CZ34893A3 - Process for preparing sulfonyl ureas - Google Patents

Description

Vynález se týká nového způsobu výroby herbicidů na basi heterocyklický substituovaných sulfonylmočovin.

Dosavadní stav techniky

Uvedené sloučeniny jsou známé a používají se jako ochranný prostředek pro rostliny s herbicidním účinkem viz EP-A 013 258 (US-A 4,601.747) , EP-A 0342 569 (US-A 5,104.443) a EP-A 004 163 (US-A 4,191.553) . V uvedených publikacích jsou také citovány nebo popsány některé způsoby výroby, pomocí kterých je možno předmětné sloučeniny vyrobit.

U těchto zhámých způsobů je nevýhodné použití chlorsulfonylisokyanátu (CSI) , jehož vysoká reaktivita způsobuje bezpečnostně technické problémy a vzhledem k obtížné dostupnosti má vysokou cenu. Známé způsoby jsou tedy jak z hlediska bezpečnostně technického, tak také z ekonomického, pro provádění ve velkoprůmyslovém měřítku nevhodné.

Podstata vynálezu

Nyní byl vypracován nový způsob výroby heterocyklický substituovaných sulfonylmočovinových herbicidů reakcí lehce dostupných výchozích materiálů a překvapivě efektivně, specielně sloučenin obecného vzorce I

0>

β ve kterém

X značí kyslíkový atom, skupinu -O-NR²- nebo skupinu -SO₂-NR²- ,

Y značí dusíkový atom nebo CH-skupinu,

R¹ značí alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, nebo alkenylovou nebo alkinylovou skupinu se vždy 2 až 6 uhlíkovými atomy, přičemž každý z těchto tří zbytků je nezávisle na sobě nesubstítuovaný nebo nebo substituovaný jedním nebo několika zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, aikoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, nebo v případě, že X je kyslíkový atom, také fenylovou skupinu, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo několika zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, nitroskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými '•i atomy, aikoxyskupinu s 1 áž 4 uhlíkovými atomy, ha_ logenalkoxyskupinu- -s 1 až 4 uhlíkovými atomy-a alkoxxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy

v alkoxylu,

R² značí vodíkový atom, aíkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy,

R^J a R nezávisle na sobě značí vodíkový atom, aíkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, přičemž každý z obou posledně jmenovaných zbytků je nesubstituovaný nebo substituovaný jedním nebo několika zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkoxyskupinu a alkylthioskupinu, nebo Značí atom halogenu, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo dialkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylech ,

R⁵ značí vodíkový atom nebo aíkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a

R⁶ značí vodíkový atom , jakož i jejich solí s kyselinami nebo basemi, jehož podstata spočívá v tom, že se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce II

R¹ - X - R⁷ (II), ve kterém mají a X výše uvedený význam a

R⁷ značí vodíkový atom, kvarterní amoniový iont nebo ekvivalent jednomocného, dvojmocného nebo trojmocného kovového kationtu, se sloučeninami obecného vzorce III , IV a V

R⁸ - OCN (III), ^SO2^C^2

N

Η N —(

N

R⁵ ve kterých mají R³ , R⁴ , R⁵ , X a Y výše uvedený význam a fl Λ

R značí vodíkový atom, kvartérní amoniový iont nebo ekvivalent jednomocného, dvojmocného nebo vícemocného kovového iontu .

Obecný vzorec I zahrnuje také všechny nejmenované možné stereoisomery, definovatelné svojí specifickou prostorovou formou, jako jsou enantiomery, diastereomery, Z-isomery a E-isomery , které mají spojení atomů, uvedené ve vzorci I . Takovéto sloučeniny obecného vzorce I obsahují například jeden nebo několik asymetrických uhlíkových atomů, nebo také dvojné vazby, které v obecném vzorci I nejsou zvláště uvedeny. Stereoisomery se mohou vyrobit pomocí známých metod ze směsí, které tyto stereoisomery obsahují, nebo také stereoselektivními reakcemi v kombinaci se vsázkou stereochemicky čistých výchozích látek.

------------- sioučeniny-.-oběcněho -vzorce--I-mohou·-tvořit- soli-,- -u-kte—........

rých je vodíkový atom skupiny -SO₂-NH- nahrazen kationtem, obzvláště kationtem vhodným pro zemědělství. Jako takovéto soli je možno například uvést kovové soli, obzvláště soli s alkalickými kovy (obzvláště sodné a draselné) , kovy alkalických zemin, nebo také soli amonné nebo soli s organickými aminy. Rovněž tak může tvorba solí probíhat navázáním silné kyseliny na pyrimidinovou část sloučeniny obecného vzorce I. Pro tento účel jsou vhodné silné anorganické a organické kyseliny, jako je například kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina dusičná a kyselina sírová.

Mezi sloučeninami obecného vzorce I , vyráběnými způsobem podle předloženého vynálezu, mají obzvláštní význam ty, ve kterých zbytek R¹X značí skupinu N-tfC^L-CgJ-alkylsulfonyl]-N-((¢3-03)-alkyl]-amino nebo [(Cj-C4)-alkoxy] -fenoxy , substituenty R³ a R⁴ značí nezávisle na ,g. sobě alkylovou nebo alkoxylovou skupinu se vždy 1 až 2 uhlíkovými atomy , R⁵ značí vodíkový atom a R⁶ značí vodíkový atom.

Výhodně značí zbytek R³X N-[(C3-C3)-alkylsulfonyl]-N-((C3-C2)-alkyl]-aminoskupinu , obzvláště N-(methylsulfÓnyl)-N-(methyl)-aminoskupinu , N-(methylsulfonyl)-N-(ethyl) -aminoskupinu , N-(ethylsulfonyl)-N-(methyl)-aminoskupinu nebo N-{n-propylsulfonyl)-N-(methyl)-aminoskupinu. Zbytek R³X značí také výhodně (03-03)-alkoxyfenoxyskupinu, obzvláště 2-methoxyfenoxyskupinu , 2-ethoxyfenoxyskup_inu_,_2-nrpr.opoxy=f.enóx.yskupinu-nebo—2=-isopropox-yfenox-y-skupinu.

Substituenty R³ a R⁴ značí výhodně nezávisle na sobě alkylovou nebo alkoxylovou skupinu se vždy 1 až 2 uhlíkovými atomy, obzvláště methylovou skupinu nebo methoxylovou skupinu.

Jako příklady pro substituenty R⁷ a R⁸ je možno uvést kationty alkalických kovů nebo kovů alkalických -zemin, jako jsou například ionty sodíku, draslíku, hořčíku a vápníku. U kovových kationtů s mocenstvím vyšším než 1 jsou odpovídajícím způsobem spojené s kovovým iontem dva nebo více zbytků V2orce R^A-X ve sloučenině vzorce II , jakož i více zbytků OCN ve sloučenině vzorce III . Jako příklady pro zbytky R⁷ a R⁸ je možno uvést také kvarterní amoniové ionty, jako je například tetraalkylamonium, trialkylarylamonium, dialkyldiarylamonium, alkyltriarylamonium a tetraarylamonium, přičemž alkylové zbytky mohou být popřípadě substituované, například alkoxyskupinou nebo arylovou skupinou.

V uvedených obecných vzorcích a v následujícím mohou bý-t uhlovodíky obsahující zbytky, jako je například alkylová. skupina, alkoxyskupina, haloalkoxyskupina a alkylthioskupina, jakož i odpovídající nenasycené a/nebo substituované zbytky v uhlovodíkových částech vády přímé nebo rozvětvené. Alkylové zbytky, také v příbuzných významech jako je například alkoxyskupina, haloalkylová skupina a podobně, značí methylovou skupinu, ethylovou skupinu, n-propylovou skupinu, isopropylovou skupinu, n-butylovou skupinu, isobutylovou skupinu, terč.-butylovou skupinu nebo 2-butylovou skupinu ; alkenylové a alkinylové zbytky mají význam možných nenasycených zbytků, odpovídajících alkylovým zbytkům, jako je například 2-propenylová skupina, 2-butenylová skupina, 3butenyl-ová skupina, 2-propinylová skupina, 2-butinylová skupina nebo 3-butinylová skupina. Atom halogenu značí fluor, chlor, brom nebo jod. Halogenalkylová skupina značí alkylovou skupinu, která je substituovaná jedním nebo několika atomy ze.skupiny halogenů, jako je například trifluormethylová skupina, difluormethylová skupina nebo triη

Ί fluorethylová skupina. Jako arylovou skupinu je možno například uvést fenylovou skupinu, naftylovou skupinu, tetrahydronaftylovou skupinu, indanylovou skupinu, fluorenylovou skupinu a podobně, výhodně však fenylovou skupinu.

Substituovaná arylová skupina nebo substituovaná fenylová skupina značí výhodné arylovou nebo fenylovou skupinu, která je substituovaná jedním nebo několika, výhodně jedním až třemi zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, aíkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, halogenalkoxylovou skupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, alkanoylovou skupinu, karbamoylovou skupinu, monoalkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu, monoalkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu, alkylsulfinylovou skupinu nebo alkylsulfonylovou skupinu, přičemž u zbytků obsahujících alkylové skupiny jsou výhodné takové, které. mají 1 až 4 uhlíkové atomy, obzvláště 1 až 2 uhlíkové'. „,ď atomy ,· obzvláště výhodná je přitom methylová skupina, me-v .

thoxyskupina a atom chloru.

. -hW»

Výtěžky resultujících sulfonylmočovin obecného vzor-? ' 'j ce í jsou při způsobu podle předloženého vynálezu poměrně _: š vysoké, například okolo 80 % a více, přičemž čistota ' ........

produktu je vyšší než 94 % hmotnostních a většinou se produkt získá bez potřeby dodatečného stupně čištění.

Reakce se provádí výhodné ve dvou nebo více krocích.

--Nejdříve-se-při—tom-sloučen-iny-obeenýeh—v-zoreů—I-I , I-I-I—a-IV nechají navzájem zreagovat. Potom se takto získaná reakční směs smísí se sloučeninami obecného vzorce V . Mezistupeň, vznikající při smísení reaktantů, se může zpravidla isolovat. Celkový postup je však také možno provést jako jednonádobový proces.

Reakční teploty pro reakci komponent II , III a IV jsou výhodně v rozmezí o °C až 200 °C , obzvláště v rozmezí 8 °C až 135 °C , obzvláště výhodné v rozmezí 20 °c až 90 °c .

Reakční teploty pro reakci reakční směsi z komponent II , III a IV s aminoheterocyklem vzorce V jsou výhodně v rozmezí -20 °C až 120 °C , obzvláště v rozmezí -5 °C až 80 °C .

Způsob podle předloženého vynálezu je možno provádět bez rozpouštědel. Často však bývá výhodné provádět způsob nebo jeho jednotlivé kroky za přítomnosti anorganických nebo organických rozpouštědel, inertních za daných reakčních podmínek, nebo jejich směsí. Může být také výhodné mezi jednotlivými dílčími kroky postupu rozpouštědle změnit.

Jako příklady vhodných organických rozpouštědel je možno uvést aprotická polární rozpouštědla, jako jsou například alifatické nebo aromatické nitrily, Ν,Ν-dialkyl-alkar noylamidy, dialkylsulfoxidy, polyalkylenglykoldialkylethery, N-alkylované cyklické amidy a alifatické nebo výhodně aromatické, popřípadě halogenované uhlovodíky, nebo směsi uvedených organických rozpouštědel. Jako příklady vhodných anorganických rozpouštědel je možno uvést kapalný oxid siřičitý a kapalnou kyselinu kyanovodíkovou, jakož i jejich směsi. Možné jsou také směsi uvedených organických a anorganických rozpouštědel.

Jako výhodná rozpouštědla je možno například uvést acetonitril, propionitril, benzonitril, dimethylformamid, dimethylsulfoxid, sulfolan, N-methylpyrrolidon, ethylenglykoldialkylethery, di- , tri- nebo tetraethylenglykol9 dialkylether, obzvláště -dimethylether nebo diethylether, toluen, xylen, chlorbenzen, kapalný oxid siřičitý nebo také směsi ze dvou nebo několika uvedených rozpouštědel. Muže také být specielně výhodné provádět první dílčí krok postupu, to znamená reakce sloučenin II , III a IV nebo II a IV , například v polárním aprotickém organickém nebo anorganickém rozpouštědle, jako je například acetonitril nebo kapalný oxid siřičitý, a následující kroky například v méně polárním aprotickém organickém rozpouštědle, jako je například toluen nebo xylen.

V případě, že sloučeniny obécného vzorce II a/nebo III nejsou ve zvoleném rozpouštědle úplně rozpustné, může se reakce urychlit velmi intensivním promícháváním reakčních složek, například pomocí silného míchadla nebo pomocí ultrazvuku. r

Pro reakci sloučenin obecných vzorců II , III a IV se mohou například nechat zreagovat sloučeniny vzorců III a IV, například při teplotě v rozmezí 0 °C až 80 °C , bez rozpouuštědla nebo za přítomnosti jednoho z uvedených aprotických polárních organických nebo aprotických polárních anor- ganických rozpouštědel, přičemž vznikne adiční sloučenina neobjasněné struktury (addukt 1) . Potom se provádí reakce sloučeniny obecného vzorce II s adduktem 1 , získaným výše popsaným způsobem, nej jednodušeji ve formě předem získané reakční_s.mě.s.k,_popř.ípadě_za_zahřátí-,—př-ičemž-opět—v-2n-i-k-ne—_r adiční sloučenina neobjasněné struktury (addukt 2) , která je vhodná podle vynálezu k reakci se sloučeninou obecného vzorce V . Reakce se sloučeninou obecného vzorce II probíhá například při teplotě v rozmezí p °C až 200 °C , výhodně 8 °C až 135 °C , obzvláště 20 °C až 90 °C , za přítomnosti jednoho z uvedených aprotických polárních organických nebo aprotických polárních anorganických rozpouštědel. Často je výhodné provádět uvedené reakce sloučenin vzorců II , III a IV namísto při konstantní teplotě za použití vzestupného teplotního gradientu.

Podle výsledků pokusů s důkazními reakcemi a pomocí spektroskopických metod nesestávají intermediárně vznikající adiční sloučeniny, jak se nejprve předpokládalo, z isokyanátu obecného vzorce R¹XSO2-N=C=O , ačkoliv minimálně reakce adduktu 2 s aminem vzorce V na substituovanou močovinu obecného vzorce I toto, formálně viděno představuje, který může*předpokládat reakci isokyanátu vzorce R¹XSO2NCO s aminem vzorce V .

Předmětem předloženého vynálezu jsou tedy také výše uvedené addukty 1 a 2 , získatelné uvedenými variantami reakcí sloučenin vzorce III a IV , popřípadě následující reakcí se sloučeninou vzorce II , způsobem podle vynálezu.

Při jiné variantě postupu,se mohou sloučeniny vzorců II , III a IV předložit společně, výhodně při snížené teplotě -10 °C a méně a společně se zahřát na reakční teplotu. Při další variantě způsobu je možno také společně předložit sloučeniny vzorců II a III a sulfurylchlorid (sloučenina vzorce IV) přidat před zahřát ím na reakční teplotu nebo při reakční teplotě pro reakci sloučeniny vzorce II .

Reakce sloučenin vzorců II , III a IV se výhodně provádí za aprotických podmínek.

8

V případě > že substituent R nebo R nebo oba značí vodíkový atom, jé zpravidlaúčelné pro kažďý molární

I ekvivalent vodíku přidávat jeden molární ekvivalent pomocné base. Jako pomocné base se mohou použít anorganické base, jako jsou například uhličitany a/nebo hydrogenuhličitany kovů alkalických zemin, uhličitany a/nebo hydrogenuhličitany alkalických kovů a podobné base, nebo organické base, jako jsou například trialkylaminy.

Je zpravidla výhodné, v případě že substituent S? . značí vodíkový atom, používají se sloučeniny vzorců II a III, ve kterých substituent R⁸ neznačí vodíkový atom, v molárním poměru II : III nejvýše asi 1:2, obzvláště v molárním poměru asi 1:2, přičemž jako pomocná base slouží alespoň jeden molární ekvivalent sloučeniny vzorce III . Když se použije také v případě, že substituent R⁷ značí vodíkový atom, molární poměr sloučenin II : III asi*. 1 : 1 , je pro proběhnutí úplné reakce výhodné, použít asi* jeden ekvivalent jiné pomocné base, popřípadě když dodatečně substituent R⁸ značí vodíkový atom, alespoň dva ekvivalenty jiné pomocné base. Jako pomocné base se mohou použít base, uvažované v předcházejícím odstavci.

*ř·

V případě, že substituenty R⁷ a R⁸ znáči kovové ionty nebo kvartérní amoniový kationt, mohou se sloučeniny vzorců II a III použít také bez pomocné base v molárním poměru asi 1:1.

Sulfurylchlorid (sloučenina vzorce IV) se výhodné používá ekvimolárně ke sloučenině vzorce II nebo v přebytku, například v molárním poměru II : IV 1:1 až 1:2. Větší přebytek je rovněž možný. Zpravidla je účelné v přebytku použitý sulfurylchlorid před přídavkem sloučeniny vzorce V destilativně odstranit.

Sloučeniny obecného vzorce V se mohou používat v ekvimolárním množství, v podstechiometrickém množství nebo v přebytku ke sloučenině vzorce II . Nezreagované podíly sloučeniny vzorce V se dají pomocí obvyklých metod z reakční směsi odstranit a znovu použít.

Výchozí sloučeniny vzorců III a IV , potřebné pro výrobu sloučenin obecného vzorce I podle předloženého vynálezu jsou dostupné na trhu nebo je možno je lehce získat pomocí o sobé známých metod. Sloučeniny vzorce II jsou bud dostupné na trhu, nebo jsou vyrobitelné pomocí běžných metod, například reakcí sulfurylchloridů s aminy. j

Heterocykly obecného vzorce V jsou rovněž bud dostupné na trhu, nebo se dají lehce získat pomocí vhodných -metod (viz například US-A 4,310.470 , EP-A 0027 200 ,

US-A 4,299.960 , M. J. Langermann, C. K. Banks, J. Am. Chem.

Soc. 73, 3011 /1951/) .

Výhoda způsobu podle předloženého vynálezu spočívá v tom, že se nezreagované podíly sloučenin vzorců IV a V , jakož i použitá rozpouštědla získávají prakticky kvantitativně zpět a mohou se opět použit při provádění tohoto způsobu.

Také těžko rozpustné vedlejší komponenty, jako je například chlorid sodný, se mohou mezi reakčními stupni .

oddělit. ·.. - - .,

Λ 'S

Dodatečná výhoda způsobu podle předloženého vynálezu spočívá zpravidla v tom, že požadované produkty obecného vzorce I .vypadávají po případném přídavku vody nebo jiného polárního rozpouštědla jako těžko rozpustné sloučeniny z řě13 akčního media ve vysoké čistotě.

Příklady provedeni vvnálezu

V následujících příkladech provedení se týkají procentické údaje hmotnosti, pokud není uvedeno jinak.

Přikladl

I l-[ (N-methylsulfonyl-N-methyl-amino)-sulfonyl ]-3-( 4,6-dimethoxy-2-pyrimidyl)-močovina

Do 1,5 1 acetonitrilu se předloží 340 g (2,52 mol) sulfurylchloridu a po částech se za silného míchání smísí i* v průběhu 20 minut při teplotě 20 °C se 260 g (4,0 mol) · kyanatanu sodného. Reakční směs se nechá míchat po dobu 15 minut a potom se při teplotě 25 °C přikape 222 g (2,0 mol) N-methylamidu kyseliny methansulfonové. Teplota se pomalu zvýší a potom se zahřívá po dobu 200 minut za =, .·» silného míchání k varu pod zpětným chladičem. Potom se při ··

0,01 MPa přebytečný sulfurylchlorid s rozpouštědlem oddesti- ^: luje při vnitřní teplotě do 50 °C . Po vyrovnání na normální tlak pod dusíkovou atmosférou se přidá 1,5 1 acetonitrilu (možno též toluen a podobně) a při teplotě 0 °C se zavede 155 g (1,0 mol) 2-amino-4,6-dimethoxy-pyrimidinu. Po 75 minutách se reakční smés smísí s 1,0 1 vody a sraženina se odsaje a promyje. Získá se takto 304 g 1-[ (N-methylsulfonyl-N-methyl-amino) -sulf onyl ] -3- (4,6-dimethoxy-2-pyrimidyl)-močoviny o teplotě tání 176 až 178 °C.

Produkt souhlasí se srovnávacím vzorkem a má podle analysy vysokotlakou kapalinovou chromatografií (HPLC) čistotu 96 % . Výtěžek : 77 % teorie.

Příklad 2

1-( 2-ethoxyfenoxysulfonyl )-3-(4,6-dimethoxy-2-pyrimidyl) močovina

26,0 g (0,4 mol) rozmělněného kyanatanu sodného se při teplotě místnosti suspenduje ve 200 ml acetonitrilu a smísí se se 28,3 g (0,21 mol) sulfurylchloridu v průběhu 20 minut, přičemž teplota stoupne na 44 °C . Po čtyřhodinovém míchání při teplotě 50 °C se za sníženého tlaku oddestiluje, ochladí se na teplotu 27 °C a během 10 minut se smísí se 26,6 g (0,2 mol) 2-ethoxyfenolu. Reakční směs j se nechá stát přes noc a potom se při teplotě místnosti přidá 15,5 g (0,1 mol) 2-amino-4,6-dimethoxypyrimidinu. Směs se míchá ještě po dobu 120 minut při teplotě 50 °C, rozpouštědlo se potom za sníženého tlaku odstraní, zbytek se smísí se 100 ml vody a extrahuje se dichlormethanem. Po oddestilování organického rozpouštědla se získá jako zbytek 49,9 g pevné látky, která podle HPLC vykazuje obsah 71,6 % hmotnostních 1-(2-ethoxyfenoxysulfonyl)-3-(4,6-dimethoxy-2-pyrimidy1)-močoviny.

Výtěžek : 89 % teorie.

Analogicky jako je popsáno v příkladech 1 a 2 se získají sloučeniny obecného vzorce I (Y = Η) , uvedené v následující tabulce.

λ

...... - ... - - - _f

Tabulka

Př.	R1	X	R3	R4	R5	R6	t.t. (°C)
3	ch3	so2n(c3h7)	ch3	ch3	H	H	154-157
4	CH3	SO2N[CH(CH3)2]	ch3	ch3	H	H	120-122
5	c2h5	SO2N(C2H5)	ch3	ch3	H	H
6	ch3	so2n(ch3)	ch3	ch3	H	H
7	ch3	so2n(ch3)	ch3	ch3	H	ch3
8	c4h9	so2n(ch3)	ch3	ch3	H	H
9	ch3	SO2N(cyklohexyl)	ch3	ch3	H	ch3
10	2-i*:	prO-C6H4 0	0CH3'	ch3	H	H	141-143

i-prO = isopropoxy σ

ίΖ1· σ

ο ο-χ <

m

Λ

Ο

CH . C

Claims (19)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby sulfonylmočovin obecného vzorce I ve kterém

   X značí kyslíkový atom, skupinu -O-NR²- nebo skupinu -so₂-nr²- ,

   Y značí dusíkový atom nebo CH-skupinu,

   R¹ značí álkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, nebo alkenylovou nebo alkinylovou skupinu se vždy 2 až 6 uhlíkovými atomy, přičemž každý z těchto tří zbytků je nezávisle na sobě nesubstituovaný nebo nebo substituovaný jedním nebo několika zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, nebo v případě, že X je kyslíkový atom, také fenylovou skupinu, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo “několika 'zbytky že Škupíný zahrnuj iči atbm”hálógénú7 ‘ nitroskupinu, álkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, aikoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 4.uhlíkovými atomy a alkoxxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu,

   R² značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy,

   R³ a R⁴ nezávisle na sobě značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, přičemž každý z obou posledně jmenovaných zbytku je nesubstítuovaný nebo substituovaný jedním nebo několika zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, aikoxyskupinu a alkylthioskupinu, nebo značí atom halogenu, aíkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo dialkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylech ,

   R⁵ značí vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a

   R⁶ značí vodíkový atom , jakož i jejich solí , vyznačující se tím, že se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce II

   R¹ - X - R⁷ ve kterém mají R¹ a X výše uvedený význam a (II),

   R⁷ značí vodíkový atom, kvarterní amoniový iont nebo ekvi valent jednomocného, dvojmocného nebo trojmocného kovového kationtu, se sloučeninami obecného vzorce

   R⁸ - OCN

   SO₂C1₂

   III , IV a V (III), (IV),

   HN —(^z 'Y ve kterých mají R³ , R⁴ , R⁸ značí vodíkový atom,

   R³ (V),

   R⁴

   R⁵ , X a Y výše uvedený význam ;

   kvarterní amoniový iont nebo ekvivalent jednomocného, dvojmocného nebo vícemocného kovového iontu .
2. 2. Způsob podle nároku l , vyznačující se tím, že se používají sloučeniny, ve kterých značí

   R^X N-[ (C^-Cg)-alkylsulfonyl ])-alkyl ]-aminoskupinu nebo [(Cj-cp-alkoxy]-fenoxyskupinu ,

   R³ a R⁴ nezávisle na sobě alkylovou nebo alkoxylovou skupinu se vždy 1 až 2 uhlíkovými atomy,

   R'⁵“ - vodíkový atom nebo'methylovou skupinu'a '' ---------19

   R⁶ vodíkový atom.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2 , vyznačující se tím, že se používají sloučeniny, ve kterých značí

   R¹X N-[ (Cj^-CjJ-alkylsulfonylj-N-E (0^-02)-alkyl]-aminoskupinu nebo (Ci“C₃)-alkoxyfenoxyskupinu.
4. 4. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3 , vyznačující se tím, že se používají sloučeniny, ve kterých značí

   R³ a R⁴ methylovou nebo methoxylovou skupinu.
5. 5. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 4 , vyznačující se tím, že se nejprve nechají navzájem zreagovat sloučeniny vzorců II , III a IV a potom se provede reakce se sloučeninou obecného vzorce V .
6. 6. Způsob podle nároku 5 , vyznačující se tím, že se reakce sloučenin vzorců II , III a IV provádí při teplotě v rozmezí 0 °C až *

   200 °C .
7. 7. Způsob podle nároku 5 nebo 6 , vyznačující se tím, že se reakce se sloučeninou vzorce V provádí při teplotě v rozmezí -20 °C až 120 °C .
8. 8. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 7 , vyznačující se tím, že se postup nebo jednotlivé kroky postupu provádějí za přítomnosti anorganických nebo organických rozpouštědel, inertních za daných reakčních podmínek, nebo směsí takovýchto rozpouštědel.
9. 9. Způsob podle nároku 8 , vyznačující se tím, že se použijí rozpouštědla ze skupiny zahrnující aprotická polární organická rozpouštědla, alifatické a aromatické, popřípadě halogenované_k uhlovodíky a směsi uvedených organických rozpouštědel.
10. 10. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 9 , vyznačující se tím, že se sloučeniny vzorců XX , III a IV nechají reagovat za aprotických podmínek.
11. 11. Způsob podle nároku 10 , vyznačující se tím, že se nechají reagovat sloučeniny, ve kterých

    R⁸ značí kovový kationt nebo kvarterní amoniový kationt a sloučeniny vzorců II a III se použijí

    a) v případě, že R⁷ = vodík , v molárním poměru nejvýše 1:2, nebo

    b) v případě, že R⁷ = vodík , v molárním poměru asi 1:1 a za přítomnosti jednoho molárního ekvivalentu pomocné base, různé od sloučeniny vzorce III , nebo

    c) v případě, že R = kovový kationt nebo kvarterní amoniový kationt, v molárním poměru asi 1 : 1 bez pomocné base.
12. 12. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 11 , vyznačující se t í , že se sloučeniny vzorce IV používají v ekvimolárním poměru ke sloučeninám vzorce II nebo v přebytku.
13. 13. Způsob výroby adiční sloučeniny addukt l'j vyznačující se tím, že se nechá reagovat sloučenina vzorce III

    R⁸ - OCN (III), ve kterém o

    R° značí vodíkový atom, kvarterní amoniový iont nebo ekvivalent jednomocného, dvojmocného nebo vícemocného kovového iontu, se sloučeninou vzorce IV so₂ci₂ (IV) .
14. 14. Způsob podle nároku 13 , vyznačující se tím, že se reakce provádí při teplotě v rozmezí 0 °C až 80 °C bez rozpouštědla nebo za přítomnosti aprotického polárního organického nebo aprotického polárního anorganického rozpouštědla.
15. 15. Adiční sloučenina addukt 1 , získatelná způsobem podle nároku 13 nebo 14 .
16. 16. Způsob výroby adiční sloučeniny addukt 2 , vyznačující se tím, že se nechá reagovat adiční sloučenina addukt 1 podle nároku 15 se sloučeninou vzorce II

    R¹ - X - R⁷ (II), ve kterem mají R a X výše uvedený význam a R značí vodíkový atom, kvarterní amoniový iont nebo ekvivalent jednomocného, dvojmocného nebo vícemocného kovového kationtů.
17. 17. Způsob podle nároku 16 , vyznačující se tím, že se reakce provádí při teplotě v rozmezí 0 °C až 200 °C za přítomnosti aprotického polárního organického nebo aprotického polárního anorganického rozpouštědla.
18. 18. Adiční sloučenina addukt 2 , získatelná způsobem podle nároku 16 nebo 17 .
19. 19. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I , definovaných v nárocích 1 až 4 , vyznačující se tím, že se adiční sloučeni na podle nároku 18 nechá reagovat se sloučeninou vzorce V

    HN ve kterém mají R³ , R⁴ , R⁵ , X a Y výše uvedený význam.

    Vzorce pro anotaci (I) a (V) .