrdlo je uloženo do mezery mmzi svrchu uvedenými prstenci. V případě, že má být zaručena požadovaná těsnost, je nutné, aby oba prstence k sobě pevně přiléhaly.

V tomto případě však je velmi nesnadné pro uživatele vyjmout neúplný prstenec. Při odstraňování vaku je tedy pravděpodobné, že se poškodí obvaz a nebo připojení prvního prstence k obvazu. Toto uspořádání tedy může způsobit nooiteli podstatné nepohoodí.

V brisském patentu č. 1 212 904 je navrhováno poměrně složité řešení. Spojení vaku a obvazu je vyřešeno pomocí zdvojeného prstence, jehož obě části se ’pomooí páky, která £ak zajistí upevnění vaku, jehož hrdlo je vsunuto mezi obě části prstence. Prstenec nasedá na další prstenco^tý výběžek, který je přidržován na těle nositele pomocí pásu.

Tato konstrukce Je poměrně složitá a nehodí se к výrobě ve velkém. Mimoto vyžaduje odstranění plného vaku opatrnost a zručnost, což není vždy možno zaručit u velmi starých nemocných. Je tedy stále zapotřebí navrhnout nový způsob spojení, který by umožňoval rychlé a snadné odstranění vaku.

Předmětem vynálezu je prostředek ke spojení vaku umělého vývodu s obvazem, vyznačující se tím, že sestává z prvního spojovacího členu ve tvaru uzavřené smyčky, v níž je uložen otvor, přičemž první spojovací člen je definován dvěma protilehlými stěnami z druhého spojovacího členu, který má rovněž tvar uzavřené smyčky a je opatřen žebrem nebo výstupkem, zapadajícím do kanálků prvního spojovacího členu a těsně dosedajícím alespoň na jednu stěnu prvního spojovacího Členu.

Žebro nebo výstupek druhého spojovacího členu může být pevně sevřeno mezi oběma stěnami žlábku druhého spojovacího členu.

S výhodou má tedy první spojovací člen tvar kanálu v příčném řezu a druhý spojovací člen má takový tvar, že jeho výstupek je uložen mezi oběma stěnami žlábku·

Žebro druhého spojovacího členu může být popřípadě opatřeno pružným a ohebným těsnicím proužkem, který po spojení obou spojovacích členů těsně naléhá na jednu stěnu kanálku, čímž se zlepšuje těsnění obou spojovacích členů. Těsnicí proužek je popřípadě proveden v jednom kuse s žebrem nebo výstupkem druhého spojovacího členu.

První a/nebo druhý spojovací člen mohou být opatřeny oušky, směřujícími směrem ven. Tato ouška mohou sloužit к zachycení pásu, jímž je vak udržován na těle uživatele a ouška mohou být také Částmi, za které může uživatel uchopit mezi palec a ukazováček spojovací člen a tím jej i s tlakem oddělit od obvazu.

První a druhý spojovací člen má a výhodou druhový tvar. Těsnicí proužek může být uložen na celém obvodu žebra nebo výstupku zevně nebo uvnitř a může vyčnívat směrem ven nebo dovnitř. První i druhý spojovací člen jsou 8 výhodou vyrobeny z polyetylénu s nízkou hustotou.

První spojovací člen je popřípadě opatřen drážkou, která vyčnívá směrem dovnitř do kanálku a je uložena blízko volného konce jedné stěny kanálku. Tímto způsobem je možno zajistit lepší těsnění prostředku podle vynálezu. Lem se obvykle nechází na radiální vnější stěně kanálku.

První nebo druhý spojovací člen mohou být provedeny v jednom kuse s obvazem umělého vývodu nebo mohou být к tomuto obvazu upevněny, například lepidlem. Ve výhodném provedení’ prostředku podle vynálezu je obvaz vyroben z plastického adhezivního materiálu, který je směsí obvazového materiálu a ve vodě rozpustného viskozního elastického pojidla. Takový materiál je možno odlévat a je tedy také možno vyrobit obvaz v jednom kuse s vakem. V případě, že vak a spojovací člen jsou provedeny ze syntetického plastického materiálu, je možno tyto části svařit nebo slepit.

Kterýkoli ze sppjovacích členů nebo oba tyto členy mohou být odlity z jakékoli vhodné syntetické plastické hmoty.

První a druhý spojovací člen mohou rovněž obsahovat průchod, který směřuje z vnitřního prostoru členu směrem ven, přičemž tento průchod může obsahovat filtr, který zachycuje plyny. Filtr může mít tvar výměnné výplně s obsahem aktivního uhlí.

Je samozřejmé, že vynález zahrnuje oba spojovací členy i jeden z těchto členů nezávisle na druhém. Je totiž zřejmé, že obvaz s jedním spojovacím členem může nositel užívat několik dní, kdežto druhý spojovací člen s připojeným vakem je nutno odstranit několikrát denně. Je tedy zřejmé, že vynález nemůže být omezen na sestavu prvního a druhého spojovacího členu.

Na obr. 1 je znázorněn nárys prvního provedení prostředku podle vynálezu, a to první spojovací člen při pohledu od uživatele.

Na obr. 2 je znázorněn vertikální axiální řez podél čáry II-II spojovacího členu z obr. 1.

Na obr. 3 je znázorněn ve zvětšeném měřítku vertikální nebo radiální řez se znázorněném jednoho typu konstrukce lemu na spojovacím členu z obr. 1 a 2.

Na obr. 4 je znázorněn nárys jednoho provedení druhého spojovacího členu při pohledu směrem к uživateli.

Na obr. 5 je znázorněn vertikální axiální řez podle čáry V-V spojovacím členem z obr. 4·

Na obr. 6 je znázorněna zvětšená část obr. 5.

Na obr. 7 a 6 je znázorněno druhé provedení prostředku podle vynálezu, které je zdokonalením prostředku z obr. 1 až 6.

Na obr. 7 se nachází axiální nebo jakýkoli radiální řez modifikovaný prvním spojovacím členem. Na obr. 8 je znázorněn podobný řez doplňkovým druhým spojovacím členem.

Na obr. 9 je znázorněn axiální řez třetím provedením prostředku podle vynálezu, spojovací členy jsou ve vzájemném spojení, není však znázorněn vak ani tělo nositele.

Na obr. 10 je znázorněn axiální řez čtvrtým provedením prostředku podle vynálezu, v němž jsou první a druhý spojovací člen mezi sebou spojeny formou čepu a jeho lůžka.

Na obr. 1 až 6 je znázorněn vak 10. který je svařen s povrchem 12 prvního spojovacího členu 14. přičemž povrch 12 je uložen směrem od tělesného povrchu nemocného. První spojovací člen 14 je kruhový a vytváří otvor 15. který je uložen kolem umělého vývodu. Otvor nemusí nutně být kruhový, může mít jakýkoli jiný vhodný tvar. Druhý spojovací Člen £6, znázorněný na obr. 5 sestává ze dvou částí, s výhodou integrálních, a to z příruby £8 a kruhového výstupku 20. který zapadá do kanálkovítého prvního spojovacího členu 14.

Příruba 18 má kruhový otvor 22 a je určena к upevnění na neznázorněný chirurgický obvaz, který je opatřen podobným kruhovým otvorem a jehož druhý povrch je ve styku s kůží nemocného. Může jít například o obvaz popsaný v britském patentu č. 1.088 992.

Na obr. 3 má první spojovací člen 14 tvar kanálku, který je v tomto případě znázorněn v radiálním příčném řezu. Jeho radiální vnitřní stěna 24 je spojena s radiální zevní stěnou 26. která je opatřena na svém vnitřním povrchu ramene 28 a definuje tek zúžené prstencovíté ústí 28A. do něhož je možno zatlačit výstupek 20 druhého spojovacího členu 16 a tím zajistit pevné spojení mezi oběma spojovacími členy 14. £6.

Na prvním spojovacím Členu 14 jsou provedena tři ouška 27. 29 a 30 pro spojejí s pásem v případě oušek 29 a 30 a pro zachycení prvního spojovacího členu 14 к odstranění vaku £0 v případě ouška 27. Ouško 27 může být stejně jako ouško 29 a 30 provedeno v jednom kuse s prvním spojovacím členem 14 a může být uloženo v kterékoli poloze prvního spojovacího členu 14.

226173 4

Druhý spojovací člen £6, znázorněný na obr. 6 je opatřen válcovitým výstupkem 20. který je uložen kolmo na plochou přírubu 18 a je opatřen pružrým ohebným těsnicím proužkem 32. Jak je zřejmé, má tento proužek zužující se tvar v příčném řezu a vyčnívá radiálně směrem dovvitř z vnitřního povrchu 34 výstupku 20.

V případě spojení obou spojovacích členů 14 a 16 přiléhá těsnicí proužek 32 k vnitřní stěně 24 prvního spojovacího členu 14 a tím zajišťuje těsnění prostředku podle vynálezu. Povrch 36 výstupku 20 může být opatřen periferním lemem £8» který odpovídá lemu 28 na prvním spojovacím členu 14 a zajišťuje soudržnost prostředku podle vynálezu.

Těsnicí proužek 32 je znázorněn v jednom kusu s výstupkem 20, je však možno jej přilepit nebo jinak upevnnt k výstupku 20.

Jak je zřejmé z obr. 4 a 5, je druhý spojovací člen 16 opatřen průchodem 40 pro plyny» které pak mohou odcházet z otvoru 22 a tím i z vnitřní části vaku. Průchod 40 může obsahovat filtrační a dezodorační činidla,, například aktivní uhlí nebo tkaninu z uhlíkových vláken, tak jak byla popsána ' v britském patentu č. 1 301 101.

Filtr může mít.formu výměnné výplně, uložené do průchodu 40 a sestávající z jedné nebo více vrstev svrchu uvedené tkaniny, uložené paralelně se směrem unikajícího plynu. Výplň může být také tvořena několika částmi. Je samozřejmé, že je možné i jiné uspořádání průchodů a filtrů.

Provedení z obr. 1 až 6 je lehké, levné, hygienické, bezpečné a jednoduché, pokud jde o užívání.

Na obr. 7 a 8 je znázorněno další výhodné provedení prostředku podle vynálezu. V tomto případě je profil lemu 58 volen tak, že ' vzniká prstencovitá plocha, která je skloněna vzhledem k ose prostředku podle vynálezu a odpovídá obdobně skleněné části druhého lemu 74 na druhém spojovacím členu. To znamená, že druhý spojovací člen má rovněž jednu plochu lemu 74 skloněnou vzhledem k ose prostředku podle vynálezu. Při spojení dvou spojovacích členů toto uspořádání zajišťuje pevné spojení obou částí prostředku podle vynálezu.

Je tedy zřejmé, že důležiýým spalečrým znakem všech provedení je to, ' že jeden epojovací člen sestává alespoň ze dvou protilehlých stěn, tvořících žlábek, do něhož je vzata část druhého spojovacího členu dočasně pružností . matteiálu, kterým je s výhodou polyetylén o nízké hustotě. Je zřejmé, že k dosažení větší těsnosti je možno užít nejrůznějSí profilů.

První spojovací člen £8, znázorněný na obr. 7 má radiální vnitřní stěnu 50 a vnější stěnu £2, spojené střední stěnou 21· Vvněší stěna 52 je opa třena lemem 58 s prstencovitou plochou .60. skloněnou v úhlu 45° vzhledem k ose 62 prvního spojovacího členu £8. Neznázorněný vak je připevněn svařením na povrch 56 prvního spojovacího členu 48.

Druhý spojovací člen .66, znázorněný na obr. 8 je proveden ze dvou částí, a to z výstupku 68 a příruby 70. Obě tyto části jsou s výhodou provedeny v jednom kuse. Druhý spojovací člen je s výhodou vyroben odlitím ze syntetického plastcckého maatrrálu, například polyetylénu s nízkou hustotou. Chirurgický obvaz, který není znázorněn a je ve styku s kůží nemocného je ke druhému spojovacímu členu 66 upevněn například navařením nebo nalepením, a to na povrch 72 druhého spojovacího členu 66. Výstupek 68 má přibližně válcovitý tvar s lemem 74. který je opatřen prstencovitou plochou 76. skloněnou k přírubě 70. Prstencov^á plocha 76 je skloněna v úhlu přibližně 45°. K zevnímu povrchu 55 vnitřní stěny 50 prvního spojovacího členu 48 přiléhá ohebný těsnicí proužek 78.

Rozměry prvního a druhého spojovacího členu, zvláště šířka kanálku a výstupku, rozměry lemů, maateiál a rozměry těsnicího proužku £8 se volí tak, aby bylo dosaženo plynotěsného a Stpalinotё8ného spojení obou členů za předpokladu, že je současně možno ručně odděěit oba tyto členy.

Je zřejmé, že je možno provést celou řadu modifikací. Například lem 58 by molhL být uložen na vnitřní stěně 50_ prvního spojovacího členu 48 p těsnicí proužek 78 p lem 24 by mooh.y mít na druhém spojovací členu 66 opačnou polohu. Vak by mohl být upevněn na druhý spojovací člen 66. kdežto první spojovací člen 48 by mohl být upevněn na obvaz. Mimoto by mohl být těsnicí proužek 78 oddělený nebo oddiěiteLoý od spojovacího členu a mohl by být uložen na vnitřním nebo zevním povrchu výstupku nebo na vnitřní nebo zevní stěně kanálku. Těsnicí proužek je možno vynechat v případě, že výstupek je pevně zavzat do kanálku.

Na obr. 9 je znázorněno třetí provedení prostředku podle vynálezu.

První spojovací člen je prstenec se zvětšerým koncem nebo se zakončením ve tvaru šípu, přičemž toto zakončení zapadá do odpovvddjícího vyhloubení v druhém spojovacím členu. Konec ve tvaru šípu je možno zatlačit do vyhloubení vzhledem k jeho tvaru a vzhledem k pružnosti maateiálu. Je však možno jej opět vysunout vynaložením určité síly.

Na obir. 9 je znázorněn obvaz 80 podle britského patentu č. 1 088 992. Obvaz má střední otvor 82 a jeho povrch 84 je upevněn lepidlem k tělu nemocného. Vývod je tedy uložen v otvoru 82. Obvaz je jakýmkooi způsobem, například slepením nebo svařením upevněn na plochou destičku nebo kotouč 86 s centrálním otvorem 88 v pokračování otvoru 82. Kotouč 86 je opatřen prstencem 90. který je uložen kolem otvoru 88 kolmo na kotouč 86 v axiálním směru, to znamená směrem od těla nemocného. Prstenec 90 má zvětšenou pružnou část 92 šípoví tého tvaru, sestávájcí ze dvou přírub 94 a £6. Kotouč 86, prstenec 90. koncová část 92 a příruby 94 a 96 tvoří první spojovací člen.

Druhý spojovací člen je spojen s vakem. Znázorněna je stěna 100 vaku a otvorem 102 v pokračování otvoru 104 v prstenci 106. Prstenec 106 je opatřen kanálkem 108 na straně 110. Opačná strana 112 prstence 106 je připojena lepidlem nebo svařením ke. stěně 100 vaku. Prstenec 106 tvoří část druhého spojovacího členu. Druhá část tohoto členu je . tvořena kotoučem 111· Kotouč 114 je připevněn k povrchu 110 prstencem 106 například svařením nebo slepením.

Raadální vnitřní stěna 116 kotouče 114 je uložena ve větší vzdálenooti od osy, než radiální vnitřní stěna kanálku 108 a v menší vzdálenooti, než radiální zevní stěna kanálku 108. Kotouč 114 tedy částečně překrývá kanálek · 108 a zužuje vchod do kanálku .108. přičemž . tímto vchodem je možno ručně zasunout pružnou koncovou část ·92 prvního · spojovacího členu, takže vzniká pevné dočasné spojení obou spojovacích členů.·To znamená, že při obvazu 80 upevněném pevně na tělo nemocného může uživatel odstranit vak 100 a nahradí jej čistým prázdrým vakem.

Je zřejmé, že oba spojovací · členy mej jednoduchý tvar a konstrukci a je možno je snadno a levně vyrobit ze syntetického plastického maaeeiálu.

Koncová část 92 má s výhodou šípovitý tvar, je však možno ji provést i · v jiném tvaru, například s rozšíeniým zakončením při zachování výhod, které sp^í^i^í^í^jjí v těsném spojení spojovacích členů.

Na obr. 10 je znázorněno čtvrté provedení prostředku podle vynálezu. Prostředek podle vynálezu v tomto případě rovněž sestává ze dvou spojovacích členů, z nichž jeden je spojen s obvazem a druhý s vakem. V tomto případě se užije spojení ve tvaru čepů, které zap^c^í^jí do lůžek ve druhém spojovacím členu. Jeden člen má tvar, který je vymezen dvěma orstencdvítými stěnami, druhý člen má tvar prsteoidvitéhd výběžkk, který může být zavzat mezi svrchu uvedené protilehlé stěny prvního spojovacího členu při vzájemném spojení obou těchto členů.

V tomto uspořádání je relativní pohyb mezi oběma spojovacími členy obvykle axiální, to znamená ve směru k nemocnému a od nemocného a prstencovitý výběžek je tedy uložen tak, aby z jednoho spojovacího členu axiálním směrem ke druhému spojovacímu členu.

Jak již. bylo uvedeno, ' prostředek podle vynálezu sestává z prvního a druhého spojovacího členu, které jsou od sebe ručně oddělitelné, přičemž první spojovací člen je opatřen středovým otvorem a dvoojcí obvykle soustředných prstencovitých žlábků, druhý spojovací člen je rovněž opatřen středovým otvorem a dvojicí prstencovitých výstupků, jejichž volné konce jsou zvětšeny vzhledem k bázi těchto výstupků, takže oba spojovací členy je možno spojt tím způsobem, že se ručně zatlačí zvětšené konce prstencovitých výstupků do odpovídajících prstencovitých žlábků. Je samozřejmé, že oba spojovací členy jsou vyrobeny z pružného maatriálu, například syntetického plastického maatriálu, který se snadno deformuje tlakem ruky.

První nebo druhý spojovací člen může být ještě opatřen těsnicí stěnou v blízkosti otvoru, přičemž tato stěna při spojení obou spojovacích členů zapadá do přídatného žlábků ve druhém spojovacím členu, takže vzniká plynotěsné a kapalinotěsné spojení mezi oběma spojovacími členy. Tímto způsobem je možno tedy zajistit dostatečnou těsnost pro plyny i kapaliny.a přesto je možno snadno sejmout vak se spojovacím členem, k němuž je tento vak upevněn a nahradit jej čistým vakem.

První . spojovací člen může být upevněn obvazy a druhý k vaku nebo obráceně. Těsnící stěna může být provedena na prvním spojovacím členu a žlábek může být proveden na druhém spojovacím členu nebo obráceně.

Těsnicí stěna může být uložena radiálně směrem dovnntř nebo směrem zevně od páru soustředěných žlábků nebo může být uložena mezi těmito žlábky.

Na obr. ' 10 je znázorněn axiální příčný řez se znázorněnými spojovacími členy, které jsou od sebe odděleny, přičimž první z těchto spojovacích členů je spojen s vakem a druhý ze spojovacích členů je . spojen s chirurgiktym obvazem. Užije se s výhodou obvazu, který byl navržen v britkkém patentu č. 1 068 ' 992.

Pomooí obou spojovacích členů má být dosaženo spojení mez! vakem 120 a chirurgieým obvazem 122. Vak 122 má ve své stěně 124 otvor. Vak 122 je upevněn na první spojovací člen 126. který má tvar pružného prstence ze syntetické plastické hmoty s dvěma plochými povrchy 128 a 130. Povrch 128 prstence 126 je opatřen párem soustředných žlábků 1_32. 134 a prstenooviým žlábkem 136 s přišlým průřezem · tvaru V.

Druhý spojovací člen je rovněž proveden z pružného syntetického · plastického maatriálu a má tvar plochého prstence 140. který je svou plochou 142 jakýmsi způsobem upevněn ne chirurgický obvaz 122. Druhá plocha 144 prstence 140 · je opatřena d^c^oj^i^:í výstupku 146 a 148 s těsnící stěnou 150. kolmou k plochému prstenci 140 v axiálním směru. Každý z výstupků £46, 148 má zvětšený volný konec, který je o něco širší než vstupní část žlábků 132. 134 prvního spojovacího členu 126.

Z tohoto uspořádání je zřejmé, že oba spojovací členy je možno dočasně, avšak pevně spooit tak, že se rukou tlačí zvětšené volné části · výstupků 146 a 148 od odpoovddjících soustředných žlábků 132 a 134. přičemž těsnicí stěna 150 zapadne do vyhloubení 136. Rozměry těchto částí jsou s výhodou takové, že se plochy 128 a 144 dostávají do vzájemného těsného styku, Na obr. 10 tyly výčnělky výstupků 146 a 148 a stěny 150 zvětšeny pro větší názornoot.

Claims (16)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Prostředek ke spojení vaku umělého vývodu s obvazem, vyznačující se tím, že sestává z prvního spojovacího členu ve tvaru uzavřené smyčky, v níž je vytvořen otvor (15), přičemž první spojovací člen (14) je tvořen dvěma protilehlými stěnami (24 a 26) z druhého spojovacího členu (16), který má rovněž tvar uzavřené smyčky a je opatřen žebrem nebo výstupkem (2), zapadajícím do kanálků prvního spojovacího členu (14) a těsně dosedajícím alespoň na jednu stěnu prvního spojovacího členu (14).
2. 2. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že mezi oběma stěnami (24 a 26) kanálku prvního spojovacího členu (14) je pevně uloženo žebro nebo výstupek (20).
3. 3. Prostředek podle bodů 1 a 2 vyznačující se tím, že oba spojovací členy (14 a 16) jsou vytvořeny z pružného polyetylénu.
4. 4. Prostředek podle bodu I až 3, vyznačující se tím, že jeden ze spojovacích členů (14 nebo 16) má tvar kanálku a druhý z těchto členů (14 nebo 16) je pevně uložen mezi vzájemně protilehlé stěny tohoto kanálku.
5. 5. Prostředek podle bodu 1 až 4, vyznačující se tíio, že první spojovací člen (14) je pevně spojen s vakem (10) a drubý spojovací člen (16) je pevně spojen s obvazem.
6. 6. Prostředek podle bodu 1 až 4, vyznačující se tím, že první spojovací člen (14) je spojen s obvazem a druhý spojovací člen (16) je pevně spojen s vakem (10).
7. 7. Prostředek podle bodu 1 až 6, vyznačující se tím, že vytváří kruhový otvor (15) a dvě protilehlé stěny (24 a 26) spojovacího prostředku (14) mají prstencovítý tvar.
8. 8. Prostředek podle bodu 1 až 7, vyznačující se tím, že žebro nebo výstupek (20) je opatřen pružným ohebným těsnicím proužkem (32).
9. 9. Prostředek podle bodu l až 7, vyznačující se tím, že na jedné ze stěn je upevněn pružný ohebný těsnicí proužek (32).
10. 10. Prostředek podle bodů 4, vyznačující se tím, že žebro nebo výstupek (20) je opatřen na okraji lemem (38 a 74), který směřuje od výstupku (20) směrem к vnitřní stěně (28) nebo zevní stěně (58) kanálku, přičemž tato vnitřní stěna (28) nebo zevní stěna (58) kanálku js popřípadě opatřena obdobným lemem pro zlepšení soudržnosti obou spojovacích členů při jejich spojení.
11. 11. Prostředek podle bodů 1, 3, 5, 6 a 7, vyznačující se tím, že první spojovací člen (14) sestávající z ploché destičky nebo kotouče z plastické hmoty, například polyetylénu, je opatřen středovým otvorem a prstencem, který vyčnívá v axiálním směru, přičemž tento prstenec je ve své koncové části Širší než u baze a je deformovatelný a druhý spojovací člen (16) sestává ze dvou částí, z nichž první je tvořena plochou destičkovou nebo kotoučem se středovým otvorem předem stanoveného průměru a druhá část tvoří prstenec na němž je vytvořen prstencovítý kanálek pro zasunutí koncové části prstence prvního spojovacího členu.
12. 12. Prostředek podle bodu 11, vyznačující se tím, že koncová část prstence má šípof vitou formu a je ohebná.
13. 13. Prostředek podle bodů 11 a 12, vyznačující se tím, že plochá destička a prstenec prvního spojovacího členu jsou provedeny v jednom kuse.
14. 14. Prostředek podle bodu 11 až 13, vyznačující se tím, že obě části druhého spojovacího členu (16) jsou k sobě nastálo upevněny.
15. 15· Prostředek podle bodu 11 až 13, vyznačující se tím, že obě části druhého spojovacího členu (16) jsou k sobě upevněny tepelrým svářením.
16. 16. Prostředek podle bodu 1, 3, 5, 6 a 7, vyznnčujjcí se tím, že první spojovací člen (14) je opatřen dvěma protilehlými prstencovítými stěnami a druhý spojovací člen (16) je opatřen prstencoví tým výstupkem (20).