CZ390499A3

CZ390499A3 - Pedál jízdního kola

Info

Publication number: CZ390499A3
Application number: CZ19993904A
Authority: CZ
Inventors: Yutaka Ueda
Original assignee: Shimano Inc.
Priority date: 1998-11-05
Filing date: 1999-11-03
Publication date: 2000-05-17
Also published as: US6014914A; DE69909935T2; TW408074B; SK152399A3; PL336446A1; EP0999123A1; JP3369131B2; CN1101323C; EP0999123B1; CN1253092A; RU2232101C2; CZ294608B6; DE69909935D1; JP2000142536A

Description

Oblast techniky

Tento vynález se obecně zaměřuje na pedál jízdního kola. Konkrétněji se přihlašovaný vynález týká bežklipsového nebo nášlapně upínacího pedálu jízdního kola majícího otočně připevněné upínací součásti.

Dosavadní stav techniky

V posledních letech se konstrukční řešení pedálů jízdních kol zaměřovalo na specifické účely používání, jako je rekreační, terénní, silniční závodní cyklistika a podobně. Jedním zvláštním typem pedálu jízdního kola, který si získává stále větší oblibu, je nášlapně upínací nebo bezklipsový pedál, který uvolňovatelně upíná příchytku vytvořenou na podrážce boty cyklisty. Bezklipsový pedál má pedálové vřeteno, které se může namontovat na kliku jízdního kola, pedálové těleso, jež se otočně připevňuje na řečené pedálové vřeteno, a upínací mechanismus pro upínání řečené příchytky. V případě jízdního kola určeného pro jízdu v terénu mimo silnice má mechanismus pro upínání výstupku přední a zadní upínací součásti pro upínání příchytky boty, které jsou připevněny na obou stranách pedálového tělesa za účelem připojování přední a zadní části řečené příchytky. V případě pedálů silničních závodních kol je typické, že mají mechanismus pro upínání příchytky umístěn jen na jedné straně pedálového tělesa. V každém případě lze učinit závěr, že při používání tohoto typu pedálu jízdního kola jezdec našlapuje na pedál a mechanismus pro upínání příchytky automaticky upíná příchytku, která je vytvořena na spodku cyklistovy boty.

Konkrétněji lze uvést, že, připojuje-li se bota jezdce k nášlapně upínacímu pedálu prostřednictvím upínané příchytky, jezdec vede pohyb boty šikmo dolů a vpřed ve vztahu k pedálovému tělesu tak, aby přední konec upínané příchytky vstoupil do styku s přední záklesnou nebo upínací součástí pedálového tělesa. Poté, co se přední konec upínané příchytky dostane do styku a předním hákem pedálového tělesa, cyklista umísti zadní konec upínané příchytky do styku s vodicí částí zadní záklesné nebo upínací součástí pedálového tělesa. V této poloze cyklista tlačí botu dolů proti pedálu, aby vyvolal počáteční pootáčení zadní záklesné • · · • · ·

-2nebo upínací součásti směrem dozadu proti síle pružiny, čímž přemístí zadní zaklesnou nebo upínací součást do polohy uvolnění příchytky boty. V důsledku toho se nyní zadní konec upínané příchytky nachází v poloze směřování proti zadní straně zadní zaklesne nebo upínací součásti. Poté se zadní záklesné nebo upínací součást vrací účinkem síly pružící součástí nebo pružiny a připojuje se k zadnímu konci příchytky boty. Toto připojení upíná botu jezdce k pedálu prostřednictvím upínané příchytky.

Při uvolňování boty z pedálu jezdec typicky pootáčí botu kolem osy kolmé nebo přibližně kolmé k šlapací ploše pedálu, přičemž používá přední konec upnuté příchytky jako bod otáčení. Výsledkem této pootáčení činností je pootáčení zadní záklesné nebo upínací součásti dozadu proti síle pružiny do polohy uvolnění příchytky a konečného uvolnění boty.

Používají-li se nášlapně upínací pedály na silničních jízdních kolech, pak je tento pedál typické, že má pouze jednu upínací sestavu, takže bota jezdce se může připojovat pouze k jedné ze dvou stran pedálu. Na druhé straně takové typy jízdních kol, jako jsou terénní a horská kola, mívají obvykle dvojici upínacích sestav, takže bota jezdce se může upínat na každé straně pedálu. V každém případě je potřebné vytvářet takové konstrukční řešení pedálu, které bude kompaktní a bude mít tak malou hmotnost, jak to jen bude možné.

Jeden problém, kteiý se týká většiny bezklipsových pedálů spočívá vtom, že jsou docela malé, takže pouze malá část pedálového tělesa je ve styku s botou jezdce. Je specifické, že pedálové těleso má šlapací povrch umístěn na obou stranách mechanismu pro upínání příchytky boty. Tento šlapací povrch má pouze malou plochu, protože pedálové těleso se typicky zhotovuje v tak malých rozměrech, jak je to jen možné, aby jejich hmotnost byla malá. V případě používání tohoto typu bezklipsových pedálů je bota jezdce ve stavu stálého spojení s pedálem tehdy, kdyi je příchytka boty upnuta v mechanismu pro upínání takové příchytky, takže šlapací síla se může účinně přenášet na pedály. Výsledkem toho je, že bezklipsové pedály se široce uplatňují na silničních a horských jízdních kolech určených pro cyklistické závodění.

V případě tohoto typu bezklipsových pedálů je třeba vát v úvahu to, že, nachází-li se v pedálu volný prostor směrem doprava a doleva poblíž součástí pro upínání příchytky boty, pak se chodidlo jezdce bude viklat doprava a doleva, v důsledku čehož se šlapací síla jezdce nebude účinně přenášet na pedál. Proto hy jakákoli volná mezera napravo nebo nalevo mezi botou a pedálem měla být potlačena na minimum vytvořením pryžové části na podrážce boty napravo • · · · ·· ·· > · · ·

I · · · • · · · · ·

-3a nalevo od upínané příchytky boty tam, kde tato podrážka přichází do styku se šlapacím povrchem vytvořeným na pedálovém tělese.

Doposud používaná konstrukční struktura, která hýla popsána v předchozím textu, zcela počítá s uvedením pryžové části podrážky boty do styku se šlapacím povrchem majícím malou plochu proto, aby se potlačovalo uvolňování doprava a doleva. Protože částmi podrážky boty, které se dostávají do styku se šlapacím povrchem, jsou tytéž části, které se dostávají do styku se zemí při chůzi cyklisty, existuje tendence jejich opotřebování a dojde-li skutečně k opotřebení podrážky, nedostává se šlapací povrch a podrážka boty do vzájemného styku rovnoměrně, což ztěžuje potlačování existujících volných mezer mezi botou a pedálem.

Závody jízdních kol ve sjezdu, závody paralelního slalomu, cyklokrosové závody a další takové závody mimo silnice pro horská kola a BMX (cyklistiku napodobující motokros) se v posledních letech značně rozšířily. Na rozdíl od silniční cyklistiky se v tomto typu terénní cyklistiky jezdci pohybují se svými jízdními koly po (káze s nezpevnčným povrchem. Navíc v tomto typu terénního závodění se chodidlo musí opakovaně uvolňovat z pedálu při projíždění zatáček a vracet se do pedálu zpět při vyjíždění z takových zatáček. Protože se takové závody jezdí na nezpevněných dráhách, dochází k ulpívání bláta na pedálech a tím vzniká tendence ucpávání součástí pro upínání příchytky. Dojde-li k ucpání součástí pro upínání příchytky blátem, nemůže výstupek vstupovat do styku se součástmi pro upínání příchytky a bota se nemůže připevňovat k pedálu. Bláto často ucpává pružící mechanismus a v důsledku toho nemohou upínací součásti provádět správně svou činnost.

Na základě těchto skutečností existuje potřeba vyvinutí takového pedálu jízdního kola, kletý překoná výše zmiňované problémy dosavadního stavu v této oblasti techniky. V tomto smyslu existuje potřeba vyvinutí bezklipsového pedálu jízdního kola, který omezí nebo znemožní znečišťování seřizovacího mechanismu špínou, blátem a podobně. Tento vynález se zaměřuje na uvedené potřeby v dané oblasti techniky společně s dalšími potřebami, které se pro zkušené odborníky stanou zřejmějšími na základě prostudování této patentové specifikace.

Podstata vynálezu

První znak přihlašovaného vynálezu se zaměřuje na sestavu pedálu jízdního kola podle patentového nároku 1.

• · · · ·

-4Výhodné provedení poskytuje sestavu pedálu jízdního kola pro upínání boty prostřednictvím příchytky, kdy tato sestava pedálu jízdního kola obsahuje pedálový hřídel mající první konec pro připevňování ke klice jízdního kola a druhý konec pro podpírání chodidla jezdce; pedálové těleso otočně připevněné ke druhému konci pedálového hřídele, kdy toto pedálové těleso má první konec a druhý konec; první upínací součást otočně připojenou k prvnímu konci pedálového tělesa, kdy tato první upínací součást má první povrch pro styk s příchytkou; první pružící součást připojenou mezi pedálovým tělesem a první upínací součástí; první kryt připojený k první upínací součásti pro účely celkového zakrytí první pružící součásti nacházející se mezi první upínací součástí a krytem; a druhou upínací součást připojenou ke druhému konci pedálového tělesa, kdy tato druhá upínací součást má druhý povrch pro styk s příchytkou.

Přehled obrázků na výkreseg4_

Tyto a další znaky, výstižnosti a výhody přihlašovaného vynálezu budou pro zkušené odborníky v této oblasti techniky zřejmější na základě prostudování následujícího technického popisu, který obsahuje podrobnosti výhodných provedení tohoto vynálezu v návaznosti na připojená vyobrazení na nichž :

obr. 1 je vnější bokorys cyklistické boty připevněné k pravému bezklipsovému pedálu jízdního kola pomocí upnutí příchytky cyklistické boty podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu;

obr. 2 je vnější bokorys pravého pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 a sestaveného podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu, kdy tento bokorys pravého pedálu jízdního kola předvádí připojení části příchytky cyklistické boty k řečenému pedálu;

obr. 3 je vnitřní bokorys pravého pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 a obr. 2 a sestaveného podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu;

obr. 4 je půdorys levého pedálu jízdního kola, který se podobá pravému pedálu jízdního nakreslenému na obr. 1 a je sestaven podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu;

obr. 5 je příčný řez levého pedálu jízdního kola podle obr. 4 vzaty podle přímky 5-5 nakreslené na obr. 4 a vedené v podélném směru jízdního kola, přičemž připojená příchytka boty je znázorněna přerušovanými čarami;

• fc ·· • · · fcfcfc fc fcfc··· • · · · · fc · ···«·· • fcfcfc fcfc · · • fc fcfc fcfcfc ···· ·· ··

-5obr. 6 je vnější bokorys tělesa pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 4 a obr. 5; obr. 7 je vnitřní bokorys tělesa pedálu předvedeného na obr. 5 a obr. 6 a obsaženého v pedálu nakresleném na obr. 4;

obr. 8 je půdorys pedálového tělesa předvedeného na obr. 5 až obr. 7 a obsaženého v pedálu nakresleném na obr. 4;

ohr. 9 je příčný řez pedálového tělesa předvedeného na obr. 5 až obr. 7 a obsaženého v pedálu nakresleném na obr. 4, přičemž tento příčný řez je vzat podle přímky 9-9 nakreslené na obr. 7 a vedené příčně ve vztahu k podélnému směru jízdního kola;

obr. 10 je podélný řez téhož pedálového tělesa, jaké je předvedeno na obr. 5 až obr. 7 a obsaženo v pedálu nakresleném na obr. 4, přičemž tento příčný řez je vzat podle přímky

- 10 nakreslené na ohr. 8 a vedené příčně ve vztahu k podélnému směru jízdního kola;

obr. 11 je podélný řez téhož pedálového tělesa, jaké je předvedeno na ohr. 5 až obr. 7 a obsaženo v pedálu nakresleném na obr. 4, přičemž tento příčný řez je vzat podle přímky

- 11 nakreslené na obr. 8 a vedené příčně ve vztahu k podélnému směru jízdního kola;

obr. 12 je bokorys jedné z upínacích součástí pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 až obr. 5;

ohr. 13 je pravostranný bokorys upínací součásti nakreslené na obr. 12 a obsažené v pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 až ohr. 5;

obr. 14 je levostranný bokorys upínací součástí nakreslené na obr. 12 a obr. 13 a obsažené v pedálu jízdního kola předvedeného na ohr. 1 až ohr. 5;

ohr. 15 je půdorys upínací součásti nakreslené na obr. 12 až ohr. 14 a obsažené v pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 až obr. 5;

obr. 16 je pohled zespoda na upínací součást nakreslenou na obr. 12 až obr. 15 a obsaženou v pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 až ohr. 5;

obr. 17 je podélný řez téže upínací součástí, jaká je předvedena na obr. 12 až obr. 16 a obsažena v pedálu nakresleném na obr. 1 až obr. 5, přičemž tento příčný řez je vzat podle přímky 17 - 17 nakreslené na obr. 15;

obr. 18 je bokorys jedné z krytových součástí mechanismu pro seřizování napnutí pedálu jízdního kola nakresleného na obr. 1 až obr. 5;

• · * · · · · 9 · * · ·· · · · ······ ···· ·· · · ·· 99 999 9999 9· ··

-6obr. 19 je pravostranný bokorys krytové součásti mechanismu pro seřizování napnutí, která je nakreslena na obr. 18 a je obsažena v pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 až obr. 5;

obr. 20 je levostranný bokorys krytové součásti mechanismu pro seřizování napnutí, která je nakreslena na obr. 18 a obr. 19 a je obsažena v pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 až obr. 5;

obr. 21 je půdorys krytové součásti, která je nakreslena na obr. 18 až obr. 20 a je obsažena v pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 až obr. 5;

obr. 22 je pohled zespoda na krytovou součást, která je nakreslena na obr. 18 až obr. 21 a je obsažena v pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 až obr. 5;

obr. 23 je nárys konce první součásti pro seřizování mezery nebo součásti pro styk s podešví obsažené v mechanismu pro seřizování mezery a zabudovaného v pedálovém tělese jízdního kola předvedeném na obr. 1 až obr. 5;

obr. 24 je bokorys první součásti pro seřizování mezery nebo součásti pro styk s podešví nakreslené na obr. 23 a obsažené v pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 až obr. 5;

obr. 25 je nárys konce druhé součásti pro seřizování mezery nebo součástí pro styk s podešví obsažené v mechanismu pro seřizování mezery a zabudovaného v pedálovém tělese jízdního kola předvedeném na obr. 1 až obr. 5;

obr. 26 je bokorys druhé součásti pro seřizování mezery nebo součásti pro styk s podešví nakreslené na obr. 25 a obsažené v pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 až obr. 5;

obr. 27 je půdorys druhé součásti pro seřizování mezery nebo součásti pro styk s podešví nakreslené na obr. 25 a obr. 26 a obsažené v pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 1 až obr. 5;

obr. 28 je příčný řez druhé součásti pro seřizování mezery nebo součásti pro styk s podešví předvedené na obr. 25 až obr. 27, kdy tento příčný řez je vzat podle přímky 28 - 28. která je nakreslena na obr. 27.

obr. 29 je půdorys příchytky, která spolupracuje s pedálem jízdního kola předvedeným na obr. 1 až obr. 5 a obr. 35 až 40;

• ·

-7obr. 30 je pohled zespoda na příchytku předvedenou na obr. 29, která je určena pro použití v souvislosti s pedálem jízdního kola nakresleným na ohr. 1 až obr. 5 a obr. 35 až 40;

obr. 31 je bokorys příchytky předvedené na obr. 29 a obr. 30, která je určena pro použití v souvislosti s pedálem jízdního kola nakresleným na obr. 1 až obr. 5 a obr. 35 až 40;

obr. 32 je příčný řez příchytky předvedené na obr. 29 až obr. 31, která je určena pro použití v souvislosti s pedálem jízdního kola nakresleným na obr. 1 až obr. 5 a obr. 35 až 40, kdy tento příčný řez je vzat podle přímky 32 - 32. jež je vyznačena na obr. 29;

obr. 33 je pravostranný pohled na konec příchytky předvedené na obr. 29 až obr. 32, jež je určena pro použití v souvislosti s pedálem jízdního kola podle obr. 1 až 5 a obr. 35 až 40;

ohr. 34 je levostranný pohled na konec příchytky předvedené na obr. 29 až obr. 33, jež je určena pro použití v souvislosti s pedálem jízdního kola nakresleným na obr. 1 až obr. 5 a obr. 35 až 40;

obr. 35 je půdoiys levého pedálu, který je nakreslen v souladu s modifikovaným provedením přihlašovaného vynálezu;

obr. 36 je vnější bokorys levého pedálu jízdního kola, který je nakreslen na obr. 35 v souladu s modifikovaným provedením přihlašovaného vynálezu;

obr. 37 je vnitřní bokorys levého pedálu jízdního kola, který je nakreslen na obr. 35 a 36 v souladu s modifikovaným provedením přihlašovaného vynálezu;

obr. 38 je příčný řez levého pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 35 až obr. 37, který je vzat v podélném směru podle přímky 38 - 38 nakreslené na obr. 35, přičemž upínací součásti a seřizovači šrouby jsou předvedeny v bokorysu;

obr. 39 je příčný řez levého pedálu jízdního kola předvedeného na obr. 35 až obr. 38, který je vzat v podélném směru podle přímky 39 - 39 nakreslené na ohr. 35; a obr. 40 je příčný řez levého pedálu jízdního kola ukázaného na obr. 35 až obr. 38, který je vzat v příčném směru podle přímky 40 - 40 nakreslené na obr. 37, kdy určité části jsou odstraněny z důvodu předvedení pedálového tělesa.

Příklady provedení vynálezu

S úvodním odkazem na obr. 1 až obr. 4 lze uvést, že na těchto vyobrazeních je předveden pedál 10 jízdního kola podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu. Řečeným

99 ► · 9 ·

9 9

9 9 999

-8pedálem 10 jízdního kola je bezklipsový nebo nášlapně upínací pedál, který se může používat spolu s cyklistickou botou 12 mající na sobě vytvořenu příchytku 14. Pedál 10 jízdního kola je obzvláště konstruováno pro použití na terénních jízdních kolech na rozdíl od použití na silničních jízdních kolech. Je samozřejmé, že pedál 10 jízdního kola lze používat na silničním jízdním kole nebo kterémkoli typu jízdního kola, pokus existuje taková potřeba nebo požadavek. Na obr. 1 je vidět, že pedál 10 jízdního kola je trvale připojen k ramenu kliky 16 jízdního kola, s nímž se společně otáčí, zatímco příchytka 14 je pevně připojena ke spodku podešve 18 boty 12.

Pedál 10 jízdního kola předvedený na obr. 1 až obr. 3 je pravostranný pedál, zatímco pedál 10 jízdního kola předvedený na obr. 4 a obr. 5 je levostranný pedál. Je samozřejmé, že na pravé i levé straně jízdního kola jsou stejné pedály s jedinou výjimkou, že levostranný pedál 10 je zrcadlovým zobrazením pravostranného pedálu 10.

Na obr. 2 až obr. 4 je vidět, že pedál 10 jízdního kola v podstatě obsahuje pedálový hřídel nebo vřeteno 20, jež je upraveno pro připojení k ramenu kliky 16, a pedálové těleso 22. které je otočně připojeno k vřetenu 20 a které vytváří opěru pro chodidlo jezdce. Pedálové těleso 22 v podstatě obsahuje první a druhou upínací součást 24. kdy každá z obou upínacích součástí 24 je otočně připojena k pedálovému tělesu 22 pomocí otočných čepů 26, dvojice pružících součástí 28 a dvojicí mechanismů 30 pro seřizování napnutí. Každá upínací součást 24 společně se svými příslušnými otočnými čepy 26, pružící součástí 28 a mechanismem 30 pro seřizování napnutí vytváří přední mechanismus pro upínání příchytky na jedné straně pedálového tělesa 22 a zadní mechanismus pro upínání příchytky na opačné straně pedálového tělesa 22.

Na obr. 1 a obr. 4 je vidět, že mechanismus 32 pro seřizování mezery je připojen k pedálovému tělesu 22 tak, aby ovládal nebo omezoval rozsah vůle nebo viklání boty 12 ve vztahu k pedálu 10 jízdního kola. Jinými slovy to znamená, že konstrukční řešení mechanismu 32 pro seřizování mezery umožňuje provádět změny rozsahu mezery nebo prostoru mezi podešví 18 boty 12 a pedálem 10 jízdního kola. Podrobnější popis mechanismu 32 pro seřizování mezeiy bude proveden v dalším textu.

Příchytka 14 je konstruována tak, aby uvolňovatelně připojovala podešev 18 boty 12 k pedálu 10 jízdního kola na základě činnosti první a druhé upínací součásti 24- Tento typ pedálu se často označuje jako nášlapně upínací nebo bezklipsový pedál. Konkrétně lze uvést, že • · ·

-9příchytka 14 se připojuje k pedálu JO vtlačením příchytky 14 do pedálu 10 na základě pohybu dopředu a dolů. Tato činnost uvolňovatelně připevňuje příchytku 14 k pedálu 10. Příchytka 14 se může uvolňovat z pedálu 10 pootáčením patní části boty vnějším směrem ve vztahu k pedálu 10 tak, jak to bude podrobněji popsáno v dalším textu.

Na obr. 1 je vidět, že pedálové vřeteno 20 je připevněno ke klice 16 jízdního kola tak, aby se pedálové těleso 22 mohlo otáčet ve vztahu k pedálovému vřetenu 20 a vytvářet oporu pro chodidlo jezdce. Konkrétně lze uvést, že příchytka 14 je trvale připevněna k botě 12. která se prostřednictvím této příchytky uvolňovatelně připojuje k pedálovému tělesu 22 pomocí jedné z upínacích součástí 24.

Pedálovým vřetenem 20 je vícestupňové vřeteno, které má určitý počet stupňovitých částí a které vstupuje do stupňovitého otvoru 31 (viz obr. 9) vytvořeného v pedálovém tělese 22. Pedálové vřeteno 20 má první konec 33, na němž jsou vytvořeny závity pro šroubované připojování pedálu 10 ke klice 16 způsobem, kteiý je běžně známý. Druhý konec pedálového vřetena 20 otočně nese pedálové těleso 22 rovněž běžně známým způsobem. Pedálové těleso 22 se může volně otáčet kolem středové podélné osy A pedálového vřetena 2Q. Vzhledem k tomu, že pedálové vřeteno 20 je poměrně běžnou součástí a jeho konstrukční řešení není z hlediska přihlašovaného vynálezu podstatné, nebude konstrukce pedálového vřetena podrobně popisována.

Na ohr. 4 až obr. 11 je předvedeno, že pedálové těleso 22 má jednak středovou trubkovou část 36 pro vstup pedálového vřetena 20 a pro otáčení pedálového tělesa 22 kolem středové podélné osy A a jednak dvojici bočních částí 38 nesoucích upínací součásti 24. Pedálové těleso se výhodně zhotovuje z materiálu s malou hmotností, jako je hliníková slitina. Na každém konci pedálového tělesa 22 je umístěna jedna z upínacích součástí 24. Konkrétně lze uvést, že pedálové těleso 22 je takovou součástí, která má obecně podobu ,3“ (viz obr. 8 a obr. 9). Pedálové těleso 22 má jednak přední nebo první konec s jednou z upínacích součástí 24, která je otočně připevněna k tomuto konci pomocí jednoho z otočných čepů 26 a jednak zadní nebo druhý konec se zadní upínací součástí 24, jež je otočně připevněna k tomuto konci pomocí druhého otočného čepu 26.

Boční části 38 směřují dopředu a dozadu od středové trubkové části 36 a jsou umístěny na opačných stranách upínacích součástí 24. U každého konce bočních částí 38 jsou vytvořeny otvoiy 40, které jsou určeny pro trvalé umístění otočných čepů 26, na nichž jsou otočně • · · · · ·

-10připevněny upínací součásti 21- Boční část 38, která se nachází na vnější straně pedálového tělesa 22. má jak v horním povrchu, tak i v dolním povrchu vytvořenu připevňovací díru 42 se závitem (viz obr. 8 a obr. 9). Připevňovací díiy KL jsou určeny pro připevňování částí mechanismu 32 pro seřizování mezety, což bude podrobněji popsáno v dalším textu. Na boční část 38, která se nachází na vnitřní straně pedálového tělesa 22, navazuje úsek trubkové části 36, jenž je veden vnějším směrem.

Na obr. 3 a obr. 4 je nejlépe vidět, že pedálové těleso 22 je otočně umístěno na pedálovém hřídelí 20 pro účely otáčení kolem středové podélné osy A pedálového hřídele 20. Pedálové těleso 22 má středovou podélnou osu B, která prochází mezi předním a zadním koncem tak, jak je to předvedeno na obr. 2 až obr. 4. Středová podélná osa B pedálového tělesa 22 je vedena v podstatě kolmo ke středové podélné ose A pedálového hřídele 20. Na každé straně pedálového tělesa 22 je vytvořena oblast pro vstup a upínání příchytky 14 boty. Konkrétněji je možno uvést, že oblast pro vstup příchytky je vymezena mezi upínacími součástmi 24.

Upínací součásti 24 ovládají podle volby příchytku 14 cyklistické boty 12 při upevňování podešve cyklistické boty 12 k pedálu 10. Upínací součásti 24 jsou otočně připevněny na otočných čepech 26 na opačných koncích pedálového tělesa 22. Upínací součásti 24 isou zakřiveny do podoby připomínající tvar „U“, kdy oba konce každé součástí 24 jsou výkyvné zavěšeny na otočných čepech 26 (viz obr. 4 a obr. 5), které procházejí mezi bočními částmi 38 pedálového tělesa 22.

Každá pružící součást 28 je výhodně tvořena dvojicí zkrutných pružin. Vinuté části zkrutných pružin pružící součásti 28 jsou umístěny na otočných čepech 26 tak, aby jeden konec každé pružiny byl ve styku s částí pedálového tělesa 22 a aby druhý konec každé pružiny byl ve styku s částí mechanismu 30 pro seřizování napnutí. Tato činnost pružin bude podrobněji rozvedena v dalším textu. Pružící součásti 28 normálně nutí upínací součásti 24 do otočného pohybu kolem příslušných otočných čepů 26 směřujícího z jejich uvolněných poloh, v nichž je příchytka 14 uvolněna, do jejich poloh, v nichž je příchytka 14 přichycena nebo upnuta. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že pružící součást 28 normálně udržuje upínací součásti 24 v polohách, v nichž je v podmínkách používání příchytka 14 upnuta. Síty upínacího udržování, které pružící součásti 28 vyvíjejí ve vztahu k upínacím součástem 24 se seřizují činností mechanismu 30 pro seřizování napnutí.

·· ····

-11Zaměří-li se nyní pozornost na obr. 12 až obr. 17, bude zjištěno, že každá z upínacích součástí 24 obsahuje spojovací část 50 mající dvojici nožek 52, které směřují směrem dolů od spojovací části 50 a slouží pro připojování upínací součásti 24 k pedálovému tělesu 22 pomocí otočných čepů 26. Konkrétněji lze uvést, že v každé z nožek 52 zadních upínacích součástí 24 je vytvořen připojovací otvor 54 pro umístění pouzdra (není předvedeno), do něhož dále otočně vstupuje otočný čep 26. Na základě toho se může každá upínací součást 24 otáčet kolem příslušného otočného čepu 26 při pohybu mezi polohou upnutí příchytky a polohou uvolnění příchytky. Každá z nožek 52 rovněž má dorazovou část nebo přírubu 58. která vstupuje do styku s pedálovým tělesem 22 za účelem vymezování rozsahu otočného pohybu upínací součásti 24 ve spolupráci s pružící součástí 28.

Každá z upínacích součástí 24 přední část 60 pro upínání příchytky a zadní část G2 pro upínání úchytky. Přední část 60 pro upínání příchytky vyčnívá z jedné strany spojovací části 50, zatímco zadní část 62 pro upínání úchytky vyčnívá z druhé strany spojovací části 50. Přední část 60 pro upínání příchytky upíná přední část příchytky 14, zatímco zadní část 62 pro upínání úchytky upíná zadní část příchytky 14 cyklistické boty. Přední částí 60 pro upínání příchytky každé z upínacích součástí 24 má první povrch 64 pro styk s příchytkou, který je orientován prvním směrem, a druhý povrch 66 pro styk s příchytkou, který je orientován druhým směrem, jenž je v podstatě veden proti prvnímu směru.

První povrch 64 pro styk s příchytkou je tvořen zvýšenou středovou přírubou 67 mající zakřivený, dorazový povrch 68 pro styk s příchytkou 14 cyklistické boty 12, který omezuje podélný pohyb příchytky 14 ve vztahu k pedálovému tělesu 22. Zakřivený, dorazový povrch 68 směřuje v podstatě kolmo k prvnímu povrchu 64 pro styk s příchytkou. Druhý povrch 66 pro styk s příchytkou je tvořen dvojicí bočních přírub nebo úseků 69, které se nacházejí na opačných stranách zvýšené středové příruby 67. Jinými slovy to znamená, že druhý povrch 66 pro styk s příchytkou má dva úseky, které jsou umístěny v určité vzdálenosti od sebe, přičemž první povrch 64 pro styk s příchytkou se nachází mezi úseky, jež se nacházejí v určité vzdálenosti od sebe a jsou tvořeny bočními přírubami nebo úseky 69 druhého povrchu 66 pro styk s příchytkou. V souvislosti s tím se vytváří mezera mezi trubkovou částí 36 pedálového tělesa 22 a prvním povrchem 64 pro styk s příchytkou. Jinými slovy lze vyjádřit to, že boční příruby nebo úseky 69 druhého povrchu 66 pro styk s příchytkou se nacházejí blíže k trubkové částí 36 pedálového tělesa 22 než první povrch 64 pro styk s příchytkou.

» « ··· ·· ·**·

-12Je výhodné, že první povrch 64 pro styk s příchytkou a druhý povrch 66 pro styk s příchytkou leží v podstatě ve stejné rovině, ale směřují vzájemně opačně. Konkrétněji lze uvést, že první povrch 64 pro styk s příchytkou směřuje dolů od podešve 18 boty 12. zatímco druhý povrch 66 pro styk s příchytkou směřuje vzhůru k podešvi 18 boty 12. V tomto smyslu první povrch 64 pro styk s příchytkou a druhý povrch 66 pro styk s příchytkou udržují příchytku 14 v blízkosti trubkové části 36 pedálového tělesa 22.

Na obr. 12 a obr. 17 je nejlépe vidět, že zadní část 62 pro upínání příchytky má dolů směřující povrch 70 pro styk s příchytkou, který směřuje v podstatě stejným směrem jako první povrch 64 pro styk s příchytkou přední části 60 pro upínání příchytky protilehlé upínací součásti 24. Na zadní části 62 pro upínání příchytky 14 je také vytvořen zakřivený dorazový povrch 72, který omezuje podélný pohyb příchytky 14 ve vztahu k pedálovému tělesu tak, jak to bude vysvětleno v dalším textu. Zakřivený dorazový povrch 72 je veden v podstatě kolmo k povrchu 70 pro styk s příchytkou.

Nyní bude stručně popsáno ovládání pedálu 10 s odkazem na obr. 1, obr. 2 a obr. 5. Při nášlapném upínání cyklistické boty 12 v pedálu 10 se špička boty pohybuje vpřed směrem k jedné z předních částí 60 pro upínání příchytky tak, aby se výstupek příchytky 14 vsunul do jedné ze součástí 24 pro upínání příchytky (viz obr. 2).

Po vsunuti výstupku příchytky 14 do jedné ze součástí 24 pro upínání příchytky přední části 60 pro upínání příchytky se vyvíjí síla na straně paty boty 12 tak, aby se provádělo tlačení boly směrem dolů k pedálu 10. Provádí-li se další tlačení paty směrem dolů z tohoto stavu, dochází ktomu, že zadní konec příchytky 14 pootáčí zadní část 62 pro upínání příchytky dozadu proti pružicí síle pružin 28. Poté tato příchytka 14 vklouzne mezi obě části 60 a 62 pro upínání příchytky. Po vklouznutí příchytky 14 mezi obě části 60a 62 pro upínám příchytky se zadní část 62 pro upínání příchytky přitlačí činností pružin 28 zpět do své původní polohy. Pootáčení zadních částí 62 pro upínání příchytky se zastavuje pomocí dorazové pružiny 58. která se dostává do styku s bočními částmi 38 pedálového tělesa 22. Výsledkem toho je zaklesnutí příchytky 14 mezi oběma částmi 60 a 62 pro upínání příchytky součástí 24 pro upínání příchytky cyklistické boty (viz obr. 1 a obr. 5).

Při uvolňování boty 12 z pedálu 10 se patní část boty 12 lehce pootáčí vnějším směrem. Toto pootáčení vyvolává otočný pohyb zadní části 62 pro upínání příchytky proti pružicí síle pružin 28, výsledkem čehož je úplné uvolnění zadního konce příchytky 14 cyklistické boty 12.

0000

0 0

0000

-130 0 0

9 0 0

0 0 0

00 0

S odkazem na obr. 5 lze uvést, že každý z mechanismů 30 pro seřizování napnutí výhodně obsahuje seřizovači šroub 74 a seřizovači matici 76. Seřizovači šroub 74 otočně vstupuje do otvoru 90 vytvořeném v upínací součástí 24. Na senzovacím šroubu 74 je navíc našroubována matice 76. která má dvojici přírub pro ovládání jednoho z konců pružin pružící součásti 28. Na základě toho otáčení seřizovacího šroubu 74 vyvolává pohyb seřizovači matice 76 v axiálním směru podél hřídele seřizovacího šroubu 74. Otáčení seřizovacího šroubu 74 ve směru pohybu hodinových ručiček výhodně zvyšuje pružící účinnost pružící součástí nebo pružin 28 ve vztahu k součásti 24 pro upínání příchytky, zatímco otáčení seřizovacího šroubu 74 proti směru pohybu hodinových ručiček výhodně snižuje pružící účinnost pružící součásti nebo pružin 28 ve vztahu k součásti 24 pro upínání příchytky. Vodicí jazýček seřizovači matice 76 se nachází ve štěrbině vytvořené v součásti 24 pro upínání příchytky. Jako výhodné se jeví to, že seřizovači matice 76 je vidět skrze štěrbinu v součásti 24 pro upínání příchytky, takže uživateli slouží jako ukazatel napnutí při určování úrovně účinností tlačné pružící síly pružící součásti 28 ve vztahu k součásti 24 pro upínání příchytky. Toto uživateli umožňuje provádět snadné seřizování dvojice pedálů 10 jízdního kola tak, aby oba tyto pedály disponovaly stejnou úrovní účinnosti pružin.

Zaměří-li se nyní pozornost na obr. 5 a ohr. 18 až obr. 22, bude zjištěno, že krytové součásti 80 jsou konstrukčně řešeny jako ochrana pružících součástí 28 a mechanismů 30 pro seřizování napnutí před blátem a/nebo dalšími nečistotami a jako prevence před selháním účinnosti mechanismů 30 pro seřizování napnutí a/nebo součástí 24 pro upínání příchytky v důsledku zanesení nečistotami. Každá krytová součást 80 se výhodně zhotovuje z materiálu s nízkou hmotností jako je plastový materiál. Krytové součásti 80 se zhotovují tak, aby přesně kopírovaly tvar součástí 24 pro upínání příchytky a pokrývaly otočné čepy 26 a pružící součásti 28. Konkrétně lze uvést, že konce každé krytové součásti 80 jsou v dotyku s nožkami 52 příslušné součásti 24 pro upínání příchytky a strany každé krytové součásti 80 se dotýkají příslušné přední a zadní části 60 a 62 pro upínám příchytky. Takto jsou pružící součásti 28 a mechanismy 30 pro seřizování napnutí uzavřeny mezi krytovými součástmi 80 a součástmi 24 pro upínání příchytky. Každá krytová součást 80 se výhodně nachází v určité vzdálenosti od trubkové části 36 pedálového tělesa 22, takže bláto a/nebo další nečistoty mohou procházet mezi řečenými díly.

φ φ φφφφ

*· · · · · φ · • φ φ φ φ φ • · · φφφ φφφ • · φ φ φφφ φφφφ φφ φφ

-14Každá krytová součást 80 má průchod otvor 81 pro vstup a průchod jednoho z otočných čepů 26 a jedné z pružících součástí 28. Každá krytová součást 80 má druhý, příčný otvor 82 pro vstup a průchod seřízovacího šroubu 74. Na základě toho se krytové součásti 80 připevňují k součástem 24 pro upínání příchytky pomocí otočných čepů 26 a seřizovačích šroubů 74. Konstrukční řešení krytových součástí 80 umožňuje jejich pohyb spolu s příslušnými součástmi 24 pro upínání příchytky cyklistické boty.

Zadní čelo každé krytové součásti 80 má obdélníkový otvor 83, do kterého vstupuje seřizovači matice 76. Takto je seřizovači matice 76 nesena na seřizovacím šroubu 74 uvnitř krytové součásti 80. Přední čelo každí krytové součásti 80 má dvojici zářezů 84, které jsou vytvořeny tak, aby jeden konec pružin 28 mohl vyčnívat z krytové součásti a být ve styku s trubkovou částí 36 pedálového tělesa 22. Druhé konce pružin 28 se nacházejí uvnitř krytové součásti 80 a jsou ve styku se seřizovači maticí 76.

Mechanismus 32 pro seřizování mezery je výhodné umístěn ve vztahu k podélné ose A pedálového hřídele 20 tak, aby se tento mechanismus 32 pro seřizování mezery přinejmenším částečné překřižoval se středovou podélnou osou A pedálového hřídele 20 za účelem vytváření opčry pro podešev 18 boty 12. Mechanismus 32 pro seřizování mezery se nachází na vnější straně oblasti pro umisťování příchytky cyklistické boty, takže tato příchytka 14 nepřichází do styku s s mechanismem 32 pro seřizování mezery. Mechanismus 32 pro seřizování mezery se spíše dotýká podešve 18 boty 12, čímž znemožňuje nebo omezuje případný pohyb mezi pedálovým tělesem 22 a příchytkou 14 cyklistické boty.

Mechanismus 32 pro seřizování mezery výhodně obsahuje první součást 90 pro seřizování mezery a druhou součást 92 pro seřizování mezery a tyto součásti 90 a 92 je možné nahrazovat jinými seřizovacími součástmi majícími jiné velikosti pro účely měnění rozsahu mezery mezi podešví 18 a pedálovým tělesem 22. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že seřizování mezery mezi příchytkou 14 a oblastí pro umisťování příchytky pedálového tělesa 22 lze seřizovat na základě výměny seřizovačích součástí 90 a/nebo 92 majících různé velikosti. Navíc lze konstatovat, že dokonce i v případě popisovaného mechanismu 32 pro seřizování mezery bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky, kteří se seznámí s tímto popisem, zřejmé, že seřizovači součásti 90 a 92 bude možné nahrazovat novými seřizovacími součástmi v důsledku jejich opotřebení nebo bude možně provádět jejich výměnu podle konkrétní potřeby ♦· ···· a/nebo požadavku souvisejícího s různými velikostmi nebo tvaiy jak seřizovači součásti 90, tak i seřizovači součásti 92.

Na obr. 4, obr. 23 a obr. 24 je vidět, že první seřizovači součást 90 má podobu naříznutého trubkového dílu zhotoveného z pružného materiálu s malou hmotností, jako je plast. Podélné naříznutí první seřizovači součásti 90 umožňuje její elastické deformování, čímž se vytváří možnost umisťování seřizovačích součástí s různými velikostmi na hubkovou část 36, která obklopuje pedálový hřídel 20. Jinými slovy to lze vyjádřit ták, že trubkové seřizovači součást 90 se zhotovuje z tuhého materiálu s potřebnou pružností umožňujícího pří provádění výměny částečné rozevření nebo rozvinutí seřizovači součásti 90, která se může takto z pedálového hřídele 20 odpojovat a naopak k pedálovému hřídeli 20 připojovat. Konkrétně to znamená, že různé velikosti seřizovačích součástí 90 budou mít stejný vnitřní průměr, avšak rozdílné vnější průměry dané změnami tloušťky trubkové stěny. Tyto změny vnějšího průměru první seřizovači součásti 90 přímo ovlivňují rozsah mezery mea vnitřní částí podešve 18 boly 12 a horního povrchu pedálového tělesa 22. Podle toho, zda jezdec požaduje menší rozsah viklání boty 12 ve vztahu k pedálovému tělesu 22, se volí seřizovači součást 90 s větším průměrem.

Vnější povrch seřizovači součásti 90 vytváří povrch pro sttyk s podešví 18 boty 12. Takto lze první povrch seřizovači součástí 90 určený pro styk s podešví vyměnitelně připojovat v návazností na vnitřní úsek boční částí pedálového tělesa 22 a umisťovat na podle podélné osy otáčení A za účelem vytváření opery pro podešev 18 nad trubkovou částí 36.

Na obr. 2, obr. 4 a obr. 25 až 28 je viděl, že druhá seřizovači součást 92 má výhodně tvar „U“ a je zhotovena z tuhého materiálu, jáko je ocel. Druhá seřizovači součást 92 se připojuje k pedálovému tělesu 22 pomocí dvojíce upevňovačů nebo šroubů 94, které se šroubují do děr 42 v pedálovém tělese 22. Tím, že se seřizovači součást 92 připojuje pomocí upevňovačů nebo šroubů 94, je ve vztahu k pedálovému tělesu 22 nepohyblivá. Podélné osy šroubů 94 jsou vedeny v podstatě kolmo k podélné ose A pedálového hřídele 20. Na základě uvedených skutečností lze na základě konkrétní potřeby a/nebo požadavku seřizovači součást 92 snadno nahradit jinou seřizovači součástí 92 s rozdílnou velikostí.

Seřizovači součást 92 obsahuje dvojici rovnoběžných součástí nebo plošek 96 pro styk s podešví majících v sobě vytvořeny otvory 97 a prostřední součást 98, která vzájemně propojuje plošky 96 pro styk s podešví. Obměňováním tloušťky těchto plošek může jezdec • · · 0 0 0 * · · · · · 0 · 0 · 0 • · * 0 00000 • · ·0 0 0 0 0000·» ···· 00 0 · ·· ·0 000 0000 00 ··

-16sefizovat mezeru mezi pedálovým tělesem 22 a podešví 18 boty 12. Konkrétně lze uvést, že použitelné seřizovači součástí 92 by mohly být stejné s výjimkou různých rozměrů tloušťky plošek 96. Plošky 96 pro styk s podešví seřizovači součásti 96 vytvářejí dva opačně směřující povrchy pro styk s podešví, které se vyměnitelně připojují v návaznosti na vnější úsek boční části pedálového tělesa 22. Povrchy pro styk s podešví jsou v podstatě rovinnými povrchy, které jsou přinejmenším částečně umístěny podél řečené podélné ose otáčení A tak, aby vytvářely oporu pro podešev 18 nad trubkovou částí 36.

Zaměří-li se nyní pozornost na obr. 29 až obr. 34, bude zjištěno, že k základním částem příchytky 14 cyklistické boty patří připevňovací část 100, první připojovací část nebo součást 102 vyčnívající z jednoho konce připevňovací části 100 a druhá připojovací část nebo součást 104 vyčnívající z druhého konce připevňovací části 100. Připojovací část 100 má vrchní stranu orientovanou prvním směrem, který předurčuje její připojení k podešvi 18 boty 12, a dolní stranu orientovanou druhým směrem, jenž je v podstatě opačný ve vztahu k řečenému prvnímu směru. Jako výhodné se jeví formování připevňovací části 100 a připojovacích částí 102 a 104 v podobě jediného, celistvého dílu, který se zhotovuje z tuhého materiálu, jenž je pro daný účel přijatelný.

Připevňovací část 100 má otvor nebo štěrbinu 112 pro vstup jednoho nebo několika upevňovačů pro trvalé připevnění příchytky 14 k podešvi 18 cyklistické boty 12 poměrně známým způsobem. Připevňování příchytky 14 k podešví 18 je v této oblasti techniky dobře známé, a proto mu nebude v tomto popisu věnována větší pozornost.

První nebo přední připojovací část 102 obsahuje výěnělkovou část 105 mající první připojovací povrch 106 a boční části mající druhé připojovací povrchy 108. První připojovací povrch 106 směřuje k podešvi 18 boty 12, zatímco druhé připojovací povrchy 108 jsou orientovány v podstatě opačným směrem k pedálovému tělesu 22. První připojovací povrch 106 se nachází mezi horní a dolní pedálovou stranou připevňovací částí 100. Jako výhodné se jeví to, jsou-li připojovací povrchy 106 a 108 tvarovány tak, aby ležely v podstatě ve stejné rovině.

Přední připojovací část 102 vytváří první připojovací součást, která vyčnívá z předního konce připevňovací části 100. Přední připojovací část 102 má svou výčnělkovou část 105, jejíž konstrukční řešení odpovídá technickým požadavkům pro její připojování k části 60 upínací součástí 24 pro upínání příchytky. Výčnělková část 105 má na sobě také vytvořen zakřivený, ·· ··««

-17dorazový povrch 113, který je veden v podstatě kolmo k připojovacím povrchům 106 a 108. Přední připojovací povrchy 106 a 108 mají výhodně podobu vpodstatě plochých, rovinných povrchů, které jsou svou konstrukcí určeny pro styk s předními povrchy 64 a 66 pro upínání příchytky přední Části 30 upínací součásti 24, jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu. Přední připojovací povrch 106 má podobu plochého nebo rovinného povrchu, který je zakřiven kolem zakřiveného, dorazového povrchu 113. Přední připojovací povrchy 108 vytvářejí dělený připojovací povrch se dvěma úseky. Přední připojovací povrch 106 se nachází dále od řečené připevňovací částí než přední připojovací povrchy 108.

Zakřivený, dorazový povrch 113 je konstrukčně řešen tak, aby mohl spolupracovat se zakřiveným, dorazovým povrchem 68 přední upínací součásti 24 za účelem znemožňování pohybu příchytky 14 směrem vpřed ve vztahu k pedálovému tělesu 22. Zakřivené, dorazové povrchy 68 a 113 společně účinkují jako otočný bod pro uvolňování příchytky 14 z pedálového tělesa 22.

Druhá nebo zadní připojovací část 104 vyčnívá z druhého konce připevňovací části 100 a obsahuje výěnělkovou část 109 mající dvojici třetích připojovacích povrchů 110, jež směřují v podstatě stejným směrem jako první připojovací povrch 106 první připojovací části 102.

Zadní připojovací povrchy 110 zadní připojovací části 104 spolupracují s povrchem 70 zadní části 62 pro upínání příchytky upínací součásti 24 při upínání příchytky 14 k pedálovému tělesu přes jednu z upínacích součástí 24. Zadní připojovací povrchy 110 mají výhodně podobu v podstatě plochých, rovinných povrchů. Zadní připojovací část 104 má také zakřivený nebo v určitém úhlu vedený, šikmý povrch 114, jehož konstrukční řešení umožňuje ovládání zadní části 62 pro upínání příchytky upínací součásti 24 v průběhu připojování příchytky 14 boty 12 k pedálovému tělesu 22. Konkrétně lze uvést, že konstrukční řešení šikmého povrchu 114 umožňuje pootáčení upínací součásti 24 směrem dozadu z normální polohy upnutí příchytky do polohy uvolnění příchytky v průběhu pohybu příchytky 14 směrem dolů ve vztahu k pedálovému tělesu 22. Zadní připojovací část 104 rovněž obsahuje zakřivený, dorazový povrch 115, který spolupracuje se zakřiveným, dorazovým povrchem 72 při znemožňování pohybu příchytky 14 směrem dozadu ve vztahu k pedálovému tělesu 22 tehdy, když je řečená příchytka 14 připojena k pedálu 10 jízdního kola.

Při připojování příchytky 14 k pedálu 10 jízdního kola cyklista našlapuje na pedálové těleso 22, výsledkem čehož je automatické zaklesnutí upínacích součástí 24 do příchytky 14

-18·· t

• e ·· ·· ·· ·· • · · ♦ · ·

9 9 9 9 • 9 ··· ··· • · · 9 9«·· ·· «« připevněné na podešvi 18 cyklistické boty 12. Mechanismus 30 pro seřizování napnutí se může seřizovat v určitém rozsahu účinnosti síly vyžadované pro uvolňování příchytky 14 boty z nášlapně upínacího pedálu 10.

Konkrétněji lze uvést, že pří připojování cyklistické boty k nášlapně upínacímu pedálu 10 prostřednictvím příchytky 14 jezdec pohybuje botou 12 šikmo dolů a vpřed ve vztahu k pedálovému tělesu 22 tak, aby se přední konec nebo výčnělková část 105 příchytky 14 dostala do styku s přední částí 50 pro upínání příchytky jedné z upínacích součástí 24 pedálového tělesa 22. Po připojení předního konce příchytky 14 k přední části 60 pro upínání příchytky jedné z upínacích součástí 24 cyklista umisťuje zadní konec příchytky 14 do styku se zadní částí 62 další upínací součásti 21 pedálového tělesa 22- Na základě toho se vačkový povrch 114 dostává do styku s úhlovým, šikmým povrchem zadní části 62 pro upínám' příchytky. V této poloze cyklista dači botu 12 dolů proti pedálu 10, výsledkem čehož je uvedení zadní upínací součásti 24 do pohybu proti pružící síle pružící součásti 28 až do dosažení polohy uvolnění příchytky. Poté zadní konec příchytky 14 vstupuje do polohy, ve které se staví proti zadnímu čelu zadní součásti 62 pro upínání příchytky upínací součásti 24 Následně se zadní upínací součást 24 vrací účinkem síly pružící součásti 28 zpět a zadní část 62 pro upínání příchytky upínací součásti 24 upíná zadní konec příchytky 14. Tento způsob upínám poskytuje pevné připojení boty cyklisty k pedálu 10 prostřednictvím příchytky 14.

V poloze upnutí příchytky se jako důležitá jeví funkce přední připojovací části 102 příchytky 14, protože tato přední připojovací část 102 znemožňuje svislý pohyb na předku. Konkrétně jde o to, že první povrch 64 pro styk s příchytkou je ve styku s prvním předním připojovacím povrchem 106 a druhý povrch 66 pro styk s příchytkou je ve styku s druhým předním připojovacím povrchem 108. Zadní povrch 70 pro upínání příchytky upínací součásti 24 je ve styku se zadním připojovacím povrchem 110 příchytky 14. takže je zajištěno pevné připojení zadní připojovací části 104 příchytky 14 k pedálovému tělesu 22. Součásti 90 a 92 pro seřizování mezery omezují svislý pohyb zadní připojovací části 104 příchytky 14 ve vztahu k pedálovému tělesu 22- Součásti 90 a 92 pro seřizování mezery budou výhodně udržovat prostor mezi dolním povrchem příchytky 14 a pedálovým tělesem 22.

Při uvolňování bory 12 z pedálu 10 jezdec typicky pootočí botu 12 kolem osy, která je kolmá nebo přibližně kolmá k ose B pedálu 10. Výsledkem této činnosti je pootáčení zadní • · • ·

-19z upínacích součástí 24 proti síle pružin 28 za účelem dosažení polohy uvolnění příchytky a uvolnění boty 12 z pedálu 10.

Modifikované provedení

Na obr. 35 až obr. 40 je předveden pedál 210 podle dalšího provedení přihlašovaného vynálezu. Toto provedení se podobá provedení pedálu 10. které bylo popsáno v předcházejícím textu, avšak s výjimkou toho, že k pružící součásti 228 je přidán přídavný mechanismus pro seřizování napnutí tak, jak to bude popsáno v následujícím textu. Vzhledem k podobnostem mezi občma provedeními nebude pedál 210 popisován nebo předváděn natolik podrobně, jako v případě prvního provedení.

Pedálem 210 je bezklipsový nebo nášlapně upínací pedál, který se může používat v souvislosti s příchytkou 14, která je detailně znázorněna na obr. 19 až obr. 34. V souladu s tím se příchytka 14 připojuje k pedálu 210 stejným způsobem jako k pedálu 10. který byl popsán v předcházejícím textu. Proto nebude v dalším textu tomuto znaku pedálu 210 věnována pozornost. Navíc mezi základní součásti pedálu 210 jízdního kola patří pedálový hřídel nebo vřeteno 220, které je upraveno pro připojení ke klikovému ramenu 16 (viz obr. 1), a pedálové těleso 222. jež je otočně připojeno k pedálovému hřídeli 220 za účelem vytvoření opěty pro chodidlo jezdce.

Základními součástmi pedálového tělesa 222 jsou první a druhá upínací součást 224. kdy každá z upínacích součástí 224 je pootáčivě připojena k pedálovému tělesu 222 pomocí otočných čepů 226. dvojice pružících součástí 228 a dvojice mechanismů 230 pro seřizování upínání.

Jedním z hlavních rozdílů mezi pedálem 10 a pedálem 210 spočívá v tom, že pedál 210 je vybaven seřizovači součástí nebo šroubem 231. Tato seřizovači součást nebo šroub 231 nejdříve dostává každou z pružících součástí pod účinek napnutí. Konkrétně to znamená, že v průběhu připojování upínacích součástí 224 a pružících součástí 228 k pedálovému tělesu 222 pomocí otočných čepů 226 nejsou pružící součásti 228 za normálních okolností napnuty. Seřizovači součást nebo šroub 231 se šroubuje do závitové díry 229, která je vytvořena v pedálovém tělese 222 tak, aby se volný konec šroubu dotýkal části příslušné upínací součásti za účelem pootáčení této upínací součásti 224. Takto se nyní pružící součást 228 dostává pod účinek napnutí. Toto konstrukční uspořádání umožňuje snadné sestavování pedálu 210 jízdního

-20kola, protože upínací součásti 224 a pružící součásti 228 se mohou připojovat k pedálovému tělesu 222 bez umisťování pružících součástí pod účinkem napnutí. Toto konstrukční uspořádání rovněž umožňuje regulování počátečního napnutí na základě použití tenkých podložek umisťovaných mezi hlavu šroubů 231 a pedálové těleso 222.

Mechanismus 232 pro seřizování mezery se připojuje k pedálovému tělesu 222 pro účely kontroly nebo omezováni rozsahu vůle nebo viklání boty 12 ve vztahu k pedálu 210 jízdního kola. Jiným slovy to lze vyjádřit tak, že konstrukční řešení mechanismu 232 pro seřizování mezery umožňuje měnit velikost mezery mezi podešví 18 boty 12 a pedálem 210 jízdního kola. Mechanismus 232 pro seřizování mezery se podobá mechanismu 32 pro seřizování mezery prvního provedení. V dalším textu nebude tudíž detailům mechanismu 232 pro seřizování mezery věnována pozornost. I když je v souvislosti s pedálem 210 předvedena pouze seřizovači součást 292 mající tvar „U“, bude zkušeným odborníkům v této oblastí techniky zřejmé, že stejně tak existuje možnost použití trubkové seřizovači součásti s podélným naříznutím týmž způsobem, jakým je v prvním provedení použita trubková seřizovači součást 90. Proto nebude tomuto znaku pedálu 210 dále věnována v popisu pozornost. Jediným významným rozdílem mezi seřizovači součástí 292 mající tvar „U“ podle tohoto provedení a trubkovou seřizovači součástí 90 podle prvního provedení je to, že v právě popisovaném provedení se používá jediný šroub 294, který prochází skrze prostřední součást 298. Je výhodné, že podélná osa šroubu 294 vyrovnaně navazuje na osu A pedálového hřídele 220. Pedálovým vřetenem 220 je vícestupňové vřeteno, které má určitý počet stupňovitých částí a které vstupuje do stupňovitého otvoru 231 (viz obr. 40) vytvořeného v pedálovém tělese 222. Pedálové vřeteno 220 má první konec 233, na němž jsou vytvořeny závity pro šroubované připojování pedálu 210 ke klice 16 způsobem, který je běžně známý. Druhý konec pedálového vřetena 220 nese otočně pedálové těleso 222 rovněž běžně známým způsobem. Pedálové těleso 222 se může volně otáčet kolem středové podélné osy A pedálového vřetena 220. Vzhledem k tomu, že pedálové vřeteno 220 je poměrně běžnou součástí a jeho konstrukční řešení není z hlediska vynálezu podstatné, nebude pedálové vřeteno 220 dále podrobně popisováno.

Na obr. 35 a obr. 40 je předvedeno, že pedálové těleso 222 má jednak středovou trubkovou část 236 pro vstup pedálového vřetena 220 a pro otáčení pedálového tělesa 222 kolem středové podélné osy A a jednak dvojici bočních částí 238 nesoucích upínací součásti 224. Pedálové těleso 222 se výhodně zhotovuje z materiálu s malou hmotností, jakým je

hliníková slitina. Na každém konci pedálového tělesa 222 je umístěna jedna z upínacích součástí 224. Konkrétně lze uvést, že pedálové těleso 222 je takovou součástí, která má obecně podobu ,3“ (viz obr· 35 a obr. 40) a která má jednak přední nebo první konec s jednou z upínacích součástí 224, jež je trvale připevněna k tomuto konci a jednak zadní nebo druhý konec se zadní upínací součástí 224, jež je k tomuto konci připevněna otočně. Boční části 238 směřují dopředu a dozadu od středové trubkové části 236 a jsou umístěny na opačných stranách upínacích součástí 224. U každého konce bočních částí 238 jsou vytvořeny otvory 240, které jsou určeny pro trvalé umístění otočného čepu 226, na nichž jsou otočně připevněny upínací součásti 224. Boční část 238, která se nachází na vnější straně pedálového tělesa 222, má ve vnějších površích vytvořenu připevňovací díru 242 se závitem, přičemž střed této díry 242 se nachází na podélné ose A. Připevňovací díra 242 je svou konstrukcí předurčena pro připevňování „U“ tvarované seřizovači součásti 292 mechanismu 232 pro seřizování mezery, což již bylo uvedeno v předcházejícím textu.

Na obr. 34 a obr. 37 je nejlépe vidět, že pedálové těleso 222 je otočně umístěno na pedálovém hřídeli 220 pro účely otáčení kolem středové podélné osy A pedálového hřídele 220. Pedálové těleso 222 má středovou podélnou osu B, která prochází mezi předním a zadním koncem tak, jak je to předvedeno na ohr. 35. Středová podélná osa B pedálového tělesa 222 je vedena v podstatě kolmo ke středové podélné ose A pedálového hřídele 220. Na každé straně pedálového tělesa 222 je vytvořena oblast pro vstup a upínání příchytky 14 boty. Konkrétněji je možno uvést, že oblast pro vstup příchytky je vymezena prostorem mezi upínacími součástmi 224.

Upínací součásti 224 ovládají podle volby příchytku 14 cyklistické boty 12 při upevňování podešve cyklistické boty 12 k pedálu 210. Upínací součásti 224 jsou otočně připevněny na otočných čepech 226 na opačných koncích pedálového tělesa 222. Upínací součásti 224 jsou zakřiveny do podoby připomínající tvar „U“, kdy oba konce každé součásti 224 jsou výkyvné zavěšeny na otočných čepech 226 (viz obr. 36 až obr. 39), které procházejí mezi bočními částmi 238 pedálového tělesa 222. Je výhodné, že jedna i druhá upínací součást 224 je v podstatě stejná a má podobně konstrukční řešení jako upínací součásti 24 v prvním provedení. Proto v dalším popisu nebude tomuto znaku pedálu 210 věnována pozornost.

Každá pružící součást 228 je výhodně tvořena dvojicí zkrutných pružin, které mají své vinuté části umístěny na otočných čepech 226 tak, aby jeden konec každé pružiny byl ve styku

-22s částí pedálového tělesa 222. Druhý konec každé pružiny pružící součástí 228 je ve styku s částí mechanismu 230 pro seřizování napnutí tak, jak to bude podrobněji rozvedeno v dalším textu. Pružící součástí 228 normálně nutí upínací součástí 224 do otočného pohybu kolem příslušných otočných čepů 226 směřujícího z jejich uvolněných poloh, v nichž je příchytka 14 uvolněna, do jejich poloh, v nichž je příchytka 14 přichycena nebo upnuta. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že pružící součást 228 normálně udržuje upínací součásti 224 v poloze upnutí příchytky 14. Síly upínacího udržování, které pružící součástí 228 vyvíjejí ve vztahu k upínacím součástem 224 se seřizují činností mechanismu 230 pro seřizování napnutí.

Zaměří-li se nyní pozornost na obr. 35 až obr. 38, bude zjištěno, že každá z upínacích součástí 224 obsahuje spojovací část 250 mající dvojici nožek 252. které směřují směrem dolů od spojovací části 250 a slouží pro připojování upínací součásti 224 k pedálovému tělesu 222 pomocí otočných čepů 226. V souladu s tím lze uvést, že každá upínací součást 224 je otočně namontována na příslušném otočném čepu 226 pro účely jejich přemisťování mezi polohou upnutí příchytky a polohou uvolnění příchytky. Každá z vnitřních nožek 252 rovněž má dorazovou část nebo přírubu 258, která spolupracuje s koncem šroubu 231 při vymezování rozsahu otočného pohybu upínací součásti 224 vyvolávaného činností pružící součásti 228.

Každá z upínacích součástí 224 přední část 260 pro upínání příchytky a zadní část 262 pro upínání úchytky. Přední část 260 pro upínání příchytky vyčnívá z jedné strany spojovací části 250, zatímco zadní část 262 pro upínání úchytky vyčnívá z druhé strany spojovací části 250. Přední část 260 pro upínání příchytky upíná přední část příchytky 14. zatímco zadní část 262 pro upínání úchytky upíná zadní část příchytky 14 cyklistické boty. V tomto smyslu je tento znak pedálu 210 podobný jako v případě prvního provedení, a proto mu nebude v dalším popisu věnována pozornost. Podobně jako v prvním provedení i nyní platí, že přední části 260 pro upínání příchytky každé z upínacích součástí 224 má první povrch 264 pro styk s příchytkou, který je orientován prvním směrem, a druhý povrch 266 pro styk s příchytkou, kteiý je orientován druhým směrem, jenž je v podstatě veden proti prvnímu směru. Podobně jako v případě prvního provedení se uplatňuje to, že povrchy 264 a 266 pro styk s příchytkou udržují přední připojovací část 102 nad pedálovým tělesem 222. Je výhodné, že mezi trubkovou součástí pedálového tělesa 222 a dolním povrchem příchytky 14 existuje minimální vůle přibližně 0,35 mm.

-23První povrch 264 pro styk s příchytkou je tvořen zvýšenou středovou přírubou 267 mající zakřivený, dorazový povrch 268 pro styk s příchytkou 14 cyklistické boty 12, který omezuje podélný pohyb příchytky 14 ve vztahu k pedálovému tělesu 222. Druhý povrch 266 pro styk s příchytkou je tvořen dvojicí bočních přírub nebo 269. které se nacházejí na opačných stranách zvýšené středové příruby 267. Je výhodné, že první povrch 264 pro styk s příchytkou a druhý povrch 266 pro styk s příchytkou leží v podstatě ve stejné rovině, ale směřují vzájemně opačně. Konkrétněji lze uvést, že první povrch 264 pro styk s příchytkou směřuje dolů od podešve 18 boty 12, zatímco druhý povrch 266 pro styk s příchytkou směřuje vzhůru k podešvi 18 boty 12. V tomto smyslu první povrch 264 pro styk s příchytkou a druhý povrch 266 pro styk s příchytkou udržují příchytku 14 v blízkosti trubkové části 236 pedálového tělesa 222.

Zadní část 262 pro upínání příchytky má dolů směřující povrch 270 pro styk s příchytkou, který směřuje v podstatě stejným směrem jako první povrch 264 pro styk s příchytkou přední části 260 pro upínání příchytky protilehlé upínací součásti 224. Na zadní části 262 pro upínání příchytky 14 je také vytvořen zakřivený dorazový povrch 272, který omezuje podélný pohyb příchytky 14 ve vztahu k pedálovému tělesu 222.

S odkazem na obr. 39 lze uvést, že každý z mechanismů 230 pro seřizování napnutí výhodně obsahuje seřizovači šroub 274 a seřizovači matici 276. Seřizovači šroub 274 otočně vstupuje do otvoru 290 vytvořeném v upínací součásti 224. Na senzovactm šroubu 274 je navíc našroubována matice 276, která má dvojici přírub pro ovládání jednoho z konců pružin pružící součásti 228. Na základě toho otáčení seřizovacího šroubu 274 vyvolává pohyb seřizovači matice 276 v axiálním směru podél hřídele seřizovacího šroubu 274. Otáčení seřizovacího šroubu 274 ve směru pohybu hodinových ručiček výhodně zvyšuje pružící účinnost pružící součásti nebo pružin 228 ve vztahu k součásti 224 pro upínání příchytky, zatímco otáčení seřizovacího šroubu 274 proti směru pohybu hodinových ručiček výhodně snižuje pružící účinnost pružící součásti nebo pružin 228 ve vztahu k součásti 224 pro upínání příchytky. Vodicí jazýček seřizovači matice 276 se nachází ve štěrbině vytvořené v součásti 224 pro upínání příchytky. Jako výhodné se jeví to, že seřizovači matice 276 je vidět skrze štěrbinu v součásti 224 pro upínání příchytky, takže uživateli slouží jako ukazatel napnuti při určování úrovně účinnosti tlačné pružící síly pružící součásti 228 ve vztahu k součásti 224 pro upínání příchytky. Toto uživateli umožňuje provádět snadné seřizování dvojice pedálů 210 jízdního kola tak, aby oba tyto pedály disponovaty stejnou úrovní účinnosti pružin.

• ft

-24Při připojování příchytky 14 k pedálu 210 jízdního kola cyklista našlapuje na pedálové těleso 222, výsledkem čehož je automatické zaklesnutí upínacích součástí 224 do příchytky 14 připevněné na podešvi 18 cyklistické boty 12. Mechanismus 230 pro seřizování napnutí se může seřizovat v určitém rozsahu účinnosti síly vyžadované pro uvolňování příchytky 14 boty znášlapně upínacího pedálu 210. Příchytka 14 se připojuje k pedálu 210 jízdního kola v podstatě stejným způsobem jako v případě prvního provedení. Proto nebude připojování příchytky 14 k pedálu jízdního kola znovu podrobně rozváděno.

I když byla vybráno pouze dvě provedení pro účely vysvětlení přihlašovaného vynálezu, bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky na základě tohoto popisu zřejmé, že je možné provádět různé změny a modifikace, aniž by docházelo k opouštění rozsahu tohoto vynálezu, kteiý je definován v připojených patentových nárocích. Navíc provedený popis provedení podle přihlašovaného vynálezu slouží pouze pro účely předvedení tohoto vynálezu a nikoli pro výhradní omezení tohoto vynálezu, který je definován v připojených patentových nárocích a jejich ekvivalentech.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

PVMOh- - 99 ·· · · · · · · · ·· · · w ·· · · · · · · · · ·

9 · · · · · · · · • 9 9 9 9 9 9 999999 • · 9 9 · · · 9

99 99 999 ·»·· 99 ··

1. Sestava pedálu (10) jízdního kola pro připevňováni boly (12) prostřednictvím příchytky (14), vyznačující se tím , žeobsahuje pedálový hřídel (20) mající první konec (33) pro připevňování ke klice (16) jízdního kola a druhý konec pro podpírání chodidla jezdce;

pedálové těleso (22) otočně připevněné k řečenému druhému konci řečeného pedálového hřídele (20), kdy toto pedálové těleso (22) má první konec a druhý konec; první upínací součást (24) otočně připojenou k řečenému prvnímu konci řečeného pedálového tělesa (22), kdy tato první upínací součást (24) má první povrch (64) pro styk s příchytkou;

první pružící součást (28) připojenou mezí řečným pedálovým tělesem (22) a řečenou první upínací součástí (24);

první kryt (80) připojený k řečené první upínací součásti (24) pro účely celkového zakrytí řečené první pružící součásti (28) nacházející se mezi řečenou první upínací součástí (24) a řečeným prvním krytem (80); a druhou upínací součást (24) připojenou k řečenému druhému konci pedálového tělesa (22), kdy tato druhá upínací součást (24) má druhý povrch (66) pro styk s příchytkou.
2. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečené pedálové těleso (22) má trubkovou část (36) pro vstup řečeného pedálového hřídele (20) a dvojici bočních částí (38) připojených k opačným koncům řečené trubkové části (36).
3. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 2, vyznačující se tím , že řečená první upínací součást (24) je pootáčivč připojena k prvním koncům řečených bočních částí (38) a je takto mezi těmito prvními konci umístěna.
4. Sestava pedálu (10) jízdního kola buď podle nároku 2 nebo nároku 3, vyznačující se tím , že řečený první kryt (80) se umisťuje v určité vzdálenosti od řečené trubkové části (36).

• to · · • ·

-265. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle kteréhokoli u předcházejících nároků 1 až 4, vyznačující se tím , že řečený první kryt (80) se zhotovuje z plastového materiálu.
6. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle kteréhokoli u předcházejících nároků 1 až 5, vyznačující se tím , že řečená první pružící součást (28) obsahuje přinejmenším jednu zkrutnou pružinu umístěnou na prvním otočném čepu (26).
7. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 6, vyznačující se tím , že řečená první upínací součást (24) obsahuje první mechanismus (30) pro seřizování napnutí, kteiý seřizuje účinnost řečené první pružící součásti (28).
8. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 7, vyznačující se tím , že řečený první mechanismus (30) pro seřizování napnutí obsahuje seřizovači šroub (74) a seřizovači matici (76).
9. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 8, vyznačující se tím , že řečený první kiyt (80) má příčný otvor (81) pro vstup řečeného otočného čepu (26).
10. Sestava pedálu (10) jízdního kola bud’ podle nároku 8 nebo nároku 9, vyznačující se tím , že řečený první kiyt (80) dále obsahuje dutinu (83) pro umístění řečené pružící součásti (28) a řečené seřizovači matice (76) v této dutině (83).
11. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená druhá upínací součást (24) je pootáčivě připojena k řečenému pedálovému tělesu (22) a že druhá pružící součást (28) je přípojně umístěna mezi řečeným pedálovým tělesem (22) a řečenou druhou pedálovou součástí (24).
12. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 11, vyznačující se tím , že dále obsahuje druhý kryt (80) připojený k řečené druhé upínací součásti (24) pro účely

-27 celkového zakrytí řečené druhé pružící součásti (28) nacházející se mezi řečenou druhou upínací součástí (24) a řečeným druhým ktytem (80).
13. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 12, vyznačující se tím , že každá zřečené první a druhé upínací součásti (24) má přední část (60) pro upínání příchytky a zadní část (62) pro upínání příchytky.
14. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle kteréhokoli z předcházejících nároků 11 až 13, vyznačující se tím , že řečené pedálové těleso (22) má trubkovou část (36) pro vstup řečeného pedálového hřídele (20) a dvojici bočních částí (38) připojených k opačným koncům řečené trubkové části (36).
15. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 14, vyznačující se tím , že řečená první upínací součást (24) a řečená druhá upínací součást (24) jsou pootáčivě připojeny k příslušným prvním a druhým koncům řečených bočních částí (38) a jsou příslušně mezi těmito prvními a druhými konci umístěny.
16. Sestava pedálu (lO)jízdního kola buď podle nároku 14 nebo nároku 15, vyznačující se tím , že řečený první kryt (80) se umisťuje v určité vzdálenosti od řečené trubkové části (36).
17. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle kteréhokoli u předcházejících nároků 11 až 16, vyznačující se tím , že jak řečená první pružící součást (28), tak i řečená druhá pružící součást (28) obsahuje přinejmenším jednu zkrutnou pružinu umístěnou na prvním otočném čepu (26).
18. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 17, vyznačující se tím , že jak řečená první upínací součást (24), tak i řečená druhá upínací součást (24) obsahuje mechanismus (30) pro seřizování napnutí, který seřizuje účinnost řečené první pružící součásti (28) a druhé pružící součásti (28).

• φ φ · · Φ

-2819. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 18, vyznačující se tím , že každý z řečených mechanismů (30) pro seřizování napnutí obsahuje seřizovači šroub (74) a seřizovači matici (76).
20. Sestava pedálu (10) jízdního kola podle nároku 19, vyznačující se tím , že řečený první kryt (80) má příčný otvor (81) pro vstup řečeného otočného čepu (26).
21. Sestava pedálu (10) jízdního kola buď podle nároku 19 nebo nároku 20, vyznačující se t í m , že řečený první kryt (80) dále obsahuje dutinu (83) pro umístění řečené pružící součásti (28) a řečené seřizovači matice (76) v této dutině (83).

Ρ V 3704- W