CZ294608B6 - Sestava pedálu jízdního kola - Google Patents

Abstract

Sestava pedálu jízdního kola pro připevňování boty (12) prostřednictvím příchytky (14) obsahuje pedálový hřídel (20) mající první konec (33) pro připevnění ke klice (16) jízdního kola a druhý konec pro podpírání chodidla jezdce, pedálové těleso (22) otočně připevněné ke druhému konci pedálového hřídele (20) a mající první konec a druhý konec, první upínací součást (24) otočně připojenou k prvnímu konci pedálového tělesa (22), přičemž tato první upínací součást (24) má první povrch (64) pro styk s příchytkou (14), a první pružicí součást (28) připojenou mezi pedálovým tělesem (22) a první upínací součástí (24). Sestava dále obsahuje první kryt (80), připojený k první upínací součásti (24), pro účely celkového zakrytí první pružicí součásti (28), nacházející se mezi první upínací součástí (24) a tímto prvním krytem (80), a druhou upínací součást (24) připojenou ke druhému konci pedálového tělesa (22), přičemž tato druhá upínací součást (24) má druhý povrch (66) pro styk s příchytkou (14).ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká sestavy pedálu jízdního kola, a to bezklipsového nebonášlapně upínacího pedálu jízdního kola, majícího otočně připevněné upínací součásti.

Dosavadní stav techniky

V posledních letech se konstrukční řešení pedálů jízdních kol zaměřovalo na specifické účely používání, jako je rekreační, terénní nebo silniční cyklistika a podobně. Jedním zvláštním typem pedálu jízdního kola, který si získává stále větší oblibu, je nášlapně nebo bezklipsový pedál, který uvolnitelně upíná příchytku vytvořenou na podrážce boty cyklisty. Bezklipsový pedál má pedálový hřídel, který se může namontovat na kliku jízdního kola, pedálové těleso, jež se otočně připevňuje na pedálový hřídel, a upínací mechanismus pro upínání příchytky. V případě jízdního kola, určeného pro jízdu v terénu mimo silnice, má mechanismu pro upínání příchytky boty přední a zadní upínací součásti, které jsou připevněny na obou stranách pedálového tělesa za účelem připojování přední a zadní části příchytky. V případě pedálů silničních závodních kol je typické, že mají mechanismus pro upínací příchytky umístěn jen na jedné straně pedálového tělesa, jak je to např. patrné ze spisu US 5 048 369. V každém případě lze přitom učinit závěr, že při používání tohoto typu pedálu jízdního kola jezdec našlapuje na pedál a mechanismus pro upínání příchytky automaticky upíná příchytku, která je vytvořena na spodku cyklistovy boty.

Konkrétněji lze uvést, že připojuje-li se bota jezdce k nášlapně upínacímu pedálu prostřednictvím upínané příchytky, jezdec vede pohyb boty šikmo dolů a vpřed ve vztahu k pedálovému tělesu tak, aby přední konec upínané příchytky vstoupil do styku s přední upínací součásti pedálového tělesa. Poté, co se přední konec upínané příchytky dostane do styku s předním hákem pedálového tělesa, cyklista umístí zadní konec upínané příchytky do styku s vodicí části zadní upínací součásti pedálového tělesa. V této poloze cyklista tlačí botu dolů proti pedálu, aby vyvolal počáteční pootáčení zadní upínací součásti směrem dozadu proti síle pružiny, čímž přemístí zadní upínací součásti do polohy uvolnění příchytky boty. V důsledku toho se nyní zadní konec upínané příchytky nachází v poloze proti zadní straně zadní upínací součásti. Poté se zadní upínací součást vrací účinkem síly pružiny a připojuje se k zadnímu konci příchytky boty. Toto připojení upíná botu jezdec k pedálu prostřednictvím upínací příchytky.

Při uvolňování boty z pedály jezdec typicky pootočí botu kolem osy kolmé nebo přibližně kolmé ke šlapací ploše pedálu, přičemž používá konec upnutí příchytky jako bod otáčení. Výsledkem této činnosti je pootočení zadní upínací součásti dozadu proti síle pružiny do polohy uvolnění příchytky a konečného uvolnění boty.

Používají-li se nášlapné upínací pedály na silničních jízdních kolech, pak je pro tento pedál typické, že má pouze jednu upínací sestavu, takže bota jezdce se může připojovat pouze k jedné ze dvou stran pedálu. Na druhé straně takové typy jízdních kol, jako jsou terénní a horská kola, mívají obvykle dvojici upínacích sestav, takže bota jezdce se může upínat na každé straně pedálu.

V každém případě je však třeba vytvořit takové konstrukční řešení pedálu, které bude kompaktní a bude mít tak malou hmotnost, jak to je jen možné.

Jeden problém, který se týká většiny bezklipsových pedálů, spočívá v tom, že jsou docela malé, takže pouze malá část pedálového tělesa je ve styku s botou jezdce. Je specifické, že pedálové těleso má šlapací povrch umístěn na obou stranách mechanismu pro upínání příchytky boty. Tento šlapací povrch má pouze malou plochu, protože pedálové těleso se typicky zhotovuje v tak malých rozměrech, jak je to jen možné, aby jejich hmotnost byla malá. V případě používání tohoto typu bezklipsových pedálů je bota jezdce ve stavu stálého spojení s pedálem tehdy, když

-1 CZ 294608 B6 je příchytka boty upnuta v mechanismu pro upínání takové příchytky, takže šlapací síla se může účinně přenášet na pedály. Výsledkem toho je, že bezklipsové pedály se široce uplatňují na silničních a horských jízdních kolech určených pro cyklistické závody.

V případě tohoto typu bezklipsových pedálů je však třeba vzít v úvahu to, že nachází-li se v pedálu volný prostor směrem doprava a doleva poblíž součásti pro upínání příchytky boty, pak se chodidlo jezdec bude viklat doprava a doleva, v důsledku čehož se nebude šlapací síla jezdce účinně přenášet na pedál. Proto by jakákoli volná mezera napravo nebo nalevo mezi botou jezdce a pedálem měla být potlačena na minimum vytvořením pryžové části na podrážce boty napravo a nalevo od upínané příchytky boty tam, kde tato podrážka přichází do styku se šlapacím povrchem vytvořeným na pedálovém tělese.

Doposud používaní konstrukční struktura, která byla popsána v přecházejícím textu, zcela počítá s uvedením pryžové části podrážky boty do styku se šlapacím povrchem, majícím malou plochu, proto, aby se potlačovalo uvolňování doprava a doleva. Protože částmi podrážky boty, které se dostávají do styku se šlapacím povrchem, jsou tytéž části, které se dostávají do styku se zemí při chůzi cyklisty, existuje tendence jejich opotřebování. Dojde-li skutečně k opotřebení podrážky, nedostává se šlapací povrch a podrážka boty do vzájemného styku rovnoměrně, což ztěžuje potlačování existujících volných mezer mezi botou a pedálem.

Závody jízdních kol ve sjezdu, závody paralelního slalomu, cyklokrosové závody a další podobné závody mimo silnice na horských kolech a BMX, což je cyklista napodobující motokros, se v posledních letech značně rozšířily. Na rozdíl od silniční cyklistiky se v tomto typu terénní cyklistiky jezdci pohybují se svými jízdními koly po dráze s nezpevněným povrchem. Navíc se v tomto typu terénního závodění chodidlo musí opakovaně uvolňovat z pedálu při projíždění zatáček a vracet se do pedálu zpět při vyjíždění ze zatáček. Protože se takové závody jezdí na nezpevněných dráhách, dochází k ulpívání bláta na pedálech, čímž vzniká tendence uspávání součástí pro upínání příchytky. Dojde-li k ucpání součástí pro upínání příchytky blátem, nemůže výstupek vstupovat do styku se součástmi pro upínání příchytky a bota se nemůže připevňovat k pedálu. Bláto pak často ucpává i pružící mechanismus a v důsledku toho nemohou upínací součásti provádět správně svou činnost.

Podstata vynálezu

Na základě těchto skutečností existuje potřeba vyvinutí takového pedálu jízdního kola, který překoná výše zmiňované problémy dosavadního stavu v této oblasti techniky, tj. bezklipsového pedálu jízdního kola, a který omezí nebo znemožní znečišťování seřizovacího mechanismu špínou, blátem a podobně. Tento vynález se zaměřuje právě na řešení těchto problémů.

Výše uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje sestava pedálu jízdního kola, pro připevňování boty prostřednictvím příchytky, obsahující pedálový hřídel mající první konec pro připevnění ke klice jízdního kola a druhý konec pro podpírání chodidla jezdce, pedálové těleso otočně připevněné ke druhému konci pedálového hřídele a mající první konec a druhý konec, první upínací součást otočně připojenou k prvnímu konci pedálového tělesa, přičemž tato první upínací součást má první povrch pro styk s příchytkou, a první pružící součást připojenou mezi pedálovým tělesem a první upínací součástí, podle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje první kryt, připojený k první upínací součásti, pro účely celkového zakrytí první pružící součásti, nacházející se mezi první upínací součástí a tímto prvním krytem, a druhou upínací součást připojenou ke druhému konci pedálového tělesa, přičemž tato druhá upínací součást má druhý povrch pro styk s příchytkou.

Podstatou této sestavy je dále to, že pedálové těleso má trubkovou část pro vstup pedálového hřídele a dvojici bočních částí, připojených k opačným koncům trubkové části. První upínací

-2CZ 294608 B6 součást je pootáčivě připojena k prvním koncům bočních částí a je takto mezi nimi umístěna, přičemž první kryt je umístěn s odstupem od trubkové části je z plastového materiálu.

Za podstatné pro sestavu pedálu jízdního kola podle tohoto vynálezu je nutno dále považovat to, že první pružící součást obsahuje přinejmenším jednu zkrutnou pružinu, umístěnou na prvním otočném čepu, a že první upínací součást obsahuje první mechanismus pro seřizování napnutí a účinnosti první pružící součásti, přičemž první kryt má průchozí příčný otvor pro vstup otočného čepu a dále obsahuje dutinu pro umístěné první pružící součásti a seřizovači matice v této dutině.

Dále je třeba za podstatné pro sestavu považovat jednak to, že druhá upínací součást je pootáčivě připojena k pedálovému tělesu a druhá pružící součást je umístěna mezi pedálovým tělesem a druhou upínací součástí, a jednak to, že sestava dále obsahuje druhý kryt připojený ke druhé upínací součásti pro účely celkového zakrytí druhé pružící součásti, nacházející se mezi druhou upínací součásti a druhým krytem.

První i druhá upínací součást mají přitom přední část pro upínání příchytky a zadní část pro upínání příchytky, přičemž druhá upínací součást je pootáčivě připojena ke druhým koncům bočních částí a je takto mezi nimi umístěna.

Druhý kryt je pak umístěn s odstupem od trubkové části, přičemž druhá pružící součást obsahuje přinejmenším jednu zkrutnou pružinu umístěnou na prvním otočném čepu.

Konečně je třeba za podstatné pro sestavu pedálu jízdního kola podle tohoto vynálezu považovat i to, že druhá upínací součást obsahuje druhý mechanismus pro seřizování napnutí a účinnosti druhé pružící součásti, přičemž každý z mechanismů obsahuje seřizovači šroub a seřizovači matici a druhý kryt má průchozí příčný otvor pro vstup otočného čepu a obsahuje dutinu pro umístění druhé pružící součásti a seřizovači matice v této dutině.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude podrobněji vysvětlen na příkladech provedení ve spojení s výkresovou částí, ve které znázorňuje obr. 1 boční pohled na cyklistickou botu připevněnou v pravém bezklipsovém pedálu jízdního kola pomocí příchytky podle prvního provedení;

obr. 2 vnější boční pohled na pravý bezklipsový pedál z obr. 1 při připojování části příchytky;

obr. 3 vnitřní boční pohled na pedál z obr. 1;

obr. 4 půdorys levého pedálu jízdního kola;

obr. 5 řez rovinou 5-5 z obr. 4;

obr. 6 vnější boční pohled na pedál jízdního kola z obr. 4 a 5;

obr. 7 vnitřní boční pohled na pedál jízdního kola z obr. 4 a 5;

obr. 8 půdorys pedálového tělesa pedálu jízdního kola;

obr. 9 řez rovinou 9-9 z obr. 7;

obr. 10 řez rovinou 10-10 z obr. 8;

-3 CZ 294608 B6 obr. 11 řez rovinou 11-11 z obr. 8;

obr. 12 boční pohled na jednu z upínacích součástí pedálu jízdního kola znázorněného na obr. 1 až 5;

obr. 13 pohled zprava na upínací součást pedálu jízdního kola znázorněnou na obr. 12;

obr. 14 pohled zleva na upínací součást jízdního kola znázorněnou na obr. 12;

obr. 15 pohled shora na upínací součást pedálu jízdního kola znázorněnou na obr. 12;

obr. 16 pohled zdola na upínací součást pedálu jízdního kola znázorněnou na obr. 12;

obr. 17 řez rovinou 17-17 z obr. 15;

obr. 18 boční pohled najeden z krytů;

obr. 19 pohled zprava na kryt znázorněný na obr. 18;

obr. 20 pohled zleva na kryt znázorněný na obr. 18;

obr. 21 pohled shora na kryt znázorněný na obr. 18;

obr. 22 pohled zdola na kryt znázorněný na obr. 18;

obr. 23 boční pohled na první součást pro seřizování mezery;

obr. 24 pohled zprava na první součást pro seřizování mezery znázorněnou na obr 23;

obr. 25 pohled na druhou součást pro seřizování mezery;

obr. 26 pohled zprava na druhou součást pro seřizování mezery znázorněnou na obr. 25;

obr. 27 půdorys druhé součásti pro seřizování mezery znázorněné na obr. 25;

obr. 28 řez rovinou 28-28 z obr. 27;

obr. 29 půdorys příchytky, která se upíná do pedálu jízdního kola;

obr. 30 spodní pohled na příchytku znázorněnou na obr. 29;

obr. 31 boční pohled na příchytku znázorněnou na obr. 29;

obr. 32 řez rovinou 32-32 z obr. 29;

obr. 33 pohled zprava na příchytku znázorněnou na obr. 29;

obr. 34 pohled zleva na příchytku znázorněnou na obr. 29;

obr. 35 půdorys levého pedálu jízdního kola v modifikovaném provedení;

obr. 36 vnější boční pohled na pedál znázorněný na obr. 35;

obr. 37 vnitřní boční pohled na pedál znázorněný na obr. 35;

-4CZ 294608 B6 obr. 38 řez rovinou 38-38 z obr. 35;

obr. 39 řez rovinou 39-39 z obr. 35;

obr. 40 řez rovinou 40-40 z obr. 37.

Příklady provedení vynálezu

Pedál 10 jízdního kola podle tohoto vynálezu je bezklipsový nebo nášlapný upínací pedál, který se používá spolu s cyklistickou botou 12, mající na sobě vytvořenou příchytku 14. Pedál 10 je zejména konstruován pro použití na terénních jízdních kolech, ale není na něm rozdíl od pedálů pro použití na silničních jízdních kolech. Je tedy samozřejmé, že pedál 10 lze používat i na silničním jízdním kole nebo na kterékoli jiném typu kola, pokud existuje taková potřeba nebo požadavek. Na obr. 1 je vidět, že pedál 10 je trvale připojen k ramenu kliky 16 jízdního kola, s nímž se společně otáčí, zatímco příchytka 14 je pevně připojena ke spodku podešve 18 boty 12.

Pedál 10 znázorněný na obr. 1 až 3 je pravostranný pedál, zatímco pedál 10 znázorněný na obr. 4 a 5 je levostranný pedál. Je samozřejmé, že na pravé i levé straně jízdního kola jsou stejné pedály s jedinou výjimkou, že levostranný pedál 10 je zrcadlovým zobrazením pravostranného pedálu 10.

Na obr. 2 až 4 je vidět, že pedál 10 v podstatě obsahuje pedálový hřídel 20, který je upraven pro připojení k ramenu kliky 16, a pedálové těleso 22, které je otočně připojeno k hřídeli 20 a které vytváří opěru pro chodidlo jezdce. Pedálové těleso 22 v podstatě obsahuje první a druhou upínací součást 24, z nichž každá je otočně připojena k pedálovému tělesu 22 pomocí otočných čepů 26, dvojici pružících součástí 28 a dvojici mechanismů 30 pro seřizování napnutí. Každá upínací součást 24 společně s příslušným otočným čepem 26, pružící součástí 28 a mechanismem 30 vytváří přední mechanismus pro upínání příchytky 14 na jedné straně pedálového tělesa 22 a zadní mechanismus pro upínání příchytky 14 na opačné straně pedálového tělesa 22.

Na obr. 1 a 4 je vidět, že mechanismus 32 pro seřizování mezery je připojen je k pedálovému tělesu 22, tak, aby ovládal nebo omezoval rozsah vůle nebo viklání boty 12 ve vztahu k pedálu 10. Jinými slovy to znamená,že konstrukční řešení mechanismu 32 umožňuje provádět změny rozsahu mezery nebo prostoru mezi podešví 18 boty 12 a pedálem 10. Podrobnější popis mechanismu 32 bude uveden v dalším textu.

Příchytka 14 je konstruována tak, aby uvolňovatelně připojovala podešev 18 boty 12 k pedálu 10 na základě činnosti první a druhé upínací součásti 24. Tento typ pedálu 10 je často označuje jako nášlapně upínací nebo bezklipsový pedál. Konkrétně lze uvést, že příchytka 14 se připojuje k pedálu 10 jejím vtlačením do pedálu 10 na základě pohyby dopředu a dolů. Tato činnost uvolňovatelně připojuje příchytku 14 k pedálu JO. Příchytka 14 se může uvolňovat pootáčením patní části boty 12 vnějším směrem ve vztahu k pedálu 10 tak, jak to bude podrobněji popsáno v dalším textu.

Na obr. 1 je vidět, že pedálový hřídel 20 je připevněn ke klice 16 jízdního kola tak, aby se pedálové těleso 22 mohlo otáčet ve vztahu k pedálovému hřídeli 20 a vytvářet oporu pro chodidlo jezdce. Konkrétně lze uvést, že příchytka 14 je trvale připevněna k botě 12, která se prostřednictvím ní uvolňovatelně připojuje k pedálovému tělesu 22 pomocí jedné z upínacích součástí 24.

Pedálovým hřídelem 20 je vícestupňové vřeteno, které má určitý počet stupňovitých částí a které vstupují do stupňovitého otvoru 31, vytvořeného v pedálovém tělesa 22. Pedálový hřídel 20 má první konec 33 na němž jsou vytvořeny závity pro šroubové připojení pedálu 10 ke klice 16 způsobeném běžně známým. Druhý konec pedálového hřídele 20 otočně nese pedálové těleso 22

-5CZ 294608 B6 rovněž běžně známým způsobem. Pedálové těleso 22 se může volně otáčet kolem podélné středové osy A pedálového hřídele 20. Vzhledem k tomu, že pedálový hřídel 20 je poměrně běžnou součástí a jeho konstrukční řešení není z hlediska vynálezu podstatné, nebude konstrukce pedálového hřídele 20 podrobně popisována.

Na obr. 4 až 11 je znázorněno, že pedálové těleso 22 má jednak středovou trubkovou část 36 pro vstup pedálového hřídele 20 a pro otáčení pedálového tělesa 22 kolem podélné středové osy A a jednak dvojici bočních částí 38, nesoucích upínací součásti 24. Pedálové těleso 22 se výhodně zhotovuje z materiálu s malou hmotností, jako je hliníková slitina. Na každém konci pedálového tělesa 22 je umístěna jedna z upínacích součástí 24. Konkrétně lze uvést, že pedálové těleso 22 je takovou součástí, která má obecně podobu písmene H a která má jednak přední konec s jednou z upínacích součástí 24, jež je otočně připojena k tomuto konci pomocí jednoho z otočných čepů 26, a jednak má zadní konec se druhou z upínacích součástí 24, jež je otočně připojena k tomuto konci pomocí druhého otočného čepu 26.

Boční části 38 směřují dopředu a dozadu od středové trubkové části 36 a jsou umístěny na opačných stranách upínacích součástí 24. U každého konce bočních částí 38 jsou vytvořeny otvory 40, které jsou určeny pro trvalé umístění otočných čepů 26, na nichž jsou otočně připojeny upínací součásti 24. Boční část 38, která se nachází na vnější straně pedálového tělesa 22, má jak v horním povrchu, tak i v dolním povrchu vytvořen závitový otvor 42 podle obr. 8 a 9. Závitové otvory 42 jsou určeny pro připevňování části mechanismu 32 pro seřizování mezery což bude podrobněji popsáno v dalším textu. Na boční části 38, která se nachází na vnitřní straně pedálového tělesa 22, navazuje úsek trubkové části 36, jen je veden vnějším směrem.

Na obr. 3 a 4 je dále vidět, že pedálové těleso 22 je otočně uloženo na pedálovém hřídeli 20 pro účely otáčení kolem podélné středové osy A pedálového hřídele 20. Pedálové těleso 22 má podélnou osu B, která prochází mezi předním a zadním koncem tak, jak je to znázorněno na obr. 2 až 4. Podélná osa B je vedena v podstatě kolmo k podélné středové ose A. Na každé straně pedálového tělesa 22 je vytvořena oblast pro vstup a upínání příchytky 14 boty 12. Konkrétněji je možno uvést, že oblast pro vstup příchytky 14 je vymezena mezi upínacími součástmi 24.

Upínací součásti 24 ovládají podle potřeby příchytku 14 při upevňování podešve 18 boty 12 k pedálu JO. Upínací součásti 24 jsou otočně uloženy na otočných čepech 26 na opačných koncích pedálového tělesa 22 a jsou zakřiveny do podoby připomínající tvar písmene U, přičemž oba konce každé upínací součásti 24 jsou výkyvné zavěšeny na otočných čepech 26 podle obr. 4 a 5, které procházejí mezi bočními částmi 38 pedálového tělesa 22.

Každá pružící součást 28 je výhodně tvořena dvojicí zkrutných pružin. Vinuté části zkrutných pružin jsou umístěny na otočných čepech 26 tak, aby jeden konec každé pružiny byl ve styku s částí pedálového tělesa 22 a aby druhý konec každé pružiny byl ve styku s částí mechanismu 30 pro seřizování napnutí. Tato činnost pružin bude podrobněji rozvedena v dalším textu. Pružící součásti 28 normálně nutí upínací součásti 24 do otočného pohybu kolem příslušných otočných čepů 26, směřujícího z jejich uvolněných poloh do poloh, v nichž je příchytka 14 upnuta. Jinými slovy to znamená, že pružící součásti 28 normálně udržují upínací součásti 24 v polohách, v nichž je příchytka 14 upnuta. Síly, které pružící součásti 28 vyvíjejí ve vztahu k upínacím součástem 24, se seřizují činností mechanismu 30 pro seřizování napnutí.

Podle obr. 12 až 17 obsahuje každá z upínacích součásti 24 spojovací část 50 mající dvojici nožek 52, které směřují směrem dolů os spojovací části 50 a slouží pro připojování upínací součásti 24 k pedálovému tělesu 22 pomocí otočných čepů 26. V každé z nožek 52 zadních upínacích součástí 24 je vytvořen připojovací otvor 54 pro umístění nezobrazeného pouzdra, do něhož dále otočně vstupuje otočný čep 26. Na základě toho se může každá upínací součást 24 otáčet kolem příslušného otočného čepů 26 při pohybu mezi polohou upnutí příchytky 14 a polohou uvolnění příchytky 14. Každá z nožek 52 má rovněž dorazovou přírubu 58, která

-6CZ 294608 B6 vstupuje do styku s pedálovým tělesem 22 za účelem vymezování rozsahu otočného pohybu upínací součásti 24 ve spolupráci s pružící součástí 28.

Každá z upínacích součástí 24 má přesní část 60 a zadní část 62 pro upínání příchytky 14. Přední části 60 vyčnívá z jedné strany spojovací části 50, zatímco zadní část 62 vyčnívá z druhé strany spojovací části 50. Přední část 60 upíná úřední část příchytky 14 a zadní část 62 upíná zadní část příchytky 14. Přední část 60 má první povrch 64 pro styk s příchytkou 14, který je orientován prvním směrem, a druhý povrch 66, které je orientován druhým směrem, opačným proti prvnímu směru.

První povrch 64 je tvořen zvýšenou středovou přírubou 67 mající zakřivený dorazový povrch 68 pro styk s příchytkou 14, který omezuje podélný pohyb příchytky 14 ve vztahu k pedálovému tělesu 22. Dorazový povrch 68 směřuje v podstatě kolmo k prvnímu povrchu 64, přičemž druhý povrch 66 pro styk s příchytkou 14 je tvořen dvojicí bočních úseků 69, které se nacházejí na opačných stranách zvýšené středové příruby 67. To znamená, že druhý povrch 66 má dva úseky, které jsou umístěny v určité vzdálenosti od sebe, přičemž pevní povrch 64 se nachází mezi dvojicí bočních úseků 69. V souvislosti s tím se vytváří mezera mezi trubkovou částí 36 pedálového tělesa 22 a prvním povrchem 64. Tím se boční úseky 69 druhého povrchu 66 pro styk s příchytkou 14 nacházejí blíže k trubkové části 36 pedálového tělesa 22 než první povrch 64 pro styk s příchytkou 14.

Je výhodné, že první povrch 64 a druhý povrch 66 leží v podstatě ve stejné rovině, ale směřují vzájemně opačně. Jinak řečeno první povrch 64 směřuje dolů od podešve 18 boty 12, zatímco druhý povrch 66 směřuje vzhůru k podešvi 18 boty 12. V tomto smyslu oba povrchy 64, 66 udržují příchytku 14 v blízkosti trubkové části 36 pedálového tělesa 22.

Na obr. 12 a 17 je znázorněno, že zadní část 62 pro upínání příchytky 14 má dolů směřující povrch 70 pro styk s příchytkou 14, který směřuje v podstatě stejným směrem jako první povrch 64 přední části 60 protilehlé upínací součásti 24. Na zadní části 62 je také vytvořen zakřivený dorazový povrch 72, který omezuje podélný pohyb příchytky 14 ve vztahu k pedálovému tělesu 22 tak, jak to bude vysvětleno v dalším textu. Zakřivený dorazový povrch 72 je veden v podstatě kolmo k povrchu 70 pro styk s příchytkou 14.

Nyní bude stručně popsáno ovládání pedálu 10. Při nášlapném upínání boty 12 do pedálu 10 se špička boty 12 pohybuje vpřed směrem k jedné z předních částí 60 pro upínání příchytky 14 tak, aby se výstupek příchytky 14 vsunul do jedné z upínacích součástí 24. Po vsunutí výstupku příchytky 14 do jedné z upínacích součástí 24 v přední části 60 se vyvíjí síla na straně paty boty 12 tak, aby se provádělo tlačení boty 12 směrem dolů k pedálu 10. Provádí-li se další tlačení paty směrem dolů z tohoto stavu, dochází k tomu, že zadní konec příchytky 14 pootáčí zadní částí 62 pro upínání příchytky 14 dozadu proti pružící síle pružících součástí 28. Poté příchytka 14 vklouzne mezi obě části 60, 62 pro upínání příchytky 14. Po vklouznutí příchytky 14 mezi části 60, 62 se zadní části 62 přitlačí činností pružících součástí 28 zpět do své původní polohy. Otáčení zadních částí 62 se zastavuje pomocí dorazové pružiny, která se dostává do styku s bočními částmi 38 pedálového tělesa 22. Výsledkem toho je zaklesnutí příchytky 14 mezi oběma částmi 60, 62.

Při uvolňování boty 12 z pedálu 10 se patní část boty 12 lehce pootáčejí vnějším směrem. Toto pootáčení vyvolává otočný pohyb zadní části 62 proti pružící síle pružících součástí 28, výsledkem čehož je úplné uvolnění zadního konce příchytky 14 cyklistické boty 12.

S odkazem na obr. 5 lze uvést, že každý z mechanismů 30 pro seřizování napnutí obsahuje výhodně seřizovači šroub 74 a seřizovači matici 76. Seřizovači šroub 74 je uložen v otvoru, vytvořeném v upínací součásti 24. Na seřizovacím šroubu 74 je našroubována seřizovači matice 76, která má dvojici přírub, pro ovládání jednoho z konců pružící součásti 28. Na základě otáčení seřizovacího šroubu 74 se vyvolá pohyb seřizovači matice 76 v axiálním směru seřizovacího

-7 CZ 294608 B6 šroubu 74. Při otáčení seřizovacího šroubu 74 ve směru pohybu hodinových ručiček se výhodně zvyšuje pružící činnost pružící součásti 28 ve vztahu k upínací součásti 24, zatímco otáčením seřizovacího šroubu 74 proti směru pohybu hodinových ručiček se pružící činnost pružící součásti 28 ve vztahu k upínací součásti 24 snižuje. Vodicí jazýček seřizovači matice 76 se nachází ve štěrbině vytvořené v upínací součásti 24. Je výhodné, když je seřizovači matice 76 vidět skrz štěrbinu v upínací součásti 24, neboť to umožňuje uživateli odhadnout úroveň účinnosti pružící součásti 28 ve vztahu k upínací součásti 24 a provádět snadné seřizování dvojice pedálů 10 jízdního kola tak, aby oba tyto pedály 10 disponovaly stejnou úrovní účinnosti pružin pružících součástí 28.

Jak vyplývá z obr. 5 a obr. 18 až 22 jsou kryty 80 konstrukčně řešeny jako ochrana pružících součástí 28 a mechanismů 30 pro seřizování napnutí před blátem a dalšími nečistotami a jako prevence před selháním účinnosti mechanismů 30 pro seřizování napnutí a/nebo upínacích součástí 24 pro upínání příchytky 14 v důsledku jejich zanesení nečistotami. Každý kryt 80 se výhodně zhotovuje z materiálu s nízkou hmotností, jako je plastový materiál. Kryty 80 se zhotovují tak, aby přesně kopírovaly tvar upínacích součástí 24 a pokrývaly otočné čepy 26 a pružící součásti 28. Konkrétně lze uvést, že konce každého krytu 80 jsou v dotyku s nožkami 52 příslušné upínací součásti 24 a strany každého kiytu 80 se dotýkají příslušné přední části 60 a zadní části 62 pro upnutí příchytky 14. Takto jsou pružící součásti 28 a mechanismy 30 pro seřizování napnutí uzavřeny mezi kryty 80 a upínacími součástmi 24. Každý kryt 80 se výhodně nachází v určité vzdálenosti od trubkové části 36 pedálového tělesa 22, takže bláto a/nebo další nečistoty mohou procházet mezi těmito díly.

Každý kryt 80 má průchozí otvor 81 pro vstup a průchod jednoho z otočných čepů 26 a jedné z pružících součástí 28. Dále má druhý příčný otvor 82 pro vstup a průchod seřizovacího šroubu 74. Na základě toho se kryty 80 připevňují k upínacím součástem 24 pro upínání příchytky 14 pomocí otočných čepů 26 a seřizovačích šroubů 74. Konstrukční řešení krytů 80 umožňuje jejich pohyb spolu s příslušnými upínacími součástmi 24 pro upínání příchytky 14 cyklistické boty 12.

Zadní čelo každého krytu 80 má obdélníkovou dutinu 83, do které vstupuje seřizovači matice 76. Přední čelo každého krytu 80 má dvojici zářezů 84, které jsou vytvořeny tak, aby jeden konec pružících součástí 28 mohl vyčnívat z rytu 80 a být ve styku s trubkovou částí 36 pedálového tělesa 22. Druhé konce pružících součástí 28 se nacházejí uvnitř krytu 80 a jsou ve styku se seřizovači maticí 76.

Mechanismus 32 pro seřizování mezery je výhodně umístěn ve vztahu k podélné středové ose A pedálového hřídele 20 tak, aby se tento mechanismus 32 přinejmenším částečně překřižoval se středovou osou A za účelem vytváření opěry pro podešev 18 boty 12. Mechanismus 32 se nachází na vnější straně oblasti pro umísťování příchytky 14 boty 12, takže příchytka 14 nepřichází do styku s mechanismem 32. Mechanismus 32 se spíše dotýká podešve 18 boty 12, čímž znemožňuje nebo omezuje případný pohyb mezi pedálovým tělesem 22 a příchytkou 14 boty 12.

Mechanismus 32 pro seřizování mezery výhodně obsahuje první součást 90 a druhou součást 92, které je možno nahrazovat jinými seřizovacími součástmi, majícími jiné velikosti, pro měnění rozsahu mezery mezi podešví 18 a pedálovým tělesem 22. Jinými slovy to znamená, že seřizování mezery mezi příchytkou 14 a oblastí pro umísťování příchytky 14 v pedálovém tělese 22 lze seřizovat na základě výměny seřizovačích součástí 90, 92 majících různé velikosti. Navíc lze konstatovat, že dokonce i v případě popisovaného mechanismu 32 pro seřizování mezery bude zkušeným odborníkem v této oblasti techniky zřejmé, že seřizovači součásti 90, 92 bude možné nahrazovat novými seřizovacími součástmi v důsledku opotřebení starých, nebo bude možné provádět jejich výměnu podle konkrétné potřeby a/nebo požadavku, souvisejícího z různými velikostmi nebo tvary jak seřizovači součásti 90, tak i seřizovači součásti 92.

Na obr. 4, 23 a 24 je vidět, že první součást 90 má podobu naříznutého trubkového dílu zhotoveného z pružného materiálu s malou hmotností, jako je plast. Podélné naříznutí umožňuje elastické

-8CZ 294608 B6 deformování, čímž se vytváří možnost umísťování prvních součástí 90 s různými velikostmi na trubkovou část 36, která obklopuje pedálový hřídel 20. První součást 90 se zhotovuje z tuhého matriálu s potřebnou pružností, umožňující při provádění výměny částečné rozevření nebo rozvinutí, takže se může z pedálového hřídele 20 snímat a nasazovat. To znamená, že různé velikosti první součásti 90 budou mít stejný vnitřní průměr, avšak rozdílné vnější průměry, dané rozdílnými tloušťkami trubkové stěny. Tyto změny vnějšího průměru první součásti 90 přímo ovlivňují rozsah mezery mezi podešví 18 boty 12 a horní povrchem pedálového tělesa 22. Pokud jezdec požaduje menší rozsah viklání boty 12 ve vztahu k pedálovému tělesu 22, volá první součást 90 s větším průměrem.

Vnější povrch první součásti 90 slouží pro styk s podešví 18 boty 12. První součást 90 lze tedy vyměnitelně připojovat, v návaznosti na vnitřní úsek boční části pedálového tělesa 22, podle podélné středové osy A, za účelem vytvářené opěry pro podešev 18 boty 12, nad trubkovou částí 36.

Na obr. 2, 4 a 25 až 28 je vidět, že druhá součást 92 má výhodně tvar písmene U a je zhotovena z tuhého materiálu, jako je ocel. Druhá součást 92 se připojuje k pedálovému tělesu 22 pomocí dvojice upevňovacích šroubků 94, které se šroubují do závitových otvorů 42 v pedálovém tělese 22. Tím, že se druhá součást 92 připojuje pomocí upevňovacích šroubů 94, je ve vztahu k pedálovému tělesu 22 nepohyblivá. Podélné osy upevňovacích šroubů 94 jsou vedeny v podstatě kolmo k podélné středové ose A pedálového hřídele 20. Na základě uvedených skutečností lze v případě konkrétní potřeby a/nebo požadavku druhou součást 92 nahradit jinou, s odlišnou velikostí.

Druhá součást 92 obsahuje jednak dvojici rovnoběžných ramen 96 pro styk s podešví 18, nichž v každém je vytvořen otvor 97, a jednak spojovací část 98, která vzájemně spojuje ramena 96. Obměňováním tloušťky těchto ramen 96 může jezdce seřizovat mezeru mezi pedálovým tělesem 22 a podešvi 18 boty 12. Konkrétně lze uvést, že použitelné druhé součásti 92 mohou být stejné s výjimkou tloušťky ramen 96. Ramena 96 vytvářejí dva opačně směřující povrchy pro styk s podešví 18, které se vyměnitelné připojují v návaznosti na vnější úsek boční části pedálového tělesa 22. Povrchy pro styk s podešví 18 jsou v podstatě rovinné povrchy, které jsou přinejmenším částečně umístěny podél středové osy A tak, aby vytvářely oporu pro podešev 18 nad trubkovou částí 36.

Z obr. 29 až 34 je patrné, že k základním částem příchytky 14 patří připevňovací části 100, přední připojovací část 102, vyčnívající z jednoho konce připevňovací části 100, a zadní připojovací část 104, vyčnívající z druhého konce připevňovací části 100. Připevňovací část 100 má vrchní stranu orientovanou směrem k podešvi 18 boty 12 a dolní stranu orientovanou v opačném směru. Jako výhodné se jeví vytvoření připevňovací části 100 a připojovacích částí 102, 104 v podobě jediného celistvého dílu, který se zhotovuje z tuhého materiálu, jenž je pro daný účel přijatelný.

Připevňovací část 100 má štěrbinu 112 pro průchod jednoho nebo několika upevňovačů pro trvalé připevnění příchytky 14 k podešvi 18 boty 12 známým způsobem a proto mu nebude v dalším textu věnována pozornost.

Přední připojovací část 102 obsahuje výčnělek 105, mající první připojovací povrch 106, a boční části, mající druhé připojovací povrchy 108. První připojovací povrch 106 směřuje k podešvi 18 boty 12, zatímco druhé připojovací povrchy 108 jsou orientovány v podstatě opačným směrem k pedálovému tělesu 22. První připojovací povrch 106 se nachází mezi horní a dolní pedálovou stranou připevňovací části 100. Jako výhodně se jeví to, jsou-li připojovací povrchy 106, 108 tvarovány tak, aby ležely v podstatě ve stejné rovině.

Přední připojovací část 102 vyčnívá z předního konce připevňovací část 100 a její výčnělek 105 odpovídá svým konstrukčním řešením technickým požadavkům pro její připojování k přední části 60 upínací součásti 24. Výčnělek 105 má na sobě vytvořen zakřivený dorazový povrch 113,

-9CZ 294608 B6 který je veden v podstatě kolmo k připojovacím povrchům 106, 108. Přední připojovací povrchy 106, 108 mají výhodně podobu v podstatě plochých rovinných povrchů, které jsou svou konstrukcí určeny pro styk s povrchy 64, 66 pro upínání příchytky 14 v přední části 60 upínací součásti 24. Přední připojovací povrch 106 má podobu plochého nebo rovinného povrchu, který je zakřiven kolem zakřiveného dorazového povrchu 113. Druhé připojovací povrchy 108 vytvářejí dělený připojovací povrch se dvěma úseky. Přední připojovací povrch 106 se nachází dále od připevňovací části 100 než druhé připojovací povrchy 108.

Zakřivený dorazový povrch 113 je konstrukčně řešen tak, aby mohl spolupracovat se zakřiveným dorazovým povrchem 68 přední upínací součásti 24 za účelem znemožňování pohybu příchytky 14 směrem vpřed ve vztahu k pedálovému tělesu 22. Zakřivené dorazové povrchy 68, 113 pak společně vytváří otočný bod pro uvolňování příchytky 14 z pedálového tělesa 22.

Zadní připojovací část 104 vyčnívá z druhého konce připevňovací části 100 a obsahuje výčnělkovou část 109 mající dvojici třetích připojovacích povrchů 110, které směřují v podstatě stejným směrem jako první připojovací povrchu 106 přední připojovací části 102.

Třetí připojovací povrchy 110 spolupracují s povrchem 70 zadní části 62 při upínání příchytky 14 k pedálovému tělesu 22 přes jednu z upínacích součástí 24. Třetí připojovací povrchy 110 mají výhodně podobu v podstatě plochých rovinných povrchů. Zadní připojovací část 104 má také zakřivený nebo v určitém úhlu vedený šikmý povrch 114, jehož konstrukční řešení umožňuje ovládání zadní části 62 v průběhu připojování příchytky 14 k pedálovému tělesu 22. Konkrétně lze uvést, že konstrukční řešení šikmého povrchu 114 umožňuje pootáčení upínací součásti 24 směrem dozadu z normální polohy upnutí příchytky 14 do polohy uvolnění příchytky 14 v průběhu jejího pohybu směrem dolů ve vztahu k pedálovému tělesu 22. Zadní připojovací část 104 rovněž obsahuje zakřivený dorazový povrch 115, který spolupracuje se zakřiveným dorazovým povrchem 72 pro zamezení pohybu příchytky 14 směrem dozadu ve vztahu k pedálovému tělesu 22, když je příchytka 14 připojena k pedálu 10.

Při připojování příchytky 14 k pedálu 10 našlapuje cyklista na pedálové těleso 22, výsledkem čehož je automatické zaklesnutí upínacích součástí 24 do příchytky 14, připevněné na podešvi 18 boty J2. Mechanismus 30 pro seřizování napnutí se může seřizovat v určitém rozsahu síly vyžadované pro uvolnění příchytky 14 z pedálu 10.

Konkrétněji lze uvést, že při připojovací boty 12 k pedálu 10 prostřednictvím příchytky 14 jezdec pohybuje nejprve botou 12 šikmo dolů a vpřed ve vztahu k pedálovému tělesu 22 tak, aby se výčnělek 105 příchytky 14 dostal do styku s přední částí 60 jedné z upínacích součástí 24 pedálového tělesa 22. Po připojení předního konce příchytky 14 k přední části 60 umísťuje cyklista zadní konec příchytky 14 do styku se zadní částí 62 další upínací součásti 24 pedálového tělesa 22. Na základě toho se šikmý povrch 114 dostává do styku se šikmým povrchem zadní části 62. V této poloze tlačí cyklista botu 12 dolů proti pedálu 10, výsledkem čehož je uvedení zadní upínací součásti 24 do pohybu proti pružící síle pružící součásti 28. Poté zadní konec příchytky 14 vstupuje do polohy, ve které se staví proti zadnímu čelu zadní části 62. Následně se zadní upínací součást 24 vrací účinkem síly pružící součásti 28 zpět a zadní část 62 upíná zadní konec příchytky 14. Tento způsob upínání poskytuje pevné připojení boty 12 cyklisty k pedálu 10 prostřednictvím příchytky 14.

V poloze upnutí příchytky 14 k pedálu 10 se jako důležitá jeví funkce přední připojovací části 102, která znemožňuje svislý pohyb na předku. Konkrétně jde o to, že první povrch 64 pro styk s příchytkou 14 je ve styku s prvním připojovacím povrchem 106 a že druhý povrch 66 pro styk s příchytkou 14 je ve styku s druhým připojovacím povrchem 108. Povrch 70 je pak ve styku se třetím připojovacím povrchem 110, takže je zajištěno pevné připojení zadní připojovací části 104 příchytky 14 k pedálovému tělesu 22. Součásti 90, 92 pro seřizování mezery omezují svislý pohyb zadní připojovací části 104 příchytky 14 ve vztahu k pedálovému tělesu 22 a budou současně vymezovat prostor mezi dolním povrchem pnchytky 14 a pedálovým tělesem 22.

-10CZ 294608 B6

Při uvolňování boty 12 z pedálu 10 pootočí jezdec botu 12 kolem osy, která je kolmá nebo přibližně kolmá k podélné ose B pedálu 10. Výsledkem této činnosti je pootáčení zadní z upínacích součástí 24 proti síle pružících součástí 28 za účelem dosažení polohy uvolnění příchytky 14 a tím uvolnění boty 12 z pedálu 10.

Na obr. 35 až 40 je znázorněno modifikované provedení pedálu podle vynálezu. Toto provedení se podobá provedení pedálu 10, který byl popsán v předcházejícím textu, avšak s výjimkou toho, že k pružící součásti 228 je přidán přídavný mechanismus pro seřizování napnutí tak, jak to bude popsáno v následujícím textu. Vzhledem k podobnostem mezi oběma provedeními nebude modifikovaný pedál 210 již popisován natolik podrobně jako v případě prvního provedení.

Pedálem 210 je bezklipsový nebo nášlapně upínací pedál, který se může používat v souvislosti s příchytkou 14, která je detailně znázorněna na obr. 19 až 34. V souladu s tím se příchytka 14 připojuje k pedálu 210 stejným způsobem jako k pedálu 10, který byl popsán v předcházejícím textu. Proto nebude v dalším textu tomuto znaku pedálu 210 věnována pozornost. Mezi základní součástí pedálu 210 jízdního kola opět patří pedálový hřídel 220, který je upraven pro připojení ke klice 16, a pedálové těleso 222, jež je otočně připojeno k pedálovému hřídeli 220 za účelem vytvoření opěry pro chodidlo jezdce.

Základními součástmi pedálového tělesa 222 jsou první a druhá upínací součást 224, z nichž každá je pootáčivě připojena k pedálovému tělesu 222 pomocí otočných čepů 226, dvojice pružících součástí 228 a dvojice mechanismů 230 pro seřizování upínání.

Jeden z hlavních rozdílů mezi pedálem 10 a pedálem 210 spočívá v tom, že pedál 210 je vybaven seřizovacím šroubem 231. Tento seřizovači šroub 231 dostává každou z pružících součástí 228 pod účinek napnutí. Konkrétně to znamená, že v průběhu připojování upínacích součástí 224 a pružících součástí 228 k pedálovému tělesu 222 pomocí otočných čepů 226 nejsou pružící součásti 228 za normálních okolností napnuty. Seřizovači šroub 231 se šroubuje do závitového otvoru 229, který je vytvořen v pedálovém tělese 222 tak, aby se volný konec seřizovacího šroubu 231 dotýkal části příslušné upínací součásti 224 za účelem pootáčení této upínací součásti 224. Takto se nyní pružící součást 228 dostává pod účinek napnutí. Toto konstrukční uspořádání umožňuje snadné sestavování pedálu 210 jízdního kola, protože upínací součásti 224 a pružící součásti 228 se mohou připojovat k pedálovému tělesu 222 bez umísťování pružících součástí 228 pod účinkem napnutí. Toto konstrukční uspořádání rovněž umožňuje regulování počátečního napnutí na základě použití tenkých podložek, umísťovaných mezi hlavu seřizovacího šroubu 231 a pedálové těleso 222.

Mechanismus 232 pro seřizování mezery se připojuje k pedálovému tělesu 222 pro účely kontroly nebo omezování rozsahu vůle nebo viklání boty 12 ve vztahu k pedálu 210. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že konstrukční řešení mechanismu 232 pro seřizování mezery umožňuje měnit velikost mezery mezi podešví 18 boty 12 s pedálem 210 jízdního kola. Mechanismus 232 pro seřizování mezery se podobá mechanismu 32 pro seřizování mezery podle prvního provedení. V dalším textu nebude proto detailům mechanismu 232 pro seřizování mezery věnována žádná další pozornost. I když je v souvislosti s pedálem 210 zmíněna pouze druhá součást 292, mající tvar písmene U, bude zkušeným odborníkem v této oblasti techniky zřejmé, že stejně tak existuje možnost použití trubkové seřizovači součásti s podélným naříznutím týmž způsobem, jakým je v prvním provedení použita trubková první součást 90. Proto nebude tomuto znaku pedálu 210 dále věnována v popisu pozornost. Jediným významným rozdílem mezi druhou součástí 292 podle tohoto provedení s druhou součástí 92 podle prvního provedení je to, že v právě popisovaném provedení se používá jediný upevňovací šroub 294, který prochází skrze střední část 298. Je velmi výhodné, že podélná osa upevňovacího šroubu 294 navazuje na středovou osu A pedálového hřídele 220. Pedálovým hřídelem 220 je vícestupňové vřeteno, které vstupuje do stupňovitého otvoru vytvořeného v pedálovém tělese 222. Pedálový hřídel 220 má první konec 233, na němž jsou vytvořeny závity pro šroubové připojení pedálu 210 ke klice 16

-11 CZ 294608 B6 způsobem běžné známým. Druhý konec pedálového hřídele 220 nese otočně uložené pedálové těleso 222 rovněž běžně známým způsobem. Pedálové těleso 222 se může volně otáčet kolem podélné středové osy A pedálového hřídele 210. Vzhledem ktomu, že pedálový hřídel 220 je poměrně běžnou součástí a jeho konstrukční řešení není z hlediska vynálezu podstatné, nebude pedálový hřídel 220 dále podrobněji popisován.

Na obr. 35 a 40 je znázorněno, že pedálové těleso 222 má jednak středovou trubkovou část 236 pro vstup pedálového hřídele 220 a pro otáčení pedálového tělesa 222 kolem středové osy A a jednak dvojici bočních částí 238, nesoucích upínací součásti 224. Pedálové těleso 222 se výhodně zhotovuje z materiálu s malou hmotností, jakým je např. hliníková slitina. Na každém konci pedálového tělesa 222 je umístěna jedna z upínacích součástí 224. Konkrétně lze uvést, že pedálové těleso 222 je takovou součástí, která má obecně podobu písmene H a která má jednak přední konec s první upínací součástí 224, jež je otočně uložena na tomto konci, a jednak zadní konec s druhou upínací součástí 224, jež je k tomuto konci připevněna otočně. Boční části 238 směřují dopředu a dozadu od středové trubkové části 236 a jsou umístěny na opačných stranách upínacích součástí 224. U každého konce bočních částí 238 jsou vytvořeny otvory 240, které jsou určeny pro trvalé umístění otočných čepů 226 , na nichž jsou otočně uloženy upínací součásti 224. Boční část 238, která se nachází na vnější straně pedálového tělesa 222, má ve vnějším povrchu vytvořen závitový otvor 242, jehož podélná osa se nachází na středové ose A. Závitový otvor 242 je svou konstrukcí předurčen pro připevňování do tvaru písmene U tvarované druhé součásti 292 mechanismu 232 pro seřizování mezery, což již bylo uvedeno v předcházejícím textu.

Na obr. 34 a 37 je nejlépe vidět, že pedálové těleso 222 je otočně uloženo na pedálovém hřídeli 220 pro účely jeho otáčení kolem středové osy A pedálového hřídele 220. Pedálové těleso 222 má podélnou osu B, která prochází mezi jeho předním a zadním koncem tak, jak je to znázorněno na obr. 35. Podélní osa B pedálového tělesa 222 je vedena v podstatě kolmo ke středové ose A pedálového hřídele 220. Na každé straně pedálového tělesa 222 je vytvořena oblast pro vstup a upínání příchytky 14 boty 12. Konkrétněji je možno uvést, že oblast pro vstup příchytky 14 je vymezena prostorem mezi upínacími součástmi224.

Upínací součásti 224 ovládají podle volby příchytku 14 cyklistické boty 12 při upevňování k pedálu 210. Upínací součásti 224 jsou otočně uloženy na otočných čepech 226 na opačných koncích pedálového tělesa 222 a jsou zakřiveny do podoby písmene U. Je výhodné, když je první i druhá upínací součást 224 stejná a má podobné konstrukční řešení jako upínací součást 24 v prvním provedení. Proto v dalším popisu nebude tomuto znaku pedálu 210 věnována pozornost.

Každá pružící součást 228 je výhodně tvořena dvojicí zkrutných pružin, které mají své vinuté části umístěny na otočných čepech 226 tak, aby jeden konec každé pružiny byl ve styku s částí pedálového tělesa 222. Druhý konec každé pružiny pružící součásti 228 je ve styku s částí mechanismu 230 pro seřizování napnutí tak, jak to bude podrobněji rozvedeno v dalším textu. Pružící součásti 228 normálně nutí upínací součásti 224 do otočného pohybu kolem příslušných otočných čepů 226, směřujícího z jejich uvolněných poloh, v nichž je příchytka 14 uvolněna, do poloh, v nichž je příchytka 14 přichycena nebo upnuta. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že pružící součásti 228 normálně udržují upínací součásti 224 v poloze upnutí příchytky 14. Síly, které upínací součásti 228 vyvíjejí ve vztahu k upínacím součástem 224, se seřizují činností mechanismu 230 pro seřizování napnutí.

Z obr. 35 až 38 je dále patrno, že každá z upínacích součástí 224 obsahuje spojovací část 250, mající dvojici nožek 252, které směřují směrem dolů od spojovací části 250 a slouží pro připojování upínací součásti 224 k pedálovému tělesu 222 pomocí otočných čepů 226. V souladu s tím lze uvést, že upínací součást 224 je otočně namontována na příslušném otočném čepu 226 pro účely přemísťování mezi polohou upnutí příchytky 14 a polohou uvolněné příchytky 14. Každá z nožek 252 má rovněž dorazovou část, která spolupracuje s koncem seřizovacího šroubu

- 12CZ 294608 B6

231 při vymezování rozsahu otočného pohybu upínací součásti 224 vyvolávaného činností pružící součásti 228.

Každá z upínacích součástí 224 má přední část 260 pro upínání příchytky 14 a zadní část 262 pro upínání příchytky 14. Přední část 260 vyčnívá z jedné strany spojovací části 250, zatímco zadní část 262 vyčnívá z druhé strany spojovací části 250. Přední část 260 upíná přední část příchytky 14 a zadní část 262 upíná zadní část příchytky 14. V tomto smyslu je tento znak pedálu 210 podobný jako v případě prvního provedení a proto mu nebude v dalším popisu věnována pozornost. Podobně jako v prvním provedení i nyní platí, že přední část 260 má první povrch 264 pro styk s příchytkou 14, který je orientován prvním směrem, a druhý povrch 266 pro styk s příchytkou 14, který je orientován druhým směrem, jenž je v podstatě opačný vůči prvnímu směru. Podobně jako v případě prvního provedení se uplatňuje to, že povrchy 264, 266 pro styk s příchytkou 14 udržují přední připojovací část 102 nad pedálovým tělesem 222. Je výhodné, když mezi trubkovou částí 236 pedálového tělesa 222 a dolním povrchem příchytky 14 existuje minimální vůle o velikosti přibližně 0,34 mm.

První povrch 264 je tvořen zvýšenou středovou přírubou 267, mající zakřivený dorazový povrch 268. který omezuje podélný pohyb příchytky 14 ve vztahu k pedálovému tělesu 222. Druhý povrch 266 je tvořen dvojicí bočních úseků 269, které se nacházejí na opačných stranách středové příruby 267. Je výhodné, když první povrch 264 a druhý povrch 266 leží v podstatě ve stejné rovině, ale směřují vzájemně opačně. Jinak řečeno první povrch 264 směřuje dolů od podešve 18 boty 12, zatímco druhý povrch 266 směřuje vzhůru k podešvi 18 boty 12. V tomto smyslu oba povrchy 264, 266 udržují příchytku 14 v blízkosti trubkové části 236 pedálového tělesa 222.

Zadní část 262 pro upínání příchytky 14 má dolů směřující povrch 270 pro styk s příchytkou 14, který směřuje v podstatě stejným směrem jako první povrch 264 přední části 260 protilehlé upínací součásti 224. Na zadní části 262 je také vytvořen zakřivený dorazový povrch 272, který omezuje podélný pohyb příchytky 14 ve vztahu k pedálovému tělesu 222.

S odkazem na obr. 39 lze uvést, že každý z mechanismů 230 pro seřizování napnutí obsahuje výhodně seřizovači šroub 274 a seřizovači matici 276. Seřizovači šroub 274 je zašroubován v otvoru 290, vytvořeném v upínací součásti 224. Na seřizovacím šroubu 274 je našroubována matice 276, která má dvojici přírub pro ovládání jednoho z konců pružin pružící součásti 228. Na základě otáčení seřizovacího šroubu 274 se vyvolá pohyb seřizovači matice 276 v axiálním směru seřizovacího šroubu 274. Při otáčení seřizovacího šroubu 274 ve směru pohybu hodinových ručiček se výhodně zvyšuje pružící činnost pružící součásti 228 ve vztahu k upínací součásti 224, zatímco otáčením seřizovacího šroubu 274 proti směru pohybu hodinových ručiček se pružící činnost pružící součásti 228 ve vztahu k upínací součásti 224 snižuje. Vodicí jazýček seřizovači matice 276 se nachází ve štěrbině vytvořené v upínací součásti 224. Je zejména výhodné, když je seřizovači matice 276 vidět skrze štěrbinu v upínací součásti 224, neboť to umožňuje uživateli odhadnout úroveň účinnosti pružící součásti 228 ve vztahu k upínací součásti 224 a provádět snadné seřizování dvojice pedálů 210 jízdního kola tak, aby oba tyto pedály 210 disponovaly stejnou úrovní účinnosti pružin pružících součástí 228.

Při připojování příchytky 14 k pedálu 210 jízdního kola našlapuje cyklista na pedálové těleso 222, výsledkem čehož je automatické zaklesnutí upínacích součástí 224 do příchytky 14, připevněné na podešvi 18 boty 12. Mechanismus 230 pro seřizování napnutí se může seřizovat v určitém rozsahu síly vyžadované pro uvolňování příchytky 14 boty 12 z pedálu 210. Příchytka 14 se připojuje k pedálu 210 jízdního kola v podstatě stejným způsobem jako v případě prvního provedení. Proto nebude připojování příchytky 14 k pedálu 210 jízdního kola znovu podrobně rozváděno.

I když byla vybrána pouze dvě provedení pro účely vysvětlení podstaty vynálezu, bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky na základě tohoto popisu zřejmé, že je možné provádět různé

- 13 CZ 294608 B6 změny a modifikace, aniž by docházelo k opuštění rozsahu tohoto vynálezu. Navíc provedený popis slouží pouze pro účely předvedení tohoto vynálezu a nikoli pro jeho výhradní omezení.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (19)

1. Sestava pedálu jízdního kola, pro připevňování boty (12) prostřednictvím příchytky (14), obsahující pedálový hřídel (20) mající první konec (33) pro připevnění ke klice (16) jízdního kola a druhý konec pro podpírání chodidla jezdce, pedálové těleso (22) otočně připevněné ke druhému konci pedálového hřídele (20) a mající první konec a druhý konec, první upínací součást (24) otočně připojenou k prvnímu konci pedálového tělesa (22), přičemž tato první upínací součást (24) má první povrch (64) pro styk s příchytkou (14), a první pružící součást (28) připojenou mezi pedálovým tělesem (22) a první upínací součástí (24), vyznačující se tím, že obsahuje první kryt (80), připojený k první upínací součásti (24), pro účely celkového zakrytí první pružící součásti (28), nacházející se mezi první upínací součástí (24) a tímto prvním krytem (80), a druhou upínací součást (24) připojenou ke druhému konci pedálového tělesa (22), přičemž tato druhá upínací součást (24) má druhý povrch (66) pro styk s příchytkou (14).

2. Sestava pedálu podle nároku 1, vyznačující se tím, že pedálové těleso (22) má trubkovou část (36) pro vstup pedálového hřídele (20) a dvojici bočních částí (38), připojených k opačným koncům trubkové části (36).

3. Sestava pedálu podle nároku 2, vyznačující se tím, že první upínací součást (24) je pootáčivě připojena k prvním koncům bočních částí (38) a je takto mezi nimi umístěna.

4. Sestava pedálu podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že první kryt (80) je umístěn s odstupem od trubkové části (36).

5. Sestava pedálu podle nároků 1 až 4, vyznaču j í cí se tí m , že první kryt (80) je z plastového materiálu.

6. Sestava pedálu podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že první pružící součást (28) obsahuje přinejmenším jednu zkrutnou pružinu umístěnou na prvním otočném čepu (26).

7. Sestava pedálu podle nároku 6, vyznačující se tím, že první upínací součást (24) obsahuje první mechanismus (30) pro seřizování napnutí a účinnosti první pružící součásti (28).

8. Sestava pedálu podle nároků 1 a 4, vyznačující se tím, že první kryt (80) má průchozí příčný otvor (81) pro vstup otočného čepu (26).

9. Sestava pedálu podle nároku 8, vyznačující se tím, že první kryt (80) obsahuje dále dutinu (83) pro umístění první pružící součásti (28) a seřizovači matice (76) v této dutině (83).

10. Sestava pedálu podle nároku 1,vyznačující se tím, že druhá upínací součást (24) je pootáčivě připojena k pedálovému tělesu (22) a druhá pružící součást (28) je umístěna mezi pedálovým tělesem (22) a druhou upínací součástí (24).

11. Sestava pedálu podle nároku 10, vyznačující se tím, že dále obsahuje druhý kryt (80), připojený ke druhé upínací součásti (24), pro účely celkového zakrytí druhé pružící součásti (28), nacházející se mezi druhou upínací součástí (24) a druhým krytem (80).

- 14CZ 294608 B6

12. Sestava pedálu podle nároku 11, vyznačující se tím, že první i druhá upínací součást (24) mají přední část (60) pro upínání příchytky (14) a zadní část (62) pro upínání příchytky (14).

13. Sestava pedálu podle nároku 12, vyznačující se tím, že druhá upínací součást (24) je pootáčivě připojena ke druhým koncům bočních částí (38) a je takto mezi nimi umístěna.

14. Sestava pedálu podle nároku 11,vyznačující se tím, že druhý kryt (80) je umístěn s odstupem od trubkové části (36).

15. Sestava pedálu podle nároku 11,vyznačující se tím, že druhá pružící součást (28) obsahuje přinejmenším jednu zkrutnou pružinu umístěnou na prvním otočném čepu (26).

16. Sestava pedálu podle nároku 13,vyznačující se tím, že druhá upínací součást (24) obsahuje druhý mechanismus (30) pro seřizování napnutí a účinnosti druhé pružící součásti (28).

17. Sestava pedálu podle nároků 7 a 16, v y z n a č u j í c í se t í m , že každý z mechanismů (30) obsahuje seřizovači šroub (74) a seřizovači matici (76).

18. Sestava pedálu podle nároku 11, vyznačující se tím, že druhý kryt (80) má průchozí příčný otvor (81) pro vstup otočného čepu (26).

19. Sestava pedálu podle nároku 18, vyznačující se tím, že druhý kryt (80) obsahuje dále dutinu (83) pro umístění druhé pružící součásti (28) a seřizovači matice (76) v této dutině (83).