CS220053B1 - Způsob výroby chronwčiněných usní - Google Patents

Abstract

Vynález se týká problematiky ekonomického využití činících lázní při výrobě usní v koželužnách. Účelem vynálezu je zvýšit využitelnost chromitých solí v činících lázních až na 98,5 až 99,5 % a převést tak proces činění prakticky na „bezodpadový”. Uvedeného účelu se dosahuje podle vynálezu tím, že se do piklu, sestávajícího ze směsi 2,0 až 5,0 hmotnostních procent chloridu sodného, 0,7 až 1,4 hmotnostního procenta kyseliny naftansulfonové a 0,15 až 0,5 hmotnostních procent organické mono-, di- nebo trikarboxylové kyseliny, nejlépe kyseliny octové nebo mravenčí používá kumulované lázně po ždímání usní po odležení, popřípadě z odpadních lázní z praní po činění z předchozího cyklu výroby usní, přičemž činění, v němž je použito 1,6 až 2,2 hmotnostního procenta kysličníku chromitého s objemem činící lázně 30 až 80 pro niž je samostatně zachycena a použita lázeň po činěni s okapání usní po uložení na koželužské kozy, se provádí po dobu 150 až 360 minut za teploty lázně, která se v p

Description

Vynález se týká způsobu výroby ohromo- činěných usni s recyklací odpadních lázní obsahujících podíly chromitých solí mechanicky vyčištěných od zbytků kožní hmoty.

Klasické způsoby činění využívají technologickou lázeň jednorázově, tzn., že po ukončení Operace se tato lázeň kanalizuje. Při dodržování všech opatření zaměřených na kvalitní průběh činění, dosahuje se všeobecně využitelnosti chromitých solí, které kolísá mezi 60 až 80 %, vztaženo na množství použité při počátku operace. Takto probíhající operaci činění není možno považovat za ekonomickou, přičemž navíc dochází k vysokému a nepřípustnému znečištění koželužských a odpadních vod chromitými solemi.

Z ekonomických a zejména z ekologických důvodů se proto v posledních letech hledají řešení, která umožňují zvýšit využití chrómu při činění. Kromě úpravy technologických podmínek, vedoucích k vyššímu využití chrómu se dále uplatňují zejména regenerace chrómu srážením z odpadních břeček ve formě hydroxidu chromitého použitím regenerátu po jeho rozpuštění v kyselině sírové, nebo recyklace odpadních chromitých lázní, které se po čistění a chemické úpravě opět používají v Činění.

Jedním z rozhodujících faktorů při recyklaci odpadních lázní po Činění je jejich sběr a shromažďování. Podle zvoleného techno·logického schématu se jedná o lázně z vlastního činění, z okapávání usní po jejich uložení, po praní po činění a ze ždímání po činění. Tyto lázně se mísí dohromady do jedné sběrné nádrže, takže výsledná koncentrace kysličníku chromitého se pak v závislosti na objemu použitých lázní, pohybuje v rozmezí 8 až 10 g/1, což představuje 0,4 až 0,8 %, vztaženo na holinovou hmotnost. Takto získaná lázeň se po mechanickém vyčištění a po případné úpravě pH používá z části buď do piklování, nebo pro speciální operaci předčinění. Druhá část se vrací do činící lázně. Po ukončeném piklování, případně předčinění, se vyčerpaná lázeň již vypouští do kanalizace, přičemž se dosahuje koncentrace, opět v závislosti na objemu použité lázně, 2 až 4 g CrzCh/l, to je 0,1 až 0,2 % CraO3 na holinovou hmotnost. Použije-li se při činění např. 2% CraOs na holinovou hmotnost, zvýší se recyklací procento využití z 60 až 80 % na 90 až 95 %. Toto procento však stále nelze považovat za dostačující, jak z ekonomického, tak z ekologického hlediska.

Popsané nedostatky odstraňuje způsob výroby chromočiněných usní s recyklací odpadních lázní, obsahujících podíly chromitých solí, mechanicky vyčištěných od zbytků kožní hmoty, jehož podstata spočívá v tom, že se do piklu, sestávajícího ze směsi 2,0 až 5,0 hmotnostních procent chloridu sodného, 0,7 až 1,4 hmotnostního procenta kyseliny naftalensulfonové a 0,15 až 0,5 hmotnostních procent organické mono-,, dinebo trikarboxylové kyseliny, nejlépe kyseliny octové nebo mravenčí používá kumulované lázně po ždímání usní po odležení, popřípadě s odpadní lázní z praní po činění z předchozího cyklu výroby usní, přičemž činění, v němž je použito 1,6 až 2,2 hmotnostního procenta kysličníku chromitého s objemem činící lázně 30 až 80 %, pro niž je samostatně zachycována a použita lázeň po činění a okapání usní po uložení na koželužské kozy, se provádí po dobu 150 až 360 minut za teploty lázně, která se v průběhu činění zvyšuje ze 20 až na 50 °C.

Technický účinek způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se využitelhost chromitých solí z činících lázní zvýší z 90 až 95 procent na 98,5 až 99,5 %, takže to lze považovat z tohoto hlediska prakticky za bezodpadový. Tohoto efektu se dosáhne jednak tím, že se před činěním opracuje holina směsí organických kyselin, a to kyseliny naftalensulfonové v kombinaci s monokarboxylovými, dikarboxylovými či trikarboxylovými, jako· jsou octová, mravenčí, šťavelbvá, citrónová apod., a to v takové koncentraci, aby pH řezu holiny se v okrajových vrstvách pohybovalo v rozmezí 4,5 až 4,8 a ve středních vrstvách v rozmezí 6,0 až 6,5, pH lázně po piklování 4,4 až 4,8. Tím se již při jednorázovém použití činící lázně sníží koncentrace CraCb v odpadní lázni na 0,3 až 0,4 % na holinovou hmotnost, což představuje při násadě 2 % CraCb v odpadní lázni na 0,3 až 0,4 % na holinovou hmotnost, což představuje při násadě 2 % CraCb 80 až 85% využití, které se příznivě promítá při následné recyklaci.

Další a hlavní zvýšení využití CraCb podle vynálezu spočívá v tom, že odpadní chromitá lázeň po činění se neakumuluje s lázní získanou po ždímání ani s případnými pracími vodami, nýbrž se používá samostatně zpět do činění, zatímco lázeň ze ždímání, případně z praní po činění se používá do piklu či předčinění. Tím se dosáhne toho, že koncentrace CraCb je v piklovací či předčiňovací lázni mnohem nižší, než když je používaná břečka kumulovaná, což ve svém důsledku přináší výrazné snížení koncentrace CraCb v odpadních lázních z těchto operací až na 0,01 až 0,03 % CraCb vztaženo na holinovou hmotnost, které představují využitelnost 98,5 až 99,5 % při nasazení CraCb v rozmezí 1,8 až 2,4 % na holinovou hmotnost. Toto rozdělené používání odpadních chromitých vod lze provést při jakémkoliv způsobu činění.

Způsob podle vynálezu je dále blíže objasněn dvěma příklady provedení.

Příklad 1

Odpadní chromitá lázeň z klasického chromočinění, kdy v piklu bylo použito 1,5 až 2% kyseliny naftalensulfonové ve směsi s 0,5 až 1 % mravenčenu vápenatého a 0,3 až 0,8 % formaldehydu a do činění nasazena ehromitá břečka v množství 2,4 % Cr2O3 o bazicitě 45°Sch se Jímá do zvláštní sběrné nádrže, vyčistí se od zbytků kožní hmoty a použije se k následovnému cyklu činění. K této lázni se přidá čerstvá břečka v takovém množství, aby celková násada Cr2O3 činila opět 2,4 % na holinovou hmotnost, to znamená, 55 % odpadních lázně o koncentraci 9 g Cr2O3/l a 12,7 % chromité redukované břečky o koncentraci 150 gramů Cr2O3/l. Odpadní lázeň ze ždímání po 24hodinovém založení představující okolo 20 % na holinovou hmotnost a koncentraci 4 g Cr2O3 a přebytek odpadní činící lázně v množství 5 °/o se použije k předčinění, přičemž operace piklování se nemění. Lázeň po piklování, jež neobsahuje žádný chrom se kanalituje a dále se kanalizuje lázeň po· předčinění v množství asi 60 % na holinovou hmotnost o koncentraci 0,5 g Cr2O3/l. Pro zachování hustého líce s jemnou kresbou se do předčinění i činění přidá 0,5 až 1 % NaCl.

Příklad 2

K piklování se použije směs 3,5 % NaCl, % kyseliny naftalensulfonové a 0,3 % kyseliny octové. Po skončeném piklování se přidá 12 až 13 % chromité břečky o koncentraci 150 g Cr2O3, bazicitě 45°Sch. Po 4hodinovém činění včetně otupení získáme 55 až 60 % odpadní chromité lázně o koncentraci 6 až 7 g Cr2O3/l, kterou použijeme po vyčištění k dalšímu činěni, případný přebytek 1 až 5 % se použije do piklovací lázně. Odpadní břečka po ždímání v množství 20 % a koncentraci 2,5 g CržO3 se použije do piklu, přičemž množství kyselin se nemění. Po ukončeném piklování se lázeň kanalizuje v množství 60 % a koncentraci 0,2 až 3 % Cr2O3/l. Vyčištěná odpadní lázeň z činění se v množství 55 % použije v novém cyklu ve směsi s 9 až 10 % čerstvé chromité břečky o koncentracoi 150 g CrzCb tak, aby násada představovala opět 1,8 až 1,9 % Cr2O3 na holinovou hmotnost. Pro zachování hustého líce s jemnou kresbou se do činění přidá 0,5 až 1 % NaCl. Teplota činění se v průběhu činění postupně zvyšuje z 25 °C na 40 až 45 °C, doba činění se pohybuje od 180 až 300 minut.

Claims (1)

1. Způsob výroby chromočiněných usní s recyklací odpadních lázní obsahujících podíly chromitých solí, po jejich mechanickém vyčištění od zbytků kožní hmoty, vyznačující se tím, že se do piklu, sestávajícího ze směsi 2,0 až 5,0 hmotnostních procent chloridu sodného, 0,7 až 1,4 hmotnostního procenta kyseliny naftalensulfonové a 0,15 až 0,5 hmotnostních procent organické mono-, di- nebo trikarboxylové kyseliny, nejlépe kyseliny octové nebo mravenčí, používá kumutované lázně po ždímáni usní po odležení, popřípadě s odpadní lázní z praní po činění z předchozího cyklu výroby usní, přičemž činění, v němž je použito 1,6 až 2,2 hmotnostního procenta kyseličníku chromitého s objemem činící lázně 30 až 80 %, pro niž je samostatně zachycována a použita lázeň po činěni a okapání usní po uložení na koželužské kozy, se provádí po dobu 150 až 360 minut za teploty lázně, která se v průběhu činění zvyšuje ze 20 až na 50 °C.