CS202590B2 - Method of and apparatus for marking fabrics during the weaving operation - Google Patents

Description

Vynález se týká obecně tkalcovských stavů a jeho předmětem je způsob a zařízení k označování tkaniny značkami během tkaní, kdy se při výrobě tkaniny z osnovních nití tvořících prošlup a z útkových nití zanášených během každého cyklu tkalcovského stavu do prošlupu podle předem stanoveného programu zjišťují v tkanině diskrétní jevy alespoň jedné předem stanovené povahy, například předem stanovené jednotkové délky vyráběné tkaniny a chybné prohozy útkové nitě.

Označování jednotek délky tkaniny se obvykle provádí značkami tištěnými barvou na tkanině. Zjišťování chyb tkaniny a označování zjištěných chyb na tkanině se provádí po vyrobení tkaniny. K těmto účelům je tedy po . skončeném tkaní potřebí přídavných pracovních operací.

V důsledku různých zlepšení a zdokonalení, která byla až dosud zavedena při výrobě tkanin a zjeména pak ve výrobních zařízeních, se v moderních strojích a zejména tkalcovských automatech zřídka vyskytují vady jako je nesprávně vnesený útek. Poněvadž počet chyb ve tkanině je velice omezený, mají-li se tyto chyby zjišťovat a toto zjišťování mají provádět pracovníci, je k tomu třeba vynaložit velkou námahu. Když se chyba vzniklá při tkaní náhodou přehléd2 ne a tkanina je s ní dodána na trh dřív, než se chyba zjistí nebo odstraní, sníží se nejen tržní hodnota produktu, ale může se vážně ohrozit dobrá pověst, kterou měly výrobky tohoto výrobce. Toto nebezpečí by bylo možno odstranit, kdyby se chyby vzniklé v tkanině mohly zjišťovat a přesně označovat při výrobě tkaniny. Účelem vynálezu je umožnit označování vyráběné tkaniny značkami takových zřejmých chyb a skrytých chyb — diskrétních jevů, jakékoli jiné povahy, které vznikají při tkaní během výroby tkaniny.

Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že během tkaní se v závislosti na výskytu každého ze zjištěných jevů do prošlupu osnovních nití zanese alespoň jedna značkovací . příze. Zjišťují-li se v tkanině, diskrétní jevy jediné povahy, odměřuje se podle vynálezu značkovací příze na úseky stejné délky, které se zanášejí do prošlupu. Když se zjišťují diskrétní jevy dvojí nebo několikeré povahy, odměřuje se podle vynálezu značkovací . příze na vzájemně odlišné úseky předem stanovené délky, odpovídající různé povaze zjišťovacích diskrétních jevů, které se zanášejí do prošlupu v závislosti na zjištěném diskrétním jevu, nebo se připraví alespoň dvě značkovací příze vzájemně odlišné povahy, přiřazené povaze diskrétních jevů, z nichž se zvolí značkovací příze od202590 povídající zjištěnému diskrétnímu jevu a vnese se do prostupu.

Předmětem vynálezu je rovněž zařízení pro tkalcovský stav ke značkování tkaniny, které obsahuje alespoň jeden detektor diskrétních jevů, vysílající elektrické signály při jejich výskytu. Toto zařízení sestává podle vynálezu ze zásoby značkovací příze a ze svěracího mechanismu, které jsou umístěny před zanášečem značkovací příze uloženým u jednoho konce prošlupu, a z elektrického regulačního obvodu, který je připojen k výstupu detektoru a ke vstupu svěracího mechanismu a zanášeče značkovací příze.

V zařízení, které obsahuje detektor rychlosti tkaní, vysílající sled impulsů při utkání předem stanovené jednotkové délky tkaniny, a detektor chybného prohozu vysílající signál při chybném vnesení útku, je podle vynálezu v regulačním obvodu zapojen omezovač chybného prohozu, připojený k výstupu detektoru chybného prohozu, a generátor regulačních impulsů, jehož jeden vstup je připojen k detektoru rychlosti tkaní a druhý vstup k omezovači chybného prohozu, a jehož výstupy jsou připojeny ke svěracímu mechanismu a k zanášeči značkovací příze, přičemž výstupní impulsy generátoru regulačních impulsů mají navzájem odlišnou předem stanovenou délku. Alternativně může regulační obvod obsahovat dva generátory regulačních impulsů, z nichž jeden generátor je připojen k výstupu omezovače chybného prohozu, spojeného s výstupem detektoru chybného prohozu, a jeden generátor je připojen k výstupu detektoru rychlosti tkaní, a oba generátory regulačních impulssů jsou připojeny ke vstupu svěracího mechanismu. V obou případech se do tkaniny zatkávají úseky značkovací příze, které mají · vzájemně odlišnou délku podle povahy zjištěného .. diskrétního jevu.

Podle dalšího provedení obsahuje regulační obvod omezovač chybného prohozu, připojený . . na výstup detektoru chybného prohozu, a . dva · . generátory regulačních impulsů, z nichž . jeden generátor je připojen k výstupu omezovače chybného prohozu a druhý generátor je · ' připojen k výstupu detektoru rychlostí tkaní, a výstup jednoho z generátorů je ' plupojen ke svěracímu mechanismu a výstup druhého z generátorů je spojen se svěracím mechanismem a zanášečem značkovací příze. V tomto případě se do prošlupu zanášejí vzájemně odlišné, například různobarevné značkovací příze, k tomu účelu obsahuje zásoba značkovací příze alespoň dva bubny pro přivádění spojitých značkovacích přízí, a značkovací · zanášecí ústrojí sestává z nosiče umístěného pohyblivě u jednoho konce prošlupu a nesoucího alespoň dva zanášeče pohyblivé do polohy proti prošlupu, a z pohonu, spojeného mechanicky s nosičem a propojeného elektricky s výstupem jednoho z generátorů regulačních impulsů.

Značkovací příze ke značkování tkaniny nemusí být tvořena pouze přímo přízí, nýbrž jakýmkoli vláknem, nití nebo pružným útvarem podobným textilní přízi.

Vynález umožňuje označování určitých jevů v tkanině, například vyrobení předem stanovené délky tkaniny nebo chybného zanesení útku do prošlupu, přímo během výroby tkaniny ve stavu, a to okamžitě, jakmile je příslušný jev zjištěn odpovídajícím detektorem. Tím úplně odpadá práce spojená . s dosud obvyklou dodatečnou kontrolou a označováním vad výrobku a vyloučí se nebezpečí přehlédnutí vady.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkrese, kde je obr. 1 schematický půdorys a částečně blokové schéma prvního· výhodného provedení značkovacího zařízení podle vynálezu, obr. 2 axonometrický schematický pohled a částečně blokové schéma druhého provedení zařízení podle vynálezu, obr. 3 schematický axonometгický pohled a částečně blokové schéma třetího provedení značkovacího zařízení, a obr. 4 axonomeerický pohled výhodného příkladu zanášecího ústrojí značkovací příze, jež tvoří součást dalšího provedení značkovacího zařízení podle vynálezu.

V každém z příkladů provedení znázorněných na výkrese je zakreslen pouze omezený počet důležitých součástek a dílů tkalcovského stavu, poněvadž celá konstrukce stavu je pro odborníka zřejmá.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn tkalcovský stav, pro který je vhodné značkovací zařízení podle vynálezu a který má vedle vlastního pracovního pole mechanismus pro manipulaci s útkovou nití. Tento mechanismus sestává z odtahovacího a · měřicího ústrojí 10, zadržovacího ústrojí 12, vodícího a upínacího ústrojí 14 zanášecího ústrojí 16.

Odtahovací a odměřovací ústrojí 10 slouží k odtahování spojité útkové nitě 18 z neznázorněné předlohové cívky, například kuželové nebo přírubové, nesoucí návin útkové nitě, a k přivádění předem ’ stanovené délky útkové nitě 18 do zadržovacího ústrojí 12 během každého jednotlivého pracovního cyklu tkalcovského stavu. Odtahovací a odměřovací ústrojí · 10 sestává ve znázorněném příkladě provedení z ' odměřovacího ' válečku 20, který má pevnou vodorovnou osu otáčení a · z přítlačného válečku 22 umístěného nad odměřovacím válečkem 20. Přítlačný ' váleček 22 má ’ vodorovnou osu, která je v ' podstatě rovnoběžná s osou otáčení odměřovacího válečku 20, a je svisle pohyblivý do styku a ze styku s odměřovacím válečkem 20, kterého se v jedné fázi pracovního cyklu dotýká svým dolním koncem. Při provozu tkalcovského stavu je odměřovací váleček 20 poháněn a otáčí se kolem své osy a je ve valivém styku s přítlačným válečkem 22. Přítlačný váleček . 22 ' je tedy ' unášen odměřovacím válečkem · ' 20 a otáčí se kolem své osy v opačném smyslu než odměřovací váleček

20. Útková nit 18 odváděná z předlohové cívky prochází mezi oběma válečky 20, 22 a je mezi nimi stisknuta, takže se spojitě odvíjí z předlohové cívky; odvíjená délka je přitom dána průměrem odměřovacího válečku 20. Průměr odměřovacího válečku 20 je zvolen tak, aby délka útkové nitě 18, procházející mezi válečky 20, 22 tvořícími odtahovací a odměřovací ústrojí 10, se v podstatě rovnala potřebné délce prohazovaného útku, který má být spotřebován v každém pracovním cyklu tkalcovského stavu.

Zadržovací ústrojí 12 je umístěno za odtahovacím a odměřovacím ústrojím 10 ve směru pohybu útkové nitě 18 a sestává ve znázorněném příkladě provedení z duté zadržovací trubice 24, která je protáhlá ve směru rovnoběžném se směrem, kterým se odvádí útková nit 18 z předlohové cívky, a z odtahovacího a odměřovacího ústrojí 10. Zadržovací trubice 24 je svým předním otevřeným koncem uložena v těsné blízkosti válečků 20, 22 a její přívodní trubka 26 vyčnívá axiálně z předního konce zadržovací trubice 24 tak, že její vstupní konec leží v bezprostřední blízkosti válečků 20, 22 a je kolmý к čáře, na které se tyto válečky 20, 22 stýkají. Styčná čára válečků 20, 22 vzniká tehdy, když se přítlačný váleček 22 odvaluje po odměřovacím válečku 20. Přívodní trubka 26 zadržovací trubice 24 má axiální kanál, který je otevřený po celé délce přívodní trubky 26 a svým zadním koncem ústí do vrtání neboli axiálního kanálu v zadržovací trubici 24. Útková nit 18, vycházející z odtahovacího a odměřovacího ústrojí 10, prochází nejprve přívodní trubkou 26 a potom do zadržovací trubice 24 ve směru, který je v podstatě stejný jako dráha pohybu útkové nitě 18 od styčné čáry válečků 20, 22. Třebaže detaily nejsou na výkrese znázorněny, obsahují zadržovací ústrojí 12 dále vhodný zdroj podtlaku, který vytváří spojitě nebo periodicky v zadržovací trubici 24 jednosměrné vzduchové proudění, které směřuje od předního konce zadržovací trubice 24 dozadu a je znázorněno šipkou A. Ten úsek útkové nitě 18, který byl zaveden do zadržovací trubice 24 přívodní trubkou 26, je tedy nucené vtahován do zadního konce zadržovací trubice 24. Zdroj podtlaku může být tvořen vývěvou, jejíž sací otvor je připojen к zadnímu konci zadržovací trubice 24. Podle potřeby lze alternativně proud vzduchu vytvářet vhodným zdrojem tlakového vzduchu, například kompresorem, pneumatickým čerpadlem nebo dmychadlem, které spojitě nebo periodicky přivádí vzduch pod tlakem do zadržovací trubice 24 jejím předním koncem. Tím vzniká v zadržovací trubici 24 od předního konce dozadu jednosměrný proud vzduchu. Zadržovací trubice 24 je na předním konci opatřena výstupním otvorem 28 pro útkovou nit 18, kterým se útková nit 18 odvádí ze zadržovací trubice 24. Úsek útkové nitě 18, na který působí jedno6 směrný proud vzduchu v zadržovací truóici 24, se tedy v zadržovací trubici 24 nucené natahuje do tvaru otevřené smyčky tvaru písmene U, jejíž přední ramena leží na předním konci axiálního kanálu v zadržovací trubici 24 a střední část je vlásenkovitě zahnutá a leží bezprostředně u zadního konce kanálu v zadržovací trubici 24. Poloha útkové nitě 18 je částečně naznačena na obr. 1 přerušovanou čárou. Délka smyčky útkové nitě 18, která tímto způsobem vznikne v zadržovací trubici 24, se v podstatě rovná délce odměřené odtahovacím a odměřovacím ústrojím 10 v každém pracovním cyklu tkalcovského stavu.

Vodicí a upínací ústrojí 14 je umístěno za zadržovacím ústrojím 12 a sestává ve znázorněném příkladě provedení z vodícího očka 30, jež je upevněno v blízkosti předního konce zadržovací trubice 24 a jímž prochází útková nit 18 vycházející z výstupního otvoru 28 zadržovací trubice 24. Dále sestává zadržovací ústrojí 12 ze svěrkového mechanismu 32, který je umístěn ve směru pohybu útkové nitě 18 za vodicím očkem 30 a do kterého přichází útková nit 18 prošlá vodicím očkem 30. Třebaže podrobná konstrukce není na obr. 1 znázorněna, sestává svěrkový mechanismus 32 ze dvou svěrek, z nichž jedna je nehybná a je připevněna nebo jinak nehybně uložena vůči rámu tkalcovského stavu, a druhá svěrka je pohyblivá ve svislém směru do záběru a ze záběru s pevnou svěrkou. Pohyblivá svěrka je předpjata například pružinou tak, aby se pohybovala do polohy, v níž se dotýká pevné svěrky, a je funkčně spojena s ovládacím ústrojím. Toto ovládací ústrojí je řízeno přerušovaným pohonem, takže pohyblivá svěrka se pohybuje směrem od pevné svěrky proti síle pružiny během každého pracovního cyklu stavu. Když se pohyblivá svěrka oddálí ze záběru s pevnou svěrkou, může útková nit 18, procházející mezi oběma svěrkarni, volně probíhat svěrkovým mechanismem 32, pokud je v zadržovací trubici 24 zásobní úsek útkové nitě IFí. Když je naproti tomu pohyblivá svěrka přitisknuta к pevné svěrce, je útková nit 18 částečně sevřena mezi oběma svěrkarni a nemůže procházet svěrkovým mechanismem 32.

Zanášecí mechanismus ve znázorněném tkalcovském stavu je tryskového typu. Zanášecí ústrojí 16 stavu obsahuje tedy trysku 34 opatřenou ventilovou soupravou 36, která je přes přívodní potrubí 38 spojena se zdrojem tlakové tekutiny, například s neznázorněným vzduchovým kompresorem nebo vodním čerpadlem, takže tekutina pod tlakem je vystřikována z trysky 34 pokaždé, když se ventilová souprava 36 otevře. Tryska 34 má vstupní otvor pro útkovou nit 18, který leží v podstatě ve stejné čáře jako dráha pohybu útkové nitě 18 od svěrkového mechanismu 32, a výstupní konec, který leží v bezprostřední blízkosti pracovního pole tkalcovského stavu.

V pracovním poli stavu jsou upraveny dvě soustavy osnovních nití 40, přiváděné z neznázorněného osnovního vratidla ležícího za pracovním polem stavu. Tyto soustavy osnovních nití 40 se střídavě zvedají a spouštějí kolem vodorovné střední roviny a tvoří mezi sebou prošlup 42, který se uzavírá na okraji 44 vyráběné tkaniny 46. Střídavý pohyb soustav osnovních nití 40 nahoru a dolů je vyvoláván pomocí soustavy neznázorněných nítěnek, z nichž každá je opatřena okem, kterým prochází jedna osnovní nit 40, a pohybuje se svislým směrem při každém pracovním cyklu stavu. Před těmito nitěnkami je uložen paprsek 48, který je v podstatě rovnoběžný s prošlupem 42 a je pohyblivý směrem к okraji 44 tkaniny 46 a od okraje 44 zpátky. Paprsek 48 sestává z hřebenovitě uložených plochých drátů nebo třtin, které jsou neseny sloupky a tvoří mezi sebou soustavu svislých štěrbin, jimiž procházejí jednotlivé osnovní nitě 40 к okraji 44 vyráběné tkaniny 46. Zmíněná vodorovná střední rovina mezi oběma soustavami osvnovních nití 40 obsahuje osnovní čáru, která je rovnoběžná s okrajem 44 tkaniny 46 a sahá po celé šířce prošlupu 42. Výstupní konec trysky 34 zanášecího ústrojí 16 leží v jedné čáře s touto útkovou čárou. Třebaže to není na výkrese znázorněno, je ventilová souprava 36 trysky 34 pracovně spojena se vhodným ovládacím ústrojím, které je poháněno shora uvedeným přerušovaným pohonem, takže ventilová souprava 36 se otvírá během každého pracovního cyklu tkalcovského stavu. Přitom je ventilová souprava 36 otevřena současně s tím, kdy se otvírá svěrkový mechanismus 32 vodicího a upínacího ústrojí 14, takže útková nit 18 uvolněná svěrkovým mechanismem 32 je unášena paprskem tekutiny vycházejícím z výstupního konce trysky 34 a je prohozena prošlupem 42. Svěrkový mechanismus 32 a ventilová souprava 36 se udržují v otevřeném stavu současně po určitou předem stanovenou dobu, a to tak dlouho, až se spotřebuje odměřená délka útkové nitě 18 uskladněná v zadržovací trubici 24. Délka útkové nitě 18, která má být tedy uskladněna v zadržovací trubici 24, neboli délka osnovní nitě 18 odtahované odměřovacím válečkem 20 a přítlačným válečkem 22 vodicího a upínacího ústrojí 14 z předlohové cívky má být tedy zvolena tak, aby prohozená útková nit 18 zanesená do prošlupu 42 osnovních nití 40 na jednom konci prošlupu 42 vyčnívala svým druhým koncem za druhý okraj prošlupu 42. Po prohozu útkové nitě 18 prošlupem 42 se paprsek 48, který leží za útkovou čárou v prošlupu 42, posune dopředu a přirazí útkovou nit 18 к okraji 44 tkaniny 46, takže útková nit 18 zanesená do prošlupu 42 se zatká do osnovních nití 40. Paprsek 48 se potom přemístí zpátky do pohotovostní polohy pro následující pracovní cyklus stavu. Tkanina 46, vznikající postupným prohazováním útkové nitě 18 prošlupem 42, se krokově navíjí na navíjecí válec 50, jehož osa otáčení je v podstatě rovnoběžná s okrajem 44 tkaniny 46. Tento navíjecí válec 50 je cyklicky uváděn do rotačního pohybu kolem své osy synchronně s pracovními cykly tkalcovského stavu.

Pracovní pole tkalcovského stavu dále obsahuje uchycovací ústrojí útku upravené tak, aby útková nit 18 prohozená prošlupem 42, byla zachycena na svém předním konci dvěma soustavami uchycovacích nití 52 probíhajících rovnoběžně s osnovními nitěmi 40. Uchycovací nitě 52 procházejí očky neznázorněných nitěnek, které jsou umístěny podobně jako nítěnky osnovních nití 40, takže obě soustavy uchycovacích nití 52 se střídavě zdvihají a spouštějí současně s oběma soustavami osnovních nití 40; tím vzniká mezi uchycovacími nitěmi 52 rovněž prošlup, který leží v podstatě v jedné čáře s vlastním prošlupem 42 tvořeným osnovními nitěmi 40. Paprsek 48 má takovou délku, že sahá nejen přes prošlup 42, nýbrž i přes uchycovací nitě 52, takže uchycovací nitě 52 procházejí rovněž svislými štěrbinami mezi třtinami paprsku 48, jak je patrno ze schematického znázornění na obr. 1.

Aby se přední konec útkové nitě 18 prohozené prošlupem 42 zachytil mezi uchycovacími nitěmi 52, sestává uchycovací ústrojí ze skácí soupravy 54, jež je umístěna v blízkosti protilehlého konce okraje 44 tkaniny 46 proti trysce 34. Skácí souprava 54 je opatřena rotorem 56, který je otočný kolem osy rovnoběžné se směrem, ve kterém se odtahuje hotová tkanina 46. Rotor 56 má axiální vrtání, kterým prochází uchycovací nitě 52 od skácí soupravy 54 směrem dopředu a jsou seskávány do sebe do jediného vlákna, když se rotor 56 otáčí kolem své osy. Jediné vlákno, které tímto způsobem vzniká před skácí soupravou 54, se vede dopředu v podstatě stejnou rychlostí, jakou se odvádí tkanina 46 z pracovního pole stavu. Útková nit 18 prohozená prošlupem 42 os-, novních nití 40 je nejprve volně zachycena mezi oběma soustavami uchycovacích nití 52, a to na předním konci, načež se tento přední konec pevně zachytí mezi oběma soustavami uchycovacích nití 52, které jsou seskávány dohromady v blízkosti bočního okraje tkaniny 46. Každý úsek útkové nitě 18, který byl správně prohozen prošlupem 42 a který tedy dosáhl svým předním koncem uchycovací nitě 52 umístěné na opačné straně tkaniny 46 než tryska 34 zanášecího ústrojí 16, je zachycen svým předním koncem mezi uchycovací nit 52, které se právě seskávají dohromady před rotorem 56 skácí soupravy 54. Jakmile je útková nit 18 zanesena do prošlupu 42 během každého pracovního cyklu tkalcovského stavu, uzavře se svěrkový mechanismus 32 vodicího a upínacího ústrojí 14, přičemž jeho pohyblivá svěrka se přitiskne к pevné svěrce; tím je úsek útkové nitě 18, který byl vnesen do prošlupu 42, zachycen na jedné straně svorkovým mechanismem - 32 . a na druhé straně uchycovacími nitěmi 52, takže se napíná a je v napnutém stavu přiražen paprskem 48 k okraji 44 vyráběné tkaniny 46.

Pracovní pole tkalcovského stavu dále obsahuje řezací ústrojí, které slouží k odřezávání útkové nitě 18 na koncích nebo v blízkpsti koncil okraje 44 tkaniny 46. Toto odřezávací ústrojí sestává z řezných nástrojů 56, 58‘, jež jsou uloženy na protilehlých stranách okraje 44 tkaniny 46, a z dvojice přítlačných prvků 60, jež jsou upevněny na paprsku 48 a spolupracují s řezným nástrojem 58 umístěným v blízkosti levého konce okraje 44 tkaniny 46. Když se paprsek 48 pohybuje po skončeném prohozu útkpvé nitě 1? prošlupem 42 dopředu a přirazí útkovou nit lg k okraji 44 tkaniny 46, přijdou přítlačné prvky 60 upevněné na paprsku 48 do styky s řezným nástrojem 58, který tak leží vojně mezi nimi. Konec útkové nitě 18 je přitom přitiačováp přítlačnými prvky 60 na řezný nástroj 58- Následkem toho se koncová pást útkpyé nitě 18 odřízne pd zbývajícího úseku působením tepla řezného nástroje 58, který je elektricky vyhříván z neznázorněnélio vnějšího zdroje. Odřezávací ústrojí dále obsahuje přítlačné prvky 66, které jsou umístěny na opačpé straně paprsku 48 v blízkosti druhého kopce okraje 44 tkaniny 46. Funkce těchto přítlačných ' prvků 66 bude jpště popsána.

Konstrukce a funkce tkalcovského stavu, který byj popsán v předchozím textu, je v textilním průmyslu dobře známá a slouží pouze jako příklad známých tkalcovských stavů, prp něii je vynález použitelný· Následující pppis týkající se provedení vynálezu je ppotp třeba chápat v tétp souvislosti.

Značkovací zapízoni pro tkaninu, vytvořené v popsaném tkalcovském stavu, obsahuje záspbník značkovací příze, v němž je uložena šPPjjtá délka značkovací příze, dále vedem ZPQCkpvací Příze, kféré slouží k vedpm příze odtahované ze zásobníku po předem stansvené dráze, zadržovací ústrojí značkovací ppíze, jítepé buď zadržuje značkovací přízí, vedeapu ze zásobníku přes vodicí ústrojí a znemožňuje tedy průchod značkovací ' příze zadržovacím ústrojím do pracovního ’ pple Stavu, nebg umožňuje průchod značkovací příze tímto směrem, ’ dále zanášení ústrojí značkovací příze, do kterého může přicházet zpačkovací Příze ze zadržpvacíhp ústrojí a které zavádí značkovací přízi dg prgslupu mezi SOU^tavam osnovních nití v pracovním poH stavu, dále detekční ústrojí he zjišťování výskytu jevů předem Stanovené povahy ye vyráběné tkanině v pracovním polí tkalcovského stavu a k vytváření výstupních signálů, jež charakterizují výskyt těchto diskrétních jevů a udávají pgyahu ’zjištěných jevů, a regulační ústrojí, je pracovně spojeno se zadržovacím Ústrojím a zanášecím ústrojím a re guluje na každý ze signálů vysílaných detekčním ústrojím a uvádí v činnost zadržovací ústrojí a zanášecí ústrojí značkovací příze tak, aby značkovací příze mohla projít zadržovacím ústrojím a mohla být zanesena do prošlupu osnovních přízí v délce, ' která je předem určena pro. každou uvedenou povahu vyskytujícího se diskrétního jevu.

V provedení podle obr. 1 jsou jevy, jejichž výskyt se má zjišťovat uvedeným detekčním ústrojím, například intervaly, ve kterých se vyrobí v tkalcovském stavu předem stanovená jednotková délka tkaniny, a chybné prohozy útkové nitě - 18 prošlupem 42 osnovních nití 49. V provedení podle obr. 1 sestává detekční ústrojí z detektoru 62 rychlosti tkaní, který je umístěn v blízkosti - navíjecího válce 50 tkalcovského stavu a z detektoru 64 chybného prohozu, který je upevněn na paprsku 48 v pracovním poli stavu. Detektor 62 rychlosti tkaní reaguje na počet otáček navíjecího válce 50 kolem jeho osy a vytváří výstupní signál Sa pokaždé, kdy navíjecí válec 50 udělá předem stanovený počet otáček kolem své osy. Předem - stanovený počet otáček navíjecího válce 50 souvisí s - předem stanovenou jednotkovou délkou tkaniny 46 navinuté na navíjecím válci respektive tkaniny 46, která byla odtažena od vzniklého okraje 44 na navíjecí válec 50. Detektor 62 rychlosti tkaní vysílá tedy výstupní signály Sa v časových intervalech, z nichž každý charakterizuje předem stanovenou jednotkovou délku tkaniny 46 vyrobenou ve stavu. Naproti tomu detektor 64 chybného prohozu vysílá výstupní signál Tb v případě, kdy osnovní nit 18 je sice vnesena z trysky 34 zanášecího ústrojí 16 do prošlupu 42 osnovních pití 40, avšak nedojde až k uchycovacím nitím 52 na opačném konci prošlupu 42 nebo k nim sice dojde, avšak není papjat^á. K tomuto účelu je detektor 64 chybného prohozu upevněn na paprsku 48 v blízkosti uckycovacíck nití 52 a sestává ze dvpjice elektrod 66, které vyčnívají dopředu z paprsku 48 dplů, jsou od sebe umístěny s jistou mezerou a jsou vzájemně rovnoběžné. Současně jsou rovnoběžné se soustavami osnovách nití 40 p s pchycovacími nitěmi 52, jak je patrno z obr. 1. - Třebaže to není pa - výkrese - znázorněno, jsou elektrody 66 detektoru 64 chybného prohozu vzájemně elektricky izolované a iepch dolní konce leží vedle dráhy útkové nitě 18, která je prohazována prošlupem 42 osnovních nití 40 a uchycovacimi nitěmi 52, takže útková nit 18, která vychází z trysky 34 na protilehlém kopci 42 prošlupu a je správně - zachycena svým předpím koncem mezi uchycovacími nitěmi - 52, se dotkne předních konců elektrod 66. Tím, že se elektrody 66 dotknou současně útkové nitě 18 prohozené prošlupem 42 a uchycovacími nitěmi 52, vznikne mezi nimi elektrické spojení přes útkovou nit 18, která je vodivá. Výstupní signál Tb detektoru 64 chybného prohozu tedy vzniká v důsledku elektrického spojení mezi elektrodami 66 detektoru 64. Elektrody 66 detektoru 64 chybného prohozu tedy tvoří pevné kontakty normálně otevřeného spínače, a útková nit 18 správně prohozená prošlupem 42 osnovních nití 40 a uchycovacích nití 52 tvoří pohyblivý kontakt tohoto spínače.

V provedení podle obr. 1 jsou elektrody 66 detektoru 64 chybného prohozu umístěny proti elektricky vyhřívanému řeznému nástroji 58‘, který leží na opačné straně okraje 64 tkaniny 46 než tryska 34, takže přední konec útkové nitě 18 přiražený paprskem 48 k okraji 44 tkaniny 46 je přititisknut elektrodami 66 na řezný nástroj 58‘ a je odříznut od zbývajících částí útkové nitě 18. Elektrody 66 tedy tvoří nejen pohyblivé kontakty detektoru 64 chybného prohozu, nýbrž i přítlačné prvky přiřazené k řeznému nástroji 58‘.

Zásobní ústrojí značkovací příze 70 ve značkovacím zařízení podle obr. 1 je tvořeno zásobní cívkou 68, na níž je návin značkovací příze 70, například kuželový, a z bubnu 72, který je otočný na neznázorněném pevném hřídeli a na němž je navinut požadovaný počet závitů značkovací příze 70 odvinuté z cívky 68. Značkovací příze 70 odvíjená z bubnu 72 prochází vodicím ústrojím které sestává ze dvou pevných vodicích oček 74, 76 umístěných v dráze značkovací příze 70 z bubnu 72. Obě vodicí očka 74, 76 a hřídel nesoucí buben 72 mohou být upevněny na neznázorněném rámu tkalcovského stavu nebo mohou být připevněny k jakémukoli pevnému členu, který je vůči rámu stavu nehybný.

Zadržovací ústrojí, které tvoří další součást značkovacího zařízení podle obr. 1, sestává ze svěracího mechanismu 78 ovládaného solenoidem.

Pevná svěrka 80 svěracího · mechanismu 78 je upevněna k rámu stavu a pohyblivá svěrka 82 je uložena pohyblivě do· záběru a ze záběru s pevnou svěrkou 80. Svěrací mechanismus 78 obsahuje dále solenoid 84, jehož pouzdro je upevněno na rámu stavu a obsahuje jádro 86, které je buď pevně spojeno, nebo tvoří nedílnou součást pohyblivé svěrky 82 a spolupracuje s neznázorněnou cívkou uloženou v pouzdru. Jádro 86 je pohyblivé do vnitřku pouzdra, čímž se pohyblivá svěrka 82 může oddalovat od pevné svěrky 80, když se cívka solenoidu 84 vybudí proudem z neznázorněného vnějšího zdroje. Solenoid 84 je dále opatřen neznázorněnými prvky způsobujícími předpětí a vysouvajícími jádro 86 z pouzdra solenoidu 84, takže pohyblivá svěrka 82 je předepjata tak, aby se dotýkala pevné svěrky 80. Svěrací mechanismus 78 je tedy vytvořen tak, že když cívka solenoidu 84 nedostává budicí proud, dotýká se pohyblivá svěrka 82 pevné svěrky 80, zatímco při vybuzení cívky je pohyblivá svěrka 82 oddálena od pevné svěrky 80. Značkovací příze 70 vedoucí od vodicích oček 74, 76 prochází mezi pev nou svěrkou 80 a pohyblivou svěrkou 82, takže když cívka solenoidu 84 nedostává budicí proud a pevná svěrka 80 se dotýká pohyblivé svěrky 82, značkovací příze 70 vycházející z vodícího očka 76 je sevřena mezi oběma · svěrkami 80, 82 a nemůže se pohybovat směrem k pracovnímu poli stavu. Když je naopak cívka solenoidu 84 vybuzena a pohyblivá svěrka 82 je oddálena od pevné svěrky 80, může se značkovací příze 70 pohybovat mezi oběma svěrkami 80, 82 směrem ke stavu. Značkovací příze 70 procházející mezi svěrkami 80, 82 se pak přivádí do zanášecího ústrojí.

V provedení podle obr. 1 je zanášecí ústrojí značkovací příze 70 tryskového typu a je analogické zanášecímu ústrojí 16 útkové nitě 18, přičemž sestává z trysky 88 a z ventilové soustavy 90 ovládané solenoidem. Značkovací tryska 88 je rovnoběžná s tryskou 34 zanášecího ústrojí 16 útkové nitě 18 a je umístěna v blízkosti jednoho konce okraje 44 tkaniny 46. Značkovací tryska 88 má stejně jako tryska 34 vstupní otvor, který odpovídá dráze značkovací příze 70 přicházející od svěrek 80, 82, a výstupní otvor, který leží v blízkosti konce prošlupu · 42 osnovních přízí 40 a směřuje do prošlupu 42 v podstatě rovnoběžně s okrajem 44 tkaniny 46. S výhodou je značkovací tryska 88 umístěna tak, aby její vstupní i výstupní otvor ležely v rovině odpovídající zmíněné střední rovině mezi soustavami 40 osnovních nití 40 tkalcovského stavu, · přičemž s obzvláštní výhodou je umístěna tak, že leží v prodloužení dráhy značkovací příze 70 mezi očkem 76 a svěrkami 80, 82.

Třebaže to není na výkrese znázorněno, má ventilová soustava 90, ovládaná solenoidem a připojená ke značkovací · trysce 88, vstupní otvor spojený se zdrojem tlakového média přívodní trubkou 92, a výstupní otvor propojený se značkovací tryskou 88. Když je ventilová soustava 90 otevřena, jsou její vstupní a výstupní otvory propojené a tlakové médium ze zdroje přichází přes ventilovou soustavu 90 do značkovací trysky 88 a je vystřikováno ve tvaru paprsku ze značkovací trysky 88 do prošlupu · 42 osnovních nití 40. Zdroj tlakového média přiváděného do značkovací trysky 88 může být oddělený od zdroje tlakového média zásobujícího trysku 34 zanášecího ústrojí 16 útkové nitě 18 nebo může být tvořen tímtéž zdrojem.

Solenoidem ovládaná ventilová soustava 90 je tedy uzavřená, když cívka solenoidu tvořící součást ventilu nedostává budicí proud. Když je cívka solenoidu ventilové soustavy 90 vybuzena proudem z neznázorněného vnějšího zdroje, ventily se otevřou a vytvoří spojení mezi zdrojem tlakového média a značkovací tryskou 88.

Solenoidem ovládaný svěrací mechanismus 78 a solenoidem ovládaná ventilová soustava 90 jsou buzeny a odbuzovány zmíněným regulačním ústrojím v závislosti na signálech, které jsou vysílány detektorem 62 rychlosti tkaní a detektorem 64 chybného prohozu. V provedení podle obr. 1 sestává regulační ústrojí z elektrického regulačního obvodu 94, jehož součástí je omezovač 96 chybného prohozu, generátor 98 regulačních impulsů a zesilovače 100, 102, jež jsou zapojeny paralelně k výstupním svorkám generátoru 98 regulačních impulsů. Omezovač 96 chybného prohozu je zapojen na výstup detektoru 64 chybného prohozu na paprsku 48 a vysílá výstupní signál Sb v závislosti na signálu Tb vysílaném detektorem 64 chybného prohozu tehdy, když osnovní nit 18 prohozená prošlupem 42 nevytvoří elektrické spojení nebo . nevytvoří stabilní elektrické spojení mezi oběma elektrodami 66 detektoru 64 chybného prohozu při kterémkoli pracovním cyklu tkalcovského· stavu. Generátor 98 regulačních impulsů má alespoň tři vstupní svorky, a to první vstupní svorku spojenou s detektorem 62 rychlosti tkaní, druhou vstupní svorku spojenou s omezovačem 96 chybného prohozu a třetí vstupní svorku připojenou ke spouštěcímu obvodu 104. Spouštěcí obvod 104 reaguje na okamžiky, ve kterých je osnovní nit 18 vnášena tryskou 34 zanášecího ústrojí 16 do prošlupu 42. Generátor 98 regulačních impulsů je vytvořen tak, že vyrábí impuls Pa s první předem stanovenou délkou nebo šířkou v závislosti na výstupním signálu Sa detektoru 62 rychlosti tkaní, a impuls Pb druhé předem stanovené délky nebo šířky v závislosti na výstupním signálu Sb z omezovače 96 chybného prohozu, přičemž první předem stanovená délka nebo šířka impulsu Pa je delší než druhá předem stanovená délka nebo šířka impulsu Tb. V konkrétním případě se například předpokládá, že délky impulsů Pa a Pb vyráběných generátorem 98 regulačních impulsů jsou zvoleny tak, že první předem stanovená délka impulsu Pa je v podstatě dvojnásobkem druhé stanovené délky impulsu Pb. V generátoru 98 regulačních impulsů jsou upraveny paměťové prvky vytvořené tak, že vstupní signál Sa nebo Sb z detektoru 62 rychlosti tkaní nebo z diskriminátoru 96 chybného prohozu jsou přechodně zaznamenány v paměti generátoru 98 regulačních impulsů, a to tak dlouho, až spouštěcí obvod 104 vyšle do generátoru 98 výstupní signál Sc. Generátor 98 regulačních impulsů je tedy připraven k vyslání výstupního impulsu Pa nebo Pb v závislosti na vstupním signálu Sa nebo Sb vyslaném z detektoru 62 rychlosti tkaní nebo z omezovače 96 chybného prohozu v kterémkoli pracovním cyklu stavu, a vyšle tento výstupní signál Pa nebo Pb v závislosti na vstupním signálu Sc, který je přiváděn do generátoru 98 regulačních impulsů ze spouštěcího obvodu 104 v následujícím pracovním cyklu stavu. Třebaže to není znázorněno na výkrese, může paměťové ústrojí fungující uvedeným způsobem obsahovat první a druhý klopný obvod, jejichž nastavovací svorky jsou připojeny k detektoru 62 rych losti tkaní a k detektoru 64 chybného prohozu. Výstupní svorka každého z obou klopných obvodů je připojena k jedné vstupní svorce dvouvstupového součinového hradla, jehož výstup je připojen ke vstupu monostabilního multivibrátoru. Monostabilní multivibrátory, zapojené paralelně k prvnímu a druhému klopnému obvodu přes součinová hradla jsou vytvořeny tak, že monostabilní multivibrátor připojený k prvnímu klopnému obvodu vytváří výstupní impuls, jehož šířka je . v podstatě dvojnásobkem šířky výstupního impulsu vytvářeného multivibrátorem spojeným s druhým klopným obvodem. Druhé vstupní svorky obou součinových hradel jsou připojeny paralelně k výstupu spouštěcího obvodu 104, takže každý z obou monostabilních multivibrátorů může vysílat výstupní impuls v závislosti na signálu Sc, přiváděného do příslušného součinového obvodu poté, kdy odpovídající klopný obvod dostal vstupní signál Sa nebo Sb z detektoru 62 rychlosti tkaní nebo z omezovače 96 chybného prohozu. Výstupní svorky součinových hradel jsou také připojeny k příslušným zpětným nastavovacím svorkám klopných obvodů, . takže signál Sa nebo Sb přivedený do prvního nebo druhého klopného obvodu se zruší po vyslání výstupního signálu ze součinového obvodu přiřazeného k tomuto klopnému . obvodu. Výstupní svorky monostabilních multivibrátorů jsou připojeny ke vstupům dvouvstupového součtového hradla, takže. když alespoň jeden monostabilní multivibrátor vysílá výstupní impuls, projde tento impuls součtovým hradlem a přichází do každého z obou zesilovačů 100, 102 jako impuls Pa nebo Pb. Délka impulsů Pa a ' Pb, dodávaných generátorem 98 regulačních impulsů, je tedy určena šířkami impulsů vyráběných monostabilními multivibrátory, a v důsledku toho se dá libovolně určit vhodnou volbou časových konstant multivibrátorů. Popsaný příklad generátoru 98 regulačních impulsů slouží ovšem pouze jako příklad a generátor 98 regulačních impulsů může být vytvořen jakýmkoli způsobem, pokud je schopen vyrábět impulsy Pa a Pb uvedené povahy v závislosti na přiváděných signálech Sa a Sb. Výstupní svorky prvního zesilovače 100 a druhého zesilovače 102 jsou připojeny k příslušným cívkám solenoidů svěracího mechanismu 78 a ' ventilové soustavy 90.

Omezovač 96 chybného prohozu slouží k rozeznávání správně prohozené útkové nitě 18 od nesprávných prohozů, kdy útková nit 18 se sice dotkne elektrod 66 detektoru 64 chybného prohozu na paprsku 48, avšak nedojde až mezi zachycovací nitě 52 nebo nevytvoří stabilní elektrické spojení mezi oběma elektrodami 66 detektoru 64 chybného prohozu, například pro nedostatečné napětí útkové nitě 18 vnesené do prošlupu 42. Omezovač 96 chybného prohozu může obsahovat logický invertor, jehož vstupní svorka je připojena k elektrodám 66 detektoru 64 chybného prohozu a výstupní svorka je připojena k jedpé vstupní svorce dvouvstupqvého součinového hradla. Tyto obvody nejsou na výkrese znázorněny. Druhá vstupní svorka součinového hradla je připojena ke vhodnému časovacímu obvodu vytvářejícímu sled impulsů synchronizovaných s okamžiky, ve kterých je útková nit 18 zanášena tryskou 34 do prošlupu 42 tkalcovského stavu. Součinový obvod tedy vyrábí výstupní signál Sb, když na vstupní svorce logického invertoru , je logický signál ,,Q'*, a na výstupní svorce časpvacího obvodu logický signál „1“. Časovači obvod může být tvořen spouštěcím obvodem 164 elektrického regulačního obvodu 94.

V následujícím bude popsána výroba tkaniny a její značkování zařízením podle vynálezu.

Během provozu tkalcovského stavu vyrábí detektor 62 rychlosti tkaní sled signálů Sa v intervalech, které odpovídají předem stanovené jednotkové délce tkaniny 46 vyráběná v pracovním poli stavu, a spouštěcí obvod 104 vyrábí sled signálů Sc v okamžicích synchronizovaných ' s dobami, kdy je útková nit 18 zanášena tryskou 34 do prošlupu 42 osnovních nití 40. Každý ze zignálů Sa, přiváděných postupně do generátoru 98 regulačních impulsů, tvořícího součást elektrického regulačního obvodu 94, je dočasně zaznamenán v paměti generátoru 98 tak dlouho, až generátor 9β dostane výstupní signál Sc ze spouštěcího obvodu 104. Spouštěcí obvod 104 vyšle signál Se v počáteční fázi pracovního cyklu stavu po pracovním cyklu, během něhož vyslal detektor 62 rychlostí tkaní signál Sa. Generátor 96 regulačních impulsů reaguje na signál Sc ze spouštěcího obvodu 104 tím, že vyšle výstupní impuls Pa se zmíněnou předem stanovenou délkou do každého z obou zesilovačů 10D a 102. Výstupní impuls Pa z generátoru 98 regulačních impulsů je tedy přiváděn· po zesílení v zesilovačích 100, 102 do příslušných cívek solenoidů solenoidem ovládaného svěracího mechanismu 78 a solenoidem ovládané ventilové soustavy 90. Cívka solenoidu svěracího mechanismu 78 se tím vybudí a jádro 86 solenoidu 84 se posune dozadu a odtáhne pohyblivou svěrku 82 od pevné svěrky 80. Tím se značkovací příze 70 sevřená . dosud mezi oběma svěrkami 80, 82 uvolní a může se pohybovat směrem ke vstupnímu otvoru značkovací trysky 88. Současně s tím, jak se uvede do pohybu svěrací ústrojí 78, vybudí se impulsem Pa zesíleným ve druhém ' zesilovači 102 cívka solenoidu ventilové soustavy 90, takže ventilová soustava se otevře a vytvoří tak spojení mezi zdrojem tlakového média a značkovací tryskou 88. Když je svěrací mechanismus 78 společně s ventilovou soustavou 90 uveden v činnost zesíleným impulsem Pa, uvede se současně do pohybu svěrkový mechanismus 32 zanášecího zařízení stavu, takže útková nit 18 může procházet svěrkovým mechanismem 32 a tryska 34 se spojí se zdrojem tíakovéhp média. Paprsky tlakového média tedy yystřp kují současně z trysky 34 sloužící k zanášení utkpvé nitě 18 a ze značkovací trysky 88, cpž má za následek, že značkovací příze 70 unášená paprskem tlaKpvýhp média ze značkovací trysky 88 je vnesena do prošlupu 42 osnovních pití 40 společně s útkpvou nití J8 unášenou tlakovým médiem z trysky 34· Osnovní nit 18 projde prošlupem 42 a zachytí se mezi uchycovacími nitěmi 52 nimstenými za protilehlým koncem prošlupu 42. ústřižek značkovací příze 7fl, zanášený do pimšlupu 42 značkovací ' tryskou 88, prochází tímto prošlupem 42 tak dlouho, dokud značkovací tryska 88 vystřikuje paprsek tlakového média. Značkovací příze 70 je tedy vnášena do prošlupu 42 do vzdálenosti odpovídající časovému intervalu, během něhož je v činnosti značkovací tryska 08. Protože svěrací mechanismus 78 a ventilová soustava 90 značkovacího zařízení jsou udfžovány ve vybuzené poloze po dobu, která se v podstatě rovná trvání impulsu Pa vysílaného generátorem 98 regulačních impulsů, přestane se značkovací příze 70 unášená paprskem tlakového média ze značkovací trysky 86 pohybovat prošlupem 42 v okamžiku, kdy skončí impuls Pa z generátoru 98 regulačních impulsů. Když tedy je značkovací tryska 88 umístěna svým ústím v těsné blízkosti konce prošlupu 42 osnovních nití 40, je délka značkovací příze 70 zanesené do prošlapu 42 přibližně úměrná délce něho šířce výstupního· impulsu Pa vysílaného generátorem 98 regulačních impulsů. Úsek značkovací příze 70 zanesený do prošlupu 42 osnovních nití 40 se nejprve volně zatká do osnovních nití a potom je přiražen paprskem 48 k okraji 44 tkaniny 46 společně s osnovní nití 18, která byla rovněž zanesena do prošlupu 42. Kopce osnovní nitě 18 a značkovací příze 70, jež nyní tvoří součást tkaniny 46, se odstřihnou od zásoby pomocí elektricky vyhřívaných řezných nástrojů 56, 58* které zabírají s · přítlačnými prvky 60 a elektrodami 66 na paprsku 48, jenž se pohybuje k okraji 44 tkaniny 46. Tkanina 46 vyráběná v pracovním poli stavu je tímto způsobem protkávána ústřižkem značkovací · příze . 70 jako značkou předem stanovené délky tkaniny 46, jež byla odtažena od okraje 46 a navinuta během · provozu stavu na navíjecí válec 50. Po skončeném prohozu během každého pracovního cyklu stavu se· přítlačný váleček 22 odtahovaeího a odměřovacího ústrojí 10 přitiskne na odměřovací váleček 20, · takže osnovní nit 16 předem stanovené délky je odtažena oběma válečky 20, 22 do zadržovací trubice 24 pomocí jednosměrného vzduchového proudu, který se vytváří trvale nebo periodicky v zadržovací trubici 24.

V případě, že útková nit 18 nepřekryje celou šířku prošlupu 42 a nedojde tedy k u202590 chycovacím nitím 52 za opačným koncem prošlupu 42, nebo dojde k uchycovacím nitím 52 v nenapnutém stavu, nemůže tento úsek útkové nitě 18 vytvořit stabilně elektrické spojení mezi elektrodami 66 detektoru 64 chybného· prohozu na paprsku 48. Jakmile k tomu dojde, vyšle detektor 64 chybného prohozu výstupní signál Tb a v důsledku toho omezovač 96 chybného prohozu, připojený k výstupní svorce detektoru 64 chybného prohozu, vyšle během toho pracovního cyklu, kdy dojde k chybnému prohozu, výstupní signál Sb do generátoru 98 regulačních impulsů.

Signál Sb se přechodně zaznamenává · v paměti v generátoru 98 regulačních impulsů do doby, kdy generátor 98 dostane signál Sc ze spouštěcího obvodu 104 na začátku následujícího pracovního cyklu stavu. V závislosti na signálu Sc vyslaného spouštěcím obvodem 104 vyšle generátor 98 regulačních impulsů výstupní impuls Pb do obou zesilovačů 100, 102, přičemž tento výstupní impuls Pb má zmíněnou druhou předem stanovenou délku. Výstupní signál Pb z generátoru 98 regulačních impulsů je po zesílení v zesilovačích 100, 102 přiveden do cívek solenoidů svěracího mechanismu 78 a ventilové soustavy 90, které pak uvolní průchod značkovací příze 70 svěracím mechanismem 78 a současně způsobí vystříknutí paprsku tlakového média ze značkovací trysky 88 do prošlupu 42 osnovních přízí 40. Zatímco svěrací mechanismus 78 a ventilová soustava 90 jsou uváděny v činnost zesílenými impulsy Pb, uvede se rovněž v činnost svěrkový mechanismus 32 a ventilová soustava 36 zanášecího zařízení, takže úsek značkovací příze 70, unášený paprskem tlakového média do značkovací trysky 88 je vnesen do prošlupu 42 osnovních nití 40 společně s úsekem útkové nitě 18 unášené paprskem tlakového média z trysky 34. Svěrací mechanismus 78 a ventilová soustava 90 značkovacího zařízení jsou udržovány ve vybuzeném stavu po dobu, která se v podstatě rovná trvání impulsu Pb vysílaného generátorem 98 regulačních impulsů, takže značkovací příze 70 je zanášena do prošlupu 42 do vzdálenosti, která odpovídá délce impulsu Pb z konce prošlupu 42 sousedícího se značkovací tryskou 88 do okamžiku, kdy značkovací tryska 88 přestane vystřikovat paprsek tlakového média. Když je značkovací tryska 88 umístěna svým výstupním koncem v těsné blízkosti konce prošlupu 42, je délka značkovací příze 70 vnesené do prošlupu 42 v podstatě úměrná délce impulsu Pb vyslaného generátorem 98 regulačních impulsů. Protože se předpokládá, že délka nebo šířka impulsu Pb je polovinou délky nebo šířky impulsu Pa, je délka značkovací příze 70 vnesené do prošlupu 42 a vetkané do tkaniny 46 v závislosti na výstupním impulsu Pb z generátoru 88 regulačních impulsů rovna polovině délky značkovací příze 70, která byla zatkána do tkaniny 46 v závislosti na výstupním signálu Pa geněrá-toru 98 regulačních impulsů. Vetká-li se tedy délka 10 cm značkovací příze 70 do tkaniny 46 pokaždé, když se vyrobí předem stanovená jednotková délka tkanin 46, například 50 m, pak úsek značkovací příze 70 vetkaný do tkaniny 46 následkem nesprávného prohozu osnovní nitě 18 měří 5 cm. Provedení značkovacího zařízení podle obr. 1 tedy slouží k vetkávání značkovací příze 70 do tkaniny 46 s různou délkou, která závisí na povaze diskrétních jevů vzniklých při provozu stavu.

Povaha diskrétních jevů, které vznikly ve stavu a projevují se na vyráběné tkanině 46, se tedy vzájemně rozeznává podle délky jednotlivých kusů značkovací příze 70 ve tkanině 46, přičemž delší úseky značkovací příze 70 udávají předem stanovenou jednotkovou délku tkaniny 46 a kratší úseky ukazují případné nedolety útkové nitě · 18, které neodpovídají celé délce tkaniny 46, nebo · jinak nesprávně zanesenou útkovou nit. Aby se úseky značkovací příze 70 stanoví rozeznaly, je účelné, aby měla značkovací příze 70 použitá v zařízení podle obr. 1 barvu, která se liší nebo jasně kontrastuje s barvou nebo barvami útkové nitě nebo nití nebo barvou nebo barvami útkových i osnovních nití.

Poněvadž se značkovací příze 70 zatkává v určitých intervalech do vyráběné tkaniny 46, odtahuje se tato značkovací příze 70 postupně z bubnu 72, takže zásoba značkovací příze 70 na bubnu 72 se postupně . spotřebuje. Spotřebovaná značkovací příze 70 na bubnu 72 se buď nahrazuje tím, že se buben 72 ručně otáčí kolem své osy, nebo se použije jakéhokoliv pohonu, který je pracovně spojen s bubnem 72 a výstupní svorkou prvního zesilovače 100 elektrického regulačního obvodu 94, takže přídavná délka značkovací příze 70 se odtahuje ze zásobních cívek 68 a navíjí na buben 72 ve vhodných intervalech během provozu stavu. Podle potřeby lze buben 72 vynechat, takže zásobní ústrojí značkovací příze 70 je tvořeno pouze zásobní cívkou 68. V tomto případě je značkovací příze 70 odtahována přímo ze zásobní cíívky 68 a vedena do vodícího ústrojí.

Obr. 2 znázorňuje obměněné provedení podle vynálezu, kde myšlenka značkování vyráběné tkaniny různými délkami značkovací příze za účelem označení různé povahy diskrétních jevů je realizována jinými prostředky než v obr. . 1. Třebaže konstrukce znázorněná na obr, 2 je v podstatě použitelná pro jakýkoli typ tkalcovského stavu, předpokládá se pro jasnost, že toto provedení je součástí tkalcovského stavu tryskového typu, který je analogický tkalcovskému stavu podle obr. 1. Na obr. 2 je znázorněna pouze tryska 34 tohoto stavu a osnovní nitě 40, které tvoří prošlup 42 končící okrajem 44 vyráběné tkaniny 46. Ostatní součásti stavu, které nejsou znázorněny na obr.

2, odpovídají provedení z obr. 1 a následující popis se na ně podle potřeby bude odvolávat.

Značkovací zařízení podle obr. 2 obsahuje zanášecí ústrojí značkovací příze, které je vytvořeno a upraveno podobně jako zanášecí ústrojí podle obr. 1 a obsahuje tedy značkovací trysku 106, která je nehybně upevněna rovnoběžně s tryskou 34 v blízkosti konce okraje 44 tkaniny 46. Třebaže to není na výkrese znázorněno, obsahuje zanášecí zařízení značkovací příze podle obr. 2 solenoidem ovládanou ventilovou soustavu, jejíž vstupní otvor je spojen se zdrojem tlakového média, například se zdrojem tlakového média pro trysku 34 к zanášení útkové nitě, a výstupní otvor, který je spojen se značkovací tryskou 106. Značkovací tryska 106 je svým výstupním koncem uložena v bezprostřední blízkosti jednoho konce prošlupu 42 osnovních nití 40 a směřuje do prošlupu 42 v podstatě rovnoběžně s okrajem 44 vyráběné tkaniny 46, takže tlakové médium je při otevření ventilové soustavy vystřikováno jako paprsek ze značkovací trysky 106 do prošlupu 42 osnovních nití 40. Jak bude podrobně popsáno v dalším textu, je ventilová soustava značkovací trysky 106 uváděna v činnost tak, že se otvírá během každého pracovního cyklu tkalcovského stavu a tedy pokaždé, když se pomocí trysky 34 vnese útková nit do prošlupu 42. Značkovací tryska 106 dostává spojitou značkovací přízi 70 z neznázorněného zásobního ústrojí přes vodicí ústrojí a svěrací mechanismus, jež jsou uloženy mezi zásobníkem značkovací příze 70 a značkovací tryskou 106. Zásobní ústrojí značkovací příze 70 může být vytvořeno stejně jeko v obr. 1 a může sestávat z cívky, například kuželové, a z otočného bubnu, na němž je přechodně navinuta začkovací příze odtažená z cívky, přičemž navíjení se může provádět ručně nebo automaticky.

Vodicí ústrojí značkovací příze 70 je vytvořeno tak, že značkovací příze 70 odváděná ze zásobního ústrojí se pohybuje v podstatě přímočaře do značkovací trysky 106 po předem stanovené dráze, která leží v jedné čáře se směrem osy paprsku tlakového média vycházejícího ze značkovací trysky 106. Vodicí ústrojí podle obr. 2 sestává z první dvojice vodicích oček 108, 110, která jsou uložena pevně za zásobníkem značkovací příze 70, a z druhé dvojice vodicích oček 108‘, 110*, která jsou nehybně uložena v blízkosti značkovací trysky 106. Všechna vodicí očka 108, 110, 108‘, 110* leží v podstatě v řadě před vstupním otvorem značkovací trysky 106, přičemž vodicí očka 108, 110 a 108‘, 110* každé dvojice leží s mezerou vedle sebe ve směru pohybu značkovací příze 70 do značkovací trysky 106. Vodicí očka 108, 110, 108‘, 110* jsou umístěna tak, že jimi prochází značkovací příze 70 odtahovaná ze zásobníku a vstupující do značkovací trubky 106,

Značkovací příze 70, procházející vodicími očky 108, 110, 108‘, 110*, může buď projít vodicím ústrojím nebo může být mezi ním zadržena zadržovacím ústrojím. Zadržovací ústrojí podle obr. 2 sestává z.prvního svěracího mechanismu 112 a druhého svěracího mechanismu 112‘, které jsou umístěny mezi vodicími očky 108, 110 a 108*, 110*. Obě soustavy svěracích mechanismů 112, 112* jsou vytvořeny stejně, takže odpovídající součástí jsou označeny stejnými vztahovými značkami, přičemž součásti druhého svěracího mechanismu 112* jsou přídavně označeny čárkovaně. Každý z obou svěracích mechanismů 112, 112* obsahuje pevnou svěrku 114, 114‘, které je upevněna na neznázorněném rámu stavu, a pohyblivou svěrkou 116, 116*, která je pohyblivá do záběru a ze záběru s pevnou svěrkou 114, 114*. Každý svěrací mechanismus 112, 112* dále obsahuje solenoid 118, 118‘, jehož pouzdro je připevněno к rámu stroje a nese uvnitř jádro 120, 120‘. Jádro 120, 120* se může pohybovat společně s pohyblivou svěrkou 116, 116* a je uváděno v činnost neznázorněnou cívkou solenoidu, která je uložena v pouzdru solenoidu 118 nebo 118* a může se pohybovat do vnitřku pouzdra a tím oddalovat pohyblivou svěrku 116 nebo 116* od pevné svěrky 114 nebo 114* při vybuzení cívky solenoidu z neznázorněného vnějšího zdroje. Jádro 120, 120* obou solenoidů 118, 118* je předpjato tak, aby vyčnívalo ven z pouzdra, takže pohyblivá svěrka 116, 116* obou svěracích mechanismů 112, 112* je přitlačována do styku s pevnou svěrkou 114, 114* pomocí neznázorněného ústrojí vytvářejícího předpětí, jež je rovněž uloženo v pouzdru solenoidu 118, 118*. Pohyblivá svěrka 116, 116* každého z obou svěracích mechanismů 112, 112* je tedy udržována ve styku s pevnou svěrkou 114, 114‘, když je cívka solenoidu v příslušném svěracím mechanismu 112, 112* bez vnějšího buzení. Vodicí očka 108, 110, přiřazení к prvnímu svěracímu mechanismu 112, jsou umístěna jedno před a druhé za styčnou plochou pevné svěrky 114 a pohyblivé svěrky 116 prvního svěracího mechanismu 112, myšleno ve směru pohybu značkovací příze 70 touto styčnou oblastí. Analogicky jsou vodicí očka 108* 110* druhé dvojice, přiřazená druhému svěracímu mechanismu 112* umístěna před a za styčnou plochou pevné svěrky 114 a pohyblivé svěrky 116, myšleno ve směru pohybu značkovací příze 70 styčnou oblastí obou svěrek 114* a 116*. Styčná oblast mezi svěrkami 114, 116 prvního svěracího mechanismu 112, styčná plocha mezi svěrkami 114‘, 116* druhého svěracího mechanismu 112* a otvory vodicích oček 108, 110, 108‘, 110* leží v podstatě v jedné čáře se vstupním otvorem značkovací trysky 106 pro značkovací přízi 70 a tedy v jedné čáře s osou paprsku tlakového média vystřikovaného ze značkovací trysky 106. Vodicí očko 110, ležící za prvním svěracím mechanismem 112, a vodicí očko 108‘, ležící před druhým svěracím mechanismem 112*, mají od sebe předem stanovenou vzdálenost, zatímco vodicí očko 110*, ležící za druhým svěracím mechanismem 112‘, ležící v bezprostřední blízkosti vstupního otvoru značkovací trysky 106 pro značkovací přízi 70. Značkovací příze 70, procházející mezi první dvojicí vodicích oček 108, 110, prochází tedy mezi pevnou svěrkou 114 a pohyblivou svěrkou 116, a značkovací příze 70 mezi druhou dvojicí vodicích oček 108*, 110* prochází mezi pevnou svěrkou 114* a pohyblivou svěrkou 116* druhého svěracího mechanismu 112*. Když solenoid 118 nebo 118* zůstává nevybuzen a v důsledku toho je pohyblivá svěrka 116 nebo 116* přitisknutá na příslušnou pevnou svěrku 114 nebo 114*, značkovací příze 70 mezi první dvojicí vodicích oček 108, 110 nebo druhou dvojicí vodicích oček 108‘, 110‘ je sevřena mezi svěrkami 114, 116 prvního svěracího mechanismu 112 nebo svěrkami 114‘, 116‘ druhého svěracího mechanismu 112* a je zadržována svěracími mechanismy 112, 112* tak dlouho, dokud solenoidy 118 nebo 118‘ zůstávají nevybuzeny. Jakmile se solenoid 118 nebo 118* svěracího mechanismu 112 nebo 112‘ vybudí a v důsledku toho se pohyblivá svěrka 116 nebo 116* odvádí od pevné svěrky 114 nebo 114*, může se značkovací příze 70 pohybovat. Solenoidy 118, 118* obou svěracích mechanismů 112, 112* jsou buzeny vzájemně nezávisle, takže předem stanovená délka značkovací příze 70 je zadržena mezi prvním a druhým svěracím mechanismem 112, 112' nebo naopak je uvolněna a může se pohybovat buď mezi svěrkami 114, 116 prvního svěracího mechanismu 112 ke druhému svěracímu mechanismu 112‘, nebo mezi svěrkami 114*, 116* druhého svěracího mechanismu 112* ke vstupnímu otvoru značkovací trysky 106, jak ještě bude podrobně popsáno.

Značkovací zařízení podle obr. 2 dále obsahuje selektivní odměřovací ústrojí značkovací příze a odtahovací ústrojí, která jsou ovládána signály velikosti, která je proměnlivá podle povahy diskrétních jevů vznikajících ve stavu během jeho provozu. Odměřovací a odtahovací ústrojí značkovací příze odtahuje značkovací přízi 70 ze zásoby a vede ji do vodivého a zadržovacího ústrojí v předem stanovených délkách, které se liší podle velikosti signálů přiváděných do odměřovacího a odtahovacího ústrojí. Selektivní odměřovací a odtahovací ústrojí značkovací příze 70 obsahuje první a druhou odtahovací páku 122, 122*, která leží s mezerou rovnoběžně vedle sebe a jejichž středy jsou uloženy výkyvné na pevném hřídeli 124. Hřídel 124 je upevněn svými konci na neznázorněném rámu tkalcovského stavu a probíhá v podstatě rovnoběžně s rovnou dráhou pohybu značkovací příze 70 ležící mezi vodícími očky 110 a 108*, která leží mezi prvním svěracím mechanismem 112 a druhým svěracím mechanismem 112*. Obě odta22 hovací páky 122, 122* mají stejnou velikost a tvar, takže když je hřídel 124 umístěn za dráhou značkovací příze 70 mezi vodícími očky 110 a 108*, vyčnívají přední ramena 126, 126* obou odtahovacích pák 122, 122* dopředu, to znamená směrem ke dráze značkovací příze 70 mezi vodícími očky 110, 108‘, zatímco zadní ramena 128, 128* obou odtahovacích pák 122, 122* jsou obrácena v opačném směru. Obě odtahovací páky 122, 122* jsou uloženy vzájemně nezávisle otočně na pevném hřídeli 124 kolem polohy, kde přední rameno 126 nebo 126* probíhá v podstatě kolmo a nepatrně pod dráhou pohybu značkovací příze 70 mezi oběma vodícími očky 110 a 108*. Každá z obou odtahovacích pák 122, 122* má na předním konci předního ramene 126, 126* průchozí otvor 130, 130* pro značkovací přízi 70. Tento průchozí οίνοι’ 130, 130* je umístěn v těsné blízkosti nejpřednějšího místa předního ramene 126, 126*, takže když je odtahovací páka 122 nebo 122* ve zmíněné úhlové poloze na hřídeli 124, leží průchozí otvor 130, 130* v podstatě v jedné čáře s rovnou dráhou pohybu značkovací příze 70 mezi vodícími očky 110, 108* a tedy v jedné dráze s otvory ve vodicích očkách 108, 110, 108*, 110* vodicího ústrojí. Uvedená úhlová poloha odtahovacích pák 122, 122* bude v následujícím textu uváděna jako zadržovací úhlová poloha páky 122, 122* kolem osy pevného hřídele 124. Značkovací příze 70, ležící mezi vodícími očky 110 a 108‘, prochází průchozími otvory 130, 130* obou odtahových pák 122, 122‘, takže když obě odtahovací páky 122, 122* jsou ve své zadržovací úhlové poloze, prochází značkovací příze 70 v podstatě po rovné dráze mezi oběma svěracími mechanismy 112, 112* za předpokladu, že je za prvním svěracím mechanismem 112 udržovaná v napjaté poloze, jak ukazuje na obr. 2 plná čára. Když se jedna z obou odtahovacích pák 122 nebo 122* natočí ze zadržovací úhlové polohy kolem osy hřídele 124, přemístí se průchozí otvor 130 nebo 130* na jejím předním konci nahoru nad rovnou dráhu značkovací příze 70 mezi oběma vodícími očky 110 a 108‘, takže natahuje značkovací přízi 70 za prvním svěracím mechanismem 112 a před druhým svěracím mechanismem 112*. Když к tomu dojde v okamžiku, kdy je solenoid 118 prvního svěracího mechanismu 112 vybuzen, zatímco solenoid 118* druhého svěraracího mechanismu 112* je nevybuzen, takže značkovací příze 70 je sevřena ve druhém svěracím mechanismu 112‘, avšak uvolněna prvním svěracím mechanismem 112, vytahuje se značkovací příze 70 nahoru přes první svěrací mechanismus 112 působením odtahovací páky 122 nebo 122*, která se natáčí kolem osy hřídele 124 ze zadržovací úhlové polohy. Značkovací příze 70 je tímto způsobem odtahována ze zásoby a pohybuje se prvním svěracím mechanismem 112 tak dlouho, až odtahovací páka 122 nebo 122* dojde do předem stanovené mezní úhlové polohy na hřídeli 124. Solenoid 118 prvního svěracího mechanismu 112 přestane dostávat budicí proud, takže značkovací příze 70 je znovu zachycena mezi svěrkami 114, 116 prvního svěracího mechanismu 112. Když se odtahovací páka 122 nebo 122* natočí z mezní úhlové polohy zpátky do zadržovací úhlové polohy, může se značkovací příze 70 mezi oběma svěracími mechanismy 112, 112* uvolnit, poněvadž na ni nepůsobí tah. Značkovací příze 70 zůstává mezi oběma svěracími mechanismy 112, 112* v uvolněné poloze tak dlouho, až se vybudí solenoid 118* druhého svěracího mechanismu 112*, načež se uvolněná značkovací příze 70 může pohybovat dopředu kolem prvního svěracího mechanismu 112. Délka značkovací příze 70, která je tak zadržena mezi oběma svěracími mechanismy 112, 112*, je v podstatě úměrná úhlu mezi zadržovací úhlovou polohou a mezní úhlovou polohou odtahovací páky 122 nebo 122* kolem osy hřídele 124.

Selektivní odměřovací a odtahovací ústrojí dále obsahuje dvě ovládací jednotky 132, 132‘, které jsou ovládány solenoidy a ovládají odtahovací páky 122, 122‘. Tyto ovládací jednotky 132, 132*, reagují na signály a natáčejí odtahovací páky 122, 122* o úhel, který je dán velikostí těchto signálů. První ovládací jednotka 132 je přiřazena první odtahovací páce 132 a obsahuje píst 134, který je svým předním, koncem výkyvné spojen se zadním ramenem 128 odtahovací páky 122 čepem 136. Analogicky má druhá ovládací jednotka 132‘, přiřazená druhé odtahovací páce 122‘, píst 134*, který je na předním konci výkyvné spojen se zadním ramenem 128* odtahovací páky 122* čepem 136*. Třebaže to není na výkrese znázorněno, má každá ovládací jednotka 132, 132* solenoidovou cívku a magnetické jádro, které je pevně spojeno nebo tvoří jednu součást s pístem 134, 134*. Každá ovládací jednotka 132, 132* má pouzdro upevněné na neznázorněném rámu stavu a je umístěna tak, že píst 134 nebo 134* je osově pohyblivý v podstatě kolmo k rovině, která prochází osou hřídele 124 a rovnou ' dráhou značkovací příze 70 mezi oběma svěracími mechanismy 112, 112*. Solenoidová cívka a magnetické jádro obou ovládacích jednotek 132, 132* jsou upraveny tak, že píst 134, 134‘, pohyblivý společně s jádrem, se vysouvá z pouzdra, když je cívka solenoidu vybuzena proudem z vnějšího· zdroje. V pouzdru každé z ovládacích jednotek 132, 132*, je dále uloženo ústrojí vytvářející předpětí, které zatahuje píst 134, 134* do vnitřku pouzdra. Když cívka solenoidu každé z obou ovládacích jednotek 132, 132* zůstává bez buzení, je píst 134 a · 134* této ovládací jednotky 132 132* udržován v úplně zatažené poloze působením pružiny, a udržuje tedy příslušnou odtahovací páku 122, 122‘ v zadržovací poloze, která je znázorněna na obr. 2 plnými čarami. Jakmile se cívka solenoidu ovládacích jednotek 132, 132* vybudí, vysouvá se píst 134 nebo 134* ven a natáčí příslušnou odtahovací páku 122 nebo 122* ze zadržovací polohy o úhel, který je v podstatě úměrný axiálnímu pohybu tohoto pístu 134, 134*. Písty 134, 134* obou ovládacích jednotek 132, 132* jsou rovnoběžné a pohybují se rovnoměrně s čepy 136, 136*' kterými jsou písty 134, 134* spojeny s odtahovacími pákami 122, 122‘, jsou umístěny v podstatě ve stejných vzdálenostech od osy hřídele 124 nesoucího obě odtahovací páky 122, 122*. Obě ovládací jednotky 132, 132* jsou vytvořeny tak, že píst 134 první ovládací jednotky 132 má zdvih, jenž je v podstatě dvojnásobkem zdvihu 134* druhé ovládací jednotky 132, když jsou cívky solenodů obou ovládacích jednotek 132, 132* vybuzeny proudy stejné velikosti. Když jsou cívky solenoidů obou ovládacích jednotek 132, 132‘ buzeny · stejným proudem, natáčí se první odtahovací páka 122 ze zadržovací polohy kolem osy hřídele 124 o úhel, který je v podstatě dvojnásobkem úhlu natočení druhé odtahovací páky 122 ze zadržovací · polohy kolem osy hřídele 124. Úhel · mezi · zadržovací polohou a mezní úhlovou polohou první odtahovací páky 122 je tedy v podstatě dvojnásobkem úhlu mezi zadržovací a mezní úhlovou polohou druhé odtahovací páky 122*; příslušné mezní úhlové polohy první i druhé odtahovací · páky 122, 122* jsou na obr. 2 označeny čerchovanými čarami A, A*.

Cívky solenoidu obou ovládacích jednotek 132, 132* jsou spojeny vodiči · 138, 138* s elektrickým regulačním obvodem 140, který tvoří součást regulačního ústrojí značkovacího zařízení podle obr. 2.

Zařízení podle obr. 2 pracuje stejně jako zařízení z obr. 1 v závislosti na · rychlosti tkaní a na výskytu nesprávných prohozů útkové nitě pracovním polem stavu a obsahuje tedy kromě popsaných ústrojí znázorněných na obr. 2 i neznázorněné detekční prvky, které jsou podobné detekčním prvkům podle obr. 1. Detekční prvky zařízení v obr. 2 tedy sestávají z detektorů, které jsou analogické detektoru 62 rychlosti tkaní a detektoru 64 chybného prohozu v zařízení z obr. 1. Detektory vytvářejí jednak · sled výstupních signálů Sa v intervalech, · jež odpovídají předem stanovené délce vyráběné tkaniny, a výstupní signál Tb, který udává výskyt chybného prohozu útkové nitě prošlupem 42 při provozu stavu, jak bylo podrobně popsáno v souvislosti s obr. 1.

Elektrický regulační obvod 140 podle obr. 2 reaguje na tyto· signály Sa a Tb, vyráběné detektorem rychlosti tkaní a detektorem chybného prohozu, a obsahuje omezovač 142 chybného prohozu, který je funkčně podobný diskriminátoru 96 z obr. 1 a vyrábí tedy výstupní signál Sb v závislosti na signálu Tb vyslaném detektorem · nesprávného · prohozu. Elektrický regulační obvod 140 dále obsahuje první generátor 144 regulačních impulsů, jehož vstupní svorka je připojena k detek202590 toru rychlosti tkaní, a druhý generátor 144* regulačních impulsů, jehož vstupní svorka je připojena k omezovači 142 chybného prohozu. První generátor 144 regulačních impulsů je uváděn v činnost signálem Sa z detektoru rychlosti tkaní a vyrábí výstupní signál Pa, který má první předem stanovenou délku nebo šířku. Druhý generátor 144‘ regulačních impulsů je uváděn v činnost signálem Sb z omezovače 142 chybného prohozu a vyrábí výstupní impuls Pb, jehož trvání nebo šířka má předem stanovenou druhou hodnotu a odpovídá polovině první předem stanovené délky impulsu Pa. Generátory 144, 144‘ regulačních impulsů jsou vytvořeny tak, že každý z impulsů Pa a Pb, které vysílají, je zpožděn a vzniká v okamžiku, kdy je útková nit zanášena do prošlupu tryskou 34 v dalším cyklu, jenž bezprostředně následuje po cyklu, během něhož byl generátor 144, 144‘ uveden v činnost a vyrobil tento impuls. Každý z obou generátorů 144, 144‘ regulačních impulsů může být opatřen nulovacím neznázorněným ústrojím, které reaguje na doby, ve kterých je ventilové ústrojí ovládající trysku 34 uváděno v činnost a otvírá se. První i druhý generátor 144, 144' regulačních impulsů má výstupní svorku, které jsou spojeny přes první a druhý zesilovač 146, 146‘ s cívkami solenoidů první a druhé ovládací jednotky 132, 132‘, přičemž obě výstupní svorky jsou společně připojeny k cívce solenoidu 118 prvního svěracího mechanismu 112 vodiči 148 a 148‘. Mezi cívkou solenoidu prvního svěracího mechanismu 112 a výstupní svorkou obou zesilovačů 146, 146‘ je zapojen prvek znemožňující průtok zpětného proudu, například neznázorněná dioda, které brání průtoku proudu od cívky solenoidu svěracího mechanismu 112‘ zpátky do zesilovače 146, 146‘. Když se tedy uvede v činnost první nebo druhý generátor 144 nebo 144‘ regulačních impulsů, současně se vybudí cívka solenoidu prvního svěracího mechanismu 112 a cívka solenoidu první nebo druhé ovládací jednotky 132, 132‘, a to na dobu, která je úměrná trvání nebo· šířce výstupního impulsu Pa nebo Pb z generátoru 144 nebo 144‘ regulačních impulsů. To má za následek, že pohyblivá svěrka 116 prvního svěracího mechanismu 112 je udržována v oddálené poloze od pevné svěrky 114, a současně se píst 134 nebo 134‘ ovládací jednotky 132 nebo 132^ť vysouvá z pouzdra na dobu, která je úměrná buď první předem stanovené délce nebo šířce výstupního impulsu Pa z prvního generátoru 144 regulačních impulsů, nebo druhé předem stanovené délce nebo šířce výstupního impulsu Pb z druhého generátoru 144‘ regulačních impulsů.

Regulační obvod 140 podle obr. 2 dále obsahuje spínací jednotku, která je zapojena mezi cívkou solenoidu 118' druhého svěracího mechanismu 112‘ a neznázorněný zdroj a reaguje na okamžiky, - ve kterýcn má dojít k prohozu útkové nitě prošlupem 42 osnov26 nich nití - 40. Spínací jednotka sestává z mikrospínače 150, který má pružinou zatížené ovládací - raménko 152, jež udržuje mikrospínač 153 v rozpojené poloze. Mikrospínač 150 se uzavírá v cyklech synchronizovaných s cykly tkaní stavu působením přerušovaného pohonu ' 154, který rovněž určuje cykly, v nichž se má útková nit zanášet do prošlupu 42 osnovních nití 40. Přerušovaný pohon 154 obsahuje vačku 156, . jejíž výstupek 158 vyčnívá z válcové plochy a která je upevněna na vačkovém hřídeli 160. Třebaže to není na výkrese znázorněno, je vačkový hřídel pracovně připojen k hlavní hnací jednotce stavu přes vhodný převodový mechanismus, například ozubené soukolí, a je poháněn rychlostí synchronizovanou s rychlostí ostatních rotačních nebo jinak pohyblivých dílů a součástí stavu. Vačka 156 je poháněna tak, že se otáčí o jednu otáčku kolem osy vačkového hřídele 160 za jeden pracovní cyklus stavu. Vačky 156 se dotýká klacficka 162 uložená otočně na vodicí tyčce 164, která je osově pohyblivá v pevném nosném dílu 166 připevněném k rámu stavu nebo tvořícím s tímto rámem nedílnou jednotku. Kladička 162 je přltlačována k vačce 156 válcovou tlačnou pružinou 168, která je zakotvena jedním . koncem na vodicí tyčce 164 a druhým koncem se opírá o- nosný díl 166. K vodicí tyčce 164 je připevněno přítlačné raménko 170, které může zabírat s ovládacím raménkem 152 mikrospínače 150. Když vačka 156 rotující kolem. osy vačkového hřídele 160 zaujme takovou úhlovou polohu, že se kladička 162 odvaluje po její válcové ploše, jak ukazuje obr. 2, je vodicí tyčka 164 a tedy i přítlačné raménko 170 v poloze, kdy nepůsobí na ovládací raménko 152 mikrospínače 150; mikrospínač 150 tedy zůstává otevřen působením síly neznázorněné pružiny tlačící na ovládací raménko- 152. Při dalším otáčení zaujme vačka 156 úhlovou polohu, kdy kladička 162 se odvaluje po jejím výstupku 158; potom se vodicí tyčka 164 a přítlačné raménko 170 nadzdvihnou od vačkového hřídele 160, přítlačné raménko 170 zatlačí na ovládací raménko 152 mikrospínače 150 a ten se uzavře proti síle pružiny působící na jeho ovládací raménko 152 opačným směrem. Když se tedy kladička 162 odvaluje po výstupku 158 vačky 156, je mikrospínač v uzavřené poloze. Středový úhel - výstupku 158 vačky 156 je zvolen tak, aby odpovídal časovému úseku potřebnému pro prohoz útkové nitě prošlupem, takže spínač 150 je udržován v uzavřené poloze pokaždé během doby prohozu útkové nitě 18 prošlupem 42. Konkrétně se mikrospínač 150 uzavírá v okamžiku, kdy ventilová soustava trysky 34 se má otevřít v počáteční fázi každého pracovního cyklu stavu, a otevře se dřív, než paprsek 48 (obr. 1) se dá do pohybu za účelem přiražení zaneseného útku do prošlupu 42 v pozdější fázi každého pracovního cyklu stavu. Tkalcovský stav je tedy opatřen prostředky, které umožňují pře202590 nášet pohyb kladičky 162 nebo vodicí tyčky 164 na jakékoli ovládací prvky ventilové soustavy pro trysku 34. Ve znázorněném příkladě provedení je mikrospínač 150 elektricky připojen nejen к solenoidu 118‘ druhého svěracího mechanismu 112‘, nýbrž i ke zmíněné, solenoidem ovládané ventilové soustavě pro značkovací trysku 106, takže tato ventilová soustava se otevírá současně s vybuzením solenoidu 118‘ druhého svěracího mechanismu 112*. Když je mimoto ventilová soustava pro trysku 34 rovněž ovládána solenoidem, mikrospínač 159 může být rovněž připojen к cívce tohoto solenoidu.

Během provozu tkalcovského stavu je vačka 156 přerušovaného pohonu 154 udržována v rotačním pohybu konstantní rychlostí kolem osy vačkového hřídele 160 a její výstupek 158 přichází do styku s kladičkou 162 v cyklech, které jsou synchronizovány s pracovními jcykly stavu. Během každého pracovního cyklu stavu se tedy mikrospínač 150 uzavírá na předem stanovenou dobu, která odpovídá středovému úhlu výstupku 158 vačky 156, čímž se vybudí z neznázorněného proudového zdroje cívka solenoidu 118* druhého svěracího mechanismu 112* a cívka solenoidu ventilové soustavy značkovací trysky 106. Jádro 120‘ solenoidu 118* se tedy zasune do pouzdra solenoidu a způsobí, že pohyblivá svěrka 116* druhého svěracího mechanismu 112* se odtáhne od pevné svěrky 114‘; v důsledku toho se může značkovací příze 70 pohybovat druhým svěracím mechanismem 112* za předpokladu, že značkovací příze 70 je v uvolněné poloze mezi oběma svěracími mechanismy 112 a 112*. Současně s rozevřením druhého svěracího mechanismu 112* se otevře solenoidem ovládaná ventilová soustava značkovací trysky 106, takže značkovací tryska 106 začne vystřikovat tlakové médium do prošlupu 42 současně s tryskou 34, která je rovněž uvedena v činnost v okamžiku, kdy se kladička 162 odvaluje po výstupku 158 vačky 156. Když za těchto okolností může značkovací příze 70 procházet druhým svěracím mechanismem 112*, je unášena paprskem tlakového média vystřikujícího ze značkovací trysky 103 a je zanášena současně s útkovou niti 118, vycházející z trysky 34, do prošlupu 42 osnovních nití 40. Druhý svěrací mechanismus 112* a ventilová soustava značkovací trysky 106 jsou udržovány v provozním staví v uvedených podmínkách po dobu, během které se k.adička 162 odvaluje po výstupku 158 vačky 156. Při dalším otáčení vačky 156 se její výstupek 158 otáčí za kladičku 162, načež se mikrospínač 150 otevře a způsobí, že cívky solenoidů ovládajících druhý svěrací mechanismus 112* a ventilovou soustavu značkovací trysky 106 přestanou dostávat budicí proud. V důsledku toho se pohyblivá svěrka 116* druhého svěracího mechanismu 112* vrátí zpátky do styku s pevnou svěrkou 114*, přičemž značkovací příze 70 je mezi ni28 mi pevně sevřena, a současně se uzavře ventilová soustava napájející značkovací trysku 106. Jakmile značkovací tryska 106 přestane vystřikovat paprsek tlakového média, uzavře se rovněž tryska 34, která tedy přestane zanášet útkovou nit 18 do prošlupu 42; tím skončí pracovní cyklus stavu.

Při skonnčení tohoto pracovního cyklu stavu, během kterého byla značkovací příze 70 vnesena do prošlupu 42, je značkovací příze 70 pevně napjata mezi oběma svěracími mechanismy 112, 112*, které jsou oba uzavřené. Když zůstává značkovací příze 70 napjatá mezi oběma svěracími mechanismy 112, 112* po zbývající úsek pracovního cyklu, zůstane sevřena v prvním svěracím mechanismu 112 a nemůže putovat dopředu druhým svěracím mechanismem 112* během následujícího pracovního cyklu stavu, když se mikrospínač 150 uzavře a v důsledku toho se vybudí cívky solenoidů ovládajících druhý svěrací mechanismus 112* a ventilovou soustavu pro značkovací trysku 106. Během pracovního cyklu, v jehož počáteční fázi zůstává značkovací příze 70 napjata mezi oběma svěracími mechanismy 112, 112*, je do prošlupu 42 zanášena pouze útková nit 18.

Během zanášení jednotlivých útků do prošlupu 42 a během výroby tkaniny 46, která se odvádí z pracovního pole stavu, se přivádějí do elektrického regulačního obvodu 140 impulsy Sa v časových intervalech, z nichž každý odpovídá předem stanovené jednotkové délce vyrobené tkaniny 46. Každý se signálů Sa je vyráběn a přiváděn do prvního generátoru 144 regulačních impulsů elektrického regulačního obvodu 140 po skončení prohozu v tom pracovním cyklu stavu, během kterého se zatkává do vyráběné tkaniny 46 útková nit 18 odpovídající konci předem stanovené jednotkové délky tkaniny 46. Generátor 144 regulačních impulsů reaguje na každý signál Sa tím, že vyšle výstupní impuls Pa, jehož trvání nebo šířka má zmíněnou první předem stanovenou hodnotu. Výstupní impuls Pa generátoru 144 regulačních impulsů se přivádí do zesílení v prvním zesilovači 146 vodičem 148 do cívky solenoidu 118 prvního svěracího mechanismu 112, a vodičem 138 do cívky solenoidu ovládajícího ovládací jednotku 132 první odtahovací páky 122 selektivního odměřovacího a odtahovacího ústrojí. Solenoid 118 prvního svěracího mechanismu 112 se tedy impulsem Pa vybudí, pohyblivá svěrka 116 se oddálí od pevné svěrky 114 a značkovací příze 70 se může pohybovat dopředu volným prostorem mezi oběma svěrkami 114, 116 prvního svěracího mechanismu 112. Mimoto se impuls Pa přivádí do cívky solenoidu ovládací jednotky 132, což způsobí, že píst 134 této ovládací jednotky 132 se vysune z původní plně zasunuté axiální polohy. Následkem toho se první odtahovací páka 122 natočí ze zadržovací úhlové polohy kolem osy hřídele

124. Během tohoto natáčení první odtahovací páky 122 kolem hřídele 124 se průchozí otvor 130 v prvním rameni 126 páky 122 pohybuje nahoru po kruhovém oblouku nad dráhu značkovací příze 70 mezi prvním a druhým svěracím mechanismem 112, 112‘. To má za následek, že značkovací příze 70, která prochází průchozím otvorem 130 v předním konci první odtahovací páky 122, se vytahuje nahoru v prostoru mezi průchozím otvorem 130* druhé odtahovací páky 122*, která je v zadržovací poloze, a mezi vodicím očkem 110, které Ježí za prvním svěracím mechanismem 112. Poněvadž první svěrací mechanismus 112 je otevřen, zatímco druhý svěrací mechanismus 112‘ je uzavřen, poněvadž jeho solenoid 118' nedostává buzení, je značkovací příze 70 vytahována nahoru mezi vodicím očkem 110 a průchozím otvorem 130‘ druhé odtahovací páky 122* působením první odtahovací páky 122 a pohybuje se dopředu volným prostorem mezi svěrkami 114, 116 prvního svěracího mechanismu 112, když se první odtahovací páka 122 natáčí kolem hřídele 124. Když se píst 134 první odtahovací páky 122 vysune z počáteční plně zatažené polohy do předem stanovené vzdálenosti, dosáhne · první odtahovací páka 122 zmíněnou mezní úhlovou polohu A, která je označena na obr. 2. První svěrací mechanismus 112 je udržován v otevřené poloze, kdy jím může procházet značkovací příze 70 po dobu, která se v podstatě rovná trvání impulsu Pa vysílanému do solenoidu 118 prvního svěracího mechanismu 112. První odtáhovací páka 122 dosáhne své mezní úhlové polohy dřív, než skončí impuls Pa přiváděný do cívky solenoidu první ovládací · jednotky 132. Během časového intervalu, kdy je ovládací jednotka 132 první odtahovací páky 122 vybuzena impulsem Pa, může značkovací příze 70 putovat dopředu prvním svěracím mechanismem 112 o délku, která se mění podle úhlu natočení první odtahovací páky 122 ze zadržovací polohy kolem osy hřídele 124. V okamžiku, kdy impuls Pa přiváděný do cívky solenoidu ovládací jednotky 132 první odtahovací páky 122 skončí, projde prvním svěracím mechanismem 112 taková délka značkovací příze 70, která odpovídá úhlu natočení první odtahovací páky 122 ze zadržovací do mezní úhlové polohy. Když pak impuls Pa skončí, solenoid 118 prvního svěracího mechanismu 112 přestane dostávat budicí proud a v důsledku toho se jeho pohyblivá svěrka 116 vrátí zpátky do styku s pevnou svěrkou 114 a podruhé způsobí sevření značkovací příze 70 v prvním svěracím mechanismu 112. Po skončení impulsu Pa přestane také cívka solenoidu ovládací jednotky 132 první odtahovací páky 122 dostávat buzení a píst 134 se vrátí do původní zasunuté polohy, takže první odtahovací páka 122 se natočí zpátky z mezní · úhlové polohy A do původní zadržovací úhlové polohy kolem hřídele 124. Jakmile první odtahovací páka 122 znovu zaujme svou zadržovací úhlovou polohu, uvolní se značkovací příze 70 mezi prvním svěracím mechanismem 112‘ a je připravena k dopřednému pohybu do značkovací trysky 106.

Když je mikrospínač 150 uzavřen v počáteční fázi následujícího pracovního cyklu stavu a má začít vnášení útku do prošlupu, vybudí se jak solenoid 118 druhého svěracího· mechanismu 112‘, tak ventilová soustava značkovací trysky. To má za následek, že druhý svěrací mechanismus 112 se otevře · a současně se otevře i ventilová soustava značkovací trysky 106, takže tryska 106 může vystřlkovat paprsek tlakového média. Značkovací příze 70, která byla udržována ve volné poloze mezi oběma svěracími mechanismy · 112, 112‘, je unášena dopředu silou · paprsku tlakového média vycházejícího ze značkovací trysky 106 a je nucené vedena volným prostorem mezi pevnou svěrkou 114* a pohyblivou svěrkou 116* druhého svěracího mechanismu 112‘ a značkovací tryskou 106 do prošlupu 42 současně s útkovou nití 18, která je vnášena do prošlupu 42 tryskou 34. Značkovací příze 70, vycházející ze značkovací trysky 106, je vedena do prošlupu 42 tak dlouho, až se její úsek od prvního svěracího mechanismu 112 směrem k prošlupu 42 napne. Když se potom skončí vnášení útkové nitě 18 do prošlupu 42, mikrospínač 150 se otevře působením přerušovaného pohonu 154 a značkovací tryska 106 přestane vystřikovat paprsek tlakového média. Současně se druhý svěrací mechanismus 112* uzavře, takže značkovací příze 70 se sevře mezi jeho pohyblivou svěrkou 114* a pevnou svěrkou 116*. Úseky osnovní nitě 18 a značkovací příze 70, vnesené do prošlupu 42, jsou pak současně přiraženy paprskem k okraji 44 tkaniny 46 a potom odříznuty od zásoby za tryskami 34 a 106.

Do tkaniny 46 je tedy vetkán úsek značkovací příze 70 jako údaj předem stanovené jednotkové délky tkaniny 46, jež byla vyrobena ve stavu a odvedena z jeho pracovního pole. Délka odstřiženého úseku značkovací příze 70 ve tkanině 46 je funkcí úhlu natočení první odtahovací páky 122 mezi zadržovací úhlovou polohou a mezní úhlovou polohou A a je tedy dána trváním nebo šířkou výstupního impulsu Pa z prvního generátoru 144 regulačních impulsů.

V případě, že útek není správně vnesen do prošlupu 42 v kterémkoli z pracovních cyklů tkalcovského stavu, dostane omezovač 142 chybného prohozu vstupní signál Tb a vyšle výstupní signál Sb do druhého generátoru 144* regulačních impulsů. Druhý generátor 144* regulačních impulsů reaguje na signál Sb vysláním výstupního impulsu Pb, který má zmíněnou druhou předem stanovenou šířku nebo· trvání. Výstupní impuls Pb druhého generátoru 144* regulačních impulsů se vede po zesílení ve druhém zesilovači 146* vodičem 148* do solenoidu 118 prvního svěracího mechanismu 112, a vodičem

138‘ do cívky solenoidu ovládací jednotky 132‘ druhé odtahovací páky 122‘. Při příchodu. impulsu Pb do solenoidu 118 se první svěrací mechanismus 112 otevře a značkovací příze 70, uvolněná ze záběru, může putovat dopředu otevřeným svěracím mechanismem 112. Impuls Pb, přiváděný do cívky solenoidu ovládací jednotky 132‘ druhé odtahovací páky 122* vodičem 138* způsobí, že píst 134* . ovládací jednotky 132* se vysune ze své úplně zasunuté axiální polohy. To má za následek, že druhá odtahovací páka 122* se natočí kolem osy hřídele 124 se zadržovací úhlové polohy a v důsledku toho se průchozí otvor 130* v předním rameni 126* druhé odtahovací páky 122* přemístí nahoru po kruhovém oblouku nad dráhu pohybu značkovací příze 70 mezi průchozím otvorem 130 v první odtahovací páce 122, jež je udržována v úhlové zadržovací poloze, a vodícím očkem 108* ležícím před druhým svěracím mechanismem 112*. Značkovací příze je tedy vytahována nahoru mezi vodicím očkem 108* a průchozím otvorem 130 v první odtahovací páce 122 a nuceně se pohybuje dopředu volným prostorem mezi svěrkami 114, 116 prvního svěracího mechanismu 112, jehož solenoid 118 · byl vybuzen. Jakmile se píst 134* ovládací jednotky 132* vysune ze své počáteční, plně zasunuté axiální polohy o určitou délku zdvihu, dosáhne druhá odtahovací páka 122* své mezní úhlové polohy A* označené na obr. 2. První svěrací mechanismus 112 je udržován v otevřené poloze, kdy jím může procházet značkovací příze 70, a to po dobu, která se v podstatě rovná trvání impulsu Pb přiváděného do solenoidu 118 prvního svěracího mechanismu 112. Druhá odtahovací páka 122* dosáhne mezní úhlové polohy dřív, než skončí impuls Pb přiváděný do solenoidové cívky ovládací jednotky 132‘, druhé odtahovací páky 122. Během doby, kdy je ovládací jednotka 132 vybuzena impulsem Pb, může se značkovací příze 70 pohybovat dopředu prvním otevřeným svěracím mechanismem 112 o délku, která je dána úhlem natočení druhé odtahovací . páky 122* ze zadržovací úhlové polohy kolem osy hřídele 124. V okamžiku, kdy skočí impuls Pb přiváděný do cívky solenoidu druhé ovládací jednotky 132‘, projde prvním svěracím mechanismem 112 taková délka značkovací příze 70, která odpovídá úhlu natočení druhé odtahovací páky 122* mezi zadržovací a mezní úhlovou polohou. Když pak impuls Pb skončí, solenoid 118 prvního svěracího mechanismu 112 přestává dostávat budicí proud a uzavře první svěrací mechanismus 112, takže zablokuje značkovací přízi 70. Současně přestane dostávat budicí proud i cívka solenoidu ovládací jednotky 132* druhé odtahovací páky 122‘ takže píst 134* se zasune zpátky do počáteční axiální polohy. Následkem toho se druhá odtahovací páka 122* natočí z mezní úhlové polohy A* zpátky do zadržovací úhlové polohy kolem osy hřídele 124. Jakmile druhá odtahovací páka 122* znovu zaujme zadržovací úhlovou polohu, značkovací příze 70 se uvolní mezi oběma svěracími mechanismy 112 a 112* a může být · dopravována dopředu směrem od prvního svěracího mechanismu 112.

Když je mikrospínač 150 uzavřen, takže druhý svěrací mechanismus 112* je v otevřené poloze a značkovací příze 70 je uvolněna, a současně začne pracovat značkovací tryska 106, která vystřikuje paprsek tlakového· média, pohybuje se značkovací příze 70 nuceně dopředu volným prostorem mezi svěrkami 114‘, 116* druhého svěracího· mechanismu 112* a značkovací tryskou 106 do · prošlupu 42. Tento pohyb značkovací příze 70 probíhá současně s pohybem útkové nitě 18, kterou zanáší do prošlupu 42 tryska 34. Do tkaniny 46 vyráběné v pracovním poli tkalcovského stavu se tímto způsobem zatkává úsek značkovací příze 70 jako značka výskytu nedoletu nebo špatného prohozu útkové nitě ke kterému došlo v bezprostředně předcházejícím pracovním cyklu stavu. Odříznutý úsek značkovací příze 70 zatkaný do tkaniny 46 má délku, která je funkcí úhlu natočení druhé odtahovací páky 122* mezi zadržovací úhlovou plochou a mezní úhlovou polohou A* a je tedy dána trváním · impulsu Pb vysílaného druhým generátorem 144* regulačních impulsů. Trvání neboli šířka výstupního impulsu Pb druhého generátoru 144* regulačních impulsů je podle předpokladu polovinou trvání nebo šířky výstupního impulsu Pa z prvního generátoru 140 regulačních · impulsů. Odříznutý úsek značkovací příze 70, zatkaný do tkaniny 46 v závislosti na výstupním Impulsu Pb, je tedy kratší než odříznutý úsek zatkaný do tkaniny 46 v závislosti na výstupním impulsu Pa, takže konec každé předem stanovené jednotkové délky vyráběné tkaniny 46 a případný · výskyt chybně vnesené útkové nitě se dají od sebe odlišit délkami úseků značkovací příze 70 v hotové tkanině. Stejně jako v provedení podle obr. 1 je účelné, aby značkovací · příze 70 použitá ve vnačkovacím zařízení měla odlišnou nebo jasně kontrastující barvu oproti barvám útku nebo i osnovy. Délky · úseků značkovací příze 70, · sloužící jako značky jednotkových délek vyrobené tkaniny a výskytu nedoletů, jsou dány úhly natočení první a druhé odtahovací páky 122, 122* mezi zadržovací úhlovou polohu a příslušnými mezními úhlovými polohami A a A* kolem osy hřídele 124. V provedení podle obr. 2 jsou úhly natočení obou odtahovacích pák 122, 122* diktovány předem stanovenou délkou zdvihu pístů 134, 134* obou 'ovládacích jednotek 132, 132‘, kde písty 134, 134* jsou kloubově připojeny k odtahovacím pákám 122, 122* v bodech, které leží v podstatě ve stejné vzdálenosti od osy hřídele 124. Podle potřeby lze však příslušné body, v · nichž jsou písty 134, 134* obou ovládacích jednotek 132, 132* připojeny k odtahovacím pákám 122,

122‘, umístit od osy hřídele 124 a tedy od středu otáčení odtahovacích pák 122, 122‘ ve vzdálenostech, které se vzájemně liší v určitém poměru; potom se první i druhá odtahovací páka 122, 122‘ natáčí kolem osy hřídele 124 o úhly, které se liší v tomto poměru, třebaže písty 134, 134‘ ovládacích jednotek 132, 132* se pohybují o stejnou vzdálenost. Když např. jsou odtahovací páky 122, 122‘ a ovládací jednotky 132, 132* upraveny tak, že písty 134, 134* mají v podstatě stejný zdvih a jsou výkyvně spojeny s odtahovacími pákami 122, 122‘ v bodech, které leží od osy hřídele 124 ve vzdálenostech v . poměru 1:2, pak se první a druhá odtahovací páka , 122, 122‘ natáčí kolem osy hřídele 124 o úhly jejichž poměr je 2:1,· jakmile se uvedou v činnost obě ovládací jednotky 132, 132*. Solenoidem ovládaná ventilová soustava značkovací trysky 10S a solenoid 118* druhého svěracího mechanismu 112* jsou ve znázorněném příkladě spojeny a řízeny mikrospínačem 150; v alternativním provedení může být ventilová soustava a solenoid 118* připojen přes zpožďovací nebo paměťové prvky k vodičům 148, 148*, vedoucím z elektrického regulačního obvodu 140, takže značkovací tryska 106 a druhý svěrací mechanismus 112* jsou uváděny v činnost pouze v těch pracovních cyklech, které následují po cyklech, během nichž vyslal generátor 144 nebo 144* regulačních impulsů výstupní impuls Pa nebo Pb stejně jako v provedení podle obr. 1. .

V provedení podle obr. 1 a 2 se používá jedné spojité značkovací příze 70 k indikaci diskrétních jevů různé povahy; pro různé povahy diskrétních jevů lze však použít dvou nebo několika různých spojitých značkovacích přízí. Obr. 3 znázorňuje provedení značkovacího zařízení, které je schopné indikovat výskyt diskrétních jevů dvojí různé povahy pomocí dvou spojitých značkovacích přízí, které se barevně liší a z nichž každá je přiřazena diskrétnímu jevu jedné povahy.

Podle obr. 3 používá značkovací zařízení první značkovací příze 70 a druhé značkovací příze 70‘ různé barvy. Zařízení obsahuje zásobu těchto značkovacích přízí 70, 70‘, která není znázorněna, a dva otočné bubny 172, 172‘, jejichž osy otáčení jsou v podstatě rovnoběžné. Obě značkovací příze 70, 70* jsou navinuty určitým počtem závitů na těchto otočných bubnech 172, 172‘, k nimž jsou přiváděny z neznázorněných cívek přiřazených oběma bubnům 172, 172‘. Každý z otočných bubnů 172, 172‘ je upraven tak, že se může volně otáčet kolem své osy, takže značkovací příze 70 a 70* se může volně odvíjet a odtahovat, jakmile se napíná nebo tahem odvádí z bubnu 172, 172*. Značkovací příze 70, 70‘, vychází od otočných bubnů 172, 172‘, jsou vedeny přes vodicí a zadržovací ústrojí do značkovacího zanášecího ústrojí 174.

Tkalcovský stav, jehož součástí je značko vací zařízení podle obr. 3, je rovněž tryskového typu a obsahuje tedy trysku 34 sloužící k zanášení útkové nitě. Tryska 34 směřuje do prošlupu 42 osnovních nití 40, které spolu s útkovou nití tvoří tkaninu 46, která má na předním konci prošlupu 42 okraj 44. Značkovací zanášecí ústrojí 174 je umístěno v bezprostředním sousedství trysky 34 a sestává z nosiče 176 značkovacích trysek 178, 178‘, který je jako celek svisle pohyblivý· v blízkosti jednoho konce prošlupu 42. Na nosiči 176 je upevněna první a druhá nebo dolní a horní značkovací tryska 178, 178*, které jsou obě namířeny do prošlupu 42 v podstatě rovnoběžně s okrajem 44 tkaniny 46. Nosič 176 je v podstatě pohyblivý mezi první nebo horní polohou, ve které leží první neboli dolní značkovací tryska 178 v rovině prošlupu 42, a druhou neboli dolní polohou, ve které druhá nebo· horní značkovací tryska 178 leží proti prošlupu 142. Čára prošlupu, proti které leží v pracovních polohách značkovací trysky 178, 178‘, je umístěna ve vodorovné střední rovině mezi soustavami útkových nití 40, které se spojují na okraji 44 tkaniny 46, a prochází · po celé šířce prošlupu 42. Po délce prochází nosičem 176 pevná přívodní trubka 180 opatřená výstupní tvarovkou 182 umístěnou tak, že vytváří spojení mezi pevnou přívodní trubkou 18D a jednou ze značkovacích trysek 178 nebo 178‘, když se nosič 176 přemístí do příslušné horní nebo dolní polohy. Pevná přívodní trubka 180· je spojena s neznázorněným zdrojem tlakového média, které tedy prochází pevnou přívodní trubkou 180 a výstupní tvarovkou 182 do jedné ze značkovacích trysek 178 nebo 178‘, která je právě v pracovní poloze.

Značkovací zařízení podle obr. 3 dále obsahuje pohon 184, který slouží k přemísťování nosiče 176 značkovacích trysek 178, 178* selektivně buď do horní, nebo do· dolní polohy podle signálů, které jsou do tohoto pohonu 184 přiváděny. Pohon 184 obsahujp ve znázorněném provedení kolenovou páku 186 a solenoidovou ovládací jednotku 188. Střed kolenové páky 18S je otočně uložen na vodorovném pevném hřídeli 190, který je připevněn k neznázorněnému rámu stavu. Kolenová páka 186 má dvě ramena 192, 194, která spolu svírají jistý úhel. Nosič 176 značkovacích trysek 178, 178* je opatřen konzolou 196, ke které je čepem 200 výkyvně připojeno zdvihací táhlo 198, jehož druhý konec je čepem 202 výkyvně spojen s vodorovným ramenem 192 kolenové páky 186. Solenoidová ovládací jednotka 183 je opatřena pístem 204, který je výkyvně spojen čepem 206 s koncem svislého ramene 194 kolenové páky 188. Třebaže to není na výkrese znázorněno, má solenoidová ovládací jednotka 188 solenoidovou cívku, · jejíž magnetické jádro je pevně spojeno nebo tvoří přímo součást pístu 204, a pouzdro, které je pevně uloženo na rámu stavu. Cívka a magnetické jádro jsou upraveny tak, že píst 204 pohyb202590 livý společně s magnetickým jádrem se vysouvá z pouzdra solenoidové ovládací jednotky 188, jakmile se cívka solenoidu vybudí z neznázorněného vnějšího elektrického zdroje. Solenoidová ovládací jednotka 188, ovládající pohyb kolenové páky 186, je dále opatřena neznázorněnými pružnými prvky, které vtahují píst 204 do vnitřku pouzdra solenoidové ovládací jednotky 188. Když cívka solenoidové ovládací jednotky 188 nedostává budicí proud, zůstává píst 204 v plně zatažené osové poloze působením pružného ústrojí a drží tak kolenovou páku 18б na ose hřídele 190 v první úhlové poloze, ve které je nosič 176 značkovacích trysek 178, 178‘ v první nebo horní poloze, jak je zakresleno na obr. 3. Za této situace · je výstupní tvarovka 182 pevné přívodní trubky 180 spojena s první neboli dolní značkovací tryskou 178 na nosiči 176. Jakmile se vybudí cívka solenoidové ovládací jednotky 188, vysune se její píst 204 z plně zasunuté osové polohy a natočí kolenovou páku 186 do její druhé úhlové polohy kolem osy hřídele 190. Tím se nosič 176 přemístí z horní do dolní polohy.

Vodicí a zadržovací ústrojí značkovacího zařízení z obr. 3 sestává z prvního svěracího mechanismu 208 a druhého svěracího mechanismu 208‘, z první dvojice vodicích oček 210, 212 a ze druhé dvojice vodicích oček 210*, 212*. Oba svěrací mechanismy 208, 208‘ jsou ovládané solenoidy a jsou vytvořeny analogicky jako svěrací mechanismy 112, 112‘ z obr. 2. Tyto svěrací mechanismy 208, 208‘ tedy sestávají z pevné svěrky 214 a 214‘, která je připevněna k neznázorněnému rámu stroje, z pohyblivé svěrky 216 a 216‘, která je pohyblivá vůči pevné svěrce 214, 214‘, a ze solenoidu 218, 218‘, jehož pouzdro · je připevněno k rámu stavu a nese jádro 220, 220‘, jež je pohyblivé společně s pohyblivou svěrkou · 216, 216‘. Cívka solenoidu je uložena v pouzdru každého solenoidu 218, 218‘ tak, že jádro 220, 220* se při vybuzení cívky z vnějšího zdroje axiálně · zasouvá do pouzdra . solenoidu 218, 218* a způsobuje oddalování pohyblivé svěrky 216 nebo 216* od pevné svěrky 214 nebo 214*. Jádro 220, 220* obou · solenoidů 218, 218* svěracích mechanismů 208, 208*' je vytlačováno neznázorněnými · · pružnými prvky, umístěnými v pouzdru solenoidů · · 218, 218‘, z tohoto pouzdra a v důsledku toho · je i každá pohyblivá svěrka 216, 216* přitla.čována k pevné svěrce 214, 214*. Pohyblivá · svěrka 216, 216* obu svěracích mechanismů 208, 208* je tedy udržována v kontaktu s pevnou svěrkou 214, 214‘, dokud cívka solenoidu nedostává budicí proud. Vodicí očka 210, 212 jsou přiřazena prvnímu svěracímu mechanismu 208 a jsou umístěna pevně před a za dotekovou plochou obou svěrek 214, 216 ve směru, kterým běží první značkovací příze 70 od prvního otočného bubnu 172 k nosiči 176 značkovacích trysek 178, 178*. Druhá dvojice vodicích oček 210‘, 212* je přiřazena k druhému svěracímu me chanismu 208* a je umístěna před a za dotekovou plochou obou svěrek 214, 216 tohoto druhého svěracího mechanismu 208* ve směru, kterým běží druhá značkovací příze 70* od druhého otočného bubnu 172‘ k nosiči 176. Vodicí očka 212, 212“, umístěná za svěracím mechanismem 208, 208‘, polohově odpovídající té svislé poloze obou značkovacích trysek 178, 178* na nosiči 176, která leží proti čáře prošlupu 42. První značkovací příze 70, vycházející z prvního otočného bubnu 172, prochází vodicím očkem 210, prostorem mezi svěrkami 214, 216 prvního svěracího· mechanismu 208 a vodicím očkem 212 k první značkovací trysce 178 na nosiči 176. Analogicky prochází druhá značkovací příze 70* od druhého otočného bubnu 172‘ vodicím očkem 210‘, prostorem mezi svěrkami 214‘, 216* druhého svěracího mechanismu 208* a vodicím očkem 212* do druhé značkovací trysky 178* na nosiči 176. Solenoidy 218, 218* obou svěracích mechanismů 208, 208* a solenoidová ovládací jednotka 188 kolenové páky 186 dostávají budicí proud a přestávají být napájeny budicím proudem působením elekrického regulačního obvodu 222, který tvoří regulační ústrojí zařízení z obr. 3. Stejně jako v · provedení podle obr. 1 a 2 reaguje elektrický regulační obvod 222 podle předpokladu jednak na předem stanovenou jednotkovou délku tkaniny 46 vyráběné v pracovním poli stavu, a jednak na chybně vnesenou útkovou nit nebo nedoleť. Tento elektrický regulační obvod 222 sestává z omezovače 224 chybného prohozu, z prvního a druhého generátoru 226, 226* regulačních impulsů a z prvního a druhého zesilovače 228, 228*. Omezovač 224 chybného prohozu dostává signál Pb, který udává výskyt nedoletu v prošlupu 42, a reaguje vysláním výstupního signálu Sb do druhého generátoru 226* regulačních impulsů. První generátor 226 regulačních impulsů dostává signál Sa, který udává předem . stanovenou jednotkovou délku vyráběné tkaniny 46, která se vyrábí a postupně odvádí z pracovního pole stavu. · Generátory 226, 226* regulačních . impulsů reagují . na signály Sa a Sb přiváděné na jejich vstupní svorky vysláním výstupních impulsů Qa a Qb, které mají jakékoliv předem stanovené trvání nebo šířku. Trvání neboli šířky výstupních impulsů Qa a Qb, vysílaných prvním generátorem 226 a druhým generátorem 226* regulačních impulsů, mohou být např. v podstatě stejné. Regulační impulsy Qa a Qb jsou přiváděny přes první zesilovač 228 a druhý zesilovač 228* do cívek solenoidů 218, 218‘ prvního a druhého svěracího mechanismu 208, 208*. Impuls Qb, vysílaný druhým generátorem 226* regulačních impulsů, se přes vodič 230 vede po zesílení ve druhém zesilovači 228 do cívky solenoidové ovládací jednotky 188 kolenové páky 196 pohonu 184. Třebaže to není na obr. 3 znázorněno, obsahuje elektrický regulační obvod 222 spouš202590 těcí prvky, které reagují na jednotlivé prohozy útku prošlupem a jsou elektricky připojeny jak k prvnímu generátoru 226, tak ke druhému generátoru 226‘ regulačních impulsů. Následkem· toho může každý z obou generátorů 226, 226‘ vyslat svůj výstupní impuls Qa nebo Qb během pracovního cyklu stavu, který bezprostředně následuje po tom cyklu, kdy generátor 226 nebo 226‘ regulačních impulsů dostal vstupní signál Sa nebo Sb. Funkce · je tedy analogická jako u generátoru 98 regulačních impulsů podle obr.

1. K tomuto účelu má jak první generátor 226, tak druhý generátor 226‘ regulačních impulsů vhodné paměťové prvky stejné povahy, jak bylo popsáno v souvislosti s obr. 1.

V nepřítomnosti signálu Sa a Tb na vstupních svorkách prvního generátoru 226 regulačních impulsů a · omezovače 224 chybného prohozu během provozu stavu nedostávají solenoidy 218, 218‘ obou svěracích mechanismů 208, 208‘ budicí proud, takže jejich pohyblivé svěrky 216, 216‘ jsou udržovány v poloze, kdy se dotýkají pevných svěrek 214, 214‘. Za těchto okolností je první značkovací příze 70 a druhá značkovací příze 70‘, procházející mezi otočnými bubny 172, 172‘ a značkovacími tryskami 178, 178‘ na nosiči 176, sevřena v obou svěracích mechanismech 208, 208‘. V nepřítomnosti signálu Tb · na vstupní svorce omezovače 224 chybného prohozu nedostává ani cívka solenoidové ovládací jednotky 188 kolenové páky 196 budicí proud, takže píst 204 zůstává v plně zasunuté osové poloze. Tím je kolenová páka 186 udržována ve zmíněné první úhlové poloze, kdy nosič 176 je ve své první neboli horní znázorněné poloze. V této poloze nosiče 176 leží první neboli dolní značkovací tryska 178 v rovině čáry prošlupu 42 osnovních nití v pracovním poli stavu. Výstupní tvarovka 182 pevné přívodní trubky 180 je tedy spojena se značkovací tryskou 178 na nosiči 176. Avšak první značkovací příze 70, jejíž přední konec prochází značkovací tryskou 178, není vnášena doprošlupu 42, poněvadž je sevřena v prvním svěracím mechanismu 208, Pokud je · značkovací zařízení v těchto podmínkách, jsou během následujících pracovních cyklů stavu zanášeny do prošlupu 42 pouze úseky útkové nitě 18.

Jakmile tkanina 46, vyráběná ve stavu a odváděná po krocích z jeho pracovního pole, dosáhne v určitém pracovním cyklu stavu předem stanovené jednotkové délky, dostane první generátor 226 regulačních impulsů elektrického regulačního obvodu 222 signál Sa a vyšle poté výstupní impuls Qa do solenoidu 218 prvního svěracího mechanismu 208 přes první zesilovač 228 v počáteční fázi pracovního cyklu stavu, který bezprostředně následuje po tom cyklu, během něhož přišel signál Sa do generátoru 226 regulačních impulsů. Při vybuzení solenoidu 218 prvního svěracího mechanismu 208 se jádro 220 tohoto prvního svěracího mechanismu 208 zasune dovnitř do cívky a tím se pohyblivá svěrka 216 oddálí od pevné svěrky 214. V důsledku toho se první značkovací příze 70 uvolní. Současně s otevřením prvního · svěracího· mechanismu 208 se začne přivádět tlakové médium do první značkovací trysky 178 na nosiči 176 a unáší první značkovací přízi 70 dopředu, čímž se první otočný buben 172 začne otáčet kolem své osy. První značkovací příze 70 na otočném bubnu 172 se částečně odvine a odtahuje se směrem k nosiči 176 vodicím očkem 210, volným prostorem mezi svěrkami 214, 216 prvního svěracího· mechanismu 208 a vodicím očkem 212 působením tlakového média proudícího ze značkovací trysky 178. Značkovací příze 70 je unášena paprskem tlakového média do trysky 178 a je zanášena do prošlupu 42 současně s útkovou nití 18, která je rovněž vnášena do prošlupu 42 tryskou 34. Značkovací příze 70 se tímto způsobem zatkává do tkaniny 46 v délce, která je dána časovým úsekem, během kterého je první svěrací mechanismus 208 v otevřené poloze. Délka značkovací příze 70 vnesené do prošlupu 42 a zatkané do tkaniny 46 je tedy dána trváním nebo šířkou výstupního impulsu Qa vysílaného prvním generátorem 226 regulačních impulsů. Po skončení impulsu Qa přestane · solenoid 218 prvního svěracího mechanismu 208 dostávat budicí proud a přitiskne pohyblivou svěrku 218 k pevné svěrce 214. To má za následek, že značkovací příze 70, která mohla po určitou dobu procházet otevřeným svěracím mechanismem 208, je znovu zablokována a nemůže se pohybovat dopředu. Usek značkovací příze 70 vetkaný do tkaniny 46 se odřízne jakýmkoli vhodným způsobem od zbytku značkovací příze 70, takže tkanina · 46 pak má zatkaný odříznutý úsek první značkovací příze 70 jako značku konce předem stanovené jednotkové délky tkaniny. První generátor 226 regulačních impulsů dostává signály Sa v intervalech, během kterých · dosáhne tkanina 46 předem stanovené jednotkové délky, takže hotová tkanina má velký počet odříznutých úseků první značkovací příze 70 ve vzdálenostech!, které odpovídají této jednotkové délce.

V případě, že se útková nit nesprávně zanese do prošlupu 42 během kteréhokoli pracovního cyklu stavu, dostane omezovač 224 chybného prohozu vstupní signál Tb a vyšle výstupní signál Sb do druhého generátoru 226‘ regulačních impulsů. V počáteční fázi prohozu, který bezprostředně následuje po tom pracovním cyklu stavu, během kterého byl do druhého · generátoru 226‘ regulačních impulsů přiveden vstupní signál Sb, vyšle generátor 22S‘ výstupní signál Qb do druhého· zesilovače 228‘, takže zesílený impuls Qb přijde do solenoidu 218‘ druhého svěracího mechanismu 208‘ a mimoto přes vodič 230 do cívky solenoidové ovládací jednotky 188. Zesílený impuls Qb, přiváděný ze zesilovače 228‘ do solenoidu 218, otevře druhý svě202590 raci mechanismus 208‘, takže druhá značkovací příze 70‘ se může pohybovat mezi svěrkami 214‘, 216‘ druhého svěracího mechanismu 208*. Mimoto zesílený impuls Qb, přiváděný vodičem 230 do cívky solenoidové ovládací jednotky 188 kolenové páky 186, vysune píst 204 do úplně vysunuté polohy proti síle pružiny umístěné v solenoidové ovládací jednotce 188. Tím se kolenová páka 186 natočí kolem osy hřídele 190 podle obr. 3 ve směru pohybu hodinových ruček a přemístí nosič 176 dolů do druhé neboli dolní polohy, ve které leží druhá značkovací tryska 178‘ proti prošlupu 42. Jakmile přijde druhá značkovací tryska 178‘ do této polohy, propojí se s výstupní tvarovkou 182 pevné přívodní trubky 180, takže tryskou 178 může proudit tlakové médium do prošlupu 42. Poněvadž je druhý svěrací mechanismus 208* otevřen a druhá značkovací příze 70‘ jím tedy může procházet, je druhá značkovací příze 70‘ přicházející od druhého otočného bubnu 172‘ odtahována a postupuje dopředu od bubnu 172‘ k nosiči 176 přes vodicí očko 210‘, volný prostor mezi oběma svěrkamí 214‘, 216* druhého svěracího mechanismu 208‘ a vodicí očko 212‘ působením tlakového média, které proudí ze značkovací trysky 178‘. Tímto způsobem je druhá značkovací příze 70* zanášena do prošlupu 42 společně s útkovou nití, která je zanášena tryskou 34. Jakmile impuls Qb vysílaný druhým generátorem 226‘ regulačních impulsů skončí, přestane solenoid 218* druhého svěracího mechanismu 208* a cívka solenoidové ovládací jednotky 188 dostávat buzení, takže pohyblivá svěrka 216‘ druhého svěracího mechanismu 208* se vrátí do styku s pevnou svěrkou 214* a současně se píst 204 solenoidové ovládací jednotky 188 vrátí do plně zatažené polohy. Z toho vyplývá, že druhá značkovací příze 70* je znovu zablokována druhým svěracím mechanismem 208‘ a že kolenová páka 186 se natočí zpátky kolem osy hřídele 190 do své první úhlové pplohy a tím zdvihne nosič 176 zpátky do první neboli horní polohy, ve které proti prošlupu 42 leží první značkovací tryska 178. Osek druhé značkovací příze 70‘, vnesený do prošlupu 42, se odřízne od zbytku značkovací příze 70*, takže ve tkanině 46 je zatkán uříznutý úsek druhé značkovací příze 70* jako značka výskytu chybného prohozu útkové nitě. Poněvadž uříznutý úsek druhé značkovací příze 70* zatkaný do tkaniny 46 má odlišnou barvu než odříznutý úsek první značkovací příze 70, lze povahu diskrétních jevů označovaných těmito úseky značkovacích přízi 70 a 70* v tkanině 46 snadno od sebe odlišit barvou, třebaže tyto úseky mají v podstatě stejnou délku.

Třebaže zanášecí ústrojí značkovací příze, znázorněné a popsané na obr. 1 a 3 je trysKového typu a užívá tedy k zanášení značkovací příze do prošlupu paprsek tlakového média, představuje tento typ pouze příklad a může · být nahrazen jakýmkoli jiným typem zanášecího ústrojí, jež může být konstrukčně podobné jakémukoli známému ústrojí k zanášení útku, např. člunkovému nebo bezčlunkovému. Obr. 4 znázorňuje příklad ústrojí k zanášení značkovací příze s mechanickým prohozem.

Podle obr. 4 · se předpokládá, že ústrojí k zanášení značkovací příze je součástí značkovacího zařízení používajícího dvou spojitých značkovacích přízí 70, 70‘, které se od sebe barevně liší stejně jako v provedení podle obr. 3. První značkovací příze 70 a druhá značkovací příze 70* se přivádějí z neznázorněné zásoby na rovněž neznázorněné otočné bubny, které jsou přiřazené stejně jako v obr. 3 každé jednotlivé značkovací přízi 70, 70*. Přední konce značkovacích přízí 70, 70* z rotujících bubnů procházejí společným vodicím očkem 232, které je umístěno v blízkosti jednoho konce prošlupu 42 osnovních nití 40 a tvoří součást značkovacího zařízení, jehož součástí je zanášecí ústrojí.

Ústrojí podle obr. 4 k zanášení značkovacích přízí 70, 70* obsahuje první přiváděči jednotku 234 · a druhou přiváděči jednotku 234‘, které jsou umístěny v blízkosti společného vodicího očka 232 a každá z nich má píst 236, 236‘, jenž osově vyčnívá směrem _ ke konci prošlupu 42 osnovních nití 40 tkalcovského stavu. Každý z' pístů 236, 236* přiváděčích jednotek 234, 234* je udržován neznázorněnými pružinami, které jsou upraveny v každé přiváděči jednotce 234, 234*, v · . plně zasunuté poloze, jak je znázorněno na výkrese u pístu 236* přiváděči jednotky 234‘. Oba písty 236, 236* jsou osově pohyblivé o předem stanovenou vzdálenost z plně · zasunuté polohy proti síle těchto pružin. Na předních koncích obou pístů 236, 236* je umístěna vodicí průchodka 238, 238* · a každá z nich má otvor pro ' průchod jedné značkovací příze 70 a 70*. První značkovací příze 70 a druhá značkovací příze 70‘, které procházejí společným vodicím očkem 232 směrem dolů, jdou těmito vodícími průchodkami 238, 238‘ a jejich volné konce z nich visí dolů. Přiváděči jednotky 234, 234* jsou umístěny tak, že vodicí průchodky 238, 238* na předních koncích pístů 236, 236* leží pod společným vodicím očkem 232, když písty 236 a 236* jsou v úplně zasunuté zadní poloze. Naproti tomu leží vodicí průchodky 238, 238* v blízkosti konce prošlupu 42 a s výhodou ty proti střední čáře prošlupu 42, když jsou písty 236 a 236* vysunuty o předem stanoveno vzdálenost z úplně zasunuté polohy. Třebaže to není na výkrese znázorněno, obsahuje každá přiváděči jednotka 234, 234‘ solenoidovou cívku a je vytvořena tak, že píst 236, 236‘ se vysouvá z plně zasunuté polohy proti působení pružiny, jakmile dostává cívka solenoidu budicí proud z neznázorněného zdroje. Cívky solenoidů přivádějících jednotek 234, 234* jsou připojeny k elektrickému zdroji přes neznázorněný elektrický regu lační obvod, který může být vytvořen a může pracovat v podstatě stejně jako regulační obvod 222 z obr. 3. V regulačním obvodu přivádějících jednotek 234, 234‘ však nemusí být generátor regulačních impulsů, analogický generátorům 226, 226‘ z obr. 3, opatřen spouštěcími prvky reagujícími na pracovní cykly stavu ani paměťovými prvky, jak bylo popsáno v souvislosti s obr. 1. Dokud cívka solenoidu obu přivádějících jednotek 234, 234‘ zůstává nevybuzena, je píst 236, 236‘ udržován v plně zasunuté poloze působením pružiny.

Zanášeči ústrojí značkovací příze, znázorněné na obr. 4, dále obsahuje vtahovací ústrojí 240, které sestává ze středového náboje 242 otočného kolem pevného svislého hřídele 244, a z obloukového zanášeče 246 značkovací příze 70, 70‘, který je souosý se středovým nábojem a hřídelem 244 a je připevněn ke středovému náboji 242 radiálním ramenem 248. Nehybný svislý hřídel 244 nesoucí středový náboj 242 je připevněn k neznázorněnému rámu tkalcovského stavu a je umístěn vzhledem k pracovnímu poli stavu tak, že obloukový zanášeč 246 prochází při otáčení kolem osy hřídele 244 prošlupem 42 osnovních nití 40 a má dvě koncové polohy. V první úhlové koncové poloze leží zachycovací konec obloukového zanášeče 246 zvnějšku těsně vedle konce prošlupu 42 nad jeho bočním okrajem a v blízkosti vodicí průchodky 238, 238‘, té přiváděči jednotky 244, 244‘, jejíž píst 236, 236* je · ve vysunuté poloze, jako je tomu v případě pístu 236 první přiváděči jednotky 234 na obr.

4. Ve druhé úhlové poloze leží zachycovací konec obloukového zanášeče 246 vně druhého protilehlého konce prošlupu 42 nebo prošlupu tvořeného uchycovacími nitěmi 52 podle obr. 1. První i druhá úhlová poloha obloukového zanášeče 246 představuje podle předpokladu mezní úhlovou polohu při otáčení obloukového zanášeče 24G ve směru a proti směru hodinových ruček na obr. 4, to znamená ve směru šipek Si a S2 kolem osy hřídele 244. Obloukový zanášeč je s výhodou tvarován a umístěn tak, že je mírně skloněný k zachycovacímu konci, takže ani obloukový zanášeč 246 ani jiná část vtahovacího ústrojí 240 při otáčení obloukového zanášeče 246 ve směru šipek Si a S2 nepřekáží pohybu osnovních nití 40 tvořících prošlup 42 a pohybu neznázorněného paprsku, který přiráží útek k okraji 44 vyráběné tkaniny 46. K zachycovacímu konci obloukového zanášeče 246 je připevněn neznázorněný skřipec nebo podobné ústrojí, takže značkovací příze 70 nebo 70‘, jejíž konec prochází vodicí průchodkou 238 nebo 238‘ na pístu 236 nebo 236‘ přiváděči jednotky 234 nebo 234‘ může být zachycena obloukovým zanášečem 246 při jeho otočení ve směru šipky Si do první úhlové polohy. Přitom obloukový zanášeč 246 přijde do bezprostřední blízkosti pístu 236 nebo 236‘, který se posunul o předem stanovenou vzdálenost z plně zatažené po lohy dopředu. V alternativním provedení může být obloukový zanášeč 246 tvořen alespoň zčásti dutou trubkou, která je ' otevřena na zachycovacím konci a je spojena se zdrojem sání, takže značkovací příze 70, 70‘, procházející vodicí průchodkou 238, 238* na vysunutém pístu 236, 236‘ se přisaje k otevřenému konci obloukového zanášeče 246 působením sání. Popsaný skřipec nebo podtlakový zachycovací mechanismus je upraven tak, že značkovací příze 70, 70‘, která byla sevřena nebo jinak zachycena na konci obloukového zanášeče 246, se z něj uvolní na konci přírazu po prohozu prošlupem 42 při nárazu neznázorněného paprsku na okraj 44 vyráběné tkaniny 46 během každého pracovního cyklu, během kterého je značkovací příze 70 nebo 70‘ zanesena do prošlupu 42.

Zanášecí ústrojí značkovací příze 70, 70‘ podle obr. 4 dále obsahuje pohonný mechanismus 250, který slouží k pohonu obloukového . zanášeče 246 vtahovacího ústrojí 240 vratným úhlovým pohybem nejprve ve směru šipky Si ze druhé do první úhlové polohy a potom ve směru šipky S2 z první úhlové polohy zpátky do druhé úhlové polohy během každého pracovního cyklu stavu. Podle obr. 4 sestává pohonný mechanismus 250 z protáhlého hnacího táhla 252, které je čepem 252 výkyvné připojeno k jednomu konci radiálního ramene 248 vtahovacího ústrojí 240, a z vratně pohyblivého dílu 254, který je čepem 256 připevněn výkyvné ke druhému konci hnacího táhla 252. Vratně pohyblivý díl 254 je osově pohyblivý dopředu a dozadu ve směru šipek Ti a T2, takže obloukový zanášeč 246 vtahovacího ústrojí 240 je poháněn ve směru šipek Si a S2 kolem osy hřídele 244 pokaždé, když se vratně pohyblivý díl 254 posuně osově ve směru šipek Ti a T2. Vratně pohyblivý díl 254 reaguje na cykly zanášení útku a provádí vratný pohyb nejprve ve směru šipky Ti a potom ve směru šipky T2 během každého zanášecího cyklu stavu. Ostrojí k zanášení útku ve stavu opatřeném značkovacím zařízením s tryskovým prohozem může být jakéhokoliv známého typu, například může být opatřeno pneumatickou nebo hydraulickou tryskou, třebaže to není na obr. 4 znázorněno.

Během provozu stavu · provádí obloukový zanášeč 246 vtahovacího ústrojí 240 úhlový vratný pohyb kolem osy hřídele 244 v závislosti na podélném vratném pohybu vratně pohyblivého dílu 254. Když solenoidové cívky obou přiváděčích jednotek 234, 234‘ nedostávají budicí proud a v důsledku toho jsou písty 236, 236‘ v úplně zatažené poloze působením neznázorněných pružin tvořících součást přiváděčích jednotek 234, 234*, a když se obloukový zanášeč 246 natočí do první úhlové polohy kolem osy hřídele 244, leží vodicí průchodky 238, 238‘ na těchto pístech 236, 236‘ v určité vzdálenosti od předního konce obloukového zanášeče 246, kte202590 rý je v první úhlové poloze. Značkovací příze 70, 70‘, procházející vodícími průchodkami 238, 238‘ na pístech 236, 236‘ v plně zatažené poloze, nemůže být tedy zachycena obloukovým zanášečem 246, takže ten se posune samotný do druhé úhlové polohy.

Když tkanina 46 vyráběná v pracovním poli stavu dosáhne v určitém pracovním cyklu stavu předem stanovené jednotkové délky, nebo když útek není správně zanesen do prošlupu 42 během kteréhokoli pracovního· cyklu stavu, vybudí se se solenoidová cívka jedné z obou přiváděčích jednotek 234, 234‘ impulsem, který má předem stanovené trvání nebo šířku. Tím se píst 236, 236‘ příslušné přiváděči jednotky 234, 234‘ vysune z úplně zasunuté polohy dopředu do polohy, ve které vodicí průchodka 238, 238‘ leží v blízkosti vstupního konce prošlupu 42 přičemž tento pohyb nastává proti síle pružiny umístěné v přiváděči jednotce 234, 234‘, jak je znázorněno pro přiváděči jednotku 234 na obr. 4. Když se pak vratně · pohyblivý díl 254 pohonného mechanismu 250 posune podélně ve směru šipky Ti během pracovního cyklu, který následuje po pracovním cyklu, během něhož došlo k vybuzení první přiváděči jednotky 234, natočí se obloukový zanášsč 246, spojený pracovně s vratně pohyblivým dílem 254, ve směru šipky Si · z druhé úhlové polohy do první úhlové polohy kolem osy hřídele 244. Jakmile obloukový zanášeč 246 dosáhne své první úhlové polohy · 1 · ží jeho přední konec v bezprostřední blízko · ti vodicí průchodky 238 na pístu 236 první přiváděči jednotky 234, jejíž píst 236 j. plně vysunutý, takže, konec značkovací příze 70 procházející vodicí průchodkou 238 je zachycen předním koncem obloukového zanášeče 245 na vnější straně vstupního konce prošlupu 42. Když se pak vratně pohyblivý díl 254 posune· zpátky ve směru šipky T2, natočí se obloukový zanášeč 246 ve směru šipky §2 z první do druhé úhlové polohy, vytahuje značkovací přízi · 70 z vodicí průchodky 238 a tím ji protahuje prošlupem 42 tak dlouho, až se vysune z prošlupu 42 a zaujme svou druhou úhlovou polohu. Když je obloukový zanášeč 246 · zpátky ve druhé úhlové poloze, prochází značkovací příze 70 celou šířkou prošlupu 42 a je napjata mezi předním koncem obloukového zanášeče 246 a vodicí průchodkou 238 na pístu 236 první přiváděči jednotky 234, která neustále dostává budicí proud. Značkovací příze 70 zanesená do prošlupu 42 prochází společným vodicím očkem 232 a vodicí průchodkou 238 pístu 235 první přiváděči jednotky 234 a je odtahována z neznázorněné zásoby. Současně s prohozem značkovací příze 70 prošlupem 42 je do prošlupu 42 zanášena neznázorněným zanášecím ústrojím i útková nit, jejíž zanášecí tryska leží v blízkosti vstupního konce prošlupu 42. Jakmile se skončí zanášení úseků útkové nitě a první značkovací příze 70 do prošlupu 42, neznázorněný paprsek je přirazí k okraji 44 vyráběné tkaniny 46, čímž se značkovací příze 70 nuceně uvolní z obloukového zanášeče 246 a zatká do tkaniny 46. Obloukový zanášeč 246 je přitom natočen zpátky do druhé úhlové · polohy, kdy jeho· přední konec leží vně výstupního konce prošlupu 42 a nad ním, přičemž tento· pohyb je způsoben pohonným mechanismem 250. Impuls, který byl přiveden do cívky solenoidu první přiváděči jednotky 234 pak skončí, takže píst 236 se vrátí do úplně zasunuté polohy, kdy vodicí průchodka 238 leží v jisté vzdálenosti od vstupního konce prošlupu 42. Oseky útkové · nitě a značkovací příze 70, které tvoří součást vyráběné tkaniny 46, se pak odříznou od útku a značkovací příze· vhodným neznázorněným odřezávacím ústrojím, které je upraveno ve stavu, například ústrojím popsaným v · souvislosti s obr. 1. Když se impuls přivádí do cívky solenoidu druhé přiváděči jednotky 234‘, vnese se podobným způsobem do· prošlupu 42 druhá značkovací příze 70* pomocí obloukového zanášeče 246 vtahovacího ústrojí 240. První značkovací příze 70 a · druhá značkovací příze 70‘, které se vzájemně liší barvou, se tedy zatkávají do tkaniny 46 selektivně v závislosti na impulsech, které jsou přiváděny buď do první přiváděči jednotky · 234, nebo do druhé přiváděči jednotky 234‘.

V předchozím popise bylo popsáno v souvislosti s výkresy několik příkladů značkovacího zařízení podle vynálezu, je však samozřejmé, že tato provedení slouží pouze · k vysvětlení podstaty vynálezu a mohou se pružně obměňovat. Bylo například předpokládáno, že povaha diskrétních jevů vyskytujících se ve vyráběné tkanině se odlišuje vzájemně různými délkami nebo barvami úseků značkovacích přízí zatkávaných do· tkaniny. Povahu diskrétních jevů lze však podle vynálezu rozlišovat i počtem úseků značkovací příze vetkávané do tkaniny tak, že každý z diskrétních jevů jedné povahy je označován jediným · úsekem značkovací příze a každý z diskrétních jevů druhé povahy je označován dvěma nebo třemi úseky · buď stejné nebo jiné značkovací příze nebo přízí.

pRedmEt vynalezu

Claims (24)

1. pRedmEt vynalezu

   1. Způsob označování tkaniny značkami během tkaní, kdy se při výrobě tkaniny z osnovních nití tvořících prostup a z útkových nití zanášených během každého cyklu tkalcovského stavu do prošlupu podle předem stanoveného programu zjišťují v tkanině diskrétní jevy alespoň jedné předem stanovené povahy, vyznačující se tím, že během tkaní se v závislosti na výskytu každého· ze zjištěných jevů do prošlupu osnovních nití zanese alespoň jedna značkovací příze.
2. 2. Způsob podle bodu 1, při němž se zjišťují v tkanině diskrétní jevy jediné povahy, vyznačující se tím, že značkovací příze se odměřuje na úseky stejné délky, které se zanášejí do prošlupu.
3. 3. Způsob podle bodu 1, při němž se zjišťují v tkanině diskrétní jevy alespoň dvojí předem stanovené povahy, vyznačující se tím, že značkovací příze se odměřuje na vzájemně odlišné úseky předem stanovené délky, odpovídající různé povaze zjišťovaných diskrétních jevů, které -se zanášejí do prošlupu v závislosti na zjištěném diskrétním jevu.
4. 4. Způsob podle bodu 1, při němž se zjišťují v tkanině diskrétní jevy alespoň dvojí předem stanovené povahy, vyznačující se tím, že se připraví alespoň dvě .značkovací příze vzájemně odlišné povahy, přiřazené povaze diskrétních jevů, z nichž se zvolí značkovací příze odpovídající zjištěnému diskrétnímu jevu a vnese se do prošlupu.
5. 5. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že značkovací příze se vzájemně liší barvou. '
6. 6. Způsob podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že se značkovací příze zanáší do prošlupu se zanášením útkové nitě.
7. 7. Způsob podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že se značkovací příze vnese do prošlupu během pracovního cyklu stavu, který bezprostředně následuje po cyklu, během něhož byl zjištěn výskyt diskrétního jevu.
8. 8. Způsob podle jednoho z bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že se značkovací příze zanáší do- prošlupu v menší délce, než je šířka prošlupu.
9. 9. Způsob podle jednoho z bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že se značkovací příze zanáší do- prošlupu v menší délce, než je šířka ce prošlupu.
10. 10. Způsob podle jednoho z bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že značkovací příze se zanáší do prošlupu paprskem tekutiny vystřikovaným do prošlupu z jeho jednoho bočního okraje.
11. 11. Způsob podle jednoho z bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že značkovací příze se vtahuje do prošlupu z jednoho bočního konce do prošlupu směrem ke druhému konci.
12. 12. Způsob podle bodu 2 nebo 3, vyznačující se tím, že odměřování značkovací příze ze zásobní cívky se začíná během cyklu stavu, v němž se zjistí výskyt diskrétního je vu, a vnesení odměřeného úseku značkovací příze do prošlupu se provádí během pracovního cyklu, který bezprostředně následuje po pracovním cyklu, v němž byl zjištěn diskrétní jev.
13. 13. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, obsahující alespoň jeden detektor diskrétních jevů, vysílající elektrické signály při jejich výskytu, vyznačující se tím, že sestává ze zásoby značkovací příze [70, 70‘) a ze svěracího mechanismu (78, 112, 112‘, 208, 208*), které jsou umístěny před zanášečem značkovací příze (70, 70‘) uloženým u jednoho konce prošlupu, a z elektrického regulačního obvodu (94, 140, 222 j, který je připojen k výstupu detektoru (62, 64) a ke vstupu svěracího mechanismu (78, 112, 112‘, 208, 208*) a zanášeče značkovací příze (70, 70‘).
14. 14. Zařízení podle bodu 13, obsahující detektor rychlosti tkaní, vysílající sled impulsů při utkání předem stanovené jednotkové délky tkaniny, a detektor chybného- prohozu vysílající signál při chybném vnesení útku, vyznačující se tím, že regulační obvod (94) obsahuje omezovač (96) chybného prohozu, připojený k výstupu detektoru (64) chybného prohozu, a generátor (98) regulačních impulsů, jehož jeden vstup je připojen k detektoru (62) rychlosti tkaní a druhý vstup k omezovači (96) chybného prohozu, a jehož výstupy jsou připojeny ke svěracímu mechanismu (78) a k zanášeci značkovací příze (70), přičemž výstupní impulsy (Pa, Pb) generátoru (98) regulačních impulsů mají navzájem odlišnou předem stanovenou délku.
15. 15. Zařízení podle bodu 14, vyznačující se tím, že v regulačním obvodu (94) je zapojen spouštěcí obvod (104) k vysílání výstupního- signálu (Sc) při každém prohozu útku prošlupem, připojený na - vstup generátoru (98) regulačních impulsů, a paměťový obvod, zapojený za detektorem (62) rychlosti tkaní a omezovačem (96) chybného prohozu.
16. 16. Zařízení podle bodu 13, obsahující detektor rychlosti tkaní, vysílající sled impulsů při utkání předem stanovené jednotkové délky tkaniny, a detektor chybného prohozu vysílající signál při chybném vnesení útku, vyznačující se tím, že regulační obvod (140) obsahuje dva generátory (144, 144“) regulačních impulsů, z nichž jeden generátor (144‘) je připojen k výstupu omezovači (142) chybného- prohozu, spojeného· s výstupem detektoru (64) chybného· prohozu, a jeden generátor (144) je připojen k výstupu detektoru (62) rychlosti tkaní, a oba generátory (144, 144*) regulačních impulsů jsou připojeny ke vstupu svěracího mechanismu (112).
17. 17. Zařízení podle bodu 16, vyznačující se tím, že regulační obvod (140) dále . obsahu202590 je spínač (150), připojený ke svěracímu mechanismu (112‘), a ovládací prvek (170) pohyblivý v cyklech synchronizovaných s prohozem útku prošlupem (42).
18. 18. Zařízení podle bodů 16 a 17, vyznačující se tím, že první svěrací mechanismus (112) připojený k výstupům generátorů (144, 144‘ j regulačních impulsů leží u zásobní cívky, a druhý svěrací mechanismus (112‘) spojený se spínačem (150) leží u zanášeče značkovací příze (70).
19. 19. Zařízení podle bodu 18, vyznačující se tím, že mezi oběma svěracími mechanismy (112, 112‘ ) je upraveno odtahovací a odměřovací ústrojí značkovací příze (70), připojené k výstupům generátorů (144, 144*) regulačních impulsů k odtahování značkovací příze (70) ze zásobní cívky (68) v závislosti na jejich výstupním signálu, přičemž délka značkovací příze prošlé prvním · svěracím mechanismem (112) odpovídá délce výstupního signálu generátoru (144, 144‘) regulačních impulsů.
20. 20. Zařízení podle bodu 19, vyznačující se tím, že odtahovací a odměřovací ústrojí sestává alespoň ze dvou odtahovacích pák (122, 122‘), výkyvných kolem osy rovnoběžné s dráhou pohybu značkovací příze (70) mezi oběma svěracími mechanismy (112, 112‘) a opatřených na konci jednoho · ramene (126, 126‘) otvorem (130, 130‘) pro průchod značkovací příze (70), zatímco· druhé rameno (128, 128‘j je spojeno · s ovládací jednotkou (132, 132‘j připojenou k výstupu generátoru (144, 144“) regulačních impulsů, přičemž úhel výkyvu odtahovacích pák (122, 122‘) odpovídá délce výstupního signálu příslušného· generátoru (144, 144‘) regulačních impulsů.
21. 21. Zařízení podle bodu 13, obsahující detektor rychlosti tkaní, vysílající sled impulsů při utkání předem stanovené jednotkové délky tkaniny, a detektor chybného prohozu vysílající výstupní signál při chybném vnesení útku, vyznačující se tím, že regulační obvod (222) obsahuje omezovač (224) chybného prohozu, připojený na výstup detekto ru (64) chybného prohozu, a dva generátory (226, 226‘) regulačních impulsů, z nichž jeden generátor (226‘) je připojen k výstupu omezovače (224) chybného prohozu a druhý generátor (226) je připojen k výstupu detektoru (62) rychlosti tkaní, a výstup jednoho z generátorů (226, 226‘) je připojen ke svěracímu mechanismu (208) a výstup druhého z generátorů (226, 226*) je spojen se svěracím mechanismem (208‘) a zanášečem značkovací příze (70, 70‘).
22. 22. Zařízení podle bodu 21, vyznačující se tím, že zásoba značkovací příze obsahuje alespoň dva bubny (172, 172‘) pro · přivádění spojitých značkovacích přízí (70, 70‘j, a značkovací zanášecí ústrojí (174) sestává z nosiče (176) umístěného pohyblivě u jednoho konce prošlupu (40) a nesoucího alespoň dva zanášeče (178, 178‘) pohyblivé do polohy proti prošlupu (40), a z pohonu 184), spojeného mechanicky s nosičem (176) a propojeného· elektricky s výstupem jednoho z generátorů (226, 226‘) regulačních impulsů.
23. 23. Zařízení podle bodu 22, vyznačující se tím, že každý z obou svěracích mechanismů (208, 208‘) umístěných mezi nosičem (176) a bubny (172, 172‘) a spojených elektricky s výstupy generátorů (226, 226‘) regulačních impulsů je přiřazen jednomu bubnu (172, 172*) a jednomu zanášeči (178, 178*) k zadržování a uvolňování příslušné značkovací příze (70, 70‘ j v závislosti na výstupním signálu z přiřazeného generátoru (226, 226* j regulačních impulsů.
24. 24. Zařízení podle bodu 23, vyznačující se tím, že značkovací zanášecí ústrojí sestává alespoň ze dvou přiváděčích jednotek (234, 234*) umístěných u jednoho okraje prošlupu (42), z nichž každá obsahuje píst (236, 236*) pohyblivý k prošlupu a od prošlupu (42) a nesoucí značkovací přízi (70, 70‘), a ze vtahovacího ústrojí (240) s obloukovým zanášečem (246), který je otočný kolem osy kolmé k dráze útku a jehož přední konec prochází prošlupem od vstupního okraje za výstupní okraj.

    3 1isrty výkresů fleverografla, n. p., «Avod 7, Most