CS217731B1

CS217731B1 - Biologicky účinné basické ester-ethery 7-oxo-7H-benzo(c)fluorenu, jejich soli a způsob jejich přípravy

Info

Publication number: CS217731B1
Application number: CS165380A
Authority: CS
Inventors: Jiri Krepelka; Iva Vancurova; Frantisek Smejkal; Karel Rezabek
Original assignee: Jiri Krepelka; Iva Vancurova; Frantisek Smejkal; Karel Rezabek
Priority date: 1980-03-11
Filing date: 1980-03-11
Publication date: 1983-01-28

Abstract

Biologicky aktivní ester-ethery 7-oxo-7H- -benzo(c)fluorenu a jeho 3,9-dimethyl-, resp. 3,9-diethylanaloga, obecného vzorce I ve kterém R1 značí atom vodíku, methyl nebo ethylskupinu, R2 značí bazický zbytek. Látky se připravují alkylací 5-hydroxy-6- -karboxy-7-oxo-7H-benzo(c)fluorenu, resp. jeho analogů. Látky obecného vzorce I., resp. jejich soli vykazují protivirový, interferonogenní a antineoplastický účinek.

Description

Vynález se týká biologicky účinných bazických ester-etherů 7-oxo-7H-benzo(c)fluorenu obecného vzorce I

ve kterém

R¹ značí atom vodíku, methyl- nebo ethylskupinu,

R² značí seskupení Obecného vzorce II R³

Z

-(CH2)_XN II,

R5 ve kterém

R³ je methyl- nebo ethylskupina a x je celé číslo 2 nebo 3, nebo seskupení vzorce III

CH3

Z —CH2—C(CH3)2—CH2N III, \

CH3 a jejich solí s farmaceuticky přijatelnými anorganickými nebo organickými kyselinami. Vynález se rovněž týká výroby látek obecného vzorce I.

Látky obecného vzorce I, o výše zmíněném významu R¹ a R² vykázaly při biologickém hodnocení protivirový a antineoplastický účinek.

Protivirová účinnost látek byla hodnocena proti viru encefalomyokarditidy (EMC) (kmen Bratislava) a viru vakclne (vaccinium variolae, SEVAC, OSOL Praha) na samicích SPF myší. Látky byly aplikovány ve formě vodných roztoků nebo v suspenzi s Tweenem 80 p. o·, sondou nebo s. c. do řasy kůže na hřbetu. Při p. o. aplikaci byly podávány jednorázově 24 hod. před infekcí, při s. c. aplikaci ve 4 intervalech, 28, 22 a 2 hodiny před infekcí, při s. c. aplikaci ve 4 intervalech, 28, 22 a 2 hodiny před infekcí a 2 hodiny po infekci. [Adrews E. R. a spol.: J. Med. Chem. 17, 882 (1974)].

Virus EMC byl aplikován s. c. a LDso viru byla stanovena běžnou metodou. Virus vakcinie byl aplikován intravenózně v množství 1,25.105 a 2,5.10⁴ infekčních jednotek, který vytvářel 6. a 8. den na ocásku zvířete nekrotické leze. Hodnocení účinku látek bylo prováděno u EMC viru podle procenta přežití léčených a infikovaných myší a u viru vakcinie podle procenta inhibice nekrotických lesí na ocásku myši, v obou případech ve vztahu k neléčeným kontrolám.

Veškeré studované látky vykázaly protivirový účinek proti viru EMC i viru vakcinie. Intezita účinku závisela na způsobu aplikace a velikosti dávky. Uvádíme účinky některých látek: 5-[2-(dimethylamino)ethoxy ] -6- [ 2- (dimethylamino) ethoxykarbonyl ] -7-OXO-7H-) benzo [ c ] f luoren dihydrochlorid při p. o. aplikaci dávky 50 mg/kg působil 50% a v dávce 250 mg/kg 100% přežití infikovaných zvířat s virem EMC. Při s. c. aplikaci 50 mg/kg ve 4 časových intervalech působil 62% přežívání zvířat s virem EMC.

V dávce 25 mg/kg p. o. inhiboval 50 % nekrotických leží a při s. c. aplikaci 4X25 mg/kg inhiboval 70 % lézí u zvířat s virem vakcinie. LDso p. o. — 1140 mg/kg, LDso s. c. = 230 mg (myši SPF).

5- [2- (diethylaminojethoxy ] -6-[ 2-diethylamino) ethoxykarbonyl] -7-oxo-7H- benzo [ c ] fíuoren dihydrochlorid v dávce 100 mg/kg p. o. působil přežití 60 % zvířat a v dávce 4X50 mg/kg s. c. působil přežití 50 % zvířat s virem EMC. V dávce 50 mg/kg p. o. inhiboval 50 % a při s. c. aplikaci 4X25 mg/kg inhiboval 70 % lézí u zvířat s virem vakcinie. LDso i. v. = 15,5 mg/kg (myši samci), 14,0 mg/kg (samice), p. o. — 400 mg/ /kg (samice).

3.9- dimethyl-5-[ 2- (diethylamino) ethoxy]-6- [ 2- (diethylamino) ethoxykarbonyl] -7-oixo-7H-benzo[c]fluoren dihydrochlorid v dávce 4X50 mg/kg inhiboval 50 % ocasních lézí u zvířat s virem vakcinie.

3.9- diethyl-5- [ 2- (diethylamino ] ethoxy ] -6- [ 2- (diethylamino) ethoxykarbonyl )-7-. -oxo-7H-benzo[c]fluoren dihydrochlorid v dávce 100 mg/kg p. o. působil přežití 60 % a v dávce 4 X 50 mg/kg s. c. působil přežívání 28 % zvířat s virem EMC. Při p. o. aplikaci 100 mg/kg inhiboval 50 % lézí a v dávce 4X25 mg/kg inhiboval 59 % lézí zvířat s virem vakcinie. LDso — 80 mg/kg i. v. (myši samci), 65 mg/kg i. v. (myši samice), 900 mg/kg p. o. (myši samice).

5-(3-( dimethylamino) -2,2-dimethylpropoxy )-6-(3-( dimethylamino )-2,2-dimethylpr opoxykarbonyl ]-7-oxo-7H-henzo[c]fluoren dihydrochlorid působil inhibici ocasních lézí z 60 % v dávce 4X50 mg/kg s. c.

5-(3-( dimethylamino) -2,2-dimethylpropoxy ] -6- [ 3- (dimethylamino) -2,2-dimethylpropoxykarbonyl ] -7-oxobenzo-7H-benzo(c)fluoren inhiboval vakcinální léze v dávce 4X50 mg/kg s. c. z 90 %.

Některé z hodnocených látek vykázaly interferonogenní aktivitu. Látky byly aplikovány zvířatům v koncentraci 250 mg/kg p. o. a myši byly po 24 hodinách vykrváceny a sérum v kultuře buněk L-929 kultivováno při 37 °C. Po odstranění séra a promytí byla tkáň infikována EMC virem a cytopatický (CPE) efekt viru byl odečítán 24 a 48 hodin po infekci. Přítomnost interferonu byla určena podle zábrany cytopatického efektu viru, přičemž titr interferonu se rovnal ředění, které z 50 % potlačovalo CPE viru EMC. Nejúčinnější látkou se ze studované skupiny ukázal 5-[2-(dimethylamino)ethoxy ] -6- [ dimethylamino) ethoxykarbonyl ] -7-oxo-[c]fluoren dihydrochlorid.

Některé vybrané látky byly rovněž hodnoceny na protinádorový účinek u zvířat s experimentálními transplatovatelnými nádory, a to u myší s ascitickými nádory S 37 a Kr 2, se solidním nádorem HK nebo u krys s Yoshidovým sarkonem.

3.9- diethyl-5- [ 2- (diethylamino) ethoxy]-6-(2-(diethylamino j ethoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo[c] fluoren dihydrochlorid v dávce 100 mg/kg s. c. o 59 °/o.

5- [ 2- (diethylamino j ethoxy ] -6- [ 2-diethylamino j ethoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo [ c ] fluoren dihydrochlorid v dávce 50 mg/kg s. c. prodlužovala přežívání o 29 % u zvířat s Yshidovým sarkonem.

3.9- dimethyl-5- [ 2- (diethylamino) ethoxy] -6-(2-( diethylamino) ethoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo [ c ] fluoren dihydrochlorid snižoval velikost nádoru Kr 2 o 39 % v dávce 100 mg/kg p. o. a v dávce 50 mg/kg s. c. prodlužoval přežití o 35 % u zvířat s nádorem Yoshidovým.

5-(3-( dimethylamino J -2,2-dimethylpropoxy ] -6- [ 3- (dimethylamino j -2,2-dlmethylpropúxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo [ c ] fluoren dihydrochlorid prodlužoval v dáce 100 mg/ /kg p. o. přežití zvířat s nádorem HK o 18 % a snižovala velikost nádoru Kr 2 o 37 °/o, přičemž celkový počet buněk v ascitu se zmenšil o 30 %. V dávce 50 mg/kg s. c. snižovala velikost nádoru S 37 o 66 %, přičemž celkový počet buněk v ascitu se zmenšil o 70 % a u zvířat s nádorem Yoshidovým prodlužovala přežití o 42 %.

Látky obecného vzorce I, ve kterém R¹ a R² mají výše uvedený význam, se podle vynálezu připravují z látek obecného vzorce IV

(IV) ve kterém

R¹ má výše uvedený význam a M značí atom sodíku nebo draslíku kondenzací se sloučeninou obecného vzorce V

Cl-(CH2j_x-N(R3)2 V, @

ve kterém x a R³ značí totéž ce ve vzorci II, nebo se sloučeninou vzorce VI

Cl—CHz—C(CH₃j2—CH2—N(CH3)2 VI, přičemž se látky obecného vzorce V, resp. vzorce VI popžijí v množství 2 až 3 molekvivalentů a vlastní reakce sloučenin obecného vzorce IV s látkami obecného vzorce V a VI se provedlo v bezvodém prostředí, tvořeném netečným rozpouštědlem, výhodně chlorovaným aromatickým uhlovodíkem, při teplotě varu použitého rozpoštědla.

Látky obecného vzorce Iv, ve kterém R¹a M mají výše uvedený význam se připravují z látek obecného vzorce VII

náhradou vodíkových atomů alkalickými kovy, například sodíkem nebo draslíkem, běžnými metodami v nevodném prostředí.

Jako inertní nevodné rozpouštědlo lze použít k provední reakce aromatické uhlovodíky, například benzen, toluen, xylen, výše vroucí chlorovaná rozpouštědla, například dichlorethan, tetrachlorethan atd. Zvláště výhodné z hlediska výtěžku se jeví použití chlorbenzenu. Etherifikace a současná esterifikace látek obecného vzorce IV s látkami obecného vzorce V a vzorce VI lze provádět rovněž v prostředí dvoufázovém, například v systému inertní rozpouštědlo nemísitelné s vodou — vodný roztok alkalického hydroxidu, a to v přítomnosti nebo nepřítomnosti katalyzátorů fázového přenosu, přičemž jako inertní rozpouštědlo lze použít všech výše jmenovaných rozpouštědel. Provedení reakce v těchto systémech nepřináší žádné podstatné výhody a z hlediska výtěžku se jeví jako méně výhodné.

Reakční směsi po reakci se zpracovávají oblikátními postupy pro uvedené typy reakcí, například tak, že se po ukončení reakce reakční směs vyextrahuje vodou a poté 10% roztokem alkolického hydroxidu a organická vrstva se zahustí. Surový reakční produkt se přečistí krystalizací z vhodného rozpouštědla, nebo směsi rozpouštědel a charakterizuje se ve formě báze, anebo ještě výhodněji se převede reakcí s 10í% nadbytkem vhodné organické nebo anorganické kyseliny v prostředí nižšího alkoholu, výhodně ethanolu nebo methanolu, na příslušnou farmaceuticky akceptovatelnou a217731 diční sůl, která se přečistí krystaíizací z vhodného rozpouštědla.

Jako vhodné kyseliny pro přípravu edičních solí se z farmaceutického hlediska jeví některé anorganické kyseliny, jako kyselina chlorovodíková, sírová, fosforečná a organické kyseliny jako maleinová, vinná, methan- a ethansulfonová, napsylová, fumarová, citrónová a další.

Výchozí látky pro uvedené reakce, tj. látky obecného vzorce VII, jsou látky známé a snadno připravovatelné, například podle našich čs. autorských osvědčení č. 200 094, 202 213, 204 211.

Podrobnější údaje o přípravě látek obecného vzorce I, o výše uvedeném významu R¹ a R², a opřípravě jejich soli s organickými a anorganickými kyselinami, vyplynou z následujících příkladů provedení, které však rozsah vynálezu nikterak neomezují. V příkladech provedení uvedené teploty tání látek jsou stanoveny na Koflerově bloku a nejsou korigovány; hodnoty teplot jsou uvedeny ve stupních Celsia.

Příklad 1

5- [ 3- (dimethylamino j -2,2-dimethylpropoxy]-6- [ 3- (dimethylamino) -2,2-dimethylpr opoxykarbonyl ]-7-oxo-7H-benzo [ c ] f luoren

K roztoku methylátu sodného, připraveného rozpuštěním 0,9 g (0,04 mol) sodíku v 15 ml methanolu, se přidá 50 ml chlorbenzenu a 5,8 g (0,02 mol) 5-hydroxy-6-karboxy-7-oxo-7H-benzo[c]fluorenu a reakční směs se postupně zahřívá až na teplotu varu chlorbenzenu, za současného oddestilování methanolu, načež se k reakční směsi přidá roztok 5,98 g (0,04 mol) 3-dimethylamino-2,2-dimethylpropylchloridu ve 20 ml chlorbenzenu a reakční směs se refluxuje 5 hodin. Po ochlazení a rozložení reakční směsi vodou se organická vrstva oddělí, vyextrahuje se 10% roztokem hydroxidu draselného a vysuší se bezvodým síranem sodným a odpaří se do sucha. Odparek se překrystaluje z benzenu a získá se látka o teplotě tání 133 až 135 °.

Příklad 2

5-[ 3-(dimethylamino) -2,2-dimethylpropoxy )-6-(3-( dimethylamino )-2,2-dimethylpropoxykarbonyl]-7-oxo-7H-benzo[c]fluoren dihydrochlorid

Roztok 5,16 g (0,01 mol) 5-[3-(dimethylamino) -2,2-dimethylpr opoxy )-6-(3-( dimethylamino)-2,2-dimethylpr opoxykarbonyl ]-7-oxo-7H-benzo [ c ] fluorenu, připraveného posupem uvedeným v příkladu 1, ve 30ml ethanolu se okyselí ethanolickým roztokem chlorovodíku a po ochlazení vyloučená krystalická látka se odsaje a přečistí krystalizací ze směsi ethanol-chloroform 1: 1. Získá se látka o teplotě tání 245 až 248°.

Příklad 3

Analogickým postupem jako v příkladu 1 a 2 se připraví:

5-(2-( diethylamino) ethoxy ] -6-[ 2- ( dimethylamino) ethoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo [ c ] fluoren dihydrochlorid; teplota tání 235 až 237 ° (ethanol-aceton 2:1).

5-[2-dienylamino) ethoxy ] -6-[ diethylamino ) ethoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo[c]fluoren dihydrochlorid; teplota tání 211 až 213 ° (ethanol)

3.9- dimethy 1-5- (2- (diethylamino) ethoxy ] -6- [ 2,- (diethylamino) ethoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo[ c] fluoren dihydrochlorid; teplota tání 231 až 232° (ethanol-benzen 1:1).

3.9- diethyl-5- [ 2- (diethylamino) ethoxykarbonyl] -7-oxo-7H-benzo[ c ] f luoren dihydrochlorid; teplota tání 236 až 238° (ethanol).

5-(3-( dimethylamino) propoxy )-6-(3- (dimethylamino) propoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo[c]fluoren dihydrochlorid; teplota tání 259 až 262 ° (ethanol-tetrachlormethan 1:1).

Claims

PŘEDMĚT

1. Biologicky účinné bazické ester-ethery 7-oxo-7H-benzo[c]fluorenu obecného vzorce I (li ve kterém

R¹ značí atom vodíku, methyl- nebo ethylskupinu,

R² značí seskupení obecného vzorce II R³

Z

-(CH2)_XN II, \

R³ ve kterém

R³ je methyl- nebo ethylskupina a x je celé číslo 2 nebo 3, nebo seskupení vzorce III

CH3

Z —CH2—C(CH3)2—CH₂N III, \

CH3 a jejich soli s farmaceuticky přijatelnými organickými a anorganickými kyselinami.
2. 5-(2-(dimethylamino) ethoxy] -6-[ 2- (dimethylamino) ethoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo [ c ]fluoren dihydrochlorid.
3. 5- [ 2- (diethylamino) ethoxy] -6- [ 2- ( diethylamino) ethoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo [ c ] fluoren dihydrochlorid.
4. 3,9-dimethyl-5- [ 2- (diethylamino) ethoxy]-6-[ (2-diethylamino jethoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo [ c ] fluoren dihydrochlorid.
5. 3,9-diethyl-5- [ 2- (diethylamino) ethoxy ] -6- [ 2-diethylamino) ethoxykarbonyl-7-oxo-7H-benzo [ c ] fluoren dihydrochlorid.
6. 5-(3-( dimethylamino)propoxy] -6-(3-( dimethylamino) pr opoxykarbonyl ] -7vynAlezu

-oxo-7H-benzo [ c ]fluoren dihydrochlorid.
7. 5-(3-( dimethylamino) -2,2-dimethylpropoxy ] -6- [ 3- (dimethylamino )-2,2-dimethylpropoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo[c] fluoren.
8. 5-(3-( dimethylamino) -2,2-dimethylpropoxy ] -6- [ 3- (dimethylamino) -2,2-dimethylpr opoxykarbonyl ] -7-oxo-7H-benzo[cjfluoren dihydrochlorid.
9. Způsob výroby biologických účinných bazických ester-etherů 7-oxo-7H-benzo[cjfluorenu obecného vzorce I, podle bodu 1, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce IV (IV) ve kterém

R¹ značí totéž co ve vzorci I a

M značí atom sodíku nebo draslíku, nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce V Cl—(CH2)_x—N(R³)2 V, ve kterém x a R³ značí totéž co ce vzorci II nebo se sloučeninou vzorce VI Cl—CH2—C(CH3)2—CH2—N(CH₃)2 VI, načež se vzniklý produkt, izolovaný ve formě báze, převádí neutralizací farmaceuticky přijatelnou organickou nebo anorganickou kyselinou v příslušnou sůl.
10. Způsob výroby podle bodu 9 vyznačující se tím, že se reakce sloučeniny obecného vzorce IV se sloučeninou obecného vzorce V nebo VI, použitou v množství 2 až 3 molekvivalentů, provádí v prostředí netečného organického rozpouštědla, jako halogenovaného aromatického uhlovodíku, s výhodou chlorhenzenu, při teplotě bodu varu reakční směsi.