CS201022B2

CS201022B2 - Fungicide and method of preparing the active constituent

Info

Publication number: CS201022B2
Application number: CS79656A
Authority: CS
Inventors: Barry A Dreikorn
Original assignee: Lilly Co Eli
Priority date: 1978-01-30
Filing date: 1979-01-30
Publication date: 1980-10-31
Also published as: JPS54109931A; HU181430B; EP0003430B1; FI66348C; CH635568A5; AT362962B; DD141772A5; FI790141A; GR72749B; GT197955866A; NZ189410A; FI66348B; ATA60779A; IE47988B1; MX5371E; LU80828A1; RO76486A; GB2013197A; FR2415619B1; ES477214A1

Description

Vynález se týká fungicidního prostředku a způsobu přípravy nové skupiny substituovaných 2,6-dinitrobenzenaminů, obsahujících atom chloru v poloze 3.

Barlow v USA patentu číslo 3 950 377 (13. dubna 1976) nárokuje skupinu derivátů 4-kyano· -nebo 4-trifluormethyl-2,6-dinitrobenzenaminů a uvádí, že jsou toxické vůči různým druhům hmyzu a jiným bezpáteřním škůdcům. Kromě toho jsou v tomto patentu uvedeny sloučeniny a přípravky, které jsou také použitelné při kontrole plísňových škůdců u rostlin.

Sloučeniny podle vynálezu mají výhodu oproti známým sloučeninám v tom, že jsou aktivnější, mají nižší fytotoxicitu a nižší toxicitu pro savce.

	Vynález ho vzorce I,	se týká způsobu přípravy nových substituovaných 2,6-dinitrobenzenaminů obecné-
				no₂
*		<^CF3>n^	A Ϊ	/“Ά ^(I)
		(ch₃)_s._/	: У-»-
		(O₂M)ř^	^(Xlq	X
			(CH₂CN)_P	I ri no₂ ^Cl

kde
X	je atom chloru,	fluoru nebo bromu
m, p, s	jsou jednotlivě	0 nebo 1,
n	je 0, 1 nebo 2 a
<b r	jsou jednotlivě	0, 1,2 nebo 3,
201022

kde součet m, n, p, q, r, s je 1 až 3, přičemž jestliže n je 2, pak m, p, q, r, s jsou všechny 0 a triflormiethylové skupiny musí být v polohách 3 a 5, a jestliže s je 1, jsou m, p 0 a součet n, q, r není 0 a dále q je 1

pouze v tom případě, kdy m, n, r, s nejsou	0, vyznačený tím, N°₂	že se sloučenina vzorce II
Cl-----	Q--	(II)
	n, no₂ ^Cl
nechá reagovat se sloučeninou vzorce III	(CN)_m
(^CF3>n_S <CH₃)_S Л		(III)
(O₂w	^=\|=^?^(X\|q
	(CH₂CN)p
v přítomiotti činidla odstraňujcího kyseliny.

Vynález se také týká prostředku pro kontrolu . rostliniých patogenních plísní, který se vyznačuje tím, že obsahuje fungicidně účinné množtví sloučeniny výše uvedeného strukturního vzorce v inertním ředidle a povrchově aktivní látku.

Prostředek podle vynálezu se používá pro kontrolu rostininých patogenních plísní tak, že se na místo, na němž se plíseň vyskytuje, aplikuje fungicicně účinné množtví sloučeniny vzorce I.

Nové sloučeniny vzorce I s atomem chloru v poloze 3 se připravj z 2,4-dichlor-3,5-diiitгobeizenflloridu vzorce II, jejcehž příprava je popsána v USA patentu číslo 3 617 252.

Sloučeniny vzorce I se připravuj reakcí sloučenin vzorce II se sloučeninou vzorce III v přítomnossi činidla odstraňulícího kyseliny. Vhodnými takovými činidly jsou velmi silné base, jako je hydrid sodiý, amid sodný a amid draselný, terciární aminy, jako je triethylamin, ^^han^lam^ a pyridin, anorganické base, jako jsou lhhičitaiy, kyselé uhhičitany a hydroxidy sodné a draselné. Jako činidlo tdstrarшlící kyselinu může také sloužit nadbytek anilinu vzorce III. Reakční teplota se pohybuje od -50 °C do bodu varu reakční smmsi.

Reakce se provádí v inertním organickém rozpouštědle. Pouužtelná jsou jak protická, tak neprotická rozpouštědla. Rovněž tak se mohou pouuít nižší alkanoly, včetně ethanolu a butanolu, arommaická činidla, včetně benzenu a xylenů, amidy, jako je dimethylforaamid a dimeUnhys uufoxid.

Některé postupy jsou výhodné. Podle jednoho takového postupu se wúIíí vzorce III nejprve smísí s basi, jako je hydroxid sodný ve vhodném rozpouštědle, jako je ' dimethyysulfoxid nebo dimethylfomamid, při teplotě od asi -15 do asi -50 °C.

Oasata! výhodné base zahrnuj amid sodný a amid draselný. Směs se nechá ohřát na teplotu kolem teploty místnosti a znovu se ochladí na teplotu od 0 do asi -40 °C, načež se přidá roztok'2,4-dicУltг-3,5-diiittoblizeniriiΊloridl v inertním rozpouštědle, jako je dimíltyУformamid. ·

Reakční směs se míchá a nechá přes noc oh^át na teplotu místno^i, načež se zředí ledovou vodou. 'Vznnklá pevná hmota se míchá někooik hodin, od^ltnje se a čistí krystalizací.

V jnném výhodném postupu se smísí substituovaný oiíIíí vzorce III a 2,4-diclh.oo-3,5-diiitгtblni;ottiflltrid ve vhodném rozpouštědle, jako je e.thanol, a reakční směs se zahřívá· po dobu dostatečnou pro dokončení reakce. Jiná vhodná rozpouštědla zahrnují propanol a butanol. Přebytek substiUuováného anilinu se může použít při reakci jako činidlo pro odstranění kyseliny.

Jiná výhodná činidla pro odstranění kyseliny zahrnují triehhylamin, Uh-ičitan sodný a Uihičitan draselný. Ke konci zahřívací doby se reakční směs .ocHladl, oddělené pevné podíly se vysuší a překryytalují z vhodného rozpouštědla a získá se požadovaný prodUkt.

Podle jiného výhodného postupu se substituovaný anilin nechá reagovat s 2,4^1^1^-3,5-dinitrobenzotrifluorieem v přítomnosti činidla odstraňujícího kyseliny, jako je·bezvodý uh-ičitan sodný, ve vhodném rozpouštědle, jako je dimethylfomamid, při teplotě reakce od teploty místnosti do bodu varu parní lázně.

Jako činidlo odstranujcí kyseliny se může pouužt přebytek tubstituovanétu anilinu, nebo · se může pouužt uhLičitan draselný a triehhylimin. Ostatní výhodná rozpouštědla zahrnují dimeehtУsulí*oxid.

Ke konci reakční doby se reakční směs zředí vodou, zředěnou kyselinou a kyselá směs se extrahuje vhodným rozpouštědlem, jako je meehylennhtorid. Meehflenchloridový roztok se vysuší, rozpouštědlo se odpaří, odparek se rozpustí znovu v mee(цУ.θnchtoridu a chromatografuje na koloně silikagelu. Frakce z kolony se spoj, zahustí ve vakuu a odparek se překrystaluje z vhodného rozpouštědla.

Reakce se může také provádět v rozpouštědlech, jako je benzen nebo toluen, a v těchto případech se reakční směs s výhodou extrahuje kyselinou, aby se odstranil nezreagovaný anilin, benzenový nebo toluenový roztok se vysuší, rozpouštědlo se odpaří a odparek se zpracuje, jak bylo popsáno dříve, ctromreturaai.í na koloně tilikagelt.

Annliny používané jako meeiprodukty jsou obchodně dostupné sloučeniny nebo jsou to sloučeniny známé z literatury.

Příprava nových sloučenin podle vynálezu je blíže objasněna v následnících příkladech.

Přikladl

3-chlor-2,6-dinitro-4-(rfiuiuormehhyl (-N-(2-/tflt-rrrmehlyf/feyyl)bnnennmin

3,2 g hydridu sodného (50 %) se promyje hexanem, ·hexan se deksantcuje a nahradí za 50 ml dimethylfomamidu. Takto získaná suspenze se ochladí na teplotu kolem -50 °C a přidá se k ní roztok připravený z 10,4 g (0,065 mol) 2-amiyn0ennotrifltoriiu a 35 ml dimethylfomamidu.

Vzznklá směs se nechá ohřát na teplotu místno^i, pak se ochladí na -30 °C a přidá se 20 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrubenzoUrifluuriit. Vvnňklá reakční směs se nechá ohřát· přes noc na teplotu míí s-noo ti.

Reakční směs se naleje do 4 litrů ledové vody a vodná směs se míchá asi 2 hodiny. Směs se filtruje a oddělený pevný poddl sé překrystaluje ze směsi ethanolu a vody. Získá se tak produkt teploty tání 135 až 137 °C, který byl identifikován jako 3·/chto--/,6-/iniiro-/4-(^1fluurmettyl l-N-^/trif lu-r^ee(ц^ll^lfenyl) benzenamin. VVtěžek 8,8 g.

Ayalýza, vypočteno pro Cj^HgClFgN^O^:

	teorie:	nalezeno:
c	39,14	39,02
H	1,41	1,38
N	9,78	9,83
Obecným postupem uvedeným v	příkladu 1	se připraví další sloučeniny. Sloučeniny spolu

se základními výchozími materiály a jejich hmotnostmi používanými při synthéze jsou uvedeny v následujících příkladech.

Příklad 2

3-Chlor-N-(3,5-dichlorfenyl)-2,6-dinitro-4-(trifluormethyl)benzenamin, teplo ty tání 138 až 139 °C, 11,6 g, se připraví z 10,6 g 3,5-dichloranilinu a 20 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzotrifluoridu.

Analýza, vypočteno pro з^Н5^С1з^Рз^мз°4’	nalezeno:
	teorie:
C	36,27	36,53
H	1.17	1,24
N	9,76	9,85

Příklad 3

3-Chlor-2,6-dinitro-4-(trifluormethyl)-N-(2-/kyano/fenyl)benzenamin, teploty tání 112 až 113 °C, 5,3 g,> se připraví z 7,7 g 2-aminobenzonitrilu a 20 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzotrifluoridu.

Analýza, vypočteno pro C₁ 4^01^^40^:
teorie:	nalezeno:
C	43,49	43,26
H	1 ,56	1,59
N	14,49	14,46

3-Chlor-2,6-dinitro-4-(trifluormethyl)-N-(2,4,6-trichlorfenyl)benzenamin teploty tání 140 až 141 °C, 15,4 g, se připraví z 20 g 2,4,6-trichloranilinu a 30 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzotrifluoridu.

Analýža, vypočteno pro ^3^4^4^3^3^

	teorie:	nalezeno
c	33,58	33,80
H	0,87	0,77
N	9,04	9,27
Cl	30,50	30,30

3-Chlor-N-(2,4-dichlorfenyl)-2,6-dinitro-4-(trifluormethyl)beneenamin teploty tání

106 až 108 °C, 5,0 g,se připraví ·z 10,6 g (0,065 mol) 2,4-diohloranllinu a 20 g_2,4-diehlor-3,5-dinitrobenzoOrifluouidu.

Příklad 5

Analýza, vypočteno puo C.

teorie: nale^oeno:

C 36,2736,46

H 1,171,14

N 9,769,81

Příklad 6

3-CClor-N-(2,5-dichlorfenyy )-2,6-ddnntuo-4-(trff teploty tání

163 až 165 °C, 4,35 g,se připraví z 10,6 g 2,5-dichloranilinu a 20 g 2,4-dichlor-3,5~dinitrobenzotrifluouidu.

Analýza, vypočteno puo ^^^1.^^.0.:

	teorie:	nalezeno
C	36,27	36,42
H	1,17	1 ,00
N	9,76	9,90

Příklad 7

3-Chhor-N-(2,6-dichlorfenyh )-2,6-dinetrt-4-·(trff1uumnehhy1)menzení^min teploty tání · 151 až 152 °C, 12,2 g, se připraví z 10,6 g 2,6-dichltrшliliau a 20 g 2,4-dichlou-3,5-diaitrtbenzotrifluoridu.

Anlýza, vypočteno puo ^.^01.^^04:

	teorie:	nalezeno
C	36,27	36,42
H	1,17	1,15
N	9,76	9,75

Příklad 8

3-Chhor-N-(2,5-dibuoInffmnh)12,6-dinitro-4-(triUluormthУy1)menzen8min teploty tání 176 až 177 °C, 2,5 g, se připraví z 16,3 g 2,5-dibutmonelia1 a 20 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrtbeneotriflutuidu.

Analýza, · vypočteno pro ^ci3^H3^G1Br2^F3^N3^O3^l

	teorie:	nalezeno
C	30,06	30,24
H	0,97	0,78
N	8,09	7,83

Příklad 9

3-Chlor-N-(2,6-dibromfenyl)-2,6-dinitro-4-(trifluonnethyl)benzenimin teploty tání 164 až 165 °C, 14,6 g, se připraví ' z 16,3 g 2,6-dibriosniilinu a ‘20 g 2,4-dicheoo-3,5-dinitrobenzolrifluoridu.

Analýza, vypočteno pro C, ^Η^ΒΓ^ΙίΝΝβθ^ teorie: nalezeno:

c	30,06	30,11
H	0,97	0,96
N	8,09	8,11

3-Cheol-N-(2,4-dibilm‘fen'l)-2,6-diiiioo-4-(iгUO.uonrethyb)ieneiaιmii teploty tání 122 až'123 °C, 5,5 g, se .připraví z 16,3 g 2,4-dibгloεaLilinu a 20 g 2,4-dichlor-3,5-diiirilbβnioltiflulridu.

Analýza, vypočteno pro ^^βΕ^ΟΙΚ^Ν.^⁴* teorie: nalezeno:

C 30,0630,07

H 0,971,10

N 8,098,24

Příklad 11,

3-CCeoli-,6-dinitil-N-(2,4,5-riicellifniyl)-4-(trfflloэтneehylbe^zenemi-n, teploty tání 144 až 145 °C, 10,5 g, se připraví z 12,8 g 2,4,5-rrCchlliaiiliiu a 20 g 2,4-ďiehlor-3,5-diiitrlbeniolrifluliidu.

Analýza, vypočteno pro C( 3H3CI3F3N3O3:

	teorie:	nalezeno:
C	33,58	33,87
H	0,87	1,17
N	9,04	8,97

Pří klad 12

3-Chhor-2,6-ШГго-И- (3,4,5-riicellrfeInУ l-4- (trf^oo neohol beniaenaoin, teploty tání 186 ^{až 187} '°^C, ¹2>⁶ g^, se pMpraví z 12,8 ^g 3,4,⁵-rгic^elliaiiliiu a 20 ^{g 2},4-^dic^hlor-3,5-diiitrlbeniolriflulridu.

Analýza, vypočteno pro С^НкС!.!.!^.!

	teorie:	nalezeno:
C	33,58	33,86
H	0,87	0,97
N	9,04	9,21

3-Chlor-2,6-dinitro-N-(2-nitrofenyl)-4-(trifluormethyl)benzenamin, teploty tání 136 až

137 °C,7,05 g, se připraví z 9 g 2-nitroanilinu a 20 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzotrifluoridu.

Příklad 13

Analýza, vypočteno pro C₁^HgClF^N^Og!

	teorie	nalezeno
c	38,40	38,66
H	1,49	’,47
N	13,78	13,67

Příklad 14

3-Chlor-2,6-dinitro-N-fenyl-4-(trifluormethyl)benzenamin, teploty tání 128 až 130 °C,

2,5 g, se připraví z 15,25 g anilinu a 50 g 2,4-dichloř-3,5-dinitrobenzotrifluoridu.

Analýza, vypočteno pro C₁^H^CIF^N^O^:

nalezeno:

teorie:

C	43,17	43,41
H	1,95	2,16
N	11,62	11 ,41

Příklad 15,

3-Chlor-N-(2-chlor-4-nitrofenyl)-2,6-dinitro-4-(trifluormethyl)benzenamin, teploty tání 141 až 142 °C, se připraví z 11,2 g 2-chlor-4-nitroanilinu a 20 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzotrifluoridu.

Analýza, vypočteno pro C₁^H^ClgF^N^Og!

teorie:	nalezeno
35,40	35,43
1,14	1,13
12,70	12,43

Příklad 16

N-(2-Brom-4-nitrofenyl)-3-chlor-2,6-dinitro-4-(trifluormethyl)benzenamin, teploty tání 144 až 145 °C, 6,5 g, se připraví z 14,1 g 2-brom-4-nitroanilinu a 20 g 2,4-dichlor-3,5dinitrobenzotrifluoridu.

Analýza, vypočteno pro ^H^BrClF^N^Ogí teorie:

32,16

1,04

11,54 nalezeno:

32,25 ,27

11,70

P řík-1 a d

3-flhlor-N-(2,6-dichlor-4-nitrofenyl )-2,6-dinitiO~4-(t.rif].uonnetlyl bbenzenemin, teploty tání 176 až 177 °O, 5,9 g, se připraví z 13,45 g 2,6-dicllor-4-nitroanilinu a 20 g 2,4-diC^]^(^i^-3,5-dini^,^5^c^ben5^c^Oi^if^:^í^or:Ldu.

Analýza, vypočtenu pru teorie:

nalezeno:

C 32,8333,05

H 0,851,02

N 11,7812,04

Příklad 18

3-Ohloo--N·(2,4-fiflutrfθeyl)-2,-ídinitro-4-(frU01roettthyb)eenrenmie, teploty tání

111 ' až 112 °O, 6,8 g, se připraví z 8,4 g 2,4-difluoranilinu a 20 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzotrifUuoridu.

Analýza, vypočteno pro C.^HJOIF^N^O^l teorie: nalezeno:

C 39,2539,53

H 1,261,54

N 10,5610,41

Příklad 19

3-Chlor-N- G^-dichlorfenyD-a, 6-dini tro-4- (trff luorrnethyl beeneentmin .Roztok 21,2 g (0,130 roo) 3,4-dictloranilieu a 20 g (0,065 roo) 2,4-dichlor-3,5-dLnit^i^obe^z^c^ti^liil^u^ori^du v 250 rl ethanolu se zahřívá 4 dny k varu. . Reakční směs se ochladí a pevné podíly vyloučené ochlazením se odfiltrují a vysuší. ' Pevný podíl se překrystaluje z ethanolu a získá se raateiál teploty tání 152 až 153 °Ο, který byl identifikován jako 3-ctltr-N-(3,4-fichlorfrnel)-2,6-dinitrt-4- (trifUurrrelhyl )Гупгупод1у.

Aialýza, vypočteno pro O^H^Ol^F^N^O^:

teorie: nalezeno:

C 36,2736,35

H 1,171,33

N 9,769,91

Obecným postupem uvedeným v příkladu 19 se připraví falší sloučeniny. Sloučeniny . spolu se základními výchozími maatriály a jejich hmotnostmi používanými při synthéze jsou uvedeny v následnících příkladech. .

P Píkl a d .20

3-OOloo-2,6-dinitrt-N-(4-nitrtirlyrl)-4-(trifUuorrelhyl )eeneenfirie, teploty tání 207 až 208 °O, 12,0 g, se připraví z 18 g 4-eitrtanilieu a 20 g 2,4-íictltr-3,5-fieitrubrnzcttifluoridu.L.

Analýza, vypočteno pro ^H^CIF^N^O^

	teorie:	nalezeno
c	38,40	38,66
H	1 ,49	1,67
N	13,78	13,88

Příklad 21

3-Chlor-N-(3,4-dibromfenyl)-2,6-dinitro-4-(trifluormethyl)benzenamin teploty tání 166 až 167 °C, 2,4 g, se připraví z 5g 3,4-dibromanilinu a 3 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzotrifluoridu.

Analýza, vypočteno pro 3^^^r2^^^F3^N3°4

teorie:	nalezeno
30,03	30,25
0,97	1 ,09
8,09	8,06

Příklad 22

3-Chlor-2,6-dinitro-4-(trifluormethyl)-N-(4-/trifluormethyl/fenyl)benzenamin teploty tání 154 až 155 °C, 8,25g, se připraví z 12 g 4-aminobenzotrifluoridu a 11,35 g 2,4-dichlor~3,5-dinitrobenzotrifluoridu.

Analýza, vypočteno pro ^H^CIF^N^O^

	teorie:	nalezeno
C	39,14	39,37
H	1 »41	1 ,55
N	9,78	9,90

Příklad 23

3-Chlor-2,6-dinitro-4-(trifluormethyl)-N-(3-/trifluormethyl/fenyl)benzenamin, teploty tání 159 až 160 °C, 8 g, se připraví z 12,0 g 3-aminobenzotrifluoridu a 11,35 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzotrifluoridu.

Analýza, vypočteno pro ^H^CIF^N^O^

teorie:	nalezeno
39,14	39,04
’ ,14	1,36
9,78	9,77

Příklad 24

3-Chlor-N-(4-/kyanomethyl/fenyl)-2,6-dinitro-4- (trifluormethyDbenzenamin, teploty tání, 173 až 174 °C, 13,0 g, se připraví z 13,2 g 4-kyanomtbhyУan01ieu n 15,25 g 2,4-dioHor(3,5-dieitrobennoOtinluoridu.

Analýza, vypočtenu pru Cj-HgCOF^N-Oteorie:

nalezeno:

C 44,9645,18

H 2,002,17

N 13>9β14,14

Příklad . 25

N-( 2-Brom-44-ttbylУenyn)----hlomr- ,6-dieitro-4-(tnif OroIblelУyl)bnzbnnnmie, teploty tání 119 nž 120 °C, 5,0 g, se pPiprnví z 9,3 g 2-brom--4toluidieu n 7,6 g 2,4-dichlor-3,5-dinituobeezo(rinOumridu.

Analýzn, vypočteno pro C^HgBrClF^NLO

	teorie:	nalezbeo
c	36,99	37,24
H	1,77	2,05
N	9,24	9,54

Příklad 26

3-Chlor^N-(3-kyynnUnbyl)--,6-dinitrm-4-(trif0roIblelУyb)bonbnnímie, teploty tání 147 nž 149 °C, 4,3 g, se pPiprnví z 4,72 g 3-nmino0bbooninrilu я 6,1 g 2,4-dicHor-3,5-dinitrobenzo(rinOuuridu.

Analýzn, vypočteno pro C-HgClF^N-Oteorie: olezeno:

C 43,4943,71

H 1,561,77

N 14,4914,46

PPíklnd 27

3-Chlom-N-(--ky(MloOnbel)-2,6-dieibro-4-(iгií0.uoIb(θbУyb)bozbontmie teploty tání 179 nž 1Θ1 °C, se pPiprnví z 2,36 g --kynnoemniinu n 3,0 g 2,--dimhlmr-3,5-dieibгobbozomгiflumridu.

Analýzn, vypočteno pro Ο^ΗβΟίΡ^Ι—Οteorie:

olezeno:

C	43,49	43,37
H	1,56.	1,81
N	14,49	14,17

Příklad 28

3-Chlor-N-(4-chlor-3-/trifluormethyl/-fenyl) -2,6-dinitro-4-(trifluormethy1)benzenamin, teploty tání 169 až 170 °C, 16,45 g, se připraví z 25 g 5-amino-2-chlorbenzotrifluoridu a

19,5 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzotrifluoridu.

Analýza, vypočteno pro ^H^Cl^F^N^O^

	teorie:	nalezeno
c	36,23	35,95
H	1 ,09	1 ,02
N	9,05	9,24

Příklad 29

3-Chlor-2,6-dinitro-N-(3,5-dinitrofenyl)-4-(trifluormethyl)benzenamin

Směs 1,83 g (0,01 mol) 3,5-dinitroanilinu, 3,05 g (0,01 mol) 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzotrif luoridu, 0,53 g uhličitanu sodného a 20 ml dimethylformamidu se zahřívá 4 dny na parní lázni.

Ke konci této doby se přidá další uhličitan sodný a reakční směs se zahřívá 2 dny. Reakční směs se zpracuje nalitím do vody a okyselením směsi zředěnou vodnou kyselinou a extrakcí methylenchloridem.

Methylenchloridová fáze se vysuší, sušicí činidlo se odfiltruje a filtrát se zahustí ve vakuu. Odparek se vytrepe do methylenchloridu a chromatografuje na silikagelu. Frakce se spojí a odpaří a odparek se překrystaluje z ethanolu. Získá še tak produkt teploty tání 188 až 189 °C, který byl identifikován jako 3-chlor-2,6-dinitro-N-(3,5-dinitrofenyl)-4-(trifluormethyl)benzenamin. Výtěžek 0,65 g.

Analýza, vypočteno pro ^H^ClF^N^Og

teorie:	nalezeno
C	34,57	34,83
H	1,12	1 ,22
N	15,51	15,74

Obecným postupem uvedeným v příkladu 29 se připraví další sloučeniny. Sloučeniny spolu se základními výchozími materiály a jejich hmotnostmi používanými při syntéze jsou uvedeny v následujícím příkladu.

Příklad 30

N- (2-Brom-4,6-dinitrofenyl )-3-chlor-2,6-dinitro-4- (trifluormethyl )benzenamin, teploty tání 144 až 146 °C, 1,3 g, se připraví z 5,24 g 2-brom-4,6-dinitroanilinu a 6,10 g 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzotrifluoridu.

Analýza, vypočteno pro jH^BrClF^N^Og

	teorie:	nalezeno
C	29,43	29,68
H	0,76	0,97
N	13,20	13,05

Příklad 31

N-(3,5-Bis/trifluoimethyl )fenyl/-3-chlor-2,6-dinitro-4-(trifluormethyl)benzenmin

Směs 15,0 g (0,066 mol) 3,5-bis(trfflooumethyl)nniiini, 100 ml n-bitnnolf, 20,0 g (0,066 mol) 2,4-dichlor-3,5-dinitrobenzo0rifliouidf n 11 ml triethynmini se připunví v 250 ml baňce n směs se nahřívá 48 hodin k vnuu. Reakční směs se nechá vychladnout n rozpouštědlo - se odstření ve vnkff. Odparek se překrystnluje chromojtlrunií nn siiikngeif použitím toluenu jnko eifčního činidlo. Funkce se nnhuití ve vnkff n spojený odparek se překrietniije n ethanolf. Získá se tnk produkt teploty tání 156 nž 158 °C. Byl identifikován jnko N-(3,5-bis/triflloгoetthiffenhl )33c_Chi_o-22_t--innitro-4t( tll01ooππelhyl)eenzenmin. Výtěžek 3,2 g.

Annlýzn, vypočteno pro C^H^ClFgNjO^:

	teorie	olezeno
c	36,29	36,37
H	1,01	0,97
N	8,44	8,42

Pro poulžtí při nové fungicidni metodě u rostlin se výše popsnné sloučeniny mohou upravit nn nové prostředky, lbsehtUíc:i jednu n výše popsnných sloučenin jskožto sktivní složku n nosič. Tyto nové prostředky jsou poulžtelné n vhodné pro připravf směsí nutných pro spl^nci nn místo požndovnné kontroly plísní. Každá nktivní složkn se může upravit nn jednoduchý roztok ve vhodném rozpouštědle, ve kterém je úplně rozpustná nn požndovnnou koncentraci.

Tyto rozpoultěcí systémy zahrnuji nlkoholy, ucet-on, vodný nlkohol, vodný nceton, xylen, těžkou nromotnckof mftu nebo jiná orgnnická rozpouštědln. Tyto jednoduché roztoky se mohou dále mooifikovat přidáním' různých povrchově aitiveict látek, emmšgátorů nebo dispergačnich činidel, barviv, odorantů, protipěnicich činidel nebo jirých fungicidů, které doplňuj nebo synergnciy zvyšují nktivitš účinných sloučenin.

Sloučeniny používnné podle vynálezu se mohou upravit nn různé typy přípravků běžně známých v zem^č^d^ě.8ké nebo průmyslové chemii. Tyto přípravky zn^i^r^i^ijí ^p^íIbí sO^£^:L obsnhufící nativní složku ve formě granulí ueiativeě velkých Částeček, ve formě poprnše, ve formě smá^čitel^ných prášků, emušgovvtelných ioncenerátů nebo mohou tvořit část kteréhokoli známého typu přípravku běžně plfživaného odborníky.

Tyto přípravky nshrnulí přísaiy n nosiče běžně používnné pro fsnainёní disperse nktivní složky pro nem0dělské n průmyslové apliiace toxických látek pro plísně. - Tyto přípravky mohou obsnhovat méně než 0,1 % nebo více než 90 % hmc)t. nativní složky.

. Poprnše se mohou připravit smíšením naivní složky s jemně rozptýlerými pevnými látknmi, které působí jnko inspergační činidln n nosiče pro toxické látky pro plísně při spIíís— ci nnmísto plžaiované kontroly plísní.

Typické pevné látky, které se mohou použžt při přípravě práškových přípravků s naivními složknmi, tnl^ek, křeme^nu, jemně rozptýlenou hlínu, valchnřskou hlinku nebo jiné běžné o^n^cké nebo anorganncké pevné látky.

Pevné podíly používnné při přípravě práškových přípravků aitnveich složek mmjí normálně velikost' částeček 50 mikronů nebo méně. Akkivní složky těchto práškových přípravků jsou příoomny v množiv! 0,5 % nž 90 % hmot, nebo více.

Granulovací přípravky aktivních složek se připraví impregnací nebo adsorpcí toxických látek na relativně hrubé částečky nebo do relativně hrubých částeček inertních pevných látek, jako je písek, attapulgit, sádra, rozemleté kukuřičné klasy, vermikuUlt nebo jiné anorganické nebo organické pevné látky. AAkivní složky v těchto granulovaných přípravcích jsou běžně přítomné v mnžžtví od 0,1 % do 90 % hmot, nebo více směěi.

Sloučeniny používané podle vynálezu se mohou také upravvt na smáčitelné prášky. Srnmčitelné práškové přípravky jsou pevné směěi, kde aktivní složka je adsorbována nebo adsorbována na sorpčním nosiči nebo v něm, jako je jemně rozptýlená hlína, talek, sádra, vápenec, dřevěná moučka, valchařská hlinka, křemelina apod. Tyto přípravky s výhodou obsahuj 0,5 % a 90 % aktivní složky.

Tyto sm^á^e^é prášky běžně obsahuj malá mnnožtví smááčlLelných, dispergačních nebo emuugačních činidel prousnadnění disperse ve vodě nebo jiné kapalině používané pro rozptýlení látek toxických pro plísně na msto s požadovanou kontrolou pro plísně.

Vhodná smáčitllná a/nebo dispergační činidla zahrnují kondenzované arylsulfonové kyseliny a jejich sodné sol-i, ligninsullát sodný, kondenzované směsi sullonátu a oxidu, alkylarylptlylthlralUtholy, sulfonované neionické směěi, anionická smááecí činidla apod.

Vhodná emuugační činidla mohou být neiontového nebo iontového typu nebo jejich směsi a zahrnují kondenzační produkty alkylenoxidů s lenoly a organickými kyselinami, polyoxylthyllnderкvčty esterů sorbitolu, koímpexní etheralkoholy iontové sloučeniny typu arylalkylsullonátu apod.

Sloučeniny použitelné podle vynálezu se mohou také upravit na' formu emmlgovatelných koňceenrátů. Emиlgot'atelné koncerinráty jsou homogenní kapaliny nebo pasty obsahuuící aktivní složku, která se dobře disperguje ve vodě nebo .Jiném,kapalném nosiči pro usnadnění aplikace toxických látek jako lungicidů na msto požaddjcí kontrolu plísní.

Tyto иАи^оШе!^ konccntráty aktivních složek mohou obsahovat pouze aktivní složku s kapalným nebo pevným emulgačním činidlem nebo mohou obsahovat jiné relativně netěkavé qrganícké rozpouštědlo, jako je isolo^n, dioxan, t^žká aromatická nalta, xylen nebo dimethyHormamid. Ети^аёп! činidla vhodná pro pouHlí při přípravě těchto lmulgoVvtllnýcU Uontcltrátů jsou popsána v předcházejícím odstavci· AAkivní složky v těchto prostředcích jsou asi od 1 % asi do 70 % U^oo. látky toxické pro plísně.

Úprava chemických sloučenin používanýchv zeměěděství je velmi vyvinutá a odborník z oboru nebude mít žádné obtíže při přípravě prostředků obsahujících nové blnzlnamintvé sloučeniny, které budou vhodné pro praxi.

Pro prokázání llngicidníUt účinku sloučenin vzorce I jsou uvedeny následující pokusy.

Pokus 1

Pou^tel^st sloučenin podle vynálezu pro snížení výskytu a vážnosti napadení vřetenatkou révovou byla prokázána na testech ve skleníku. Testované sloučeniny byly upraveny smíšením 70 mg sloučeniny s 2 ml roztoku připraveného z 500 ml acetonu, 500 ml etUanolu a 100 ml Tweenu 20. (Tween 20 je polyoxχeehuleltsorbttl иoonOauleák vyrobený Atlas Chemieal

Division ol ICI AAUlica, lne. Wilrnington, Deeawae.) Vzorek se pak zředí 175 ml deionizova- . né vody, obsahuuící jednu kapku iílu-si Dow Corning Antifoam C v 2 1 vody. (Dow Corning АаШloam C je silkOonové komplexní protipěnící činidlo, vyrobené Dow Corning Ccopoortion, Midland, Miihugan.) Konečný prostředek obsahuje 400 ppm testované sloučeniny, 10 000 ppm organického rozpouštědla a 1 000 ppm Tweenu 20. Roztok se zředí deкonкsovanou vodou a získají se tak nižší koncentrace příslušných testovaných sloučenin.

V den, kdy.se test započne, se mladé vyvíjející listy odtrhnou z vinné révy rostoucí ve skleníku. Jeden list se umístí spodní stranou nahoru do umělohmotné Petriho misky, obsahující fittrační papír Whatman na vrcholu rozšířené plastické podložky tak, aby se list udržoval nad vodou pokrrvvalící dno Petriho misky.

Vodou napojený chomáček bavlny se obaH na řapík listu. Testovaná sloučenina v požadované konceeinraci se possříká na spodní stranu listu a nechá se vysuuit. Jakmile list uschne, naočkuje se postřikem suspensí konndií Plasmopara viticola za poouití DeVilbisova rozprašovače. Suspense k^ndi-í se připraví následujícím způsobem. Konndie se získal z předem infikovaných tkání listů skladovaných v chlazené místnoosi při 5 °C. Koni-die se smyj s povrchu listů pomooí kartáčku a . suspenduuí se v deionizované vodě, aby se získala suspense pro očkování .

Po naočkování se desky uníssí do vlhké komory. Nad krytem komory se umíítí ’ studené bílé fluorescenční lampy ' svítící 200 až 400 kan^lami na listy v cyklu 14 hodin . světla a 10 hodin tmy při teplotě 20 °C. Na ísseech se pak hodnooí sedm dnů.po ošetření symptomy onemocnění. Hodnocení se skóruje čísly 1 až 5, přičemž 1 znamená vážné onemocnění (nebo žádné vyhubenn), 2 střední ooemoon0n0, 3 slabé onemokn0n0, 4 velmi slabé onemoonění a 5 žádné onemocnění (nebo 100 % vyhubbnn).

Výsledky testů reprezentativních sloučenin jsou uvedeny v tabulce 1. V tabulce 1 je ve sloupci 1 iieotifrOováoa testovaná sloučenina kdpooVdurícím číslem příkladu, ve sloupci 2 je uvedeno aplikované mnc>oBtvíí sloučeniny v ppm a . ve sloupci 3 je uvedeno skorování aplikovaného množstv.

Tabulka 1

sloučenina z příkladu č.	aplikované množ tví ppm	účinek na vřetenatku révovou
1	400	5
	100	5
	25	4
	6	3
2	400	5
	100	5
	25	4
3	400	5
	100	5
	25	3,5
	6	3
4	400	5
	100	5
	25	5
	6	5
5	400	5
	100	4,5
	25	2,5
6	400	4
10	400	5
	100	4
11	400	5
	100	5
	25	4,5
	6	3
12	400	5

sloučenina z příkladu s.	aplikované m^^ství ppm	účinek na vřetenatku révovou
	100	5
	25	4
	6	3
13	400	5
	100	4,5
	25	4,5
14	400	3,5
	100	3
15	400	5
	100	5
	25	5
	6	5 .
16	400	5
	100	5
	.25	5
	6	5
17	400	5
19	400	4,5
	100	4
	25	3
20	400	5
	100	5
	25	4,5
	6	4
22	400	5
	100	5
	25	4
24	400	3
25	400	3
26	400	3
28	400	3
	100	4,5
	25	4,5
	6	5

P o k u s 2

Sloučeniny se testují proti ColletotricUm lagenarium, organismu, který způsobuje antraknosu okurek. Úprava testovaných sloučenin se provádí postupem podle pokusu 1. Tři semena okurek se zasadí do 7,5 cm čtvercového plastického květináče a po vzejití rostlin se ponechej! dvě sazenice na květináč. Patnáctý den po zasetí se veškeré povrchy listů postříkají testovanou sloučeninou a nechají se oschnout. Dvě rostliny se postříkají pouze zředěiým roztokem rozpouštědla s emuugátorem pro kontrolu. Po 24 hodinách se na listy nanese suspense konidií Cc01etotricUm laganaruim v 0,1 % polyoxyethylen mooooaurátu sorbitolu pomocí DeViibisova rozprašovače a rostliny se umístí do vlhké komory a ponechda! se tam 48 hodin při 21 °C.

Osmmáátý den po zasetí se rostliny vrátí do skleníku a ponechhaí'se tam 7 až 9 dnů a během této doby se pozoruje vývoj symptomů a srovnává se s kontrolními rostin^í^mi. Používá se stejné hodnocení jako v pokusu 1. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 2.

Tabulka 2

sloučenina z příkladu č.	aplikační množetví ppm	účinek na anthraknoeu okurek
2	400	4,5
	100	5
	25	4
3	400	3
4	400	4
6	400	4
7	400	4,5
	100	5
	25	4
10	400	4
	100	4
11	400	4,5
	100	4
12	400	3,5
	100	3

Pokus 3

Vyhodnocení účinku sloučenin výše uvedeného vzorce na Piricularia oryzae odrůda I, způsobujícího spálu rýže, se provádí ve skleníku následujícím způsobem.

Kulaté plastické květináče o průměru 6,25 cm, obsahující směs 50:50 písku a hlíny, se hustě osejí semeny rýže Oryzae sativa L Nato a umístí se do skleníku. Čtrnáct dnů po zasetí se testované sloučeniny upraví postupem podle příkladu 1 a postříkají se jimi veškeré povrchy listů rýžových rostlin a ponechají se uschnout. Zředěný roztok rozpouštědla a emulgátoru se nastříká na povrch listů rýžových rostlin v jednom květináči, který slouží pro srovnání. Po 24 hodinách se listy veškerých rostlin naočkují vodným 0,1% roztokem polyoxyethylenmonolaurátsorbitolu obsahujícím konidie Piricularia oryzae, odrůda I, který se aplikuje De Vilbieovým postřikovačem, načež se veškeré rostliny umístí do vlhké komory a ponechají se 48 hodin při teplotě 21 °C, pak se sedmnáctý den po zasetí vrátí do skleníku. Asi 22 až 24 dnů po zasetí se u rostlin hodnotí symptomy onemocnění a výsledky jsou uvedeny v tabulce 3, použitím systému z pokusu 1.

Tabulka 3 sloučenina z příkladu č.

aplikované množství ppm	účinek na spálu rýže
400	4
100	4
25	4
400	4
100	3
400	3,5
100	4
400	4
400	4
100	4
25	3

sloučenina z příkladu č.	17
aplikované množství ppm	účinek na spálu rýže
11	400	4
	100	4
12	400	4
	100	4
13	400	4
	100	4
14	400	3,5
15	400	4
	100	4
	25	2,5
16	400	3
19	400	3
	100	3
	25	3
22	400	4
	100	4
	25	4
	6	3
25	400	3
28	400	3,5
	100	3

Р о к u s 4

Vyhodnocení účinku sloučenin výše uvedeného vzorce na Venturia inaequalis, organismus způsobující strupovitost jabloní, se provádí ve skleníku následujícím způsobem.

Čtyři předem vyklíčená semena jabloní varieta Malus sylvestris Mc Intosh se zasadí do čtvercových, 9,5 cm velkých plastických květináčů, obsahujících směs 50:50 rašeliny a sterilní půdy. Semena se převrství stejnou směsí. 21. den po zasetí se u sazeniček, které dosáhly stadia 4 až 6 listů, postříkají veškeré povrchy listů testovanými sloučeninami.

Jeden květináč sazenic se použije pro každou testovanou sloučeninu. 24 hodin po postřiku se veškeré rostliny naočkují suspenzí konidií patogenů a rostliny se umístí 48 hodin do vlhké komory při teplotě 19 °C. 24. den po zasetí se rostliny přenesou do skleníku a nechají se tam 9 dnů a symptomy onemocnění se vyhodnocují způsobem uvedeným v pokusu 1. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 4.

Tabulka 4

sloučenina z příkladu č.	aplikované množství ppm	účinek na strupovitost jabloní
1	400	4
2	400	3
3	400	4,5
	100	4
	25	3,5
4	400	5
	100	5
	25	4,5
5	400	5

sloučenina z příkladu č.	aplikované množsví ppm	účinek na strupovitost jabloní
	100	5
	25	4,5
	6	4
7	400	4
	100	4
	25	4
8	400	3
9	400	3
10	400	4
11	400	5
	100	4,5
	25	4
12	400	4
14	400	3,5
15	400	4
22	400	5
	100	4
	25	3
26	400	3
28	400	2,5

Pokus 5

Vyho&iocení účinku sloučenin výše uvedeného vzorce na Helminthosporium sativum, organismus způsobuje! skvrnitost listů, se provede ve skleníku následujícím způsobem.

Semena pšenice Tritium aesativm L Monon se zasejí do kulatých květináčů o průměru 6,25 cm, obseanuících sterilní skleníkovou půdu, a převrství se písečnou půdou, šestý den po zasseí, kdy pšeničné sazeničky jsou 10 až 12,5 cm vysoké, se jeden květináč vždy pootříká každou testovanou sloučeninou. Jeden květináč pro každou testovanou sloučeninu se zalévá alkkvotním mnoostvím 10 ml každého testovaného roztoku.

Dva květináče pšeničných sazenic se . .poostíkají vodou obsahuuící systém rozpouštědla a povrchově aktivního činidla a dva květináče pšeničných sazenic se zalají 10 ml vod;/, obsahuuící systém rozpouštědla a povrchově aktivního činidla. Tyto čtyři květináče slouží pro kontrolu.

Testované sloučeniny se upraví stejrýfa způsobem, jaký je uveden v pokusu Č. 1 výše. Veškeré rostliny se p^]^^cilu^híí přes noc v místnooti, kde byly ošetřeny, tak, aby byl umožněn veškerý systemický pohyb v rost^nách. Po 24 hodinách se veškeré, rostliny naočkkuí suspenzí spor Helminthosporim sativum a pak se místí 48 hodin do vlhké komory při teplotě 21 °C, načež se veškeré rostliny přenesou do skleníku, aby došlo k vývinu boemobil0n0.

Ke . konci čtvrtého dne ve skleníku (13 dnů po zasseí) se u rosslin ho^ntí symptomy vzniku boemooc0n0. Ošetřené rostliny se srovnááaaí s neoše třenými rostinnami a skóruje se průběh boemooc0nn. Výsledky se ho (dno! analogicky podle pokusu 1 a jsou uvedeny v tabulce ce 5 níže.

Tabulka 5
sloučenina podle příkladu č.	aplikace na list ppm	aplikace do půdy kg/ha	účinek na Helminthosporium
na listy	do půdy
4	400	_x	3
1 1	400	12,32	3	1
13	400	12,32	3	1
15	400	12,32	4,5	4
	100	3,36	3	3
	25	0,78	3	3
16	400	-	4	-
	100	-	4	-
	25	-	2,5	-
17	400	12,35	4	4
20	400	12,32	4	1

^x netestováno

Pokus 6

Vyhodnocení účinku sloučenin výše uvedeného vzorce na Verticillium alboatrum kmen V3H, organismus způsobující přeslenetku bavlny, se provede ve skleníku následujícím způsobem.

Do 227 g papírových kelímků se umístí 150 g patogenem infikované půdy. Testované chemikálie se aplikují na půdu a inkorporují do ní umístěním kelímků na válcovou mísičku. Část půdy po smíšení se nasype do kruhových plastických květináčů o průměru 6,25 cm.

Čtrnáctidenní rostliny bavlníku se umístí do každého květináče a kořeny se převrství zbylou půdou. Každý test také zahrnuje dva květináče, které nejsou ošetřeny testovanou sloučeninou, ale jinak zpracovány jako ostatní. Veškeré rostliny se umístí ve skleníku.

Čtrnáctý den po zasazení se hodnotí symptomy přeslenatky a defoliace. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6 dále a hodnocení se provádí analogicky podle předcházejících pokusů.

tabulka 6

sloučenina podle příkladu č.	aplikované množství kg/ha	účinek na přeslenatku
3	44,8	4,5
	22,4	1
4	44,8	5
	22,4	5
	11,2	1
7	44,8	4
8	44,8	5
10	44,8	3
	22,4	1
12	44,8	4,5
	22,4	1
28	44,8	4,5
	22,4	1

201022 ,

Pokus 7

Vyhodnocení účinku sloučenin výše uvedeného vzorce na Botrytis cineree, organismus způsobující botrytidu hroznů, - se provede ve skleníku následujícím způsobem.

Bezvadná zrnka hroznů se odstraní od stopek a povrch se sterilizuje v roztoku 1:5 chlorované vody (Chlorox) po dobu 5 minut, načež se třikrát vypláchnou deionisovanou vodou. Tato zrna se pak uníssí do každého z 12 oddělení konstruovaných z pyrexové misky velikosti 35x22x4 cm. Zrnka se zavěsí 1 cm nad dno s drátěiým sítem. Zrnka se ožehnou Bunsenovým hořákem tak, že se jejich povrch poškodí a vyvolá - se dispozice k infekci.

Zrnka hroznů se poostíkají testovanou sloučeninou, upravenou stejně jako v pokusu 1. Kromě toho se jedno zrnko hroznů possříká roztokem - rozpouštědla a emulgačního činidla. Po 24 hodinách se veškerá zrnka naočkuuí postříkáním 5 ml suspense konndií na desku. Pro zvýšení humidity a zajištění dobrého vývoje onemocnění se ke každé misce 8 hrozny přidá malé moossví vody. Pyrexové misky se uzavřou - stejnou vrchní miskou a pro zajištění okrajů se pouužje messkoveci páska. Veškeré misky se inkubuuí 48 hodin při 25 °C.

Třetí den po nastříkání zrnek testovanými sloučeninami se hodno ot symptomy onemocnění a výsledky jsou uvedeny v tabulce 7 za μου^ΐί stejného systému, jaký je uveden - v pokusu 1.

Tabulka 7 sloučenina podle příkladu č.

aplikované množ sví ppm účinek na b^rytHu

4004

4005

4004

Výsledky testů v uvedených pokusech dokkauuí, že nové sloučeniny podle vynálezu jsou účinné proti rostlinným patogenúm přenášených jak vzduchem, tak půdou.

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims

1. Fugicidní prostředek, vyznačený tím, vzorce I, · že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu kde (I)

X je atom chloru, fluoru nebo bromu, m, p, s jsou jednotlivě 0 nebo 1, n je 0, 1 nebo 2, q, r jsou jednootLivě 0, 12 nebo 3 a součet m, n, p, q, r, s je 1 až 3, přičemž jestliže n je 2, pak m, p, q, r, s jsou všechny být v polohách 3 a 5, a jestliže s je 1, jsou m, p, 0' a

0 a trffu.oomiethylové skupiny musí součet n, q, r není 0, a dále - q je

1 pouze v tom případě, kdy m, n, r, s jsou 0.

2. Fungicidní prostředek podle bodu 1, vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje N-(2,4-dichlorfenyl)-3-chlor-2,6-dinitro-4-(trilloormehhyl)benzenamin.

3. Fungicidní prostředek podle bodu 1, vyznačený tím, že jako · účinnou látku obsahuje N-(2-toifluorre thylienyl)-3-chlor-2,6-diyitro-4-(ti0l0frrbelУllЬЬуппупвдху.

4. Fwigicidní prostředek podle bodu 1, vyznačený tím, že jako účinnou'látku .obsahuje N-(4-tonfluormetlylinyyl )232hllro22,-2dnyifro42-(tiolroormello)l)eeynyymny.

5. Funnicidní poostředek podíle bodu 1, vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje N-(4-chloOf3-toifloorrntlylinУ₍ll )23-hllrr22,-2dnyifro44-(ti0lroorbelhyl)eyznynímiy.

6. Fiuigicidní poostředek podle bodu 1, vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje N-(2,4,5~toihlOroinУll)232hllrr-2,6-dinitor24-(tre0loorrntlyl)beУznyamin.

7. Fungicidní prostředek podle bodu 1, .vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje N-(3,4,5-tonhl0roinnyl)-3-chloo-2,6-2initrr-4-( toiflurf'met,hll D^zenami^

8. Fungicidní prostředek podle·bodu 1, vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje

N-(4-2itroieneУ)-3-chloo-2,6-dinitor24-2( )bbyzbyamin.

9. Fungicidní prostředek podle bodu 1 , vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje N- (2-nitorinyyl)232hllor22,--dinitor-4- (treOΊofrmelhyl)eynzenímny.

10. Fungicidní prostředek podle bodu 1, vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje N- (2-brom-24ninroienyl)-3-chlor-2,--dinitor-4-(tre0loQгrethyl )benzeyamiy.

11. Funy;icidyí prostředek podle bodu 1, vyznačený tím, · že jako účinnou látku obsahuje N-(2-chloo-4-nitorinУll)232hl0ro-2,6-dinifo242-(irll0.uormlthylnbyznyamny.

12. Fungicidní prostředek podíle bodu 1, vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje N-(2,4,--tonhl0roinУll)232hllrr-2,--dinětoo---(tre0loormelhyl)eynzcn£шny.

13. Způsob přípoavy substiluovayýhl 2,--diyn0oonynzenariyů, účinných látek podle bodu

1, obecného vzoihe I. .

(CN)_m no₂ (CF₃)_nx A Ϊ <^снз)₈-3 -<V^CF3 (o₂n)< (CHjCNJp no₂ ^Cl

(I) kde

X je atom chloou, ilu^ou nebo boomu, m, p, s jsou jednotlivě 0 nebo 1, n je 0, 1 nebo 2, q, o jsou jednotlivě 0, 1, 2 nebo 3 a součet m, n, p, q, o, s je 1 až 3, přičemž jestliže n je 2, pak m, p, i, o, s jsou všechny 0 a tre0loormnthylové skupiny musí být v polohách 3 a 5, a jestliže s je 1, jsou m, p 0 a součet n, q, o není 0, a dále q je 1 pouze v tom případě, kdy m, n, o, s nejsou 0, vyznačený tím, že se sloučenina vzooce II

Cl no₂ ^Cl (II) (III) nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce III (CF₃)_n iCHaj (o₂nN (CN)_m . J---^NH2 (CHjCNjp v přítomnosti činidla odstraňujícího kyseliny.

14. Způsob podle bodu 1 pro.přípravu N-|2,4-dlchlotrelnl)-3-cClot-2,6-dinitrot4-(trifluoímethyl)benzenaninu, vyznačený tím, že'se nechá reagovat 2,4-diclltr-3,5-dlnttoobezottrifluorid s 2,4-dlchltranZlZlem.

15. Způsob podle bodu 1 pro přípravu N-|2-trZlltormethllZlnyl)-3-chlot-2,6-dinltrt^-и^Пиотеиху! benzennaminu, vyznačený tím, že se nechá reagovat 2,4-dichloi'-3,5-dinitrob^e^nzotrjri.uorid s 2-trifltrrmltlylaniiieem.

16. Způsob podle bodu 1 pro přípravu N-l4-trZlltormethllZlnzl)-3-chlot-2,6-dlnltrt-4-игЗ-ПиогтеШу!^тепат^и, vyznačený tím, že se nechá reagovat 2,4-dichlor-3,5-dlzitrtb^r^zootriTluorid s 4-trZfltomnltlylenliZeem.

17. Způsob podle bodu 1 pro přípravu N-l4-chlot-3-trZlltoraθthllfenzl)-3-chlot-2,6-dZzitro-4-(irlftuonnlthyl)Zenrznamizu, vyznačený tím, že se nechá reagovat 2,4-dichlor-3,5-dizitroblnzotrrflutrid s 4-clltr-3-trZfloorπlltlylanZiZeem.

18. Způsob podle bodu . 1 pro přípravu N-(2,4,5-trCclltrflZyl)-3-clltr-2,6-dizitrt-4-(trifltomleihyl)lzolznamizu, vyznačený tím, že se nechá reagovat 2,4-dZchlor-3,5-dZnZtrtbeezotrrflutrid s 2,4,5-trClhtorιzlZlZeem.

19. Způsob podle bodu 1 pro přípravu N-(3,4,5-triclltrflzyl)-3-clltr-2,6-dizitrt-4-(trifltonlelhyl)lzolznamizu, vyznačený tím, že se nechá reagovat 2,4-dZchlot-3,5-dZnZtrtbenzotrrflutrid s 3,4,5-trClhtorazZiZeem.

20. Způsob podle bodu 1 pro přípravu Ν-(4-ζΖ1^Γelzl)-3-cCllt-2,6-dinZiгOt44(t_гiflltrmelhyl )benzlnaminu, vyznačený tím,·že se nechá reagovat 2,4-diclltr-3,5-dizitroblnzotrrflutrid s 4-zitrtazilZeгm.

21. Způsob podle bodu 1 pro přípravu N-(2-nZtrtZlnnl)-3-cClltr2,66-ZnZirrt--(trZflltrmmthyl )bezzezamizu, vyznačený tím, že se nechá reagovat 2,4-diclltr-3,5-dizitroblnzo’trZZlutrid s 2-zitrtazilZeam.

22. Způsob podle bodu 1 pro přípravu N-(2-brom-4-nZtroOeezl)-3-cCllt-2,6-dinZtrt-4-^^ПиогтеИЬу! benzenní-minu, vyznačený tím, že se nechá reagovat 2.,4-dichlor-3,5-dZnitrobeezotrZZlutrid s 2-brtm-44nZtrtanilnnom.

23. Způsob podle bodu 1 pro přípravu N-(2-chlot-4-nltrtflnyl)-3-chlot-2,6-dZnitrt-4-Ιϊ,γΖΓΙποπιζΙΙτιΙbenzenními^, vyznačený ·tím, že se nechá reagovat 2,4-dZchlor-3,5-dZnZtrob^r^zzotrí^luorid s 2-chltr-4-zitroεnZlZlem.

24. Způsob .podle bodu 1 pro přípravu N-(2,4,6-triclltrZlzyl)-3-clltr-2,6-dZzZtrt-4-(trZfltormelhyl benolnnεmizu_I vyznačený tím, že se nechá reagovat beezotrrzlutrid s 2,4,6-trClhtorímiiZeem.