CS215012B2 - Method of utilization of refuse and device for executing the said method - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu: zužitkování' odpadků, podle něhož se rozdrcené odpadky z. domácnosti,, průmyslové odpadky a jiné speciální odpadky směšují s vodou, rozdělí se. na organické a anorganické složky, proud odpadní vody se spolu se složkami odpadků, které jsou v něm rozpuštěny a suspendovány, nejprve filtruje neaktivovaným a poté, aktivovaným uhlínr, tuhé odpadky, popřípadě část filtračního uhlí nasyceného' nečistotami se spálí, další část filtračního uhlí nasyceného, nečistotami se tepelně zpracovává při teplotě 300 až 800 °C a regeneruje a regenerované filtrační uhlí se popřípadě po; jeho aktivaci zavádí zpět do oblasti filtrace: odpadní vody. Vynález se dále týká zařízení к provedení uvedeného způsobu:.

Je znám způsob zužitkování odpadků, podle; něhož odpadní voda slouží jako; prostředek pro dopravu odpadků, odpadky se dělí na organické a anorganické složky a odpadní voda, obsahující odpadky, se- čistí mechanickou a adsorpční filtrací normálním a aktivním uhlím. Poté se část odpadků, popřípadě aktivního uhlí s nečistotami spálí, přičemž poskytuje mimo, topný plyn teplo potřebné pro tepelný rozklad. Hlavní část filtračního uhlí s nečistotami se tepelně rozloží a filtrační uhlí se regeneruje, čímž se získá nové uhlí, jakož i nízkotepelný plyn.

Tento způsob lze zdokonalit z hlediska optimálního využití energie. Kromě toho je nutno odstranit potíže a nevýhody, spojené s jeho realizací. Při použití uhlí, popřípadě aktivního uhlí vyrobeného podle uvedeného způsobu, dochází к jeho otěru, což vede. к ztrátám uhlí, ucpávání filtračních věží, jakož 1 к znečišťování užitkové vody, která se přitom čistí.

Úkolem vynálezu je zlepšit energetickou bilanci zdokonaleného způsobu optimálním využitím všech zdrojů energie, a zajistit hladký průběh postupu, čehož má být dosaženo: zvláště usměrněnou volbou podmínek reakce probíhající ve vícereaktorové peci a příslušným zpracováním, popřípadě regenerací produktů z ní vystupujících.

Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že při nízkotepelném spalování se přivádí kyslík v podstechiometrickém množství, filtrační uhlí nasycené nečistotami se v tepelném: rozkladném procesu v prostředí prostém kyslíku odplyňuje a nečistoty ulpělé na filtračním uhlí se při 300 až 800 stupních Celsia rozkládají, regenerované uhlí nebo jeho část se sbaluje, vzniklé topné, popřípadě nízkotepelným spalováním vzniklé plyny, nebo jejich část, se po vyu žití tepla obsaženého v plynu v pásmu s vysokou ' teplotou nejméně 1300 °C při dokonalém vyloučení kyslíku krakují, plyny vystupující z pásma s vysokou teplotou se chladí a zkapalňují, přičemž se kapalný dusík odděluje od kapalného topného plynu prostého dusíku a odpadní plyn, odváděný do atmosféry, se filtruje uhelným filtrem. Je výhodné, když teplota při nízkotepelném spalování dosahuje nejvýš 800 °C. Teplem, které se uvolňuje při nízkotepelném spalování se ohřívá filtrační uhlí nasycené nečistotami. Tuhé odpadky se spalují při teplotě 500 až 800 °C. Objem přivedeného kyslíku činí v závislosti na složení a obsahu vlhkosti tuhých odpadků 30 až 90 % stechiometricky potřebného množství vzduchu. Uhelný prach, obsažený v regenerovaném uhlí se odlučuje a zpracovává na uhelné sbalky. Vyrobené, popřípadě regenerované uhlí, se po _ předběžném zpracování aktivuje, popřípadě se sbaluje. Tepelným rozkladným procesem nově získané, popřípadě regenerované, filtrační uhlí se před aktivací jemně rozemele a smísí se v poměru ' 10 : ' 1 až 5 : 1 s pojivém jako dehtem nebo smolou, získaná směs se pod vysokými tlaky, zvláště 100 až 200 MPa, a při dostatečném změknutí pojivá dehtu nebo smoly utváří do kompaktní formy, načež se rozemele. Teplem, získaným z odpadních plynů při nízkotepelném spalování, popřípadě v tepelném rozkladném procesu se tuhé odpadky a/nebo filtrační uhlí nasycené nečistotami předběžně suší. Teplem, získaným z odpadních plynů se ohřívá voda k proplachování aktivního uhlí nasyceného nečistotami.

Známé zařízení k zužitkování odpadků obsahuje přívod odpadní vody a sedimentační nádrž, v níž jsou obsaženy prvky pro hrubou a jemnou filtraci uhlím, popřípadě aktivním uhlím, drtič odpadků, vícereaktorovou pec s alespoň jedním reaktorem · pro tepelný rozklad umístěným v horní části vícereaktorové pece a s alespoň jedním reaktorem pro rozklad spalováním umístěným v . dolní části vícereaktorové pece, přičemž uvedené části jsou umístěny · vedle sebe, a obsahující dále ústrojí pro předběžné sušení odpadků, popřípadě filtračního uhlí. Podstata zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že obsahuje sbalovací ústrojí pro spalování vystupujícího uhlí, umístěné za reaktorem pro tepelný rozklad, a mlecí ústrojí, jakož i krakovací ústrojí pro štěpení vyšších uhlovodíků obsažených v topném plynu, popřípadě v plynu vzniklém nízkotepelným spalováním.

Výhodou způsobu podle vynálezu je zvlášt výhodná kombinace různých kroků postupu, umožňující maximální využití energie pochodů probíhajících ve vícereaktorové peci, přičemž výroba tepla při pyrolýze, popřípadě při spalování, je kontrolována dávkovaným přívodem kyslíku a zbývající energie je získána ve formě topného plynu s poměrně vysokým obsahem uhlovodíku. Pomocí způsobu podle tohoto vynálezu je možno, v závislosti na složení odpadků, udržovat zařízení k zužitkování odpadků v provozu bez přívodu energie zvenčí, a kromě toho ještě získat další energii.

Za zvláště příznivých podmínek, zvolených ve vícereaktorové peci se získá pří tepelném rozkladu filtrační uhlí s dobrými adsorpčními schopnostmi, jakož i nízkotepelný plyn zvláště vysoce obohacený uhlovodíky. Speciálním zpracováním topných, popřípadě nízkotepelných plynů vystupujících z vícereaktorové pece se získá akumulovatelná energie, přičemž tepla plynů se využije pomocí výměníku tepla v zařízení k provedení způsobu podle vynálezu k předsušéní, ohřívání vody na zpětný proplach nebo pro tepelný rozklad. Kromě toho se odstraní potíže při provádění způsobu specifickým zpracováním filtračního uhlí vystupujícího z vícereaktorové pece. Podle vynálezu se regenerované uhlí použité v hrubém filtru buď sbaluje, to je utváří · se · do ’ kompaktního tvaru o požadované velikostí částic, čímž se vyloučí otěr uhlí ' a z něho vyplývající opětné znečištění vyčištěné vody, jakož i ucpání filtračních prvků naplněných filtračním uhlím, nebo se předběžným zpracováním uhlí v jemném filtru, které se · má aktivovat, vyrobí filtrační materiál s obzvláště velkým povrchem, a tím i s vysokou adsorpční schopností.

Dále budou blíže vysvětleny jednotlivé kroky způsobu podle vynálezu.

Teplota při nízkotepelném spalování nemá zásadně překročit 800 °C. Zvláště výhodné rozmezí této teploty se pohybuje mezi 500 až 800 °C. V případě nebezpečí odpařování určitých těžkých kovů udržuje se teplota . při nízkotepelném spalování v rozmezí 300 až 400 °C. Při nízkotepelném spalování se kyslík přivádí v podstechiometrickém množství, aby probíhal pyrolytický proces, aby však teplota nevystoupila nad 800 °C. Přiváděné množství kyslíku činí asi 30 až 90 % stechiometricky potřebného množství, s výhodou 50 až 80 %. Konkrétní množství přiváděného kyslíku se řídí složením spalované vsázky a stupněm její vlhkosti.

Vzniklého topného, popřípadě nízkotepelného plynu je možno použít jako přídavného vnějšího zdroje energie pro tepelný rozklad nebo jako paliva pro oddělený ohřívač — boiler, zařízení na spalování plynu, zejména spalovací stroj nebo podobně.

Kromě toho je možno zpracovat topný, popřípadě nízkotepelný plyn v krakovacím ústrojí za účelem štěpení · vyšších uhlovodíků na nižší, kterých je možno použít přímo ve spalovacích strojích, turbinách a podobně nebo které po zkapalnění poskytují snadno uskladnitelný zdroj energie.

U způsobu podle vynálezu je výhodné o215012

6 chladit v dostatečné míre plyny, výstupující z oblasti o vysoké teplotě,, za účelem jejich zkapalnění, přičemž dojjie případně к separaci kapalného dusíku a kapalného hořlavého, dusíku prostého plynu, například metanu.

Při teplotě, nejméně 1300 °C dochází к štěpení vyšších uhlovodíků na nižší uhlovodíky v oblasti vysokých teplot, chudé na kyslík. Krakování vyšších uhlovodíků může být provedeno též za vyloučení kyslíku, takže nedojde ke spálení, nebo oxidaci obdrženého plynu.

Uhelný prach obsažený v regenerovaném uhlí se odlučuje a zpracovává se za účelem dosažení dostatečné tvrdosti a pokud možno stejnoměrné velikosti částic na. uhelné sbalky.

Vyrobené, popřípadě regenerované uhlí se po předběžném zpracování aktivuje a popřípadě sbaluje. Za tímto účelem se tepelným rozkladným procesem nově získané, popřípadě regenerované, filtrační uhlí jemně rozemele a smísí v poměru 10 1 až 5 : 1 s pojivém jako dehtem nebo smolou; získaná směs se pod vysokými tlaky, zvláště 100 až 200 MPa, a při dostatečném změknutí pojivá utváří do kompaktní formy, načež se rozemele buď na válcovací stolici,, nebo na kladivových drtičích. Při mletí záleží na tom, aby se podíl prachu udržel na nízkém stupni.

Velikost částic, na něž je mleto filtrační uhlí se řídí podle uvažovaného účelu použití. Vhodné aktivní uhlí, použité pro čištění kapalin, má velikost částic mezi 0,5 až 1,5 mm. Aktivní uhlí, použité к čištění plynu, má s výhodou velikost částic mezi 2 až 3, mm.

Úlomkovitý granulát,, popřípadě brikety požadované velikosti, je možno, aktivovat v aktivačním ústrojí podle běžně používané metody přehřátou párou nebo chemikáliemi. Přitom se získá aktivní uhlí o zvláště vysoké schopnosti adsorpce. Toto aktivní uhlí se sbaluje s výhodou ve sb.alovacím ústrojí.

Způsob a zařízení podle vynálezu, jsou podrobně popsány v následujícím popisu a znázorněny na příkladech provedení, na nějž však není vynález omezen.,, na přiložených výkresech, kde obr. 1 představuje schematický diagram způsobu zužitkování odpadků podle vynálezu, obr. 2a a 2b způsob zužitkování, odpadků podle vynálezu, obr. 3 schematický diagram к výrobě, použití a regeneraci normálního a aktivního filtračního uhlí podle vynálezu, obr, 4 svislý řez. vícereaktorovou pecí v nárysu, obr. 5 svislý řez podél čáry 5—5 v obr. 4 vícereaktorovou pecí v bokorysu a obr. 6 schematický řez krakovacím ústrojím.

Obr. 1 znázorňuje ve schematickém diagramu tok materiálu při zpracování tuhých a kapalných odpadků v zařízení 102 na zužitkování odpadků a čištění odpadní vody podle vynálezu. Zařízení 102 zahrnuje vícereaktorovou pec 104. Tuhé odpadky к zpracování, které mohou zahrnovat mimo jiné odpadky z potravin, papír, umělé hmoty, zbytky oleje a dehtu, staré pneumatiky, dřevo, sklo, popel a podobně, jsou předběžně zpracovány separací na magnetickém pásu, dále rozvlákněním a flotací v odpadní vodě takovým způsobem, že pro další zpracování se stávají v podstatě z organických součástí. Ve vícereaktorové peci 104 se tuhé odpadky spalují, rozloží se spálením v prvním reaktoru v prostředí chudém na kyslík za vzniku tepla, topného plynu a popela.

Odpadní voda, jež může být jak městská odpadní voda, tak i průmyslová, prochází vícestupňovým uhelným filtrem 106 sloužícím к čištění odpadní vody, takže se může zužitkovat alespoň pro průmyslové účely. Uhelný filtr 106 je s výhodou dvoustupňový,, který pozůstává· z hrubého filtru 114. a jemného filtru. 116. Filtrační uhlí hrubého filtru se regeneruje spolu s částicemi, ulpívajícími na uhlí, a s bahnem periodicky ve vícereaktorové peci 104, to je podrobí se tepelnému zpracování za nepřítomnosti kyslíku. Nově získaným a regenerovaným uhlím se kompenzují ztráty uhlí.

Obr. 2a a 2b, doplněné obr. 3, znázorňují přehled o provádění způsobu v zařízení 102 na zužitkování odpadků, přičemž se čistí i odpadní voda, neboť přívodní kanál 108 pro odpadní vodu vede odpadní vodu přes sedimentační nádrž 110 a síto 112 nejprve к hrubému filtru 114 a poté к jemnému filtru 116, odkud pokračuje výtokovým kanálem llfiL

Hrubý filtr 114 pozůstává ze soustavy hrubých filtračních prvků 120, které mohou opustit hrubý filtr zvednutím a spuštěním к regeneraci,, popřípadě mohou být znovu zavedeny. Každý hrubý filtrační prvek 120 je naplněn normálním filtračním uhlím vhodné velikosti částic, s výhodou sbalovaným filtračním uhlím.

Hrubé filtrační prvky 120 se při provozu, pohybují v protiproudu к toku odpadní vody od koncové části 122 hrubého filtru 114 к počáteční části 124 hrubého filtru 114.

Jemný filtr 116 sestává z další soustavy jemných filtračních prvků 126 jemného filtru 116, které se rovněž pohybují v protiproudu к odpadní vodě od koncové části 128^ jemného filtru 116 к počáteční části 130 jemného filtru 116. Jemný filtr 116 může být čištěn zpětným proplachem, případně v ústrojích 134 na zpětný proplach. S výhodou se voda na zpětný proplach odebírá přímo: z výtokového kanálu 118, a může být uskladněna po určitou dobu v zásobníku 136, vybaveném topnými spirálami 138. Zpětným proplachem zamořená voda teče zpětným vedením 140 zpět к přívodnímu kanálu 108 odpadní vody. Pro zpracování se pevné odpadky vloží do zásobníku 160, kde na magnetickém pásu 162, dopravníku 166

215 0 12 a mezi clrticími válci 164 dojde k ' prvnímu zpracování — rozvolnění odpadků. V sedimentační nádrži 110 se odloučí látky o hustotě >1 a odstraní se pomocí korečkového dopravníku 168. Řada vzduchových trysek 170 zajišťuje dokonalé promísení odpadní vody a odpadků, které usnadňuje jejich separaci na organické a anorganické složky. Vynášecí dopravník 132 dopravuje flotační organické látky ke dvojici zásobních komor 172 vícereaktorové pece 104. Kromě toho mohou být k zásobním komorám 172 přiváděny další odpadky kontinuálně dopravníkovými pásy 174.

Vícereaktorová pec 104, v níž dochází současně v různých reaktorech k rozkladu spálením a k tepelnému rozkladu odpadků a/nebo filtračního uhlí s nečistotami, je znázorněna na obr. 4 a 5. Dvojice reaktorů 178 slouží k spálení, případně pyrolýze odpadků a/nebo filtračního uhlí s nečistotami. V dalším reaktoru 186 dochází k tepelnému rozkladu nasyceného filtračního uhlí, popřípadě odpadků.

Vnitřní prostor 190 vícereaktorové pece 104 je ohraničen pláštěm 222. Hřídele 224 reaktorů 178 a 18б jsou uloženy v ložiskách 226 a jsou poháněny hnacím ústrojím 228 například elektromotorem 230. Plnění a vyprazdňování všech reaktorů 178 a 186 se provádí vstupními otvory 232 opatřenými dvoukřídlými dveřmi 234, 236 s ústrojím k jejich uzavření. Dvoukřídlé dveře 234, 236 jsou opatřeny klouby 262. Kromě toho je dvojice reaktorů 178 opatřena přívodním potrubím 238 vzduchu, výpustí 240 pro topný plyn, a konvexními síty 242. Dvojice reaktorů 178 je kromě toho spojena s plynovým vedením 184, opatřeným zpětným ventilem 246 a ústícím do krakovacího ústrojí 192 na něž navazuje pračka 196, za níž je spalovací stroj 202 s přiřazeným _ generátorem 204. Do plynového vedení 184 je zaústěno rozvětvovací vedení 248 s ventilem 250.

Sběrač 252 pro odpadky je v dnové části opatřen uzavírací deskou 254, která odděluje pod ní uspořádaný · sběrný prostor 256. V dolní části sběrného prostoru 256 je nosná deska 258 s tepelnou izolací 260, která je opatřena neznázorněným kloubem.

Rovněž další sběrný prostor 264, otevíratelný směrem dolů, je opatřen další deskou 286, opatřenou neznázorněným ' kloubem. Po tepelném rozkladu, popřípadě rozkladu spalováním, se tuhé látky z reaktorů 178 a 186 odvedou do nálevkovitých nádrží 268 a 270, které jsou na povrchu opatřeny výměníkovými spirálami 272 a ve dně šoupátkem 274. Pod nálevkovitými nádržemi 268, 270 jsou uspořádány odváděči dopravníky 276.

Kromě toho je možno přivádět vzduch do vnitřního prostoru 190 vícereaktorové pece

104 přívodním vedením 278 s ventilem 280.

Nad reaktorem 186 pro tepelný rozklad je uspořádáno plynové odváděči potrubí 282 s ventilem 284. Kromě toho je tento reaktor 186 pro tepelný rozklad vybaven tepelným výměníkem 288.

Uhlí, vytvořené v reaktoru 186, se vytřídí sítem 290 — obr. 3. Větší částice uhlí je možno použít přímo v hrubém filtru 114. Menší vytříděné částice uhlí a uhelný prach se ve sbalovacím ústrojí 292 zpracují na sbalky požadované velikosti částic. Tyto sbalky rovněž slouží k naplnění hrubých filtračních prvků 120 hrubých filtrů 114. K výrobě aktivního uhlí se filtrační uhlí z reaktoru 186 předběžně zpracuje, to je jemně semele v mlecím ústrojí 295, poté se popřípadě sbalí a opět semele na požadovanou velikost zrna. Aktivace probíhá v aktivačním ústrojí 294, na něž navazuje případně další sbalovací ústrojí 296. Obdržené aktivní uhlí slouží k naplnění jemných filtračních prvků 126 jemného filtru 116, nebo může být použito pro obchodní účely.

Uvedený popis jasně ukazuje, že zařízení na zužitkování odpadků je schopno v plném rozsahu vyrobit normální a aktivní uhlí potřebné i pro čištění odpadní vody, a regenerovat je.

Na obr. 6 je znázorněno krakovací ústrojí 192 podle vynálezu ve výhodném provedení. Krakovací ústrojí 192 sestává ze svislé nádrže 298 s dvojitými stěnami a tvořené vnější nosnou nádrží 304, v níž je zavěšena vnitřní nádrž 300 za její horní část 302. Vnitřní nádrž 300 má horní vstupní část 306 přikrytou otevíracím víkem 308. Dolní konec vnitřní nádrže 300 má zúžení 310 se sítem 312. Pod ním je ve vnější nosné nádrži 304 další síto 316.

Zúžení 310 je obklopeno kruhovým vedením 318 pro přívod vzduchu. Toto kruhové vedení 318 je opatřeno soustavou vzduchových trysek 320, které slouží k zavádění spalovacího vzduchu nebo kyslíku do vnitrní nádrže 300 přes síto 312. Plynové vedení 184 vede štěpný plyn do horní části vnitřní nádrže 300 a je zakončeno trychtýřovitým ústím 322 směřujícím dolů. Vnitřní nádrž 300 se plní poměrně velkými částicemi hořlavého materiálu, s výhodou dřeva, a to tak, že toto vyplňuje hlavní část vnitřního prostoru mezi sítem 312 a trychtýřovitým ústím 322. Dřevo nacházející se bezprostředně nad sítem 312 se zapálí a vzduchovými tryskami 320 se přivede kyslík pro spálení, takže se vytvoří oblast vysoké teploty, která však zaujímá jen poměrně malou část nad sítem 312, zatímco zbývající hořlavý materiál ve vnitřní nádrži 300 zůstane poměrně chladný. Poté, kdy oblast vysoké teploty dosáhla žádané teploty, nejméně 1300 °C, zavede se plynovým vedením 184 do krakovacího ústrojí 192 topný plyn, popřípadě nízkotepelný plyn. Kromě toho se uvede do chodu dmychadlo 324, načež vznikne ve vnější nosné nádrži 304 mírný podtlak, čímž se plyn, zave215012

I děný plynovým vedením 184 odsává chladnou oblastí hořlavého materiálu a oblastí vysoké teploty do prstencovitého prostoru 326 mezi vnější nosnou nádrží 304 a vnitřní nádrží 300 sacím potrubím 328 a dmychadlem 324.

Získaný štěpný plyn je možno přivést buď přímo do spalovacího stroje 202, nebo se může zkapalnit ve zkapalňovacím zařízení, případně rozdělit na plyn na bázi metanu a kapalný dusík.

V periodických intervalech se přivádí do krakovacího ústrojí 192 při otevřeném otevíracím víku 308 nový hořlavý materiál. Tento přívod může být také prováděn kontinuálně.

Claims (11)

1. Způsob zužitkování odpadků, podle něhož se rozdrcené odpadky z domácnosti, průmyslové odpadky a jiné speciální odpadky směšují s vodou, rozdělí se na organické a anorganické složky, proud odpadní vody se spolu se složkami odpadků, které jsou v něm rozpuštěny a suspendovány, nejprve filtruje neaktivovaným a poté aktivovaným uhlím, tuhé odpadky, popřípadě část filtračního uhlí nasyceného nečistotami se spálí, další část filtračního uhlí nasyceného nečistotami se tepelně zpracovává při teplotě 300 až 800 °C a regeneruje a regenerované filtrační uhlí se popřípadě po jeho aktivaci zavádí zpět do oblasti filtrace odpadní vody, vyznačující se tím, že při nízkotepelném spalování se přivádí kyslík v podstechiometrickém množství, filtrační uhlí nasycené nečistotami se v tepelném rozkladném procesu v prostředí prostém kyslíku odplyňuje a nečistoty uipělé na filtračním uhlí se při 300 až 800 °C rozkládají, regenerované uhlí nebo jeho část se sbaluje, vzniklé topné, popřípadě nízkotepelným spalováním vzniklé plyny, nebo jejich část, se po využití tepla obsaženého v plynu v pásmu s vysokou teplotou nejméně 1300 °C při dokonalém vyloučení kyslíku krakují, plyny vystupující z pásma s vysokou teplotou se chladí a zkapalňují, přičemž se kapalný dusík odděluje od kapalného topného plynu prostého dusíku a odpadní plyn, odváděný do atmosféry, se filtruje přes uhlí.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že teplota při nízkotepelném spalování dosahuje nejvýše 800 °C.

3. Způsob podle bodů 1, 2, vyznačující se tím, že teplem, které se uvolňuje při nízkotepelném spalování se ohřívá filtrační uhlí nasycené nečistotami.

4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že se tuhé odpadky spalují při teplotě 500 až 800 °C.

5. Způsob podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že objem přivedeného kyslíku činí v závislosti na složení a obsahu vlhkostí tuhých odpaků 30 až 90 %' stechiometrú* ky potřebného množství vzduchu.

VYNALEZU

6. Způsob podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že se uhelný prach, obsažený v regenerovaném uhlí, odlučuje a zpracovává na uhelné sbalky.

7. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se vyrobené, popřípadě regenerované uhlí po předběžném zpracování aktivuje a popřípadě sbaluje.

8. Způsob podle bodu 7, vyznačující se tím, že se tepelným rozkladným procesem nově získané, popřípadě regenerované, filtrační uhlí před aktivací jemně rozemele a smísí se v poměru 10 : 1 až 5 : 1 s pojivém jako dehtem nebo smolou, získaná směs se pod vysokým tlakem zvláště 100 až 200 MPa, a při dostatečném změknutí pojivá jako dehtu nebo smoly utváří do kompaktní formy, načež se rozemele.

9. Způsob podle bodu 1, vyznačující se . tím, že teplem, získaným z odpadních plynů při nízkotepelném spalování, popřípadě v tepelném rozkladném procesu, se tuhé odpadky a/nebo filtrační uhlí nasycené nečistotami předběžně suší.

10. Způsob podle bodu 9, vyznačující se tím, že se teplem, získaným z odpadních plynů, ohřívá voda к proplachování aktivního uhlí nasyceného nečistotami.

11. Zařízení к provedení způsobu podle bodu 1, obsahující přívod odpadní vody a sedimentační nádrž, v níž jsou obsaženy prvky pro hrubou a jemnou filtraci uhlím, popřípadě aktivním uhlím, drtiče odpadků, vícereaktorovou pec s alespoň jedním reaktorem pro tepelný rozklad umístěným v horní části vícereaktorové pece, a s alespoň jedním reaktorem pro rozklad spalováním umístěným v dolní části vícereaktorové pece, přičemž uvedené části jsou umístěny vedle sebe, a obsahující dále ústrojí pro předběžné sušení odpadků, popřípadě filtračního uhlí, vyznačující se tím, že obsahuje sbalovací ústrojí (292) pro spalování vystupujícího uhlí, umístěné za reaktorem (186) pro tepelný rozklad, a mlecí ústrojí (295), jakož i krakovací ústrojí (192) pro štěpení vyšších uhlovodíků obsažených v topném plynu, popřípadě v plynu vzniklém nízkotepelným spalováním.