CZ345995A3 - Desulfurizing apparatus of wet-type chimney gases and method of utilization of a solid desulfurizing agent - Google Patents
Desulfurizing apparatus of wet-type chimney gases and method of utilization of a solid desulfurizing agent Download PDFInfo
- Publication number
- CZ345995A3 CZ345995A3 CZ953459A CZ345995A CZ345995A3 CZ 345995 A3 CZ345995 A3 CZ 345995A3 CZ 953459 A CZ953459 A CZ 953459A CZ 345995 A CZ345995 A CZ 345995A CZ 345995 A3 CZ345995 A3 CZ 345995A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- desulfurizing agent
- fluid
- exhaust gas
- solid desulfurizing
- solid
- Prior art date
Links
- 239000007787 solid Substances 0.000 title claims abstract description 74
- 230000003009 desulfurizing effect Effects 0.000 title claims abstract description 63
- 239000007789 gas Substances 0.000 title claims description 77
- 238000000034 method Methods 0.000 title claims description 39
- 238000006477 desulfuration reaction Methods 0.000 claims abstract description 157
- 230000023556 desulfurization Effects 0.000 claims abstract description 157
- 235000019738 Limestone Nutrition 0.000 claims abstract description 131
- 239000003795 chemical substances by application Substances 0.000 claims abstract description 67
- 238000010521 absorption reaction Methods 0.000 claims abstract description 63
- 239000002245 particle Substances 0.000 claims abstract description 55
- 239000007788 liquid Substances 0.000 claims abstract description 45
- 238000006386 neutralization reaction Methods 0.000 claims abstract description 40
- 239000010440 gypsum Substances 0.000 claims abstract description 38
- 229910052602 gypsum Inorganic materials 0.000 claims abstract description 38
- 230000005484 gravity Effects 0.000 claims abstract description 18
- XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N water Substances O XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N 0.000 claims abstract description 18
- XTQHKBHJIVJGKJ-UHFFFAOYSA-N sulfur monoxide Chemical compound S=O XTQHKBHJIVJGKJ-UHFFFAOYSA-N 0.000 claims abstract description 12
- TXKMVPPZCYKFAC-UHFFFAOYSA-N disulfur monoxide Inorganic materials O=S=S TXKMVPPZCYKFAC-UHFFFAOYSA-N 0.000 claims abstract description 9
- NINIDFKCEFEMDL-UHFFFAOYSA-N Sulfur Chemical compound [S] NINIDFKCEFEMDL-UHFFFAOYSA-N 0.000 claims abstract description 7
- 238000002485 combustion reaction Methods 0.000 claims abstract description 7
- 239000011593 sulfur Substances 0.000 claims abstract description 7
- 229910052717 sulfur Inorganic materials 0.000 claims abstract description 7
- 239000000446 fuel Substances 0.000 claims abstract description 6
- 230000001105 regulatory effect Effects 0.000 claims abstract description 6
- 239000012530 fluid Substances 0.000 claims description 140
- 239000006028 limestone Substances 0.000 claims description 130
- 230000002745 absorbent Effects 0.000 claims description 50
- 239000002250 absorbent Substances 0.000 claims description 50
- 230000003472 neutralizing effect Effects 0.000 claims description 50
- 239000003546 flue gas Substances 0.000 claims description 42
- UGFAIRIUMAVXCW-UHFFFAOYSA-N Carbon monoxide Chemical compound [O+]#[C-] UGFAIRIUMAVXCW-UHFFFAOYSA-N 0.000 claims description 40
- 230000008569 process Effects 0.000 claims description 20
- 230000001276 controlling effect Effects 0.000 claims description 13
- RAHZWNYVWXNFOC-UHFFFAOYSA-N Sulphur dioxide Chemical compound O=S=O RAHZWNYVWXNFOC-UHFFFAOYSA-N 0.000 claims description 10
- 238000003756 stirring Methods 0.000 claims description 10
- 239000007795 chemical reaction product Substances 0.000 claims description 7
- 238000001514 detection method Methods 0.000 claims description 6
- 239000000470 constituent Substances 0.000 claims description 2
- 238000011049 filling Methods 0.000 claims description 2
- 239000003570 air Substances 0.000 claims 6
- 238000013019 agitation Methods 0.000 abstract 2
- 239000006185 dispersion Substances 0.000 description 21
- QAOWNCQODCNURD-UHFFFAOYSA-N Sulfuric acid Chemical compound OS(O)(=O)=O QAOWNCQODCNURD-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 20
- 230000000052 comparative effect Effects 0.000 description 16
- 230000008859 change Effects 0.000 description 14
- 238000007254 oxidation reaction Methods 0.000 description 14
- 238000012360 testing method Methods 0.000 description 12
- 230000003647 oxidation Effects 0.000 description 11
- GBAOBIBJACZTNA-UHFFFAOYSA-L calcium sulfite Chemical compound [Ca+2].[O-]S([O-])=O GBAOBIBJACZTNA-UHFFFAOYSA-L 0.000 description 9
- 235000010261 calcium sulphite Nutrition 0.000 description 9
- VTYYLEPIZMXCLO-UHFFFAOYSA-L Calcium carbonate Chemical compound [Ca+2].[O-]C([O-])=O VTYYLEPIZMXCLO-UHFFFAOYSA-L 0.000 description 8
- 238000006243 chemical reaction Methods 0.000 description 8
- 230000007423 decrease Effects 0.000 description 7
- 239000007921 spray Substances 0.000 description 7
- 239000011575 calcium Substances 0.000 description 6
- 238000002156 mixing Methods 0.000 description 6
- 239000004295 calcium sulphite Substances 0.000 description 5
- 238000001816 cooling Methods 0.000 description 5
- 238000005507 spraying Methods 0.000 description 5
- 229910000019 calcium carbonate Inorganic materials 0.000 description 4
- 235000010216 calcium carbonate Nutrition 0.000 description 4
- 238000000227 grinding Methods 0.000 description 4
- OYPRJOBELJOOCE-UHFFFAOYSA-N Calcium Chemical compound [Ca] OYPRJOBELJOOCE-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 3
- DGAQECJNVWCQMB-PUAWFVPOSA-M Ilexoside XXIX Chemical compound C[C@@H]1CC[C@@]2(CC[C@@]3(C(=CC[C@H]4[C@]3(CC[C@@H]5[C@@]4(CC[C@@H](C5(C)C)OS(=O)(=O)[O-])C)C)[C@@H]2[C@]1(C)O)C)C(=O)O[C@H]6[C@@H]([C@H]([C@@H]([C@H](O6)CO)O)O)O.[Na+] DGAQECJNVWCQMB-PUAWFVPOSA-M 0.000 description 3
- 239000002253 acid Substances 0.000 description 3
- XAGFODPZIPBFFR-UHFFFAOYSA-N aluminium Chemical compound [Al] XAGFODPZIPBFFR-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 3
- 229910052782 aluminium Inorganic materials 0.000 description 3
- 229910052791 calcium Inorganic materials 0.000 description 3
- 229940043430 calcium compound Drugs 0.000 description 3
- 238000009792 diffusion process Methods 0.000 description 3
- 238000005516 engineering process Methods 0.000 description 3
- 230000001590 oxidative effect Effects 0.000 description 3
- 238000005192 partition Methods 0.000 description 3
- 230000009257 reactivity Effects 0.000 description 3
- 230000009467 reduction Effects 0.000 description 3
- 229910052708 sodium Inorganic materials 0.000 description 3
- 239000011734 sodium Substances 0.000 description 3
- 229910052815 sulfur oxide Inorganic materials 0.000 description 3
- YCKRFDGAMUMZLT-UHFFFAOYSA-N Fluorine atom Chemical compound [F] YCKRFDGAMUMZLT-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- LSNNMFCWUKXFEE-UHFFFAOYSA-N Sulfurous acid Chemical compound OS(O)=O LSNNMFCWUKXFEE-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- 230000008901 benefit Effects 0.000 description 2
- 238000005422 blasting Methods 0.000 description 2
- 238000007664 blowing Methods 0.000 description 2
- 150000001674 calcium compounds Chemical class 0.000 description 2
- 239000000428 dust Substances 0.000 description 2
- 239000011737 fluorine Substances 0.000 description 2
- 229910052731 fluorine Inorganic materials 0.000 description 2
- 238000005259 measurement Methods 0.000 description 2
- 238000011056 performance test Methods 0.000 description 2
- 239000012265 solid product Substances 0.000 description 2
- FYYHWMGAXLPEAU-UHFFFAOYSA-N Magnesium Chemical compound [Mg] FYYHWMGAXLPEAU-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 238000005299 abrasion Methods 0.000 description 1
- 239000006096 absorbing agent Substances 0.000 description 1
- 238000003916 acid precipitation Methods 0.000 description 1
- 238000003915 air pollution Methods 0.000 description 1
- -1 calcium carbonate Chemical class 0.000 description 1
- 150000001875 compounds Chemical class 0.000 description 1
- 238000009833 condensation Methods 0.000 description 1
- 230000005494 condensation Effects 0.000 description 1
- 230000002596 correlated effect Effects 0.000 description 1
- 230000018044 dehydration Effects 0.000 description 1
- 238000006297 dehydration reaction Methods 0.000 description 1
- 238000011161 development Methods 0.000 description 1
- 239000010459 dolomite Substances 0.000 description 1
- 229910000514 dolomite Inorganic materials 0.000 description 1
- 230000000694 effects Effects 0.000 description 1
- 230000007613 environmental effect Effects 0.000 description 1
- 238000005243 fluidization Methods 0.000 description 1
- 150000002222 fluorine compounds Chemical class 0.000 description 1
- 239000002803 fossil fuel Substances 0.000 description 1
- 239000012535 impurity Substances 0.000 description 1
- 239000011777 magnesium Substances 0.000 description 1
- 229910052749 magnesium Inorganic materials 0.000 description 1
- ZLNQQNXFFQJAID-UHFFFAOYSA-L magnesium carbonate Chemical compound [Mg+2].[O-]C([O-])=O ZLNQQNXFFQJAID-UHFFFAOYSA-L 0.000 description 1
- 229910000021 magnesium carbonate Inorganic materials 0.000 description 1
- 239000001095 magnesium carbonate Substances 0.000 description 1
- 150000002681 magnesium compounds Chemical class 0.000 description 1
- 239000003595 mist Substances 0.000 description 1
- 239000000047 product Substances 0.000 description 1
- 238000004064 recycling Methods 0.000 description 1
- 230000000717 retained effect Effects 0.000 description 1
- 239000011435 rock Substances 0.000 description 1
- 238000000926 separation method Methods 0.000 description 1
- 239000010802 sludge Substances 0.000 description 1
- 150000003388 sodium compounds Chemical class 0.000 description 1
- 239000000126 substance Substances 0.000 description 1
- 239000011573 trace mineral Substances 0.000 description 1
- 235000013619 trace mineral Nutrition 0.000 description 1
Classifications
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
- B01D—SEPARATION
- B01D53/00—Separation of gases or vapours; Recovering vapours of volatile solvents from gases; Chemical or biological purification of waste gases, e.g. engine exhaust gases, smoke, fumes, flue gases, aerosols
- B01D53/34—Chemical or biological purification of waste gases
- B01D53/346—Controlling the process
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
- B01D—SEPARATION
- B01D53/00—Separation of gases or vapours; Recovering vapours of volatile solvents from gases; Chemical or biological purification of waste gases, e.g. engine exhaust gases, smoke, fumes, flue gases, aerosols
- B01D53/30—Controlling by gas-analysis apparatus
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
- B01D—SEPARATION
- B01D53/00—Separation of gases or vapours; Recovering vapours of volatile solvents from gases; Chemical or biological purification of waste gases, e.g. engine exhaust gases, smoke, fumes, flue gases, aerosols
- B01D53/34—Chemical or biological purification of waste gases
- B01D53/46—Removing components of defined structure
- B01D53/48—Sulfur compounds
- B01D53/50—Sulfur oxides
- B01D53/501—Sulfur oxides by treating the gases with a solution or a suspension of an alkali or earth-alkali or ammonium compound
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
- B01D—SEPARATION
- B01D53/00—Separation of gases or vapours; Recovering vapours of volatile solvents from gases; Chemical or biological purification of waste gases, e.g. engine exhaust gases, smoke, fumes, flue gases, aerosols
- B01D53/34—Chemical or biological purification of waste gases
- B01D53/46—Removing components of defined structure
- B01D53/48—Sulfur compounds
- B01D53/50—Sulfur oxides
- B01D53/501—Sulfur oxides by treating the gases with a solution or a suspension of an alkali or earth-alkali or ammonium compound
- B01D53/504—Sulfur oxides by treating the gases with a solution or a suspension of an alkali or earth-alkali or ammonium compound characterised by a specific device
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
- B01D—SEPARATION
- B01D53/00—Separation of gases or vapours; Recovering vapours of volatile solvents from gases; Chemical or biological purification of waste gases, e.g. engine exhaust gases, smoke, fumes, flue gases, aerosols
- B01D53/34—Chemical or biological purification of waste gases
- B01D53/74—General processes for purification of waste gases; Apparatus or devices specially adapted therefor
- B01D53/77—Liquid phase processes
- B01D53/78—Liquid phase processes with gas-liquid contact
Landscapes
- Chemical & Material Sciences (AREA)
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Analytical Chemistry (AREA)
- Environmental & Geological Engineering (AREA)
- General Chemical & Material Sciences (AREA)
- Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
- Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
- Health & Medical Sciences (AREA)
- Biomedical Technology (AREA)
- Treating Waste Gases (AREA)
Description
Odsiřovací zařízení kouřových plynů mokrého typu a způsďb používání tuhého odsiřovacího činidla
Oblast techniky
Tento vynález se týká odsiřovacího zařízení plynů mokrého typu a jeho způsobu, přesněji, odsiřovacího zařízení kouřových plynů mokrého typu (technologie) a způsobu používání tuhého odsiřovacího činidla pro úsporné odstraňování kysličníků síry z kouřových plynů vyfukovaných ze spalovacího zařízení jako jsou například kotle, vyšší výkon odsiřování, menší oděr pumpy pro cirkulaci absorpční tekutiny a trysky pro její rozprašování, nižší pokles odsiřovacího výkonu v důsledku komponent aluminia a fluoru v absorpční tekutině, menší energii na mletí tuhých odsiřovacích činidel jako je například vápenec a vynikající řiditelnost změny množství výfukového plynu nebo koncentrace S02 v něm.
Dosavadní stav techniky
Kysličníky síry generované jako výsledek spalování fosilních paliv v elektrárnách atd., obzvláště kysličník siřičitý (zde dále jen jako S02), jsou jedním z hlavních původců vytváření globálních problémů vnějšího prostředí jako je například znečištění vzduchu, kyselý déšt a podobně. Tudíž, práce týkající se způsobů odsiřování kouřových plynů k odstraňování S02 a vývoj odsiřovacích zařízení spalin jsou stále důležitými otázkami.
Byly navrženy různé postupy způsobů odsiřování kouřových plynů, ač mokrá technologie je hlavním postupem. Proces mokrého typu obsahuje sodíkové, vápníkové a hořčíkové způsoby používání sloučenin sodíku, vápníku a hořčíku jako absorbentu. Sodíkový způsob výše je vynikající v reaktivitě mezi absorbentem a S02, ale použité sodíkové sloučeniny jsou velmi drahé. Proto je vápníkový způsob, užívající poměrně levnějších vápníkových sloučenin jako je uhličitan vápenatý, nej šířeji používán jako systém odsiřování kouřových plynů velkých kotlů v elektrárnách.
Odsiřovací způsob užívající těchto sloučenin vápníku jako absorpční tekutiny je celkově klasifikován do systémů sprchování, smáčených stěn a bublinkových, v závislosti na způsobu plyno-tekutinového kontaktu. Ačkoli má každý systém nezávisle vynikající charakteristické rysy, systém sprchování je značně populární a spolehlivý a tak ve světě nejvíce rozšířen. Systém odsiřování tradičním sprchováním dříve obsahoval tři věže, t.j., chladící věž na chlazení a odstraňování prachu z výfukového plynu, odsiřovací věž pro rozstřikování absorpční tekutiny ve výfukovém plynu k reakci s S02 a oxidační věž k oxidaci siřičitanu vápenatého vytvářeného v odsiřovací věži. Nedávno byl vyvinut monověžový odsiřovací systém (způsob oxidace v nádrži), v němž má odsiřovací věž chladicí a oxidační funkce a stává se nyní nejpopulárnějším způsobem jako systém sprchování.
Obr. 27 uvádí příklad monověžového odsiřovacího zařízení tradičního sprchování. Obecně tento monověžový odsiřovací systém zahrnuje těleso věže 1, vstupní kanál 2, výstupní kanál 3_, sprchovací trysku 4, pumpy absorpční tekutiny 5, cirkulační nádrž 6, míchací zařízení 7, dmýchadlo vzduchu 8, eliminátor vlhkosti 9, trubky odvodňování absorpční tekutiny 10, trubku odvodňování sádrovce 11, trubku dodávání vápence 12, odstředivku 13., měřiče pH a podobně. Několik množství trysek 4 je uspořádáno v horizontálním směru a několik jejich plošin ve vertikálním směru. Míchací zařízení připojeny k cirkulační odsiřovací věže, kde eliminátor vlhkosti 9 a dmýchadlo vzduchu 8 jsou nádrži 6 umístěné na dolní části je -absorpční tekutina, zatímco je uspořádán v nejhornější části odsiřovací věže ve výstupním kanálu 3.
Výfukový plyn A odsávaný z kotle je zaváděn do tělesa odsiřovací věže 1 z kanálu vstupu 2 a odsáván kanálem výstupu 3.. Během tohoto procesu je absorpční tekutina pumpována do odsiřovací věže pumpami absorpční tekutiny 5 trubkami odvodňování absorpční tekutiny 10 a je tam rozstřikována z plurality trysek 4 k realizaci kontaktu plyn-tekutina absorpční tekutiny a výfukového plynu A. Na základě rozstřikování je SO2 selektivně absorbován absorpční tekutinou z výfukového plynu A k vytvoření siřičitanu vápenatého. Absorpční tekutina obsahující takto vytvořený siřičitan vápenatý je umístěna v cirkulační nádrži 6, kde je pomocí míchání míchacím zařízením 7 siřičitan vápenatý v absorpčních tekutinách oxidován vzduchovým dmýchadlem 8 k vytváření činidlo jako vápenec D je přidáváno do absorpční tekutiny v cirkulační nádrži 6 trubkou dodávající vápenec 12.. Část absorpční tekutiny v cirkulační nádrži 6, kde koexistuje vápenec D a sádrovec C, je znova pumpována pumpami absorpční vzduchem B dodávaným sádrovce C. Odsiřovací tekutiny 5 do rozstřikovací trysky 4 skrze odvodňovací trubky absorpční tekutiny 10, zatímco její další část je pumpována do dehydrátoru 13 trubkou odvodňování sádrovce 11 ke sběru sádrovce C po dehydrataci. Menší kapky absorpční tekutiny rozstřikované a rozprašované tryskou 4 jsou strhávány výfukovým plynem A a sbírány eliminátorem vlhkosti 9, umístěným na horní části odsiřovací věže.
Předchozí stav techniky, uvedený na Obr. 27, má však následující problémy:
(1) Absorpční tekutina obsahuje nejen uhličitan vápenatý (vápenec), jenž pohlcuje S02, ale i značné množství sádrovce, nepřispívajícího vůbec k dané absorpci. Když se poměr vápence v absorpční tekutině zvýší, aby se zvýšil výkon odsiřování, pak se sníží kvalita sádrovce na neužitečnou úroveň.
(2) Na mletí vápence se spotřebuje značná energie.
(3) Když aluminiové a fluorové sloučeniny koexistují v absorpční tekutině, na površích vápencových částic se tvoří neaktivní sloučeniny s obsahem aluminia a fluoru, což snižuje výkon odsiřování.
Podle toho odsiřovací zařízení vyřešily tradiční je cílem tohoto vynálezu zajistit kouřových plynů a jeho způsob, aby se výše popsané problémy a hospodárně docílilo vyššího výkonu odsiřování.
Dalším cílem tohoto vynálezu je zajistit odsiřovací zařízení kouřových plynů a jeho způsob, schopný zvýšeného výkonu, bez snížení kvality sádrovce generovaného v tomto procesu.
Ještě dalším cílem tohoto vynálezu je zajistit odsiřovací zařízení kouřových plynů a jeho způsob, s vyšším výkonem odsiřování, umožňujícím snížit náklady na energii mletí vápence.
Dalším cílem tohoto vynálezu je zajistit odsiřovací zařízení kouřových plynů a jeho způsob, s vyšším výkonem odsiřování, umožňující snadnou separaci vápence obsaženého v absorpční tekutině a z ní generovaného sádrovce.
Ještě dalším cílem tohoto vynálezu je zajistit odsiřovací zařízení kouřových plynů a jeho způsob schopný udržovat vyšší výkon odsiřování bez ohledu na změnu v zatížení (nákladu) spalovacího zařízení jako je například kotel atd., či v koncentraci oxidů síry v kouřovém plynu.
Ostatní cíle tohoto vynálezu budou popisovány v následujících příkladech.
Podstata vynálezu
Tento vynález zahrnuje následující způsob a zařízení: způsob odsiřování kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla, v němž je výfukový plyn odsávaný z nějakého spalovacího zařízení jako je například kotel, kontaktován absorpční tekutinou, tuhé odsiřovací činidlo je selektivně ponecháno v neutralizující zóně k neutralizování absorpční tekutiny obsahující oxid síry takto absorbovaný z výfukového plynu, produkty reakce vzniklé z oxidu síry a absorpční tekutina obsahující jako hlavní složku vodu, jsou selektivně odvodňovány a absorpční tekutina takto odvodněná z neutralizující zóny je dále kontaktována s výfukovým plynem k absorpci tam obsaženého oxidu síry, vyznačující se tím, že více než jedna položka jsou vybrány pro detekci z náplně kotle, obsah síry v palivu páleném v kotli, míra toku výfukového plynu, koncentrace vstupní S02 v odsiřovacím zařízení, koncentrace výstupní S02 v odsiřovacím zařízení anebo hodnota pH absorpční tekutiny v neutralizující zóně nebo ztráta tlaku v neutralizující zóně, točivý moment míchacího zařízení, tuhá koncentrace absorpční tekutiny, specifická váha absorpční tekutiny a viskozita absorpční tekutiny k regulování více než jedné položky zvolené z průtoku absorpční tekutiny cirkulované ke kontaktu s výfukovým plynem, množství tuhého odsiřovacího činidla k dodávání do absorpční tekutiny, průměr částic tuhého odsiřovacího činidla a rychlost míchání tuhého odsiřovacího činidla v neutralizující zóně, čímž se řídí, aby se výstupní koncentrace S02 odsiřovacího zařízení pohybovala v rozmezí předem určené, nastavené hodnoty, a zařízení na odsiřování kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla, obsahující neutralizující zónu, v níž je výfukový plyn odsávaný z nějakého spalovacího zařízení jako je například kotel, kontaktován absorpční tekutinou, tuhé odsiřovací činidlo je absorpční tekutiny s výfukovým plynem, pak selektivně . ponecháno v neutralizující zóně k neutralizování absorpční tekutiny obsahující oxid síry takto absorbovaný z výfukového plynu a produkty reakce vzniklé z oxidu síry a absorpční tekutiny obsahující jako hlavní složku vodu jsou selektivně odvodňovány a průchod cirkulace absorpční tekutiny pro další kontaktování odvodněné z neutralizující zóny jenž obsahuje detekční prostředky k zachycování více než jedné položky zvolené z náplně kotle, obsah síry v palivu páleném v kotli, míra toku výfukového plynu, koncentrace vstupní S02 v odsiřovacím zařízení, koncentrace výstupní S02 v odsiřovacím zařízení anebo hodnota pH absorpční tekutiny v neutralizující zóně nebo ztráta tlaku v neutralizující zóně, točivý moment míchacího zařízení, tuhá koncentrace absorpční tekutiny, specifická váha absorpční tekutiny a viskozita absorpční tekutiny, regulační prostředky zvolené k regulování více než jednoho prostředku regulace průtoku absorpční tekutiny cirkulované do kontaktu s výfukovým plynem, množství tuhého odsiřovacího činidla dodávaného do absorpční tekutiny, průměru částic tuhého odsiřovacího činidla a rychlost míchání tuhého odsiřovacího činidla v neutralizující zóně podle zachycené hodnoty řečených detekčních prostředků a řídící prostředky k řízení výstupní koncentrace S02 z odsiřovacího zařízení, aby se pohybovala v rozmezí předem určené, nastavené hodnoty podle provozu těchto regulačních prostředků.
Míchací zařízení vápencové vrstvy zde užité k regulaci míchací rychlosti tuhého odsiřovacího činidla v neutralizační ,zóně obsahuje míchací zařízení opatřené míchacími lopatkami nebo hrábly v neutralizující zóně, vybaveni k otáčení neutralizující zóny samotné a podobně.
Tuhé odsiřovací činidlo užité v tomto vynálezu má přednostně střední průměr hmotnosti částic (dále jen průměr částice) více než 0,5 mm. Částice s průměrem menším než 0,5 mm by činily nesnadným oddělovat odsiřovací činidlo od
Ί produktů reakce oxidace jako je sádrovec a vedlo by k redukci velikosti částic tuhého odsiřovacího činidla jako vápenec během transportního procesu po jeho mletí do má tuhé odsiřovací než 1,0 mm. Částice ke snížení reaktivity odsiřovacího zařízení. Přednostněji činidlo střední průměr částice větší s průměrem více než 10 mm by vedly k neutralizaci absorpční tekutiny, jež absorbovala SO2 ve výfukovém plynu a navíc, opotřebu potrubí vedoucího odsiřovací činidlo, připojeného k neutralizační zóně zařízení na odsiřování kouřových plynů. Podle toho má tuhé odsiřovací činidlo použité v tomto vynálezu žádoucí průměr částice od 0,5 mm do 10 mm. Avšak, tuhé odsiřovací činidlo může v tomto vynálezu obsahovat částice menší než 0,5 mm, protože tento žádoucí průměr částic stanovený výše je druhem standardu, který není tak striktně dodržován.
V tomto vynálezu je žádoucí dodávat pevné odsiřovací činidlo do neutralizující zóny vzducho-dopravním způsobem ve formě kalu anebo sušeném stavu. Množství tuhého odsiřovacího činidla k dodání do neutralizující zóny je řízeno dávkovačem fixního množství nebo vypínáním/zapínáním mleče tuhého odsiřovacího činidla, zatímco velikost částic tuhého odsiřovacího činidla je řízena měněním rychlosti mleče apod.
Vápenec je typickým příkladem tuhého odsiřovacího činidla užitého v tomto vynálezu. Tak zvaný vápenec zde užitý znamená sedimentární horninu, obsahující uhličitan vápenatý jako hlavní složku a dále ty, jež obsahují v tomto vynálezu rovněž uhličitan hořečnatý. Dle toho, dolomit obsahující CaCOg a MgCO3 jako hlavní komponenty, patří rovněž k tomuto vápenci. Ač vápenec obsahuje nečistoty, jež postihují odsiřovací výkon, je žádoucí aby CaCO3 mající vyšší byl na tuhém povrchu exponován pomocí jejich Avšak, protože tuhé odsiřovací činidlo jemnější velikosti částic je snadno obsahem pevných produktů jako sádrovec, tyto jemnější částice by měly být dříve odděleny a odstraněny, i když mají vyšší reaktivitu. Na druhé straně, příliš velké částice by poškozovaly zónu dodávání tuhého reaktivitu (ode)mletí odsiřovacího činidla, tedy je žádoucí aby byla dodávací zóna opatřena nějakým filtrem nebo cyklonem ke třídění tuhého odsiřovacího činidla.
Podle tohoto vynálezu je S02 ve výfukovém plynu pohlcována absorpční tekutinou (hlavní složka: voda) ke generaci H2SO3 v odsiřovací věži, a absorpční tekutina, jež pohltila S02 je oxidována vzduchem na H2SO4 (ředěná kyselina sírová). H2SO4 je neutralizována tuhým odsiřovacím činidlem (v tomto případě vápencem a v představení CaCO3, t.j. svého hlavního komponentu ve vzorci reakce) na tuhý produkt (zde CaSO4.2H2O: sádrovec). Nejvýznačnějším rysem tohoto vynálezu je používání vápence jako odsiřovacího činidla, vápence majícího průměr částic větší než má sádrovec generovaný, když je neutralizována absorpční tekutina s vysokým pH, obsahující H2SO4·
Následujícně jsou popsány základní reakce, probíhající v odsiřovacím zařízení kouřových plynů dle tohoto vynálezu. Následující vzorce reakcí (1) až (3) jsou uvedeny jako typické reakce pro lepší pochopení tohoto vynálezu a uvažuje se, že veškeré reakce, k nimž dochází v tomto odsiřovacím zařízení kouřových plynů, ne vždy odpovídají vzorcům (1) až (3).
| (Reakce absorpce) | h2° + | S02 — ^2^θ3 | (1) |
| (Reakce oxidace) | h2so3 | + 1/2 O2 = H2SO4 | (2) |
| (Reakce neutralizace) | H2S°4 | + caco3 + h2o | |
| CaSO^ · 2H2O C02 | (3) | ||
| Absorpční tekutina obsahuj ící | H2SO4 (ředěná kyselina |
sírová) proudí při fluidizaci vápence zónou, v níž je absorpční tekutina neutralizována pomocí vápence v odsiřovacím zařízení tohoto vynálezu ke generaci výše uvedené reakce neutralizace tak, že pH absorpční tekutiny je zvýšeno. Vápenec je znova dodáván do neutralizující zóny stanovené výše a to tolik jako množství vápence spotřebované danou reakcí. Avšak, je-li hodnota pH určena po neutralizaci k řízení množství vápence k dodávce, protože měření jeho množství v neutralizační zóně je nepraktické, zadržené váhou absorpční změněno. Navíc, množství vápence je příliš zvýšeno k volnému proudění tekutiny, když se průměr částic vápence změní, čímž se způsobí potíže v řízení množství dodávaného vápence.
Na druhé straně je možné správně změřit množství vápence měřením nejen pH v absorpční tekutině, ale i ztrátu tlaku ve vrstvě vápence, točivý moment míchacího zařízení, koncentrace tuhých těles v absorpční tekutině, specifická váha absorpční tekutiny, viskozita absorpční tekutiny atd. Ztráta tlaku proudící vápencové vrstvy je proporcionální ke zvýšení množství vápence a je rovněž ovlivněna specifickou tekutiny, i když množství vápence není je zde korelace mezi specifickou vahou absorpční tekutiny a viskozitou absorpční tekutiny nebo koncentrací tuhých těles (v podstatě částic sádrovce) v ní. Obecně je ztráta tlaku (δΡ) tekoucí vrstvy vyjádřena následujícím vzorcem.
δΡ = (specifická váha vápence - specifická váha absorpční tekutiny) x (výška vrstvy vápence) x (1 - číslo pórovitosti).
Číslo pórovitosti ve výše uvedeném vzorci je hodnota na základě fluidizujíčího stavu, avšak součin (výška vrstvy vápence) x (1 - číslo pórovitosti) je ekvivalentní za stacionárního a fluidizovaného stavu, takže výška vrstvy vápence ve stacionárním stavu může být určena vzorcem výše. T.j., zatímco je specifická váha vápence známa (asi 2,7) a číslo pórovitosti za stacionárního stavu je 0,4, ačkoli to závisí na tvaru částice, výška vrstvy vápence se získá z určení ztráty tlaku δΡ a specifické váhy absorpční tekutiny. Dále, poněvadž specifická váha absorpční tekutiny koreluje s koncentrací částic (v tomto případě v podstatě koncentrace částic sádrovce) nebo viskozitou absorpční tekutiny, namísto specifické váhy může být určena tato koncentrace anebo viskozita.
Obr. 5 uvádí příklad korelace mezi výškou vrstvy vápence a ztrátou tlaku, jež jsou proporcionální jedna k druhé v případě, kdy je tuhá koncentrace absorpční tekutiny konstantní. Takto může být odhadnuta výška vrstvy vápence pomocí dříve získané korelace mezi výškou vápence a ztrátou tlaku, když se tuhá kondenzace (specifická váha) absorpční tekutiny mění tak, aby se snadno řídila koncentrace S02 na výstupu podle množství výfukového plynu anebo změny koncentrace S02 ve výfukovém plynu pomocí regulování množství dodávky a/nebo velikosti částic vápence.
Přehled obrázků na výkrese
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
- schematický pohled na monověž odsiřovacího zařízení kouřových plynů mokrého typu podle prvního příkladu tohoto vynálezu.
- zvětšený pohled na neutralizující zónu na Obr. 1.
- pohled řezem na neutralizující zónu, učiněným podél linie A-A na Obr. 2.
- pohled řezem na modifikovaný příklad neutralizující zóny, učiněným podél linie A-A na Obr. 2.
- graf znázorňující vztah mezi výškou vrstvy vápence a ztrátou tlaku podle tohoto vynálezu.
- technologické schéma řízení odsiřovacího zařízení podle prvního příkladu zobrazeného na Obr. 1.
- znázorňuje výsledek řízení podle prvního příkladu.
- graf znázorňující vztah mezi stavem vstupu plynu a předem určenou, stanovenou hodnotou výšky vrstvy vápence H, získanou z míry odsíření.
- graf znázorňující změnu míry odsíření v čase v prvním příkladu (pevná čára (a)), druhém příkladě (přerušovaná čára (b)) a srovnávací příklad 1 čára tečka/čárka (c)).
- schematický pohled na monověž odsiřovacího zařízení kouřových plynů mokrého typu podle druhého příkladu tohoto vynálezu.
Obr. 11 - zvětšený pohled na neutralizující zařízení Obr. 10. Obr. 12 - postupový diagram řízení monověžového odsiřovacího zařízení mokrého typu podle druhého příkladu jak zobrazeno na Obr. 10.
Obr. 13 - postupový diagram řízení monověžového odsiřovacího zařízení mokrého typu užitého ve srovnávacím příkladě 1.
Obr. 14 - postupový diagram řízení monověžového odsiřovacího zařízení mokrého typu užitého ve třetím příkladě tohoto vynálezu.
Obr. 15 - postupový diagram řízení monověžového odsiřovacího zařízení mokrého typu užitého ve srovnávacím příkladě 2.
Obr. 16 - graf znázorňující vztah mezi koncentrací vstupu S02 a poměrem tekutina-plyn (L/G) v případech třetího příkladu (pevná čára (a)) a srovnávacího příkladu 3 (přerušovaná čára (b)).
Obr. 17 - graf znázorňující vztah mezi L/G a mírou odsiřování v případech třetího příkladu (pevná čára (a)) a srovnávacího příkladu 3 (přerušovaná čára (b)).
Obr. 18 - graf znázorňující vztah mezi L/G a koncentrací vstupu S02 k získání odsiřovací míry 90% v případech čtvrtého příkladu (pevná čára (a)) a srovnávacího příkladu 4 (přerušovaná čára (b)).
Obr. 19 - schematický pohled na monověž odsiřovacího zařízení kouřových plynů mokrého typu podle pátého příkladu tohoto vynálezu.
Obr. 20 - schematický pohled na neutralizující zařízení podle šestého a sedmého příkladu tohoto vynálezu.
Obr. 21 - graf znázorňující výsledek řízení výstupu S02 měněním pouze L/G v případech šestého příkladu (pevná čára (a)) a pátého příkladu (přerušovaná čára (b)).
Obr. 22 - graf znázorňující změnu koncentrace výstupu S02 podle sedmého příkladu tohoto vynálezu.
Obr. 23 - schematický pohled na sušárnu mokrého procesu užitou jako neutralizující zařízení podle osmého příkladu tohoto vynálezu.
Obr. 24 - schematický pohled na hráblo uspořádané pod cirkulační nádrží užitou jako neutralizující zařízení podle devátého příkladu tohoto vynálezu.
Obr. 25 - schematický pohled na horizontální (či křížovou) monověž odsiřovacího zařízení kouřových plynů mokrého typu podle desátého příkladu tohoto vynálezu.
Obr. 26 - schematický pohled na monověž odsiřovacího zařízení kouřových plynů mokrého typu opatřeného vnější oxidační věží podle jedenáctého příkladu vynálezu.
Obr. 27 - schematický pohled na tradiční monověžové odsiřovací zařízení kouřových plynů mokrého typu.
Tento vynález bude dále v tomto materiálu podrobně popsán pomocí upřednostňovaných příkladů, ale není zamýšleno těmito příklady ho omezovat.
Příklady provedení vynálezu
První příklad:
Na Obr. 1 až 3 je monověž odsiřovacího zařízení kouřových plynů mokrého typu podle prvního příkladu tohoto vynálezu. Monověžový odsiřovací systém kouřových plynů mokrého typu zahrnuje těleso odsiřovací věže 1, vstupní kanál 2, výstupní kanál 3, sprchovací trysku 4, pumpy absorpční tekutiny 5, cirkulační nádrž 6, míchací zařízení 7, dmýchadlo vzduchu 8, eliminátor vlhkosti 9, potrubí dodávání vápence 12., ventil otevření/zavření 31 pro dodávací potrubí 12 a podobně, a dále obsahuje měřiče pH 31 pro měření hodnoty pH obíhající absorpční tekutiny, měřiče tlaku 22 pro měření ztráty tlaku fluidizující vrstvy vápence 19, hydrometr specifické váhy 23 k měření specifické váhy absorpční tekutiny, ventily otevření/zavření 24 zajištěné ve spojení mezi postranním potrubím 16 a rozptylujícími (dispersními) trubkami 17 k dovolení absorpční tekutině aby proudila jen do specifikovaných dispersních trubek 17 a přepážky 25 k oddělování vápence v neutralizující zóně do plurality dílů. Navíc, měřič toku plynu 27 zajištěný v kanálu vstupu 2 odsiřovací věže a měřiče koncentrace S02 28 zajištěné v kanálu jejího vstupu 2 a výstupu 2 a měřič tlaku 22 a hydrometr specifické váhy 23, popsané výše, dodávají signály řídící jednotce 30, jež předává signály do ventilu otevření-zavření 31 potrubí dodávajícího vápenec 12, pumpám absorpční tekutiny 5, ventilům otevření-zavření 24 dispersních trubek 17 a podobně k řízení téhož.
Výfukový plyn A odsávaný z kotle je zaváděn do tělesa odsiřovací věže 1 z kanálu vstupu 2 a odsáván kanálem výstupu 2· Během tohoto procesu je absorpční tekutina pumpovaná pumpami absorpční tekutiny 5 rozstřikována v odsiřovací věži skrze pluralitu trysek 4 k provádění kontaktu plyn-tekutina absorpční tekutiny a výfukového plynu A. V této době kapky absorpční tekutiny selektivně absorbují S02 z výfukového plynu A a tvoří kyselinu siřičitou. Kapky absorpční tekutiny obsahující kyselinu siřičitou takto kapou na patro sbírání tekutiny 14, uspořádané na cirkulační nádrži 6. Absorpční tekutina kapající na sběrné patro 14 je sbírána a vedena na dno cirkulační nádrže 6 skrze zaváděcí potrubí 15. Na své cestě je kyselina siřičitá v absorpční tekutině oxidována na kyselinu sírovou oxidací vzduchu B, foukaného ze vzduchového dmýchadla 8. Pluralita dispersních trubek 17 k umožnění absorpční tekutině pohybovat se homogenně směrem nahoru, je připojena k dolní části zaváděcího potrubí 15 pomocí postranního potrubí 16.
Každá dispersní trubka 17 má mnohost rozptylovacích děr 18, jimiž jsou absorpční tekutina a vzduch homogenně a prudce tryskány ven k vytváření jejich proudění směrem nahoru. Kyselina sírová a vápenec reagují a vytváří sádrovec ve vrstvě vápence 19 ve fluidizující vrstvě vápence 19, ale částice sádrovce a voda samotná jsou odváděny z cirkulační nádrže 6. vývodem absorpční tekutiny 20 v její horní části pomocí stoupajícího toku absorpční tekutiny a vápenec volitelně zůstává v cirkulační nádrži 6, protože částice sádrovce jsou menší, než částice vápence.
Obr. 2 a 3 zobrazují podrobné sestavení části cirkulační nádrže 6, kde je vrstva vápence 19, v nichž Obr. 2 je boční, zatímco Obr. 3 příčný pohled učiněný podél linie A-A na Obr. 2. Postranní potrubí 16 je připojeno k boční ploše spodku zaváděcího potrubí 15 podle tohoto vynálezu a pluralita rozptylovacích trubek 17 je uspořádána, aby stejnoměrně pokrývala celou spodní rovinu cirkulační nádrže 6 z postranního potrubí 16. Přepážky 25 oddělují dispersní trubky 17 jednu od druhé a částice vápence v neutralizující zóně absorpční tekutiny do plurality dílů. Navíc, absorpční tekutina je nezávisle dodávána do každého dílu pomocí otevíracího/zavíracího ventilu 24, každý zajištěný ve spojení mezi každou dispersní trubkou 17 a každým dílem neutralizující zóny a postranního potrubí 16 tak, že rychlost tryskání absorpční tekutiny z dispersních otvorů 18 může být udržována nad danou úrovní, i když je obíhající množství absorpční tekutiny zmenšeno. Dále, ztráta tlaku ve vrstvě fluidizujícího vápence 19 v každém díle a specifická váha absorpční tekutiny jsou měřeny každým měřičem tlaku 22 a měřičem specifické váhy 23 respektive.. Ač je znázorněn jen jeden měřič tlaku 22, jsou opatřeny v každém díle.
Jak je popsáno výše, absorpční tekutina takto neutralizovaná v neutralizující zóně k obnovení určité hodnoty pH, je znova vedena do rozprašujících trysek 4 z výstupu 20, umístěného v horní části cirkulační nádrže 6 skrze odvodňovací trubky 10 k absorbování S02 ve výfukovém plynu A jak zobrazuje Obr. 1. Část absorpční tekutiny je vedena k měřičům pH 21 k měření hodnoty pH absorpční tekutiny po neutralizaci. Dále, část absorpční tekutiny je vedena do dehydrátoru 13 ke sběru sádrovce C. Vápenec D rozemletý mlečem, nezobrazen, do částic každá s daným průměrem, je dodáván do cirkulační nádrže 6 skrze dodávací potrubí vápence 12.
V případě, kdy cirkulační nádrž 6 má válcovitý tvar, zaváděcí potrubí 15, postranní potrubí 16, dispersní trubky 17 a dispersní otvory 18 zajištěné v dispersních trubkách 17, mohou být též uspořádány jak zobrazuje Obr. 4 v příčném řezu podél linie A-A na Obr. 2. Navíc, ventily otevření/ zavření 24 jsou zajištěny ve spojeních mezi postranním potrubím 16 a dispersními trubkami 17, jak je zobrazeno na Obr. 1 a 2, ač na Obr. 4 nejsou znázorněny.
Tento příklad má vynikající rys v tom, že vytváření stoupajícího toku absorpční tekutiny ve vrstvě vápence 19 v neutralizující zóně uvnitř cirkulační nádrže 6 eliminuje potřebu vybavení jako je míchací zařízení pro míšení vápence a jeho montážní jednotku a potřebu jejího pohonu.
Obr. 6 zobrazuje postupové schéma řízení odsiřovacího zařízení podle tohoto příkladu.
Spotřebované množství vápence (množství sádrovce generovaného z něho) může být získáno z míry toku plynu v kanálu vstupu 2, koncentrace S02 v kanálu vstupu 2a ta v kanálu výstupu 2 v odsiřovací věži. Vlastní množství dodávky vápence je regulováno tak, aby vlastní měření spotřeby vápence odpovídala příslušným výpočtům. Na druhé straně, nezbytný poměr tekutina-plyn (L/G: poměr výfukového plynu a absorpční tekutiny kontaktující výfukový plyn) a počet dílů dodávání absorpční tekutiny mezi množstvím dílů oddělených jeden od druhého příčkami 25 v souladu s dodávaným množstvím (obíhající množství) absorpční tekutiny, může být získáno z koncentrací S02 v kanálu vstupu 2 odsiřovací věže, předem určené a nastavené hodnoty míry odsíření a hodnoty pH absorpční tekutiny po neutralizaci tak, aby se reguloval počet dílů dodávajících absorpční tekutinu tak, aby se L/G rovnal vypočtené hodnotě.
Na základě toho, je počet dílů, do nichž je dodávána absorpční tekutina je regulován otevíráním otevíracích/ zavíracích ventilů 24 konkrétních dílů k použití z množství dílů v neutralizující zóně, vytvořených příčkami 25 pro tryskání ven absorpční tekutiny z dispersních otvorů 18 dispersních trubek 17, jež odpovídají příslušným otevřeným otevíracím/zavíracím ventilům 24.
Obr. 7 zobrazuje vztah mezi L/G a koncentrací vstupu SO2, v němž čím jsou větší nastavené hodnoty míry odsiřování a koncentrace S02 v kanálu vstupu 2 odsiřovací věže, anebo nižší hodnota pH absorpční tekutiny po neutralizaci, tím větším bude nezbytný L/G. Avšak, vztah mezi nezbytným L/G a těmito faktory je rovněž postihován sestavením odsiřovací věže nebo stopovými prvky obsaženými ve výfukovém plynu tak, že vztah zobrazený na Obr. 7, by měl být získán předem. L/G v odsiřovací věži je hlavně řízen regulováním výkonu pump absorpční tekutiny 5, např. řízením jejich počtu v provozu.
Když se L/G změní, ventily otevření/zavření 24 jsou řízeny k udržování rychlosti tryskání absorpční tekutiny z dispersních otvorů 18 v rámci daného rozpětí. Když je tato rychlost absorpční tekutiny z těchto otvorů 18 příliš velká, vápenec D odtéká z neutralizující zóny pryč spolu sádrovce C, takže se
Na druhé straně, když stav vápence se stane špatným, takže dojde k omezení neutralizační rychlosti (míra odsiřování (n)).
Jak je uvedeno výše, dokonce i když provozní podmínky jsou stanoveny, míra odsíření (n) bude někdy odlišná od dříve stanovené hodnoty. Jedním z důvodů je, že chyba (chyba v době měření míry toku plynu
S09) ve spotřebovaném množství vápence D s částicemi C zhoršuje, fluidizující kvalita sádrovce je příliš malá, měřícího a koncentrací zařízení získaná z průtoku plynu v kanálu vstupu 2 odsiřovací věže a koncentrací SO2 v kanálu jejího vstupu 2 a výstupu 3, vedou ke změně množství vápence v neutralizující zóně.
Navíc je zde možnost, že změna průměrů částic vápence D, dodávaného do cirkulační nádrže 6 potrubím dodávání vápence 12 (změna schopnosti drcení vápence samotného nebo výkon mletí mlecího zařízení) způsobí určitý rozdíl.
Aby se takový problém podle tohoto příkladu vyřešil, množství dodávky a průměr částic vápence jsou regulovány na základě rozdílu mezi stanovenými hodnotami a naměřenými hodnotami míry odsiřování a výškou vrstvy vápence H, nastavené hodnoty se získají porovnáním skutečně naměřené hodnotymíry odsíření (n) s jeho nastavenou hodnotou a výška vrstvy vápence H se počítá substitucí ztráty tlaku (δΡ) ve fluidizující vrstvě vápence 19 změřené měřičem tlaku 22 a hydrometrem specifické váhy 23 a specifické váha absorpční tekutiny do následující rovnice:
δΡ = (specifická váha vápence - specifická váha absorpční tekutiny) x výška vrstvy vápence x (1 - číslo póreznosti).
V této době mohou být průměry částic vápence D regulovány způsobem předchozí techniky jako množství vápence D dodávaného do mleče (nezobrazen), provozním stavem mleče a podobně. Výška vrstvy vápence H potřebuje být předem nastavena na základě stavu vstupního plynu a míry odsiřování. Obr. 8 zobrazuje příklad, v němž stav vstupního plynu (míra průtoku a koncentrace S02 na vstupu a výstupu odsiřovací věže) byl měněn více než dané množství, množství dodávky vápence bylo zase regulováno na základě stavu vstupního plynu.
Podle tohoto příkladu byl v zařízení podle tohoto příkladu proveden test odsíření užitím vápence s průměrnou velikostí hmoty částice 2 mm (výška vrstvy vápence H=50 cm). Avšak množství výfukového plynu bylo konstantní ve vstupu odsiřovací věže a S02 ve výfukovém plynu A bylo řízeno aby bylo 1 000 ppm a 50 ppm na vstupu a výstupu z odsiřovací věže. Výška vrstvy vápence H byla řízena, aby byla konstantně 50 cm. Pevná čára (a) na Obr. 9 představuje změnu v míře odsiřování s časem. Koncentrace S02 na'výstupu je stabilní. Navíc, výška vrstvy vápence H byla ekvivalentní v době počátku zahájení testu a poté.
Druhý příklad:
Obr. 10 zobrazuje odsiřovací zařízení podle tohoto příkladu. Test odsíření byl prováděn za použití stejného zařízení a na základě stejných podmínek jako v prvním příkladě. V tomto příkladě však bylo v zařízení zajištěno dmýchadlo vzduchu 26 a otvory dmýchadla vzduchu 29 k dmýchání vzduchu do vrstvy vápence 19, jak je na Obr. 1, aby se usnadnilo další promísení fluidizujícího vápence v něm. Obr. 11 je zvětšeným pohledem na neutralizující zónu. Podle tohoto příkladu je mísící rychlost vrstvy vápence 19 pomocí vzduchu regulována měněním množství vzduchu dodávaného do neutralizující zóny namísto regulování velikosti průměru částic vápence D. Je též možné do vrstvy vápence 19 tryskat vodu místo vzduchu.
Postupové schéma užité v tomto příkladě je ukázáno na Obr. 12. Změna v procentu míry odsiřování s časem je uvedena přerušovanou čárou (b) na Obr. 9. Podobně jako v případě příkladu, bylo dosaženo stabilního výkonu odsiřování, ačkoli výška vápence H po testu byla stejná jako před ním.
Srovnávací příklad 1
Byl proveden test odsíření užitím tradičního odsiřovacího zařízení, zobrazeného na Obr. 27. V tomto srovnávacím příkladě bylo nemožné zachytit vrstvu vápence, množství vápence k dodání bylo řízeno podle koncentrace S02 na výstupu z odsiřovací věže. Postupové schéma řízení užité v tomto srovnávacím příkladě je zobrazeno na Obr. 13. Změna procentáže odsiřování (n) s časem je zobrazena přerušovanou čarou (c) na Obr. 9. Srovnáno s příkladem 1 a 2, výkonnost odsíření se měnila značně a výška vrstvy vápence po testu byla asi 1,5 krát vyšší než před testem.
Příklad 3
Byl proveden test odsíření užitím stejného zařízení a za podmínek prvního příkladu. Množství vápence k dodání nebylo řízeno stavy vstupního plynu (průtok plynu a koncentrace S02 na vstupu a výstupu z odsiřovací věže), ale jak množství, tak průměr jeho částic, byly řízeny na základě výšky vrstvy vápence určené ztrátou tlaku (δΡ) vrstvy vápence 19 a specifické váhy absorpční tekutiny v tomto příkladě. Když byla změněna míra cirkulace absorpční tekutiny v důsledku řízení L/G, míra toku směrem nahoru absorpční tekutiny v dílech dodávajících absorpční tekutinu uvnitř neutralizující zóny byla řízena aby se nesnížila méně než 4 cm/sec pomocí ventilu otevírání/zavírání 24. Postupové schéma řízení užité v tomto příkladě je zobrazeno na Obr. 14. Podobně jako v prvním příkladě, byl dosažen stabilní výkon odsiřování (stejná křivka jako pevná čára (a) na Obr.
9), ač byla výška vrstvy vápence H po testu stejná jako před testem. Vztah mezi výkonem odsíření a L/G v tomto příkladu je zobrazen pevnou čárou (a) na Obr. 17.
Srovnávací příklad 2
Byl proveden test odsíření použitím stejného zařízení a za podmínek příkladu 3, s výjimkou, že nebyl řízen počet dílů dodávajících absorpční tekutinu v neutralizující zóně. Postupové schéma řízení použité v tomto srovnávacím příkladě je zobrazeno na Obr. 15.
Vztah mezi vstupní koncentrací S02 a L/G v případech příkladu 3 a srovnávacího příkladu 2 je zobrazen pevnou čarou (a) a přerušovanou čarou (b) na Obr. 16. Zřejmě hodnota L/G při stejné vstupní koncentraci S02 ve srovnávacím příkladě 2, kde nebyl řízen počet dílů dodávajících absorpční tekutinu uvnitř neutralizující zóny, byla vyšší než ta v příkladu 3.
Srovnávací příklad 3
Použitím odsiřovacího zařízení zobrazeného na Obr. 27 byl proveden test výkonu odsíření za stejných podmínek jako výsledek je zobrazen Ve srovnání s výsledkem (a) na stejném obrázku, v případě příkladu 3. Dosažený přerušovanou čárou (b) na Obr. 17. příkladu 3, jak ukazuje pevná čára snížení procentáže odsíření v tomto srovnatelném příkladě je více znatelné při nižším poměru L/G. Je možno předpokládat, že vápenec je fluidizován nedostatečně, když klesá L/G (t.j., když se množství tekutiny snižuje, protože totéž u plynu je konstantní).
Příklad 4
Použitím stejného odsiřovacího zařízení jako v případě prvního příkladu, byl testován výkon odsíření v rozsahu vstupní koncentrace S02 měnící se od 200 do 2 000 ppm. Vztah mezi poměrem L/G a vstupní koncentrací S02 k dosažení odsiřovacího procenta 90%, je zobrazen pevnou čarou (a) na Obr. 18.
Srovnávací příklad 4
Použitím odsiřovacího zařízení zobrazeného na Obr. 27 byl proveden test výkonu odsíření za stejných podmínek jako v případě příkladu 4. Ve srovnání s příkladem 3, poměr L/G se nesnižuje snadno, když se snižuje koncentrace vstupní SO2 Je možno předpokládat, že vápenec je fluidizován nedostatečně, když klesá L/G (t.j., když se množství tekutiny snižuje, protože totéž u plynu je konstantní).
Příklad 5
Odsiřovací zařízení použitá v příkladech 1 až 4 mají sestavení, v němž je vápenec fluidizován v cirkulační nádrži 6 a uvnitř je tato nádrž rozdělená. Na druhé straně, jak ukazuje Obr. 19, množství neutralizujících jednotek 33 je uspořádáno nezávisle na tělesu odsiřovací věže 1 a připojeno k cirkulační nádrži pomocí spojovacích trubek 34. Každá spojovací trubka 34 je opatřena ventilem otvírání/zavírání 24 k tryskání absorpční tekutiny skrze dispersní otvory dispersních trubek (nezobrazeno, stejné jako ty použité na Obr. 2 a 3), uspořádané nad spodní částí cirkulační jednotky 33. Místo toho, či dohromady s tryskáním absorpční tekutiny skrze dispersní otvory na dispersních trubkách, dmýchadlo vzduchu nebo vody 26 a otvory dmýchadla vzduchu nebo vody 29, mohou být uspořádány jak zobrazují Obr. 10 a 11. Neutralizující jednotka 33, uspořádaná nezávisle na tělesu odsiřovací věže 1, nemusí být nutně vícenásobná, ale může být jediná, ač to není zobrazeno na Obr. 19, či vnitřek jednotlivé neutralizující jednotky 33 může být rozdělen podobně jako v případě prvního příkladu (viz. Obr. 2 a 3).
Postupové schéma v tomto případě je stejné jako na Obr. 6. V tomto případě ventil otvírání/zavírání 24 dispersního potrubí 17 na Obr. 1 odpovídá ventilu otvírání/ zavírání 24 propojovacího potrubí 34 z na Obr. 19.
Mezi neutralizující jednotkou 33 a oběhovými pumpami 5 může být uspořádán separátor k oddělování vápence D a sádrovce C v odsiřovacím zařízení., zobrazený na Obr. 19.
Příklad 6
V tomto příkladě je vrstva vápence 19 v neutralizující jednotce 33 míšena míchadiem 36 namísto vytvářením tryskového toku absorpční tekutiny pomocí dispersního potrubí 19 neutralizující jednotky 33 nebo dmýcháním vzduchu v něm. Na Obr. 20 je zobrazen zvětšený pohled na neutralizující jednotku 33..
Vápenec s průměrným průměrem váhových částic 1 mm nebo většími, je naložen k vytvoření fluidizováného lůžka v neutralizační jednotce 33.. Tyto částice vápence a sádrovce' (s průměrem částice 10 až ΙΟΟμιη) se snadno oddělují kvůli značnému rozdílu svých průměrů. Podle toho, množství vápence v neutralizující zóně 33 nezávisí na kvalitě sádrovce a čím více vápence se naloží, tím v kratší době je absorpční tekutina neutralizována, přednostně je poměr váhy absorpční tekutiny k vápenci 9:1 až 6:4.
Vápenec s hrubšími částicemi je vždy míšen v absorpční tekutině pomocí míchadla 36. Absorpční tekutina je dodávána do neutralizační jednotky 33 z cirkulační nádrže 6 (viz. Obr. 19), zatímco je do ní dodáván vápenec dodávacím potrubím 12. Může být též použito sestavení, v němž je v případě potřeby též dodáván vápenec částic z vápenec dodávajícího potrubí řízení použité v tomto příkladě je stejné jako na Obr. 6, ale 6P, specifická váha vstupu absorpční tekutiny” je nahrazena za točivý moment míchadla. Korelace mezi točivým momentem míchadla 36 a výškou vrstvy vápence by měla být v tomto případě stanovena předem.
Byl proveden test odsíření užitím tohoto výše popsaného zařízení. Koncentrace S02 ve výfukovém plynu při vstupu odsiřovací věže byla 1 000 ppm. Vápenec (s průměrnou velikostí částic 5 mm) byl předem naložen v neutralizující jednotce 33 v ekvimolárním množství S02 ve výfukovém plynu A odsávaném po dvě hodiny a dále tam dodávaném v množství v molopoměru 0,97 S02 ve výfukovém plynu z potrubí s jemnějším prumerem 37. Postupové schéma dodávajícího vápenec 12. Množství vzduchu k dmýchání do cirkulační nádrže 6 bylo 30 krát v molopoměru S02 ve výfukovém plynu.
Změna ve výstupní koncentraci S02 odsiřovací věže, když se mění koncentrace vstupu S02, je zobrazena pevnou čárou (a) na Obr. 21. V tomto případě, hodnota pH absorpční tekutiny pumpované z neutralizující jednotky 33 byla určena měřiči pH 21 (viz. Obr. 19) k řízení rotační frekvence míchadla 36 tak, aby se udržovala hodnota pH přibližně konstantní před a po změně vstupní koncentrace S02, zatímco byla stanovena koncentrace výstupní S02 ke změně poměru L/G tak, aby se tato koncentrace řídila. Z obrázku je zřejmé, že výstupní koncentrace S02 se mění v malém rozmezí a znovunabývá svou původní nastavenou hodnotu v krátkém čase, dokonce i když se vstupní koncentrace S02 změní.
Srovnávací příklad 5
Postup příkladu 6 byl opakován, ale rotační frekvence míchadla 36 byla udržována konstantní, když se měnila koncentrace vstupu S02 odsiřovací věže, zatímco poměr L/G byl měněn k řízení výstupní koncentrace S02 (poměr L/G byvší regulován převážně řízením množství pump absorpční tekutiny 5 atd.). Získaný výsledek byl zobrazen přerušovanou čárou (b) na Obr. 21. Ve srovnání s příkladem 6 je pozorována výrazná změna v koncentraci výstupu S02 a v tomto příkladě to trvá déle, než se zase obnoví původní nastavená hodnota.
Příklad 7
Postup příkladu 6 byl opakován, ale rotační frekvence míchadla 36 byla udržována konstantní, když se měnila koncentrace vstupu S02 odsiřovací věže, zatímco vápenec s částicemi hmoty průměrné velikosti 10 μπι (dále odkazovaný jako jemnější vápenec) byl dodáván v neutralizující jednotce 33 z dodávacího potrubí 37. Tento jemnější vápenec tam byl přidán z dodávacího potrubí vápence 37 k udržování hodnoty pH přibližně konstantní před a po změně v koncentraci vstupní S02. Změna v koncentraci výstupu S02 je ukázána na Obr. 22. Podobně jako v případě příkladu 6, koncentrace výstupu S02 se mění v malém rozpětí a znova nabývá svou původní nastavenou hodnotu v krátkém čase, dokonce i když se koncentrace vstupní S02 mění.
Příklad 8
Zatímco nádrž opatřená míchadlem 36 zobrazeným na Obr. 20, je použita v příkladech 6 a 7 jako neutralizující jednotka 33. sušárna mokré technologie 38 zobrazená na Obr. 23, může být například použita jako jednotka 33.. V tomto příkladě je možné regulovat rezidenční dobu absorpční tekutiny v sušárně 38 pomocí změnění její samotné rotační frekvence namísto téhož u míchadla 36, zobrazeného na Obr. 20, či recyklováním části absorpční tekutiny do vstupu sušárny 38 skrze linii potrubí 40 pomocí rozdělovače 39, uspořádaného na jejím výstupu namísto řízení úrovně absorpční tekutiny (úroveň nádrže) v neutralizující jednotce 33 na Obr. 20.
Příklad 9
Zatímco neutralizující jednotka 33 je v příkladech 5 až 8 uspořádána mimo odsiřovací věže, je rovněž možné umístit hráblo 42 ve spodní části cirkulační nádrže 6, naložit vápenec částic D do cirkulační nádrže 6 k vytvoření vrstvy vápence 19 a řídit koncentraci S02 odsiřovací věže rotační frekvencí hrabla 42, jak ukazuje Obr. 24. Vybavení a části stejně fungující jako ty použité v příkladě 6, jsou stejně očíslovány a jejich další popis je zde vynechán.
V tomto případě se používá separátor 43.. Absorpční tekutina obsahující sádrovec C odvodňovaná z cirkulační nádrže 6 je pumpována do separátoru 43 pomocí pumpy 44 k oddělení sádrovce C. Pak je tekutina obsahující málo vápence D, ale převážně sádrovec C, zaváděna do odstředivky 23 k dehydrování a sběru sádrovce C.
Ačkoli je vápenec D selektivně ponechán v neutralizující zóně využitím výhody rozdílů rychlosti usazování v důsledku rozdílů průměrů částic vápence D a sádrovce C ve všech příkladech výše popisovaných, je možné oddělit vápenec a sádrovec pomocí jiných způsobů, jako například pomocí sít nebo využitím rozdílu v setrvačné síle.
Dále, ačkoli ve všech příkladech byla popisována odsiřovací věž se strukturou k zavádění výfukového plynu z její spodní části a odsávání ji z její horní části, zatímco je absorpční tekutina rozstřikována ve výfukovém plynu pomocí rozstřikovacích prostředků, tento vynález je účinně použitelný rovněž na ty aplikace, ve kterých je směr proudění výfukového plynu nebo systém kontaktu mezi absorpční tekutinou a výfukovým plynem změněn (viz absorpční jednotka s mokrými stěnami nebo bublinkový systém, v němž je výfukový plyn zaváděn do absorpční tekutiny skrze do ní ponořeného potrubí) anebo horizontální odsiřovací zařízení kouřových plynů mokrého typu, v němž je tok výfukového plynu nucen do orientovaného, nevertikálního směru.
Příklad 10
V tomto příkladě je použito horizontální odsiřovací zařízení kouřových plynů mokrého typu. Tento vynález je efektivně použitelný na horizontální (příčné) odsiřovací zařízení kouřových plynů mokrého typu, v němž je průchod výfukového plynu uspořádán do nevertikálního směru, jak zobrazuje Obr. 25. Veškeré zařízení a části stejně fungující jako ty použité v prvním příkladě jsou stejně číslovány a jejich další popis je v tomto příkladě vynechán. Odsiřovací věž tohoto zařízení obsahuje těleso věže 1, vstupní kanál 2, výstupní kanál 3. Vstupní kanál 2 je opatřen sprchovacími tryskami 4 k rozstřikování absorpční tekutiny do výfukového plynu zaváděného dovnitř k absorpci S02 v tekutině, jež pak skapává do cirkulační nádrže 6, uspořádané v dolní části odsiřovací věže, kde je podrobena oxidaci. Kanál výstupu 2 je opatřen eliminátorem vlhkosti 9 k zabránění rozstřikované mlze, aby se rozptylovala vně odsiřovací věže.
Výfukový plyn A odsávaný z kotle je zaváděn do tělesa odsiřovací věže 1 z kanálu vstupu 2 a odsáván kanálem výstupu 3. Během tohoto procesu je absorpční tekutina rozstřikována v odsiřovací věži pluralitou trysek 4, pomocí pump 5 k provádění kontaktu mezi absorpční tekutinou a výfukovým plynem. Tímto je S02 ve výfukovém plynu selektivně absorbována v absorpční tekutině k vytvoření kyseliny siřičité. Kapky obsahující kyselinu siřičitou takto vytvořenou kapou na patro sbírání tekutiny 14, uspořádané na cirkulační nádrži 6. Absorpční tekutina na tekutiny sbírajícím patře 14 je sbírána a zaváděna do dolní části cirkulační nádrže 6 skrze zaváděcí potrubí 15. Na své cestě je kyselina siřičitá oxidována na kyselinu sírovou oxidací vzduchem B foukaným ze vzduchového dmýchadla 8. Pluralita dispersních trubek 17 k umožnění homogenního proudu absorpční tekutiny směrem nahoru je uspořádána na dolní části zaváděcího potrubí 15 skrz postranní potrubí 16, každá dispersní trubka 17 má mnohost rozptylovacích otvorů (nezobr.), jimiž jsou absorpční tekutina a vzduch homogenně a prudce tryskány ven k vytvoření jejich proudění směrem nahoru. Zatímco se vytváří sádrovec pomocí reakce mezi kyselinou sírovou a vápencem ve fluidizující vrstvě vápence 19, pouze částice sádrovce a vody jsou odváděny z cirkulační nádrže 6 pomocí toku směrem nahoru absorpční tekutiny z výstupu 20, protože absorpční tekutina umístěná v horní části nádrže 6 a vápenec v ní selektivně zůstává, protože průměr částic sádrovce je menší, než částice vápence.
Příklad 11
Tento vynález je rovněž použitelný na odsiřovací zařízení kouřových plynů opatřené vnější oxidační věží, jak zobrazuje Obr. 26. Toto odsiřovací zařízení kouřových plynů zahrnuje tři věže, t.j., chladící věž na provádění chlazení a odstraňování prachu z výfukového plynu (nezobrazeno), těleso odsiřovací věže 1 pro rozstřikování absorpční tekutiny ve výfukovém plynu k reakci s S02 a oxidační věž 45 k oxidaci siřičitanu vápenatého vytvořeného v tělese odsiřovací věže 1. Hlavní reakce probíhající v odsiřovacím zařízení kouřových plynů opatřeném vnější oxidační věží zobrazenou na Obr. 26 jsou následující.
S02 ve výfukovém plynu A je pohlcována absorpční tekutinou (hlavní složka: voda) k vytvoření H2SO3, jež pak reaguje se siřičitanem vápenatým (CaSO3 . 1/2 H2O) obsaženým v absorpční tekutině k vytvoření Ca(HSO3)2, který reaguje s vápencem v neutralizující zóně během kroku průchodu vápencovou vrstvou 19 k vytvoření siřičitanu vápenatého. Takto vytvořený siřičitan vápenatý je recyklovaný do rozstřikujících trysek 4 a reagovaný s H2SO3, jež byla vytvořena absorpcí S02 ve výfukovém plynu A. Na druhé straně, část siřičitanu vápenatého je vedena do nádrže 46, kde je jeho hodnota pH regulována přidáním kyseliny sírové G pomocí míšení prostředky míchacího zařízení 47 a pak vedena do oxidační věže 45. Do oxidační věže 45 je dodáván vzduch, čímž je kyselina siřičitá oxidována na sádrovec (CaSO4.2H2O) podle chemických vzorců:
(Reakce absorpce) (Neutralizace) h2o + so2 = h2so3
CaSO3 . 1/2H2O + H2SO3 = Ca(HSO3)2 + 1/2H2O
Ca(HSO3)2 + CaCO3 = CaSO3 τ l/2H2O + C02 (Reakce oxidace) CaSO3 - 1/2H2O + l/2O2 + 3/2H2O = CaSO4 .2H2O
Postupové schéma řízení odsiřovací věže podle tohoto příkladu je stejné jako u prvního příkladu. Tento příklad může rovněž využít řízení následující postupové schéma jak je zobrazeno na Obr. 14, jež je na Obr. 10 a 11, použitím dmýchadla vzduchu nebo vody 26 nebo jak je zobrazeno na Obr. 12, použitím otvorů dmýchadla vody anebo vzduchu 29 pro míchání vápencové vrstvy 19.
Jak je popsáno výše, podle tohoto vynálezu je možné získat stabilní odsiřovací výkon, jenž není omezen i když je cirkulující množství absorpční tekutiny změněno. Navíc, protože používá tuhá odsiřovací činidla, jež nejsou podrobena redukci velikosti částic, může se obejít bez nákladů na redukci velikosti částic ve prospěch hospodárného dosažení vysokého výkonu odsíření a snadného řízení koncentrace S02 ve výfukovém plynu na výstupu odsiřovací věže proti změně v náplni kotle anebo obsahu síry v palivu tak, že odsiřovací zařízení může být stabilní a méně kolísající v odsiřovacím provozu.
Claims (10)
- PATENTOVÉ NÁROKYJ á J. J I 3 i3 VIA O 6 jΛ O 3 αΛ' y'dd avy o5 6 |IX Z ZOl^oa!) I O 6 8 O f-31. Způsob odsiřování kouřových plynů mokrého typu, použhvajičíí tuhého odsiřovacího činidla, v němž je výfukový plyn odsávaný z nějakého spalovacího zařízení jako je například kotel, kontaktován s absorpční tekutinou, tuhé odsiřovací činidlo je selektivně ponecháno v neutralizující zóně k neutralizování absorpční tekutiny obsahující oxid síry takto absorbovaný z výfukového plynu, produkty reakce vzniklé z oxidu síry a absorpční tekutiny obsahující jako hlavní složku vodu, jsou selektivně odvodňovány a absorpční tekutina takto odvodněná z neutralizující zóny je dále kontaktována s výfukovým plynem k absorpci tam obsaženého oxidu síry, vyznačující se tím, žek detekci z náplně kotle je vybrána více než jedna položka, obsah síry v palivu páleném v kotli, míra toku výfukového plynu, vstupní koncentrace S02 v odsiřovacím zařízení, výstupní koncentrace S02 v odsiřovacím zařízení anebo hodnota pH absorpční tekutiny v neutralizující zóně nebo ztráta tlaku v neutralizující zóně, točivý moment míchacího zařízení, tuhá koncentrace absorpční tekutiny, specifická váha absorpční tekutiny a viskozita absorpční tekutiny, k regulování více než jedné položky zvolené z průtoku absorpční tekutiny cirkulované ke kontaktu s výfukovým plynem, množství tuhého odsiřovacího činidla absorpční tekutiny, průměru částic tuhého činidla a rychlosti míchání tuhého odsiřovacího činidla v neutralizující zóně, čímž se řídí, aby se výstupní koncentrace S02 z odsiřovacího zařízení pohybovala v rozmezí předem určené, nastavené hodnoty.k dodání do odsiřovacího
- 2. Způsob odsiřování kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla podle nároku 1, v němž se zachycuje ztráta tlaku v neutralizující zóně, točivý moment míchacího zařízení, tuhá koncentrace absorpční tekutiny a specifická váha nebo viskozita absorpční tekutiny, k odvození množství vápence, jenž má být ponechán v neutralizující zóně za účelem regulace více než jedné položky zvolené z průtoku absorpční tekutiny, jež má být cirkulována do kontaktu s výfukovým plynem, množství tuhého odsiřovacího činidla dodávaného do absorpční tekutiny, průměr částic tuhého odsiřovacího činidla a rychlost míchání tuhého odsiřovacího činidla v neutralizující zóně, čímž se řídí, aby se výstupní koncentrace S02 z odsiřovacího zařízení pohybovala v rozmezí předem určené, nastavené hodnoty.
- 3. Způsob odsiřování kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla podle nároku 1 nebo 2, v němž je z dolní části neutralizující zóny generován proud absorpční tekutiny směrem nahoru, či spolu s tímto proudem absorpční tekutiny, či nezávisle na něm, je z dolní části neutralizující zóny generován směrem nahoru proud vzduchu nebo vody, k fluidizaci tuhého odsiřovacího činidla v neutralizující zóně, čímž se reguluje rychlost míchání tuhého odsiřovacího činidla podle nahoru směřujícího proudu absorpční tekutiny anebo nahoru směřujícího proudu vzduchu nebo vody.
- 4. Způsob odsiřování kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla podle nároku 3, v němž je vnitřek neutralizující zóny rozdělen do mnohosti dílů ke generaci nahoru směřujícího proudu absorpčního činidla, či nahoru směřujícího proudu vzduchu nebo vody, nezávisle v každém díle, a počet dílů, ve kterých se míchá (proudí) tuhé odsiřovací činidlo je určen volbou, zda bude nebo nebude dovolena generace nahoru směřujícího proudu absorpční tekutiny, vzduchu nebo vody v každém díle, čímž se reguluje rychlost míchání tuhého odsiřovacího činidla.
- 5. Způsob odsiřování kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla podle nároku 1 nebo 2, v němž je množství tuhého odsiřovacího činidla k dodání do absorpční tekutiny regulováno přidáváním určitého množství tuhého odsiřovacího činidla, majícího střední průměr částic 100 μια anebo menší.
- 6. Způsob odsiřování kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla podle nároku 1 nebo 2, v němž tuhé odsiřovací činidlo výběrově ponechané v neutralizující zóně má střední průměr částic 0,5 mm anebo větší.
- 7. Způsob odsiřování kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla podle nároku 1 nebo 2, v němž tuhým odsiřovacím činidlem je vápenec a produktem reakce je sádrovec.Odsiřovací zařízení kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla, obsahující neutralizující zónu, v níž je výfukový plyn odsávaný z nějakého spalovacího zařízení jako je například kotel, kontaktován s absorpční tekutinou, pak je tuhé odsiřovací činidlo selektivně ponecháno v neutralizující zóně k neutralizování absorpční tekutiny obsahující oxid síry takto absorbovaný z výfukového plynu a produkty reakce vzniklé z oxidu síry a absorpční tekutiny obsahující jako hlavní složku vodu, jsou selektivně odvodňovány a průchod cirkulace absorpční tekutiny pro další kontaktování odvodněné z neutralizující zóny jenž obsahuje detekční prostředky k zachycování více než jedné položky vybrané z náplně kotle, obsahu síry v palivu páleném v kotli, míry toku výfukového plynu, vstupní koncentrace S09 v odsiřovacím zařízení, absorpční tekutiny s výfukovým plynem, výstupní koncentrace S02 v odsiřovacím zařízení anebo hodnoty pH absorpční tekutiny v neutralizující zóně nebo ztráty tlaku v neutralizující zóně, točivého momentu míchacího zařízení, tuhé koncentrace absorpční tekutiny, specifické váhy absorpční tekutiny a viskozity absorpční tekutiny, regulační prostředky vybrané k regulaci více než jednoho prostředku regulace průtoku absorpční tekutiny cirkulované do kontaktu s výfukovým plynem, množství tuhého odsiřovacího činidla k dodání do absorpční tekutiny, průměru částic tuhého odsiřovacího činidla a rychlosti míchání tuhého odsiřovacího činidla v neutralizující zóně podle zachycené hodnoty řečených detekčních prostředků, a řídící prostředky k řízení výstupní koncentrace S02 z odsiřovacího zařízení, aby se pohybovala v rozmezí předem určené, nastavené hodnoty podle provozu řečených regulačních prostředků.
- 9. Odsiřovací zařízení kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla podle nároku 8, obsahující vertikální průchod výfukového plynu, v němž je vzduch zaváděn z dolní části a odsáván z jeho horní části, či vertikální průchod výfukového plynu, v němž je vzduch zaváděn z dolní části a odsáván z jeho horní části anebo nevertikálního či horizontálního průchodu vyfukovaného plynu.
- 10. Odsiřovací zařízení kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla podle nároku 8 či 9, v němž je v neutralizující zóně vytvářena vrstva tuhého odsiřovacího činidla se středním průměrem hmotných částic 0,5 mm anebo větších.
- 11. Odsiřovací zařízení kouřových plynů mokrého typu, používající tuhého odsiřovacího činidla podle nároku 8 či 9, v němž tuhým odsiřovacím činidlem je vápenec a produktem reakce je sádrovec.
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| JP4031795 | 1995-02-28 |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ345995A3 true CZ345995A3 (en) | 1996-05-15 |
Family
ID=12577243
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ953459A CZ345995A3 (en) | 1995-02-28 | 1995-05-11 | Desulfurizing apparatus of wet-type chimney gases and method of utilization of a solid desulfurizing agent |
Country Status (12)
| Country | Link |
|---|---|
| US (1) | US5788944A (cs) |
| JP (1) | JP3650837B2 (cs) |
| KR (1) | KR100262903B1 (cs) |
| CN (1) | CN1083290C (cs) |
| CZ (1) | CZ345995A3 (cs) |
| FI (1) | FI960444A (cs) |
| GB (1) | GB2298419B (cs) |
| IN (1) | IN191690B (cs) |
| MX (1) | MX9505372A (cs) |
| PL (1) | PL180796B1 (cs) |
| RU (1) | RU2140809C1 (cs) |
| WO (1) | WO1996026785A1 (cs) |
Families Citing this family (43)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US5686053A (en) * | 1994-05-11 | 1997-11-11 | Babcock-Hitachi Kabushiki Kaisha | Wet-type flue gas desulfurization plant and method making use of a solid desulfurizing agent |
| WO2000010691A1 (en) * | 1998-08-18 | 2000-03-02 | United States Department Of Energy | Method and apparatus for extracting and sequestering carbon dioxide |
| SE516427C2 (sv) * | 2000-05-08 | 2002-01-15 | Sca Hygiene Prod Ab | Förfarande och anordning för framställning av nonwovenmaterial samt användning av ett nät vid förfarandet |
| US6613141B2 (en) | 2001-09-27 | 2003-09-02 | Jerry F. Key, Jr. | Recovery of cement kiln dust through precipitation of calcium sulfate using sulfuric acid solution |
| TWI257876B (en) * | 2003-09-05 | 2006-07-11 | Ind Tech Res Inst | Method and apparatus for treating waste gas containing acids and/or bases |
| KR101010752B1 (ko) * | 2003-09-26 | 2011-01-25 | 재단법인 포항산업과학연구원 | 코크스 오븐 가스 중의 타르 액적 저감 방법 |
| EP1707875A1 (de) * | 2005-03-18 | 2006-10-04 | Lurgi Lentjes AG | Rauchgasreinigungsvorrichtung mit verbesserter Oxidationseinrichtung im Waschflüssigkeitssumpf |
| EP1707877A1 (de) * | 2005-03-18 | 2006-10-04 | Lurgi Lentjes AG | Rauchgasreinigungsvorrichtung mit geteiltem Waschflüssigkeitssumpf |
| EP1707876A1 (de) * | 2005-03-18 | 2006-10-04 | Lurgi Lentjes AG | Im wesentlichen horizontal durchströmte Rauchgasreinigungsvorrichtung |
| CN100450587C (zh) * | 2006-03-30 | 2009-01-14 | 国电科技环保集团有限公司 | 烟气脱硫循环浆液喷淋装置 |
| CN100450588C (zh) * | 2006-03-30 | 2009-01-14 | 国电科技环保集团有限公司 | 烟气湿法脱硫方形吸收塔 |
| CN101468286A (zh) * | 2007-12-28 | 2009-07-01 | 海斯博特（北京）科技有限公司 | 高效自激气体洗涤装置 |
| KR101225328B1 (ko) * | 2010-09-29 | 2013-01-23 | 현대제철 주식회사 | 소결배가스 정제장치 |
| KR101357541B1 (ko) * | 2011-06-29 | 2014-01-29 | 현대제철 주식회사 | 소결기용 배출가스 처리장치 및 그 제어방법 |
| EP2556879A1 (en) * | 2011-08-12 | 2013-02-13 | Alstom Technology Ltd | A method for monitoring a cleaning of a process gas |
| AT512479B1 (de) * | 2012-02-10 | 2013-11-15 | Andritz Energy & Environment Gmbh | Verfahren zur feinstoffreduktion im rea-gips |
| CN102989280B (zh) * | 2012-11-19 | 2015-09-02 | 高玉宗 | 一种烟气净化方法及净化装置 |
| CN102980198B (zh) * | 2012-12-21 | 2015-04-22 | 哈尔滨工业大学 | 水洗凝结式烟气三回收装置 |
| CN103197549B (zh) * | 2013-03-04 | 2016-04-13 | 华北电力大学 | 循环流化床锅炉烟气中二氧化硫的软测量及优化控制方法 |
| US9364788B2 (en) * | 2014-03-21 | 2016-06-14 | Climax Molybdenum Company | Methods and systems for recovering ammonia |
| US10375901B2 (en) | 2014-12-09 | 2019-08-13 | Mtd Products Inc | Blower/vacuum |
| JP5999228B1 (ja) * | 2015-07-01 | 2016-09-28 | 富士電機株式会社 | 排ガス処理装置 |
| US11161075B2 (en) * | 2017-09-12 | 2021-11-02 | General Electric Company | System and method for optimized operation of flue gas desulfurization unit |
| CN107854924B (zh) * | 2017-12-05 | 2023-01-17 | 上海克硫环保科技股份有限公司 | 一种活性焦干法烟气处理方法及系统 |
| KR102080570B1 (ko) * | 2018-01-25 | 2020-02-24 | 두산중공업 주식회사 | 습식배연 탈황장치 |
| US11110391B2 (en) | 2018-01-25 | 2021-09-07 | Doosan Heavy Industries & Construction Co., Ltd. | System for simultaneously removing nitrogen oxides (NOx) and sulfur oxides (SOx) from exhaust gas |
| KR102059185B1 (ko) * | 2018-03-15 | 2019-12-24 | 두산중공업 주식회사 | 습식배연 탈황장치 |
| CN108283873B (zh) * | 2018-04-10 | 2019-03-15 | 李威 | 一种废气的环保处理系统 |
| KR20210080568A (ko) * | 2018-12-20 | 2021-06-30 | 엔테그리스, 아이엔씨. | 능동 습식 스크러빙 여과 시스템 |
| CN110772928A (zh) * | 2019-11-25 | 2020-02-11 | 华南理工大学 | 一种钙链循环捕集热解气中二氧化碳的装置与方法 |
| KR20220002566A (ko) * | 2019-12-04 | 2022-01-06 | 후지 덴키 가부시키가이샤 | 배기 가스 처리 장치 |
| KR102092584B1 (ko) * | 2020-01-13 | 2020-03-24 | (주)이화에코시스템 | 유입 악취가스 농도와 세정액의 pH 측정값에 따른 약품 공급량 자동 조절기능을 갖는 약액 세정식 탈취기 |
| CN111389214B (zh) * | 2020-03-30 | 2022-03-01 | 神华神东电力有限责任公司 | 炉内脱硫的给料控制方法、装置和物料投放系统 |
| CN111495151B (zh) * | 2020-04-26 | 2022-03-25 | 安徽顺达环保科技股份有限公司 | 集湿电除尘于一体联动控制的脱硫脱硝塔及其控制方法 |
| KR102416312B1 (ko) * | 2020-05-28 | 2022-07-04 | 현대제철 주식회사 | 클라우스 공정의 테일가스 처리 장치 및 방법 |
| WO2022014165A1 (ja) * | 2020-07-15 | 2022-01-20 | 富士電機株式会社 | 排ガス処理装置 |
| CN112595374A (zh) * | 2020-12-30 | 2021-04-02 | 华电电力科学研究院有限公司 | 一种净烟气流量测量方法及系统 |
| CN113281461B (zh) * | 2021-03-31 | 2023-05-05 | 大连亚泰科技新材料股份有限公司 | 一种镁基纳米悬浮浆料在湿法脱硫中的使用方法 |
| CN115200363A (zh) * | 2021-04-09 | 2022-10-18 | 新沂市中大石英科技有限公司 | 一种石英原石砂混合煅烧炉 |
| CN114588764B (zh) * | 2022-01-19 | 2024-02-06 | 上海隆麦机械设备工程有限公司 | 一种具有回收功能的石灰石-石膏法烟气脱硫装置 |
| CN114558443A (zh) * | 2022-03-02 | 2022-05-31 | 通化鑫鸿新材料有限公司 | 一种烟气净化脱硫剂的制备方法及其应用 |
| CN116422118B (zh) * | 2023-04-18 | 2024-07-23 | 中国华电科工集团有限公司 | 一种烟气脱硫氧化风系统及其使用方法 |
| CN116920611B (zh) * | 2023-06-29 | 2024-07-30 | 华亭煤业集团有限责任公司 | 矿山井下一氧化碳气体消除装置及使用方法 |
Family Cites Families (8)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| JPS5638937B2 (cs) * | 1973-07-24 | 1981-09-09 | ||
| US4490341A (en) * | 1983-09-01 | 1984-12-25 | The M. W. Kellogg Company | Flue gas desulfurization process |
| JPS61178022A (ja) * | 1985-02-05 | 1986-08-09 | Mitsubishi Heavy Ind Ltd | Ｓｏ↓２とｓｏ↓３とダストの同時処理方法 |
| JPS62298427A (ja) * | 1986-06-18 | 1987-12-25 | Mitsubishi Heavy Ind Ltd | 湿式排煙脱硫装置における吸収塔制御装置 |
| JPS63298428A (ja) * | 1987-05-28 | 1988-12-06 | Nisshin Koki Kk | 光学式マウス |
| JPH0533828A (ja) * | 1991-07-26 | 1993-02-09 | Showa Electric Wire & Cable Co Ltd | 振動絶縁方法 |
| JPH05228336A (ja) * | 1992-02-19 | 1993-09-07 | Mitsubishi Heavy Ind Ltd | 脱硫装置のｐＨ制御装置 |
| US5686053A (en) * | 1994-05-11 | 1997-11-11 | Babcock-Hitachi Kabushiki Kaisha | Wet-type flue gas desulfurization plant and method making use of a solid desulfurizing agent |
-
1995
- 1995-05-11 WO PCT/JP1995/000922 patent/WO1996026785A1/ja not_active Application Discontinuation
- 1995-05-11 JP JP52753795A patent/JP3650837B2/ja not_active Expired - Fee Related
- 1995-05-11 CN CN95190453A patent/CN1083290C/zh not_active Expired - Fee Related
- 1995-05-11 PL PL95312218A patent/PL180796B1/pl not_active IP Right Cessation
- 1995-05-11 CZ CZ953459A patent/CZ345995A3/cs unknown
- 1995-05-11 KR KR1019950704633A patent/KR100262903B1/ko not_active IP Right Cessation
- 1995-05-11 RU RU96112162/02A patent/RU2140809C1/ru not_active IP Right Cessation
- 1995-05-11 MX MX9505372A patent/MX9505372A/es not_active IP Right Cessation
- 1995-05-11 US US08/532,758 patent/US5788944A/en not_active Expired - Fee Related
- 1995-10-11 IN IN1313MA1995 patent/IN191690B/en unknown
-
1996
- 1996-01-26 GB GB9601553A patent/GB2298419B/en not_active Expired - Fee Related
- 1996-01-31 FI FI960444A patent/FI960444A/fi not_active IP Right Cessation
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| CN1142198A (zh) | 1997-02-05 |
| CN1083290C (zh) | 2002-04-24 |
| GB9601553D0 (en) | 1996-03-27 |
| US5788944A (en) | 1998-08-04 |
| RU2140809C1 (ru) | 1999-11-10 |
| MX9505372A (es) | 1998-03-31 |
| GB2298419B (en) | 1998-11-18 |
| PL180796B1 (pl) | 2001-04-30 |
| FI960444A0 (fi) | 1996-01-31 |
| PL312218A1 (en) | 1996-12-09 |
| GB2298419A (en) | 1996-09-04 |
| JP3650837B2 (ja) | 2005-05-25 |
| FI960444A (fi) | 1996-08-29 |
| WO1996026785A1 (fr) | 1996-09-06 |
| KR100262903B1 (ko) | 2000-08-01 |
| IN191690B (cs) | 2003-12-13 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CZ345995A3 (en) | Desulfurizing apparatus of wet-type chimney gases and method of utilization of a solid desulfurizing agent | |
| US5686053A (en) | Wet-type flue gas desulfurization plant and method making use of a solid desulfurizing agent | |
| US6214097B1 (en) | Flue gas scrubbing apparatus | |
| US5565180A (en) | Method of treating gases | |
| US4963329A (en) | Gas reacting apparatus and method | |
| US5192517A (en) | Gas reacting method | |
| EP0139802A2 (en) | Flue gas desulfurization process | |
| CA2157644A1 (en) | Hydrogen peroxide for flue gas desulfurization | |
| US4865817A (en) | Gas reacting apparatus | |
| US6149713A (en) | Flue gas treating process | |
| US4324770A (en) | Process for dry scrubbing of flue gas | |
| FI84435B (fi) | Foerfarande och anordning foer rengoering av foeroreningar innehaollande gaser. | |
| EP0756889B1 (en) | Wet flue gas desulfurization apparatus | |
| US6001321A (en) | Exhaust gas treatment apparatus and method | |
| US6007783A (en) | Flue gas treating system and process | |
| US5928413A (en) | Flue gas treating system and process | |
| JP3068452B2 (ja) | 湿式排煙脱硫装置 | |
| CA1289462C (en) | Gas reacting apparatus and method | |
| EP0095459B1 (en) | Process and system for dry scrubbing of flue gas | |
| CA2053571C (en) | Gas reacting apparatus and method | |
| CA1168026A (en) | Process and system for dry scrubbing of flue gas | |
| JPH06114233A (ja) | 湿式排煙脱硫装置および方法 | |
| JPH09857A (ja) | 排ガスの処理方法 |
Legal Events
| Date | Code | Title | Description |
|---|---|---|---|
| PD00 | Pending as of 2000-06-30 in czech republic |