CS215086B2 - Method of warming the glass panes and device for executing the same method - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu zahřívání skleněné tabule, při kterém se skleněná tabule podepře ve svislé poloze na svém spodním okraji, horním okrajem se opře a takto uložená skleněná tabule se vede po vodorovně uspořádané dráze ohřívací zónou. Vynález se dále týká zařízení k provádění způsobu zmíněného výše, složeného z ohřívací pece pro vedení skleněných tabulí ve svislé poloze, z dopravníku skleněných tabulí procházejícího ohřívací pecí a opatřeného pohyblivým vozíkem pro podpírání spodního okraje skleněné tabule.

Obvykle se skleněné tabule zavěšují vertikálně v kleštích a zavěšené tabule se dopravují ohřívací pecí před zpevňováním nebo ohýbáním. Při jiném způsobu tepelného zpracování skleněných tabulí, které jsou ve svislé poloze, se vytvoří polštář horkého plynu na povrchu tabule pro podepření svislé tabule, zatímco tato postupuje na dopravníku v záběru se spodním okrajem tabule.

Skleněné tabule se zahřejí a vytvrdí, zatímco se posunují na vodorovné válečkové nístěji pecí, ve které se sklo zahřeje na předvytvrzovací teplotu, a potom se vedou mezi dmychací rámy, které směrují chladný plyn, obvykle vzduch, na horní a spodní povrch skla pro zpevnění skla.

Předvytvrzovací teplota, na kterou se sklo zahřeje, může být 680 až 700 °C, což je právě teplota pod bodem měknutí skla. V okamžiku, kdy sklo opouští pec, tedy v době, kdy má vysokou teplotu, je sklo citlivé k poškození vlivem styku jeho povrchu s válci a průhybem skla mezi válci způsobeným gravitačními silami.

Aby se předešlo nevýhodám podpírání skla na horizontálních válcích, když je zahříváno a vytvrzováno, byl vyvinut plynový podpěrný systém, ve kterém se sklo podpírá na plynových proudech, a to v době, kdy je teplota skla příznivá pro jeho deformaci. V tomto systému se skleněné tabule uspořádané horizontálně nc v podstatě stejnoměrné plynové podpoře zahřívají c vytvrzují. Plynová podpora je zajištěna kontinuálně udržovanými a nahoru proudícími proudy plynu pod tabuuí v dostatečné míře pro zajištění plynového polštáře pod tabuuí. Sklo se pohybuje po vodorovné zpracovávací dráze, přičemž je neseno nejdříve na horkém plynu, který zahřívá sklo na předvytvrzovací teplotu, a potom na studeném plynu, který vytvrzuje spodní po^vrch skla do^plnkovými dolů hnanými ^proud^y c^hla^dn^ého ^pl^ynu.

V takovém systému jediný mechanický kontakt se sklem je okrajový dotyk, který pohání sklo dopředu po vodorovné zpracovávací dráze. Dotyk s povrchy tabule je minimální a podpěra je stejnoměrnější než válečková podpěra, takže je menší zkřivení tabule.

Nyní bylo zjištěno, že lze zahřívat skleněné tabule mechanicky opičené ve svislé poloze o přechodnou mechanickou podporu, například oddělené válce, které jsou skloněny v malém úhlu ke svislici, přičemž podpora, o kterou se sklo opírá, postupuje stejnou dopřednou rychlostí jako skleněná tabule tak, že mezi mechanickou podporou a sklem nedochází k žádnému relativnímu prokluzování. Dotyk skleněných povrchů s válcovými povrchy může být jen v malých plochách tabule a vzhledem k tomu, že je tabule svislá, Je gravitační zatížení mezi povrchem skiaa povrchy válců minimáání, takže je velmi sníženo nebezpečí značení tabule v porovnání s obvyklým značením u horizontální válcové podpěry.

Dále je menší nebezpečí průhybu tabule, protože gravitační zatížení kterékoli části tabule, zejména když se blíží bodu měrknjt, se udržuje na minimu, a jakýkooiv průhyb mezi přilehlými válci je zvednut dalším válcem.

Hlavním předmětem tohoto vynálezu je způsob a zařízení pro tepelné zpracování skla, zatímco se podpírá ve svislé poloze opřením o malý úhel od svisliče odchýlený mechanický podpěrný prostředek.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že při ohřívání skleněné tabule o tloušťce od 2 do 15 mm se horní okraj postuppúící skleněné tabule přechodně podpírá v šikmé poloze v úhLu ^nejvýše 10° ^vzhlede^m k^e svislému směr^ ^přičemž tep^ta v ohřívací 20п^г je v rozmezí od 710 °C do 810 °C a doba ^poh^ybu skleně^ t^ule ohřívací zónou je v záv^vslosti. na ^oušťce skleněné tabule od 45 s do 880 s a teplota a čas se nastaví tak, že teplota skleněné tabule je od 550 °C do 700 °C.

Vynniez dále vytváří zařízení k provádění způsobu definovaného · výše, složené z ohřívací pece pro vedení skleněných tabuuí ve svislé poloze, z dopravníku skleněných tabuuí prochááeeícího ohřívací pecí a opatřeného pohyblivým vozíkem pro · podpírání spodního okraje skleněné tabule a z mechanické podpěry pro opření horního okraje skleněné tabu.e, · jehož podstata spočívá v tom, že mechanická podpěra se skládá ze řady odděleně uspořádaných šikmých válců pro uvolnění skleněné tabule při jejím ohřívání a z kapalinového motoru pro posuv vozíku o^ívccí pecí a pro pohon šikmých válců lineární ryclhostí stejnou jako je rychlost vozíku.

Je výhodné, když na spodních koncích šikmých válců je uspořádána řada nosných bloků spojených spolu deskami ve skupiny, z nichž každá obklopuje spodní ložiska skupiny přilehlých šikmých válců, přičemž k horním koncům každé ze skupin šikmých válců je připojena vždy jedna ložisková skříň a ke skupinám nosných bloků a ložiskových skříní jsou připojeny stavěči tyče k seřazení šikmých válců v předem určeném úhlu ke sviséému směru.

Dále je výhodné, když skupiny nosných bloků a ložiskových skříní jsou uloženy na saních vedených v rybinovitých vedeních.

Dále je výhodné, když v mezerách mezi Šikmými válci je uspořádána řada spodních válců, které jsou uloženy vodorovně a vymezí dráhu pro vozík a jsou připojeny vložerým hřídelem ke kapalinovému motoru pro otáčení šikmých válců a spodních válců stejnou rychlostí, přičemž vozík má spodní čelo v třecím styku se spodními válci a šikmé čelo v třecím styku se Šikmými válci.

Dále je výhodné, když jsou spodní válce připojeny ve skupinách к převodovým skříním, které jsou součástí kapalinového motoru.

Dále je výhodné, když jsou spodní válce uloženy v nosných jednotkách pro nastavení rozsahu vyčnívání každého spodního válce mezi šikmými válci к vyrovnání spodních válců pro styk se spodním čelem vozíku.

Rovněž je výhodné, když šikmé čelo vozíku, dosedající na šikmé válce, má na svém horním okraji podpěrné desky skleněné tabule.

Těmito opatřeními podle vynálezu se vytváří zlepšený způsob zahřívání skleněných tabulí před zpevňováním nebo ohýbáním při snížených provozních nákladech i investičních nákladech na pec a při zlepšené jakosti zahřátých skleněných tabulí, nebot deformace a povrchové vady skleněných tabulí zahřátých způsobem podle předloženého vynálezu a v zařízení podle tohoto vynálezu jsou minimální a mnohem menší než při zahřívání ve známém nístějovém systému horizontálních válců, jelikož povrchový dotyk skleněné tabule je omezen na vymezenou vrchní Část, kde se uvolňuje na šikmých válcích dopravníku.

Příklad provedení vynálezu bude nyní popsán s odkazem na výkresy, kde obr. 1 je perspektivním pohledem, Částečně v řezu, na ohřívací pec podle vynálezu pro zahřívání skleněných tabulí, znázorňujícím vkládací stanici pro skleněné tabule, obr. 2a a 2b společně znázorňují bokorys pece a vkládací stanice z obr. 1 a vykládací stanice, částečně v řezu pro znázornění Šikmých válců i spodních válců vkládací stanice, na obr. 3 je detailní nárys znázorňující upevnění Šikmých válců, na obr. 4 je nárys pece z obr. 1 v pohledu směrem Šipky IV z obr. 2a, na obr. 5 je řez podle čáry V-V z obr. 2a, obr. 5a znázorňuje schematicky stupně uvolnění skleněné tabule u šikmých válců v průběhu zahřívání skleněné tabule, na obr. 6 je graf znázorňující volbu faktoru pro výpočty přípustné deformace skleněné tabule při zahřívání v peci, na obr. 7 je detailní znázornění, částečně v řezu, nastavitelného upevnění pro spodní uložení šikmých válců v peci, na obr. 8 je schematický půdorys pohonu šikmých válců a spodních válců, na obr. 9 je detailní znázornění nastavitelného upevnění spodních válců v peci, na obr. 10 je nárys vozíku, na kterénj je skleněná tabule podepřena při dopravě pecí, na obr. 11 je řez podle čáry XI-XI z obr. 10 znázorňující uložení vozíku a skleněné tabule vzhledem к šikmým válcům a spodním válcům, obr. 12 znázorňuje uspořádání elektrických ohřívačů na postranních stěnách pece, obr. 13 znázorňuje schéma tyristorového řídicího obvodu pro řízení proudu v elektrických ohřívačích z obr. 12, obr. 14 znázorňuje podobně jako obr. 11 uspořádání elektrických ohřívačů na protilehlé postranní stěně pece, na obr. 15 je schéma hydraulického obvodu znázorňujícího řízení přívodu hydraulické tekutiny přo řízení rychlosti hydraulického motoru hlavního pohonu šikmých válců a spodních válců, na obr. 16 je elektrický spínací okruh, který řídí hydraulický obvod z obr. 15, na obr. 17a a 17b jsou nárysy jiného provedení zařízení podle vynálezu, podobného obr. 2a a 2b, ve kterém jsou skleněné tabule během jejich dopravy pecí podepřeny na spojitých řetězech, na obr. 18 je schematický půdorys dvou rovnoběžných podpěrných řetězů s jejich pohony, na obr. 19 je řez podél čáry XIX-XIX z obr. 17a znázorňující uspořádání pohonů řetězů v peci, na obr. 20 je zvětšená část obr. 19, znázorňující v detailu upevnění a vedení podpěr pro skleněnou tabuli, přičemž podpěry jsou připevněny к pohonu řetězů, a obr. 21a a 21b znázorňují obměněné uspořádání zařízení z obr. 1 až 16, ve kterém může být větší počet skleněných tabulí přítomný v různých částech zařízení.

Na obr. 1 je celkový pohled znázorňující zařízení podle vynálezu pro zahřívání skleněných tabulí, které jsou vedeny zařízením v téměř svislé poloze. Pecní komora 1 má v řezu obdélníkový tvar se speciálně tvarovanou podlahou, jak bude dále popsáno, a je nesena tak, že s vertikálou svírá úhel asi 5°, na základní nosníkové rámové konstrukci, která má zá215086 kladní nosníky 2 a svislé nosníky £, které svírají s vertikálou úhel 5°, jak je jasněji uvedeno na obr. 4 a 5. Horní konce svislých nosníků £ jsou spolu spojeny příčnými nosníky

2, které jsou skloněny v úhLu 5° k horizontále. Spodní konoe svislých' nosníků £ jsou na podélných stranách pecní komory £ spojeny příčkami J.

Podlaha pecní komory £ je podepřena příčnými nosníky 6, které jsou uloženy mezi spodními konci svislých nosníků £ a jsou tvarovány s dolů skloněiým stupněm £ u jednoho konce, nesoucím dolů skloněnou část 8 podlahy 2 pecní komory £.

Každý ze. .svislých nosníků £ má patku 10. která je Šrouby 11 přišroubována k horní vodorovné stěně vždy jednoho ze základních nosníků 2· Příčné nosníky 2 a 2 jsou připojeny ke svislým nosníkům £ stejrým způsobem.

Pecní komora £ je žárovzdorně obložená kovová konstrukce, která má postranní stěny .12, £3» které jsou vztyčeny nahoru od podlahy a jednoletý strop ££, který je upevněn k podélným nosníkům 12. které jsou upevněny pod příčnými nosníky 2 a nesou strop 14 a dále tvoří opěru pro horní konce odděleně uspořádaných šikmých válců £6. které vymeeují skloněnou ^opěru pro sklen^ěn^é ta^bule £7, kter^é jsou ve^den^y pecí. Šikmé válce 16 svírají s vertikálu úhel o^d 2° ^do 10°, napříkla^d 5% a ^oří část ^dopravníku pro sk^lej^ěj^é tabule který je veden pecí z nakládací stanice a pokračuje u výstupního'konce pece (obr. 2a, 2b). Sikm^é válce £6 jsou z tepe^ě o^doln^é nerezavící oceli nebo mohou být ^polcry’t^y asbestem, maj průměr 65 mm a jsou uspořádány 190 mm od sebe v peci. V oblasti výstupního konce pece může být mezi šikmými válci 16 mezera až 300 mm. V této oblasti dosahuj skleněné tabule £2 konečné teploty. U vstupního konce pece, kde.skleněné tabule'17 ma^í nízkou teplotu, může být mezera mezi šikmými válci 16 větší, například 380 mm nebo více, čímž se zajištuje, že je dostatek šikmých válců 16 pro opření celé délky skleněné tabule 17 za stálých podmínek.

Dopravník zahrnuje poltyblivou podpěru pro skleněné tabule £2» která je vytvořena jako vozík £8, na kterém je uložen spodní okraj skleněné tabule £2, a hnací prostředek pro posouvání vozíku 18 pecí. Skleněná tabule 17 je na vozíku 18 uložena tak, že se opírá o šikmé válce £6. Jak bude dále vysvětleno, hnací prostředek pro šikmé válce 16 je uspořádán k otáčení každého šikmého válce 16 stejnou lineární obvodovou гусЫн!.!, jako má vozík £3.

Dopravník dále zahrnuje spodní válce 19 rovněž vyrobené z tepelně odolné nerezavící oceli nebo pokryté asbestem a v^^^^ř^n'^v^ající mezi šikmými válci £6, uložené vzhledem k šikným válcům 1⁶ v ostrém ^úhlu, n^j^J^ř:^íkla^^d 50° ⁽o^br. 4^, 5). Vozík ¹⁸ má průřez V, ^přičemž ⁽o^br. 1°, 11) šikmé čelo 20 vozíku 18 je ve styku se šikmými válci 16 a spodní čelo 21 vozíku 18 je ve styku se spodními válci £2· Dále popsaný hnací prostředek je připojen - ke spodním válem £2 pro otáčení každého spodního válce 19 stejnou lineární rychlostí jako přilehlý šikmý válec 16 tak, že vozík 18 je posouván působením třecího styku jak se spodními válci £2, tak se šikmými.válci £6,. Vozík 18 ^esoucí skleněnou tabuli 17 je takto posouván ohřívací zónou uvnntř pece, přičemž spodní okraj skleněné tabule £2 je uložen na speciálně tvarovaných podpěrách upevněných na horním okraji šikmého čela 20 vozíku 18 a horní okraj skleněné tabule 17 je zpočátku ve styku se šikmými válci £6.

Na obr. 5a je znázorněno pět stupňů uvolnění skleněné tabule 17 proti šikmým válcům 16. Odchylka a spodního okraje skleněné tabuLe 17 od povrchu šikmých válců 16 je označena v -diagramu (I).

Zpočátku se šikmých válců 16 dotýká pouze horní vrchol okraje skleněné tabule £2· Jak sklo měkne, skleněná tabule 12 se prohýbá vlivem tíže a začíná se dotýkat šikmých válců 16 pod horním okrajem, jak je znázorněno v diagramu (I).

Olýbání skleněné tabule 17 pokračuje tak, že bod styku skleněné tabule £2 se šikmými válci 16 postupuje dolů, jak je znázorněno v diagramu (II), a horní okraj skleněné tabule se zdvihá od povrchu šikmých válců 16.

Diagram (III) znázorňuje, jak pokračuje zahřátí skla během cesty skleněné tabule 17 pecí. Bod dotyku jedné plochy skleněné tabule 17 se šikmými válci 16 se posunuje dále dolů a vrchol tabule klesá zpět na šikmé válce 16 к vytvoření mírně zakřivené plochy, která je v diagramu znázorněna výrazněji.

Potom se část skleněné tabule 17 pod spodním bodem dotyku skla se šikmými válci £6 dále prohýbá vlivem tíže a vlivem působení tlaku skla nad ním a zakřivená plocha, která vznikla v ohřívací zóně, znázorněná v diagramu (III), se prodlužuje až do případného zhroucení skla vlivem tíže na šikmé válce 16. čímž je vytvořena druhá oblast dotyku se šikmými válci £6, jak je znázorněno v diagramu (IV).

Vyšetření pokračujícího chování skleněné tabule 17. jejíž teplota se nyní blíží teplotě požadované pro ohýbání a/nebo zpevňování, ukazuje, že v horní části skleněné tabule 17 se může vytvořit a zhroutit několik takových mírně zakřivených ploch, ale nejspodnější zakřivená plocha je nejstálejší, protože je pod největším tlakem. Všechny velmi mírně zakřivené horní plochy vedou ke zhroucení na šikmé válce 16 tak, že horní část skleněné tabule £1 se stává skutečně plochou ležící na šikmých válcích 16. jak je uvedeno v diagramu (V), a stálé vyboulení vznikne ve spodní části skleněné tabule 17.

Rozsah tohoto vyboulení, představovaný vzdáleností b^H měřenou od účinné opěrné plochy šikmých válců £6, určuje měřítko deformace skleněné tabule 17 během zahřívání a tepelné a časové nastavení programu zahřívání jsou řízeny, jak bude dále popsáno, aby se podepření skleněné tabule 17 při zahřívání uvolnilo jen v menší míře, než odpovídá maximální přípustné deformaci ^Hb skleněné tabule 17.

Pro většinu účelů, zejména ve výrobě předních ochranných skel pro automobily, je maximálně přípustná hodnota deformace b 0,5 mm.

Ve výhodném provedení ohřívacího procesu je ohřívací zóna nastavena na zvláštní teplotu a Čas určený pro průchod skleněné tabule 17 zahřívací zónou se seřídí v závislosti na tloušlce skla tak, že se dosáhne předem určeného teplotního stavu.

Teplota zahřívací zóny musí být taková, aby v čase určeném к tomu, aby skleněná tabule 17 dosáhla předem určeného teplotního stavu, který závisí na tloušlce a výšce skleněné tabule £2, úhlu podepřené skleněné tabule 17 vzhledem к vertikále a velikosti odchylky skleněné tabule 17 od šikmých válců £6, přičemž se ponechá uvolnit jen v míře menší, než je předem určené maximum přípustné deformace přijatelné ve spojení se zvláštními požadavky na jakost výrobků.

Když jsou tyto požadavky na jakost výrobků velmi přísné, může maximální přípustná deformace vzniknout například během počátečního uvolnění skleněné tabule na šikmých válcích 16 jako v diagramu (III) před vznikem spodního vyboulení.

Určením změny teploty skleněné tabule 17 s časem při posouvání pecí a znalostí změny viskozity s teplotou skla, ze kterého je tabule vyrobena, se může pro skleněnou tabuli 17 kdykoliv během zahřívání skleněné tabule £2, i v čase, kdy skleněná tabule 17 dosáhne předem určeného stavu teploty, vypočítat veličina nazvaná deformační index” daný matematickým výrazem

Ídt éta (t):

kde t = doba zahřívání v (s) éta (t) = viskozita skla v (Pa.s) v Čase t od začátku zahřívání.

Deformační index je tudíž představován celkovou plochou pod křivkou reciproké závislosti viskozity na čase. Hodnota deformačního indexu skleněné tabule 17 je nula, když skleněná tabule 12 vstupuje do pece a začíná ohřev, a tato hodnota roste s časem rychlostí, která závisí na rychlosti změny viskozity skla a tedy na rychlosti jeho zahřívání. Deformační index roste, až dosáhne kritické hodnoty, při které časová deformace skleněné tabule 12 dosáhla maximální přípustné hodnoty. Hodnota kritického deformačního indexu bude tudíž záviset na použití, pro které je skleněná tabule 17 určena.

V praxi je zahřívací program takový, aby bylo zajištěno, že skutečný deformační index skleněné tabule 12, když tato dosáhne požadovaného teplotního stavu, byl menší než kritický deformační index.

V idealizovaném případě, kdy skleněná tabule 17 má spojitou podpěru na svém spodním okraji, může být kritická hodnota deformačního indexu vyjádřena výrazem _T2 A

S --------------Ρ g L² Ϊ kde

S = součinitel T = t^loušíka s^kla (cm)

A = úhel opěry k vertikále ' ^p = měrná ^hmotnos^t sklen^é tabule ^(2,5 ^g.cm“³) g = gravitační zrychlení (981 cm.s )

L = výška skleněné tabule (cm)

Y = odchylka spodního okraje skleněné tabule od opěry (cm).

Pro skleněnou tabuli určité tlouštky a výšky a s nastavenými parametry pece, zejména úhlem šikmých válců 16 a odchylkou spodního okraje skleněné tabule 17 od šikmých válců 16. tj. úhlem skleněné tabule k vertikále, může být součinitel £ vypočten pro idealizovaný pří^pa^d se spoji-tou ^po<3p^ěrou spodn^o o^kraje sklepně tabu^le ¹⁷ a ^pro uvo^lňovac^í stav, ve ^kterém se objeví ve skleněné tabuli 17 vyboulení.

Křivka na obr. 6 je závislost součinitele £ na poměru přípustné velikosti vyboulení skleněné tabule 17 k odchylce spodního okraje skleněné tabule 17 od šikmých válců 16, přičemž tento poměr je označen R. Velikost vyboulení se měří jako posunutí v bodu maximálního vyboulení od původní roviny skleněné tabule 17 v jejím stavu před zahříváním·

Ve skutečném případě, ve kterém spodní okraj skleněné tabule 17 je uložen na oddělených podpěrách na vozíku 18 tak, že jsou podepřena oddělená místa spodního okraje, je součinitel £ menší než výše zmíněná idealizovaná hodnota, takže kritická hodnota deformačního indexu, která se určí empiricky, bude menší než hodnota získaná výše uvedeným idealizovaným vzorcem.

Pro získání kritického deformačního indexu, který se bude aplikovat pro jakýkoli soubor ^pracovn^ích podmínek^, se skiieněná ^tabule ¹⁷ ur^čité ^tloušlk^y a vý^šky zahřeje při experimentálně ověřených pracovních podmínkách úhlu šikmých válců 16. odchylky spodního okraje skleněné tabule Ц od šikmých.válců 16. a nastavení teploty v peci. Skleněná tabule J2. se za těchto podmínek zahřívá až do maximálně přípustné hodnoty zakřivení, které může být dosaženo během počátečního uvolnění horní části skleněné tabule 12 na šikmých válcích J6Í, ale která je obvykleji limitující mírou vyboulení, které je přípustné během dalšího uvolnění skleněné tabule 12·

Průběh teploty zahřívání skleněné tabule 1.7 v závislosti na čase se také určí experimentálně, což . dovoluje výpočet skutečného deformačního indexu skla, když má skleněná tabu7 le 17 maximálně přípustné vyboulení, čímž se stane skutečný deformační index kritickým deformačním indexem.

Kritický deformační index je funkcí parametrů T, A, L a Y ve výše uvedeném vzorci a určení kritického deformačního indexu pro určitou skleněnou tabuli 17 za určitých podmínek v peci dovoluje výpočet kritického deformačního indexu pro jiné tloušťky á výšky skleněných tabulí 17 a pro jiné hodnoty úhlu šikmých válců 16 a jinou odchylku spodního okraje skleněné tabule 17 od šikmých válců 16.

Obvykle je velikost odchylky asi 2 mm až 4 mm a maximálně přípustná deformace skleněné tabule 17 závisí na jakosti, zejména požadované optické jakosti konečného výrobku. V případě skleněných tabulí 17 sloužících jako přední ochranná skla pro vozidla, pro která jsou přísné optické požadavky, může být přípustná deformace skleněné tabule 17 až do bodu počátečního uvolnění před vznikem vyboulením Vyboulení až do 0,5 mm může být přípustné.

Když jsou požadavky Па jakost méně přísné, může být přípustné vyboulení větší než 0,5 milimetrů, například až do 4 mm.

Když Je určen kritický deformační index pro skleněnou tabuli 17 určité výšky a tloušťky, potom čas požadovaný pro zahřátí skleněné tabule 17 na požadovanou konečnou teplotu při zvláštním nastavení teploty pece se může určit a nastavit tak, že se skleněná tabule 12 nebude uvolňovat nad maximálně přípustnou míru zakřivení, protože skutečný deformační index skleněné tabule 12, když tato dosáhne požadované konečné teploty, bude menší než kritický deformační index.

Bylo zjištěno, že úhel, pod kterým je skleněná tabule 17 zpočátku opřena, když se opírá o Šikmé válce 16, může být v rozmezí 2° až 10° pro zahřívání skleněných tabulí 17 ze sodnovápenatokřemiČitého skla o tloušťce od 1,5 mm do 15 min na teplotu 580 °C až 680 °C nebo dokonce 700 °C, přičemž toto rozmezí teplot zahrnuje obvyklou teplotu, na kterou se sodnovápenatokřemiČité sklo zahřívá před ohýbáním nebo zpevňováním.

Šikmé válce 16 jsou podepřeny na svých spodních koncích samočinně se vyrovnávajícími nosnými bloky 54 popsanými dále, jež jsou neseny rovnoběžnými nosníky 22. které jsou uloženy pod podlahou 2 pecní komory 1 a jsou na speciálně tvarovaných příčných nosnících 6, které podpírají podlahu £ pecní komory 1· Dolů skloněná část 8 podlahy která se svažuje ke spodku postranní stěny 13. způsobuje, že jakékoli střepy, které padají na podlahu £, když se skleněná tabule 1.7 během zahřívání rozbije nebo spadne ze Šikmých válců 16, jsou shromážděny u výstupních otvorů 23 u spodku postranní stěny 13. přičemž tyto výstupní otvory 22 jsou uzavřeny sklopnými dveřmi 24. Toto uspořádání umožňuje, aby podlaha 2 pecní komory 1 byla udržována čistá bez ztráty přílišného množství tepla z pece.

Prvních deset šikmých válců 16 z jejich celkového počtu tvoří nakládací stanici, jak je znázorněno na pravé straně obr. 2a. Tyto šikmé válce 16 jsou upevněny mezi horní horizontální nosníky 25. které tvoří prodloužení podélných nosníků 12, a spodní horizontální nosníky 26. které tvoří prodloužení rovnoběžných nosníků 22. Horizontální nosníky 25 a 26 jsou v nakládací stanici připojeny к jednomu konci rámu, který zahrnuje základní nosník 2 a svislý nosník 27. který je skloněn к vertikále ve stejném úhlu - asi 5° - jako Šikmé válce Í6 a který je podepřen vzpěrami 28. jak je znázorněno na obr. 4.

Koncová stěna 29 u nakládací stanice (obr. 4) v sobě má vstupní otvor 30 do pece v místěěáikmých válců 16. který má na spodní straně rozšíření 31 v úrovni spodních válců 19 pro průchod vozíku 18 na dopravníku do pece. Ve vstupním otvoru 30 jsou upevněny ohebné asbestové těsnicí pruhy, které nejsou na výkresu znázorněny.

Postranní stěny 12 a 13 pecní komory 1 nesou skupiny elektrických ohřívačů 32 a 22 (obr. 1). Tyto elektrické ohřívače 32. 33 jsou uspořádány na protilehlých stranách od dráhy posouvání - skleněné tabule .17 pecí a jsou spolu spojeny do skupin, které jsou jednotlivě? řízeny, jak bude dále popsáno s odkazem.na obr. 13 a 14. Rrchlost, kterou skleněná tabule H postupuje prccí, je nastavitelná a je seřízena tak, že jakmile se sklo zahřeje v podstatě na stejnoměrnou teplotu potřebnou pro další zpracování, vozík 18 a šikmé válce 16, o -které je skleněná tabuLe 17 opičena, jsou zrychleny pro urychlené vyvezení skleněné tabule IX z pece na další úsek dopravníku zaihmujjcí díeší svislé válce 16 svírající s vertikálou stejný úhel a spodní válce 19. , které jsou upevněny mezi nosníky 35, 36 u stanice pro zpracování skleněné tabule 17 uspořádané například u výstupního konce pece a obs^nujcí dmyhaaí rámy 37 v mezerách mezi šikmými válci 16 na jedné straně skleněné tabule 17 přilehlé k šikmým válcům 16 a u druhé strany skleněné tabule 17 k přímému chlazení vzduchem pro její zpevnění, když je skleněná tabule 17 dopravována na dopravníku k vykládací stanici tvořící ještě da^í část dopravníku, ve stenném sklonu k vertikále, poháněnou přes spojku 22Alternativně může být horní okraj skleněné tabule .17 upnut kleštěmi a skleněná tabule 1Z zdvižena z dopravníku a přenesena ke vzdušné chladicí stanici nebo spuštěna do nádrže chladící kapeHny, kde se vytvrdí.

Pokračování dopravníku u výstupního konce z pece může být. uzavřeno zahřívanou sekcí, ze které se horká skleněná tabule 17 zdvihá nebo spouuši, jak je žádáno.

V nakládací stanici znázorněné napravo na obr. 1 a 2a je skleněná tabule 17 uložená na vozíku 18 a opřená -o šilmé válce 16 chladná, není tudíž podrobena deformaci- a nutnost přesného vyrovnání šikmých válců 16 není tak významná jako v peci, kde se skleněná tabule·: 11 zahřívá. Šikmé válce 16, které jsou upevněny mezi nosníky 25, -26. u nakládací stanice nejsou tedy úhlově nastavitelné, ale jsou Ap^^^něny v pevných nosných blocích tak, aby s vertikálu svíral^y určený úhel, napríkl^ 5°.

Jak je znázorněno na obr. 3, spodní konce šikmých válců 16 u nakládací stanice maj čepy 18, které směř^í dolů mezi spodními horizontálními nosníky 26 a jsou uloženy v otvorech v desce 10, která je přišroubována ke spodku spodních horizontálních nosníků 26. Pod deskou 40 jsou uloženy samovyrovnávací bloky 41 . jeden pro každý šikmý válec 16. Úložné bloky 41 . maj příchytky 42, které jsou přišroubovány k desce 40 a čepy 38 pročnívbIí dolů do nosných bloků 41·

Šikmé válce 16 u nakládací stanice jsou u svých horních konců tvarovány jako prodloužené hřídele 12, které vyčnjvalí nahoru mezi horní horizontální nosníky 25 a jsou každý ukryt v samovyrovuávahím úložném bloku 44. Úložné bloky 44 jsou přišroubovány příchytkami k podpěrné desce 42, která je upevněna ui horní straně nosníku 25·

Každý hřídel 42, s výjimkou toho, který přísluší šikmému válci 16 nejbližšímu -ke vstupnímu otvoru 30 pece, pročnívá nahoru úložným blokem 44 a nese dvě spojená řetězová kola 46. 47. Řetězová kola 46, 47 pro přilehlé šikmé válce 16 jsou spolu spojena řetězy 49. Prodloužený hřídel 43 šikmého válce 16 nakládací stanice, který je umístěn nejblíže ke vstupní koncové stěně 29 pece, je delší než hřídele 43 ostatních šikmých válců 16 nakládací stanice, a má jednoduché řetězové Шь. 46 a nad ním na svém horním konci hlavní poháněči ře^zové kolo ^22, které je ^při^poj ^eqHf&iáněcím ^řetězem 51 к řetězovému kolu 52. ui torním ^konci ^první^ho šikméto válce 16 uvhl ^{tř p}ece. Silcmé v^álce . ¹⁶ na^kl^ádací s^tanice jsou takto poháněny ze stejného zdroje pohonu jako šikmé válce 16 tvořící zbytek dopravníku způsobem, který bude nyní popsán.

Uvnntř pece je důležité zaáéstit přesné vzájemné vyrovnání povrchů šikmých válců 16 tak, že povrchy šikmých válců 16, které jsou ve styku se skleněnou tabuu.! 17. leží všechny v téže roviny k^ter^á má příslušný s^klon ^k verti^kále^, napří^^ 5°. ^pro ^ten^to účel jsou šUmé válce 16 uvnntř pece upevněny ve střídavých skupinách po čtyřech a po třech šikmých válcích 16 a spodní uložení každé skupiny šikmých válců 16 jsou nastavitelná ve směru kolmém ke směru pohybu dopravníku. Horní konce Šikmých válců 16 každé skupiny jsou upevněny v ložiskové skříni 65. jejíž poloha je také nastavitelná ve směru kolmém ke směru pohybu skleněných tabulí 17 po dopravníku. To umožňuje nastavení vzájemné polohy úložných bloků a ložiskových skříní 65. čímž lze vyrovnat všechny šikmé válce 16 v peci do roviny svírající předem stanovený úhel s vertikálou.

Spodní konec každého Šikmého válce 16 je vytvořen jako čep 53. který je podepřen v samovyrovnávacím nosném bloku 54. který je upevněn к desce 55 nesené saněmi 56, které jsou suvně uloženy v rybinovitých vedeních 57 upevněných pod rovnoběžnými nosníky 22. Toto uspořádání je podrobněji zobrazeno na obr. 7. Každé saně 56 mají koncovou příchytku 58. která je provrtána, a v ní vyříznut závit pro závitový konec 59 stavěči tyče 60, jejíž druhý konec je uložen v otvoru usazovacího bloku 61 . který je přišroubován к příčnému nosníku 62 upevněnému mezi spodními konci svislých nosníků £ po jedné straně pece. Vnější konec stavěči tyče 60 má závit a je osazen pojistnými maticemi 63 na každé straně usazovacího bloku 61 . Každá z desek 55 nesoucích nosné bloky 54 pro jednu skupinu šikmých válců £6 má dvoje saně 56 a nastavením dvou stavěčích tyčí 60 se provede nastavení polohy spodních konců skupiny šikmých válců 16.

Horní konce šikmých válců 16 skupiny jsou prodlouženy ve hřídele 64 (obr. 3 a 5) uložené v ložiskové skříni 65 upevněné antivibračními upevněními 66 na saních 62, které jsou usazeny v rybinovitých vedeních 68. která jsou upevněna na horní straně podélných nosníků £2*

Stejným způsobem jako ústrojí pro uložení spodních konců šikmých válců 16 každé saně 67 mají koncovou příchytku 69. která má závitový otvor pro závitový konec 70 stavěči tyče 71. Druhý konec stavěči tyče 71 je uložen v otvoru usazovací desky 72. která je umístěna na nosníku 73. který je také uložen podél pece pod příčnými nosníky 2· Vnější konec stavěči tyče 71 je opatřen závitem a je na každé straně usazovací desky 72 osazen pojistnými maticemi 22- Každá z ložiskových skříní 65 je uložena na dvou takových saních 67 a otáčení stavěčích tyčí 71 pohybuje saněmi 67 v jejich rybinovitých vedeních 68, takže poloha ložiskových skříní 65 se může nastavit podle požadavku v závislosti к nastavení nosných bloků 54 pro spodní konce šikmých válců £6, čímž se zajistí,г že šikmé válce 16 poháněné z těchto ložiskových skříní 65 svírají předem určený úhel s vertikálou.

Horní konce hřídelů 64 šikmých válců 16 jsou upevněny v ložiskové skříni 65 ložiskovými bloky a jsou poháněny šnekovým soukolím obvyklým způsobem. Přívod hnací síly ke každé z ložiskových skříní 65 je zajištěn pravoúhlou hnací jednotkou 76 (obr. 8), která má hnací hřídel 77. Hnací hřídel 77 pro první z ložiskových skříní 65 je připojen vloženým hřídelem 78 a ohebnými spojkami 79 ke hlavnímu výstupnímu hřídeli 80 hlavní pravoúhlé hnací jednotky 81. jejíž pohon zajišluje hřídel 84. který je upevněn v ložiskových blocích §2, které jsou upevněny ke skloněnému podpěrnému nosníku 86 (obr. 3), který směřuje dolů od horních horizontálních nosníků 25 u nakládací stanice к základní nosné konstrukci zařízení. U svého spodního konce je hřídel 84 pod spodním ložiskovým blokem 85 připojen к výstupnímu hřídeli 88 pravoúhlé hnací jednotky 89. jejíž vstupní hřídel 90 je připojen ohebnou spojkou 91 к výstupnímu hřídeli kapalinového motoru 92. který tvoří hlavní hnací jednotku pro celé zařízení. První ložisková skříň 65 pro šikmé válce 16 v peci má výstupní hřídel 93 (obr. 3), který nese hnací řetězové kolo 52. které přenáší pohon z této ložiskové skříně 65 к poháněnému řetězovému kolu 50 Šikmého válce 16 u nakládací stanice, přilehlému ke koncové stěně 29 pece, a tím jsou poháněny všechny šikmé válce 16 u nakládací stanice stejnou rychlostí jako šikmé válce £6 v peci. Pravoúhlá hnací jednotka 76. která přenáší pohon z kapalinového motoru 22 do první ložiskové skříně 62, má převodový hřídel 94 vyrovnaný se vstupním hnacím hřídelem 77. přičemž převodový hřídel 94 je připojen ohebnou spojkou 95 ke vloženému hřídeli 96. který přenáší pohon přes další ohebnou spojku 95 к další pravoúhlé hnací jednotce 97. která je připojena к další ložiskové skříni 65. která pohání další tři šikmé válce 16.

Všechny ložiskové skříně 65 jsou navzájem spojeny tímto způsobem a jsou všechny poháněny stejnou rychlostí kapalinovým motorem 22· Umístění ložiskové skříně 65 pro každou skupinu šikmých válců 1£ je nastavitelné popsaným způsobem ve spojení s nastavením desky 22 nesoucí nosné bloky 24 pro spodní konce šikmých válců .16, takže při nastavení pece všechny šikmé válce 16 dopravníku políbu jící ho se - pecí mohou být přesně vyrovnány tak, že povrchy všech šikmých válců . 16 podpííajících skleněnou tabuli 17 jsou skloněny ve stejném . úhlu к vertikále, napříMad 5°. ,

Spodní válce 19 vymeeují dráhu pro vozík 18, který nese skleněnou tabuli 17 pecí, a tyto spodní válce 19 vyčnívají mezerami mezi šikmými válci 16 po celé délce dopravníku a jsou upevněny tak, že svírají s osami šilmých válců 16 ostrý útiel, ve znázorněném pří^kla^du rovný 50°.

v

Pět spodních válců 12, které podiprají vozík 1g v nakládací stanici, je kratších než ty, které vyčnívají d^\^nn^tř do pece a jsou umístěny v meeerách mezi šikmými válci 16. U nakládací stanice (obr. 4 a 8) je každý spodní válec 19 upevněn k jednomu konci hřídele 1QQ který je nesen ve válcové ložiskové sestavě 1Q1 . která je upevněna na skloněné základně 102 nesené na desce 173 přišroubované ke spodním horizontálním nosníkům 26. Hřřdele 100 smíí^:‘Ují všechny dolů k základu pece a hřídel 100 spodního válce 19 nejbližšího ke vstupní koncové stěně 29 pece, který probíhá . válcovou ložiskovou sestavou 101. nese řetězové.kolo 104 a je připojen ohebnou spojkou 105 ke vloženému hřídeei 106. který je připojen další ohebnou spojkou 107 ke přenášecímu Mttdeli 10β. který je přiveden od převodové skříně 109 upevněné u základního nosníku 2 pece a msajcí vstupní hřídel 110 připojený ohebnou spojkou 111 k výstupnímu hřídeli pravoúhLé hnací jednotky 82, která je poháněna přímo hlavním kapalinovým motorem 92.

Zbytek spodních válců 19 u nakládací stanice je poháněn od spodního válce 19 nejbbižšího ke vstupu do pece a každý ze spodních válců 19 má hřídel 100. který je uložen ve skloněné válcové ložiskové sestavě 101 upevněné výše popsaiým způsobem a nese na svém vnějším konci blok řetězových kol složený ze dvou řetězových kol 112 a 113.

Řetězové kolo 112 spodního válce 19 přilehlého k prvnímu spodnímu válci 12 nejbbižšímu ke vstupní koncové stěně 29 pece je připojeno hnacím řetězem 114.k řetězovému kolu 104. které je poháněno přímo od kapalinového motoru 22· Podobný hnací řetěz 114 spojuje řetězové kolo 112 s . .podobným řetězovým kolem 113 na dalším spodním válci 19 atd., takže všechny spodní válce 19 u nakládací stanice jsou současně poháněny kapalinovým motorem 22·

Na obr. 5 a 8 jsou spodní válce 19 upevněny na vnitřní straně pece pro zajištění spojité dráhy pro vozík ,13. V každé ze dvou mezer mezi prvními třemi šikmými válci 16 pece je umístěn spodní válec 12· Potom je spodní válec 19 umístěn v každé druhé mezeře mezi šikmými válci 16 s výjimkou oblasti u výstupního konce pece, kde je spodní válec 19 v obou mezerách mezi posledními třemi šikmými válci 16.

Spodní válce 19 v peci maj delší nákružky a jak je znázorněno na obr. 9 jejich hřídele loj jsou uloženy ve válcových ložiskových sestavách 101. které jsou upevněny pod pecc.

Zařízení podle vynálezu je opatřeno prostředky pro nastavení míry vyčnívání každého spodního válce 19 do pece ^^2^zi šikmými válci 16 v peci tak, že se spodní válce 12 vyrovnají k vytvoření dráhy pro spodní čelo 21 vozíku ,18. Pro zajištění tohoto nastavení je válcová ložisková sestava 101 každého spodního válce .19 v peci upevněna na nastavitelné- -.základové jednotce. Základové jednotky jsou upevněny na dvou rovnoběžných nosnících 174. které jsou uloženy po délce zařízení pod - pecí a jsou upevněny pod příčnými nosníky 2. Ložisková sestava 101 je upevněna k nosné jednotce 115 šrouby, které jsou uloženy v objímkách 116 spojených s těleeem ložiskové sestavy 101. přičemž nosná jednotka 115 je otočná a její horní konec je uložen mmzi příchytkami 117 vytvořenými na horním konci skloněné krycí desky 118. která je připojena k . ploché základní desce 11_9 stojinou 120· Otvorem vytvořeným ve spodním konci skloněné krycí ' desky 118 proniká stavěči šroub 121 k opření o spodní plochu nosné jednotky 115· na které je upevněna ložisková sestava 1Q1· Nastavení šroubu 121 určuje úhel sklonu nosné jednotky 115. a tím nastavuje úhel sklonu spodních válců 12 v peci. V nosné jednotce 115 jsou zasazeny pojištovací šrouby 122 zašroubované do skloněné krycí desky 118 pro upnutí nosné jednotky П5· když jsou spodní válce 19 přesně nastaveny.

Základní deska 119 je uložena na úložné desce 123· která je přišroubována k horní ploše rovnoběžných nosníků 174· Podélná drážka 124 ve spodním povrchu základní desky 119 je sdružena s perem 125 na horním povrchu úložné desky 123.

Nastavovací ^šrou^{b 126} je za^šrou^bov^án v upevňovací ^blo^ku 127. kt-erý je ^přišroubován k zadnímu konci úložné desky 123· Vnitřní konec nastavovacího šroubu 126 je spojen s deskou 128· která je přišroubována k obrobené zadní ploše.základní desky 119. Příchytné šrouby 129 procházejí dolů štěrbinami 130 vyříznutými v·základní desce 119 a pronikají do otvorů v úložné desce 123. Aby se nastavila míra vyčnívání spodního válce 19 mezi Šikmými válci .16 . povolí se šrouby 129 a nastaví se poloha základní desky 119 podpírající ložiskovou sestavu 101 vzhledem k úložné ·desce 123·otáčením šroubů 126. Když je spodní válec 19 přesně nastaven, připevní se základní deska 119 k úložné desce 123 utažením příchytných šroubů 129.

Spodní válce 19 v peci mohou tak být přesně vyrovnány, Čímž se vytvoří přímá dráha pro vozík 18 nastavením jak úhlu sklonu šikmých válců 16, tak míry vyčnívání spodních válců 19· a když se dosáhne požadované polohy, oba · válce 16, 19 se ve svých polohách zajistí.

Každý hřídel 103 spodních válců .19 (obr. 9) vyčnívá dozadu za ložiskovou sestavu 101 a je připojen ohebnou spojkou 131 ke vloženému hřídeli 132· jehož druhý konec je připojen ohebnou spojkou 133 k výstupnímu hřídeli 134 spodní převodové skříně 109.

Jak je zn^ázorn^ěno na obr. 8^{, př}evo^dov^á s^{kříň 109} m^{á tři d}a^lší výsWpní Щ pro jednotlivý pohon dalších tří spodních válců 19 v peci.

U vzdáleného konce převodové skříně 109 je výstupní hřídel 134 připojen ohebnou spojkou 133 k výstupnímu hřídeli 134 další převodové skříně 109· která zajištuje pohon pro další ^sku^pinu tří s^podn^ích válc^ů 19 v ^peci. ^Ohe^bn^é s^poj^ky 133 ke všem s^podn^ím vá^Lcům ¹⁹ umo^žňuj^í správné nastavení úhlu sklonu a míry vyčnívání každého spodního válce 12·

Vozík 18, který tvoří pohyblivou podpěru pro skleněnou tabuli 17· je podrobně znázorněn na obr. 10 a 11. Vozík 18 je vyroben z ocelového plechu ohnutého do úhlu tak, aby se vytvořilo spodní čelo 21 a šikmé čelo 20· která spolu svírají ostrý úhel rovný úhlu mezi osami ^šikmých vá^ii . ]6 a s^podn^íc^h válců 12· S^ikmé ^če^lo 20 voz^íku 18 je ^delší a nese dv^ě podpěrné desky 140· přičemž horní okraj každé podpěrné desky 140 je rozšířen, čímž se vytvoří podpěrné osazení Щ. jehož horní povrch 142 je opatřen, nekluzným žárovzdorným povlakem.

Zadní okraj horního povrchu 142 podpěrného osazení 141 je opatřen svislou facetkou ua takové šířky, která určuje minimální oddálení spodního okraje 144 skleněné tabule 17 od opěrného povrchu šikmých válců 16, když je vozík 18 v poloze pro posouvání pecí se šikmým čelem 20 opřeným o opěrné povrchy šikmých válců 16 a se spodním čelem 21 vozíku 18 opřeným na s^podn^íc^h válc^íc^h 12· ^Obr. 11 zn^ázor^ňuje, ja^k se ^horn^í o^kraj sklepně tabu^le ¹⁷ o^pír^á o šikmé válce 16, když je skleněná tabule 17 uložena v nakládací stanici, a obr. 10 ukazuje, jak jsou podpěrná osazení 141 vytvořena pro zvláštní tvar ohýbané skleněné tabule £7· Tvar skleněné tabule 17 odpovídá tvaru karosérie vozidla, na kterém bude skleněná tabule 17 usazena.

Z důvodů vytvoření společného pohonu pro Šikmé válce 16 a spodní válce 19 jediným kapalinovým motorem 9g a vlivem volby vhodného převodu s jednoduchým třecím stykem šikmého

Cela £0 a spodního Cela 21 vozíku £8 se šHmými válci 16 a spodními válci 19 se vozík 18 pohybuje vždy stejnou lineární ryclh.ostí, jako je povrchová lineární rychLost šUmých válců 1£j o která se skleněná tabule 17 nesená vozíkem 18 opírá, které vytvttejí přechodnou podpěru pro horní okraj skleněné tabule £7·

Obr. 10 znázorňuje, jak je podpěrné osazení 141 na vozíku 18 upraveno do zvláštního tvaru skleněné tabule 17 zahřívané v peci, v tomto případě skleněné tabuLe 17 vyříznuté do tvaru pro případné ohýbání pro vytvoření předního ochranného skla motorového vozidla·

Vozík £8 také nese u svého předního konce zarážkový Clen 145 pro případné opření o vozíkovou zarážku .146 (obr· 2b) pro zastavení pohybu vozíku 18 u konce provedeného výrobního postupu, zatímco skleněná tab^e 17 je podepřena na vozíku £8. Na vozíku .18 je také u jeho předního konce upevněn nárazník .147 pro styk s omezovacím spínačem SI (obr· 2a) když přední konec vozíku 18 nesoucího skleněnou tabuli 17 právě vstupuje vstupním otvorem 30 do pece, jak bude dále popsáno· Další nárazník 148 je upevněn na vozíku 18 asi ve střední Cássi pro styk s omezovacím spínacím ovládacím Členem 149 (obr· 2a), který ovládá spínač,S2 a je umístěn v peci pro řízení rycih-ossi postupu vozíku 18 pecí, když je celá skleněná tabule 17 uvnntř pece·

Obr· 5 a 12 znázzoňuuí způsob, jakým jsou upevněny elektrické ohřívaCe 32 na postranní stěnu 12 pece přilehlou k zadní straně sestavy šikmých válců 16·

Každý z elektriclých olhřívaCů 32 obsahuje elektrické odporové drátové topné těleso 151· jehož drát 'je navinut na keramické tyCi nesené dvěma přípojiýtai tyCemi 152· které pročnnvaaí postranní stěnou 12 pece· Elektrický proud se přivádí těmto přípojnými tyCemi 152· Topná tělesa 151 jsou uspořádána v ševronovém vzoru a jsou spolu spojena do série ve skupiny, které jsou na obr· 12 odděleny plnými Carami·

Naapíklad horní skupina elektrických OthívaCů 32· která se setká se skleněnou tabu И 17 vedenou do pece ve směru šipky 153· je oznaCena 154 a zahrnuje de^^-L topných těles 151·· která jsou spolu spojena v sérii, jak je znázorněno na obr· 13· Jeden konec 155 sériového spojení topných těles . 151 je připojen k t^^sorov^mu řídceímu obvodu 158 obvyklé konstrukce který řídí průtok elektricckého- proudu sériově spojenou skupinou 154 okhřívaCů v závvslossi na spouštěcích pulsech přiváděných k zapalovacím elektoodáta tyrisSorů na vedeních indikovaných spouštěcím pulsem vodiCe 159· který je připojen k výkonovému obvodu 16C· který je také zásoben eneegií z vodiCů 156 a 157·

V peci uvvnsř skupiny 154 ohřívaCů je upevněn řídicí termoClánek 161 · Tento řídicí termoClánek 161 je připojen k řídceímu obvodu 162 teploty obvyklé konstrukce a řídí jednoduché spínání a vypínání dvoucestiým spínačem 163 pro zapnuuí blokovacího osoc^VSo^ spouštěcího výkonového obvodu 160 řízením jedním nebo druhým ze dvou potenciomeerů 164 a 1,65_·

Seřízení potenciometrů 164 a 165 je takové, aby známým způsobem dávalo vysoké a nízké úrovně výkonu ve skupině 154 otířívaCů v závvslossi na teplotě v této Cássi pece uvnnsř skupiny 154 olhřívaCů snímané termoClánkem 161 · přieemž výkon může 'být přepínán mezi nízkou a vysokou úrovní, aby se udržovala snímaná teplota na žádané hodnotě nastavené seřízením srovnávacího bodu zajiž^ného nastavením potenciomeeru 164 v ří^di^cm obvodu 162·

Osm sériově spojených ohřívaCů je uspořádáno -ševronovým způsobem ve druhé skupině 166 ohřívaCů u vstupního konce pece pod skupinou 154 olhřívaCů· Potom jsou ohřívaCe uspořádány ve . dvou souborech tří skupin, každá skupina se skládá z deevti ohřívaCů spolu spojených v sám, přieemž každá má přidružený řídicí termoClánek 161 a je napájena tyristorovým řídicím obvodem 158 řzeeiým přisáným termoCl&keem a ř:^d:^cm okruhem teploty, jak je znázorněno na obr· 13· ,

Činnost každé skupiny ohřívačů se může seřídit odděleně seřízením nastaveného bodu v připojeném teplotním řídicím okruhu. Například pro ohřev tabule 17 o tloušťce 2 mm na ohýbací teplotu 590 °C v podstatě stejnou v celé skleněné tabuli 17 musí být nastavené body řídicích okruhů teploty takové, aby teplota u termočlánku 161 uvnitřeskupiny 154 ohřívačů byla 700 °C a teplota u termočlánků 161 uvnitř skupiny 166 ohřívačů byla 750 °C.

U následujících skupin ohřívačů jsou u termočlánků 161 teploty pro horní skupiny ohřívačů 700 °C, pro střední skupiny ohřívačů 725 °C a pro spodní skupiny ohřívačů 750 °C.

Obr. 14 znázorňuje elektrické ohřívače 33. které jsou upevněny na postranní stěně pece. Na tomto obrázku je směr pohybu skleněné tabule 17 zleva doprava. Topná tělesa 151. která jsou z odporového drátu navinutého na keramických trubkách upevněných na přípojných tyčích 152 pročnívajících postranní stěnou 13 pece, jsou rozdělena do skupin. lýto skupiny jsou vyznačeny čárkovanými čarami a jsou podobné skupinám ohřívačů na obr. 11 s přídavkem další skupiny 170 ohřívačů s řídicím termočlánkem 171. Tato přídavná skupina 170 ohřívačů se skládá ze řady Šesti ohřívačů umístěné podél spodku postranní stěny 13 pece bezprostředně nad výstupními otvory 23 pro odstraňování střepů.

Ohřívače z obr. 14 přímo přiléhají к povrchu skleněné tabule 17. který je proti povrchu stýkajícímu se se šikmými válci 16 a každá skupina ohřívačů je řízena tyristorovým řídicím okruhem druhu znázorněného na obr. 13 s jednoduchým řízením způsobem zapnuto-vypnuto.

Teplota u termočlánku 171 v horní skupině ohřívačů ze dvou skupin u výstupního konce pece se udržuje na 700 °C a v spodní skupině na 750 °C pro zahřívání 2 mm tlusté skleněné tabule 17 na 590 °C pro ohýbání, jak bylo výše popsáno. Teplota u řídicího termočlánku 171 ve spodní řadě ohřívačů je 750 °C a v horní, střední, popřípadě spodní skupině ohřívačů dalších uspořádání tří skupin ohřívačů, jak je znázorněno, jsou teploty u řídicích termočlánků 171. 7°θ °C, 725 °C, popřípadě 750 °C.

Obr. 15 znázorňuje schéma a řízení přívodu hydraulické kapaliny do kapalinového motoru 22· Jímka 175 obsahující hydraulickou kapalinu 176 má přívodní potrubí 177 připojené ke vstupu čerpadla 178. které je poháněno neznázorněným elektromotorem. Výstup čerpadla 178 je připojen ke hlavnímu přívodnímu potrubí 179.

Odbočka 180 (obr. 15) z hlavního přívodního potrubí 179 je připojena к jednomu vstupu solenoidem řízeného čtyřcestného směrového řídicího cívkového ventilu 181 majícího hlavní ventilové těleso 182 a dva ovládací solenoidy 183. 184. Cívkový ventil 181 je středově uzavíracího typu, tj. když oba ovládací solenoidy 183. 184 nejsou nabuzeny, ventilové těleso 182 je uzavřeno ve střední poloze zabraňující průtoku hydraulické kapaliny. Jedno výstupní potrubí 185 z cívkového ventilu 181 je připojeno ke kapalinovému motoru 92 a odváděči potrubí 186 od kapalinového motoru 92 je připojeno ke vstupu cívkového ventilu 181.

Tento odváděči vstup je připojen odděleně přes cívkový ventil 181 к potrubí, které je připojeno přes zdvihátkem ovládaný průtokový řídicí ventil 188 ke zpětnému potrubí 189. které vede do jímky 175. Solenoid 184 cívkového ventilu 181 je normálně stále nabuzen, takže kapalina pod tlakem se normálně plynule přivádí do kapalinového motoru ?2 výstupním potrubím 185. Stupeň otevření řídicího ventilu 188 reguluje rychlost odtékání kapaliny z kapalinového motoru 22» tedy 1 rychlost kapalinového motoru 22·

Řídicí ventil 188 je ovládán sledovací kladkou 190. která je opřena o posuvnou vačku

191. která má první povrchovou část 192. druhou povrchovou část 193 a třetí povrchovou část 194. Druhá povrchová část 193 vyčnívá nad první a třetí povrchové části 192. 194. které klesají na obou stranách druhé povrchové části 193. Posuvná vačka 191 je upevněna na jednom konci ojnice 200. která je připojena к pístu 201 posuvnému ve válci 202.

Otvory u konců válce 202 jsou připojeny k potrubí 203 a 204 přes jednocestné omezovači ventily 202, 206 k výstupním otvorům dalšího čtyřcestného směrovacího řídicího ventilu 207. který je také středově uzavíracího typu a je zásobován hydraulickou kapalinou pod tlakem v potrubí 208. které je připojeno ke hlavnímu přívodnímu potrubí 179 přes tlakový redukční ventil 209. Druhý otvor řídicího ventilu 207 je připojen odváděcím·potrubím 210 ke zpětnému potrubí 189.

Kloub 220 na volném konci ojnice 200 je připojen ložiskovým čepem do vidlice 222. která je připojena k jednomu konci tyče 223» která nese vačku 191 (obr. 15). Tyč 223 je posuvně upevněna v ložiskách 231 . uložených v pouzdrech 232. která jsou upevněna k základové desce, která nese válec 202. Nastavitelné zarážky 233. 234 na tyči 223 nesoucí vačku 191 dosedají na ložisková pouzdra 232 pro určení mezí pohybu vačky 191 . pístem 2°1_.

Spínač §2, který je také upevněn na základové desce, má ovládací kladku 236. která je ve styku s druhou povrchovou částí 193 vačky 191 a je proti sledovací kladce 190.

Když je vačka 191 ve své krajní poloze znázorněné na obr. 15 a vymezené zarážkou 233 a jejím dosednutím na pravé ložisko 231. je sledovací kladka 190 opřena o první povrchovou část 192 a tok hydraulické kapaliny 176 do kapalinového motoru 92 nastavuje jeho rychlost na hodnotu, která pohání šikmé válce 16 a spodní válce £2 rychlostí k posunování vozíku £8 a s^klen^ěn^{é t}a^bu^le ¹⁷ ráztou ^do^pře^dnou r^yc^hlost^í 0,02⁵ m.s^-'.

Když je píst 201 částečně zatažen do válce 202 a sledovací kladka 190 je opřena o druhou povrchovou část 193 vačky 191. řídicí ventil 188 řídí tok kapaliny z kapalinového motoru 92 k vytvoření vysoké rychlosti šikmých válců 16 a spodních válců 19 pro posun voz^íku £8 a s^klenén^é tabule I⁷ r^ych^lostí ^0,4 m.s^-'.

Při druhé krajní poloze t^yče 223 plným zatažením pístu 201 dosedne zarážka 234<Jia levé ložisko 231. sledovací kladka 190 je opřena o třetí povrchovou část 194 vačky 191. To dává rychlost šikmých válců 16 a spodních válců £2, která posunuje vozík 18 a skleněnou tabuli 17 r^yc^hlos^{tí 0,06} m.s“', což je r^yc^hlost, ^kterou se sk^lenšn^á ta^bule ¹⁷ ve^de pecí, když se zahřívá.

Činnost zařízen^í za^ná s Mdicím ventilem 2⁰⁷ uzavřeným ve st^ředn^í po^loze^, s hydraulickou kapalinou 176 pod tlakem v potrubí 204 do válce 202. takže ojnice 200 je zcela vytažena a vačka 191 je v poloze se sledovací kladkou 1^0 na první povrchové části 192. V této poloze vačky _1_91. je průtokový řídicí ventil 188 jen mírně otevřen, takže kapalinový motor 92 běží svou nejnižší nastavenou rychlostí a šikmé válce 16 a spodní válce 19 jsou pohán^ěn^y r^ych^lostí ^{k p}osunu vozí^ku 1⁸ a s^klen^ěn^{é t}a^bule ¹⁷ napříkla^{d 0,025} m.s^-'.

Vozík 18 nesoucí skleněnou tabuli 17 se udržuje v nakládací stanici v kluzném styku se šikmými válci 16 a spodními válci 19 zatažitelnou zarážkou 241 (obr. 2a). Zatažení zarážky 241 způsobí, že vozík 18 a podepřená skleněná tabule 17 se pohybují kupředu na šikmých v^álc^ích £6 a s^podn^íc^h v^álc^^h 19 r^yc^hlost,í ^0,025 m.s^-', až se. nárazní^{k 147 n}a vozí^ku £8 dostane do záběru s koncovým v^ypínačem S1. . který je umístěn bezprostředně vedle vstupního otvoru 30 pece, přičemž přední okraj skleněné tabule .17 je právě .u vstupního otvoru 30 pece.

Koncové spínače S1 a S2 jsou zapojeny do elektrického spínacího obvodu, který je znázorněn schematicky na obr. 16.

Koncový spínač S1. který je normálně vypnut, je zapojen v sérii s normálně zapnutými kontakty R23 relé R2 k solenoidu relé R£. Přídržné kontakty R1. relé R£ jsou zapojeny paralelně s koncovým spínačem S1. Když nárazník 147 na vozíku 18 přijde do styku s koncovým spínačem SL» relé R1 se nabudí, čímž se spojí normálně vypnuté kontakty R12 které jsou zapojeny do série s normálně zapnutým vačkovým koncovým spínačem gj a se solenoidem 213 ventilu 207 (obr. 15, 16).

Nabuzení solenoidu způsobuje, že tlaková kapalina 176 je vedena potrubím 203 k válci 202. přičemž dojde k zatažení pístu 201 do válce 202 a pohybem vačky 191 se sledovací kladka [90 přemístí ze své původní polohy na první povrchové části 192 na druhou povrchovou část 193 vačky 121. Následkem toho řídicí ventil 188 zvětší přívod hydrauuické kapaliny , 176 do kapalinového motoru 92 tak, že se rychlost · šikmých válců 16 a spodních válců 19 zvýší na· rychlosⁱ voz^u ¹⁸ a skleně^ ^hule 1⁷ rovnou ^0,4 m.s^-'.

Když je vačka 191 ve své střední poloze, její druhá povrchová část 193 vypne spínač S3. který vypne solenoid 213. takže píst 201 se udržuje ve střední poloze ve válci 202. u

Uvnňtř pece je upevněn ovládací člen 149 pro koncový spínač S2. Koncový spínač S2 je normálně vypnut a když je ovládací člen 149 ve styku s dalším nárazníkem 148 v polovině délky vozíku 13. zadní okraj skleněné tabule 17 právě vstupuje do pece. Tento koncový spínač S2 je zapojen do série s časovým spínačem T . který je nastaven pro zpoždění do 5 sekund k zajištění, aby zadní okraj skleněné tabule 17 byl uvnitř pece dříve, než se šikmé válce 16 a spodní válce 19 zpomaaí na rycHost, při které vozík 18 a skleněná tabule 17 jsou posouvány pecí.

Po uplynutí nastavené doby se zapne koncový spínač S2 a kontakty T11 časového spínače T]_ sepnou. Tyto kontakty TLL jsou v sérii s normálně sepnutými · kontakty R31 rélé R3 a se solenoidem relé R2. který drží kontakty R21 zapojené paralelně s kontakty Tj 1 časového spínače T1 a kontakty R22. které jsou normálně·vypnuty a jsou zapojeny paralelně se sériově zapojeným vačkovým koncovým spínačem S3 a reléovými kontakty R12.

Když je časový spínač ГЦ v Čirrnossi po. zapnutí kontaktů T11. je relé R2 nabuzeno a kontakty R22 se zapnou k opětnému nabuzení solenoidu 213 ventilu 207. Tlaková hydraulická kapalina 176 se znovu přivádí do válce 202 potrubím 203 a zatahování pístu 201 pokračuje, čímž dojde k p^i^i^íí^těn^ sledovací kladky 190 na třetí povrchovou část ·194 vačky 191.

Otevření řídicího ventilu 188 potom určuje otáčení šikmých válců 16 a spodních válců 19 rychlostí sdpρs^vSaj^jcí rychlosti vozítku 18 a s^kleněn^é tabule И v ^peci rovn^é 0,06 m.s^-'. Když se sledovací kladka 190 pohybuje dolů po třetí povrchové části 194 vačky 191. šikmé válce 16 a spodní válce 19 se zpomalují a rychlost vozíku 18 a skleněné tabule 17 se sníží ze vstu^pní r^tUosti ^0,4 m.s“¹ na ^pecní rychlss^{i 0,06} m.s^-1, ^kter^é je ^dosa^ženo v ^dobё^, kd^y zadní okraj skleněné tabule 17 je již uvnitř pece.

Když je relé R2 nabuzeno, jeho normálně zapnuté kontakty R23 které jsou v sérii se solenoidem relé R1, se otevřou pro vypnutí relé RI. Když se vačka 191 pohne doprava, koncový spínač S3 se znovu zapne, ale solenoid 213 zůstane nabuzen přes sepnuté kontakty R22.

Druhý časový spínač T2. který může být nastaven na časové zpoždění do 5 minut, je připojen paralelně k relé R2 a činnost tohoto časového spínače začne, když kontakty T11 časového spínače Ti jsou zapnuty a relé R2 nabuzeno. Druhý časový spínač'T2 se udržuje v činnosti zapnutím přídržných reléových kontaktů R21 a je nastaven na časové zpoždění sdpPsVSaljcí době průchodu skleněné tabule 17 pecí a zapne kontakty T21.. když skleněná tabule 17 prošla pecí pecní rychhostí za dobu · určenou pro zahřátí na požadovanou teplotu v závvslssti na tloušťce skla, výšce skleněné tabule 17 a jejího úhlu sklonu k vertikále.

Po uplynutí nastaveného časového zpoždění druhý časový spínač T2 způsobí zapnutí kontaktů T21. které jsou v sérii s normálně zapnutými kontakty R4J relé R4 a se solenoidem relé RJ.

Paralelně s kontakty T21 druhého časového spínače T2 jsou zapojeny přídržné kontakty

R32 relé R3 a když je relé R3 v·činnos!, normálně zapnuté kontakty R31 zapojené v sérii s relé R2 se vypnou relé R2. čímž se vypne solenoid 213 soůčasně se zapnutím kontaktů R33 relé R3 i vlivem zapnutých kontaktů S31 koncového spínače S3 se nabudí druhý solenoid 214 řídicího ^^i^í^íIu 207.

Ří^dic^í ventH ²⁰7 v^pou^št^{í h}y^draulⁱc^kou ^ka^palⁱnu 17⁶ v ^potru^bí 204 do s^po^dn^ího ^konce válce 202 a vysouvání ojnice 200 z válce 202 začíná. Sledovací kladka 190 najede na druhou povrchovou část 193 vačky 191 a kapalinový motor 92 se zrychlím čímž vozík 18 získá výs^tu^pn^í r^ych^los^{t 0,}4 m.s”' k odvedeš s^kleněné ta^b^e 17 mající předv^ytvrzovac^í te^plotu z pece a zavedení mezi dmychací rámy 37.

Nárazník 147 na vozíku 18. který se po výstupu z pece zrychluje, přijde do styku s koncovým spínačem S4 upevněným mezi dmychacími rámy 37. a zapne tento koncový spínač S4. čímž nastane nabuzení solenoidu relé £4. Když je relé R4 nabuzeno, přídržné kontakty R42 paralelně zapojené s koncovým spínačem S4 jsou zapnuty, kontakty R41 vypnuty, což vede k vypnutí relé R3 a kontakty R43. které jsou zapojeny paralelně s kontakty S31 a R33. jsou zapnuty, což vede k nabuzení solenoidu 214 řídicího ventilu 207 s . přemostění vypnutých kontaktů R33 a S31.

Vysouvání pístu 201 . z válce 202 pokračuje a sledovací kladka 190 klesá' po první povrchové části 192 vačky 191. takže kapalinový motor 92 se zpomaluje, čímž vozík 18 a skleněná ^tabu^le ^{17 d}os^áhnou r^ych^los^{ti 0,}025 m.s^-1 a jsou na této r^bsU udržovány zará^žkou 233 opřenou o pravé ložisko 231. když se zahřátá skleněná tabule 17 touto rychlostí posunuje mezi dmychacími rámy 37.

Seřízený tlačítkový spínač S5 je zapojen v sérii s normálně zapnutým koncovým spínačem S6. který je upevněn vpravo u vzdáleného konce dopravníku za účelem uvedení do záběru se zarážkovým členem 1_45 na vozíku 18, když se vozík 18 blíží konci dopravníku. Při zapnutém spínači S£, když se koncový spínač S6 zapíná, je solenoid relé R6 nabuzen zapnutím přídržných kontaktů R61 zapojených paralelně se spínačem S5 a kontakty R62 zapojenými v sérii s cívkou 240 výstupní spojky J2.* Tato cívka 240 je buzena během zpracování skleněné tabule .17. jakmile byl spínač S5 zapnut, takže šikmé válce 16 dopravníku u výstupního konce pece se otáčejí stejnou rychlostí jako šikmé válce 16 v peci, až se vozík 18 dostane do styku s koncovým spínačem S6. čímž jsou šikmé válce 16 u výstupního konce pece vypnuty a přecházejí do klidu. Normálně zapnuté kontakty S61 koncového spínače S6 jsou zapojeny v sérii s relé R2 a jsou vypnuty, když vozík 18 zapůsobí na koncový spínač S6 pro vypnutí solenoidu relé £4.

Kapalinový' motor 92 nyní běží rychlostí odpovídající rychlosti vozíku . 18 rovné 0,025 m.s“' a je naložena další skleněná tabule 17 pro zpracování a zpevňování. Její vozík 18 je odsunut od šikmých válců 16 na výstupu. Tlačítko spínače S5 se stlačí pro opětný záběr spojky 39. zarážkový člen 145 vozíku 18 se v nakládací stanici zatáhne a zpracování další skleněné tabule 17 začíná.

Obr. ¹¹ znázorňuje, ja^k se ^horn^í o^kraj sk^len^ěn^é ta^bu^le 1⁷ o^pír^á o ^šikm^é v^álce 15. když se chladná skleněná tabule 17 uloží na vozík 18 v nakládací stanici a také během počáteční periody zahřívání skleněné tabule. Jak se skleněná tabule 17 během postupu pecí za^hřív^á a její tep^lota se ^bl^íží rozmezí ⁵⁸⁰ °C až ⁶⁶⁰ °C, s^klo znataě m^ěkne^, ta^kže se m^ůže nepřípustně zdeformovat, udržuje-li se na této teplotě příliš dlouho.

ZpoČá^tku se ^horn^í Část skleněné ta^b^e ¹⁷ uvozuje na šⁱkmých v^álcíc^h £6 a hlouba účinného opěrného povrchu šikmých válců 16 musí být vždy dostatečná pro zajištění přípustného uvolnění.

Druhý časový spínač T2 je seřízen tak, že sklo dosáhne požadované teploty, která je v ^podstat^ě stejná v cel^{é p}lo^še s^klen^ěn^{é t}a^bu^le ¹⁷ a po cel^é tlou^šlce skla^, do ^^^{, k}d^y je horká skleněná tabule 17 urychlena a odvedena z pece k dalšímu zpracování, například zpev^ňov^án^í, ja^{k byl}o popsáno, ^doku^d míra ^de^formace s^kleněné ^ta^bu^le ¹⁷ poČŠetaím uvotaěním horní části skleněné tabule 17 na šikmých válcích £6, následovaným - když je to přípustné - vnějším v^yboulením spodní části skleněné tabule £7. jak bylo výše popsáno, nepřekročí hranice přípustné deformace skleněné tabule ' 17.

Nastavením ohřívačů v peci na teploty 700 °C, 725 °C a 750 °C se dosahuje střední teploty v peci asi 730 °C. Doba průchodu skleněné tabule 17 pecí při této teplotě se řídí tak, aby skleněná tabule 17 byla v nastavené době průchodu pecí zahřáta na požadovanou konečnou teplotu.

Během průchodu pecí se skleněná tabule 17 může deformovat a na konci doby zahřívání dosáhne skutečný deformační index hodnoty, jak bylo výše popsáno. Skleněná tabule 17 je správně zahřáta, když má skutečný deformační index menší než kritický deformační index založený na přípustné deformaci skleněné tabule 17 do doby, kdy skleněná tabule 17 vystupuje z pece při vyšší výstupní rychlosti 0,4 m.s\

Doba zahřívání se nastaví buď nastavením průchozí rychlosti skleněné tabule 17 pecí, nebo nastavením doby průchodu skleněné tabule 17 pecí při konstantní rychlosti před urychlením skleněné tabule 17. když dosáhne předem určené teploty a vystupuje z pece.

Průchozí rychlost může být seřízena nastavením polohy zarážky 234 na vačkové tyči 223. aby se změnila hranice zpětného zatahování pístu 201 do válce 202. a tím určila poloha sledovací kladky 190 na první povrchové části 192 vačky 191 a míra otevření průtokového řídicího ventilu 188. který řídí rychlost kapalinového motoru 92. Tímto způsobem se snadno obsáhne rozmezí průchozích rychlostí skleněné tabule 17 pecí od 0,025 m.s“^ do 0,6 m.s~\

Mohou se použít i jiná nastavení teploty v peci, jak je uvedeno v tabulce 1.

T a b u 1 к a 1

Teplota	ohřívacích	úseků	Střední teplota v peci
	°c		°C
680	705	730	710
700	725	750	730
720	745	770	750
780	805	830	810

Při dané střední teplotě v peci je Čas potřebný к tomu, aby skleněná tabule 17 dosáhla požadované konečné teploty, závislý na její tloušťce. Následující tabulky 2 až 7 udávají příklady pracovního postupu pro oblast tlouštěk skla od 2,2 mm do 15 mm a zahřívací doby požadované к dosažení konečné teploty skla v rozmezí 580 °C až 700 °C.

Příklady uvedené v tabulkách 2 až 6 mají tyto společné parametry:

Úhel, který svírají Šikmé válce 16 s vertikálou	5°
Odchylka spodního okraje skleněné tabule 17 od šikmých válců 16	2	mm
Výška skleněné tabule 17	0,76	m
Měrná hmotnost skla (sodnovápenatokřemičitého)	250	kg.m
Maximální přípustné vyboulení skleněné tabule 17	0,5	mm

V tabulce 7 jsou dány pouze pracovní podmínky pro zahřívání skleněné tabule na 700 °C s přípustným uvolněním. Parametry pro každý z těchto příkladů jsou:

Úhel, který svírají šikmé válce 16 s vertikálou	10°
Odchylka spodního okraje skleněné tabule 17 od
šikmých válců 16	2	mm
Výška skleněné tabule 17	0,61	m
Měrná hmotnost skla (sodnovápenatokřemičitého)	2 500	kg.m“
Maximální přípustné vyboulení skleněné tabule 17	o»í	mm

Skutečné hodnoty deformačního indexu uvedené v tabulkách 2 a 3· jsou o tolik m&nší než kritický deformační index, jehož hodnota je pro maximálně přípustné vyboulení 0,5 nm,

Že s^kleněn^{é t}a^bu^le Ц ^bu^dou ^{při p}o^ža^dovan^{é k}one^čn^é te^plotě 5⁸⁰ °C nebo ⁶1⁰ °C stále^počátečních stupních uvolnění jejich horních okrajů ne šikmých válcích _£6. '

Při nastavení zařízení může být použito mnohem přísnější kritérium přípustné deformace 8 příslušně nižší hodnotou kritického deformačního indexu·

Některé výsledky v tabulce 5 ukazují, že skutečný deformační index přesahuje kritický de^forma^čn^{í i}ndex^, kd^yž se 3 mm t^lust^é sklo zahřív^á na ⁶⁶5 °C ^při te^plotě v ^peci 710 °C a ⁷⁵⁰ °^C a do^bami zahřívání ¹⁶³ s a ¹²¹ s a ^když se 4 mm ^usté s^klo zahřeší na ⁶⁶⁵ °C ^při tep:iot^ě v peci. ⁷¹⁰ °C a ^do^bou zahMvá^ ’99 s.

Tabulka 2

Kone^čn'^{á t}e^plota s^kla = 5⁸⁰ °^C

Tloušťka skla (mm)	Kritický deformační index	Střední pecní teplota °C ,	Ohřívací doba (s)	Deformační index
		710	67	3,6 .	io“12
2,2	3,8 . 10“9	750	56	2,7 .	10“12
		810	45	1,9 .	10~12
		710	88	4,7 .	1Ο12
3	7,2 . 1O9	750	73	3,5 .	10’’2
		810	57	2,5 .	10~’2
		710	115	6,2 .	O“12
4	12,7 . 1O“9	750	95	4,6 .	1O“12
		810	75	3,2 .	10’2
		710	141	7,6 .	10-’2
5	19,8 . 109	750	117	5,7 .	10“12
		810	93	4,0 .	10“12

Tabulka 3

Kone^čn^{á t}e^plota skla = ⁶1⁰ °C

Tloušťka	Kritický	Střední	Ohřívací	Deformační
skla	deformační	pecní	doba	index
	index		teplota
(mm)			°C	(s)
			710	79	9,6 . . 10“’’
2,2	3,8 .	10“9	750	65	6,8 . 10-”
			810	51	4,5 . 10“”
			710	104	1,3 . ίο“’0
3	7,2 .	10“9	750	85	8,8 . 10“”
			810	65	5,9 . 10“”
			710	136	1,6 . 10“10
4	12,7 ·	10“9	750	110	1,1 . 10“10
			810	85	7,6 . 10“”
			710	167	2,0 . 10“10
5	19,8 .	’0“9	750	135	1,4 . 10“10
			810	105	9,4 . 10“”

Tabulka 4

Konečná teplota skla = 650 °C

TlouStka skla	Kritický deformační index	Střední pecní teplota °c	Ohřívací doba (s)	Deformační index
	(nm)
			710	102	3,2 . 10~9
2.	,2	3,8 . 10-9	750	80	1,9 · Ю-9
			810	60	1,2 . 10-9
			710	134	4,1 . Ю’9
3		7,2 . 10-9	750	104	2,5 . 10~9
			810	77	1,5 . Ю-9
			710	175	5,3 . Ю-9
4		12,7 . 1.0-9	750	135	3,3 · Ю9
			810	100	2 . 10-9
			710	216	6,5 . Ю-9
5		19,8 . 109	750	166	4 · 10-9
			810	124	2,4 . 10'9
			710	258	7,9 . 10-9
6		28,8 . 10'9	750	198	4,8 . 10-9
			810	147	2,9 . Ю“9
			710	344	10,6 . 10-9
8		50,8 . 10~9	750	262	6,4 . 109
			810	194	3,9 · Ю9

Tabulka 5

Konečná teplota skla = 665 °C

Tloušťka skla (mm)	Kritický deformační index	Střední pecní teplota °c	Ohřívací doba (s)	Deformační index
		710	163	14,4 . 10’9
3,0	7,2 . 10“9	750	121	8,7 . 10-9
		810	89	4,5 . 109
		710	199	18,3 . 10-9
4,0	12,7 . 109	750	147	10,1 . 109
		810	107	5,79 , 10“9
		710	290	27,0 . ΙΟ”9
6,0	28,8 . 109	750	216	14,9 . 109
		810	158	8,48 . 109
		710	388	36,2 . 10-9
8,0	50,8 . 10“9	750	296	19,9 .. Ю-9
		810	207	11,4 . 10~9
		710	487	45,9 . Ю”9
10,0	79,2 . 109	750	360	25,3 . Ю9
		810	260	14,4 . 10-9
		710	590	56,1 . 109
12,0	115,2 . 10“9	750	436	30,9 . 10-9
		810	314	17,7 . I0-9

Tabulka 6
Konečná	teplota skla «	680 °C
	Tlouštka	Kritický	Střední	Ohřívací	Deformační
	skla	deformační	pecní	doba	index
		index	teplota
	(mm)		°C	(s)

			710	337	94,5	•	10-9
6,0	28,8 .	10“9	750	236	44,4	•	10“9
			810	168	23,6		10~9
			710	450	127		10“9
8,0	50,8 .	10-9	750	314	59,4	•	10-9
			810	221	31,7		109
			710	565	160		10-9
10,0	79,2 .	10-9	750	396	75,3		109
			810	278	40,1	•	10-9
			710	686	197	•	109
12,0	115,2 .	109	750	479	91,0	•	10-9
			810	337	49,0	•	10-9
			710	880	264	•	10-9
15,0	180 .	10“9	750	635	122		10-9
			810	435	78	•	109

Tabulka 7

Konečná teplota skla = 7⁰⁰ °C

Tlouštka skla (mm)	Kritický · deformační index	Střední pecní teplota °C	Ohřívací doba (s)	Deformačňí index
6,0	89,3 .	Η)9	810	184	85,0 . 10“9
8,0	157,5 .	109	810	243	114 . 10“9
10,0	245,5 .	10-9	810	306	145 . i O-9
12,0 *	357,0 .	109	810	371	177 . 10-9
15,0	544,0 .	10-9	750	710	490 . 109
			810	497	232 . 10-9

Tabulka ⁶ teké ukazuje, že pomalé zahřívání skteněných tabu^lí 17 tlouš!k^{y 6} mm až ¹⁵ mm ^při n^íz^ké teplote v ^peci 7W °C vede ^k ne^př^ípust,né deformaci, ja^aite slkutečný deformační index překročí kritický deformační index. To je také případ při zahřívání skleněných tabul^{í 17} o tlouě^tkác^{h 6} mm a ⁸ mm ^při teptete v ^pec^{i 750} °C.

Výsledky ' uvedené v tabulkách 2 · až 6 ukazují, že pro zahřívání slkleněné tabule 17 ze sodnovápenatokřemičitého skla o tlouětce 2,2 mm až 15 mm a výšce nejvýše 0,76 m při sklonu §^ikmýc^h v^álců 16 ^k ver^tikále ⁵° a se s^po^dn^ím o^krajem s^klen^ěn^é teble I⁷ odchýleným asi ¹ o 2 mm od podpěry jsou tepelné podmínky v peci a doba prodlení skleněné tabule 17 v peci nastayeny ta^ a^by se doselo předem ur^čen^é teploty slklengi^ tebute 17. 5⁸⁰ °C a^{ž 680} -?C, přičemž se slkleněná tabule 17 uvolní, takže hodnota deformačního indexu horké skleněné tabute 1⁷ je men^ší než ^ho^dnote v rozmez^í 3,⁸.Ю^-9 a^ž 180.1^{0 9}, ^přiČemž lkriUclrá hodnota deformačního indexu je určena vyboulením horké slkleněné tabule 17 menším než 0,5 mm.

Tabulky 2 až 5 dále ukazují, že pro zahřívání skleněné tabule 17 ze sodnovápenatokřemi čitého skla o tlouštce 2,2 nim až 4 mm a výšce nejvýše 0,76 m a se šikmými válci svírajícími s vertikálou úhel 5° a spodním okrajem skleněné tabule 17 odchýleným od podpěry o 2 mm jsou tepelné podmínky v peci a doba prodlení skleněné tabule 17 v peci nastaveny к dosažení předem určené teploty skleněné tabule 580 °C až 665 °C, přičemž se skleněná tabule 17 uvolňuje, takže hodnota deformačního indexu horké skleněné tabule je menší než

-9 -9 kritická hodnota v rozmezí 3,8.10 až 12,7.10 , přičemž kritická hodnota deformačního indexu je určená vyboulením skleněné tabule 17 menším než 0,5 mm.

Tabulka 7 dále ukazuje, že pro zahřívání skleněné tabule 17 ze sodnovápenatokřemičitého skla, jejíž tlouštka je 6 mm až 15 mm a jejíž výška je nejvýše 0,61 m a se šikmými válci 16 svírajícími s vertikálou úhel 10° a se spodním okrajem skleněné tabule 17 odchýleným o 2 mm od podpěry, jsou tepelné podmínky v peci a doba prodlení skleněné tabule 17 * v peci nastaveny tak, že skleněná tabule 17 dosáhne teploty 700 °C, zatímco se uvolňuje, takže hodnota deformačního indexu horké skleněné tabule 17 je menší než kritická hodnota V rozmezí 89,3.10 až 544.10 , přičemž kritická hodnota deformačního indexu je určena vyboulením skleněné tabule 17 s menším než 0,5 mm.

Vzdálenost, o kterou je spodní okraj skleněné tabule 17 odchýlen od podpěrné roviny šikmých válců 16 v peci je významná při určování kritického deformačního indexu skleněné tabule 17.

Tato odchylka může být až 4 mm, ale obvykle se udržuje co možno malá, nebot je nutno vzít v úvahu její vliv na hodnotu kritického deformačního indexu.

Výška skleněné tabule 17 je důležitá ve vztahu к této odchylce, přičemž představuje primární činitel při určování gravitačního tlaku na skleněnou tabuli 17, když se tato zahřívá. Jak výška, tak i tlouštka skleněné tabule 17 určují hmotnost skla způsobující možné vyboulení.

Tyto faktory jsou tedy významné při nastavování pracovních podmínek, takže skleněná tabule 17 je zahřívána na požadovanou teplotu bez větší deformace, než je přípustná.

Na základě pracovní zkušenosti i výpočtů na základě výše uvedeného vzorce pro určení deformačního indexu skleněné tabule 17 bylo uvedeno, že skleněné tabule o tlouŠtkách od 2 mm do 15 mm a o výšce od 0,6 m do 1 m se mohou zahřívat na požadovanou teplotu v rozmezí 580 °C až 640 °C se šikmými válci 16 v úhlu od 2° do 10° к vertikále a s odchýlením spodního okraje skleněné tabule 17 od šikmých válců 16 až o 4 mm. Uvnitř těchto rozmezí byly všechny skleněné tabule 17 bezpečně zpracovány s uvolněním na šikmých válcích 16 menším, než je maximální přípustná deformace skleněné tabule 12 a se skutečným deformačním indexem skleněné tabule 17 zcela pod kritickým deformačním indexem.

Pro zahřívání skleněných tabulí 17 na konečné teploty od 640 °C do 700 °C při střední teplotě v peci v rozmezí 710 °C až 810 °C bylo zjištěno, že při nezměněných ostatních podmínkách je hranice tlouštky skleněné tabule 17. která může být zpracována, nižší. To je znázorněno v tabulce 8, která shrnuje výsledky zpracování skleněné tabule 17. která je odchýlena o 2 mm od povrchů šikmých válců £6. V této tabulce 8 je výška skleněné tabule 17 označena H a úhel, který svírají šikmé válce 16 s vertikálou, je označen alfa. Pro skleněné tabule 17 až do výšky 0,6 mm může být dosažena konečná teplota skla do 665 °C pro všechny tlouštky od 2 mm do 15 mm. Když se požaduje konečná teplota skleněné tabule 17 rovná 680 °C, je možno jí dosáhnout u skleněných tabulí 17 o tlouštce od 3 mm výše při teplotě v peci 810 °C, protože při této vyšší teplotě v peci je doba průchodu skleněné tabule 27 pecí kratší a je méně času pro vyvinutí deformací ve skle. To je dokázáno dále skutečností, Že když je teplota v peci pouze 710 °C, deformace, kterg se vyvine ve skleněné tabuli £7 o tlouštce pod 8 mm, překračuje přípustné hranice se skutečným deformačním indexem skla dosahujícím a přesahujícím kritický deformační index.

Tabulka 8

Teplota skla °C	Teplota °C	Zpracovatelné tloušťky skla
H = 0,6 m α = 1 0°	H =0,76 m a =5°	H = a =	1 m 2°
	810	2-5	2 - 15	3-	5
650	750	2-5	2 - 15	6-	5
	710	2-5	2 - 15	8-	5
	810	2-5	2 - 15	8-	5
665	750	2-5	4 - 15		15
	710	2-5	6 - 15	-
	810	3-5	6 - 15	-
680	750	4-5	10 - 15	-
	. 7 Ií>	8-5	-	-
	8W	12 - 15	- '	-
. 700	75Λ	15	-	-
	710	-	-	-

Při stejné výšce skleněné tabule'17 rovné 0,6 m by se konečná teplota skla 700 °C nemohla vůbec dosáhnout u ·skleněné tabule 17 tenčí než . . 1J mm, když by teplota v peci · byla 71⁰ °^C, ^protože ^do^ba ^průc^hodu s^kleněn^é tabule 1^{7 p}ecí potřebná ..k. ph^áltl tlustého s^kla skleněné tabule v c-elé tloušťce by byla tak dlouhá, že by byla nepřípustná vzhledem ke vzniklé deformaci. Při · vyšší teplotě v.^peci ⁸10 °C může být ovšem sklen^ěn^á tabule 17 o tlouštoe 12 mm i více ús^pěšně ·stejnoměrně zasáta na 7⁰⁰ °C. .

Podmínky jsou přísnější, když má skleněná tabule 17 výšku 0,76 m a svislé válce 76 svírcj^í s vertokálou úhel 5°. Tabulka ⁸ ukazuje^, ja^{k p}ro s^podní toplot^y v ^peci a potodovanou teplotu sklen^ěn^é tobule ^{17 665} °C vzrůstá spodní ta^ai^iLce ttouštty s^kleněn^é t^ule 17. která může být úspěšně zpracována, k hodnotě 6 mm. Když se požaduje konečná teplota skleněné tabule 22 680 °C, může být dosaženo u skleněné tabule 17 tlouštky 6 mm a větší při teploto v ^peci ⁸¹⁰ °C a u s^^^n^ěn^é tabule 1⁷ tlcu^štk^y 10 mm a vё1L5í^, kd^yž je teploto v ^peci ⁷⁵⁰ °C. Když je toploto v peci 7¹⁰ °C s^klen^jj^á tabule 1⁷ nemůže bý^{t ú}sp^ěšn^ě zpracov^ána> S^klen^ěn^á tabule 1⁷ tonči ne^ž 15 mm nemůže být zahMvdtaa na 700 °C bez vzni^ku nepřípustné deformace.

Jak lze očekávat, trend těchto výsledků.pokračuje, když se zpracovává skleněná tabule vyšší. ne^ž 1 m se šikmými válci, ¹⁶. které svírají s verHkátou ^úhel 2°. Pravý sloupec tabulky 8 ukazuje, že není možné zahřívat skleněnou tabuli 17 této výšky o . tlouštce menší než ¹5 mm na teploto ⁶⁸⁰ °C nebo 7⁰⁰ °C ale ^že jⁱn^é rozsah^y tlotátty mohou ^být ^úsp^ěšn^ě zc^hříváj^y na teplotu mezi ⁶50 °C a ⁶⁶5 °C v závislosto na teploto v peci. Čím v^yšš^í je teplota v peci, tím větší je rozmezí tlouštek skleněných tabulí 17. které mohou být úspěšně zpracovány.

Všechny tyto výsledky se týkají zdtfívání skleněné·. tabule 17 o tlouštce do 15 mm. Tluutší skleněné tabule 17 mohou být zpracovány, ale obvyklé tlouštky skleněných tobuUí £7 jsou 2 mm až 15 mm.

Místo vozíku 13. který se posunuje na spodních válcích 22, může dopravník · zahrnovat nekončitý řetěz uložený pod šikmými válci 16 a s ním zabírající prostředek pro jeho pohon připojený k poháněcímu prostředku pro dopravník.

Podpěry pro spodní okraj skleněné tabule £7 jsou upevněny k řetězu v oddělených polohách a jsou vedeny po dráze vzdálené od šikmých válců 16 na vzdálenost, která určuje úhel, ve kterém je podepřená skleněná tabule 17 opřena o tyto šikmé válce .16.

Taková řetězová podpěra je znázorněna na obr. 17 až 20 a na těchto obrázcích jsou dva řetězy 250. 251 nesoucí podpěry pro skleněné tabule 17 a probíhající pecí navzájem rovnoběžně a bezprostředně pod šikmými válci £6. Použití dvou řetězových pohonů dává možnost, aby dvě skleněné tabule 17 byly přítomny současně v zařízení, čímž se dosáhne zvýšení výkonu. Například jedna skleněná tabule 17 může být nakládána v nakládací stanici, zatímco druhá skleněná tabule 17 se blíží konci své cesty při nízké rychlosti pecí před zrychleným výstupním pohybem z pece, když dosáhla požadované teploty.

Aby se odbavila více než jedna skleněná tabule 17 v téže době, je nutno rozdělit pohon šikmých válců 16 do skupin tak, že například šikmé válce £6, o které je skleněná tabule 17 opřena, když se zahřívá v peci, jsou poháněny nižší rychlostí než šikmé válce £6, o které se skleněná tabule 17 opírá, když se pohybuje zrychleně z nakládací stanice do pece.

Obr. 17a, 17b a 18 znázorňují dva řetězy 250, 251. Řetěz 250 je veden mezi řetězovým kolem 252 v nakládací stanici θ poháněcím řetězovým kolem 253 za výstupním koncem dopravníku, kde se zpevněné skleněné tabule 17 vykládají. Řetězové kolo 253 je upevněno na poháněcím hřídeli 254. na kterém je také upevněno poháněči ozubené kolo 255. které je v záběru s vloženým ozubeným kolem 256. Vložené ozubené kolo 256 je v záběru také s ozubeným kolem 257. které lze připojit spojkou 258 ke hřídeli 259. který je přes převodovou skříň 260 poháněn motorem 261.

Druhý řetěz 251 je veden mezi poháněcím řetězovým kolem 262 u výstupního konce zařízení a řetězovým kolem 263 v nakládací stanici. Řetězové kolo 262 je upevněno na hřídeli 264. na kterém je také upevněno ozubené kolo 265. které je v záběru s vloženým ozubeným kolem 266. které je v záběru rovněž s ozubeným kolem 267. které lze připojit spojkou 268 ke hřídeli 259.

Ozubené kolo 267 je rovněž v záběru s ozubeným kolem 269. které lze připojit spojkou 270 к dalšímu poháněcímu hřídeli 271 * Poháněči hřídel 271 vyčnívá z převodové skříně 272. která je poháněna druhým motorem 273. Poháněči hřídel 271 je připojen ke spojce 274. přes kterou lze pohánět další ozubené kolo 275. které je v záběru s ozubeným kolem 257. Další výstupní hřídel 276 od převodové skříně 260 pohání přes pravoúhlou poháněči jednotku 277 převodové skříně, které pohánějí střední sekci šikmých válců J6 o konstantní rychlosti v peci.

Výstupní hřídel 279 od převodové skříně 272 připojený к motoru 273 je připojen к pravoúhlé poháněči jednotce 280. která zajištuje pohon pro skupiny převodových skříní, které pohánějí rozdílnými rychlostmi jednotlivé skupiny šikmých válců £6. První skupina 281 šikmých válců 16 poháněna proměnlivou rychlostí jev oblasti od vstupu do pece až ke druhé skupině 278 poháněné stálou rychlostí a třetí skupina 282 je v oblasti od konce druhé skupiny 278 к výstupu pece. Selektivním záběrem spojek 258. 268. 27 Q a 274 mohou být rozličné skupiny 278. 281. 282 Šikmých válců 16 poháněny všechny stejnou rychlostí nebo různými rychlostmi.

Podpěry 283 pro skleněné tabule 17 znázorněné schematicky na obr. 17 a 18 a podrobněji na obr. 19, jsou upevněny k.řetězům 250 a 251 v oddělených polohách. Ve znázorněném provedení jsou podpěry 283 uspořádány ve dvojicích, přičemž každá dvojice podpěr 283 je ve styku se spodním okrajem jedné skleněné tabule 17.

Řetězy 250 a 251 jsou také znázorněny na obr. 20. Horní větev řetězů 250. 251 je pod ložisky pro šikmé válce 16 a podpěry 283 pro spodní okraj skleněné tabule 17 jsou vytvořeny jako zahnuté členy, jejichž horní části jsou podrobněji znázorněny na obr. 20.

Každá podpěra 283 je ohnuta dovnitř a je tvarována stejným způsobem jako podpěry znázorněné na obr. 10 pro uložení spodního okraje skleněné tabule 17 na horním okraji 284 podpěry 283 U tohoto horního okraje 284 je k vnitřní ploše podpěry 283 upevněn vodicí blok 285. který běží ve vodicích drážkách 286 vytvarovaných u spodního konce každého šikmého válce £6.

Každá podpěra 283 je u svého spodního okraje vyztužena žebrem 287 a je opatřena prstencovým nákružkem 288 pro dosednutí na hřídel 289. který je upevněn do ramena 290 nosného členu 291. který je připevněn západkou k řetězu 250. Řetězy 250. 251 běží ve speciálně tvarovaných vodičích 293. které jsou upevněny ke spodní části konstrukce pece na základovou desku 294. na kterou je také připevněna vodicí lišta 295 kruhového průřezu, na které běží válec 296. Válec 296 běžící na vodicí liště 295 a vodicí blok 285 běžící v drážkách .šikmých válců 16 slouží k vedení podpěr 283 pro skleněné tabule 17.

Podpěry 283 připevněné ke druhému řetězu 251 jsou podobné konstrukce, ale mají delší nosné členy 291 pro protažení od řetězu 251 s vodícími válci 296 běžícími na stejné vodicí liště 223 ^Obr. ¹⁹ zn^ázor^ňuje spodn^í vratnou všev ře^tězů 2⁵⁰ a 251 s ^podp^ěramⁱ 283 ^překlo^penými dolů a s další vodicí lištou 297 upevněnou na podpěrách 298 pod podlahou 2 pece pro vedení podpěr 283 běžících zpět ke vstupnímu konci pece. Vytvoření vodicích lišt 295 a 297 pro s^tyk s váM ²⁹⁶ na ^pod^pěr^ách ²98 ods^tra^ňuje ^pot^řebu p^řídavn^é po^dpor^{y p}ro ^ře^těz^{y 2}5Q. 2⁵¹ mezi jejich koncovými řetězovými koly 262. 263.

Jiná konstrukce zařízení podle vynálezu je znázorněna na obr. 21a a 21b. Toto provedení umož^ňuje sou^časn^é zpracovÉítá tří s^eněných . tabul^í £2, čím^ž se výroba zrychlL· ⁷ařízen^í zahrnuje ^šikm^é všce ££, ^kter^é sv^íraj^í s ver^tikálou na^příklad ^úhel 5°, a s^po^dní válce £2, které svírají s horizontálou stejný úhel jako u výše popsaných provedení. Skleněné tabule 17 určené ke zpevnění jsou neseny zařízením na vozících 18'druhu znázorněného na obr. 10 a 11.

Zařízení je rozděleno na sekce, přičemž první sekce, která tvoří nakládací stanici, je umístěna vn^ě pece ' a m^á deset Škmých válců ££ a ^pět s^podn^^h všců £2· ^Šikmý v^álec £6 nejbližší ke vstupnímu otvoru 30 pece je poháněn řetězem od prvního šikmého válce 16 z první sekce C1 . dopravníkových válců uvnitř vstupní sekce pece.

Tato první sekce Cl dopravníkových válců zahrnuje deset . šikmých válců 16. které jsou poháněny třemi horními převodovými skříněmi 300. z nichž první pohání první čtyři šikmé válce 16 a druhá a třet^í pohán^í ka^ždá t^{ři šik}mé všce £6. P^řevodov^á s^{kříň 30}0 je ^po^háněna . kapalinovým motorem 92» jehož výstupní hřídel je připojen k pravoúhlé poháněči.jednotce 89. od které poháněči hřídel přenáší pohon pravoúhlou poháněči jednotkou 81.ke vstupu pravoúhlých poháněčích jednotek Ж připojených k převodovým skříním 300.

Přímočarý·pohon se přenáší z kapalinového motoru 92 pravoúhlou poháněči jednotkou 89 ke spodní poháněči převodové skříni 302. od 'které ke'každému ze čtyř spodních válců £2 vede poháněči hřídel 303 v této první sekci C1 dopravníkových válců.

Druhá sekce C2 dopravníkových válců je uvnitř střední sekce pece a zahrnuje 15 šikmých válců £6, které ve třech skupinách po čtyřech a v jedné skupině o třech šikmých válcích £6 jsou poháněny horními převodovými skříněmi 304.

Převodové skříně 304 jsou poháněny druhým kapalinovým motorem 305. který ·je připojen k pravoúhlé . poháněči jednotce 306. od které přenáší pohon ke vstupu poháněčích jednotek

309 převodových skříní 304 poháněči hřídel prostřednictvím pravoúhlých·poháněčích jednotek

308. Druhý kapalinový motor 305 pohání dvě spodní převodové skříně 311 přímo přes pravoúhlou poháněči jednotku 306. přičemž výstupní hřídele 312 převodových skříní 31.1 pohánějí osm spodních válců £2, které jsou umístěny ve druhé sekci C2 dopravníkových válců.

Pohon je přenášen od druhého kapalinového motoru 305 spojovacím hřídelem 313. který je připojen к jedné straně první spojky 314 umístěné mezi druhou sekcí 02 dopravníkových válců a krátkou třetí sekcí C3 dopravníkových válců, která zahrnuje tři šikmé válce 16 a jeden spodní válec 12· Tři šikmé válce lá jsou poháněny jednou horní převodovou skříní 315. ke-které je přiváděn pohon hřídelem 316 vedeným od pravoúhlé poháněči jednotky 317. která je spojena hřídelem 318 s druhou stranou první spojky 314.

Pravoúhlá poháněči jednotka 317 je připojena к další pravoúhlé poháněči jednotce 319. která pohání hřídel jednoho spodního válce 19 této sekce a hřídel 320 připojený к jedné straně druhé spojky 321. jejíž druhá strana je připojena hřídelem 322 к výstupu spodní převodové skříně 323. která pohání hřídele dvou spodních válců 19 ve čtvrté sekci C4 dopravníkových válců uvnitř pece. T$to čtvrtá sekce C4 dopravníkových válců má čtyři šikmé válce 16. které jsou poháněny horní převodovou skříní 325. která je hřídelem 326 připojena к výstupu pohonu od spodní převodové skříně 323.

Uvnitř pece je dopravník doplněn krátkou pátou sekcí C5 dopravníkových válců zahrnující tři šikmé válce 16 a jeden spodní válec 19. Tři šikmé válce 16 jsou poháněny z horní převodové skříně 327. která je poháněna spojovacím hřídelem 328 připevněným ke spodní převodové skříni 329. která je poháněna třetím kapalinovým motorem 330 a současně pohání hřídel 331 pro spodní válec 19.

Výstupní hřídel 333 spodní převodové skříně 329 je připojen ke druhé straně třetí spojky 332.

Kapalinový motor 22 pracuje stejným způsobem, jak již bylo popsáno, a může pracovat například při nízké rychlosti к zajištění rychlosti posuvu skleněné tabule 17 0,025 m.s*¹, 0,4 m.s“l a 0,06 m.s¹. Jak nakládací stanice, tak první sekce C1 dopravníkových válců mohou být poháněny kteroukoli z těchto tří rychlostí.

Druhý kapalinový motor 305 má stálou rychlost a pohání druhou sekci C2 dopravníkových válců rychlostí odpovídající rychlosti posuvu skleněné tabule 17 0,06 m.s*¹. Tato druhá sekce 02 dopravníkových válců je tudíž vždy poháněna nastavenou rychlostí.

Třetí kapalinový motor 3^0 může pracovat rychlostí odpovídající třem různým rychlostem posuvu skleněné tabule 11, a -to 0>025 m.s\ výstupní rychlosti stejné jako vstupní rychlost 0,4 m.s”¹ a pecní rychlosti 0,06 m.s4

Pracovní rychlost sekcí C3. 04 а C5 dopravníkových válců ve výstupní sekci pece je řízena třemi spojkami 314. 321 a 332. Mohou to být například elektromagnetické spojky.

Činnost začíná u kapalinového motoru 92. který dává šikmým válcům 16 lineární povrchovou rychlost 0,025 m.s\ když vozík 18 naložený skleněnou tabulí 17 je vypuštěn v nakládací stanici a postupuje směrem ke vstupnímu otvoru 30 pece. Při zapnutí prvního koncového spínače SI umístěného stranou vstupního otvoru 30 pece vozíkem 18 se kapalinový motor 92 zrychlí na rychlost odpovídající lineární povrchové rychlosti šikmých válců 16 0,4 m.s~\ čímž se zrychlí posun skleněné tabule 17 do pece, první sekce Cl dopravníkových válců je potom poháněna, aby dala vozíku 18 a skleněné tabuli 17 rychlost 0,4 m.s¹ к rychlému zavedení chladné skleněné tabule 17 do pece. Druhá sekce C2 dopravníkových válců běží při lineární povrchové rychlosti šikmých válců 16 0,06 m.s~\ přičemž při této rychlosti nastavené ve druhém časovém spínači T£ se skleněná tabule 17 zahřívá, jak je uvedeno, v peci v předem určeném čase, a po zapůsobení spínače S2 se rychlost kapalinového motoru 92 sníží pro snížení rychlosti první sekce Cl dopravníkových válců na lineární povrchovou rychlost šikmých válců 16 0,06 m.s“¹, při které pokračuje posuv skleněné tabule v druhé sekci C2 dopravníkových válců, která vždy pracuje při této rychlosti.

Když se skleněná tabule 17 posunuje ve druhé sekci C2 dopravníkových válců, je první sekce Cl dopravníkových válců připravena к přijmutí dalSí skleněné tabule 17 a její rychlost se sníží na nakládací rychlost 0,025 m.s“¹ a další skleněná tabule |7 je naložená v nakládací stanici.

Při tomto stavu je první spojka 314 v záběru a druhá spojka 321 je vypnuta» takže třetí sekce C3 dopravníkových válců také běží při lineární povrchové rychlosti šikmých válců 16, 0,06 m.s¹.

Zatím třetí kapalinový motor 330 pohání sekce C4 a £5, dopravníkových válců vyšší výstupní rychlostí, takže zpracovávaná skleněná tabule 17 je v této době urychlena a vedena rychle výstupním otvorem 23 z pece ke dipychacím rámům 37»

Třetí spojka 332 je nyní v záběru, takže sekce 04 а C5 dopravníkových válců běží obě vyšší rychlostí.

Když je skleněná tabule 17 uvnitř dmychacích rámů 37. třetí kapalinový motor 330 se zpomalí, aby skleněná tabule 17 byla mezi dmychacími rámy 37 poháněna rychlostí 0,06 m.s“¹, přičemž třetí spojka 332 je vypnuta a druhá spojka 321 je v záběru, takže čtvrtá sekce C4 dopravníkových válců nyní také pracuje lineární posuvovou rychlostí 0,06 m.s¹ připravena к přijmutí horké skleněné tabule 17. jejíž přední okraj se posunuje ze třetí sekce C3 do Čtvrté sekce 04 dopravníkových válců.

Posuv skleněné tabule 17 pokračuje, dokud její přední okraj nedosáhne konce páté sekce C5 dopravníkových válců. Zadní okraj skleněné tabule 17 nyní prošel koncem druhé sekce C2 dopravníkových válců a na konci programované doby zahřívání skleněné tabule 17 bez deformace způsobí druhý časový spínač T2 vypnutí první spojky 314. zatímco druhá spojka 322 zůstává v záběru, třetí spojka 332 je opět zapnuta a třetí kapalinový motor 330 se zrychlí pro pohon sekcí £2., C4 а C5 dopravníkových válců výstupní rychlostí, přičemž se tím zvýší rychlost pohybu horké skleněné tabule 17 z pece mezi dmychací rámy 37. kde se rychlost páté sekce C5 dopravníkových válců sníží a skleněná tabule 17 při pohybu pod dmychacími rámy 37 se vy tvrdí.

Při urychlení horké skleněné tabule 17 vystupující z pece postupuje další skleněná tabule 17 pecí ve druhé sekci C2 dopravníkových válců rychlostí 0,06 m.s¹ a první sekce £1 dopravníkových válců a nakládací stanice opět pracují nakládací rychlostí, aby mohla být další skláněná tabule 17 naložena. Takto jsou v zařízení přítomny současně tři skleněné tabule 17 a výrobní čas se značně zkrátí.

Druhý kapalinový motoř 305 a třetí kapalinový motor 330 mohou být stejného druhu jako kapalinový motor 92 a mohou být řízeny stejným způsobem spínacími okruhy uváděnými do činnosti koncovými spínači uloženými v jednotlivých sekcích Cl až C5 dopravníkových válců a přidruženými programovanými časovými spínači.

Alternativně tyto motory mohou být elektrické motory řízené kódovými impulsovými okruhy, ve kterých jsou uspořádány čítače pro řízení Časových intervalů pro činnost motorů při různých rychlostech.

V dalším provedení mohou tyto motory být elektrické motory, jejichž rychlost se řídí tyristořovými obvody s vybavením pro vyrovnání rychlostí tří motorů. Změny rychlostí jsou opět řízeny vozíkem 18. když tento projíždí pecí a ovládá koncové spínače.

Vynález takto vytváří zařízení pro ohřívání skleněných tabulí 17 před zpevňováním nebo ohýbáním, které má nízké provozní náklady a zahřívá skleněnou tabuli Ц» ^tat0 je v téměř svislé poloze, pro následující zpracování mezi svislými dmychacími rámy nebo ohýbacími nástroji. Když se skleněná tabule ohýbá mezi svislými ohýbacími nástroji, může být potom spuštěna do vytvrzovací kapaliny.

2Ί

Bylo zjištěno, že deformace a povrchové vady skleněných tabulí zpracovávaných podle tohoto vynálezu jsou minimální a mnohem menší, než při zpracování v obvyklém nístějovém systému horizontálních válců, protože povrchový dotyk skleněné tabule 17 je omezen na vymezenou ítorní část, kde se uvolňuje na šikmých válcích 16 dopravníku.

Claims (8)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob zahřívání skleněné tabule, při kterém se skleněná tabule podepře ve svislé poloze na svém spodním okraji a horním okrajem se opře a takto uložená skleněná tabule se vede po vodorovně uspořádané dráze ohřívací zónou, vyznačený tím, že při ohřívání skleněné tabule o tlouštce od 2 do 15 шш se horní okraj postupující skleněné tabule přechodně podpírá v šikmé poloze v úhlu nejvýše 10° vzhledem к svislému směru, přičemž teplota v ohřívací zóně je v rozmezí od 710 °C do 810 °C a doba pohybu skleněné tabule ohřívací zónou je v závislosti na tloušlce skleněné tabule od 45 s do 880 s a teplota á Čas se nastaví tak, že teplota skleněné tabule je od 550 °C do 700 °C.
2. 2. Zařízení к provádění způsobu podle bodu 1, skládající se z ohřívač., pece pro vedení skleněných tabulí ve svislé poloze, z dopravníku skleněných tabulí procházejícího ohřívací pecí a opatřeného pohyblivým vozíkem pro podpírání spodního okraje skleněné tabule a z mechanické podpěry pro opření horního okraje skleněné tabule, vyznačené tím, že mechanická podpěra se skládá ze řady odděleně uspořádaných šikmých válců (16) pro uvolnění skleněné tabule při jejím ohřívání a z kapalinového motoru (92) pro posuv vozíku (18) ohřívací pecí a pro pohon šikmých válců (1.6) lineární rychlostí stejnou jako rychlost vozíku (18).
3. 3. Zařízení podle bodu 2, vyznačené tím, že na spodních koncích Šikmých válců (16) je uspořádána rada nosných bloků (54) spojených spolu deskami (55) ve skupiny, z nichž každá obklopuje spodní ložiska skupiny přilehlých šikmých válců (16), přičemž к horním koncům každé ze skupin šikmých válců (16) je připojena vždy jedna ložisková skříň (65) a ke skupinám nosných bloků (54) a ložiskových skříní (65) jsou připojeny stavěči tyče (60, 71) к seřazení šikmých válců (16) v předem určeném úhlu ke svislému směru.
4. 4. Zařízení podle bodu 3, vyznačené tím, že skupiny nosných bloků (54) a ložiskových skříní (65) jsou uloženy na saních (56, 67) vedených v rybinovítých vedeních (57, 68).
5. 5. Zařízení podle bodů 2 až 4, vyznačené tím, že v mezerách mezi šikmými válci (Ί6) je uspořádána řada spodních válců (19), které jsou uloženy vodorovně a vymezují dráhu pro vozík (18) a jsou připojeny vloženým hřídelem (106, 132) ke kapalinovému motoru (92) pro otáčení šikmých válců (16) a spodních válců (19) stejnou rychlostí, přičemž vozík (18) má spodní čelo (21) v třecím styku se spodními válci (19) a šikmé čelo (20) v třecím styku se šikmými válci (16).
6. 6. Zařízení podle bodu 5, vyznačené tíflJ, že spodní válce (19) jsou připojeny ve skupinách к převodovým skříním (109), které jsou součástí kapalinového motoru (92).
7. 7. Zařízení podle bodu 6, vyznačené tím, že spodní válce (19) jsou uloženy v nosných jednotkách (115) pro nastavení rozsahu vyčnívání každého spodního válce (19) mezi šikmými válci (16) к vyrovnání spodních válců (19) pro styk se spodním čelem (21) vozíku (18).
8. 8. Zařízení podle kteréhokoli z bodů 2 až 6, vyznačené tím, že šikmé čelo (20) vozíku (18) dosedající na šikmé válce (16) má na svém horním okraji podpěrné desky (140) skleněné tabule. ,