CZ396992A3 - Organometallic complexes containing copper, concentrates and diesel oil in which said complexes are comprised - Google Patents

Description

Organokovové komplexy nafta obsahující tyto

Oblast techniky

Vynález se týká měď a koncentrátů a motorové nafty obsahujících tyto komplexy. Tato motorová nafta je vhodná pro vznětové (neboli také naftové nebo dieselové) motory vybavené výfukovým systémem s lapačem částic. Tyto organokovové komplexy obsahující měď podle uvedeného vynálezu se používají ke snížení zápalné teploty vypouštěných výfukových částic zachycených v uvedeném lapači. Uvedená organokovové sloučenina obsahující měď představuje rozpustnou nebo stabilně dispergovatelnou látku v motorové naftě, přičemž je odvozena od (i) organické sloučeniny obsahující přinejmenším dvě funkční skupiny připojené na uhlovodíkovou část a (ii) kovové reakční složky obsahující měď, která je schopna vytvořit komplexní sloučeninu s uvedenou organickou sloučeninou (i). Měď může být kombinována s jedním nebo více kovy vybranými ze skupiny zahrnující sodík Na, draslík K, hořčík Mg, vápník Ca, stroncium Sr, baryum Ba, vanad V, chróm Cr, molybden Mo, železo Fe, kobalt Co, zinek Zn, bór B, olovo Pb, antimon Sb, titan Ti, mangan Mn a zirkonium Zr.

Dosavadní stav techniky

Vznětové (neboli naftové nebo dieselové) motory jsou používány jako motory pro automobily a stroje s velkou nosností nebot mají relativně nízkou spotřebu paliva a lepší kilometrový výkon. Ovšem vzhledem k provozním charakteristikám vypouští tyto vznětové motory do okolního ovzduší velké množství sazí ve formě velmi jemných kondenzovaných částic nebo ve formě aglomerovaných částic v porovnání s benzínovými motory. Tyto částice nebo kondenzáty se někdy označují jako dieselové saze, přičemž emise těchto částic nebo sazí znečišťuje životní prostředí a je proto nežádoucí. Kromě toho bylo zjištěno, že tyto dieselové saze jsou bohaté na kondenzované uhlovodíky obsahující více kruhů, přičemž některé z těchto látek byly označeny jako karcinogenní. Vzhledem k výše uvedenému bylo u těchto vznětových motorů navrženo používat lapačů částic neboli filtrů, které by byly schopné zadržovat částice sazí nebo kondenzované částice před jejich vypouštěním do atmosféry.

Běžné provedení těchto lapačů nebo filtrů je takové, že jsou tvořeny tepelně odolným filtračním elementem, který je vytvořen z porézních keramických nebo kovových vláken, a elektrickou ohřívací jednotkou pro zahřátí a zapálení uhlíkových částic zachycených na tomto filtračním elementu. Použití této elektrické ohřívací jednotky je nutné, neboť teplota výfukových plynů vypouštěných ze vznětových motorů za normálních pracovních podmínek není dostatečná ke spálení takto nahromaděných sazí zachycených ve filtru nebo v lapači. Obecně je možno konstatovat, že je třeba použít teplot pohybujících se v rozmezí od asi 450 do 600 °C, přičemž uvedená ohřívací jednotka umožňuje nezbytné zvýšení teploty výfukových plynů na úroveň, která je potřebná k zapálení částic zachycených a shromážděných v lapači a tím k regeneraci tohoto lapače. Jinak řečeno, během provozu nastává ukládání částic uhlíkových sazí v tomto lapači a tento lapač by se takto mohl eventuálně ucpat, což by způsobilo provozní problémy v důsledku vytvoření zpětného tlaku. Výše popsané lapače s tepelnou ohřívací jednotkou podle dosavadního stavu techniky neřeší tento problém úplně, neboř teplota výfukových plynů je nižší než zápalná teplota uhlíkových částic při normálním fungování motoru, přičemž teplo vyvinuté tepelnou ohřívací jednotkou je v případě velkých objemů odváděných výfukových plynů odvedeno společně s těmito vypouštěnými výfukovými plyny. V alternativním provedení je možno vysokých teplot v lapači dosáhnout periodickým obohacováním spalované směsi vzduchu a paliva ve vznětovém motoru, čímž se dosáhne zvýšení teploty výfukových plynů. Ovšem toto zvýšení teploty může způsobit vyřazení regeneračního procesu z provozu v důsledku vzniku vysokých lokalizovaných teplot, a zároveň to může vést k poškození lapače.

Podle dosavadního stavu techniky bylo rovněž navrženo kontrolování tvorby částic v lapači snižováním zápalné teploty těchto částic tak, aby tyto částice byly podle tohoto řešení spalovány při nejnižších možných teplotách. Jednou z metod snižování této zápalné teploty je přidávání činidla zlepšujícího spalování k těmto vypouštěným výfukovým částicím, přičemž nejpraktičtějším způsobem přidávání tohoto činidla zlepšujícího spalování k těmto vypouštěným výfukovým částicím je přidávat toto činidlo zlepšující spalování přímo k palivu. Jako činidel zlepšujících spalování a přidávaných do paliv, včetně motorové nafty, bylo podle dosavadního stavu techniky navrženo používat sloučenin mědi.

Podle organizace Spojených států amerických U.S. Environmental Protection Agency (EPA) bylo odhadnuto, že průměrný obsah síry v motorové naftě používané ve vozidlech pro provoz na dálnicích je přibližně 0,25 % hmotnostního, přičemž povinností je snížit tuto hladinu na maximálně 0,05 % hmotnostního v termínu od 1. října 1993.

Rovněž Evropské společenství vyžaduje, aby se u motorové nafty dosáhlo minimálního cetanového čísla 40 (neboli aby se splnil požadavek maximální hladiny aromatických látek 35 %). Cílem těchto nařízení je snížit obsah sulfátů ve formě částic a uhlíkových a organických emisí ve formě částic, viz. Federal Register, Vol. 55, č. 162, 21. srpen 1990, str. 34120-34151. Dosud ovšem nebyly v běžné praxi realizovány resp. použity žádné kompozice motorové nafty s malým obsahem síry ani žádné technologie pro splnění těchto emisních požadavků. Jedna z možností jak splnit tyto požadavky na snížení obsahu uvedených emisí je vyvinout aditivum pro motorovou naftu s malým obsahem síry, které by bylo možno účinným způsobem použít v podmínkách aplikování motorové nafty s malým obsahem síry pro snížení zápalné teploty uhlíkových sazí, které jsou zachycovány ve formě částeček v lapači vznětového motoru.

V patentu Spojených států amerických č. 3 346 493 jsou popisovány mazací kompozice obsahující kovové komplexní sloučeniny připravené z reakčních produktů jantarové kyseliny substituované uhlovodíkovými skupinami (jako je například anhydrid kyseliny jantarové substituovaný polyisobutylenem) s alkylenaminy (jako jsou například polyalkylenpolyaminy), přičemž tyto komplexní sloučeniny se připraví reakcí přinejmenším asi 0,1 ekvivalentu kovové sloučeniny tvořící komplex s výše uvedenými reakčními produkty. Uvedeným použitým kovem je kov, který má atomové číslo v rozmezí od 24 do 30 (jako jsou například chróm Cr, mangan Mn, železo Fe, kobalt Co, nikl Ni, měď Cu a zinek

Zn) .

V patentu Spojených států amerických č. 4 673 412 se popisují palivové kompozice (jako například motorová nafta, palivové destiláty, topné oleje, těžké oleje, palivo pro skladování v zásobnících) obsahující kovové sloučeniny a oxim. V tomto patentu se uvádí, že paliva obsahující tuto kombinaci jsou stabilní při skladování a rovněž jsou účinná při snižování tvorby sazí ve výfukových plynech motorů s vnitřním spalováním. Ve výhodném provedení je podle tohoto patentu sloučeninou kovu komplexní Mannichova báze obsahující přechodný kov, přičemž tato Mannichova báze je odvozena od (A) aromatického fenolu, (B) aldehydu nebo ketonu, a (C) aminu obsahujícího hydroxylovou a/nebo thiolovou skupinu. Vhodnými kovy jsou pro tyto účely měď Cu, železo Fe, zinek Zn, kobalt Co, nikl Ni a mangan Mn.

V patentu Spojených států amerických č. 4 816 038 jsou uváděny palivové kompozice (jako například motorová nafta, palivové destiláty, topné oleje, těžké oleje, palivo pro skladovaní v zásobnících) obsahující reakční produkt komplexní sloučeniny přechodného kovu a aromatické Mannichovy báze obsahující hydroxylové a/nebo thiolové skupiny se Schiffovou bází. V tomto patentu se uvádí, že paliva obsahující tuto kombinaci jsou stabilní při skladování a rovněž jsou účinná při snižování tvorby sazí ve výfukových plynech motorů s vnitřním spalováním. Tato Mannichova báze je odvozena od (A) aromatické sloučeniny obsahující hydroxylové a/nebo thiolové skupiny, (B) aldehydu nebo ketonu, a (C) aminu obsahujícího hydroxylové a/nebo thiolové skupiny. Mezi vhodné kovy, které je možno v tomto případě použít, patří měď, železo Fe, zinek Zn a mangan Mn.

V PCT patentu č. WO 88/02392 se uvádí postup provozování vznětového motoru (neboli dieselového motoru) vybaveného výfukovým systémem s lapačem částic, při kterém se dosahuje snížení podílu shromážděných výfukových částic zachycených v tomto lapači. Podstata této metody spočívá v provozování tohoto vznětového motoru za použití paliva obsahujícího účinné množství sloučeniny nebo komplexu titanu nebo zirkonia, při kterém se dosáhne snížení zápalné teploty vypouštěných výfukových částic zachycovaných v uvedeném lapači.

Podstata vynálezu

Uvedený vynález se týká organokovových komplexních sloučenin obsahujících měď, koncentrátů a motorové nafty obsahující tyto komplexy. Tato motorová nafta je vhodná pro vznětové motory (neboli dieselové nebo naftové motory) vybavené výfukovým systémem se zachycovačem částic. Organokovová komplexní sloučenina obsahující měd se používá ke snížení zápalné teploty vypouštěných výfukových částic zachycených v lapači. Tato organokovová komplexní sloučenina obsahující měd je rozpustná nebo stabilně dispergovatelná v uvedené motorové naftě, přičemž je odvozena od (i) organické sloučeniny obsahující přinejmenším dvě funkční skupiny připojené na uhlovodíkový zbytek a (ii) kovové reakční složky obsahující měd, která je schopná vytvořit komplex s uvedenou organickou sloučeninou (i). Uvedenými funkčními skupinami jsou :

=x, -xr, -nr₂, -no₂, =NR, =NXR, =N-R*-XR,

-N-(R*N)_a-R, -P(X)XR, -P(X)XR, -CN, -N=NR a -N=CR₂;

II I I

R R XR R ve kterých znamená :

X kyslík nebo síru,

R znamená vodík nebo hydrokarbylovou skupinu,

R* znamená hydrokarbylenovou skupinu nebo hydrokarbylidenovou skupinu, a a znamená číslo (jako například číslo od nuly do asi

10).

Méd’ obsažená v této organokovové komplexní sloučenině může být kombinována s jedním nebo více kovy vybranými ze skupiny zahrnující sodík Na, draslík K, hořčík Mg, vápník Ca, stroncium Sr, baryum Ba, vanad V, chróm Cr, molybden Mo, železo Fe, kobalt Co, zinek Zn, bór B, olovo Pb, antimon Sb, titan Ti, mangan Mn a zirkonium Zr. Uvedený vynález rovněž ve svém rozsahu zahrnuje způsob provozu vznětových motorů, které jsou vybaveny výfukovým systémem s lapačem vypouštěných výfukových částic, a ve kterých se používá jako paliva uvedené motorové nafty.

Výše uvedeným termínem hydrokarbyl a podobnými odvozenými termíny jako jsou například hydrokarbylen, hydrokarbyliden, na bázi uhlovodíku, atd. se v kontextu uvedeného vynálezu míní chemická skupina, která obsahuje atom uhlíku přímo připojený ke zbytku molekuly a která má uhlovodíkový nebo převážně uhlovodíkový charakter. Těmito skupinami jsou míněny například následující zbytky :

(1) uhlovodíkové skupiny, to znamená například alifatické skupiny (jako jsou například alkylové skupiny nebo alkenylové skupiny), alicyklické skupiny (jako jsou například cykloalkylové skupiny nebo cykloalkenylové skupiny) , aromatické skupiny, aromatické zbytky substituované alifatickými a alicyklickými skupinami, alifatické a alicyklické zbytky substituované aromatickými skupinami a podobné další skupiny, a rovněž tak do této skupiny náleží cyklické skupiny, u nichž je kruh uzavřen jinou další částí molekuly (to znamená, že libovolné dva uvedené substituenty mohou společně tvořit alicyklickou skupinu). Tyto skupiny jsou běžně pracovníkům pracujícím v tomto oboru známé. Jako příklad těchto skupin je možno uvést methylovou skupinu, ethylovou skupinu, oktylovou skupinu, decylovou skupinu, oktadecylovou skupinu, cyklohexylovou skupinu, fenylovou skupinu, atd.

(2) Substituované uhlovodíkové skupiny, to znamená skupiny obsahující neuhlovodíkové substituenty, které v souvislosti s uvedeným vynálezem nemění převážně uhlovodíkový charakter této skupiny. Pro odborníky pracující v daném oboru jsou vhodné skupiny tohoto charakteru zřejmé. Jako příklad těchto skupin je možno uvést halogeny, hydroxyskupinu, nitroskupinu, kyanovou skupinu, alkoxyskupinu, acylovou skupinu, atd.

(3) Heteroskupiny, to znamená skupiny, které mají v souvislosti s uvedeným vynálezem převážně uhlovodíkový charakter a které obsahují v řetězci nebo v kruhu, které by jinak byly tvořeny atomy uhlíku, i jiné atomy než atomy uhlíku. Pro pracovníky v daném oboru je zřejmé, že mezi vhodné heteroatomy je možno zařadit například dusík, kyslík a síru.

Všeobecně je možno uvést, že na každých 10 atomů uhlíku v této hydrokarbylóvé skupině připadají maximálně asi tři substituenty nebo heteroatomy, ve výhodném provedení podle vynálezu maximálně jeden substituent nebo heteroatom.

Termínem alkylového charakteru nebo arylového charakteru a podobnými termíny se míní v podstatě totéž co bylo uvedeno výše v souvislosti s alkylovými skupinami, arylovými skupinami, a pod.

Termínem nižší se v popisu uvedeného vynálezu v souvislosti s hydrokarbylovými skupinami, alkylovými skupinami, alkenylovými skupinami, alkoxyskupinami, a pod., míní takové skupiny, které obsahují celkově až 7 atomů uhlíku.

Aromatické skupiny, které jsou uváděny v popisu uvedeného vynálezu a v patentových nárocích v souvislosti se strukturou organokovových komplexních sloučenin podle vynálezu a v dalších souvislostech, jsou označovány ve strukturních vzorcích zkratkou Ar, přičemž tyto aromatické zbytky mohou být ve formě sloučenin s jedním kruhem, jako je například fenylová skupina, pyridylová skupina, thienylová skupina, nebo se může jednat o sloučeniny s více kruhy. Tyto sloučeniny s více kruhy mohou být kondenzovaného typu, u nichž je aromatické jádro připojeno ve dvou místech na jiné jádro, jak je tomu například u naftylové skupiny, anthranylové skupiny, azanaftylové skupiny, a pod. Tyto zbytky s více kruhy mohou být rovněž spojeny vazbou, přičemž v tomto případě jsou přinejmenším dva kruhové systémy (obsahující jednotlivě buďto části s jedním kruhem nebo s více kruhy) navzájem spojeny můstkovými vazbami. Tyto můstkové vazby mohou být zvoleny ze skupiny zahrnující jednoduché vazby uhlík-uhlík, éterové vazby, keto-vazby, sulfidové vazby, polysulfidové vazby tvořené 2 až 6 atomy síry, sulfinylové vazby, sulfonylové vazby, alkylenové vazby, alkylidenové vazby, nižší alkylenéterové vazby, alkylenketo-vazby, vazby nižší alkylen-síra, nižší alkylenpolysulfidové·vazby tvořené 2 až asi 6 atomy uhlíku, aminové vazby, polyaminové vazby a směsi těchto dvouvazných můstkových vazeb. V některých případech může být přítomna více než jedna můstková vazba mezi dvěma aromatickými jádry, jako je tomu například u fluorenového jádra, které má dvě benzenová jádra spojená jak methylenovou vazbou tak kovalentní vazbou. Tento kruhový systém může být ve skutečnosti považován za útvar, který má tři kruhy, ovšem pouze dva z nich jsou aromatické kruhy. V běžném provedení ovšem obsahuje aromatická skupina pouze atomy uhlíku v aromatickém jádře jako takovém (plus libovolně přítomné alkylové nebo alkoxylové substituenty).

Uvedenou aromatickou skupinou může být aromatická skupina s jedním kruhem reprezentovaná obecným vzorcem :

Ar(Q)_m ve kterém znamená :

Ar aromatickou skupinu s jedním kruhem (jako například benzen) obsahující 4 až 10 atomů uhlíku,

Q jednotlivě každý představuje nižší alkylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu nebo nitroskupinu, a m je číslo od 0 do 4.

Jako konkrétní příklad těchto aromatických skupin s jedním kruhem je možno uvést následující zbytky :

atd., ve kterých znamená :

Me methylovou skupinu,

Et je ethylová skupina,

Pr znamená propylovou skupinu, a Nit je nitroskupina.

V případě, že aromatická skupina představuje systém s více aromatickými kondenzovanými kruhy, potom je možno obecně tyto skupiny znázornit obecným vzorcem :

ArC^ArC^m^CQjmm' ve kterém Ar, Q a m mají stejný význam jako bylo uvedeno shora, m' znamená číslo od 1 do 4, a

Q představuje pár spojených vazeb spojujících dva kruhy takovým způsobem, že je zde vytvořena část molekuly s dvěma uhlíkovými atomy společnými pro každý ze dvou z těchto sousedních kruhů. Jako konkrétní příklad těchto aromatických skupin s kondenzovanými kruhy je možno uvést následující zbytky :

Η

Η

V případě, že je touto aromatickou skupinou systém s více spojenými kruhy, potom může být tato skupina znázorněna obecným vzorcem :

Ar-(Lng-Ar) _w-(Q) _mw ve kterém znamená :

w číslo od 1 do asi 20,

Ar má stejný význam jako bylo uvedeno shora s tou podmínkou, že jsou zde dvě volné (to znamená neobsazené) valence v celkovém počtu Ar skupin,

Q a m mají stejný význam jako bylo uvedeno shora, a

Lng každý představuje můstkovou vazbu jednotlivě zvolenou ze skupiny zahrnující jednoduchou vazbu uhlík-uhlík, éterové vazby (jako je například -0-), keto vazby (jako je například vazba

O

-C- ), sulfidové vazby (jako je například vazba -S-), polysulfidové vazby obsahující 2 až 6 atomů síry (jako je například vazba -S-₂_g)z sulfinylové vazby [jako je například vazba -S(O)-], sulfonylové vazby [jako je například vazba -S(O)₂~], nižší alkylenové vazby (jako jsou například vazby

-ch₂- , -ch₂-ch₂- , -ch₂-chI

R° atd.), di-(nižší alkyl)-methylenové vazby (jako je například CR°₂-), nižší alkylenéterové vazby (jako jsou například

-ch₂o-ch₂o-ch₂—ch₂—ch₂—o—

-ch₂ch₂och₂ch₂- , -ch₂choch₂ch- ,

I I

R° R°

-ch₂chochch₂I I

R° R° atd.), nižší alkylensulfidové vazby (jako například vazby, ve kterých je jeden nebo více -0- atomů v nižších alkylenéterových vazbách nahrazen vazbou -S- ) , nižší alkylenpolysulfidové vazby (jako například spojení u nichž je jeden nebo aminové vazby

-N- ,

H ve kterých znamená alk nižší alkylenovou skupinu, atd.), polyaminové vazby (jako například

-N(alk Ν)_1-1θ více -O- atomu nahražen -S₂_₆- skupinou), (jako například

-N- , -CH₂N- , -CH₂NCH₂- , -alk-N- ,

R^L kde na neobsazené neboli volné valence na dusíku jsou připojeny atomy vodíku nebo skupiny R°) a směsi těchto můstkových vazeb (kde R° jsou nižší alkylové skupiny).

Rovněž je možné, aby jedna nebo více z těchto Ar skupin ve výše uvedených spojených aromatických skupinách byla nahražena kondenzovaným jádrem, jako je například

ArCf^ Arejím'

Jako konkrétní příklad případů, kdy aromatická skupina představuje aromatický systém s více kruhy, je možno uvést následující zbytky :

Jestliže se vezmou v úvahu takové aspekty jako cena použitých látek, jejich dostupnost, funkčnost, atd., potom se v běžném provedení volí obvykle benzenová jádra, benzenová jádra spojená nižšími alkylenovými můstkovými skupinami nebo naftalenová jádra.

Organokovové komplexní sloučeniny

Organokovové komplexní sloučeniny podle uvedeného vynálezu jsou odvozeny od (i) organických sloučenin obsahujících přinejmenším dvě funkční skupiny připojené na uhlovodíkový zbytek, a (ii) kovové reakční složky, která je schopná vytvořit komplexní sloučeninu se složkou (i).

Tyto komplexní sloučeniny jsou rozpustné nebo jsou stabilně dispergovatelné v motorové naftě. Jako komplexní sloučeniny, které jsou rozpustné v motorové naftě, jsou označovány látky, které jsou rozpustné v rozsahu přinejmenším jeden gram na litr při teplotě 25 °C. Jako komplexní sloučeniny, které jsou stabilně dispergovatelné nebo stabilně dispergované v motorové naftě, jsou označovány látky, které zůstávají v dispergovaném stavu v uvedené motorové naftě po dobu přinejmenším asi 24 hodin při teplotě 25 °C.

Složka (i) :

Organickou sloučeninu, která je uváděna jako složka (i), je možno označit jako kovové chelatační činidlo, což je všeobecně přijímaná terminologie pro tuto obecně známou skupinu chemických sloučenin popisovaných v publikacích podle dosavadního stavu techniky, viz. například Chemistry of the Metal Chelate Compounds, autoři Martell a Calvin, Prentice-Hall, lne., N.Y. (1952). Touto složkou (i) je organická sloučenina, která obsahuje uhlovodíkový zbytek a přinejmenším dvě funkční skupiny. Těmito funkčními skupinami jsou :

=x, -xr, -nr₂, -no₂, =NR, =NXR, =N-R*-XR,

-N—(R N)a-R, -P(X)XR, 1 1 1	-P(X)XR, -CN, I	-N=NR a
1 1 1 R R XR	1 R
ve kterých znamená : X kyslík nebo síru, R znamená vodík nebo hydrokarbylovou R znamená hydrokarbylenovou skupinu	skupinu, nebo

hydrokarbylidenovou skupinu, a a znamená číslo výhodně v rozmezí od nuly do asi 10.

Výhodnými uvedenými funkčními skupinami jsou :

=X , -OH , -NR₂ , -N0₂ , =NR , =NOH ,

-N-(R*N)_aR a -CN.

R R

Podle jednoho zevhodných provedení jsou uvedené funkční skupiny na různých uhlíkových atomech v uhlovodíkovém zbytku. Podle jednoho z těchto provedení jsou funkční skupiny vůči sobě navzájem ve vicinální (neboli sousední) nebo beta poloze.

Složkou (i) je podle uvedeného vynálezu jiná sloučenina než monokarboxylová kyselina nebo dikarboxylová kyselina, pokud by tato kyselina neobsahovala rovněž jednu nebo více výše uvedených funkčních skupin jiných než jsou kyselinové skupiny =0 a -OH (to znamená -COOH) těchto kyselin.

Složka (i) je jiná sloučenina než aromatická Mannichova sloučenina odvozená od aromatické sloučeniny obsahující hydroxylovou skupinu a/nebo thiolovou skupinu, aldehydu nebo ketonu a aminu obsahujícího hydroxylovou a/nebo thiolovou skupinu.

Složka (i) je jiná sloučenina než aromatická Mannichova sloučenina připravovaná za vysokých teplot z fenolu, aldehydu a polyaminové sloučeniny, přičemž se používá teplot nad asi 130 °C.

Složka (i) je jiná sloučenina než produkt připravený reakcí sloučeniny na bázi jantarové kyseliny substituované uhlovodíkovou skupinou obsahující přinejmenším 50 alifatických uhlíkových atomů v uhlovodíkovém substituentu a alkylenaminu.

Složka (i) je jiná sloučenina než salicylaldehyd, hydroxyaromatická Schiffova báze, malonaldehyd-di-nitroanil nebo betadiketon.

Organokovový komplex podle uvedeného vynálezu představuje jinou sloučeninu než dihydrokarbylthiofosfát mědi, dihydrokarbyldithiofosfát mědi, dithiokarbamát mědi, sulfonát mědi, fenolát médi a acetylacetonát mědi.

Podle jednoho z provedení představuje výše uvedená složka (i) sloučeninu reprezentovanou obecným vzorcem I :

ve kterém znamená :

b číslo v rozmezí od nuly do asi 10, ve výhodném provedení v rozmezí od nuly do asi 6, a podle ještě výhodnějšího provedení v rozmezí od nuly do asi 4, nejvýhodněji od nuly do asi 2, c je číslo v rozmezí od 1 do asi 1000, nebo číslo v rozmezí od asi 1 do asi 500, nebo číslo v rozmezí od 1 do asi 250, nebo výhodně číslo v rozmezí od 1 do asi 100, nebo číslo od 1 do asi 50, d je nula nebo jedna, v případě, že c je větší než 1, potom d je 1, každý ze substituentů R je nezávisle představuje atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu,

R¹ znamená hydrokarbylovou skupinu nebo G,

R² a R⁴ jsou nezávisle atom vodíku, hydrokarbylové skupiny nebo mohou společně vytvářet dvojnou vazbu mezi C¹ a C²,

R³ znamená atom vodíku, hydrokarbylovou skupinu nebo G,

R¹, R², R³ a R⁴ mohou společně tvořit trojnou vazbu mezi C¹ a C²,

R¹ a R³ irohou společně s C¹ a C² tvořit alicyklickou skupinu, aromatickou skupinu, heterocyklickou skupinu, alicyklickou-heterocyklickou skupinu, alicyklickou-aromatickou skupinu, heterocyklickou-aromatickou skupinu, heterocyklickou-alicyklickou skupinu, aromatickou-alicyklickou skupinu nebo aromatickou-heterocyklickou skupinu, nebo alicyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, aromatickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, heterocyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, alicyklickou-heterocyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, alicyklickou-aromatickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, heterocyklickou-aromatickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, heterocyklickou-alicyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, aromatickou-alicyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou nebo aromatickou-heterocyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, každý ze substituentů R⁵ a každý ze substituentů R⁶ představují nezávisle atom vodíku, hydrokarbylovou skupinu nebo G,

R je hydrokarbylenová skupina nebo hydrokarbylidenova skupina, každý z G představuje nezávisle :

=X , -XR , -nr₂ , -no₂ , -R⁸XR , -r⁸nr₂ ,

-R⁸NO₂ , -C(R)=X , -R⁸C(R)=X , -C(R)=NR ,

-R⁸C=NR , -C=NXR , -R⁸C(R)=NXR , -C(R)=N-R⁹-XR ,

-R⁸-C(R)=N-R⁹-XR , -N-(R⁹N)e-R , -R⁸-N-(R⁹N)e~R ,

R R R R

-P(X)XR , I	-P(X)XR , -R8-P(X)XR , I I	-R8-P(X)XR I	t
1 R	1 1 XR R	1 XR
-n=cr2 , -	R8N=CR2 , -CN , -R8CN	, -N=NR	nebo
-R8N=NR,
v případě, že d je nula, potom T	znamená :
=X , -XR	, -NR2 , -NO2 , -C(R)	=X , C(R)=	=NR ,
-C(R)=NXR ,	-C(R)=N-R9-XR , -N-(R9	N)e-R , -P(X)XR I I
	R	1 1 R R
-P(X)XR , I	-N=CR2 , =NXR , -N(R10	)-Q , CN	/
1 XR
N=NR nebo	-N(R9N)e-Q ; I I
	1 1 R R
v případě, že d je jedna, potom	T znamená :
-X- , -NR	, -C- , -C- , -CR ,	-C- , -< II	:r ,
	X NR N-	II NXR 1	JX-
-c- ,	-CR , -N(R9N)eR I I	, N(R9N)eI I
N-R9-XR	1 1 n-r9-x- r	1 i R R
-P(X)XR ,	-P(X)X- , -P(X)X- nebo	-P(X)XR ;

XR

X23

G a T společně s C¹ a C² mohou tvořit skupinu

I

-C¹ — N ^1 II j;c² n \ z N

I

R

X znamená kyslík nebo síru, každé e nezávisle znamená číslo v rozmezí od nuly do asi 10, ve výhodném provedení od 1 do asi 6, a nejvýhodněji číslo v rozmezí od 1 do asi 4;

každý ze substituentů R⁸ znamená hydrokarbylenovou skupinu nebo hydrokarbylidenovou skupinu, hydrokarbylenovou nebo hydrokarbylidenovou skupinu substituovanou hydroxyskupinou nebo hydrokarbylenovou nebo hydrokarbylidenovou skupinu substituovanou aminovou skupinou, každý ze substituentů R⁹ znamená hydrokarbylenovou skupinu nebo hydrokarbylidenovou skupinu,

R^xo znamená atom vodíku hydrokarbylovou skupinu nebo hydrokarbylovou skupinu substituovanou hydroxyskupinou,

Q je skupina obecného vzorce ,12

6_ g znamená číslo v rozmezí od nuly do asi 10, ve výhodném provedení v rozmezí od nuly do asi 6, a podle ještě výhodnějšího číslo v rozmezí od nuly do asi 4 a nejvýhodněji číslo v rozmezí od nuly do asi 2,

R¹¹ je hydrokarbylová skupina nebo G,

R¹² a R¹⁴ představují nezávisle atom vodíku, hydrokarbylovou skupinu nebo mohou společně představovat dvojnou vazbu mezi Cⁿ a C ,

R¹³ znamená atom vodíku, hydrokarbylovou skupinu nebo skupinu G,

R¹¹, R¹², R¹³ a R¹⁴ mohou tvořit společně trojnou . Δ. S vazbu mezi C a C ,

R¹¹ a R¹³ mohou tvořit společně s C⁴ a C⁵ alicyklickou skupinu, aromatickou skupinu, heterocyklickou skupinu, alicyklickou-heterocyklickou skupinu, alicyklickou-aromatickou skupinu, heterocyklickou-aromatickou skupinu, heterocyklickou-alicyklickou skupinu, aromatickou-alicyklickou skupinu nebo aromatickou-heterocyklickou skupinu, nebo alicyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, aromatickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, heterocyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, alicyklickou-heterocyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, alicyklickou-aromatickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, heterocyklickou-aromatickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, heterocyklickou-alicyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, aromatickou-alicyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou nebo aromatickou-heterocyklickou skupinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou, každý ze substituentů R¹⁵ a každý ze substituentů R¹⁶ představuje nezávisle atom vodíku, hydrokarbylovou skupinu nebo skupinu G.

Substituenty R, R¹, R³, R¹¹ a R¹³ představují nezávisle hydrokarbylové skupiny výhodně obsahující až asi 250 atomů uhlíku, výhodněji až asi 200 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 150 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku. Substituenty R, *5 η o

R a R mohou představovat rovněž atom vodíku. Jeden ze substituentů R¹ nebo R³ nebo oba tyto substituenty mohou představovat G.

Substituenty R², R⁴, R⁵, R⁶, R¹², R¹⁴, R¹⁵ a R¹⁶ představují nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 20 atomů uhlíku, výhodněji až asi 12 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku.

Substituenty R , R a R představuji nezávisle hydrokarbylenovou skupinu nebo hydrokarbylidenovou skupinu, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylenovou skupinu nebo alkylidenovou skupinu, podle ještě výhodnějšího provedení alkylenovou skupinu obsahují výhodně až asi 40 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 2 až 6 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 2 až asi 4 atomy uhlíku.

Substituent R¹⁰ představuje atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu nebo hydrokarbylovou skupinu substituovanou hydroxyskupinou obsahující ve výhodném provedení podle vynálezu až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je substituentem G skupina : =X , -XR , -NR₂ , -N0₂ , -C(R)=X , -C(R)=NR, C(R)=NXR, -N=CR₂ nebo -R⁸N=CR₂ .

V případě, že d je nula, potom T ve výhodném provedení podle vynálezu znamená =X , -XR , -NR₂ , -N0₂ , -C(R)=X, -C(R)=NR , -C(R)=NXR , -N=CR₂ , -N(R¹⁰)-Q nebo

-N(R⁹N)_eR .

R R

V případě, že d je jedna, potom T ve výhodném provedení podle vynálezu představuje -X- , -NR- , -C- , -C- , -CR- ,

II II II

X NR N-C-CR , -N(R⁹N)eR nebo -N(R⁹N)eNXR NXPodle jednoho ze vhodných provedení podle vynálezu . > Q jestliže G znamena skupinu -OH, potom substituent R ma jiný význam než etylenová skupina. Podle dalšího provedení G a T mají jiný význam než -NO₂· Podle dalšího provedení je složkou (i) jiná látka než N,N'-di(3-alkenylsalicyliden)diaminoalkan. Podle jiného provedení podle vynálezu je složkou (i) jiná látka než N,N'-disalicyliden-l,2ethandiamin.

Podle dalšího provedení podle vynálezu představuje složka (i) sloučeninu obecného vzorce II

ve kterém znamená :

i číslo v rozmezí od nuly do asi 10, ve výhodném provedení od 1 do 8,

R představuje atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu výhodně obsahující až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 150 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 100 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 10 až asi 60 atomů uhlíku,

R a R představuji nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu obsahující až asi 40 atomů uhlíku, výhodněji až asi 20 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku,

T¹ představuje -XR , -NR2 · ^-N02' ^-CN · ^-C(^R)^=X , -C(R)=NR , -C(R)=NXR , -N=CR2 , -N(R¹⁰)-Q nebo N(R⁹N)_eR .

I I

R R kde R, X, Q, R⁹, R¹⁰ a e mají stejný význam jako bylo uvedeno shora v souvislosti se sloučeninou obecného vzorce I.

Tuto složku (i) je možno zvolit z celé řady nejrůznějších organických sloučenin obsahujících dvě nebo více funkčních skupin, které jsou uváděny výše. Do skupiny těchto látek je možno zařadit aromatické Mannichovy sloučeniny, hydroxyaromatické ketoximy, Schiffovy fáze, kalixareny, β-substituované fenoly, α-substituované fenoly, estery karboxylových kyselin, acylované aminy, hydroxyazyleny, benzotriazoly, aminokyseliny, hydroxamové kyseliny, spojené fenolové sloučeniny, aromatické difunkční sloučeniny, xantháty, formazyly, pyridiny, acylované aminy obsahující bór, acylovované aminy obsahující fosfor, pyrrolové deriváty, porfyriny a deriváty EDTA (ethylendiamintetraoctové kyseliny).

(1) Aromatické Mannichovy sloučeniny

Podle jednoho z provedení podle vynálezu představuje složka (i) aromatickou Mannichovu sloučeninu odvozenou od aromatických sloučenin obsahujících hydroxyskupinu a/nebo thiolovou skupinu, aldehydu nebo ketonu a aminu. Tyto aromatické Mannichovy sloučeniny představují ve výhodném provedení podle vynálezu reakční produkt :

(A-l) aromatické sloučeniny obsahující hydroxyskupinu a/nebo thiolovou skupinu obecného vzorce A-l :

(R¹)_n-Ar-(XH)_m (A-l) ve kterém znamená :

Ar aromatickou skupinu, m je 1, 2 nebo 3, n je číslo v rozmezí od 1 do asi 4, každý ze substituentů R¹ nezávisle představuje atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu obsahující 1 až asi 100 atomů uhlíku,

R znamená atom vodíku, aminovou skupinu nebo karboxylovou skupinu, a

X znamená kyslík, síru nebo oba tyto atomy v případě, že m je 2 nebo větší, (A-2) aldehydu nebo ketonu obecného vzorce A-2 :

R³-C-R⁴ (A-2) nebo prekurzoru této sloučeniny, ve kterém znamená :

R³ a R⁴ nezávisle atom vodíku, nasycenou hydrokarbylovou skupinu obsahující 1 až asi 18 atomů uhlíku, přičemž R⁴ může rovněž znamenat hydrokarbylovou skupinu obsahující karbonylovou skupinu obsahující 1 až asi 18 atomů uhlíku, a

(A-3) aminu, který obsahuje přinejmenším jednu primární nebo sekundární aminovou skupinu, přičemž tento amin je charakteristický tím, že neobsahuje hydroxylové a/nebo thiolové skupiny, a reakce mezi složkami (A-l) (A-2) a (A-3) se provádí při teplotě nižší než asi 120 °C.

Ve výše uvedené sloučenině obecného vzorce A-l může Ar znamenat benzenové nebo naftalenové jádro. Zbytek Ar může rovněž představovat kondenzovanou aromatickou sloučeninu, přičemž spojovacím prostředkem je ve výhodném provedení 0, S, CH₂, nižší alkylenová skupina obsahující 1 až asi 6 atomů uhlíku, NH a podobně, přičemž R¹ a XH jsou obecně skupiny připojené na každé aromatické jádro. Jako příklad konkrétních kondenzovaných aromatických sloučenin je možno uvést difenylamin, difenylmethylen a podobné další látky. Symbol m je obvykle číslo v rozmezí od 1 do 3, vhodně 1 nebo 2, přičemž ve výhodném provedení je toto číslo 1. Symbol n obvykle představuje číslo od 1 do 4, vhodně 1 nebo 2, přičemž ve výhodném provedení podle vynálezu je toto číslo 1. Symbol X představuje kyslík a/nebo síru, přičemž ve výhodném provedení znamená kyslík. V případě, že m je 2, potom X může znamenat oba kyslík nebo oba síru, nebo jeden může znamenat kyslík a druhý síru. Substituent R¹ představuje hydrokarbylovou skupinu obsahující ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu až asi 250 atomů uhlíku, výhodněji až asi 150 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku. Tento substituent R¹ může představovat aíkylovou skupinu obsahující až asi 100 atomů uhlíku, výhodněji skupinu obsahující asi 4 až asi 20 atomů uhlíku a ještě výhodněji aíkylovou skupinu obsahující asi 7 až asi 12 atomů uhlíku. Tento substituent R³· může rovněž představovat směs alkylových skupin , přičemž každá z těchto alkylových skupin obsahuje výhodně 1 až asi 70 atomů uhlíku, a ještě výhodněji asi 4 až asi 20 atomů uhlíku. Tímto substituentem R¹ může být rovněž alkenylová skupina, ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu obsahující 2 až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 8 až asi 20 atomů uhlíku. Substituentem R¹ může být rovněž cykloalkylová skupina obsahující od asi 4 do asi 10 atomů uhlíku, aromatická skupina obsahující asi 6 až asi 30 atomů uhlíku, alkylová skupina substituovanou aromatickou skupinou nebo aromatická skupina substituovaná aíkylovou skupinou, které obsahují celkově od asi 7 do asi 30 atomů uhlíku, ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu od asi 7 do asi 12 atomů uhlíku. Ve výhodném provedení představuje R¹ alkýlovou skupinu obsahující asi 4 až asi 20 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 7 až asi 12 atomů uhlíku.

Jako příklad vhodných aromatických látek obsahujících hydroxylovou skupinu a substituovaných hydrokarbylovou skupinou obecného vzorce A-l je možno uvést různé naftoly a ve výhodném provedení podle vynálezu používané různé katecholy substituované alkýlovou skupinou, resorcinoly a hydrochinony, dále různé xylenoly, různé kresoly, aminofenoly a podobné další sloučeniny. Jako konkrétní příklad těchto sloučenin je možno uvést heptylfenol, oktylfenol, nonylfenol, decylfenol, dodecylfenol, propylentetramerfenol, eikosylfenol a podobné další sloučeniny. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se používají dodecylfenol, propylentetramerfenol a heptylfenol. Jako příklad vhodných aromatických sloučenin obsahujících thiolovou skupinu a substituovaných hydrokarbylovou skupinou je možno uvést heptylthiofenol, oktylthiofenol, nonylthiofenol, dodecylthiofenol, propylentetramerthiofenol a podobné další sloučeniny. Jako příklad vhodných aromatických sloučenin obsahujících thiolovou skupinu a hydroxylovou skupinu je možno uvést dodecylmonothioresorcinol.

Ve sloučenině obecného vzorce A-2 představují substituenty R³ a R⁴ nezávisle atom vodíku, hydrokarbylovou skupinu obsahující ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu až asi 18 atomů uhlíku, výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a ještě výhodněji 1 nebo 2 atomy uhlíku. Tyto substituenty R³ a R⁴ mohou nezávisle představovat fenylovou skupinu nebo fenylovou skupinu substituovanou alkýlovou skupinou, které obsahují ve výhodném provedení podle vynálezu až asi 18 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 12 atomů uhlíku. Jako konkrétní příklad vhodných aldehydů a ketonů obecného vzorce (A-2) je možno uvést formaldehyd, acetaldehyd, propionaldehyd, butyraldehyd, valeraldehyd, benzaldehyd a podobné další sloučeniny, a rovněž do skupiny těchto vhodných sloučenin náleží aceton, methylethylketon, ethylpropylketon, butylmethylketon, glyoxal, glyoxylová kyselina a podobné další sloučeniny. Podle uvedeného vynálezu je možno rovněž použít prekurzory těchto sloučenin, které reagují za používaných reakčních podmínek jako uvedené aldehydy, přičemž mezi tyto sloučeniny je možno zařadit paraformaldehyd, formalín, trioxan a podobné další látky. Ve výhodném provedení podle vynálezu se používá formaldehyd a jeho polymery, jako jsou například paraformaldehyd. Rovněž je možno použít směsí různých reakčních látek obecného vzorce A-2.

Třetí reakční složkou, která se používá při přípravě výše uvedené Mannichovy látky a která je označována jako složka (A-3), je amin, který obsahuje přinejmenším jednu primární nebo sekundární skupinu. Tento amin je tudíž možno charakterizovat přítomností přinejmenším jedné skupiny >N-H. Zbývající valence uvedeného dusíkového atomu jsou ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu obsazeny atomem vodíku, aminovou skupinou nebo organickými skupinami, které jsou připojené k uvedenému dusíkovému atomu prostřednictvím přímé vazby uhlík-dusík. Tuto aminovou složku (A-3) je možno znázornit obecným vzorcem A-3-1 :

R⁵-N-H

I (A-3-1) ve kterém znamená :

R⁵ hydrokarbylovou skupinu, hydrokarbylovou skupinu substituovanou aminovou skupinou, hydrokarbylovou skupinu substituovanou hydroxyskupinou nebo hydrokarbylovou skupinu substituovanou alkoxyskupinou, a

R⁶ představuje atom vodíku nebo substituent R⁵.

Sloučeninami, od kterých je tudíž možno tuto skupinu obsahující dusík odvodit, jsou v podstatě amoniak, alifatické aminy, aromatické aminy, heterocyklické aminy nebo karboxylové aminy. Uvedenými aminy mohou být primární nebo sekundární aminy a rovněž to mohou být polyaminy, jako například alkylenaminy, arylenaminy a cyklické polyaminy. Jako konkrétní příklad těchto sloučenin je možno uvést methylamin, N-methyl-ethylamin, N-methyloktylamin, N-cyklohexylanilin, dibutylamin, cyklohexylamin, anilin, di(p-methyl)amin, dodecylamin, oktadecylamin, o-fenylendiamin, N,N'-di-n-butyl-p-fenylendiamin, morfolin, piperazin, tetrahydropyrazin, indol, hexahydro-1,3,5-triazin, 1-H-l,2,4-triazol, melamin, bis-(p-aminofenyl)methan, fenylmethylenimin, menthandiamin, cyklohexamin, pyrrolidin, 3-amino-5,6-difenyl1,2,4-triazin, chinondiimin, 1,3-indandiimin,

2-oktadecylimidazolin, 2-fenyl-4-methylimidazolidin, oxazolidin a 2-heptyloxazolidin.

Touto aminovou složkou (A—3) může být polyaminová sloučenina reprezentovaná obecným vzorcem A-3-2 :

H-N(alkylen-N)_nH

I I (A-3-2) ve kterém znamená :

n číslo v rozmezí od nuly do asi 10, ve výhodném provedení v rozmezí od asi 2 do asi 7,

R a R představují nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující až 30 atomů uhlíku, a alkylen představuje ve výhodném provedení podle vynálezu skupinu obsahující až asi 10 atomů uhlíku, přičemž ještě výhodnějšími skupinami jsou methylenová skupina, ethylenová skupina a propylenová skupina.

Mezi tyto alkylenaminové sloučeniny je možno zařadit methylenaminy, ethylenaminy, butylenaminy, propylenaminy, pentylenaminy, hexylenaminy, heptylenaminy, oktylenaminy, další polymethylenaminy a rovněž tak i cyklické aminy a vyšší homology těchto aminů, jako jsou například piperaziny a piperaziny substituované aminoalkylovou skupinou. Jako konkrétní příklad těchto sloučenin je možno uvést následující látky : ethylendiamin, triethylentetramin, propylendiamin, dekamethylendiamin, oktamethylendiamin, di(heptamethylen)triamin, tripropylentetramin, tetraethylenpentamin, trimethylendiamin, pentaethylenhexamin, di(trimethylen)triamin,

2-heptyl-3-(2-aminopropyl)imidazolin, 4-methylimidazolin,

1,3-bis(2-aminoethyl)imidazolin, pyrimidin,

1- (2-aminopropyl)piperazin, 1,4-bis(2-aminoethyl)piperazin a

2- methyl-l-(2-aminobutyl)piperazin. Rovněž je možno vhodně využít vyšších homologů, jako jsou například látky získané kondenzací dvou nebo více výše uvedených alkylenaminů.

Rovněž je možno ve výhodném provedení podle vynálezu použít vyšších homologů uvedených látek, jako například homologů získaných kondenzací výše uvedených alkylenaminů prostřednictvím aminových skupin. Rovněž je vhodné, jestliže kondenzací prostřednictvím aminových skupin se připraví vyšší aminy, přičemž tato reakce je doprovázena odstraňováním amoniaku.

Přípravu aromatických Mannichových sloučenin je možno provést mnoha různými postupy, které jsou obecně známé z dosavadního stavu techniky. Podle jedné z těchto metod je možno do reakční nádoby vložit složku (A-l), což je aromatická sloučenina obsahující hydroxylové a/nebo thiolové skupiny, složku (A-2), což je aldehyd nebo keton, a složku (A-3), což je aminová sloučenina, přičemž takto připravená směs se potom zahřívá za současného proběhnutí požadované reakce. K uskutečnění této reakce je možno použít teplot až asi 120 °C. Během provádění této reakce je vhodné odstraňovat vodu, například výstřelkováním (výstřelková voda). Při provádění této reakce je vhodné použít rozpouštědlo, jako je například olej, aromatického typu. Množství použitých různých reakčních látek je ve výhodném provedení voleno v molech na mol tak, aby odpovídalo ekvivalentnímu počtu molů složky (A-l) a (A-2) na každou sekundární aminoskupinu složky (A-3) nebo dvojnásobnému počtu molů složky (A-l) a (A-2) na každou primární aminoskupinu složky (A-3), přičemž ovšem je rovněž možno použít i vyšších nebo nižších množstvích, než jak je uvedeno.

Podle jiné metody je možno aromatickou Mannichovu sloučeninu připravit tak, že se nejdříve do reakční nádoby vloží aromatická sloučenina obsahující hydroxylovou a/nebo thiolovou skupinu, to znamená složka (A-l), a aminová sloučenina (A-3). Obvykle se potom rychle přidá aldehyd nebo keton, to znamená složka (A-2), přičemž proběhne exotermická reakce a reakční směs se udržuje za mírného zahřívání takovým způsobem aby se teplota pohybovala přibližně v rozsahu od asi 60 °C do asi 90 °C. Výhodné je udržovat teplotu nižší než je teplota varu vody, neboli jinými slovy řečeno v opačném případě by docházelo k probublávání vodní páry reakční směsí, což by mohlo způsobovat provozní problémy. Poté co se v podstatě tato výše uvedená reakce dokončí se voda jako vedlejší produkt odstraní jakýmkoliv vhodným způsobem, jako je například odpařování, což je možno uskutečnit například aplikováním vakua, aplikací výstřelkování (výstřelková voda), zahříváním, a pod. Velmi často se při těchto postupech používá vhánění dusíku při teplotách v rozmezí od asi 100 °C do asi 120 ’C. Rovněž je možno použít i nižších teplot.

Podle dalšího z možných provedení je složkou (i) aromatická Mannichova sloučenina obecného vzorce III :

XR²

XR⁸

R¹—Ar—R³—N—(R⁵N)_±—R⁷—Ar¹—R⁹ (III)

R⁴ R⁶ ve kterém znamenají :

Ar a Ar¹ aromatické skupiny, ve výhodném provedení benzenové jádro nebo naftalenové jádro, podle nejvýhodnějšího provedení benzenové jádro,

R¹, R², R⁴, R⁶, R⁸ a R⁹ představují nezávisle atom vodíku nebo alifatické hydrokarbylové skupiny obsahující výhodně až asi 250 atomů uhlíku, výhodněji až asi 200 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 150 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku, přičemž

R⁴ může znamenat alifatickou hydrokarbylovou skupinu, která je substituována hydroxyskupinou, *5 C -i

R , R a R' představují nezávisle hydrokarbylenové skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 40 atomů uhlíku, výhodněji až asi 30 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 4 atomy uhlíku,

X znamená kyslík nebo síru, ve výhodném provedení kyslík, i představuje číslo, které je 5 nebo vyšší, ve výhodném provedení je toto číslo v rozmezí od 5 do asi 10, ještě výhodněji od 5 do asi 7.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje i číslo 5 nebo vyšší, Ar a Ar¹ představují benzenové jádro, XR² a XR⁸ představují hydroxylovou skupinu OH a R⁵ je ethylenová skupina.

Podle dalšího provedení je složkou (i) v aromatické Mannichově sloučenině sloučenina obecného vzorce IV :

(IV) ve kterém znamenají :

R¹ a R³ představují nezávisle atom vodíku nebo alifatické hydrokarbylové skupiny obsahující výhodně až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku, a nejvýhodněji až asi 20 atomů uhlíku,

R² znamená hydrokarbylovou skupinu obsahující ve výhodném provedení až asi 40 atomů uhlíku, výhodněji až asi 30 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 4 atomy uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení jsou substituenty R¹ a R³ v ortho-poloze vzhledem k hydroxylovým skupinám OH, přičemž představují alkylové skupiny obsahující asi 6 až asi 18 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 10 až asi 14 atomů uhlíku, a nejvýhodněji asi 12 atomů uhlíku, a substituent o

R je nebo butylova skupina.

Podle dalšího provedení představuje složka (i) aromatickou Mannichovu sloučeninu reprezentovanou obecným vzorcem V :

(V) ve kterém znamenají :

pl p3 t>5 p7 p9 xx f xx f xx / xx f xx g

R¹⁰ a R¹³· nezávisle představují atom vodíku nebo alifatické hydrokarbylové skupiny obsahující výhodně až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, a nejvýhodněji až asi 30 atomů uhlíku,

R a R představuji nezávisle hydrokarbylenové skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, podle nejvýhodnějšího provedení alkylenové skupiny, obsahující až asi 20 atomů uhlíku, výhodněji až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 4 atomy uhlíku, fi

R a R° představují nezávisle hydrokarbylenové nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, ještě výhodněji alkylenové skupiny, obsahující 3 až asi 20 atomů uhlíku, ještě výhodněji 3 až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji 3 až asi 6 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení buďto oba substituenty R⁴ a R⁶ nebo jeden z těchto substituentů představují alkylenové skupiny obsahující asi 3 až asi 4 atomů uhlíku, nejvýhodněji každý z těchto substituentů představuje propylenovou skupinu. Podle dalšího z možných provedení představují substituenty R² a R⁸ methylenovou skupinu, substituenty R⁴ a R⁶ znamenají propylenovou skupinu, substituent R⁵ znamená methylovou skupinu, substituenty R³ , R⁷, R?-⁰ a R¹¹ představují atom vodíku a substituenty R¹ a R⁹ představují nezávisle alifatické hydrokarbylové skupiny, ve výhodném provedení alkylové skupiny obsahující až asi 30 atomů uhlíku, výhodně asi 2 až asi 18 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 4 až asi 12 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 6 až asi 8 atomů uhlíku a nejvýhodněji asi 7 atomů uhlíku.

Podle dalšího provedení může být složkou (i) v uvedené aromatické Mannichově sloučenině sloučenina obecného vzorce VI :

ve kterém znamenají ;

R¹, R², R⁵, R⁶, R⁸, R⁹, R¹² a R¹³ nezávisle atom vodíku nebo alifatické hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 30 atomů uhlíku,

R³, R⁴, R⁷, R¹⁰ a R¹¹ představují nezávisle hydrokarbylenové skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení až asi 10 atomů uhlíku, výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 4 atomy uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představují v uvedené sloučenině substituenty R³, R⁴, R¹⁰ a R¹¹ methylenovou skupinu, R⁷ znamená ethylenovou nebo propylenovou skupinu, ve výhodném provedení ethylenovou skupinu, substituenty R¹, R⁶, R⁸ a R¹² znamenají atom vodíku a substituenty R¹, R⁵, R⁹ a R¹³ představují nezávisle alifatické hydrokarbylové skupiny, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylové skupiny, výhodně obsahující až asi 30 atomů uhlíku, výhodněji asi 2 až asi 18 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 4 až asi 12 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 6 až asi 8 atomů uhlíku a nejvýhodněji asi 7 atomů uhlíku.

Podle dalšího provedení je aromatickou Mannichovou sloučeninou představující složku (i) sloučenina obecného vzorce VII :

(VII) ve kterém znamenají :

R¹, R², R⁴, R⁶, R⁸ a R⁹ nezávisle atom vodíku nebo alifatické hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 30 atomů uhlíku,

R , R a R představuji nezávisle hydrokarbylenove skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení až asi 10 atomů uhlíku, výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 4 atomy uhlíku, i znamená číslo v rozmezí od nuly do asi 10, ve výhodném provedení od 1 do asi 6, nejvýhodněji od asi 2 do asi 6, s tou podmínkou, že i je 5 nebo číslo vyšší, ve výhodném provedení od 5 do asi 10, jestliže substituenty R¹ a R znamenají atom vodíku a substituent R je ethylenová skupina.

Podle jednoho ze vhodných znamenají substituenty R³ r

a R methylenovou skupinu, substituentem R je propylenová skupina, substituentem R⁴ atom vodíku nebo methylová skupina, substituenty R¹, R⁶ a R⁸ představují atom vodíku, substituenty R² a R⁹ znamenají alifatické hydrokarbylové skupiny, ve výhodném provedení álkylové skupiny, obsahující asi 6 až asi 30 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 6 až asi 12 atomů uhlíku, a i znamená číslo od 1 do asi 6.

Podle dalšího provedení je aromatickou Mannichovou sloučeninou představující složku (i) sloučenina obecného vzorce VIII :

CH_?NH²I

R⁶

R*

-R⁸OR³ (VIII) ve kterém znamenají :

R¹, R², R³, R⁴, R⁵ a R⁶ nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 30 atomů uhlíku,

R a R° představuji nezávisle hydrokarbylenove skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení až asi 10 atomů uhlíku, výhodněji až asi 6 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 3 atomy uhlíku a a nejvýhodněji až asi 2 atomy uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje substituent R¹ alkylové skupiny obsahující ve výhodném provedení asi 3 až asi 12 atomů uhlíku, výhodněji asi 6 až asi 8 atomů uhlíku, nejvýhodněji asi 7 atomů uhlíku, substituenty R², R³ a R⁴ představují atom vodíku, substituenty R⁵ a R⁶ jsou methylová skupina a substituenty R a R představuji každý ethylenovou skupinu.

Podle dalšího provedení je aromatickou Mannichovou sloučeninou představující složku (i) sloučenina obecného vzorce IX :

ve kterém znamenají :

R¹ a R² nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 30 atomů uhlíku,

R³, R⁴, R⁵ a R⁶ představují nezávisle alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny obsahující 1 až asi 10 atomů uhlíku, ve výhodném provedení 1 až asi 4 atomy uhlíku a nejvýhodněji 1 nebo 2 atomy uhlíku, i a j znamenají nezávisle čísla v rozmezí od 1 do asi 6, ve výhodném provedení 1 až asi 4, nejvýhodněji číslo 2.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje substituent R¹ alkylové skupiny obsahující asi 4 až asi 12 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 6 až asi 8 atomů uhlíku, nejvýhodněji asi 7 atomu uhlíku, substituentem R je atom vodíku, substituenty R³ a R⁶ znamenají methylenovou skupinu, substituenty R⁴ a R⁵ jsou ethylenová skupina a i a j jsou každý 2.

Podle dalšího provedení je aromatickou Mannichovou sloučeninou představující složku (i) sloučenina obecného vzorce X :

OH R² . I I /R⁴

RAr—R¹—N—R³—(χ)

R⁵ ve kterém znamená :

Ar aromatickou skupinu, ve výhodném provedení podle vynálezu benzenové jádro nebo naftalenové jádro, nejvýhodněji benzenové jádro,

Ί O

R a R představuji nezávisle hydrokarbylenove skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení až asi 12 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 6 atomů uhlíku,

R² představuje atom vodíku nebo nižší hydrokarbylovou skupinu, ve výhodném provedení aíkylovou skupinu,

R⁴ a R⁵ znamenají nezávisle atom vodíku, alifatické hydrokarbylové skupiny, alifatické hydrokarbylové skupiny substituované hydroxyskupinou, alifatické hydrokarbylové skupiny substituované aminovou skupinou nebo alifatické hydrokarbylové skupiny substituované alkoxyskupinou, přičemž tyto substituenty R⁴ a R⁵ nezávisle obsahují ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 6 atomů uhlíku, a

R znamená vodík nebo alifatickou hydrokarbylovou skupinu obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a nejvýhodněji asi 6 až asi 30 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení se jako sloučeniny obecného vzorce X použije sloučeniny následujícího obecného vzorce X-l

OH

-NH—R³—n:

.R⁴ ‘R⁵ (X-i) ve kterém mají substituenty R³, R⁴, R⁵ a R⁶ stejný význam jako u sloučeniny obecného vzorce X.

Podle dalšího ze vhodných provedení je složkou (i) podle vynálezu sloučenina obecného vzorce X-l, ve kterém _x o znamena substituent R propylenovou skupinu, substituentem R⁴ je atom vodíku, substituentem R⁵ je alkylová skupina nebo alkenylová skupina obsahující asi 16 až asi 18 atomů uhlíku a substituentem R je heptylová skupina. Podle dalšího provedení je složkou (i) podle uvedeného vynálezu sloučenina obecného vzorce X-l, ve kterém substituentem R³ je propylenová skupina, substituenty R⁴ a R⁵ představují methylovou skupinu a substituentem R⁶ je heptylová skupina.

Podle dalšího provedení je složkou (i) sloučenina obecného vzorce X, ve kterém substituentem R² je methylenová

O skupina, substituentem R je propylenová skupina,

A β substituenty R⁴ a R znamenají atom vodíku a substituentem R je alkylova skupina nebo alkenylova skupina obsahující asi 12 až asi 24 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 16 až asi 20 atomů uhlíku a nejvýhodněji 18 atomů uhlíku.

Podle dalšího provedení je složkou (i) představující aromatickou Mannichovu sloučeninu sloučenina obecného vzorce XI :

OH

R¹— Ar—R²—N

R³—CN R⁴—CN (Xi) ve kterém znamená :

Ar aromatickou skupinu, ve výhodném provedení benzenové nebo naftalenové jádro, nejvýhodněji benzenové jádro,

R¹ znamená vodík nebo alifatickou hydrokarbylovou skupinu obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 30 atomů uhlíku,

R², R³ a R⁴ představují nezávisle hydrokarbylenové skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 4 atomy uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje Ar benzenové jádro, substituent R² znamená methylenovou skupinu, substituenty R³ a R⁴ znamenají nezávisle ethylenovou skupinu nebo propylenovou skupinu, ve výhodném provedení ethylenovou skupinu, a substituentem R¹ je alifatická hydrokarbylová skupina, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylová skupina, obsahující výhodně až asi 30 atomů uhlíku, výhodněji asi 6 až asi 18 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 10 až asi 14 atomů uhlíku a nejvýhodněji asi 12 atomů uhlíku. Výhodně je substituentem R¹ propylentetramer.

(2) Hydroxyaromatické ketoximy

Podle dalšího provedení podle vynálezu představuje složku (i) hydroxyaromatický ketoxim. Do skupiny těchto ketoximů je možno zařadit sloučeniny obecného vzorce XII:

OH NOH

R³-Ar-C-R¹ (XII) ve kterém znamená :

Ar aromatickou skupinu, kterou je ve výhodném provedení benzenové jádro nebo naftalenové jádro, nejvýhodněji benzenové jádro,

R¹, R² a R³ znamenají nezávisle hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, nebo R² a R³ mohou představovat nezávisle atom vodíku, přičemž

R¹ musí znamenat alifatickou skupinu, která může obsahovat až asi 20 atomů uhlíku a R² a R³ nezávisle mohou obsahovat asi 6 až asi 30 atomů uhlíku.

Substituenty R² a R³ rovněž mohou nezávisle představovat skupiny CH2N(R⁴)2 nebo COOR⁴, ve kterých substituentem R⁴ je atom vodíku nebo alifatická hydrokarbylová skupina obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a nejvýhodněji asi 6 až asi 30 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení je možno jako sloučeniny obecného vzorce XII použít ketoximu obecného vzorce XII-1 :

ve kterém mají substituenty R¹, R² a R³ stejný význam jako bylo uváděno v souvislosti se sloučeninou obecného vzorce XII.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje složku (i) sloučenina obecného vzorce XII-I, ve kterém znamená substituent R¹ nižší alkylovou skupinu, substituentem R² je alkylová skupina obsahující asi 6 až asi 18 atomů uhlíku, přičemž ve výhodném provedení představuje dodecylovou skupinu nebo propylenový tetramer, a substituentem R³ je atom vodíku nebo nižší alkylová skupina, přičemž ve výhodném provedení představuje atom vodíku.

(3) Schiffovy báze

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu může představovat složku (i) Schiffova báze, což je sloučenina obsahující přinejmenším jednu skupinu obecného vzorce > C = NR

Jako již bylo uvedeno výše, tyto Schiffovy báze představují jiné sloučeniny než hydroxyaromatické Schiffovy báze. Mezi výhodné sloučeniny typu Schiffových bází, které se používají jako složka (i) podle uvedeného vynálezu, je možno zařadit sloučeniny obecného vzorce XIII :

R¹—Ar—CH = N—R²—N = CH—Ar¹—R³ (XIII) ve kterém znamenaj í :

Ar a Ar¹ nezávisle aromatické skupiny, ve výhodném provedení benzenové jádro nebo naftalenové jádro, nejvýhodněji benzenové jádro,

R¹ a R³ znamenají nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 20 atomů uhlíku,

R² představuje hydrokarbylenové skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a nejvýhodněji až asi 3 atomy uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představují Ar a Ar¹ benzenové jádro, substituenty R¹ a R³ znamenají atom vodíku a substituentem R² je ethylenová skupina nebo propylenová skupina, výhodně ethylenová skupina.

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu je složkou (i) Schiffova báze obsahující karbonylovou skupinu obecného vzorce XIV :

R¹—N = CH—COOR² (XIV) ve kterém znamenají :

R a R každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku.

Celkový počet atomů uhlíku v těchto substituentech R¹ o

a Ic musí být dostatečný z toho hlediska, aby komplexní sloučenina takto připravená za použití výše uvedené složky byla rozpustná nebo stabilně dispergovatelná v motorové naftě. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je celkový počet atomů uhlíku v těchto substituentech R¹ a R² přinejmenším asi 6, ještě výhodněji přinejmenším asi 10. Tímto substituentem R¹ může být alkylová skupina nebo alkenylová skupina obsahující asi 10 až asi 20 atomů uhlíku ve výhodném provedení podle vynálezu asi 12 až asi 18 atomů uhlíku. Podle jednoho z možných provedení představuje substituent R¹ směs alkylových a alkenylových skupin obsahujících asi 12 až asi 18 atomů uhlíku a substituentem

R je atom vodíku.

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu je složkou (i) Schiffova báze obsahující oximovou skupinu obecného vzorce XV :

R¹—_{N =} CHCH = _N—q_H (XV) ve kterém znamená :

R¹ hydrokarbylovou skupinu obsahující ve výhodném provedení podle vynálezu asi 6 až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji asi 6 až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 6 až asi 50 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 6 až asi 30 atomů uhlíku.

Tímto substituentem R¹ může být alkylová skupina nebo alkenylová skupina obsahující asi 10 až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu asi 12 až asi 18 atomů uhlíku. Podle jednoho ze vhodných provedení představuje substituent R¹ směs alkylových nebo alkenylových skupin obsahujících asi 12 až asi 18 atomů uhlíku.

(4) Kalixareny

Podle dalšího provedení tvoří složku (i) kalixareny. Tyto sloučeniny mají typickou košovitou neboli kuželovitou strukturu nebo částečnou košovitou nebo kuželovitou strukturu, přičemž tyto sloučeniny a jejich geometrická stavba byla například popsána v publikaci C. Davida Gutsche Calixarenes, Royal Society of Chemistry, 1989. Podle jednoho z možných provedení tvoří složku (i) kalix[4]arény, které je možno znázornit následujícím obecným vzorcem XVI :

(XVI) ve kterém znamenají :

R¹, R², R³ a R⁴ nezávisle představují atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 6 až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 6 až asi 18 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představují substituenty R¹, R², R³ a R⁴ každý alkylovou skupinu obsahující asi 10 až asi 14 atomů uhlíku, výhodněji asi 12 atomů uhlíku a ještě výhodněji znamenají tyto substituenty propylenový tetramer.

Podle dalšího provedení představují složku (i) kalix[5]arény, které mají obecný vzorec XVII :

(XVII) ve kterém znamenají :

R¹, R², R³, R⁴ a R⁵ každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 6 až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 6 až asi 18 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představují substituenty R¹, R², R³, R⁴ a R⁵ každý alkylovou skupinu obsahující asi 10 až asi 14 atomů uhlíku, výhodněji asi 12 atomů uhlíku a ještě výhodněji znamenají tyto substituenty propylenový tetramer.

Podle dalšího provedení představují složku (i) kalix[6 Jařeny, které mají obecný vzorec XVIII:

ve kterém znamenají :

R¹, R², R³, R⁴, R⁵ a R⁶ každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 6 až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 6 až asi 18 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představují substituenty R¹, R², R³, R⁴, R⁵ a R⁶ každý alkylovou skupinu obsahující asi 10 až asi 14 atomů uhlíku, výhodněji asi 12 atomů uhlíku a ještě výhodněji znamenají tyto substituenty propylenový tetramer.

(5) β-substituované fenoly

Podle dalšího provedení podle vynálezu představují složku (i) β-substituované fenoly reprezentované obecnými vzorci XIX-1 , XIX-2 a XIX-3 :

R¹

(XIX-1)

(XIX-2)

(XIX-3)

OH ve kterých znamená :

R¹ každý představuje nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku.

Podle uvedeného vynálezu je možno s výhodou rovněž použít derivátů výše uvedených sloučenin, ve kterých je jeden nebo více uhlíkových atomů v kruhu substituováno hydrokarbylovými skupina, ve výhodném provedení nižšími alkylovými skupinami. Podle jednoho z výhodných provedení představuje substituent R¹ alkylovou skupinu obsahující asi 10 až asi 14 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 12 atomů uhlíku. Substituentem R¹ může být rovněž skupina obecného vzorce :

R²R³NR⁴— ve které znamenají :

R a R každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku,

R⁴ znamená hydrokarbylenové skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující ve výhodném provedení až asi 20 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných vhodných provedení představuje substituent R² alkylovou skupinu obsahující asi 10 až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu asi 12 až asi 18 atomů uhlíku, substituentem R⁴ je methylenová skupina a substituentem R³ je atom vodíku.

(6) α-substituované fenoly.

Podle dalšího provedení podle vynálezu představují složku (i) α-substituované fenoly reprezentované obecným vzorcem XX :

ve kterém znamená :

T¹ skupiny NR·^, SR¹ nebo N0₂, přičemž

R¹ představuje atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku*

Podle uvedeného vynálezu je velice vhodné použít derivátů odvozených od výše uvedených sloučenin, ve kterých je jeden nebo více uhlíkových atomů v kruhu substituováno hydrokarbylovými skupinami, ve výhodném provedení nižšími alkylovými skupinami.

(7) Estery karboxylových kyselin.

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu představuje složku (i) organokovového komplexu ester karboxylové kyseliny. Tyto sloučeniny jsou charakterizovány přítomností přinejmenším jedné esterové skupiny karboxylové kyseliny, to znamená -COOR, a dále obsahují přinejmenším jednu další funkční skupinu, přičemž každá z těchto skupin je na jiném uhlíkovém atomu v daném uhlovodíku. Touto další funkční skupinou může být esterová skupina karboxylové kyseliny.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje složku (i) ester karboxylové kyseliny obecného vzorce XXI :

R¹—CH—CO (OR³ ) _±0R⁴ | (XXI)

CH₂—COOR² ve kterém znamenají :

R¹, R² a R⁴ každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 6 až asi 30 atomů uhlíku,

O

R znamena hydrokarbylenove skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující ve výhodném provedení až asi 20 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 2 až asi 4 atomy uhlíku, i je číslo v rozmezí od 1 do asi 10, ve výhodném provedení v rozmezí od 1 do asi 6, ještě výhodněji od 1 do asi 4 a ještě výhodněji 1 nebo 2.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje substituent R¹ alkylovou skupinu obsahující asi 6 až asi 20 atomů uhlíku, výhodněji asi 10 až asi 14 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 12 atomů uhlíku, substituenty R² a R⁴ o

představuji atom vodíku, substituent R je ethylenová nebo propylenová skupina, ve výhodném provedení ethylenová skupina, a i je číslo v rozmezí od 1 do asi 4, ve výhodném provedení asi 2.

Podle dalšího provedení představuje složku (i) ester karboxylové kyseliny obecného vzorce XXII :

R¹—CH—COOR⁴SR² | (XXII)

CH₂—COOR³ ve kterém znamená :

R atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 6 až asi 30 atomů uhlíku, o o

R a R představuji nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 40 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku,

R⁴ znamená hydrokarbylenové skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující ve výhodném provedení až asi 20 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 4 atomy uhlíku a ještě výhodněji až asi 2 atomy uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představují 1 9 substituenty R a R alkylové skupiny obsahující asi 6 až asi 18 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 12 atomů uhlíku, přičemž R¹ je výhodně dodecylová skupina a R² je výhodně dodecylová skupina, substituent R³ je atom vodíku a substituentem R⁴ je methylethylenová skupina.

(8) Acylované aminy.

Podle dalšího provedení tvoří složku (i) organokovového komplexu podle uvedeného vynálezu acylované aminy. Tyto sloučeniny jsou charakterizovány přítomností přinejmenším jedné acylové skupiny RCO- a přinejmenším jedné aminové skupiny ~NR₂ na různých uhlíkových atomech daného uhlovodíku. Tyto acylované aminy mohou rovněž obsahovat další jiné funkční skupiny, které již byly uváděny výše. Jak již bylo uvedeno, představují tyto acylované aminy jiné sloučeniny než produkt získaný reakcí sloučeniny na bázi kyseliny jantarové, která je substituována uhlovodíkovou skupinou obsahující v této uhlovodíkové části přinejmenším 50 atomů uhlíku s alkylenaminem

Podle jednoho ze vhodných provedení tvoří složku (i) organokovového komplexu karbonylaminová sloučenina obecného vzorce XXIII :

CH₂—C—OR² (XXIII) ve kterém znamenají :

R¹, R², R³ a R⁴ nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení podle vynálezu až asi 40 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku, přičemž

R¹ ve výhodném provedení obsahuje asi 6 až asi 30 atomů uhlíku, výhodněji asi 6 až asi 18 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 10 až asi 14 atomů uhlíku, a

R a R představuji výhodně atom vodíku nebo nižší alkylovou skupinu.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje substituent R¹ alkylovou skupinu obsahující asi 10 až asi 14 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 12 atomů uhlíku a substituenty R², R³ a R⁴ představují atom vodíku.

Podle dalšího provedení představuje složku (i) organokovového komplexu acylovaná aminová sloučenina obecného vzorce XXIV :

R¹—CH—C (O) —NH—R²NR³R⁴ | (XXIV)

CH₂—C(O)OR⁵ ve kterém znamenají :

R¹, R³, R⁴ a R⁵ každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení podle vynálezu až asi 40 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku, o

R znamena hydrokarbylenové skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující ve výhodném provedení až asi 20 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 2 až asi 4 atomy uhlíku, přičemž

R¹ představuje ve výhodném provedení hydrokarbylovou skupinu, ještě výhodněji álkylovou skupinu, obsahující asi 6 až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 10 až asi 14 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 12 atomů uhlíku.

Podle jednoho z výhodných provedení představuje substituent R¹ álkylovou skupinu obsahující asi 10 až asi 14 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 12 atomů uhlíku, substituentem R² je ethylenová nebo propylenová skupina, ve výhodném provedení ethylenová skupina, a substituenty R³,

R⁴ a R⁵ představují atom vodíku.

Podle dalšího provedení představuje složku (i) acylovaná aminová sloučenina obecného vzorce XXV :

O O

R¹—CH—C—NHR⁵NH—C—CH—R² (XXV)

I I h₂c—c—or³ r⁴o-c-ch₂ o o ve kterém znamenají :

R¹, R², R³ a R⁴ nezávisle představují atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení podle vynálezu až asi 40 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku,

R znamena hydrokarbylenové skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující ve výhodném provedení až asi 20 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 2 až asi 4 atomy uhlíku, přičemž

R a R představuji ve výhodném provedeni hydrokarbylové skupiny, ještě výhodněji alkylové skupiny, obsahující asi 6 až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 10 až asi 14 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 12 atomů uhlíku.

Podle jednoho z výhodných provedení podle vynálezu představují substituenty R¹ a R² alkylové skupiny obsahující asi 10 až asi 14 atomů uhlíku, výhodně asi 12 atomů uhlíku, substituentem R⁵ je ethylenová nebo propylenová skupina, ve výhodném provedení ethylenová skupina, a substituenty R³ a R⁴ jsou atom vodíku.

Podle dalšího provedení podle vynálezu tvoří složku (i) acylovaná aminová sloučenina obecného vzorce XXVI :

R¹—N—R⁷—N—C-C—N—R⁸—N—R⁶

I I | || I I (XXVI)

R² R³ 0 0 R⁴ R⁵ ve kterém znamenají :

R¹, R², R³ , R⁴, R⁵ a R⁶ nezávisle představují atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení podle vynálezu až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 6 až asi 30 atomů uhlíku, o

R a R znamenají nezávisle hydrokarbylenové skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, ve výhodném provedení podle vynálezu alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny, nejvýhodněji alkylenové skupiny, obsahující ve výhodném provedení až asi 20 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 6 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 2 až asi 4 atomy uhlíku.

Podle jednoho z výhodných provedení představují 1 6 substituenty R a R nezávisle alkylové nebo alkenylové skupiny obsahující asi 6 až asi 30 atomů uhlíku, výhodněji asi 12 až asi 24 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 18 atomů uhlíku, substituenty R², R³, R⁴ a R⁵ představují atom vodíku a substituenty R⁷ a R⁸ představují nezávisle alkylenové skupiny obsahující 1 až asi 4 atomy uhlíku, ve výhodném provedení ethylenovou nebo propylenovou skupinu a podle ještě výhodnějšího provedení propylenovou skupinu.

(9) Hydroxyazylenové sloučeniny.

Podle dalšího provedení mohou složku (i) tvořit hydroxyazylenové sloučeniny. Tyto sloučeniny jsou charakterizovány přítomností přinejmenším jedné hydroxyazylenové skupiny >NOH, přičemž rovněž obsahují tyto sloučeniny přinejmenším jednu další funkční skupinu stejného druhu, jako již bylo uvedeno výše. Touto další funkční skupinou může být rovněž hydroxyazylenová skupina.

Podle jednoho z možných provedení představuje složku (i) organokovového komplexu hydroxyazylenová sloučenina obecného vzorce XXVII :

R¹ R² O ^{1 1} ii

HON = N-C-C-C-N-R^J (XXVII)

I I I

R⁶ R⁵ R⁴ ve kterém znamenají :

R¹, R², R³, R⁴, R⁵ a R⁶ každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení podle vynálezu až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku.

Podle dalšího provedení tvoří složku (i) hydroxyazylenová sloučenina obecného vzorce XXVIII :

HON =

N—NR² (XXVIII) ve kterém znamenají :

R a R každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 40 atomů uhlíku, výhodněji asi 6 až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 12 až asi 20 atomů uhlíku.

Celkový počet atomů uhlíku u substituentů R¹ a R² musí být dostatečný k tomu, aby organokovová komplexní sloučenina připravená za použití této složky byla rozpustná nebo stabilně dispergovatelná v motorové naftě. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je celkový počet atomů uhlíku v substituentech R¹ a R² přinejmenším asi 6 a ještě výhodněji přinejmenším asi 10.

(10) Benzotriazoly.

Podle dalšího provedení podle vynálezu tvoří složku (i) organokovového komplexu podle vynálezu benzotriazol, který může být substituovaný nebo nesubstituovaný. Jako příklad uvedených vhodných sloučenin je možno uvést benzotriazoly, benzotriazoly substituované alkylovou skupinou (jako například tolyltriazol, ethylbenzotriazol, hexylbenzotriazol, oktylbenzotriazoly, atd.), dále benzotriazoly substituované arylovými zbytky (jako jsou například fenylbenzotriazoly, atd.), dále benzotriazoly substituované alkarylovými zbytky nebo arylalkylovými zbytky a substituované benzotriazoly, u kterých substituenty mohou být například hydroxyskupina, alkoxyskupina, atomy halogenu (zejména atom chloru), nitroskupina, karboxyskupina nebo karboxyalkoxylová skupina.

Podle jednoho z možných provedení tvoří složku (i) organokovového komplexu benzotriazol obecného vzorce XXIX :

ve kterém znamenají :

R a R každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku.

Podle jednoho z výhodných provedení představuje substituent R¹ aíkylovou skupinu obsahující asi 6 až asi 18 atomů uhlíku, výhodněji asi 10 až asi 14 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 12 atomů uhlíku, a substituentem R² je atom vodíku. Jako konkrétní příklad vhodné sloučeniny je možno uvést dodecylbenzotriazol.

- 69 (11) Aminokyseliny.

Podle dalšího provedení tvoří složku (i) aminokyseliny obecného vzorce XXX :

R³ R⁴

R¹R²NCH—(CH)_ZCOOH (XXX) ve kterém znamená :

R¹ atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu,

R⁶ znamená R nebo acylovou skupinu,

R³ a R⁴ každý nezávisle znamená atom vodíku nebo nižší alkylovou skupinu, a z je 0 nebo 1.

Uvedenými hydrokarbylovými skupinami v případě substituentů R¹ a R² mohou být libovolné hydrokarbylové skupiny obecně definované výše. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu představují substituenty R¹ a R² nezávisle alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, fenylovou skupinu, fenylovou skupinu substituovanou alkylovou skupinou, benzylovou skupinu nebo benzylovou skupinu substituovanou alkylovou skupinou. Podle jednoho ze vhodných provedení představuje každý ze substituentů R¹ o a R^£ nezávisle alkylové skupiny obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, cyklohexylovou skupinu, fenylovou skupinu, fenylovou skupinu substituovanou alkylovými substituenty obsahujícími 1 až asi 12 atomů uhlíku na 4. poloze fenylového kruhu, benzylovou skupinu nebo benzylovou skupinu substituovanou alkylovou skupinou obsahující 1 až asi 12 atomů uhlíku na

4. poloze fenylového kruhu. Obecně je možno uvést, že substituentem R¹ ve sloučenině obecného vzorce XXX je nižší alkylová skupina, jako například methylová skupina, a substituentem R² je alkylová skupina obsahující asi 4 až asi 18 atomů uhlíku.

Podle dalšího provedení má substituent R¹ u těchto sloučenin stejný význam jako bylo uvedeno shora a substituentem R² je acylová skupina. Podle vynálezu je možno o

použít různých acylových skupin v případě substituentu R , přičemž tato acylová skupina může být obecně reprezentována obecným vzorcem

R⁵C(O)ve kterém znamená R⁵ alifatickou skupinu obsahující až asi 30 atomů uhlíku. Obvykle obsahuje substituent R⁵ asi 12 až asi 24 atomů uhlíku.

Tyto aminokarboxylové kyseliny substituované acylovou skupinou se získají reakcí aminokarboxylové kyseliny s karboxylovou kyselinou nebo s halogenidem karboxylové kyseliny. Například je možno do reakce uvést mastnou kyselinu s aminokarboxylovou kyselinou, přičemž se získá požadovaná aminokarboxylové kyselina substituovaná acylovou skupinou. Dále je možno uvést, že takové kyseliny, jako jsou například dodekanová kyselina, olejová kyselina, stearová kyselina, linoleová kyselina a pod., je možno uvést do reakce s aminokarboxylovými kyselinami obecného vzorce XXX, ve kterých R představuje atom vodíku.

Skupiny R³ a R⁴ ve sloučenině obecného vzorce XXX nezávisle představují atom vodíku nebo nižší alkylové skupiny, jak již bylo uvedeno. Obvykle tyto skupiny R³ a R⁴ nezávisle představují atom vodíku nebo methylovou skupinu a nej častěji jsou tyto skupiny R³ a R⁴ atom vodíku.

Ve výše uvedené sloučenině obecného vzorce XXX může být z nula nebo 1. V případě, že z je nula, potom uvedenou aminokyselinou je glycin, alfa-alanin a deriváty glycinu a alfa-alaninu. V případě, že z je jedna, potom je aminokarboxylová kyselina reprezentovaná obecným vzorcem XXX beta-alanin nebo derivát tohoto beta-alaninu.

Tuto aminokyselinu obecného vzorce XXX, která je vhodnou složkou (i) pro přípravu organokovového komplexu, je možno připravit běžnými metodami známými z dosavadního stavu techniky, přičemž některé z těchto aminokyselin jsou běžně obchodně dostupné. V tomto směru je možno uvést například glycin, alfa-alanin, beta-alanin, valin, arginin a 2-methyl-alanin. Postup přípravy aminokyselin obecného vzorce XXX, ve kterých z je 1, je popsán v patentu Spojených států amerických č. 4 077 941. Například je možno uvést, že tyto aminokyseliny je možno připravit reakcí aminu obecného vzorce

R¹R²NH ve kterém mají R¹ a R² stejný význam jako bylo uvedeno výše v souvislosti se sloučeninou obecného vzorce XXX, se sloučeninou obecného vzorce

R³CH=C(R⁴)-COOR⁶ ve kterém mají R³ a R⁴ stejný význam jako bylo uvedeno výše v souvislosti se sloučeninou obecného vzorce XXX, a z;

R znamená nižší alkylovou skupinu, ve výhodném provedení methylovou skupinu nebo ethylovou skupinu, přičemž potom následuje hydrolýza takto získaného esteru silnou bazickou látkou a okyselení. Těmito aminovými sloučeninami, které se uvádí do reakce s výše uvedeným nenasyceným esterem, mohou být následující sloučeniny : dicyklohexylamin, benzylmethylamin, anilin, difenylamin, methylethylamin, cyklohexylamin, n-pentylamin, diisobutylamin, diisopropylamin, dimethylamin, dodecylamin, oktadecylamin, N-n-oktylamin, aminopentan, sek.-butylamin a propylamin.

Aminokyseliny obecného vzorce XXX, ve kterých substituentem R² je methylová skupina nebo acylová skupina, je možno připravit reakcí primárního aminu obecného vzorce :

r¹nh₂ ve kterém R¹ má stejný význam jako bylo uvedeno výše v souvislosti se sloučeninou obecného vzorce XXX, se sloučeninou obecného vzorce

R³CH=C(R⁴)-COOR⁶ «

ve kterem mají R , R a R stejný význam jako bylo uvedeno výše.

V následující fázi se potom takto získaný meziprodukt převede na methylový derivát N-methylací, přičemž potom následuje hydrolýza takto získaného esteru a okyselení produktu. Odpovídající acylový derivát se připraví reakcí meziproduktu s kyselinou nebo s halogenidem kyseliny, jako je například kyselina stearová, kyselina olejová, atd. Konkrétní aminokyseliny typu sloučenin obecného vzorce XLI jsou uvedeny v následující tabulce I.

• -MÍ

- 73 TABULKA I

R³ R⁴

R¹R²N-CH-(CH)₂cooh

R1	R2	R3	z	R4
H	H	H	0	—
H	H	H	1	H
H	H	H	1	ch3
ch3	H	H	1	H
ch3	ch3	H	1	H
H	H	ch3	1	ch3
ch3	isoamyl	H	1	H
ch3	oktadecyl	H	1	H
ch3	oktadecyl	H	1	ch3
ch3	n-butyl	C2H5	1	H
n-oktyl	n-oktyl	n-propyl	1	ch3
cyklohexyl	cyklohexyl	H	1	H
ch3	n-oktadecyl	ch3	1	H
ch3	isopropyl	H	1	H
ch3	oleoyl	H	1	H
ch3	ch3	H	0	—
H	H	ch3	0	—
ch3	ch3	ch3	0	—
H	oleoyl	H	0	—
Me	oleoyl	H	0	—
H	stearoyl	H	0	—
Me	stearoyl	H	0	—
H	oleoyl	H	1	H
Me	stearoyl	H	1	H

(12) Hydroxamové kyseliny.

Podle dalšího provedení může tvořit složku (i) hydroxamová kyselina obecného vzorce XXXI :

R¹ C(0)—NHOH (XXXI) ve kterém znamená :

R¹ hydrokarbylovou skupinu obsahující asi 6 až asi 200 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 6 až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 6 až asi 50 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 6 až asi 30 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje substituent R¹ alkylovou skupinu nebo alkenylovou skupinu obsahující asi 12 až asi 24 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 16 až asi 20 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 18 atomů uhlíku. Ve výhodném provedení je substituentem R¹ oleylová skupina.

(13) Spojené fenolové sloučeniny.

Podle dalšího provedení může tvořit složku (i) fenolová sloučenina obecného vzorce XXXII :

(XXXII) ve kterém znamenají :

R a R každý nezávisle hydrokarbylovou skupinu,

R³ je skupina CH₂, síra nebo CH₂OCH₂.

Podle jednoho ze vhodných provedení představují substituenty R¹ a R² nezávisle alifatické skupiny, které obecně mohou obsahovat asi 4 až asi 20 atomů uhlíku. Jako konkrétní příklad těchto typických skupin R¹ a R² je možno uvést butylovou skupinu, hexylovou skupinu, heptylovou skupinu, 2-ethyl-hexylovou skupinu, oktylovou skupinu, nonylovou skupinu, decylovou skupinu, dodecylovou skupinu, atd. Tyto fenolické sloučeniny reprezentované výše uvedeným obecným vzorcem XXXII je možno připravit reakcí vhodného substituovaného fenolu s formaldehydem nebo se sloučeninou síry, jako je například chlorid sirnatý. V případě, že se do reakce uvádí jeden mol formaldehydu s dvěma moly substituovaného fenolu potom mustkovou skupinou R^J je skupina CH₂. V případě, že molární poměr formaldehydu k substituovanému fenolu je 1 : 1, potom je možno připravit bis-fenolové sloučeniny spojené můstkovou skupinou CH₂OCH₂.

V případě, že se do reakce uvádí dva moly substituovaného fenolu s jedním molem chloridu sirnatého, potom se připraví bis-fenolová sloučenina, kde můstkové spojení vytváří atom síry. Podle jednoho ze vhodných provedení představují skupiny R a R propylenový tetramer a substituentem R je atom síry.

(14) Aromatické difunkční sloučeniny.

Podle dalšího provedení tvoří složku (i) difunkční sloučenina obecného vzorce (XXXIII) :

ve kterém znamená :

R¹ hydrokarbylovou skupinu obsahující 1 až asi 100 atomů uhlíku, i je číslo v rozmezí od nuly do 4, ve výhodném provedení v rozmezí od nuly do 2 a ještě výhodněji nula nebo j edna,

T¹ je substituent umístěný v ortho nebo v meta poloze vzhledem ke G¹, přičemž

G¹ a T¹ nezávisle představují skupiny OH, NH₂, NR₂' COOR, SH nebo C(O)H, ve kterých R představuje atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje tato sloučenina aminofenol. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je tímto aminofenolem ortho-aminofenol, který může obsahovat další substituční skupiny, jako jsou například hydrokarbylové skupiny. Podle dalšího provedení je touto sloučeninou nitrofenol. Ve výhodném provedení je tímto nitrofenolem ortho-nitrofenol, který může obsahovat další substituční skupiny, jako jsou například hydrokarbylové skupiny. Podle dalšího vhodného provedení je touto sloučeninou obecného vzorce XXXIII nitrofenol, přičemž substituentem R¹ je dodecylová skupina, i je 1, substituentem G^x je skupina OH, substituentem T^x je skupina NO₂ a tato skupina N0₂ je v ortho poloze vzhledem k umístění

ΒΒΒΒ skupiny OH, takže touto sloučeninou je dodecylnitrofenol.

Podle dalšího provedení je substituentem G¹ v uvedené sloučenině obecného vzorce XXXIII skupina OH, substituentem T¹ je skupina NO₂, přičemž tato skupina je umístěna v ortho poloze vzhledem k umístění skupiny OH, i je 1 a substituentem R¹ je skupina obecného vzorce :

R²R³N-R⁴-NR⁵-R⁶ve kterém znamenají :

R², R³ a R⁵ každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující až asi 40 atomů uhlíku, a 4 fi

R a R nezávisle představují alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny obsahující 1 až asi 6 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje substituent R² alkylovou skupinu nebo alkenylovou skupinu obsahující asi 16 až asi 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 18 atomů uhlíku, substituenty R³ a R⁵ představují atom vodíku, substituentem R⁴ je ethylenová nebo propylenová skupina, ve výhodném provedení propylenová skupina a substituentem R⁶ je methylenová skupina nebo ethylenová skupina, výhodně methylenová skupina.

(15) Xantháty.

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu může složku (i) organokovového komplexu tvořit xanthátová sloučenina, která obsahuje skupinu :

R¹OC(=S)Sve které R¹ představuje hydrokarbylovou skupinu.

Tyto xanthátové sloučeniny musí obsahovat přinejmenším jednu další funkční skupinu výše uvedeného typu. Touto další skupinou může být rovněž xanthátové skupina. Podle jednoho z možných provedení tvoří složku (i) organokovového komplexu podle vynálezu sloučenina obecného vzorce XXXIV :

S

Rfo—C—S—R²—R³—T¹ (XXXIV) ve kterém znamená :

R¹ hydrokarbylové skupiny obsahující až asi 40 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 6 až asi 30 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 10 až asi 20 atomů uhlíku, přičemž

R¹ ve výhodném provedení představuje alifatickou skupinu, ještě výhodněji aíkylovou skupinu,

R a R znamenají alkylenové skupiny obsahující až asi 10 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 2 nebo asi 3 atomy uhlíku,

G a T představuji nezávisle skupiny OH nebo CN.

Podle jednoho ze vhodných provedení představuje : R¹ aíkylovou skupinu obsahující 1 až asi 10 atomů uhlíku,

R a R znamenali ethylenovou nebo propylenovou skupinu, ve výhodném provedení ethylenovou skupinu, a G¹ a T¹ znamenají skupinu CN.

Podle dalšího ze vhodných provedení představuje : R¹ aíkylovou skupinu obsahující 1 až asi 10 atomů uhlíku, R² o

a R znamenají ethylenovou skupinu nebo propylenovou skupinu, ve výhodném provedení ethylenovou skupinu, a G¹ a T¹ znamenají skupinu CN.

Podle dalšího vhodného provedení znamená :

R¹ skupinu R⁵R⁶NR⁷- , ve které substituenty R⁵ a R⁶ nezávisle představují atom vodíku nebo nižší alkylovou skupinu, ve výhodném provedení atom vodíku, substituentem *7

R je ethylenová skupina nebo propylenová skupina, ve výhodném provedení propylenová skupina, R² a R³ představuj každý ethylenovou skupinu nebo propylenovou skupinu, a G¹ a T¹ znamenají skupinu CN nebo OH.

Podle dalšího vhodného provedení představuje : R¹ skupinu R⁵R⁶NR⁷- , ve které substituent R⁵ představuje alkylovou skupinu nebo alkenylovou skupinu obsahující asi 16 až asi 20 atomů uhlíku, substituentem R⁶ je atom vodíku •7 substituentem R je ethylenová skupina nebo propylenová skupina, R a R každý představuji ethylenovou nebo propylenovou skupinu, a G¹ a T¹ znamenají skupinu CN nebo OH.

(16) Formazylové sloučeniny.

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu představuje složka (i) formazylovou sloučeninu obecného vzorce XXXV :

R¹—C—N = N—Ar—R²

N—NH—Ar¹—R³ (XXXV) ve kterém znamenají :

Ar a Ar¹ každý nezávisle aromatickou skupinu, ve výhodném provedení benzenové nebo naftalenové jádro, ještě výhodněji benzenové jádro,

R¹, R² a R³ znamenají nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představují :

Ar a Ar každý benzenové jádro, R je alkylova skupina nebo rozvětvená alkylová skupina obsahující asi 4 až asi 12 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 6 až asi 10 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 8 atomů uhlíku, R² znamená atom vodíku nebo nižší alkylovou skupinu, a R³ znamená alkylovou skupinu obsahující asi 6 až asi 18 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 10 až asi 14 atomů uhlíku, ještě výhodněji asi 12 atomů uhlíku.

Podle dalšího vhodného provedení představuje :

Ar a Ar¹ každý benzenové jádro, R¹ je 1-ethylpentylová skupina, R² je dodecylová skupina, a R³ znamená atom vodíku.

(17) Pyridiny.

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu představují složka (i) pyridinové deriváty. Podle jednoho ze vhodných provedení představuje tuto složku 2,2'-bipyridin vzorce XXXVI :

(XXXVI)

V této sloučenině obecného vzorce XXXVI může být jeden nebo více uhlíkových atomů v kruhu substituováno hydrokarbylovou skupinou, ve výhodném provedení nižší alkylovou skupinou.

Podle dalšího vhodného provedení představuje složku (i) substituovaný pyridin obecného vzorce XXXVII :

(XXXVII) ve kterém znamená :

R¹ atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku.

Tímto substituentem R¹ je ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu atom vodíku nebo nižší alkylová skupina. Ve výše uvedeném obecném vzorci XXXVII může být jeden nebo více atomů uhlíku v kruhu substituováno hydrokarbylovou skupinou, ve výhodném provedení nižší alkylovou skupinou.

(18) Bórované acylované aminy.

Složku (i) organokovového komplexu podle uvedeného vynálezu může podle dalšího provedení tvořit acylovaný amin obsahující bór. Tyto sloučeniny je možno připravit tak, že se nejdříve uvádí do reakce sloučenina produkující jantarovou kyselinu substituovanou hydrokarbylovou skupinou (v tomto textu označovaná někdy jako sukcinové acylační činidlo) s přinejmenším asi polovinou ekvivalentu aminu obsahujícího přinejmenším jeden atom vodíku připojený na dusíkovou skupinu na ekvivalent této výše uvedené sloučeniny produkující jantarovou kyselinu. Kompozice obsahující dusík, získané tímto postupem, představují obvykle komplexní směsi. Tyto kompozice obsahující dusík se někdy označují jako acylované aminy. Tyto kompozice obsahující dusík se potom podrobí boraci, přičemž se do reakce uvádí se sloučeninou bóru, která se vybere ze skupiny zahrnující oxid boritý, halogenidy bóru, kyseliny bóru, amidy bóru a estery kyselin bóru.

Tyto acylované aminy byly popsány v mnoha patentech Spojených států amerických, náležících do dosavadního stavu techniky, včetně následujících patentů :

3	172	892
3	127	707
3	272	746
3	316	177
3	541	012

3	341	542	3	630	904
3	346	493	3	632	511
3	444	170	3	787	374
3	454	607	4	234	435

Tyto výše uvedené patenty Spojených států amerických jsou zde uvedeny pouze jako odkazové materiály pro ilustrování postupu přípravy výše uváděných acylovaných aminů, použitých v předmětném vynálezu.

Obecně je možno uvést, že běžná cesta k přípravě výše uvedených acylovaných aminů zahrnuje reakci uvedené sloučeniny produkující kyselinu jantarovou substituovanou hydrokarbylovou skupinou (to znamená acylační činidlo karboxylové kyseliny) s aminem obsahujícím přinejmenším jeden vodík připojený k dusíkovému atomu (to znamená skupinu H-N= ). Jako příklad těchto sloučenin produkujících kyselinu jantarovou substituovaných hydrokarbylovou skupinou je možno uvést kyseliny jantarové, anhydridy, halogenidy a estery. Počet atomů uhlíku v tomto uhlovodíkovém substituentu v této sloučenině produkující kyselinu jantarovou se může pohybovat ve velmi širokém rozmezí s tou podmínkou, že organokovový komplex připravený za pomoci této složky je rozpustný nebo stabilně dispergovatelný v motorové naftě. Tento uhlovodíkový substituent obvykle obsahuje průměrně přinejmenším asi 10 alifatických uhlíkových atomů, ve výhodném provedení přinejmenším asi 30 alifatických uhlíkových atomů a ještě výhodněji přinejmenším asi 50 alifatických uhlíkových atomů.

Zdrojem tohoto v podstatě uhlovodíkového substituentu jsou hlavně v podstatě nasycené ropné frakce o vysoké molekulové hmotnosti a v podstatě nasycené olefinové polymery, zejména polymery monoolefinů obsahujících 2 až 30 atomů uhlíku. Zejména vhodnými polymery jsou v tomto směru polymery 1-monoolefiny, jako jsou například ethylen, propen,

1- buten, isobuten, 1-hexen, 1-okten, 2-methyl-l-hepten, 3-cyklohexyl-l-buten a 2-methyl-5-propyl-l-hexen. Podobně je možno vhodně použít i vnitřních polymerů, to znamená olefinů, ve kterých olefinická vazba není na koncové pozici. Pro ilustraci je možno jako příklad těchto sloučenin uvést

2- buten, 3-penten a 4-okten.

Pro výše uvedené účely je rovněž možno použít vnitřních polymerů olefinů, které byly uvedeny výše, s dalšími kopolymerizovatelnými olefinickými látkami, jako jsou například aromatické olefiny, cyklické olefiny a polyolefiny. Mezi tyto kopolymery je možno zařadit například takové látky, které se připraví polymerací isobutenu se styrenem, isobutenu s butadienem, propenu s isoprenem, ethylenu s piperylenem, isobutenu s chloroprenem, isobutenu s p-methylstyrenem, 1-hexenu s 1,3-hexadienem, 1-oktenu s 1-hexenem, 1-heptenu s 1-pentenem, 3-methyl-1-butenu s 1-oktenem, 3,3-dimethyl-l-pentenu s 1-hexenem, isobutenu se styrenem a piperylenem, atd.

Relativní podíl monoolefinu vzhledem k druhému monomeru použitému v kopolymerů ovlivňuje stabilitu a rozpustnost konečného produktu získaného za použití od těchto kopolymerů v naftě. Takže vzhledem k těmto požadavkům, týkajícím se rozpustnosti v naftě a stability konečných produktů, přichází v úvahu v případě uvedeného vynálezu v podstatě alifatické a v podstatě nasycené kopolymery, to znamená, že by tyto kopolymery měly obsahovat přinejmenším 80 % hmotnostních, ve výhodném provedení přinejmenším asi 95 % hmotnostních jednotek odvozených od alifatických monoolefinů a maximálně asi 5 % olefinických vazeb, vztaženo na celkový počet kovalentních vazeb uhlík-uhlík. Ve většině případů by měl být procentuální podíl olefinických vazeb menší než asi 2 % celkového množství kovalentních vazeb uhlík-uhlík.

Jako konkrétní příklady těchto výše uvedených kopolymerů je možno uvést kopolymer obsahující 95 % hmotnostních isobutenu a 5 % hmotnostních styrenu, terpolymer obsahující 98 % hmotnostních isobutenu, 1 % hmotnostní piperylenu a 1 % hmotnostní chloroprenu, terpolymer obsahující 95 % hmotnostních isobutenu, 2 % hmotnostní 1-butenu a 3 % hmotnostní 1-hexenu, terpolymer obsahující 80 % hmotnostních isobutenu, 20 % hmotnostních 1-pentenu a 20 % hmotnostních 1-oktenu, kopolymer obsahující 80 % hmotnostních 1-hexenu a 20 % hmotnostních 1-heptenu, terpolymer obsahující 90 % hmotnostních isobutenu, 2 % hmotnostní cyklohexenu a 8 % hmotnostních propenu a kopolymer obsahující 80 % ethylenu a 20 % propenu.

Dalším zdrojem v podstatě uhlovodíkových skupin jsou nasycené alifatické uhlovodíky, jako například vysoce rafinované vysokomolekulární bílé oleje nebo syntetické alkany, například látky získané hydrogenací vysokomolekulárních olefinových polymerů, které byly podrobně popsány výše, nebo vysokomolekulárních olefinických látek.

Ve výhodném provedení podle vynálezu se dává přednost použití olefinických polymerů, které mají číselný průměr molekulové hmotnosti (Mn) asi v rozmezí od 700 do 10 000. Podle jednoho z možných provedení je uvedený substituent odvozen od polyolefinu charakterizovaného hodnotou Mn asi 700 až asi 10 000 a hodnotou poměru Mw/Mn v rozmezí od 1,0 do asi 4,0.

Při přípravě uvedených substituovaných sukcinových acylačních činidel se do reakce uvádí jeden nebo více výše uvedených polyalkanů s jedním nebo více acidickými reakčními činidly vybranými ze skupiny zahrnující maleinová nebo fumarová reakční činidla, jako jsou například kyseliny nebo anhydridy. V obvyklém provedení jsou maleinovými nebo filmařovými reakčními činidly kyselina maleinová, kyselina fumarová, anhydrid kyseliny maleinové nebo směs dvou nebo více uvedených látek. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se přednost dává maleinovým reakčním činidlům před fumarovými reakčními činidly, neboř tato maleinová reakční činidla jsou snadněji přístupná a obecně snadněji reagují s uvedenými polyalkeny (nebo s deriváty těchto látek) při přípravě substituovaných sloučenin produkujících kyselinu jantarovou podle uvedeného vynálezu. Zejména je výhodné použít jako reakční složky kyseliny maleinové, anhydridu kyseliny maleinové a směsí těchto látek. Vzhledem ke snadné přístupnosti a k hladkému průběhu reakce se obvykle používá anhydridu kyseliny maleinové.

V popisu uvedeného vynálezu se vzhledem ke vhodnosti a stručnosti často používá termínu maleinové reakční činidlo. V této souvislosti je třeba poznamenat, že tam, kde je tento termín použit, znamená obecně acidické reakční složky vybrané ze skupiny zahrnující maleinové a fumarové reakční složky, včetně směsí těchto reakčních látek. Rovněž je třeba poznamenat, že termínem sukcinové acylační činidlo, který je používán v textu tohoto vynálezu, zahrnuje substituované substituované sloučeniny produkující kyselinu jantarovou.

Jeden z postupů přípravy tohoto substituovaného sukcinového acylačního činidla podle uvedeného vynálezu je popsán částečně v patentu Spojených států amerických č.

219 666, který je zde uváděn pouze jako odkazový materiál za účelem ilustrování jedné z variant postupu přípravy výše uvedených sukcinových acylačních činidel. Tento postup se obvykle označuje jako dvoustupňový proces. Uvedený proces zahrnuje v prvním stupni chlorování uvedeného polyalkenu

- 87 a ve druhém stupni reakci takto získaného chlorovaného polyalkenu s maleinovým reakčnim činidlem.

Další variantou postupu přípravy těchto výše uvedených substituovaných sukcinových acylačních reakčních činidel je proces uváděný v patentu Spojených států amerických č.

912 764 a v patentu Velké Británie č. 1 440 219, které jsou zde uváděny oba pouze jako odkazové materiály ilustrující další varianty uvedeného procesu. Podle tohoto procesu se nejprve uvádí do reakce uvedený polyalken a maleinové reakční činidlo, přičemž reakce těchto dvou složek probíhá při zahřívání a za současného průběhu postupu přímé alkylace. Po dokončení stupně, ve kterém probíhá výše uvedená přímá alkylace, se do reakční směsi zavádí chlor za účelem promotování této reakce zbývajících nezreagovaných maleinových reakčních činidel.

Další postup přípravy substituovaných sukcinačních acylačních činidel podle uvedeného vynálezu je tak zvaný jednostupňový proces. Tento postup je popsán v patentu Spojených států amerických č. 3 215 707 a 3 231 587. Oba tyto patenty jsou zde uvedeny pouze jako odkazový materiál ilustrující další variantu postupu přípravy výše uvedených látek. Tento jednostupňový postup zahrnuje přípravu směsi polyalkenu a maleinového reakčního činidla, která obsahuje nezbytné množství obou těchto látek k přípravě požadovaného substituovaného sukcinového acylačního činidla podle uvedeného vynálezu. To znamená, že v reakční směsi musí být přítomen přinejmenším jeden mol maleinového reakčního činidla na každý mol polyalkylenu z toho důvodu, aby v požadovaném produktu byla přítomna přinejmenším jedna sukcinová skupina na každý ekvivalent hmotnosti substitučních skupin. Potom se do této směsi zavede chlor, což se obvykle provádí probubláváním plynného chloru danou směsí za současného míchání.

Jako aminů, které se uvádí do reakce s uvedenými sloučeninami produkujícími kyselinu jantarovou za účelem přípravy acylovaných aminů, je možno použít libovolných aminů obecného vzorce (A-3), které byly popsány ve shora uvedeném textu v souvislosti s přípravou aromatických Mannichových sloučenin podle vynálezu. Do výhodné skupiny těchto aminů patří takové aminy, jako jsou například alkylenové polyaminy reprezentované obecným vzorcem A-3-3, uvedeným výše.

Kromě výše uvedených aminů obecného vzorce A-3, které byly podrobně uváděny výše, je možno podle uvedeného vynálezu rovněž výhodně použít aminů obsahujících hydroxylovou skupinu, které jsou reprezentovány obecným vzorcem :

R^i:lNH—(R¹²N)_nR¹⁰ ve kterém znamenají :

R⁹, R¹⁰ a R¹¹ každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu hydroxyhydrokarbylovou skupinu, aminohydrokarbylovou skupinu nebo hydroxyaminohydrokarbylovou skupinu, s tou podmínkou, že přinejmenším jeden • Q ze substituentu R představuje hydroxyhydrokarbylovou skupinu nebo hydroxyaminohydrokarbylovou skupinu,

R je ve výhodném provedeni alkylenova skupina, ještě výhodněji ethylenová nebo propylenová skupina a ještě výhodněji ethylenová skupina, a i je číslo od 0 do asi 5.

Jako příklad těchto sloučenin je možno uvést ethanolamin, 2-amino-l-butanol, 2-amino-2-methyl1-propanol, di-(3-hydroxypropyl)amin, 3-hydroxybutylamin, 4-hydroxybutylamin, 2-amino-l-butanol, 2-amino-2methyl-l-propanol, 2-amino-l-propanol, 3-amino-2methyl-l-propanol, 3-amino-l-propanol, 2-amino-2methyl-1,3-propandiol, 2-amino-2-ethyl-l,3-propandiol, diethanolamin, di-(2-hydroxypropyl)amin, N-(hydroxypropyl)propylamin, N-(2-hydroxyethyl)cyklohexylamin, 3-hydroxycyklopentylamin, N-hydroxyethylpiperazin a podobné další látky.

Podobným způsobem je možno podle uvedeného vynálezu použít alkylenaminy substituované hydroxyalkylovými skupinami, jako jsou například alkylenaminy, které obsahují jednu nebo více hydroxyalkylových skupin jako substituentů na dusíkových atomech. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se používá takových alkylenaminů substituovaných hydroxyalkylovými skupinami, ve kterých představuje alkylová skupina nižší alkylovou skupinu, to znamená skupina obsahující méně než asi 6 atomů uhlíku. Jako příklad těchto aminů je možno uvést N-(2-hydroxyethyl)ethylendiamin,

N, N'-bis(2-hydroxyethyl)ethylendiamin, l-(2-hydroxyethyl)piperazin, diethylentriamin substituovaný monohydroxypropylovou skupinou, 1,4-bis(2-hydroxypropyl)piperazin, tetraethylenpentamin substituovaný di-hydroxypropylovou skupinou, N-(3-hydroxypropyl)tetramethylendiamin a 2-heptadecyl-l-(2-hydroxyethyl)imidazolin.

Těmito acylovanými aminy, které se získají reakcí sloučenin produkujících kyselinu jantarovou a výše uvedených aminů, mohou být aminové soli, amidy, imidy, imidazoliny a rovněž tak i směsi těchto látek. Při přípravě těchto acylovaných aminů se zahřívá jedna nebo více sloučenin produkujících jantarovou kyselinu a jeden nebo více aminů, což se provádí případně v přítomnosti běžné kapaliny, kterou je v podstatě inertní organické kapalné rozpouštědlo/ředidlo, při zvýšené teplotě, obvykle pohybující se v rozmezí od asi 80 °C do teploty rozkladu takto připravované směsi nebo produktu. V běžném provedení se obvykle používá teplota v rozmezí od asi 100 °c do asi 300 ’C za předpokladu, že teplota 300 °C nepřevyšuje teplotu rozkladu.

Tato sloučenina produkující kyselinu jantarovou a amin se do reakce uvádí v takových množstvích, která jsou dostatečná k tomu, aby bylo dosaženo poměru přinejmenším asi jedné poloviny ekvivalentu aminu na jeden ekvivalent sloučeniny produkující kyselinu. Obecně řečeno je maximální množství přítomného aminu asi 2 moly na jeden ekvivalent sloučeniny produkující kyselinu jantarovou. Pro účely uvedeného vynálezu je jeden ekvivalent aminu takové množství aminu, které odpovídá celkové hmotnosti aminu dělené celkovým počtem přítomných atomů dusíku. Z výše uvedeného vyplývá, že oktylamin má ekvivalentní hmotnost stejnou jako je jeho molekulová hmotnost, ethylendiamin má ekvivalentní hmotnost odpovídající polovině své molekulové hmotnosti a aminoethylpiperazin má ekvivalentní hmotnost odpovídající jedné třetině své molekulové hmotnosti. Počet ekvivalentů sloučeniny produkující kyselinu jantarovou závisí na počtu karboxylových funkcí přítomných ve sloučenině produkující kyselinu jantarovou substituované uhlovodíkovou skupinou. Z výše uvedeného vyplývá, že počet ekvivalentů sloučeniny produkující kyselinu jantarovou, která je substituována uhlovodíkovou skupinou, se mění podle počtu sukcinových skupin přítomných v této látce, přičemž obvykle připadají dva ekvivalenty acylačního činidla na každou sukcinovou skupinu v tomto acylačním reakčním činidle. K určení počtu karboxylových funkčních skupin je možno použít běžných metod známých z dosavadního stavu techniky (jako je například číslo kyselosti, číslo zmýdelnění), přičemž tímto způsobem se stanoví počet ekvivalentů acylačního reakčního činidla, které jsou k dispozici k reakci s aminem. Další detaily a příklady postupů pro přípravu těchto acylovaných aminů je možno nalézt například v patentech Spojených států amerických č. 3 172 892, 3 219 666, 3 272 746 a 4 234 435, přičemž tyto patenty jsou zde uvedeny pouze jako odkazový materiál.

Takto získaný acylovaný amin se potom uvádí do reakce s přinejmenším jednou sloučeninou bóru, která se vybere ze skupiny zahrnující oxid boritý, halogenidy bóru, kyseliny bóru, amidy bóru a estery kyselin bóru. Množství sloučeniny bóru, která se uvádí do reakce s acylovaným aminem jako meziproduktem, se obecně volí takové, aby bylo dostatečné k vytvoření poměru odpovídajícímu 0,1 atomového podílu bóru na každý mol acylovaného aminu až asi 10 atomových podílů bóru na každý atomový podíl dusíku v uvedeném acylovaném aminu. Vhodnější je takové množství sloučeniny bóru, které je dostatečné k vytvoření poměru odpovídajícího 0,5 atomového podílu bóru na každý mol acylovaného aminu až asi 2 atomové podíly bóru na každý atomový podíl použitého dusíku.

Mezi vhodné sloučeniny bóru, kterých je možno použít pro výše uvedené účely, je možno zařadit oxid bóru, hydrát oxidu boritého, oxid boritý, fluorid boritý, bromid boritý, chlorid boritý, kyseliny bóru, jako je například kyselina bórová [to znamená alkyl-B(OH)2 nebo aryl-B(OH)₂], kyselina orthoboritá (to znamená H3BO3), kyselina tetraboritá (to znamená H₂B₄O₇), kyselina metaboritá (to znamená HBO₂), anhydridy bóru, amidy bóru a různé estery odvozené od uvedených kyselin bóru. Běžný způsobe zavedení reakčních složek na bázi bóru do uvedené reakční směsi představuje použití komplexních sloučenin trihalogenidů bóru s étery, organickými kyselinami, anorganickými kyselinami nebo s uhlovodíky. Takové komplexy jsou z dosavadního stavu techniky běžně známé, přičemž jako příklad těchto sloučenin je možno uvést fluorid boritý/triethylester, fluorid boritý/kyselina fosforečná, chlorid boritý/kyselina chloroctová, bromid boritý/dioxan a fluorid boritý/methylethyléter.

Jako konkrétní příklady bórových kyselin je možno uvést kyselinu methylbórovou, kyselinu fenylbórovou, kyselinu cyklohexylbórovou, kyselinu p-heptylfenylbórovou a kyselinu dodecylbórovou.

Jako příklad esterů kyseliny bórové je možno uvést zejména mono-, di- a tri-organické estery kyseliny borité s alkoholy nebo fenoly, jako jsou například methanol, ethanol, isopropanol, cyklohexanol, cyklopentanol,

1- oktanol, 2-oktanol, dodekanol, behenylalkohol, oleylalkohol, stearylalkohol, benzylalkohol,

2- butylcyklohexanol, ethylenglykol, propylenglykol, trimethylenglykol, 1,3-butandiol, 2,4-hexandiol,

1,2-cyklohexandiol, 1,3-oktandiol, glycerol, pentaerythritol, diethylenglykol, karbitol, celosolv, triethylenglykol, tripropylenglykol, fenol, naftol, p-butylfenol, o,p-diheptylfenol, n-cyklohexylfenol,

2,2-bis-(p-hydroxyfenyl)propan, fenol substituovaný polyisobutenem (molekulová hmotnost 1500), ethylenchlorhydrin, o-chlorfenol, m-nitrofenol,

6-bromoktanol a 7-ketodekanol. Pro přípravu esterů kyseliny borité jsou pro účely uvedeného vynálezu zejména vhodné nižší alkoholy, 1,2-glykoly a 1,3-glykoly, to znamená takové látky, které obsahují méně než asi 8 atomů uhlíku.

Způsoby přípravy esterů kyselin bóru jsou z dosavadního stavu techniky běžně známé a tyto postupy byly publikovány v mnoha publikacích (viz. například Chemical Reviews, str. 959-1064, Vol. 56). Jedna z těchto metod zahrnuje reakci chloridu boritého se 3 moly alkoholu nebo fenolu, přičemž výsledným produktem je triorganický borát. Další metoda zahrnuje reakci oxidu boritého s alkoholem nebo s fenolem. Při dalším postupu se provádí přímá esterifikace tetraborité kyseliny 3 moly alkoholu nebo fenolu. Další metoda zahrnuje přímou esterifikaci kyseliny borité glykolem za vzniku například cyklického alkylenborátu.

Reakci acylovaného aminu se sloučeninami bóru je možno provést jednoduchým způsobem smícháním reakčních složek při požadované teplotě. Případně je možno použít inertního rozpouštědla, i když může být v některých případech jeho použití velice potřebné, zejména v případech, kdy jsou v reakční směsi obsaženy vysoce viskózní nebo pevné reakční složky. Tímto inertním rozpouštědlem může být uhlovodíkové rozpouštědlo, jako je například benzen, toluen, těžký benzín, cyklohexan, n-hexan nebo minerální olej. Teplota této reakce se může pohybovat ve velmi širokých mezích.

Obvykle se tato teplota s výhodou pohybuje v rozmezí od asi 50 ‘C do asi 250 °C. V některých případech může být tato teplota 25 ^eC nebo ještě nižší. Horní hranicí tohoto teplotního rozmezí je teplota rozkladu konkrétní reakční směsi a/nebo produktu.

Tato uvedená reakce se obvykle dokončí ve velmi krátkém intervalu, jako například 0,5 až 6 hodin. Po dokončení této reakce se produkt rozpustí v rozpouštědle a takto získaný roztok se potom přečistí odstřeďováním nebo filtrací v případě, že se v něm objevuje zákal nebo jestliže obsahuje pevné látky. Obvykle je ovšem takto získaný produkt dostatečně čistý, takže další čištění není nezbytné nebo přichází pouze eventuálně v úvahu.

Touto reakcí acylovaného aminu se sloučeninami bóru se připraví produkt obsahující bór a v podstatě veškerý dusík původně přítomný v acylované aminové reakční složce. Předpokládá se, že výsledkem této reakce je tvorba komplexu mezi bórem a dusíkem. Tento komplex může obsahovat v některých případech více než jeden atomový podíl bóru a jeden atomový podíl dusíku, přičemž v jiných případech může tento komplex obsahovat více než jeden atomový podíl dusíku a jeden atomový podíl bóru. Povaha tohoto komplexu dosud není zcela vysvětlena.

Přestože není přesné stechiometrické složení takto vytvořeného komplexu známo, volí se relativní poměry použitých reakčních složek v tomto postupu hlavně podle použití takto získaných produktů pro účely uvedeného vynálezu. Vzhledem k výše uvedenému se vhodné reakční produkty získají z takových reakčních směsí, ve kterých jsou reakční složky přítomny v relativních poměrech odpovídajících asi 0,1 atomového podílu bóru na každý mol acylovaného aminu až asi 10 atomových podílu bóru na každý atomový podíl dusíku v uvedeném acylovaném aminu, který je použit. Výhodná množství použitých reakčních složek jsou taková, která odpovídají asi 0,5 atomového podílu bóru na každý mol acylovaného aminu až asi 2 atomové podíly bóru na každý mol acylovaného aminu. K ilustrování těchto poměrů je možno uvést, že množství sloučeniny bóru obsahující jeden atom bóru v molekule, která je použita při použití jednoho molu acylovaného aminu obsahujícího pět atomů dusíku v molekule, se pohybuje v rozmezí od asi 0,1 molu do asi 50 molů, ve výhodném provedení podle vynálezu v rozmezí od asi 0,5 molu do asi 10 molů.

Tyto bórované acylované aminy představují podle tohoto provedení další vhodné složky (i) pro přípravu organokovových komplexních sloučenin podle uvedeného vynálezu. Podle dalšího provedení představují tyto bórované acylované aminy vhodné složky organokovových komplexů podle vynálezu.

(19) Acylované aminy obsahující fosfor.

Podle dalšího provedení může tvořit složku (i) organokovového komplexu podle uvedeného vynálezu acylovaný amin obsahující fosfor. Tyto sloučeniny se připraví reakcí (P-l) přinejmenším jednoho acylačního činidla na bázi kyseliny karboxylové, (P-2) přinejmenším jednoho aminu, který je charakterizován přítomnosti přinejmenším jedné skupiny H-N= ve své struktuře, a (P-3) přinejmenším jedné kyseliny obsahující fosfor obecného vzorce P-3-1 :

R²(X⁴)_m ^X x²

II p—X<H (P-3-1) ve kterém znamenají :

X¹, X², X³ a X⁴ každý nezávisle atom kyslíku nebo síry, m znamená v každém z uvedených případu nulu nebo 1, a R¹ a R² každý nezávisle představuje hydrokarbylovou skupinu.

Uváděné karboxylové acylační činidlo (P-l) a amin (P-2) byly již popisovány výše v souvislosti s přípravou horovaných acylovaných aminů. Mezi kyseliny obsahující fosfor (P-3) je možno zařadit následující látky :

(1) Dihydrokarbylfosfinodithionové kyseliny obecného vzorce :

S

R< II /P—SH

R^2/ (2) S-hydrokarbylové hydrokarbylfosfonotrithionové kyseliny obecného vzorce :

R²—S

S

R*\ll /P—SH (3) O-hydrokarbylové hydrokarbylfosfonodithionové kyseliny obecného vzorce :

R¹. R²—0

S

II

P—SH (4) S,S-dihydrokarbylfosforotetrathinové kyseliny obecného vzorce :

R¹—S

R²—S

S

SH (5) O,s-dihydrokarbylfosforotrithionové kyseliny obecného vzorce :

R¹ —0 R²—S

S

II

P—SH (6) Ο,Ο-dihydrokarbylfosforodithionové kyseliny obecného vzorce :

S

R¹—Ck II

SH

R²—O

Vhodné kyseliny obecného vzorce :

R¹—O R²—0

S

II

P—SH je možno snadno připravit reakcí sulfidu fosforečného (P₂S₅) a alkoholu nebo fenolu. Provedení této reakce zahrnuje promíchávání čtyř molů alkoholu nebo fenolu s jedním molem sulfidu fosforečného při teplotě pohybující se v rozmezí od asi 20 do asi 200 °C. Při této reakci se uvolňuje sirovodík. Analogické sloučeniny od těchto kyselin obsahující kyslík je možno běžným způsobem připravit zpracováváním dithionové kyseliny vodou nebo párou, což má ten výsledek, že se nahradí jeden nebo oba atomy síry.

Mezi vhodné kyseliny obsahující fosfor patří v této souvislosti kyseliny obsahující fosfor a síru. Mezi tyto kyseliny patří podle vynálezu takové látky, ve kterých přinejmenším X¹ nebo X² představuje síru, a ve výhodném provedení oba X³ a X⁴ představují kyslík a m je 1. Rovněž je možno použít směsí uvedených kyselin.

Každý ze substituentů R¹ a R² znamená nezávisle skupinu hydrokarbylového charakteru, to znamená ve výhodném provedení podle vynálezu skupinu neobsahující acetylenickou vazbu a obvykle rovněž ani ethylenickou nenasycenou vazbu, přičemž tyto skupiny obsahují asi 1 až asi 50 atomů uhlíku, ve výhodném provedení asi 1 až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji asi 3 až asi 18 atomů uhlíku. Podle jednoho ze vhodných provedení podle vynálezu každý ze substituentů R¹ o «, a R muže představovat například isopropylovou skupinu, isobutylovou skupinu, 4-methyl-2-pentylovou skupinu, 2-ethylhexylovou skupinu, iso-oktylovou skupinu, atd. Každý ze substituentů a R² může být s druhým uvedeným substituentem navzájem identický nebo mohou být rozdílné a rovněž může jeden z těchto substituentů nebo oba představovat směs různých uhlovodíkových zbytků. Tyto uvedené substituenty R¹ a R² představují ve výhodném provedení podle vynálezu každý álkylovou skupinu a nejvýhodněji rozvětvenou álkylovou skupinu.

Reakci, při které se tvoří uvedené acylované aminy obsahující fosfor, je možno uskutečnit promícháním jednotlivých složek (P-l), (P-2) a (P—3) v libovolném pořadí. Všechny tyto reakční složky je možno smíchat při teplotě místnosti a potom reakční směs zahřát na požadovanou teplotu, která leží nad 80 °C, za účelem provedení acylace. Tuto reakci je možno podobným způsobem provést tak, že se nejdříve uskuteční reakce složek (P-2) a (P—3) a potom se provede acylace meziproduktu za pomoci složky (P-l), nebo se nejdříve provede acylace složky (P-2) složkou (P-l) a potom se provede reakce takto získaného acylovaného aminu se složkou (P-3). Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se provádí acylace při teplotách v rozmezí od asi 100 °C do asi 300 °C, podle ještě výhodnějšího provedení v rozmezí od asi 150 do asi 250 °C.

Tato acylace je doprovázena tvorbou vody. Odstraňování takto vznikající vody je možno provést zahřátím této reakční směsi na teplotu 100 °C nebo na teplotu vyšší. Průběh této reakce je možno usnadnit tím, že se reakční směs probublává během zahřívání inertním plynem, jako je například dusík. Rovněž je možno průběh této výše uvedené reakce usnadnit tím, že se použije v reakční směsi inertní rozpouštědlo,

- 100 které tvoří společně oddestilovatelnou azeotropickou směs s vodou. Jako příklad těchto rozpouštědel je možno uvést benzen, n-hexan, toluen, xylen, atd. Použití těchto rozpouštědel umožňuje odstraňování vody při podstatně nižších teplotách, jako například při teplotě 80 °C.

Relativní podíly reakčních látek, které se používají při tomto postupu, jsou odvozeny od stechiometrických poměrů odpovídajících dané reakci a od uvažovaného použití těchto produktů získaných tímto postupem pro účely uvedeného vynálezu. Minimální použité množství složek (P-l) a (P-3) odpovídá asi 0,5 ekvivalentu každé z uvedených složek (P-l) a (P-3) na každý mol složky (P-2). Maximálně použité množství těchto složek (P-l) a (P-3) závisí na celkovém počtu ekvivalentů použité složky (P-2).

Pro účely přípravy těchto acylovaných aminů obsahujících fosfor je možno vycházet z toho, že počet ekvivalentů aminové sloučeniny (P-2) odpovídá počtu HN< skupin v tomto aminu. Ekvivalentní hmotnost aminu představuje celkovou hmotnost aminu dělenou celkovým počtem přítomných HN< skupin. Z výše uvedeného vyplývá, že ethylendiamin má ekvivalentní hmotnost, která odpovídá jedné polovině jeho molekulové hmotnosti, a tetraethylenpentamin má ekvivalentní hmotnost, která odpovídá jedné pětině jeho molekulové hmotnosti. Rovněž je možno například uvést, že ekvivalentní hmotnost běžně obchodně dostupných směsí aminů je možno stanovit dělením atomové hmotnosti dusíku (14) hmotnostním procentem dusíku, který je obsažen v tomto aminu. Z výše uvedeného vyplývá, že aminová směs obsahující 34 % dusíku bude mít ekvivalentní hmotnost 41,2. Celkový počet ekvivalentů aminu je možno stanovit dělením celkové hmotnosti tohoto aminu jeho ekvivalentní hmotností.

- 101 Celkový počet ekvivalentů acylačního činidla (P-l) závisí na celkovém počtu karboxylových funkcí (jako jsou například skupiny karboxylových kyselin nebo jejich funkčních derivátů) přítomných v acylačním činidle. Z výše uvedeného vyplývá, že počet ekvivalentů acylačního činidla se bude měnit podle počtu karboxylových skupin přítomných v acylačním činidle. Při určování počtu ekvivalentů acylačního činidla se neberou v úvahu takové karboxylové funkce, které jako karboxylové kyseliny nejsou schopné reakce s acylačním činidlem. Obecně je možno ovšem uvažovat tak, že zde přichází v úvahu poměr jeden ekvivalent acylačního činidla na každou karboxylovou skupinu v tomto acylačním činidle. Například v případě acylačních činidel pocházejících z reakce jednoho molu olefinového polymeru a jednoho molu anhydridu kyseliny maleinové by zde měly být uvažovány dvě karboxylové skupiny. Při stanovení počtu karboxylových funkcí je možno použít jednoduchých metod podle dosavadního stavu techniky (jako například stanovení čísla kyselosti, čísla zmýdelnění) a tím je možno zjistit počet ekvivalentů acylačního činidla, který se má uvést do reakce k aminovou sloučeninou.

Ekvivalentní hmotnost složky (P-3) je možno určit dělením molekulové hmotnosti složky (P-3) počtem skupin -PXXH. Tento počet uvedených skupin se obvykle určí ze strukturního vzorce složky (P-3) nebo empirickým způsobem pomocí běžně známých titračních metod podle dosavadního stavu techniky. Počet ekvivalentů složky (P-3) je možno určit dělením hmotnosti složky (P-3) ekvivalentní hmotností této složky.

Maximální kombinovaný počet ekvivalentů složek (P-l) a (P-3), který je možno uvést do reakce s jedním molem

102 složky (P-2) je ekvivalentní počtu HN< skupin. V případě, že se použije přebytku složek (P-l) a (P-3), potom se tento přebytek nezúčastní na této reakci. Na druhé straně, jestliže je celkové použité množství složek (P-l) a (P-3) nižší než je maximální množství, potom takto získané produkty budou obsahovat nezreagovaný podíl volných aminových dusíkových atomů. Podle uvedeného vynálezu jsou vhodné takové produkty, které se získají za použití složek (P-l) a (P-3) v relativních množstvích spadajících do poměru ekvivalentů v rozmezí od asi 0,5 : 4,5 do asi 4,5 : 0,5.

Jako konkrétní příklad ilustrující omezení relativních poměrů použitých reakčních složek je možno uvést následující postup : jeden mol tetraalkylenpentaminu se uvede do reakce s asi 0,5 až asi 4,5 ekvivalenty anhydridu kyseliny jantarové substituovaného polyisobutenem a s asi 0,5 až asi 4,5 ekvivalentu kyseliny fosforodithionové.

(20) Pyrrolové deriváty.

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu může složku (i) představovat pyrrolový derivát obecného vzorce XXXVIII:

(XXXVIII) ve kterém znamená :

T¹ Skupiny OH, NH₂, NR₂, COOR, SH nebo C(O)H, kde

103

R znamená atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu, ve výhodném provedení nižší alkylovou skupinu.

Každý z uhlíkových atomů přítomných v kruhu může být substituován hydrokarbylovými skupinami, ve výhodném provedení nižšími alkylovými skupinami.

(21) Porfyriny.

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu může složku (i) představovat porfyrin. Tyto porfyriny představují skupinu heterocyklických sloučenin obsahujících 4-pyrrolové kruhy spojené methylenovými skupinami. Tyto sloučeniny mohou být reprezentovány obecným vzorcem XXXIX :

ve kterém znamenají :

R¹, R², R³, R⁴, R⁵, R⁶, R⁷ a R⁸ každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi

104

100 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 10 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení každý ze substituentů R¹, R², R³, R⁴, R⁵, R⁶, R⁷ a R⁸ nezávisle představuje atom vodíku, nižší alkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkylovou skupinu substituovanou hydroxyskupinou nebo nižší alkylovou skupinu substituovanou skupinou -COOH. Jako příklad těchto sloučenin je možno uvést, pyrroporfyrin, rhodoporfyrin, fylloporfyrin, fylloerythrin, dueteroporfyrin, etioporfyrin III, protoporfyrin, hematoporfyrin, mesoporfyrin IX, koproporfyrin, uroporfyrin a bilirubin.

(22) EDTA deriváty.

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu může složku (i) představovat derivát ethylendiamintetraoctové kyseliny (EDTA) obecného vzorce XL ;

r¹ooc-ch₂ ch₂-coor²

I I

N CH₂CH₂—N (XL)

I I

R⁴OOC-CH₂ ch₂-coor³ ve kterém znamenají :

R¹, R², R³ a R⁴ každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny obsahující ve výhodném provedení až asi 200 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 100 atomů

105 uhlíku, ještě výhodněji až asi 50 atomů uhlíku, ještě výhodněji až asi 30 atomů uhlíku a ještě výhodněji až asi 20 atomů uhlíku.

Podle jednoho ze vhodných provedení představují substituenty R¹, R², R³ a R⁴ nezávisle atom vodíku nebo nižší alifatickou hydrokarbylovou skupinu, ve výhodném provedení atom vodíku nebo nižší alkylové skupiny.

Složka (ii).

Kovem použitým v organokovové komplexu obsahujícím měď může být buďto měď nebo měď v kombinaci s jedním nebo více kovy ze skupiny zahrnující sodík Na, draslík K, hořčík Mg, vápník Ca, stroncium Sr, baryum Ba, vanad V, chróm Cr, molybden Mo, železo Fe, kobalt Co, zinek Zn, bór B, olovo Pb, antimon Sb, titan Ti, mangan Mn a zirkonium Zr nebo směsi jednoho nebo více těchto kovů. Tímto kovem může být měď v kombinaci s jedním nebo více kovy ze skupiny zahrnující železo Fe, vanad V a mangan Mn. Tímto kovem může být rovněž měď v kombinaci s jedním nebo více kovy ze skupiny zahrnující železo Fe, bór B, zinek Zn, hořčík Mg, vápník Ca, sodík Na, draslík K, stroncium Sr, titan Ti, mangan Mn a zirkonium Zr.

Touto kovovou reakční složkou (ii) může být dusitan, dusičnan, halogenid, karboxylát, fosforečnan, fosforitan, síran, siřičitan, uhličitan, boritan, hydroxid nebo oxid. Uvedenými sloučeninami mědi, které jsou vhodné podle uvedeného vynálezu jako kovová reakční složka (ii), mohou být sloučeniny ze skupiny zahrnující propionát měďnatý, acetát měďnatý, metaboritan měďnatý, benzoát měďnatý, mravenčan měďnatý, laurát měďnatý, dusitan měďnatý,

106 oxychlorid mědnatý, palmitát mědnatý, salicylát mědnatý, uhličitan mědi a naftenát mědi.

Uvedenou kovovou reakční složkou (ii), která je vhodná k použití podle uvedeného vynálezu v případě, že jsou použity v kombinaci s mědí i další kovy, mohou být dusičnan kobaltnatý, oxid kobaltnatý, oxid kobaltitý, dusitan kobaltu, fosforečnan kobaltitý, chlorid kobaltnatý, uhličitan kobaltnatý, acetát chromnatý, acetát chromitý, bromid chromitý, chlorid chromnatý, fluorid chromitý, oxid chromnatý, siřičitan chromitý, heptahydrát síranu chromnatého, síran chromitý, mravenčan chromitý, hexanoát chromitý, oxychlorid chromitý, fosforečnan chromitý, acetát železnatý, benzoát železitý, bromid železnatý, uhličitan železnatý, mravenčan železitý, laktát železnatý, oxid železnatý, oxid železitý, fosfornan železitý, síran železitý, siřičitan železnatý, hydrogensiřičitan železitý, benzoát zinku, boritan zinečnatý, bromid zinečnatý, jodid zinečnatý, laktát zinečnatý, oxid zinečnatý, stearát zinečnatý, siřičitan zinečnatý, acetát sodný, benzoát sodný, hydrogenuhličitan sodný, hydrogensiřičitan sodný, hydrogensíran sodný, bromid sodný, uhličitan sodný, chlorid sodný citronan sodný, hydroxid sodný, fosfornan sodný, jodid sodný, disiřičitan sodný, naftenát sodný, dusitan sodný, fosforečnan sodný, siřičitan sodný, acetát draselný, benzoát draselný, hydrogenuhličitan draselný, hydrogensíran draselný, hydrogensiřičitan draselný, bromid draselný, uhličitan draselný, chlorid draselný, citronan draselný, hydroxid draselný, fosfornan draselný, jodid draselný, disiřičitan draselný, naftenát draselný, dusitan draselný, pentaboritan draselný, fosforečnan draselný, siřičitan draselný, oxid boritý, bromid boritý, chlorid boritý, fluorid boritý, acetát vápenatý, hydrogensiřičitan vápenatý,

107 bromid vápenatý, uhličitan vápenatý, chlorid vápenatý, fluorid vápenatý, peroxid vápenatý, hydroxid vápenatý, jodid vápenatý, laurát vápenatý, naftenát vápenatý, dusičnan vápenatý, dusitan vápenatý, oxalát vápenatý, peroxid vápenatý, fosforečnan vápenatý, fosforitan vápenatý, stearát vápenatý, síran vápenatý, siřičitan vápenatý, acetát hořečnatý, hydrogensiřičitan hořečnatý, bromid hořečnatý, uhličitan hořečnatý, chlorid hořečnatý, fluorid hořečnatý, hydroxid hořečnatý, jodid hořečnatý, laurát hořečnatý, naftenát hořečnatý, dusitan hořečnatý, oxalát hořečnatý, fosforečnan hořečnatý, fosforitan hořečnatý, stearát hořečnatý, síran hořečnatý, siřičitan hořečnatý, acetát strontnatý, hydrogensiřičitan strontnatý, bromid strontnatý, uhličitan strontnatý, chlorid strontnatý, fluorid strontnatý, hydroxid strontnatý, jodid strontnatý, laurát strontnatý, naftenát strontnatý, dusitan strontnatý, oxalát strontnatý, fosforečnan strontnatý, fosforitan strontnatý, stearát strontnatý, síran strontnatý, siřičitan strontnatý, acetát barnatý, hydrogensiřičitan barnatý, bromid barnatý, uhličitan barnatý, chlorid barnatý, fluorid barnatý, hydroxid barnatý, jodid barnatý, laurát barnatý, naftenát barnatý, dusitan barnatý, oxalát barnatý, fosforečnan barnatý, fosforitan barnatý, stearát barnatý, síran barnatý siřičitan barnatý, acetát manganatý, benzoát manganatý, uhličitan manganatý, chlorid manganatý, chlorid manganitý, citronan manganatý, mravenčan manganatý, dusičnan manganatý, šbavelan manganatý, fosforečnan manganitý, difosforečnan manganatý, metafosforečnan manganitý, valerát manganatý, oxid titaničitý, oxid titanatý, oxalát titanu, síran titanu, chlorid titaničitý, acetát zirkonia, oxid zirkoničitý, uhličitan zirkoničitý, chlorid zirkonia, fluorid zirkonia, hydroxid zirkoničitý, laktát zirkonia, naftenát zirkonia, dusičnan zirkoničitý, orthofosforečnan zirkoničitý,

108 fosforečnan zirkoničitý, difosforečnan zirkoničitý, síran zirkoničitý, chlorid zirkoničitý a fluorid zirkoničitý. Rovněž jsou vhodné hydráty výše uvedených sloučenin.

Reakční postup přípravy organokovového komplexu.

Reakci, při které vznikají výše uvedené organokovové komplexní sloučeniny podle uvedeného vynálezu ze složek (i) a (ii), je možno provést jednoduchým způsobem pouhým smícháním těchto reakčních složek při požadované teplotě. Tuto reakci je možno provést při teplotě přinejmenším asi 80 °C. V některých případech může být reakční teplota tak nízká, že je možno použít teploty místnosti, jako například teploty asi 20 °C. Horní hranicí této reakční teploty je teplota rozkladu reakční směsi, přičemž teploty vyšší než 250 ’C jsou zřídkakdy nezbytné.

Ve výhodném provedení podle vynálezu se tato reakce provádí v přítomnosti ředidla nebo rozpouštědla, ve kterém jsou použité reakční složky rozpustné nebo ve kterém je rozpustný reakční produkt. Tímto rozpouštědlem může být libovolné kapalné inertní rozpouštědlo, jako je například benzen, xylen, toluen, petrolej, ropný olej, chlorbenzen, dioxan nebo podobné jiné látky.

Relativní množství složek (i) a (ii) se pohybují v širokých rozmezích. Obvykle se používá přinejmenším asi 0,1 ekvivalentu složky (ii) na jeden ekvivalent složky (i). Množství složky (ii) se může ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu pohybovat v rozmezí od asi 0,05 až asi 1 ekvivalent složky (ii) na jeden ekvivalent složky (i), podle ještě výhodnějšího provedení v rozmezí od asi 0,1 ekvivalentu do asi 0,4 ekvivalentu složky (ii) na jeden

109 ekvivalent složky (i). Ekvivalentní hmotnost složky (i) souvisí s počtem funkčních skupin obsažených v této složce (i), které jsou schopné vytvořit komplex s kovem obsaženým ve složce (ii). Takže je možno například uvést, že hmotnost ekvivalentu propylentetramernitrofenolu odpovídá jedné polovině molekulové hmotnosti této sloučeniny. Ekvivalentní hmotnost složky (ii) souvisí s počtem kovových atomů, které jsou přítomny v této složce. Takže je možno například uvést, že hmotnost ekvivalentu oxidu měďného odpovídá jedné polovině jeho molekulové hmotnosti a hmotnost ekvivalentu hydroxidu měďnatého odpovídá molekulové hmotnosti této sloučeniny. Rovněž je možno uvést, že relativní množství složky (ii) souvisí do určité míry s koordinačním číslem kovu v reakční složce (ii). Například je možno uvést, že je možno kombinovat až šest ekvivalentů složky (i) s jedním ekvivalentem kovové reakční složky, kde má tento kov koordinační číslo šest.

Produkt získaný reakcí složky (i) se složkou (ii) představuje organokovový komplex. To znamená, že výsledkem reakce uvedených složek je kombinace funkčních skupin obsažených ve složce (i) s kovovou složkou (ii) prostřednictvím druhé valence kovu. Přesná povaha těchto organokovových komplexů není dosud známa. Pro účely uvedeného vynálezu je pouze podstatné, aby tyto komplexy byly dostatečně stabilní v motorové naftě z toho důvodu, aby jich bylo možno použít ve vznětovém (naftovém) motoru vybaveném lapačem částic ve výfukovým systému ke snížení zápalné teploty vypouštěných výfukových částic zachycených v tomto lapači.

Podle jednoho z provedení podle uvedeného vynálezu je uvedeným organokovovým komplexem jiný komplex než komplex na

110 bázi přechodného kovu s aromatickou Mannichovou sloučeninou v kombinaci se Schiffovou bází, kde uvedená Mannichova sloučenina je odvozena od aromatického fenolu, aldehydu nebo ketonu a aminu obsahujícího hydroxylovou a/nebo thiolovou skupinu.

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu představuje organokovový komplex jiný komplex než je komplex přechodného kovu aromatické Mannichovy sloučeniny v kombinaci s oximem, kde uvedená Mannichova sloučenina je odvozena od aromatického fenolu, aldehydu nebo ketonu a aminu obsahujícího hydroxylovou a/nebo thiolovou skupinu.

Podle dalšího provedení podle uvedeného vynálezu představuje organokovový komplex jiný komplex než je komplex mědi s aromatickou Mannichovou sloučeninou v kombinaci s dodecylsalicylaldoximem, kde uvedená Mannichova sloučenina je odvozena od dodecylfenolu, ethanolaminu a paraformaldehydu.

Příklady provedení vynálezu

V následujícím textu jsou uvedeny konkrétní příklady ilustrující postup přípravy organokovových komplexů podle uvedeného vynálezu a jejich použití. Tyto příklady mají pouze ilustrativní charakter a nijak neomezují rozsah tohoto vynálezu. Pokud nebude výslovně uvedeno jinak jsou všechny díly a procenta v celém popisu a v připojených patentových nárocích procenta a díly hmotnostní, všechny hodnoty tlaku se vztahují na atmosférický tlak a všechny uváděné teploty jsou ve °C.

111

Příklad 1

Část A :

Podle tohoto provedení bylo společně smícháno 290 gramů 8-hydroxychinolinu, 66 gramů paraformaldehydu, 556 gramů produktu Armeen OL (což je produkt firmy Armak, který je specifikován jako směs mastných aminů, ve které je obsah primárních aminů asi 95 % hmotnostních, přičemž zbytek tvoří sekundární a terciární aminy jejichž délka řetězce se pohybuje v rozmezí od 12 do 18 atomů uhlíku, přičemž asi 79 % hmotnostních tvoří podíl uhlovodíků s 18 atomy uhlíku) a 80 mililitrů toluenu, přičemž takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla potom udržována za refluxních podmínek po dobu v rozmezí 2 až 3 hodiny v reakční nádobě vybavené vodním chladičem. V tomto vodním chladiči bylo během tohoto intervalu zachyceno 45 gramů vody. Potom bylo z reakční směsi stripováním odstraněno rozpouštědlo, přičemž bylo použito vakua. Takto získaná směs byla zfiltrována přes křemelinu. Tímto způsobem bylo získáno 848 gramů požadovaného produktu ve formě oleje.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo 212 gramů produktu získaného postupem podle provedení A, dále 28 gramů uhličitanu mědi a 250 mililitrů toluenu společně smícháno v nádobě vybavené vodním chladičem. Takto získaná směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a potom byla za těchto refluxních podmínek udržována po dobu 2 hodin. Potom bylo použité rozpouštědlo odstraněno a takto získaný zbytek byl zfiltrován přes křemelinu, čímž bylo získáno 255 gramů produktu ve formě oleje, přičemž obsah mědi byl v tomto produktu 5,3 % hmotnostních.

112

Příklad 2

Při provádění postupu podle tohoto příkladu bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladičem společně smícháno 78 gramů produktu Aloxime 200 (což je produkt firmy Henkel, který je identifikován jako 7-dodecyl-8-hydroxychinolin), dále 55 gramů 100 N ropného oleje a 100 mililitrů toluenu. Takto připravená reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při těchto refluxních podmínkách byla udržována po dobu 2 hodin. Ve vodním chladiči byly shromážděny během tohoto časového intervalu 4 gramy vody. Použité rozpouštědlo bylo potom odstraněno z této reakční směsi stripováním, přičemž bylo použito vakua, a tímto způsobem bylo získáno 120 gramů produktu ve formě zeleného oleje, přičemž obsah mědi v tomto produktu byl 4,3 % hmotnostních.

Příklad 3

Část A :

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladičem společně smícháno 203 gramů p-heptylfenolu, 350 gramů produktu Duomeen T (což je produkt firmy Armak, který je označen jako N-lojový produkt-1,3-diaminopropan) , dále 33 gramů paraformaldehydu a 250 mililitrů toluenu.

Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem, přičemž potom byla za těchto refluxních podmínek udržována po dobu 2 hodin. Během tohoto časového intervalu bylo ve vodním chladiči shromážděno 23 gramů vody. Potom bylo použité rozpouštědlo odstraněno z této reakční směsi stripováním za použití vakua, přičemž tímto postupem bylo připraveno 500 gramů produktu ve formě hnědého oleje.

113

Část B :

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě s vodním chladičem smícháno 141 gramů produktu získaného podle shora uvedeného stupně A, dále 157 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, a 200 mililitrů toluenu.

Takto připravená reakční směs byla potom zahřáta na 60 °C a při této teplotě byla udržována po dobu 2 hodin. Tato reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla potom udržována za refluxních podmínek po dobu 2 hodin. Potom bylo z této reakční směsi odstraněno rozpouštědlo stripováním při současném zahřívání směsi na teplotu až 150 °C a za použití vakua odpovídajícímu absolutnímu tlaku 2,660 kPa. Takto získaná reakční směs byla potom zfiltrována, přičemž bylo získáno 260 gramů produktu ve formě zeleno-hnědavého oleje, ve kterém byl obsah mědi 4,6 % hmotnostních.

Příklad 4

Část A :

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě, která byla vybavena vodním chladičem a která byla ponořena v chladicí lázni, společně smícháno 530 gramů propylentetramerfenolu a 400 gramů kyseliny octové. K takto připravené reakční směsi byl potom přidán 70 %-ní roztok kyseliny dusičné za současného udržování teploty reakční směsi na hodnotě menší než 15 °C. Tato reakční směs byla potom zahřáta na teplotu místnosti a potom byla udržována při teplotě místnosti za míchání po dobu v rozmezí od 2 do 3 hodin. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu místnosti a potom byla udržována při této teplotě místnosti a za míchání po dobu 2 až 3 hodin. Potom byla tato

114 reakční směs zahřáta na teplotu 100 °C. Z této reakční směsi byla potom odstraněna kyselina octová a voda stripováním při současném zahřátí této směsi na teplotu v rozmezí od 130 až 140 °C při absolutním tlaku 2,66 kPa. Takto získaná směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž bylo získáno 600 gramů produktu ve formě oranžovo-hnědého oleje.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladičem a pod atmosférou dusíku společně smícháno 200 gramů produktu získaného podle shora uvedeného stupně A, dále 255 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, a 250 mililitrů toluenu. Takto získaná směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla potom udržována za refluxních podmínek po dobu 2 hodin. Použité rozpouštědlo bylo potom odstraněno stripováním z této směsi za použití vakua. Tato směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, čímž bylo získáno 390 gramů produktu ve formě zeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 4,8 % hmotnostních.

Příklad 5

Část A :

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladičem společně smícháno 203 gramů p-heptylfenolu, 66 gramů paraformaldehydu, 206 gramů tetraethylenpentaminu a 250 mililitrů toluenu. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla potom udržována za refluxních podmínek po dobu 2 hodin. Během tohoto časového intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 40 gramů vody. Potom bylo k této reakční směsi přidáno 150 gramů 100 N ropného oleje. Takto získaná

115 reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž bylo získáno 560 gramů produktu ve formě oleje.

Část B :

Při tomto postupu byla směs obsahující 242 gramů produktu, získaného postupem podle shora uvedeného stupně A, a 393 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, zahřáta na teplotu v rozmezí od 100 do 120 °C, přičemž při této teplotě byla potom udržována po dobu 2 hodin za současného míchání reakční směsi. Potom bylo odstraněno 25 gramů těkavých látek z této směsi odpařováním za použití vakua. Takto získaná reakční směs byla zfiltrována přes křemelinu při teplotě 48,9 °C, přičemž bylo získáno 563 gramů produktu ve formě zeleně-modrého oleje, ve kterém byl obsah mědi 3,84 % hmotnostních.

Příklad 6

Část A :

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladičem společně smícháno 406 gramů p-heptylfenolu, 66 gramů paraformaldehydu, 31 gramů ethylendiaminu a 250 mililitrů toluenu. Tato reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla potom udržována po dobu 2 hodin. Během tohoto intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 40 gramů vody. Použité rozpouštědlo bylo potom odpařeno za použití vakua, přičemž bylo získáno 470 gramů produktu.

Část B :

Při provádění postupu podle tohoto provedení bylo smícháno 270 gramů produktu získaného postupem podle shora uvedeného provedení A a 459 gramů naftenátu mědi, ve kterém

116 byl obsah mědi 8 % hmotnostních, přičemž takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu v rozmezí od 100 do 120 °C a při této teplotě byla potom udržována po dobu 2 hodin. Takto získaná reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž bylo získáno 653 gramů produktu ve formě zeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 5,06 % hmotnostních.

Příklad 7

Část A :

Pod 1-2 tohoto prcv · .'.ení byo v ~ /kční nád: bé vybavené vodním chladičem společně smícháno 406 gramů p-heptylfenolu, 204 gramů dimethylpropylendiamiu, 66 gramů paraformaldehydu a 250 mililitrů toluenu. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem, přičemž při této teplotě byla potom udržována za refluxních podmínek po dobu v rozmezí od 2 do 3 hodin. Během tohoto intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 37 gramů vody. Použité rozpouštědi, rylo potom cdstran-ito a takto vzniklá reakční směs byla zfiltrována, přičemž bylo získáno 580 gramů produktu ve formě oleje.

Část B :

Při provádění postupu podle tohoto provedení bylo smícháno 178 gramů produktu získaného podle shora uvedeného stupně A a 196 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, přičemž tato směs byla potom zahřáta na teplotu v rozmezí od 90 čo 100 ’C a při této teplotě byla udržována po dobu 2 hodin za současného promíchávání. Takto získaná reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž bylo získáno 360 grrmů produktu ve formě zeleného oleje, ve kterém byl obsad tíui 4,4 i .'•.mocnost'.·.ich.

117

Příklad 8

Část A :

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladičem společně smícháno 406 gramů p-heptylfenolu, 145 gramů 3,3'-diamino-N-methyldipropylaminu, 66 gramů paraformaldehydu a 200 mililitrů toluenu, přičemž tato reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla potom udržována za refluxních podmínek po dobu v rozmezí 2 až 3 hodin. Během tohoto interval byl . e vím b.'..aái '. :,a-y. 2Ξ gramů vody. Použité r^-pou„··. i dl o bylo y ;rom rům ,.o a a touiití vakua. Takto získaná směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž bylo získáno 510 gramů produktu ve formě oleje.

Část B :

Podle tohoto provedení byla směs obsahující 290 gramů produktu získaného podle shora uvedeného stupně A a 393 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl c~uah mědi 1 i hmotnostních, zahřáta na teplotu v rozmezí od 90 do 100 °C, přičemž na této teplotě byla potem ud;:; ována po dobu 2 hodin za současného promíchávaní. Takto získaná reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž bylo získáno 628 gramů produktu ve formě oleje, ve krerém obsah médi byl

4,9 % hmotnostních.

Příklad 9

Část A :

Podle tohoto provedení byla připravena směs obsahující 262 gramů anhydridu kyseliny dodecyl“··ricinové , 2 6 :· erárů hydroxythioetheru t-doder/lnerkcroa: : a rroy ylcnrrr.du . v

118 kterém byl obsah síry 12 % hmotnostních, dále 5 gramů p-toluensulfonové kyseliny a 200 mililitrů toluenu, přičemž takto připravená směs byla zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla potom udržována za refluxních podmínek po dobu 8 až 10 hodin. Potom bylo použité rozpouštědlo odstraněno a takto získaná směs byla zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto způsobem bylo získáno 520 gramů produktu ve formě světle žlutého oleje.

Část B :

Podle tohoto prov: ' ?.ní byla v - .-akční idcbě vyhcvené vodním chladičem připr- -ca srnče ob. :cjící ?5 gramů produktu získaného podle shora uvedeného provedení A, dále 41 gramů uhličitanu mědi, 200 gramů 100 N ropného oleje a 250 mililitrů toluenu, přičemž takto připravená směs byla potom zahřáta na teplotu v rozmezí od 50 do 60 °C. K takto získané reakční směsi bylo potom přidáno 50 gramů vodného roztoku hydroxidu amonného. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu v rozmezí od 90 do 110 °C za současného probubláváni dusíkem.. Během tohoto časového intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 50 gramů vody. Takto připravená reakční srnec 'via potem zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a .. této teplotě byla potom udržována za refluxních podmíne?; po dobo 2 hodin. Použité rozpouštědlo bylo potom odstraněno za použití vakua. Takto získaná směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž bylo získáno 590 gramů produktu ve formě zeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 3,64 % hmotnostních.

Příklad 10

Při provádění postupu podle tohoto příkladu bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladič ..m smí cháno 4?.O

119 gramů reakčního produktu chloridu sirnatého s propopylentetramerfenolem, 55 gramů uhličitanu mědi a 250 mililitrů toluenu, přičemž takto připravená reakční směs byla zahřáta na teplotu 50 C. Potom bylo k této reakční směsi přidáno 58 gramů vodného roztoku hydroxidu amonného, ve kterém byl obsah amoniaku 28,9 % hmotnostních, za současného promíchávání této směsi. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla udržována za refluxních podmínek po dobu 2 hodin. Během tohoto intervalu bylo ve vodním chladič' .byc?·.' '.? ··..· y. ' .

rozpouštědlo bjl.:· pote:.: íiltrcv.2 λ 70:./h../.ru, _::?ičemž tímto způsobem bylo připraveno 390 gramů produktu ve formě tmavě-hnědého oleje, ve kterém byl obsah mědi 7,14 % hmotnostních.

Příklad 11

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladičem smícháno 2 3 2 gramů ε..-..yčridu dodecylsukcinové kyseliny, 2 gramy p-toluensulfonové kyseliny a 150 mililitrů toluenu. 1 / ..:m by h k této r eakční směsi přidáno 106 gramů zsthylengiyhclu /..; současného promíchávání této reakční. aměsi. Tahuo zlévaná reakční směs byla potom zahřána na teplotu v rozmezí od 70 do 60 “Ca při této teplotě byla potom tato směs udržována po dobu 1 hodiny. Teplota této reakční směsi byla potom snížena na 50 C, přičemž bylo přidáno 55 gramů uhličitanu mědi za současného promíchávání. Potom bylo k této reakční směsi přidáno 58 gramů vodného roztoku hydroxidu amonného. Tato reakční směs byla potom zahřáta na teplotu 90 “C a při této teplotě byla potom udržována po dobu 2 hodin. Během tohoto intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 4 2 gra/.t vody.

120

Použité rozpouštědlo bylo potom odstraněno z této směsi stripováním při současném zahřátí této reakční směsi na 120 ’C a při absolutním tlaku 2,66 kPa. Za účelem snížení viskozity takto získané reakční směsi bylo potom přidáno rozpouštědlo SC-100 (specifikace viz. výše). Takto získaná reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž takto bylo získáno 515 gramů produktu ve formě modrozeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 3,7 % hmotnostních.

Příklad 12

Část A :

Při provádění postupu podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladičem smícháno 609 gramů p-heptylfenolu, 282 gramů paraformaldehydu a 150 gramů 100 N ropného oleje. Potom bylo k této reakční směsi přidáno 5,4 gramu vodného roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 36 % hmotnostních. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem, přičemž při této teplotě byla pot·...·, udr. .a za ..-fluxn:'ch podmínek po dobu 4 hodin za současného probublávání reakční směsi dusíkem. Během tohoto časového „ervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 23 gramů vody. Takto získaná reakční směs byla potom zředěna toluenem a potom byl při' ; 5 %-ní roztok kyseliny chlorovodíkové, čímž by-- zíto..tna směs o hodnotě pH 7. Z této reakční směsi byla potom odstraněna voda. Reakční směs byla zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a potom byla udržována při této teplotě za refluxních podmínek za účelem odstranění zbývajícího podílu vody. Rozpouštědlo bylo odstraněno za použití vakua, přičemž podle tohoto provedení bylo získáno 815 gramů produktu.

121

Část B :

Podle tohoto provedení byla směs obsahující 268 gramů produktu připraveného postupem podle shora uvedeného stupně A a 275 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, zahřáta na teplotu 100 °C a při této teplotě byla potom udržována po dobu 2 hodin za míchání. Takto získaná reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, čímž bylo získáno 415 gramů produktu ve formě zeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 4,39 % hmotnostních.

Příklad 1

Při provádění postupu podle tohoto příkladu bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladičem smícháno 46 gramů glyoxylové kyseliny a 250 mililitrů toluenu. K této reakční směsi bylo přidáno 140 gramů produktu Armeen OL za současného promíchávání směsi. Poté proběhla v této reakční směsi exotermická reakce, přičemž se teplota zvýšila z teploty okolí na tepj.oru _j oi. z. os kaná reni.chí směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě l.pla potom udři rvána za efIrvních podmínek po dobu 2 hodin. Během tohoto intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 16 gramů ody. Takto získaná reakční směs byla potom ochlazena r.a teplotu °C. Dále bylo k této reakční směsi přidáno 28 gramů uhličitanu mědi za současného promíchávání směsi. K této reakční směsi bylo potom přidáno 28 mililitrů vodného roztoku hydroxidu amonného, ve kterém byl obsah amoniaku 29 % hmotnostních. Získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu v rozmezí od 80 do 90 °C a při této teplotě byla potom udržována po dobu 2 hodin. Během tohoto interval.·) bylo ve vodním chladiči zachyceno 21 gramů vody. Použité v .poosnědlo kýlo potom,

122 odpařeno za použití vakua. K této reakční směsi bylo potom přidáno 100 gramů rozpouštědla SC-100. Reakční směs byla zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto způsobem bylo získáno 150 gramů produktu ve formě zeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 4,15 % hmotnostních.

Příklad 14

Část A :

Podle tohoto provedení bylo v nádobě vybavené vodním chladičem smícháno 74 gramu gly- 'olu 95 gramů sirouhlí?-^,u a 200 mililit· ř toluenu. Tato rek ó ní oba ryla uckováv: a na ledové lázni při teplotě nižší než 20 ’C. Potom bylo k této reakční směsi přidáno 390 gramů produktu Armeen 2C (což je produkt firmy Armak, který je označován jako směs mastných sekundárních aminů), přičemž toto přidávání bylo prováděno po kapkách během intervalu 1 až 1,5 hodiny. Takto získaná reakční směs byla potom promíchávána při teplotě okolí po dobu 2 až 3 hodin. Použité rozpouštědlo bylo potom odstraněno ;.o použití vakua. íekuo r.-.skaná reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto způsobem bylo získáno 519 gramů produktu o formě světle-žlutého oleje.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě smícháno 135 gramů produktu získaného výše uvedeným postupem A a 196 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, přičemž takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu v rozmezí od 80 do 90 °C a při této teplotě byla potom udržována po dobu 2 hodin za současného promíchávání této reakční směsi. Takto získaná reakční směs byla zfiltr; ána přes křcralinu, pí„čemž o.mto shora

123 uvedeným postupem bylo získáno 325 gramů produktu ve formě hnědavého oleje, ve kterém byl obsah mědi 4,68 % hmotnostních.

Příklad 15

Podle tohoto příkladu se postupovalo takovým způsobem, že v reakční nádobě vybavené vodním chladičem bylo smícháno 131 gramů anhydridu kyseliny dodecylsukcinové, 69 gramů anthranilové kyseliny a 250 mililitrů toluenu, přičemž takto vytvořená re? ^vs'-''⁵ ty? potom : > .· ~ ;.ot v::r:

pod zpětným crlidič:.·.; a p'^: . uéto tcy lov-· : ooov udržována za refluxních podmínek po dobu 2 až 3 hodin. Použité rozpouštědlo bylo potom odpařeno. K této reakční směsi bylo potom přidáno 394 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu 80 °C a při této teplotě byla potom udržována po dobu 2 hodin za míchání. Potom byla tato směs zfiltrována přes křemelinu a tímto shora uvedeným postupem bylo získáno 500 gm.ů předu?, ri v-u ..

oleje, ve kterém byl obsah mědi 4,3 % hmotncsuních.

Příklad 16

Část A :

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě smícháno 318 gramů 2-methylenglutaronitrilu, 342 sirouhlíku a 250 mililitrů toluenu. K této reakční směsi bylo potom přidáno 387 gramů dibutylaminu, přičemž tento přídavek byl· proveden po kapkách během intervalu 2 hodin za současného udržování teploty reakční směsi v rozmezí od 10 do 15 ’C. Takto získaná reakční směs byla potom udržcvóna při teplotě místnosti za míchání po dobu ~ hodin. tato směs byl· i ye-.cn

124 zahřáta na teplotu 50 'C a při této teplotě byla tato reakční směs udržována po dobu 1 hodiny. Použité rozpouštědlo bylo odpařeno. Takto získaná reakční směs byla zfiltrována přes křemelinu a tímto způsobem bylo připraveno 855 gramů produktu ve formě oleje.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo 80 gramů produktu získaného postupem podle shora uvedeného provedení A a 99 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, smíc;.·· no ε *· :. r-u viní res h”la zahřáta na teplotu 8 0 'C a pí^: :éto ..ulcí ,:yla uctom ... ržována o o dobu 2 hodin za současného promíchávání této směsi. Reakční směs byla potom zfiltrována, přičemž podle tohoto postupu bylo získáno 155 gramů produktu ve formě zeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 4,34 % hmotnostních.

Příklad 17

Část A :

Podle tohoto provedení bylo 145 gramů vodného roztoku glyoxalu, který cbsahova? 4 0 % hro .-.-.ostních glyoxalu a 69 gramů NH₂OK . HCl smíchá:, společn >. se 200 mililitry vody a takto získaná reakční směs byla ochlazena na teplotu menší než 15 ‘C za použití suchého ledu. K této reakční směsi byl potom přidáno 84 gramů hydrogenuhličitanu sodného, což bylo provedeno během intervalu 1,5 hodiny. Tato reakční směs byl potom zahřáta na teplotu místnosti a při této teplotě byla potom udržována po dobu 10 hodin za současného promíchávání Potom bylo smícháno 278 gramů produktu Armeen OL a 500 mililitrů toluenu a tato směs byla potom přidána ke shora uvedené reakční směsi. Takto získaná reakční směs byla poto zahřáta na teplotu varu ;· >d zpět: chladičem a při .. uto

125 teplotě byla potom udržována za refluxních podmínek za účelem oddestilování vody. Potom bylo z této reakční směsi odstraněno rozpouštědlo. Tato reakční směs byla zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo získáno 285 gramů produktu ve formě oleje.

Část B :

Podle tohoto postupu bylo smícháno 167 gramů produktu získaného postupem podle shora uvedeného provedení A a 196 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, ~ ,ičam~. píipr' / :ní n.;í.s h a p;tcm zahřáta na te^bntu pc..ybv,' ;..cí se v ;;nnm;.;.í n-í j tíu SO ’C a potom byla tato směs udržována na této teplotě po dobu 2 hodin za současného promíchávání. Získaná reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 350 gramů produktu ve formě hnědého oleje, ve kterém byl obsah mědi 3,1 % hmotnostních.

Příklad 18

Část A :

Podle tohoto provedení bylo smíchán.? v reakční nádobě vybavené vodním chladičem 20 gramů rropylentetramerfenolu, 66 gramů paraformaldehydu, 60 gramů euhylendiaminu a 500 mililitrů toluenu. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla potom udržována za refluxních podmínek po dobu 2 hodin. Během tohoto intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 43 gramů vody. Použité rozpouštědlo bylo odstraněno za použití vakua. Tato reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž -'u-ra uvedeným postupem bylo připraveno 580 gramů pr .hubnu . ; h:rmě oleje.

- 126

Část B :

Podle tohoto provedení bylo do reakční nádoby vybavené vodním chladičem vloženo 307 gramů produktu získaného podle shora uvedeného postupu A, dále 100 gramů 100 N ropného oleje a 100 mililitrů toluenu. Takto připravená reakční směs byla potom zahřáta na teplotu v rozmezí od 60 do 70 °C a k této směsi bylo potom přidáno 28 gramů uhličitanu mědi. V této reakční směsi potom proběhla exotermická reakce, přičemž teplota se zvýšila na 90 °C. Potom byla teplota této reakční směsi zvýšena na teplotu varu pod zpětným chladičem a při té- tep?stě ‘a pcfom ui-žoví za r _; f luxní :?· podmínek a do^: hry. 3ěhe:.· roh... intervalu byl. :> ve vodním chladiči zachyceno 4,3 gramu vody. Potom byla teplota reakční směsi udržována na 140 °C po dobu 0,5 hodiny.

Použité rozpouštědlo bylo odstraněno za použití vakua. Takto připravená reakční směs byla zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 390 gramů produktu ve formě zeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 3,9 % hmotnostních.

Příklad 19

Podle tohoto provedení bylo společně smícháno 2S7 gramů dodecyibenzotriazolu a .73 5 gramů mítenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních,, přičemž takto získaná reakční směs byla zahřáta na teplotu 90 ’C a při této teplotě byla udržována po dobu 2 hodin za současného promíchávání. Potom byla tato reakční směs zfiltrována přes křemelinu a tímto shora uvedeným postupem bylo získáno 495 gramů produktu ve formě zeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 3,41 % hmotnostních.

127

Příklad 20

Část A :

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladičem smícháno 265 gramů propylentetramerfenolu, 123 gramů NH(CH₂CH₂CN)₂, 33 gramů paraformaldehydu a 250 mililitrů toluenu. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem, přičemž při této teplotě byla udržována za refluxních podmínek po dobu 3 hodin. Během tohoto intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 20 'hlee vod :: aakč- .·- byla potom zahřáta ..a tep;.. :.u a ,.bi teplot.. byl - totem udržována. Rozpouštědlo bylo odpařeno za použití vakua.

Takto získaná reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo získáno 370 gramů produktu ve formě oleje.

Část B :

Podle tohoto provedení byla připravena směs obsahující 200 gramů produkou získaného postupem podle shora uveden-ho provedení A, 158 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, a ;i gramů ...akčního pr od aktu anhydridu kyseliny jantare.é substituovaného polyisobutenylem (o číselném průměru molekulové hmotnosti 950) s běžně obchodně dostupnými poiyaminovými spodními destilačními produkty, přičemž tato reakční směs byla potom zahřáta na teplotu 80 °C a při této teplotě byla potom udržována po dobu 1 hodiny za současného promíchávání. Potom byla tato reakční směs zfiltrována, přičemž podle tohoto provedení bylo získáno 370 gramů produktu ve formě tmavě zeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 2,24 % hmotnostního.

- 128 Příklad 21

Část A :

Při provádění postupu podle tohoto provedení bylo 69 gramů NH₂OH.HC1 smícháno se 300 mililitry methanolu. Dále bylo 80 gramů hydroxidu sodného smícháno se 300 mililitry methanolu. Potom byl roztok obsahující hydroxid sodný a methanol přidán do roztoku obsahujícímu NH₂OH.HC1 a methanol, přičemž toto přidávání bylo prováděno po kapkách během intervalu 2 hodin za současného udržování teploty reakční směsi 15 . . veto :; · kční směsi ‘ ’Ίο potom přidáno 269 _ mů me'i ie^e u ky .lir? .-lejcv^, příče...2 tento přídavek byl rovněž proveden po kapkách během intervalu 0,5 hodiny za současného udržování reakční směsi na teplotě pod 15 °C. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu místnosti a při této teplotě byla potom udržována po dobu v rozmezí od 3 do 5 hodin za současného promíchávání reakční směsi. Tato reakční směs byla potom zfiltrována, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 210 gramů produktu.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo smícháno 81 gramů produktu získaného postupem podle shora uvedeného provedení A, 79 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah médi 8 % hmotnostních, a 40 gramů rozpouštědla SC-100 (specifikace tohoto produktu byla uvedena výše), přičemž takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu v rozmezí od 80 do 90 °C a při této teplotě byla potom udržována 2 hodiny za současného promíchávání. Tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 175 gramů produktu ve formě zeleného gelu, ve kterém byl obsah mědi 1,93 % hrneonostního.

129

Příklad 22

Část A :

Při provádění postupu podle tohoto provedení bylo smícháno 795 gramů propylentetramerfenolu a 99 gramů paraformaldehydu s toluenem v reakční nádobě vybavené vodním chladičem. K této reakční směsi bylo potom přidáno 109 gramů butylaminu. Tato reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla potom udržována po dobu 2 hodin. Během tohoto časového intervalu bylo ve vodním 'li. ^: í íi zač··;: ? „ar' vody. Použ rozpouštědlo by o; vaně:: : z 3. poui.tr* v-yua. Takto .kaná směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 938 gramů produktu ve formě oleje.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo společně smícháno 188 gramů produktu získaného postupem podle provedení A, 11 gramů uhličitá..^ měli a 15i ^Taanu, piičer.n takto připravená reakční směs byla zahřáta na teplotu 50 ^aC v reakční nádobě ••ybaven.i. vodní:? chia.nílem. K této ren.kční směsi bylo potom přidáno 10 mililitrů .10 %-ního vodné'.-.o roztoku hydroxidu amonného. Tato reakční směs byla pn n-m zahřáta na teplotu varu zpětného chladiče a při této teplotě byla potom udržována za refluxních podmínek po dobu 2 hodin. Během tohoto intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 12 gramů vody. Použité rozpouštědlo bylo odstraněno z této reakční směsi za použití vakua. Vzniklá směs byla zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto způsobem bylo připraveno 155 gramů produktu ve formě tmavě hnědozeleného viskózního oleje, ve kterém byl obsah mědi 3,98 % hmotnostních.

130

Příklad 23

Část A :

Při provádění postupu podle tohoto provedení bylo společně smícháno 1143 gramů propylentetramerfenolu a 482 gramu anhydridu kyseliny octové, přičemž tato reakční směs byla potom zahřáta na 120 °C a potom byla při této teplotě udržována po dobu 5 hodin. Vzniklá reakční směs byla potom podrobena stripování za použití vakua při teplotě 125 ’C a při absolutním tlaku 1,33 kPa, což probíhalo po dobu 1,5 hodiny, a ť:to z .. ..sobem byl : přip: eno 1319 gramů pru :uktu ve formě hr. é ka - 1 lny.

Část B :

Podle tohoto postupu bylo společně promícháno 44,7 gramu chloridu hlinitého A1C1₃ a 200 gramů lehkého benzínu při teplotě místnosti a pod atmosférou dusíku. Potom bylo k této reakční směsi přidáno 154 gramů produktu získaného postupem podle shora uvedeného provedení A, což bylo prováděno pc dobu 0,5 hodiny. V následující fázi proběhla v této reakční směsi exotermická reakce, přičemž se teplota zvýšila na 57 °C. Potem byla *:r reakční směs zahřáta na 142 °C a při této teplotě by] -ctora ' 'v dována po dobu 25 hodin. Takto získaná reakční ; byla potom ochlazena na 80 °C a k teuo směsi bylo potom přidáno 50 gramů vody. Vzniklá reakční směs byla zahřáta na teplotu v rozmezí od 110 do 115 °C a na této teplotě byla potom udržována po dobu 1,25 hodiny, přičemž potom byla ochlazena na teplotu místnosti. Potom byla takto vytvořená reakční směs promyta za použití vody, lehkého benzínu a isopropylalkoholu.

V další fázi byla tato reakční směs podrobena stripování za současného zahřátí na 147 'Ca; 1 absolutním tlaku 931 Pa. Tato reakčr.ž směs byla potom zf:...-rováua za použití

131 křemeliny, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 121 gramu produktu ve formě čiré tmavě červené kapaliny.

Část C :

Podle tohoto provedení bylo 17,7 gramu hydroxidu sodného rozpuštěno ve 108,8 gramu vody. Dále bylo smícháno 40 gramů produktu získaného postupem podle shora uvedeného provedení B, 32 mililitrů n-butylalkoholu a 27,7 gramu (HONH₂)2«H2^SO4 Při teplotě místnosti. V dalším postupu byl výše uvedený :~tok ’ 'roxi:' sod; l.o r rřián k směsi a takto získaná reakčr.x směs řpla zAiáta ;;a teplouu 25 ‘C a potom byla udržována při této teplotě po dobu 5 hodin pod atmosférou dusíku. Takto získaná reakční směs byla potom ochlazena na teplotu místnosti a potom byla udržována při této teplotě po dobu přes noc. Tato směs byla potom zahřáta na teplotu 35 °C a na této teplotě byla udržována po dobu 1 hodiny. K této reakční směsi bylo potom přidáno 26,55 gramu kyseliny octové během intervalu 0,05 hodiny. V této reakční směsi potom proběhla exotermická reakce, přičemž se její teplota zvýšila na 40 °C. Potom byla tato reakční směs ochlazena na teplotu místnost:, za současného promíchávání. Dále bylo k této reakční směs přidáno 2.00 mililitrů toluenu. Takto získaný produk·' myl pctcm třikrát p- myt za použití 100 mililitrů vody při xaždéra promývání. Tenro produkt byl potom umístěn do nádoby vybavené vodním chladičem, přičemž byl promícháván a zahříván až na teplotu varu za použití zpětného chladiče a potom byla tato reakční směs udržována při této teplotě a za refluxních podmínek za účelem odstranění vody. Získaná reakční směs byla potom ochlazena a zfiltrována. Získaný filtrát byl potom podroben stripování, přičemž bylo získáno 41 gramů produktu ve f '.'mě čiré tmavé hnědé kapaliny.

132

Část D :

Podle tohoto provedení bylo v reakční nádobě vybavené vodním chladičem smícháno 4,62 gramu uhličitanu mědi a 50 gramů toluenu. Dále bylo smícháno 38 gramů produktu získaného postupem podle shora uvedeného provedení C s 90 gramy toluenu a tato směs byla potom přidána k výše uvedené směsi uhličitanu mědi a toluenu za míchání, přičemž toto přidávání bylo prováděno v intervalu 0,2 hodiny za současného udržování teploty směsi na teplotě místnosti. Tato reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladič -a a p:'této t Lotě tyla z.' zvé;·· ... a ?:afluxní.--?i podmíní po č : tu l hod: .y a _tom na 50 κ této reakční směsi bylo potom přidáno 4,5 gramu hydroxidu amonného. Tento produkt byl zahřát na teplotu varu pod zpětným chladičem, přičemž při této teplotě byl potom udržován za refluxních podmínek tak dlouho, dokud nebylo ve vodním chladiči zachyceno 4,6 gramu vody. Takto získaná reakční směs byla potom ochlazena na teplotu místnosti a zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto způsobem bylo připraveno 42 gramů produktu ve formě taavě-hnédé viskózní kapaliny, ve které byl obsah mědi 6,04 % hmotnostního.

Příklad 24

Část A :

Podle tohoto provedení se postupovalo tak, že do nádoby vybavené vodním chladičem bylo nejdříve vloženo 175 gramů produktu Duomeen 0 (což je produkt firmy Armak, a tento produkt představuje N-oleyl-1,3-čiaminopropan) .

Potom bylo přidáno 36,5 gramu diethyloxalátu a tato reakční směs byla ponechána stát, přičemž v ní proběhla exotermická reakce a teplota této reakční směsi se zvýšila na 69 'C.

Potom by.'a rato reakční směs zahřa u·.. na u..-plotu 120 °C i při

133 této teplotě byla udržována po dobu 2 hodin. Během tohoto časového intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 17,9 gramu ethanolu. Takto získaná reakční směs byla potom ochlazena na teplotu místnosti, přičemž podle tohoto postupu bylo získáno 190,8 gramu produktu ve formě bílé pevné látky.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo použito reakční nádoby s vodním chladičem, do které bylo vloženo 177,9 gramu produktu získaného shora uvedeným postupem A, přičemž tento produkt byl zahřát na t~ ^;g. irtc: bylo ů tomuto přidáno 70 gramů -·,tuš.tu a 21,7 gramu tůiičitanu miii, v.·, kterém byl obsah mědi 56,2 % hmotnostních. Dále bylo k této reakční směsi přidáno 28,2 gramu koncentrovaného vodného roztoku hydroxidu amonného, což bylo prováděno po kapkách během intervalu 0,1 hodiny. Takto získaná reakční směs byla potom probublávána dusíkem, který byl přiváděn v průtočném množství 0,01416 m³/hodinu. Toto zpracovávání reakční směsi dusíkem bylo prováděno po dobu 0,5 hodiny. K této reakční směsi bylo potom přidáno 30 gramů rozpouštědla SC-100 a ii gramů křemeliny. Kromě toho bylo dále k této reakčr.í směsi přidáno 27 gramů dec<-lalkců,olu. Tcutto získaná reakůt.í směs byla potom zahřáta na teplotu ICO ^ců a potom byla zfiltrována, přičemž tímto shora vaděným postupem bylo získáno 286,5 gramu produktu ve formě modré gelovité látky, ve které byl obsah mědi 3,34 % hmotnostního.

Příklad 25

Část A :

Podle tohoto provedení bylo smícháno v reakční nádobě vybavené vodním chladičem 304 gramů p-ktrrylfer.olu, '25 gramů produktu Duomee.t T, 50 c... trnů para..'trmalt-hydt ··. 3Ξ

134 gramů toluenu. Takto připravená reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem, přičemž při této teplotě byla potom udržována po dobu 3 hodin. Během tohoto časového intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 35 gramů vody. Použité rozpouštědlo bylo z této reakční směsi odstraněno stripováním za použití vakua. Takto získaná reakční směs byla zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo získáno 729 gramů produktu ve formě světle hnědého oleje.

Část B :

Při provádí.·.' p tupá p: ' ' a tok . · o přejedení byla reakční směs obsahující 112 gramů produktu připraveného podle postupu A v tomto příkladu 25, 24 gramů produktu z provedení A příkladu 22, 23 gramů 30 % Cu Cem All a 40 gramů rozpouštědla SC-100 zahřáta na teplotu 80 C za současného promíchávání, přičemž při této teplotě byla potom tato směs udržována po dobu 2 hodin pod ochrannou vrstvou dusíku. Takto získaný produkt bvl potom zfiltrován přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným posuupem bylo připraveno 185 gramů produktu ve formě hnědého oleje, ve kterém byl obsah mědi 3,5 % hrner.';ostn_ho.

Příklad 26

Podle tohoto příkladu se postupovalo tak, že nejdříve bylo společně smícháno 25 gramů produktu získaného podle postupu A v příkladu 22, dále 112 gramů produktu získaného podle postupu A v příkladu 25 a 79 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, přičemž takto získaná reakční směs byla zahřáta na teplotu v rozmezí od 80 do 90 °C za současného promíchá’.· ‘ rí . při této teplotě byla tato reakční směs potom uórža·. .a pod ochrannou vrstvou

135 dusíku po dobu 2 hodin. Potom byla takto vzniklá reakční směs zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo získáno 200 gramů produktu ve formě tmavě zeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 2,55 % hmotnostního.

Příklad 27

Část A :

Podle tohoto provedení bylo použito reakční nádoby s vodním chladičem, r ::,ž do té;. r.ádc. / by.' o vloženo a společně promíci.íno ..62 gramů -,,mydo..du kyseliny dodecylsukcinové a 150 mililitrů toluenu, přičemž takto připravená reakční směs byla potom zahřáta na teplotu v rozmezí od 70 do 80 °C. Potom bylo smícháno 60 gramů ethylendiaminu s 50 mililitry toluenu. V další fázi tohoto postupu byla tato směs obsahující ethylendiamin a toluen přidána do výše uvedené směsi obsahující anhydrid kyseliny dodecylsukcinové a toluen, což bylo prováděno během časového intervalu 0,5 až i hodir.a. Takto z., skaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod pět-vm chladičem a při této teplotě byla udrž ována za rt.í/ixn. ;;i podmínek po dobu 1 hodiny. Použité rozpouštědlo bylo potom odstraněno stripováním této reakční směsi z a součs· mého zahřívání na teplotu 130 ’C a za absolutního tlaku 2,66 kPa. K této reakční směsi bylo potom přidáno 50 gramů 100 N ropného oleje za současného promíchávání směsi, přičemž tímto shora uvedeným způsobem bylo připraveno 350 gramů produktu ve formě světle oranžového oleje.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo smícháno 186 gramů produktu získaného podle s;;ora mvc-don d,.c postupu a 111

136 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, přičemž takto získaná reakční směs byla zahřáta na teplotu v rozmezí od 70 do 80 °C za současného promíchávání a potom byla při této teplotě udržována po dobu 2 hodin. Tímto shora uvedeným postupem bylo získáno 300 gramů produktu ve formě modře zbarveného oleje, ve kterém byl obsah mědi 3,27 % hmotnostních.

Příklad 28

Část A :

Při pi_vádč. ' postupu podle tel:to p„ověření bylo nejdříve smícháno 175 gramů produktu Duomeen 0 a 76 gramů sirouhlíku se 150 mililitry toluenu a 100 mililitry isopropylalkoholu při teplotě nižší než 15 C. K takto připravené reakční směsi bylo potom přidáno 53 gramů 2,4-dikyano-l-butenu. Vzniklá reakční směs byla potom zahřáta na teplotu místnosti a při této teplotě byla potom udržována po dobu 1 hodinv. V dalším postupu byla tato reakční směs zahřáta na teplotu v rozmezí od 40 do 50 ^eC a při této teplotě byla udržována po dobu 2 hodin. Použité rozpouštědlo bylo odstraněno aplikací ve. :u. Získaná reakční směs byla zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 245 gramů produktu ve formě tmavého oranžového oleje.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo nejdříve smícháno 133 gramů produktu získaného podle shora uvedeného postupu A a 157 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních, přičemž takto připravená reakční směs byla potom zahřáta na teplotu 80 “C a při této teplotě byla tato reakční směs udržována za míchání po dobu 2 holin. Takto

137 získaná reakční směs byla potom zfiltrována, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo získáno 266 gramů produktu ve formě tmavého oleje, ve kterém byl obsah mědi 3,5 % hmotnostního.

Příklad 29

Při provádění postupu podle tohoto příkladu bylo použito reakční nádoby opatřené vodním chladičem, přičemž v této reakční nádobě bylo nejdříve promícháno 200 gramů produktu přiw ·. v. zutc-ía p:'ie o.·;·'·.. í A .· příkladu 4, dále 36 grusi uiíic; ·..mědi c Zž- ;.;iii_;.urů úolua.-.u. Takto připravená reakční směs byla potom zahřáta na teplotu 60 °C a dále bylo přidáno 38 gramů vodného roztoku hydroxidu amonného. Tato reakční směs byla potom podrobena zpracování, při kterém byla probublávána dusíkem přiváděným v průtokovém množství 0,0851 m³/hodinu, což bylo prováděno po dobu 2 hodin. Vzniklá reakční směs byla dále zahřáta na teplotu v rozmezí od 80 do 90 °C. Během tohoto časového intervalu bylo ve vodním chladicí zachyceno ^5 gramů vcay. Aeakcní směs byla v dalším postupu zahřáta r»a teplotu varu pod zpětným chladičům, pi ' -čemž př: :éto '.eplotě a sa rc-iluxních podmínek byla potom uJzžována j doku 0,5 hodiny. Použitý toluen byl potom z této reakční směsi odstraněn strip-eváním za současného zahřívání směsi na teploru 120 ^CC a za absolutního tlaku 2,66 kPa. Získaná reakční směs byla zfiltrována, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 150 gramů produktu ve formě hnědavého oleje, ve kterém byl obsah mědi 0,77 % hmotnostního.

138

Příklad 30

Při provádění postupu podle tohoto příkladu bylo použito reakční nádoby opatřené vodním chladičem, přičemž v této reakční nádobě bylo dohromady smícháno 37 gramů glycidolu, 76 gramů sirouhlíku a 100 mililitrů toluenu. Tato reakční nádoba byla uchovávána na ledové lázni při teplotě nižší než 15 °C. V dalším postupu bylo k reakční směsi přidáno 175 gramů produktu Duomeen 0, což bylo provedeno po kapkách během intervalu jedné hodiny. Takto získaná reakční směs byla p::om c' 'Vvč ma tep .lotu v rozmeo„ od 40 do 50 ^CC a při této iplou_ :ryla potem udržc ána p- dobu 2 hodin. Použité rozpouštědlo bylo potom odstraněno aplikací vakua. K této reakční směsi bylo potom přidáno 393 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních. Tato reakční směs byla zahřáta na teplotu v rozmezí od 70 do 80 °C a při této teplotě byla udržována po dobu 2 hodin za míchání. Získaná reakční směs byla zfiltrována, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 630 gramů produktu ve _crmé oleje, ve kterém byl obsan mědi 4,88 % hmotnostního.

Příklad 31

Při provádění postupu podle tohoto příkladu bylo použito reakční nádoby opatřené vodním chladičem, přičemž v této reakční nádobě bylo nejdříve smícháno 103 gramů o-nitrofenolu se 33 gramy paraformaldehydu. K této reakční směsi bylo potom přidáno 262 gramu produktu Duomeen 0, což bylo provedeno během intervalu 0,5 hodiny. Vzniklá reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem, přičemž při této tep' ? byla ; 'ržována za refluxních pcšminek po c u 2 i hodin. éhem tohoto

139 časového intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 15 gramů vody. Získaná reakční směs byla v dalším postupu ochlazena na teplotu místnosti. Potom bylo k této reakční směsi přidáno 33 gramů uhličitanu mědi. Vzniklá reakční směs byla zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla udržována po dobu 2 hodin za účelem odstranění vody. Odpařováním za současné aplikace vakua bylo z této reakční směsi odstraněno 25 mililitrů těkavých látek. Takto získaná reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 2 7 č cr strmte strmě rírsí > oleje, ve kterém byl obsah měří 4,1 i % bm-trcstníks.

Příklad 32

Část A :

Při provádění postupu podle tohoto provedení bylo nejdříve smícháno 108 gramů fenylhydrazinu s 20 mililitry ethanolu při teolotě místnosti. Potom bylo k této reakční směsi přidáno ϋο gramu z—etuyxnexmart, pricemz toto přidávání bylo prováděno po kapkách a za současného promíchávání reakční směsi. 7 téts reakční smísí potem proběhla exotermická reakce, přičsmž její tepísca se upravila na asi 25 °C. Takto získaná reakční sr és bv?.a potom promíchávána po dobu 0,5 hodiny a dále byla ochlazena na teplotu místnosti. Potom byl přidáván ethanol dokud nebyl získán čirý žlutě zbarvený roztok.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo nejdříve smícháno 130 gramů dodecylanilinu se 300 mililitry ethanolu při teplotě místnosti. Takto přípravě-á í -í směs byla potem ochlazena na teplotu í ^: í. '.m postspu bylo k tito

140 reakční směsi přidáno 60 gramů koncentrovaného roztoku kyseliny chlorovodíkové (38 % hmotnostních), přičemž v této reakční směsi proběhla exotermická reakce a teplota se upravila na 22 °C. Potom byla tato reakční směs ochlazena na 0 “C. Dále bylo 40 gramů dusitanu sodného NaNO₃ rozpuštěno ve 100 mililitrech vody. Takto získaný roztok dusitanu sodného byl přidán do výše uvedené reakční směsi, což bylo prováděno po kapkách během intervalu 0,75 hodiny za současného udržování teploty reakční směsi pod 5 °C. K této reakční směsi bylo potom přidáno 100 mililitrů textilního lihu (:· ízkovroucí rh:,o\t : ěě.ové : :: . :tědio) za účel u::

usnaď ή ro-poušt ’ ::í dv manu -dr

Část C :

Při provádění postupu podle tohoto provedení bylo 300 gramů koncentrovaného vodného roztoku hydroxidu sodného (o koncentraci 50 % hmotnostních) smícháno s 1000 mililitry ethanolu za vzniku roztoku. Potom bylo k tomuto roztoku hydroxidu sodného v ethanolu současně a za míchání přidáno 109 gitmů produktu získaného pcstupen pod^e shora uvedeného provedení A a 136 gramů produktu získaného postupem podle shora v oděného provedení ?. vzzkětiá ret. dní směs byla potom u zována při teplotě :.ť z .. osti po dobu přes noc.

K této reakční směsi bylo · otom zřidáno 500 mililitrů hexanu a 500 mililitrů vody, přičemž výsledxem tohoto přidávání bylo vytvoření vodné vrstvy a organické vrstvy. Organická vrstva byla potom oddělena od vodné vrstvy, dále byla třikrát promyta vodou, potom byla usušena, zfiltrována a takto vzniklý produkt byl podroben stripování, čímž bylo získáno 60 gramů produktu.

141

Část D :

Podle tohoto provedení bylo 48,8 gramu produktu získaného postupem podle výše uvedeného postupu C rozpuštěno v 50 mililitrech acetonu a tento roztok byl zahřát na teplotu 50 °C, čímž byl získán první roztok. Dále bylo 10 gramů acetátu mědi rozpuštěno ve směsi 150 mililitrů vody a 50 mililitrů methanolu, čímž byl připraven druhý roztok. Tento druhý roztok byl potom zahřát za teplotu 50 °C. První uvedený roztok byl potom smíchán s druhým uvedeným roztokem, čímž byl získán třetí roztok. K tomuto třetímu roztoku bylo potom přidáno : ; · : .‘.'.i;.; v, ' -.cly a : ' ) rk ’ šli:··· téiklk. benzínu, příče,.,'; •.•yaledz.em nchčto pr -tupt kýlo '.ytvclv/č vodné vrstvy a organické vrstvy. Takto vzniklá organická vrstvy byla oddělena od vodné vrstvy. K takto oddělené organické vrstvě bylo potom přidáno 100 mililitrů vody a 100 mililitrů těžkého benzínu, přičemž výsledkem tohoto postupu bylo opět vytvoření vodné vrstvy a organické vrstvy. Takto vzniklá organická vrstva byla opět oddělena, zfiltrována a podrobena stripování, přičemž tímto postupem bylo získáno 44 gramů produktu, ve kterém byl obsah mědi 2,21 % hmotnostního.

Příklad 13

Část A :

Při provádění postupu podle tohoto provedení bylo použito reakční nádoby opatřené vodním chladičem, přičemž v této reakční nádobě bylo smícháno 265 gramů propylentetramerfenolu, 350 gramů produktu Duomeen 0, dále 33 gramů paraformaldehydu a 200 mililitrů toluenu. Takto připravená reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a za těchto refl ¹ cích podmínek byla potom udržována pr dobu 3 až 4 ...zliny. luhem tohoto . „sovčro

142 intervalu bylo ve vodním chladiči zachyceno 22 gramů vody. Použité rozpouštědlo bylo potom odstraněno stripováním této směsi za aplikování vakua. Takto připravená reakční směs byla zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 628 gramů produktu ve formě oleje.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo smícháno 63 gramů produktu připraveného podle provedení A v tomto příkladu 33, 63 gramů produktu z :roved<. A v přikladu 22 a '3,7 gramu r.aften„-.uu mědi, ve }.x.rém tj.... obsah má^i 3 ? hmc*_..ostních, přičemž potom byla takto připravená reakční směs zahřáta na teplotu v rozmezí od 70 do 80 °C za současného promíchávání, přičemž potom byla tato reakční směs udržována na této uvedené teplotě po dobu 2 hodin. Tato reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 195 gramů produktu ve formě tmavě zeleného oleje, ve kterém byl obsah mědi 2,98 % hmotnostní?.-.

Příklad 34

Při provádění postupu prh.e tohoto příkladu bylo nejdříve smícháno 144 gramů bórovaného reakčního produktu ethylenpolyaminu a anhydridu kyseliny jantarové substituovaného polyisobutenylem (číselný průměr molekulové hmotnosti 950) a 196 gramů naftenátu mědi, ve kterém byl obsah mědi 8 % hmotnostních společně se 250 mililitry toluenu, přičemž takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla potom udržována pod ochrannou vrstvou dusíku po dobu jedné hodiny. V další íázi '> [> ~a ta reakční smés

143 podrobena stripování při aplikování vakua a potom byla zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 305 gramů produktu ve formě zeleného oleje.

Příklad 35 část A :

Při provádění postupu podle tohoto provedení bylo 561 gramu reakčního produktu anhydridu kyseliny jantarové substituovaného ·'. ;obr ..tyle.. (čí_ .Iný .růměr mc? ; kulové hmotností 950) a běžné ch nodn«. dostupných polyaminc v ých spodních destilačních produktů smícháno s 500 mililitry toluenu. Potom bylo k této reakční směsi přidáno 93 gramů kyseliny borité H₃BO₃. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu 60 °C za současného promíchávání, což bylo provedeno v reakční nádobě opatřené vodním chladičem. Tato reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teolotě byla potom udržována za refluxních podmínek tak dlouho, dokud se ve vodním chladiči nezachytilo 30 gramů vody. Teplete tak“, o získané reakční směsi byla potom upravena ss 20. c, .. ničemž během tohoto intervalu se ve vodním chladiči t^:: chyt i.'.o dalších 5 c;:-amů vody. Použité rozpcuštědšo bylo pc vm c? straněno z r c-.kční. směsi stripováním za aplikování vakua. Takto vzniklá reakční směs byla zfiltrována, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 722 gramů produktu ve formě hnědého oleje.

Část B :

Podle tohoto provedení bylo nejdříve smícháno 152 gramů produktu získané? o postupem pod.' :.· shora uvedeného provedení A a 158 gramů nafter.átu mědě.. ve kterém ryl c-bsuh

144 mědi 8 % hmotnostních, přičemž takto připravená reakční směs byla zahřáta na teplotu v rozmezí od 80 do 90 °C a při této teplotě byla potom udržována pod ochrannou vrstvou dusíku a za míchání po dobu 2 až 3 hodin. Vzniklá reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 320 gramů produktu ve formě zeleného oleje.

Příklad 36

Část A :

Při pr. Adění _ostupu rrlie trh-to provedení bylo použito reakční nádoby vybavené vodním chladičem, přičemž v této reakční nádobě bylo smícháno 212,5 gramu propylentetramerfenolu a 60 gramů t-butylaminu. Takto získaná reakční směs byla potom zahřáta na teplotu 70 °C a dále bylo přidáno 27,8 gramu paraformaldehydu. Tato reakční směs počala pěnit a z tohoto důvodu byl použit zachycovač pěnv. Reakční směs byla potom zahřáta na teplotu 90 ’C a při lote ryla potom udržována po dobu 15 minut. V zachycvvači pěny bylo zachyceno 150 mililitrů pěny. Tento materiál - fc/ně píry, která přetekla do zachycovače, byl potom vrác~. j zp do reakční nádoby. Reakční směs byla potom přečišt vír ěním nosíku v průtočném množství 0,0579 m /hodinu, přičemž konečná teplota byla 140 °C. Během tohoto zpracovávání bylo ve vodním chladiči zachyceno 14,8 gramu vody.Z takto získané reakční směsi bylo potom odstraněno 104,2 mililitru toluenu stripováním této směsi, přičemž shora uvedeným postupem bylo získáno 339 gramů produktu ve formě žluto-zlatě zbarvené kapaliny.

145

Část B :

Při provádění postupu podle tohoto provedení bylo použito reakční nádoby opatřené chladičem, přičemž v této reakční nádobě bylo nejdříve smícháno 169,5 gramu produktu získaného shora uvedeným postupem A, 15,03 gramu uhličitanu mědi, ve kterém byl obsah mědi 56,2 %, dále 34,5 gramu isooktanolu a 67,8 gramu toluenu. Takto připravená reakční směs byla potom zahřáta na teplotu 50 °C, přičemž bylo přidáno 36,6 gramu vodného roztoku hydroxidu amonného (obsahující 29 % hmotnostních amoniaku). Tento přídavek byl proveden po kap-eích . tt. . : r/učr.·:.lu *_· mi: .. . ζε/ζυ získané reakční srnče „ bpl pctcn \háně.. v:.:.....;h ' růninám množství 0,01416 m³/hodinu a potom byla tato směs zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem, což bylo 120 C. Při této teplotě 120 °C byla reakční směs udržovánei po dobu 2 hodiny, přičemž potom byla ochlazena na teplotu místnosti. Potom byla tato reakční směs opět ohřátá na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla udržována po dobu 7 hodin. Takto získaný produkt byl ochlazen na teplotu místnosti a při této teplota by_ eehc.ava:, po dobu z dni.

V dalším postupu byla tato reakční směs eňt zahřáta na teplotu 150 °C, přičemž bylo oč: i/aněn., .1,4 gramu vody.

Dále byla reakční směs ochlazeni .;a teplotu 80 °C, načež k ní bylo přidáno 57,5 gramu rc:: nouštědla SC-100. Tato reakční směs byla potom zfiltrována přes křemelinu, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 215 gramů produktu, ve kterém obsah mědi činil 2,88 % hmotnostních.

Příklad 37

Při provádění postupu podle tohoto příkladu bylo použito reakční nádoby vybavené vod:/' · chladičem, př.' .'-emž nejdříve bylo v této nádcha smíchán: 159,5 jranu : .ktu

146 získaného postupem podle provedení A v příkladu 36, dále 26,61 gramu acetátu mědi a 103,4 gramu toluenu. V dalším postupu byl do této reakční směsi vháněn vzduch v průtočném množství 0,01416 m³/hodinu. Tato reakční směs byla potom zahřáta na teplotu varu pod zpětným chladičem, která odpovídala 120 'C, a při této teplotě byla potom udržována za refluxních podmínek po dobu 3 hodin. Tato reakční směs byla potom ochlazena na teplotu místnosti, potom byla zahřáta opět na teplotu varu pod zpětným chladičem a při této teplotě byla udržována po dobu 7 hodin. Reakční směs byla opět ../hlazen..-. na tcůotu r .tnost.. a při této te/lote byla uchc. ána p. ‘obu ‘ní. ..... Iším postup- byla /.-/o reakční směs opět zahřáta na teplotu 145 ’C, přičemž bylo přidáno 9,35 gramu směsi kyseliny octové a vody, která byla zachycena ve vodním chladiči. V dalším postupu bylo k této reakční směsi přidáno 57,5 gramu rozpouštědla SC-100, 34,5 gramu isooktanolu a 5 gramů křemeliny. Reakční směs byla zfiltrována, přičemž tímto shora uvedeným postupem bylo připraveno 237,5 gramu produktu ve kterém byl obsah mědi 1,20 % hrnou ,nstního.

Motorová nafta.

Touto motorovou naftou, která představuje vhodné palivo v souvislosti s uvedeným vynálezem, může být libovolná motorová nafta, ve které obsah síry je maximálně asi 0,1 % hmotnostního, ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu maximálně asi 0,05 % hmotnostního, stanoveno testovací metodou podle ASTM D 2622-87, která je označena Standard Test Method for Sulfur in Petroleum Products by X-Ray Spectrometry. Podle uvedeného vynálezu je možno použít jakoukoliv motorovou naftu, která má výše uvedený cl-ah síry a jejíž te '/ varu a vis/.:.žita jo.

147 vhodná pro použití ve vznětových motorech (neboli jinak též nazývaných dieselových nebo naftových motorech). U těchto druhů motorové nafty má obvykle 90 % hlavní destilační teplotní rozmezí od asi 300 ’C do asi 390 °C, výhodně asi 330 až asi 350 °C. Viskozita se u těchto druhů motorové nafty obvykle pohybuje v rozmezí od asi 1,3 . 10“⁶ m²/s až asi 24 . 10⁶ m²/s při teplotě 40 °C. Tyto druhy motorové nafty jsou klasifikovány jakostními stupni Grade č. 1-D,

2-D nebo 4-D, jak je specifikováno podle normy ASTM D 975, která je označena Standard Specification for Diesel Fuel Oils”. Tyto d:·..cru.é ucfuv x?. .u obsalrzv; e alkoholy a estery.

Kompozice motorové nafty podle uvedeného vynálezu mohou obsahovat účinné množství jednoho nebo více organokovových komplexů obsahujících měď, které byly uvedeny výše, pomocí kterého je možno snížit zápalnou teplotu vypouštěných výfukových částic vytvořených během spalování motorové nafty. Koncentrace těchto organokovových komplexů v kompozicícn motorové nai ty pc-^le vynálezu se covykle vyjadřuje jako hladina přidaného kovu pocházející z této komplexní sloučeniny. Tyto k.rpozicc motorové uvity ve výhodném provedení podle vynálezu obsahují 1 až asi 5000 dílů uvedených kovů r.a milion dílů paliva, ještě výhodněji asi 1 až asi 500 dílů kovu na milion dílů paliva a ještě výhodněji asi 1 až asi 100 dílů kovu na milion dílů paliva.

Kompozice motorové nafty podle uvedeného vynálezu mohou obsahovat kromě výše uvedených organokovových komplexů i další aditiva, která jsou běžně známa všem odborníkům z tohoto oboru z publikací podle dccavadního stavu techniky. Mezi tyto přisály je možno . řadit /.tienidační příče.,y,

148 barviva, aditiva zlepšující cetanové číslo, přísady na ochranu proti korozi, jako jsou například alkylované jantarové kyseliny a anhydridy této kyseliny, bakteriostatická činidla, inhibitory tvorby pryskyřic, kovové deaktivátory, deemulgátory, maziva na vrchní mazání válce a látky proti zamrzání.

Tyto kompozice motorové nafty podle uvedeného vynálezu je možno kombinovat s bezpopelovými dispergačními prostředky, mezi tyto vhodné bezpopelové dispergační prostředky je možr. zař udit .·- ~ter ; mono- . . ibo polyolů a monokarbc.._ Lových .. ?c.\karb·. eylcu, ých kyu~_in jako acylačních činidel o vysoké molekulové hmotnosti obsahující přinejmenším asi 30 atomů uhlíku v acylové části. Tyto estery jsou běžně známy z dosavadního stavu techniky, viz. například francouzský patent 1 396 945, patenty Velké Británie 981 850; 1 055 337 a 1 306 529 a patenty Spojených států amerických č. 3 255 108; 3 311 558; 3 331 776;

346 354; 3 522 179; 3 579 450; 3 542 680; 3 381 022;

639 242; 3 697 428 a 3 708 522. lyto patenty jsou zde uvedeny pouze jako odkazový materiál pro ilustrování vhodných esterů a zuůsobů jejich přípravy. V případě, že jsou tyto dispergačn:' prostředky použity, potom hmotnostní poměr výše rvedených ·-panckovovýoh komplexů k výše uvedenému bezpopelovému dispergačnímu prostředku se může pohybovat v rozmezí od asi 0,1 : 1 do asi 10 : 1, ve výhodném provedení v rozmezí od asi 1 : 1 do asi 10 ; 1.

Organokovové komplexy podle uvedeného vynálezu je možno použít tak, že se přímo přidají do motorové nafty, resp. do paliva, nebo je možno tyto organokovové komplexy zředit se v podstatě inertním, za normálního stavu kapalným organickým ředidlem, jak- je napři?.... :~d tě^ký benzín, triu. .,

149 xylen nebo palivo kapalné za normálního stavu, přičemž se připraví aditivový koncentrát. Podobně je možno výše uvedené antioxidační přísady přímo přidat do motorové nafty nebo do paliva, nebo je možno tyto přísady rovněž přidávat do uvedeného koncentrátu. Tyto koncentráty obvykle obsahují asi 1 % až asi 90 % hmotnostních organokovových komplexů podle uvedeného vynálezu. Tyto koncentráty mohou rovněž obsahovat až asi 90 % hmotnostních, obvykle asi 1 % hmotnostní až asi 90 % hmotnostních, jedné nebo více z výše uvedených antioxidačních přísad. Tyto koncentráty mohou rovněž obsahovat jedno ...ho v.';· hlíně ;v.;-.-.ýč) a používat-l?v aiitiv z dosavadního stavu techniky nebo popsaných ve výše uvedenem textu.

Podle jednoho ze vhodných provedení podle uvedeného vynálezu se organokovový komplex obsahující měď kombinuje s motorovou naftou přímým přidáním tohoto komplexu do motorové nafty, nebo se přidá jako část koncentrátu uvedeného výše, přičemž tato motorová nafta se potem moužije k provozu vznětového motoru (neboli naftového nebo dieselového motoru), který je vybaven výfukovým systémem s lapačem částic, Tato motivová nita obsahující organokovový komplex podle uvedeného vynálezu se sk.‘ aduje v zásobníku na palivo, ze kterého ie převádí do vzn .-tvého motoru, kde se spálí a organokovové komplexy snižují zápalnou teplotu výfukových částic zachycených ve výfukovém systému s lapačem částic. Podle dalšího možného provedení se použije stejného předchozího systému s tím rozdílem, že se organokovová komplexní sloučenina uchovává na podvozku zařízení, které je poháněno vznětovým motorem (jako je například automobil, autobus, nákladní automobil nebo tahač, a pod.) v samostatném dávkovači palivového aditiva odděleně od tohoto paliva. Tento organckcv- . ý k·^,.plex se potom

150 kombinuje nebo smíchává s motorovou naftou během provozu vznětového motoru. Podle tohoto druhého provedení může tento organokovový komplex, který je uchováván v dávkovači aditiv pro palivo, tvořit část tohoto aditivového koncentrátu pro palivo, který může být stejného typu jako již bylo uvedeno výše, přičemž tento koncentrát se potom kombinuje s motorovou naftou během provozu vznětového motoru.

Za účelem ilustrování formulací podle uvedeného vynálezu budou v následující tabulce uvedeny příklady koncentrá’ v pro mořvrovc : r.aftu. těchto směsích byly použity kc. :lexní : ''čuče ::v mědi připravené podle příkladů 1 až 37, přičemž upravovači množství je vyjádřeno v dílech hmotnostních na základě množství produktu podle těchto příkladů, které bylo přidáno do uvedeného koncentrátu.

V případě produktů získaných podle příkladů 1 až 37 byly v každém jednotlivém případě připraveny vždy dvě koncentrátové směsi, přičemž první je označována jako směs -1 (jako například kcncentrátová směs A-l), která obsahuje arrcioxiáa-ru ...,rdu, a druhá je označována jako směs -2 (jako například kcncentrátová směs A-2), která neobsahuje vrtic .dační přísadu. Peužitcu antioxidační přísadou byi 5-d< ecylsalicylaldo.im. Upravovači množství této antioxiiační přísady je vyjádřeno v dílech hmotnostních. U všech těchto směsí byl zbytek tvořen xylenem, jehož množství je vyjádřeno v dílech hmotnostních.

151

TABULKA č. 1

Koncentrátová směs

Upravovači množství Komplex mědi příklad (díly)

Antioxidant (díly)

Xylen (díly)

A-l	3	377	35	412
A-2	3	377	—	377
B-l	4	465	35	500
B-2	4	4 4	--	Z ' '7.
C-l	5	z *7 ·*	3 5	4 7 7-
C-2	5	435	—	435
D-l	6	417	35	452
D-2	6	417	—	417
E-l	8	521	35	556
E-2	8	521	—	521
F-l	9	395	35	430
F-2	9	395	—	395
G-l	11	4 j j	3 5	490
G-2	11	455	—	455
H-l	12	> r·	35	443
H-2	12	403	—	408
1-1	14	549	35	584
1-2	14	549	—	549
J-l	15	280	35	315
J-2	15	280	—	280
K-l	16	541	35	576
K-2	16	541	—	541
L-l	17	456	35	491
L-2	17	456	—	456
M-l	18	z	3 5	4 52
M-2	18	Z 7	—	Z 'i

152

TABULKA č. 1 (pokračování)

Koncentrátová směs	Upravovači množství Komplex mědi	Antioxidant	Xylen
	příklad	(díly)	(díly)	(díly)

N-l	19	427	35	462
N-2	19	427	—	427
0-1	20	465	35	500
0-2	20	465	--	4 6 5
P-l	21	461	35	t. 5
P-2	21	461	—	461
Q-l	22	645	35	680
Q-l	22	645	—	645
R-l	23	513	35	548
R-2	23	513	—	513
S-l	25	587	35	622
S-2	25	587	—	587
T-l	27	ΓΊ ·-. *· O >	3 5	5^,8
T-2	27	893	—	893
U-l	29	103 5	3 5	1071
U-2	29	1036	—	1036
V-l	30	503	35	538
V-2	30	503	—	503
W-l	31	331	35	366
W-2	31	331	—	331
X-l	33	599	35	634
X-2	33	599	—	599
Y-l	35	571	35	606
Y-2	35	571	—	571
Z-l	36	784	35	819
Z-2	36	78^	—	7 84

153

TABULKA č. 1 (pokračování)

Koncentrátová Upravovači množství směs Komplex mědi Antioxidant Xylen

	příklad	(díly)	(díly)	(díly)
AA-1	37	612	35	647
AA-2	37	612	—	612
BB-1	40	571	35	606
BB-1	40	C - -		5 7 .
CC-1	41	25í ?	2 5	2 (2 ů
CC-2	41	2597	—	2597
DD-1	42	410	35	445
DD-2	42	410	—	410
EE-1	43	483	35	518
EE-2	43	483	—	483
FF-1	44	905	35	940
FF-2	44	905	—	905
GG-1	4 6	6; i	35	70 5
GG-2	46	671	—	671
HH-1	47	4 17	3 5	4 4 4.
HH-2	47	417	—	4 .7
II-l	48	4 8 3	35	~ .*
II-2	48	483	—	488
JJ-1	55	694	35	729
JJ-2	55	694	—	694
KK-1	56	1667	35	1702
KK-2	56	1667	—	1667

154

V následující tabulce č. 2 jsou uvedeny příklady formulací motorové nafty ilustrující uvedený vynález. Ve všech případech formulací motorové nafty bylo použito motorové nafty Grade 2-D s obsahem síry 0,05 % hmotnostního. Ve všech těchto formulacích jsou uvedeny použité komplexy mědi připravené podle příkladů 1-37, přičemž upravovači množství je vyjádřeno v dílech na milion dílů (ppm) na základě množství produktu z uvedených příkladů, které bylo přidáno k tomuto palivu. V případě každého jednotlivého produktu z pří* řadů 1-37 by* ' přiy:?‘.vény vždy dvě formulace motorové naft, sř:.~ ;ž rrvr.i je < .-.ačemr jako směs -i (jako například směs motorové nafty A-l) a tato směs obsahovala antioxidační přísadu, a druhá je označena směs -2 (jako například formulace motorové nafty A-2), která neobsahovala antioxidační přísadu. Touto antioxidační přísadou byl 5-dodecylsalicylaldoxim. Upravovači množství této antioxidační přísady je vyjádřeno v dílech na milion dílů.

U všech těchto formulací představoval zfcvtek výše uvedenou motorovou naftu s malým obsahem síry, přičemž množství je vyjádřeno v procentech hmotnostních.

155

TABULKA Č. 2

Formulace Upravovači množství

paliva	Komplex mědi	Antioxidant (ppm)	Motorová (hmot %)
příklad	(ppm)
A-l	3	377	35	99,9588
A-2	3	377	—	99,9623
B-l	4	465	35	99,9500
B-2	4	/ -· Λ	—	93,9535
C-l	5			99,9530
C-2	5	435	—	99,9565
D-l	6	417	35	99,9548
D-2	6	417	—	99,9583
E-l	8	521	35	99,9444
E-2	8	521	—	99,9479
F-l	9	395	35	99,9570
F-2	9	395	—	99,9605
G-l	11	455	2 5	95,9510
G-2	11	455	—	99,9545
H-l	12	408	3 5	99,9517
H-2	12	408	—	99,91.52
1-1	14	549	35	99 , ? ·16
1-2	14	549		99,9451
J-l	15	280	35	99,9685
J-2	15	280	—	99,9720
K-l	16	541	35	99,9424
K-2	16	541	—	99,9459
L-l	17	456	35	99,9509
L-2	17	456	—	99,9544
M-l	18	417	35	.i .· 5 i? ·-·.
M-2	18	417	— —	• 1 C i '

156

TABULKA č.2 (pokračování)

Formulace

Upravovači množství

paliva

Komplex příklad

mědi (ppm)

Antioxidant (ppm)

Motorová (hmot %)

N-l	19	427	35	99,9538
N-2	19	427	—	99,9573
0-1	20	465	35	99,9500
0-2	20	4 6 5		99,9535
P-l	21	461	-	99,9504
P-2	21	461	-	99,9539
Q-l	22	645	35	99,9320
Q-2	22	645	—	99,9355
R-l	23	513	35	99,9452
R-2	23	513	—	99,9487
S-l	25	587	35	99,9378
S-2	25	587	—	99,9413
T-l	27	893	3 5	99,9072
T-2	27	893	—	99,9107
U-l	29	1036	3 5	99,8929
U-2	29	1036	—	99,8964
V-l	30	503	35	99,9462
V-2	30	503	—	99,9497
W-l	31	331	35	99,9634
W-2	31	331	—	99,9669
X-l	33	599	35	99,9366
X-2	33	599	—	99,9401
Y-l	35	571	35	99,9394
Y-2	35	571	—	99,9429
Z-l	36	784	35	99,9181
Z-2	2 5	784	--	99,9216

157

TABULKA č. 2 (pokračování)

Formulace

Upravovači množství

paliva	Komplex	mědi	Antioxidant	Motorová
	příklad	(ppm)	(ppm)	(hmot %)

AA-1	37	612	35	99,9353
AA-2	37	612	—	99,9388
BB-1	40	571	35	99,9394
BB-1	40	-	- ·	& o o ' '
CC-1	41	97	3 .7	S3,72 '
CC-2	41	2597	—	99,7403
DD-1	42	410	35	99,9555
DD-2	42	410	—	99,9590
EE-1	43	483	35	99,9482
EE-2	43	483	—	99,9517
FF-1	44	905	35	99,9060
FF-2	44	905	—	99,9095
GG-1	46	671	3 5	9 9,91.--.-
GG-2	46	671	—	99,9329
HH-1	47	417	3 O	99,. 1
HH-2	47	417	—	99,9183
II-l	48	483	35	99,9477
II-2	48	48tí	—	99,9512
JJ-1	55	694	35	99,9271
JJ-2	55	694	—	99,9306
KK-1	56	1667	35	99,8298
KK-2	56	1667	—	99,8333

158

I přesto, že byl uvedený vynález podrobně objasněn na jeho výhodných provedeních je zřejmé, že v jeho rámci je možno provádět různé modifikace, které jsou odborníkům pracujícím v daném oboru na základě znalostí uvedených ve výše uvedeného popisu zřejmé. Z tohoto důvodu se pokládá za samozřejmé, že do rozsahu uvedeného vynálezu daného následujícími patentovými nároky náleží i tyto různé modifikace.

jiiUiif. SÍ.HW* rw-.ř.civokét . ,._f.. ,. ;_Λ -, 25

Claims (53)

1. RATENTOVÉ

   NÁROKY

   1. Kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje přinejmenším jednu organokovovou komplexní sloučeninu obsahující med, přičemž uvedený organokovový komplex je vhodný pro použití do motorové nafty pro vznětové motory, které jsou vybavené výfukovým systémem s lapačem částic, kde tento organokovový komplex snižuje zápalnou teplotu těchto výfukových vypouštěných částic zachycených v uvedeném lapači, tímto kov-n v r···; : r ··.?..-vové komplex·,:', sloučenině je měď cr nebo ~í .· ..lůrlrci s jedním /..:1-0 -.iza kovy vybranými ze skupiny zahrnující sodík Na, draslík K, hořčík Mg, vápník Ca, stroncium Sr, baryum Ba, vanad V, chróm Cr, molybden Mo, železo Fe, kobalt Co, zinek Zn, bór B, olovo Pb, antimon Sb, titan Ti, mangan Mn a zirkonium Zr, a uvedený komplex je odvozen od (i) přinejmenším jedné organické sloučeniny obsahující uhlovodíkovou část a přinejmenším dvě funkční skupiny, přičemž každá z těchto i. tliiX.Cji j.Oxl sAupifl j θ neZaViSid JO-7U.net ze skupiny zahrnující =X, -XR, -NR₂, ~N0₂' ' =NXR, =N-R*-XR,

   -N-(R*N)_a-R, -P(X)XR, -P(X)XR, -CN, -N=NR a -N=CR₂;

   II I I

   R R XR R ve kterých znamená :

   X kyslík nebo síru,

   R znamená vodík nebo hydrokarbylovou skupinu,

   R znamena hydrokarbylenovou skupimu nebo hydrokarbylidenovou skrcinu, r

   160 a znamená číslo v rozmezí od nuly do asi 10, a tato složka (i) představuje jednu nebo více sloučenin vybraných ze skupiny zahrnující aromatické Mannichovy sloučeniny jiné než aromatické Mannichovy sloučeniny odvozené od aminů obsahujících hydroxylovou a/nebo thiolovou skupinu, hydroxyaromatické ketoximy, Schiffovy báze, kalixareny, β-substituované fenoly, α-substituované fenoly, estery karboxylových kyselin, acylované aminy, hydroxyazyleny, benzotriazoly, aminové kyseliny, hydroxamové kyseliny, spojené fenolové sloučeniny, aromatické difunkční sloučeniny, x: nohá': forr.-ryly, yričň.y, acylo· né aminy obsahující bc_ , acj..-.váné . sáhující fosfc_ , pyrrolové deriváty, porfyriny a deriváty ethylendiaminotetraoctové kyseliny, a (ii) přinejmenším jedné kovové reakční složky obsahující uvedený kov.
2. 2. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený komplex je rozpuštěn nebo stabilně dispergován v uvedené motore. í naftě.
3. 3. Kompozice podle nárorr 1, *·yznačující se tím, že uvedené funkční skupiny jsou na různých uhlíkových atomech v uvedeném uhlovodíkovém zbytku.
4. 4. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedené funkční skupiny jsou navzájem vůči sobě ve vicinální nebo beta poloze.
5. 5. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedenými funkčními skupinami jsou :

   =X , -OH , -NR₂ , -N0₂ , =KR , =NCH ,

   161

   -N-(R*N)_aR nebo -CN.

   I I

   R R
6. 6. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedenou složkou (i) je aromatická Mannichova sloučenina, přičemž tato aromatická Mannichova sloučenina představuje reakční produkt :

   (A-l) aromatické sloučeniny obsahující hydroxyskupinu a/nebo thiolovou skupinu obecného vzorce A-l :

   (R¹^-Ar-(XH)_m (A-l) ve kterém znamená :

   Ar aromatickou skupinu, m je 1, 2 nebo 3, n je číslo v rozmezí od 1 do asi 4, každý ze substituentů R¹ nezávisle představuje atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupí , i obse.hující 1 až. asi 100 atomů uhlíku,

   9 *

   R znamena atom vodíku, amirrr ou skupinu nebo karboxylovou skupinu, a

   X znamená kyslík, síru nebo oba tyto atomy v případě, že m je 2 nebo větší, (A-2) aldehydu nebo ketonu obecného vzorce A-2 :

   R³-C-R⁴

   162 nebo prekurzoru této sloučeniny, ve kterém znamená :

   R³ a R⁴ nezávisle atom vodíku, nasycenou hydrokarbylovou skupinu obsahující 1 až asi 18 atomů uhlíku, přičemž R⁴ může rovněž znamenat hydrokarbylovou skupinu obsahující karbonylovou skupinu obsahující 1 až asi 18 atomů uhlíku, a

   (A-3) aminu, který obsahuje přinejmenším jednu primární nebo sekundární aminovou skupinu, přičemž uvedená aminová sloučenina je charakterizována nepřítomností hydroxylových a/nebo v iio\ ýih skupin.
7. 7. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedenou složkou (i) je aromatická Mannichova sloučenina, přičemž tato aromatická Mannichova sloučenina představuje reakční produkt :

   (A-l) aromatické sloučeniny obsahující hydroxyskupinu a/nebo thiolovou skupinu obecného vzorce A-l :

   -Ar-(XH)_n (A-l) ve kterém znamená :

   Ar aromatickou skupinu, m je 1, 2 nebo 3, n je číslo v rozmezí od 1 do asi 4, každý ze substituentů R¹ nezávisle představuje atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu obsahující 1 až asi 100 atomů uhlíku,

   R znamena atom vodíku, aminovou skupinu nebo karboxylovou skupinu, a

   X zname/.á kyslík, síru nebo oba tyto atomy v přípodě,

   163 že m je 2 nebo větší, (A-2) aldehydu nebo ketonu obecného vzorce A-2 :

   O

   R³-C-R⁴ (A-2) nebo prekurzoru této sloučeniny, ve kterém znamená :

   R³ a R⁴ nezávisle atom vodíku, nasycenou hydrokarbylovou skt .inu ící č ε··:. :,·· atomů uhlíku, přičemž R⁴ může ro vněz znamenaa hydrcx.arbyj.cvuu skupinu obsahující karbonylovou skupinu obsahující 1 až asi 18 atomů uhlíku, a

   (A-3) aminu, který obsahuje přinejmenším jednu primární nebo sekundární aminovou skupinu, přičemž je tento amin charakterizován nepřítomností hydroxylové a/nebo thiolové skupiny, přičemž reakce mezi. uvedenými složkami. (A-l), (A-2) a (A-2) se provádí při teplotě nižší než asi 120 C.
8. 8. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složkou (i) je aromatická Mannichova sloučenina obecného vzorce III

   XR² XR⁸

   I I

   R¹—Ar—R³—N—(R⁵N)_i—R⁷—Ar¹—R⁹

   I I

   R⁴ R⁶ (III)

   164 ve kterém znamenají :

   Ar a Ar¹ každý nezávisle aromatické skupiny,

   Rl, R², R⁴, R⁸, R⁸ a R^ nezávisle představují atom vodíku nebo alifatické hydrokarbylové skupiny, přičemž R⁴ může představovat alifatickou hydrokarbylovou skupinu substituovanou hydroxyskupinou,

   R , R a R znamenají nezávisle hydrokarbylenove nebo hydrokarbylidenové skupinu,

   X znamená kyslík nebo síru, a i je číslo 5 nebo vyšší.
9. 9. i.-.mpozice . '/.le ~ i roku vyznač, jící se tím, že složku (i) tvoří aromatická Mannichova sloučenina reprezentovaná obecným vzorcem IV :

   OH (IV)

   R³ ve kterém znamenají :

   R¹ a R³ nezávisle atom vodíku nebo alifatickou hydrokarbylovou skupí:v:. a o

   R je hydrokarbylcva skupina.
10. 10. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složkou (i) je aromatická Mannichova sloučenina reprezentovaná obecným vzorcem V :

    165 ve kterém znamenají :

    R¹, R³, R⁵, R⁷, R⁹, R¹⁰ a R¹¹ nezávisle atom vodíku nebo alifatickou hydr '· irbyicv ·.·. skupinu, a 2 8

    R a R znamenají nezávisle hyurokarbylenové skupiny nebo hydrokarbylidenové skupiny, a

    A r

    R a R znamenají nezávisle hydrokarbylenové nebo hydrokarbylidenové skupiny obsahující 3 až asi 20 atomů uhlíku.
11. 11. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) tvoří aromatická Mannichova sloučenina reprezentovaná obecným vzorcem VI :

    166 ve kterém znamenají :

    R¹, R², R⁵, R⁶, R⁸, R⁹, R¹² a R¹³ nezávisle atom vodíku nebo alifatické hydrokarbylové skupiny, a

    R³, R⁴, R⁷, R¹⁰ a R¹¹ nezávisle znamenají hydrokarbylenové nebo hydrokarbylidenové skupiny.
12. 12. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina reprezentovaná obecným vzorcem VII :

    (VII) ve kterém znamenají :

    R¹, R*-, R⁴, R⁶, R⁸ a R-^J nezávisle atom vodíku nebo alifatické hydrokarbylové skupiny, o c 7

    R , R a R znamenají nezavitie hydrokarbylenové nebo hydrokarbylidenové skupiny, a i je číslo v rozmě ň, od nul y do asi 10, s tou podmínkou, že i je 5 nebo vyšší v případě, že R¹ a R⁸ představují atom vodíku a substituent R⁵ představuje ethylenovou skupinu.
13. 13. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) tvoří aromatická Mannichova sloučenina obecného vzorce VIII :

    167

    CH₂NH—R⁸OR³

    R⁶ (VIII) ve kterém znamenají

    R^J

    R²,

    R⁵ a R⁶ nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupin . a

    R⁷ a R⁸ představ ní nezávislá hy ivkao ./v .nové nebo hydrokarbylidenové skupiny.
14. 14. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) tvoří aromatická Mannichova sloučenina obecného vzorce IX :

    ve kterém znamenají :

    R a R každý nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny,

    168

    R³, R⁴, R⁵ a R⁶ představují každý nezávisle alkylenové nebo alkylidenové skupiny, a i a j jsou každý nezávisle čísla v rozmezí od 1 do 6.
15. 15. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složkou (i) je aromatická Mannichova sloučenina reprezentovaná obecným vzorcem X :

    r6.

    OH

    -R¹

    R²

    I

    -N—R³.R⁴

    -N

    R^; (X) ve kterém znamená :

    Ar aromatickou skupinu, τ o _x

    R a R znamenají každý nezávisle hydrokarbylenove nebo hydrokarbylidenové skupiny,

    O

    R znamena atom vodíku nebo nizsi hydrokarbylovou skupinu,

    R⁴ a R⁵ každý nezávisle představují atom vodíku, alifatické hydrokarbylové skupiny, alifatické hydrokarbylové skupiny substituované hydroxylovou skupinou, alifatické hydrokarbylové skupiny substit: rané aminovou skupinou nebo alifatické hydrokarbylové skupiny substituované alkoxylovou skupinou, a z:

    R znamená atom vodíku nebo alifatickou hydrokarbylovou skupinu.
16. 16. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) tvoří Aromatická Mannichova sloučenina reprezentovaná obecným vzorcem XI :

    OH

    I ΐ?³-—CN _RI___Ar__R2__Nf*'

    R⁴—CN (XI)

    169 ve kterém znamená :

    Ar aromatickou skupinu,

    R¹ znamená atom vodíku nebo alifatickou hydrokarbylovou skupinu, a

    R², R³ a R⁴ znamenají každý nezávisle hydrokarbylenové nebo hydrokarbylidenové skupiny.
17. 17. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) tvoří sloučenina obecného vzorce XII :

    R³-Ar-C-R¹ (XII)

    R' ve kterém znamená :

    Ar aromatickou skupinu, a

    R¹ představují atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu, a

    R a představuji nezávisle atom vodíku r.~bo hydrokarbylové skupiny.
18. 18. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složkou (i) je sloučenina obecného vzorce XII-1 :

    NOH (XII-1)

    170 ve kterém znamená :

    R¹ methylovou skupinu,

    R² představuje propylenový tetramer a

    -i

    R znamena atom vodíku.
19. 19. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XIII :

    R¹—Ar—CH = N—R²—N = CH—Ar¹—R³ (XIII) ve kterém znamenaj' :

    Ar a Ar¹ ne~ isle ?roma'.ické -‘lupiny.

    R a R znamenají nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny, a

    R znamena hydrokarbylenovou nebo hydrokarbylidenovou skupinu.
20. 20. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XIV :

    _R1—_{N = CH}—cooR² (XIV) ve kterém znamenají :

    1 2

    R a R nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny, přičemž celkový počet atomů uhlíku v těchto substituentech R¹ a R² je přinejmenším asi 6.
21. 21. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XV :

    R¹—N = CHCH = N—OH (XV) ve kterém značená :

    171

    Ί ,

    R hydrokarbylovou skupinu obsahující asi 6 až asi 200 atomů uhlíku.
22. 22. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XVI :

    (XVI) ve kterém znamenají :

    R¹, R², R³ a R⁴ nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny.
23. 23. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XVII :

    172 (XVII) ve kterém znamenají :

    R¹, R², R³, R⁴ a R⁵ nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny.
24. 24. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XVIII :

    173 (XVIII) ve kterém znamenají :

    R¹, R², R³, R⁴, R⁵ a R⁶ nezávislá atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny.
25. 25. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje jedna nebo více sloučenin obecného · vzorce XIX-1 , XIX-2 a XIX-3 :

    174

    OH (XIX-1) (XIX-2)

    OH (XIX-3) přičemž v těchto vzorcích znamenají :

    každý ze substituentů R¹ atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny, nebo každý ze substituentů R¹ znamená skupinu obecného vzorce :

    r²r³nr⁴ ve které znamenají :

    no

    R a R nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny, a

    R⁴ znamená hydrokarbylenovou nebo hydrokarbylidenovou skupinu.
26. 26. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, složka (i) představuje sloučeninu obecného .zorce XX :

    že

    175

    OH ve kterém znamená :

    T¹ skupinu NR¹2 , SR¹ nebo N0₂ , kde

    R¹ znamená atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu. *
27. 27. Kompozice p-.čxS ní roku vp-.načující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XXI .

    R¹-CH-CO (OR³ ) _i0R⁴

    I (XXI)

    CH₂-COOR² ve kterém znamenají :

    R¹, R² a R⁴ nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny,

    O

    R je hydrokarbylenovou nebo r.drokarbylidenovou skupinu, a i je číslo v rozmezí od 1 do asi 10.

    «
28. 28. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) tvoří sloučenina obecného vzorce XXII : *

    R¹—CH—COOR⁴ SR²

    I ch₂-CC . '

    176 ve kterém znamenají :

    R¹, R² a R³ nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny, a

    R⁴ znamená hydrokarbylenovou nebo hydrokarbylidenovou skupinu.

    -t
29. 29. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) tvoří sloučenina obecného vzorce XXIII :

    O R< II I

    R¹—CH—C—NX.

    R³OOC (XXIII)

    CH,—C—OR² II o ve kterém znamenají :

    R¹, R², R³ a R⁴ nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny.
30. 30. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) tvoří sloučenina obecného vzorce XXIV :

    :(0)—NH—R²NR³R⁴ (XXIV)

    CH₂-C(O)ORve kterém znamenají :

    R¹, R³, R⁴ a R⁵ nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny, a

    177

    R² znamená hydrokarbylenovou nebo hydrokarbylidenovou skupinu.
31. 31. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XXV :

    0 o

    R¹-CH—C—NHR⁵NH—C—CH—R ² a

    (XXV)

    H2C^-o -3R³

    O ve kterém znamenají :

    R¹, R², R³ a R⁴ nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skuoiny, a

    R znamena hydrokarbylenovou nebo hydrokarbylidenovou skupinu.
32. 32. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecního vzorce XXVI :

    R¹—N—R⁷—N—C—C—N—R⁸—N—R⁶

    R^z

    R³ 0 Ó R⁴

    R* (XXVI) ve kterém znamenají :

    R¹, R², R³, R⁴, R⁵ a závisle atom vodíku n-obo

    178 hydrokarbylové skupiny, a 7 8

    R a R° znamenají nezávisle hydrokarbylenové nebo hydrokarbylidenové skupiny.
33. 33. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XXVII :

    R¹ R² 0

    HON (XXVII) ve kterém znamenají :

    R¹, R², R³, R⁴, R⁵ a R⁶ nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny.
34. 34. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XXVIII :

    HON = N—C = N—NR² (XXVIII) ve kterém znamenají :

    1 7 *

    R a R nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny, přičemž celkový počet uhlíkových atomů v substituentech R³ a R² je přinejmenším asi 6.

    179
35. 35. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) tvoří sloučenina obecného vzorce XXIX :

    (XXIX) b

    ve kterém znamenají :

    1 2

    R a R nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny.
36. 36. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XXX :

    R³ R⁴

    R¹R²NCH—(CH)_ZCOOH (XXX) ve kterém znamená :

    R¹ atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu,

    2 *1

    R·* znamena R nebo acylovou skupinu,

    R³ a R⁴ každý nezávisle znamená atom vodíku nebo nižší alkylové skupiny, a z je 0 nebo 1.

    180
37. 37. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XXXI :

    R¹—C(0)—NHOH (XXXI) ve kterém znamená :

    R¹ hydrokarbylovou skupinu obsahující asi 6 až asi 200 atomů uhlíku.
38. 38. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina okecného vzorce ΧΧΧΣΣ :

    ve kterém znamenají :

    1 2 *

    R a R nezávisle hydrokarbylové skupiny a R znamena skupinu CH₂, S nebo kk-OčH₂.
39. 39. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce XXXIII :

    (XXXIII)

    181 ve kterém znamená :

    R¹ hydrokarbylovou skupinu obsahující 1 až asi 100 atomů uhlíku, i je číslo od nuly do 4,

    T¹ je v ortho nebo v meta poloze vzhledem k umístění substituentu G¹, a 1 Ί

    G a T představuji nezávisle skupiny OH, NH₂, NR₂, .

    COOR, SH a C(O)H , kde

    R znamená atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu. j,
40. 40. Kompozic' podle nároku 21, vy nnčv ící e tím, že se použije sloučen-.;a obecného A/ & — v θ a. . . . .. . f τ ti» -' κ ú d £» itl

    G¹ znamená skupinu OH, η

    T^A znamená skupinu NO₂ a tato skupina je v ortho poloze ke skupině OH, i je 1, a

    R¹ představuje skupinu obecného vzorce

    R²R³N-R⁴-NR⁵-R⁶ve kterém znamenají :

    9 o c

    R , R a R nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny, a

    4 A

    R a R nezávisle představuji alkylenové skupiny nebo alkylidenové skupiny obsahující 1 až asi 6 atomů uhlíku.

    ♦
41. 41. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složkou (i) je sloučenina obecného vzorce XXXIV : ·

    182

    R¹0-C—S—R²—R³—T¹ (XXXIV) ve kterém znamená :

    R¹ atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu,

    R² a R³ znamenají alkylenové skupiny, a

    G^x a T^x znamenají nezávisle s^v”pinu OH nebo CN.
42. 42. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) tvoří sloučenina obecného vzorce XXXV :

    R¹-C—N = N—Ar—R² || (XXXV)

    N—NH—Ar¹—R³ ve kterém znamenají :

    Ar a Ar^x nezávisle aromatickou skupinu,

    R , R a R představuji nezávisle atom vodíku nebo hydrokarbylové skupiny.
43. 44. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedenou složkou (i) je sloučenina reprezentovaná obecným vzorcem XXXVI :

    (XXXVI)

    183 ve kterém jeden nebo více atomů uhlíku v kruhu mohou být substituovány hydrokarbylovou skupinou.
44. 45. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedenou složkou (i) je sloučenina reprezentovaná obecným vzorcem XXXVII :

    (XXXVII) ve kterém znamená :

    R atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu, přičemž jeden nebo více atomů uhlíku v kruhu mohou být substituovány hydrokarbylovou skupinou.

    45. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje _ aakc..í pi: rukv přinejmenším jednoho acylovaného aminu s přinejmenším sloučeninou bóru, která je vybrána ze skupiny zahrnující oxid boritý, haZigenidy borité, kyseliny bóru, amidy bóru a estery kyselin bóru.
45. 46. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje reakční produkt přinejmenším jedné karboxylové kyseliny (P-l) jako acylačního činidla, přinejmenším jednoho aminu (P—2) charakterizovaného tím, že v jeho struktuře je přítomna přinejmenším jednéi skupina H-N=, a přinejmenším jedné kyseliny obsahující fosfor (P-3) obecného vzorce P-3-1 :

    184

    X² (P-3-1) ve kterém znamenají :

    X¹, X², X³ a X⁴ nezávisle atom kyslíku nebo síry, m jednotlivě znamená nulu nebo jedna, a r! a R² každý představuje nezávisle hydrokarbylovou skupinu.
46. 47. Kompozice p>dle nároku 1, v tácující se tím, složku (i) představuje sic .enina cbe' ho vzorce XXXVII (XXXVIII) ve kterém znamená :

    T¹ Skupiny OH, NH₂, NR₂, COOR, SH nebo C(O)H, kde R znamená atom vodíku nebo hydrokarbylovou skupinu.
47. 48. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina tbecného vzorce XXXIX:

    185 »

    (XXXIX) t

    ve kterém znamenají :

    R¹, R², R³, R⁴, R⁵, R⁶, R⁷ a R⁸ nezávisle atom vodíku, hydrokarbylové skupiny, hydrokarbylové skupiny substituované hydroxylovou skupinou nebo hydrokarbylové skupiny substituované skupinou -COOH.
48. 49. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složku (i) představuje sloučenina obecného vzorce LI7 :

    r¹ooc-ch₂ ch₂-coor²

    I I

    N—CH₂CH₂—N (LIV)

    I I

    R⁴OOC-CH₂ ch₂-cocr³ ve kterém znamenají :

    R¹, R², R³ a R⁴ ne: visle .;':ku nebo

    186 hydrokarbylové skupiny.
49. 50. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedenou kovovou reakční složkou (ii) je dusičnan, dusitan, halogenid, karboxylát, fosforečnan, fosforitan, síran, siřičitan, uhličitan, boritan, hydroxid nebo oxid.
50. 51. Komplexní sloučenina mědi pro použití v motorové naftě určené k provozu vznětových motorů vybavených výfukovým systémem s lapačem částic, kde tato komplexní sloučenina -vxi snili.;a živino·; naploí···. vypouštěných výfukových í* -tic r --~hycer.ý?.h v ·-. r.mto 1 práči, vyznačující se tím, že uvedený komplex mědi je připraven kontaktováním (i) přinejmenším jedné organické sloučeniny s funkčními skupinami s (ii) přinejmenším jednou reakční složkou obsahující měď, přičemž uvedená složka (i) představuje přinejmenším jednu aromatickou Mannichovu sloučeninu připravenou reakcí přinejmenším jedné aromatické sloučeniny obsahující hydroxylové a/nebo thiolové skupiny s přinejmenším jedním aldehydem nebo ketonem a s přinejmenším jedním aminem, s tou podmínkou, že uvedený amin je charakterizován nepřítomností hydroxylových a/nebo thiolových skupin.
51. 52. Koncentrát, vyznačující se tím, že obsahuje organické ředidlo kapalné v normálním stavu a asi 1 až asi 90 % hmotnostních kompozice podle některého z nároků 1-51.

    52. Motorová nafta, vyznačující se tím, že obsahuje jako hlavní podíl motorovou naftu a jako malý podíl obsahuje kompozici podle nároků 1-52 zlepšující vlastnosti směsi.

    187
52. 54. Způsob provozování vznětového motoru vybaveného výfukovým systémem s lapačem částic za současného snížení množství vytvořených výfukových částic zachycených v uvedeném lapači, vyznačující se tím, že se tento vznětový motor provozuje za použití motorové nafty obsahující účinné množství kompozice podle některého z nároků 1-52 ke snížení zápalné teploty vypouštěných výfukových částic zachycených v uvedeném lapači.
53. 55. Způsob provozování zařízení poháněného vznětovým motorem a vybav·-.:· £-o ž -? vkovačem fitiva p -.'.ivc a výfukovým syr-umem s lapačem částic, vyzna-vjící se tím, že se tento vznětový motor provozuje za použití motorové nafty, uvedené aditivum pro palivo obsahující kompozici podle nároků 1-52 se uchovává v uvedeném dávkovači palivového aditiva, a účinné množství tohoto palivového aditiva se smíchává s motorovou naftou ke snížení zápalné teploty výfukových částic zachycených v uvedeném lapači.

    Zastupuje :

    Dr. Miloš Všete: