CZ52095A3

CZ52095A3 - Positioning device for object to be machined

Info

Publication number: CZ52095A3
Application number: CZ95520A
Authority: CZ
Inventors: Gaynor Elaine Taylor; Paul Michael Taylor; James Michael Gilbert; John William Grantham
Original assignee: Usm Espana Sa
Priority date: 1992-09-01
Filing date: 1993-08-31
Publication date: 1995-09-13
Also published as: KR950703095A; GB9218657D0; EP0663029B1; IL106847A; IL106847A0; JPH08500508A; HUT68829A; EP0663029A1; CN1098454A; HU9500683D0; DE69308582D1; WO1994005843A1; US5540164A; TW235318B; ATE149588T1

Description

Vynález se týká polohovacího zařízení pro zpracovávaný předmět, kterým mohou být dva zpracovávané předměty ustaveny svými zvolenými oblastmi do vzájemného požadovaného vztahu, tj. do vztahu, kdy se překrývají a mohou být postupně v tomto překrytí posouvány přes pracovní oblast stroje, ve které jsou vybrané oblasti postupné vystaveny zpracování, například u šicího stroje, v jehož pracovní oblasti je umístěna jehla, konající vratný pohyb pro účinné a postupné sešívání podél vybraných oblastí, přičemž toto zařízení obsahuje nosný prostředek pro zpracovávané části předmětů, svěrací prostředek, spolupracující s nosným prostředkem pro sevření částí zpracovávaných předmětů v požadované vzájemné poloze, kdy se překrývají a posouvací prostředek, pro posouvání částí zpracovávaných předmětů, sevřených jak bylo výše uvedeno podél požadované dráhy přes pracovní oblast.

Dosavadní stav techniky

Při výrobě určitých trojrozměrných výrobků,’ např. svršků bot, je výhodné sešívat zpracované části, které tvoří výrobek dohromady způsobem, při kterém se vytovří přímo trojrozměrný tvar. Tento způsob sešívání, běžně zn#mý jako zborcené sešívání je používán, protože dává předběžný tvar sešívanému výrobku, což usnadňuje konečné tvarování natažením výrobku na formu, které tak v případě svršku boty může být poslední.

*

Zatímco běžně dodávání částí zpracovávaných předmětů do pracovní oblasti pracovního stroje, například šicího_ stroje se děje v relativně přímém směru, pokud jsou části zpracovávaného předmětu ploché, obtíže však nastávají v případě zborceného sešívání a to v podstatě proto, že vybrané oblasti, které mají být sešity dohromady, budou mít každá prošívanou oblast, jenž odpovídá požadované dráze podél níž mají ^být části sešity, která nepřesahuj^ oblast druhé části podél jsou části zpracovávaného předmětu stavu.

je tvarována tak, že celé její délky, když v podstatě v plochém

Obéj sešívané oblasti se musí samozřejmě navzájem překrýval v okamžiku, kdy jsou přistaveny k jehle, aby se tak zajistilo, že části zpracovávaného předmětu jsou dohromady sešity / přesně podél .požadované dráhy sešití. Jedna známá metodaβ pro zajištění tohoto požadavku, tj. že sešívané μ

oblasti jsou přesně k sobě přiloženy, spočívá v deformování a dočasném upnutí částí zpracovaného předmětu u sebe, což je prováděno jako předběžná operace před přistavením předmětu k jehle. Při takovémto přidežení a deformovaném předmětu mohou být/ jeho části sešity dohromady podél požadované, dráhy sešití, bez další potřeby nastavování polohy některé z nich.

Táto .metoda...je však náročná na čas, protože deformování a 4/

dočasné upínací operace se provádí v podstatě manuálně.

U jiné metody jsou části zpracovávaného předmětu posouvány-do--pracovní oblasti stroje, přičemž pracovník musí zajistit, že jsou postupně tvarovány tak, aby se tyto části navzájem překryly a pak aby takto byly dodány do pracovní oblasti stroje. V tomto případě je tak kvalita této operace ponechána pouze na zkušenostech pracovníka, přičemž je časově náročná a vyžaduje značnou a setrvalou koncentraci pracovníka.

Podstata vynálezu

Účelem předloženého vynálezu je překonat problémy spojené se známými způsoby přípravy dvou částí zpracovávaného předmětu výše zmíněného typu, pro přistavení do pracovní oblasti pracovního stroje. Tento ucel je řešen podle předloženého vynálezu tím, že pro umocnění zpracování částí zpracovávaného předmětu, na jejich zvolených oblastech, jenž nejsou navzájem podél své celé délky navzájem polohové přizpůsobeny pokud jsou v ploché poloze) je zařízení opatřeno svěracím prostředkem pro sevření zpracovávaného předmětu, obsahujícím dva prvky, každý ovládající jednu z částí zpracovávaného předmětu tak, aby se tytév části pohybovaly příčně k pracovní dráze, přičemž obé části zůstávají sevřeny a jsou přisunuty postupně do požadované \polohy v pracovním místě, kdy se překrývají. Zařízení je \ opatřeno pohonným prostředkem pro zajištění tohoto pohybu. ·ι

Je výhodné, že při činnosti zařízení podle předmětného vynálezu, kdy části zpracovávaného předmětu jsou postupně posouvány pracovní oblastí, je vzájemná poloha mezi vybranými oblastmi částí zpracovávaného .předmětu měněná a to rovněž postupně, aby tyto vybrané oblasti se dostaly^v požadované vzájemné poloze do pracovní oblasti, kde mohou být bez změny této polohy zpracovány. Tímto způsobem, navzdory ^skutečnosti, že když tyto části jsou položeny na plocho a vybíhané oblasti neleží v požadované vzájemné poloze podél celé ^své délky, jsou přisunuty do žádané polohy a mohou být v teto poloze zpracovány.

U zařízení podle předloženého vynálezu je každý prvek svěracího zařízení tvořen kuželovým válečkem, otočně uioženým na ose. Pojmu kuželový, který je zde použit, je\nutno rozumět tak, že se jedná o váleček ve tvaru komolého kužele. Osy válečků se zde navzájem protínají v pracovním místě stroje. Použitím kuželových válečků, každá část zpracovávaného předmětu může být přiměřeně sevřena v součinnosti s nosným prostředkem, podél čáry styku, přičemž současně se může natáčet kolem osy umístěné v pracovním místě, tj. kolem pracovního bodu resp. vpichu jehly a tak dosáhnout, že vybrané oblasti budou ustaveny do vzájemné požadované polohy potřebné pro jejich zpracování v dalším sousedním pracovním bodě, resp. vpichu jehly.

Třebaže v některých případech může být výhodné a žádoucí pro nosný prostředek částí zpracovávaného předmětu, že je vytvořen jako plochý s povrchem o malém tření, bylo zjištěno jako obecně výhodné, vytvořit nosný prostředek se dvěmi kuželovými válečky, přičemž každý z těchto válečků funkčně spojen s odpovídajícím válečkem svěracího prostředku, který se otáčí kolem své osy.

Přehled obrázků na výkresech obrázek 1 představuje schematický boční pohled na zařízení pro polohování zpracovávaného předmětu podle předloženého vynálezu, znázorněného v jeho pracovní poloze. Zařízení je zde vztaženo k součástem šicího stroje.

Obrázek 2 představuje schematický perspektivní pohled ze strany vstupu do šicího stroje, znázorňující dvě části zpracovávaného předmětu sevřené mezi nosným prostředkem zařízení v době, kdy jsou podávány k jehle šicího stroje béhanL doby.. pro „sešití.

Obrázek 3 představuje schematický pohled na půdorys dvou částí zpracovávaného předmětu, které jsou sešívány dohromady, přičemž jsou sevřeny jako bylo uvedeno.

Obrázek 4 představuje schematický nárys uspořádání podle obrázku 3.

Obrázek 5 představuje řadu schematických bočních pohledů, zobrazujících sekvenci kroků operace, prováděné zařízením.

Obrázek 6 představuje schematický částečný půdorys, zobrazující snímací prostředek zařízení, zejména polohování odrazné snímací desky mezi dvěma částmi zpracovávaného předmětu', který má být sešit.

Obrázek 7 představuje schematický pohled, zobrazující vztah mezi snímacím prostředkem a částmi zpracovávaného předmětu při činnosti zařízení.

Příklad provedeni

Zařízení pro polohování zpracovávaného předmětu podle předloženého vynálezu, které bude dále popsáno, je konstruováno a upraveno tak, aby spolupracovalo ve spojení se šicím strojem majícím šicí hlavu 2, nesoucí běžnou šicí jehlu t 4, konající vratný pohyb a nosnou desku 8, pro nesení zpracovávaného předmětu, upravenou na výstupní straně šicí jehly 4, přičemž části zpracovávaného předmětu, když jsou sešívány dohromady, jsou posouvány zprava do leva. Pod nosnou deskou 8 je umístěn člunek 6, - který běžným způsobem spolupracuje se šicí jehlou 4. Šicí jehla 4 je upravena pro vratný pohyb'podél osy A, která leží v rovině obrázku 1.

Zařízení pro polohování zpracovávaného předmětu, zobrazené na obrázku 1 v- pracovní poloze ve vztahu k šicí hlavě 2, má nosný rám, který však není zobrazen, nesoucí horní saně 18 a spodní saně 20. Horní saně 18 jsou uchyceny na nosiči 50 pro pohyb nahoru vzhledem ke spodním saním 20, působením¹ pneumatického motoru (není zobrazen) z důvodů, které budou dále uvedeny. ·

Nosná ramena 14, uchycená k horním saním 18 jsou dvakrát zalomena, na obr. 1 je ukázáno pouze jedno. Ramena 14 jsou prostorově oddělena. Každé rameno 14 má vodorovnou část 36 a i obecně směrem dolu procházející část 38,· odkloněnou od svislice. U spodního konce každého ramene 14 je uchycen čep s osou 11 válečku ve tvaru komolého kužele 10 resp. 22 tvořících svěrací 'prostředek zařízení pro sevřeni zpracovávaného předmětu. Zařízení rovněž obsahuje pohonný prostředek, pro každý váleček 10, 22 ve formě krokového motoru 52, jehož prostřednictvím válečky 10, 22 rotují kolem svých os 11 čepu.

.Ke spodním saním 20 jsou uchycena dvě spodní nosná ramena 16, z nichž jedno jé zobrazeno na . obrázku 1. Spodní nosná.ramena 16 jsou prostorově oddělena, jedno z ramen je rovnoběžné s rovinou obrázku 1.

Každé spodní nosné . rameno 16 prochází obecné směrem nahoru, ale je odkloněno od svislice. U horního konce každého spodního nosného ramene 16 je nesen na čepu s osou 13 váleček 12 resp. 24 ve tvaru komolého kužele, které tvoří část nosného prostředku zařízení. Nosné válečky 12, 34, které jsou uspořádány tak, aby spolupracovaly každý s jedním z válečků 10,. .22, „které se otáčejí volně.,

Válečky 10, 12 zobrazené na výkresu 1. jsou zobrazeny v pracovní poloze, ve které první část zpracovávaného předmětu 30 je těmito válečky 10, 12 sevřena a tato část zpracovávaného předmětu 30 je připravena pro přijetí šicí jehly 4, která je právě nad úrovní vstupu na nosnou desku 8. Válečky 22, 34 nezobrazené na obrázku 1, slouží podobně k sevření- . druhé části zpracovávaného předmětu 32· Odklony nosných ramen 14, 16 jsou takové, že v jejich pracovní poloze osy rotace válečků, tj. osy čepu 11 a 13 se navzájem protínají a rovněž se protínají s osou A vratného pohybu jehly. 4.

Sada válečků 10 a 12, zobrazená na obrázku l a sada válečků 22 a 34, zde nezobrazená, jsou uspořádány tak, že každá je k jedné straně šicí dráhy 28, viz obrázek 3. Tato šicí dráha 28 protíná osu. A v pravém úhlu. Pro posuv částí zpracovávaného předmětu k šicí jehle 4 šicího stroje slouží poháněči prostředky ve formě synchronizovaných krokových motorů 54, 56, přičemž tyto motory 54 a 56 jsou psojeny s nosičem 50 horních sani 18 a se spodními saněmi 20. Motory 54 a 56 nesou na svých výstupních hřídelích pastorky S8, 60, které zabírají s ozubenými tyčemi 62 a 64, které jsou připevněny k nosiči 50, resp. spodním saním 20. Synchronizovanou činností krokových motorů 54 a 56, ramena 14 a 16 a válečky 10, 12, 22, 24 jimi nesené, se mohou pohybovat směrem dopředu a dozadu podél zpracovávaného předmětu podávaného' ve směru F označeného na obrázku 3 Šipkou, což bude podrobněji vysvětleno dále s odkazem na obrázek 5.

obrázek 2 schematicky znázorňuje, jak dvě sady válečků 10, 12 a 22, 34 působí na dvě části 30, 32 zpracovávaného předmětu, které mají být sešity dohromady šicí jehlou 4. Dvěma částmi 30 a 32 zpracovávaného předmětu mohou být typicky svršky boty, které v průběhu vzájemného sešívání tvoří trojrozměrnou konstrukci, ale alternativně mohou obsahovat dvě části jednoduchých komponent boty, které jsou spojeny sešitím.

Na obrázku 3 jsou částečně ukázány šicí jéhlou 4 sešité dvě části 30 a 32 zpracovávaného předmětu, přičemž každá část 30 a 32 má vybrané oblasti dále označované jako sešití, které musí být přizpůsobeny šicí dráze 28. Na obrázku 3 je jedna sešívaná oblast označena řadou bodů a druhá řadou křížků. Tvary částí 30 a 3_2 zpracovávaného předmětu jsou takové, že když tyto části 30' ^a 1? leží v rovině, tak sešívané oblasti se nepřekrývají podél celé jejich délky, jak je to zřejmé z obrázku 3, a to ze skutečnosti, že sešívané oblasti 24, 26 se rozbíhají u konce, kde materiál vchází ý k jehle 4 resp. v místě přilehlém k válečkům'10; 12, 22, 34 sešívané oblasti 24 a 26 jsou umístěny v obvyklé, známé vzdálenosti od okrajů uvedených částí 30, 32 zpracovávaného předmětu.

Protože . sešívané oblasti 24 a 26 se navzájem δ

nepřekrývají tak, aby mohly být sešity dohromady podél požadované šicí dráhy 28, musí být nejdříve zkrouceny tak, aby byly donuceny se navzájem překrývat a to před sešívací jehlou 4. K tomuto slouží válečky 10, 12, 22 a 34 spolupracující tak, aby natáčely části 30 a 3_2 vzhledem k sobe, okolo osy označené S, souhlasné s průsečíkem os válečků, což postačuje k tomu, aby sešívané oblasti 24 a 26 byly donuceny zaujmout požadovanou polohu, při které se překrývají.

ť

U popsaného zařízení tato osa S je totožná s osou A, po které koná šicí jehla 4 vratný pohyb a to v okamžiku, kdy šicí jehla 4 je v poloze, kdy proniká naposledy vytvořeným vpichem, jak je to znázorněno na obrázku 3. Když je každá ze sad válečků 10, 12, 22 a 34 v záběru s odpovídající částí zpracovávaného předmětu, , otáčení válečků 10, 12, 22 a 34 pak způsobí natočení uvedených částí 30 a 32 kolem osy S, která je také nej bližším bodem směrem k válečkům 10, 12, 22, 34, ve kterém jsou části 30 a 32 spojeny dohromady. Části 30 a 32 zpracovávaného předmětu se tak otáčejí kolem naposledy vytvořeného vpichu. Současné se natáčejí části 30 a 32 zpracovávaného předmětu tak způsobují, že dosud nesešité sešívané oblasti 24 a 26 jsou nuceny zaujímat požadované vzájemné-· «polohy, kdy se překrývají, postupně pro každé vytvoření stehu, svým příčným pohybem, tj. doleva nebo doprava, jak je to zřejmé z obrázku 3, s ohledem na směr F podávání zpracovávaného kusu. Když je vykonán příčný pohyb částí 30 a 32 a sešívané oblasti 24 a 26 jsou dotlačeny do svých požadovaných, překrývajících se poloh, otáčení válečků ustane. Části 30 a 32 zpracovávaného předmětu jsou potom sevřeny v poloze během otáčení kolem jehly 4 a posouvány , aby došlo ke shodě místa dalšího stehu s osou jehly 4, konající vratný pohyb. Proces je potom opakován pokud nejsou obě části 30 a 32 zpracovávaného předmětu vzájemně sešity podél cel-é šicí dráhy 28.

obrázek 4 znázorňuje .. účinek, který je dosažen-sešitím částí 30 a 32 zpracovávaného předmětu, vytvářející trojrozměrný tvar počátečních dvojrozměrných částí. Jak je zřejmé z obrázku 4, zrkoucení částí 30 a 32 způsobí, že po sešití se vytvoří za šicí jehlou 4 vlna směrem nahoru.

Obrázek 5 znázorňuje sled technologických kroku označených i-iv, kterými je jedna část 30 z obou částí 30 a 32 zpracovávaného předmětu dodávána k šicí jehle 4. Stejný · sled kroků je prováděn druhou částí 12. Jak je zobrazeno u kroku i, část zpracovávaného předmětu je sevřena válečky 10 a 12. V tomto čase jehla 4 proniká skrze část 30 a tudíž osy A a S jsou totožné. Zatímco část 30 zpracovávaného předmětu je sevřena, váleček 10 rotuje tak, aby natáčel část 30 kolem osy S, přičemž podobně je natáčena druhá část 32, dokud sešívané oblasti 26 a 24 nejsou v požadované poloze, kdy se překrývají. Nosné válečky 12, 34 se otáčejí volně spolu s částmi 30 a 32 zpracovávaného předmětu.

Při kroku ii je jehla 4 vytažena z částí 30 a 32 zpracovávaného předmětu a válečky 10, 12, 22, 34 jsou posunuty působením motorů 54 a 56 o délku jednoho stehu, přičemž části 30 a 32 zpracovávaného předmětu zůstávají sevřeny v uvedeném vzájemném vztahu.

Při kroku iii je vytvořen další steh jehlou 4, opětně pronikající částmi 30 a 32, přičemž toto proniknutí je následováno tím, že válečky 10, 12, 22, 34 současně vyjdou ze záběru s částmi 30 a 32 pomocí horních saní 18, které se vzhledem k nosiči 50 zvednou a jsou vráceny do výchozí pozice působením motorů 54 a 56.

Při kroku iv jsou válečky 10, 12, 22 a 34 opět posunuty do záběrů s částmi 30 a 32 zpracovávaného kusu klesnutím horních saní 18 vzhledem k nosiči 50 a tak se dostanou opět do pracovní polohy.

Tento cyklický proces probíhá až do ukončení sešití částí 30 a 32 zpracovávaného předmětu podél celé šicí dráhy

28.

Pr.o,. řízení pohybu částí 30 a 32 zpracovávaného předmětu, aby se navzájem ustavily sešívané oblasti 24 a 26 v požadované poloze se vzájemným překrytím, je zařízení podle předloženého vynálezu dále opatřeno snímacím prostředkem, který je obsažen na obrázcích 6 a 7. Snímací prostředek řídí činnost krokových motorů 52, pohánějících válečky 10 a 22 snímáním polohy okraje každé části 30 a 32 zpracovávaného předmětu. Jak již bylo zmíněno výše, každá sešívaná oblast 24, 26 každé části 30 a 32 zpracovávaného předmětu je ve známé vzdálenosti od takovéhoto okraje. Snímací prostředek obsahuje odrazovou snímací desku 40, která je umístěna mezi oběma částmi 30 a 32 zpracovávaného předmětu, přičemž vyčnívá mezi nimi před jehlou 4, zejména v oblasti sousedních následujících bodů vpichů společně se dvěma čidly 42 a 44 spojenými s každou vyčnívající částí snímací odrazové desky 40. Každé z čidel 42 a 44 je umístěno na opačné straně částí zpracovávaného předmětu, jejíchž okraj má být snímán, proti snímací.odrazové desce 40. Každé z čidel 42 a 44 je opatřeno /

vysílačem a přijímačem. Světlo je vysíláno z čidla 42, 44 a odráženo snímací /odrazovou deskou 40 k přijímači a to tak dlouho, pokud není/ cesta světla z čidla 42, 44 k snímací odrazové desce 40 přerušena částmi zpracovávaného předmětu. V případě přerušení světla z čidla 42 nebo 44 jdoucího ke s, snímací odrazové desce 40 je, jako odezva na toto přerušení, generován signál pro příslušný motor 52, aby zastavil činnost a tudíž aby i válečky 10, 20 s ním spojené se přestaly ji otáčet. Například/ v případě první části 30, otáčení válečku

JI vyvolá pohyb',první časti 30 zpracovávaného výrobku zleva

ií li

11-/íL· doprava, jak je to zřejmé z obrázků 6 a 7. Odrazová deska 40 je usazena tak, že cesta mezi vysílačem světla a odrazovou deskou 40 se přeruší, když první část 30 zpracovávaného předmětu dosáhne polohy, ve které bude v požadované, překrývající se poloze s druhou částí 32 zpracovávaného předmětu, která byla do této polohy přisunuta podobným způsobem. Když se světlo z vysílače světla k odrazné desce 40 přeruší, tak příčný pohyb první části 29 zpracovávaného předmětu vlivem pohonu od motoru 52, ustane. Někdy nastane případ, že část zpracovávaného předmětu přeruší světlo, přičemž bude nutný pohyb v opačném směru. V takovémto případě část zpracovávaného předmětu bude posouvána dokud se průchod světla neobnoví, aby pak bylo opět přerušeno.

případech, přisouvány

Třebaže vynález byl výše popsán se zaměřením na šicí stroj, je zřejmé, že je rovněž také využitelný v jiných kde části zpracovávaného předmětu jsou postupně do pracovního prostoru krokově nebo plynule, například pro spojení částí zpracovávaného předmětu pomocí lepidla.

Claims

1. Polohovací zařízení pro zpracovávaný předmět, kterým mohou být dvě části zpracovávaného předmětu svými zvolenými oblastmi ustaveny do požadované vzájemné polohy a postupně v této poloze posouvány přes pracovní místo stroje, kde jsou ve zvolených oblastech postupné prováděny pracovní operace, opatřené-nosným prostředkem pro nesení částí zpracovávaného předmětu, svěracím . prostředkem pro sevření části zpracovávaného předmětu v požadované vzájemné poloze a posouvacim prostředkem pro posun sevřených částí zpracovávaného předmětu podél požadované dráhy pracovním místem, vyznačující se tím, že pro umožnění provedení

-v pracovní operace na částech zpracovávaného předmětu ( 30, 32) v jejích vybraných oblastech (24, 26), které když leží v podstatě v rovině nejsou podél celé své délky přizpůsobeny jedna druhé, je svěrací prostředek (10, 22) opatřen dvěma prvky (10, 22), kdy vždy jeden je v záběru s jednou ze dvou částí zpracovávaného předmětu (30, 32) pro zajištění jejich pohybu v příčném směru k dráze (28), při kterém části zpracovávaného předmětu (30, 32) se svými vybranými oblastmi ( 24, 26) zůstávají sevřeny, aby tak byly postupné přisunuty do, pracovního místa (4), přičemž pro zajištění pohybu prvků (10, 22⁶) j‘e zařízení opatřeno pohonným prostředkem ( 52).

2. Polohovací zařízení pro zpracovávaný předmět, kterým mohou být dvě části zpracovávaného předmětu svými zvolenými oblastmi ustaveny do polohy, ve které se překrývají a ve které jsou postupné, posouvány přes pracovní místo šicího stroje, ve kterém je umístěna jehla, konající vratný pohyb pro provádění postupného sešívání podél zvolených oblastí, opatřené nosným prostředkem, pro nesení částí zpracovávaného předmětu, svěracím prostředkem spolupracujícím s nosným prostředkem, pro sevření částí zpracovávaného předmětu v požadované vzájemné poloze a posouvacim prostředkem pro posun sevřených částí zpracovávaného předmětu podél požadované dráhy přes pracovní místo vyznačující se tím, že pro umožnění provedeni pracovní operace na částech zpracovávaného předmětu ( 30, 32) v jejich zvolených oblastech ( 24, 26), které když leží v podstatě v rovině, nejsou podél své celé délky překryty, je svěrací prostředek (10, 22) opatřen dvěma prvky (10, 22)', z nichž jeden je vždy v záběru s jednou částí zpracovávaného předmětu (30, 32), pro zajištění jejich pohybu . v příčném směru k dráze (28), při kterém části zpracovávaného předmětu ) 30, 32) zůstávají sevřeny, aby tak byly postupně >

přisunuty v požadované vzájemné poloze do pracovního místa (4), přičemž pro zajištění pohybu prvků (10, 22) je zařízení opatřeno pohonným prostředkem ( 52).

3. Polohovací zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že pohonný prostředek (52) je uváděn v činnost v časové vazbě na vratný pohyb jehly (4) šicího stroje, aby tak příčný pohyb částí zpracovávaného předmětu (30, 32) byl vykonán v okamžiku, kdy jimi pronikla jehla (4), přičemž posouvací prostředek (54, 56) je rovněž ovládán v časové vazbě na vratný pohyb jehly (4), aby tak části zpracovávaného předmětu ( 30, 32) byly posunuty, .když jehla (4) není v záběru s částmi zpracovávaného předmětu (30, 32).

4. Polohovací zařízení podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že nosný prostředek {14/ 34) pro nesení částí zpracovávaného předmětu a svěrací prostředek (10, 22) jsou uchyceny s možností pohybu směrem od sebe a k sobě> tudíž pro sevření a uvolnění .částí zpracovávaného předmětu ( 30, 32) umístěného mezi nimi a jsou neseny na - saních (18, 20) pro dopředný a zpětný pohyb, přičemž dopředný pohyb je proveden při sevřených částech zpracovávaného předmětu (30, 32), aby se tak tyto posunuly, zatímco zpětný pohyb je proveden při uvolněných částech zpracovávaného předmětu (30, 32), ale ‘ T

s. jehlou ' (4) procházející těmito částmi zpracovávaného předmětu ( 30, 32).

5. Polohovací zařízení podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že každý prvek (10, 22) svěracího prostředku (10, 22) je tvořen kuželovým válečkem (10, 22) uloženým otočně kolem osy (11), přičemž jejich osy (11) se navzájem protínají v pracovním místě (4).

6. Polohovací zařízeni podle nároku 5-, vztaženého k některému z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že dvě navzájem protínající se osy (11) se protínají také s osou (A) podél níž koná jehla (4) vratný pohyb.

7. Polovací zařízení podle nároku 5 nebo 6 vyznačující se tím, že nosný prostředek (12, 34) pro nesení částí zpracovávaného předmětu (30, 32), obsahuje dva kuželové válečky (12, 34) otočně uložené na osách (13), každý z nich přiřazený k jednomu z válečků (10, 22), svěracího prostředku (10,, 22), přičemž osy (13) válečků (12, 34) a osy (11, 11, A) se navzájem protínají v pracovním místě (4).

8. Polohovací zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že válečky (12, 34) nosného prostředku se otáčejí volně.

9. Polohovací zařízení podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že je opatřeno snímacím prostředkem (40, 42, 44) pro zjištění polohy okrajů částí zpracovávaného předmětu ( 30, 32), přičemž snímacím prostředkem ( 40, 42, 44) je ovládána činnost hnacího prostředku (52) za účelem postupného dosahování vzájemné požadované polohy zvolených oblastí ( 24, 26) částí zpracovávaného přdmětu ( 30, 32).

10. Polohovací zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, žé snímací prostředek (40, 42, 44) zahrnuje deskový člen (40), umístěný mezi částmi zpracovávaného předmětu ( 30, 32) a vyčnívající z nich před pracovním místem (4) ve směru proti postupu částí zpracovávaného předmětu (30, 32), kde deskový člen (40) má povrchovou odrazivost pro světlo odlišnou od této u částí zpracovávaného předmětu (30, 32), přičemž dále zahrnuje dva páry vysílač světla/přijímač světla (42, 44), každý z nich přiřazený jedné části zpracovávaného předmětu (30, 32), které v součinnosti s vyčnívajícími částmi deskového¹ členu (40) umožňují stanovit polohu okrajů částí zpracovávaného předmětu (30, 32).