CZ335598A3 - Vícevrstvé kovové nitrožilní tělísko - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nitrožilních tělísek, která jsou zaváděna do tělních cév, a zejména se týká optimalizace nepropustnosti těchto nitrožilních tělísek pro záření nebo pro rentgenové paprsky.

Dosavadní stav techniky

Nitřožilní tělíska jsou tělíska trubicovité konstrukce, která jsou implantována dovnitř tělních trubic, krevních cév nebo jiných tělních dutých prostor, a to za účelem jejich rozšíření a/nebo za účelem napomáhání tomu, aby byly takovéto cévy udržovány v otevřeném stavu.

Nitřožilní tělíska jsou obvykle zaváděna do těla pacienta ve stlačeném uspořádání, a teprve poté se rozšiřují na svůj konečný průměr, a to až tehdy, kdy jsou umístěna na cílovém místě v těle pacienta.

Nitřožilní tělíska jsou velmi často využívána po provádění balonové angioplastiky, nebo tuto balonovou angioplastiku zcela nahrazují při nápravě stenózy, neboli chorobného zúžení dutých orgánů, a při prevenci budoucí případné opětovné restenózy, přičemž mohou být obecně využívána při nápravě celého počtu válcovitých tělních trubic, jaké se nalézají například v cévním systému, žlučovém systému, v genitourinárním neboli močopohlavním systému, v • · ··· ···· •·· * · · ·· ···· · žaludečním a střevním systému, v dýchacím systému nebo i v jiných systémech.

Příkladnými patenty v oblasti nitrožilních tělísek, vytvořených z drátu, mohou být například patentový spis US 5 019 090 (Pichuk), patentový spis US 5 161 547 (Tower) , patentový spis US 4 950 227 (Savin a další) , patentový spis US 5 314 472 (Fontaine), patentový spis US 4 886 062 (Wiktor) , patentový spis US 4 969 458 (Wiktor) a patentový spis US 4 856 516 (Hillstead), kteréžto veškeré shora zmíněné patentové spisy jsou zde uváděny ve formě odkazu.

Nitrožilní tělíska, vytvořená z řezaného kovového materiálu jsou popsána například v patentovém spise US 4 733 665 (Palmaz), v patentovém spise US 4 762 128 (Rosenbluth), v patentovém spise US 5 102 417 (Palmaz a Schatz), v patentovém spise US 5 195 984 (Schatz), v patentovém spise WO 91 FR013820 (Meadox) a v patentovém spise WO 96 03092 (Medinol), kteréžto veškeré shora zmíněné patentové spisy jsou zde uváděny ve formě odkazu.

Rozdvojená nebo rozvětvená nitrožilní tělíska jsou popsána například v patentovém spise US 4 994 071 (Mac Gregor) a ve společně podané patentové přihlášce US č. 08/642 297, podané 3. května 1996, které jsou zde rovněž uváděny ve formě odkazu.

Pro nitrožilní tělíska, aby mohla být efektivní a účinná, je podstatné, aby byla přesně umístěna na řádně vymezeném cílovém místě v rámci požadované tělní cévy. To platí zejména například tehdy, je-li vyžadováno použití vícenásobných nitrožilních tělísek, která se někdy i překrývají, aby pokryla nadměrně dlouhé oblasti • ···· · · · · ···· · • · · · » ··· • · · · * · · · ·· ·· ·· rozvětvujících se cév. V takovém případě, jakož i v jiných případech, je potom často nezbytné vizuálně sledovat nitrožilní tělísko, a to jak v průběhu jeho umísťování do lidského těla, tak i poté po roztažení tohoto nitrožilního tělíska.

Pro dosažení uvedeného zviditelnění nitrožilních tělísek bylo provedeno mnoho různých pokusů a odlišných přístupů. Nitrožilní tělíska byla například vyrobena z kovových materiálů, které jsou nepropustné pro záření (to jest které neumožňují průchod rentgenových paprsků, gama paprsků nebo jiných forem zářivé energie). Pro usnadnění fluoroskopických technik byly používány například takové kovy, jako je tantal a platina.

Jeden z potenciálních problémů takovýchto nitrožilních tělísek však spočívá v tom, že užitnou vyváženost nepropustnosti pro záření a pevnosti nitrožilního tělíska lze jen velmi obtížně dosáhnout, pokud to není zcela nemožné.

Například za účelem vytvoření takového nitrožilního tělíska o adekvátní pevnosti je často nezbytné zvětšit rozměry tohoto tělíska tak, že se toto tělísko stane zcela nepropustným pro záření. V důsledku toho pak fluoroskopie takového nitrožilního tělíska po jeho zavedení může skrýt některé angiografické detaily cévy, do které bylo toto nitrožilní tělísko zavedeno, čímž může být velmi znesnadněno vyhodnocení takových problémů, jako je například vyhřeznutí tkáně nebo hyperplasie.

Jinou technikou, která byla využívána pro účely dosažení zviditelnění nitrožilních tělísek, je připojování k těmto tělískům pro záření nepropustných značkovačů v předem «· » · · ·· · * • · ·*·· ···« • · · ♦ · · · · · ···· · · » · ···· 7 stanovených oblastech. Spojování materiálů nitrožilních tělísek a značkovacích materiálů (například nerezové oceli a zlata) však může vést k vytváření spojovacího potenciálu nebo turbulence v krvi, což může napomáhat ke vzniku trombotických příhod, jako je například srážení.

V důsledku toho jsou rozměry značkovačů minimalizovány za účelem odstranění shora uvedeného problému, avšak s nepříznivým účinkem velmi klesající fluoroskopické viditelnosti, která musí být rovněž směrově citlivá.

Ještě další technikou, která byla využívána za účelem dosažení zviditelnění nitrožilních tělísek, je jednoduché zvýšení tloušťky těchto nitrožilních tělísek, v důsledku čehož se rovněž zvýší i jejich nepropustnost pro záření. Příliš silné a rozměrné výztuhy těchto nitrožilních tělísek však vytvářejí účinnou překážku pro proudění krve a tím i pro krevní oběh.

A navíc konstrukční omezení pro nitrožilní tělíska, opatřená shora uvedenými výztuhami, často vedou k vytváření velkých mezer mezi těmito nitrožilními tělísky, což snižuje opěrný účinek pro tato tělíska obklopující cévy. Příliš silné výztuhy nitrožilních tělísek mohou dále nepříznivě ovlivňovat pružnost a ohebnost těchto nitrožilních tělísek.

Z uvedeného je zřejmé, že obecně existuje potřeba zvýšení nepropustnosti pro záření u nitrožilních tělísek, aniž by bylo nutno obětovat mechanické vlastnosti těchto tělísek a jejich účinnou funkci.

Povlékání nitrožilních tělísek materiály, které jsou nepropustné pro záření, je popsáno například v patentovém ··· ··· ·· • · · · · · 9 99 «999 • · · · · 999 β «9999 9 9 9 9 9 99 ·· spise US 5 607 442 (Fishell a další) . V souladu s předmětem tohoto patentového spisu je popisovaný povlak z materiálu nepropustného pro záření mnohem slabší na podélných členech nitrožilního tělíska v porovnání s radiálními členy tohoto nitrožilního tělíska, takže v průběhu fluoroskopie jsou viditelné pouze podélné členy nitrožilního tělíska.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je nitrožilní tělísko, které má optimalizovanou nepropustnost pro záření a rovněž optimalizované mechanické vlastnosti.

U jednoho provedení zahrnuje předmět tohoto vynálezu nitrožilní tělísko, obsahující válcovitý člen, který sestává z výztuhy z prvního materiálu a z prvního povlaku na válcovitém členu.

První povlak v podstatě pokrývá válcovitý člen, přičemž tloušťka tohoto prvního povlaku je v podstatě jednotná. První povlak obsahuje druhý materiál, který je více nepropustný pro záření, než první materiál, který obsahuje výztuha.

U jiného provedení předmětu tohoto vynálezu pak nitrožilní tělísko dále obsahuje druhý povlak, umístěný mezi válcovitým členem a prvním povlakem, přičemž tento druhý povlak pokrývá pouze část válcovitého členu.

Pokud je nitrožilní tělísko pozorováno pomocí fluoroskopie, pak se část, opatřená druhým povlakem, jeví tmavší, než část, která je opatřena pouze prvním povlakem.

• ·

U ještě dalšího provedení předmětu tohoto vynálezu je nitrožilním tělískem rozvětvené nitrožilní tělísko, opatřené povlakem, které je určeno pro umístění do tělní cévy, která je rozvětvena na trubicovitý kmen a rozvětvené rameno. Nitrožilní tělísko je opatřeno kmenovým ramenem a odbočkovým ramenem, kterážto ramena jsou určena pro umístění do kmenové cévy a odbočkové cévy.

U tohoto provedení je nitrožilní tělísko potaženo povlakem z několika vrstev materiálů, nepropustných pro záření, takže při pozorování tohoto nitrožilního tělíska s pomocí fluoroskopie se odbočkové rameno jeví tmavší, než kmenové rameno.

Přehled obrázků na výkresech

Předmět tohoto vynálezu bude v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech jeho provedení, popisovaných s přihlédnutím k přiloženým výkresům, kde:

obr. 1A znázorňuje vzorované nitrožilní tělísko, potažené povlakem v souladu s jedním provedením předmětu tohoto vynálezu;

obr. 1B znázorňuje pohled v řezu na typickou výztuhu nitrožilního tělíska podle obr. 1A;

obr. 2A znázorňuje výhodné uspořádání nitrožilního tělíska u jednoho z provedení podle předmětu tohoto vynálezu;

• ·

• « » * * pro jednu provedením obr. 2B znázorňuje nejvýhodnější uspořádání buňku nitrožilního tělíska v souladu s jedním předmětu tohoto vynálezu;

obr. 3A znázorňuje vzorované nitrožilní tělísko, opatřené vícenásobným povlakem v souladu s jedním provedením předmětu tohoto vynálezu.

obr. 3B znázorňuje pohled v řezu na typickou výztuhu nitrožilního tělíska podle obr. 3A, a to v místě, kde byly na nitrožilní tělísko naneseny dva povlaky;

obr. 3C znázorňuje pohled v řezu na typickou výztuhu nitrožilního tělíska podle obr. 3A, a to v místě, kde byl na nitrožilní tělísko nanesen pouze jeden povlak;

obr. 4A znázorňuje první povlakem opatřené rozvětvené nitrožilní tělísko v souladu s provedením předmětu tohoto vynálezu;

obr. 4B a obr. 4C znázorňují druhé povlakem opatřené rozvětvené nitrožilní tělísko v souladu s provedením předmětu tohoto vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Předmět tohoto vynálezu zaručuje optimální nepropustnost nitrožilních tělísek pro záření, a to bez obětování jejich mechanických vlastností či jejich účinné funkce.

Nitrožilní tělísko podle tohoto vynálezu je vyrobeno ze základního materiálu, který má požadované mechanické • ·· ···· · • · · · « • · · · · 4 · vlastnosti (například pevnost), a který je pokryt povlakem z materiálu, který má zaručit optimální nepropustnost daného nitrožilního tělíska pro záření.

Nepropustnost nitrožilních tělísek pro záření podle tohoto vynálezu je optimalizována v tom smyslu, že během fluoroskopických procedur jsou nitrožilní tělíska zcela viditelná, avšak nejsou zase natolik nepropustná pro záření, aby mohly být maskovány angiografické detaily.

V souladu s předmětem tohoto vynálezu byla proto vyvinuta taková nitrožilní tělíska, která mají jak požadované mechanické vlastnosti základního materiálu, tak i požadovanou nepropustnost pro záření povlakového materiálu.

Nitrožilní tělíska podle tohoto vynálezu mají navíc ještě výhodu v tom, že mohou být vyráběna zcela jednoduchým a opakovatelným způsobem.

U jednoho provedení předmětu tohoto vynálezu je nitrožilní tělísko 10Q válcovitým členem 101, obsahujícím výztuhu 110, jak je znázorněno na obr. 1A a na obr. 1B.

Pod pojmem „výztuha, který je zde používán, je nutno rozumět jakýkoliv konstrukční člen nitrožilního tělíska, jako jsou například radiální, podélné nebo jiné členy, vyrobené z drátu, z řezaného materiálu nebo z jiných materiálů.

Výztuha 110 obsahuje první materiál, který je zvolen z hlediska jeho mechanických vlastností, jako je například schopnost být zaveden do lidského těla ve stlačeném uspořádání, schopnost se roztáhnout nebo být roztáhnut po umístění do cílové oblasti, schopnost být zpětně vytažen a schopnost udržovat tělní cévu v otevřeném stavu po dobu životnosti nitrožilního tělíska. Typickými příkladnými materiály pro výztuhy 110 jsou například nerezová ocel a nitinol.

Nitrožilní tělísko 100 je dále opatřeno prvním povlakem 102, vytvořeným z druhého materiálu, který je zvolen pro svou nepropustnost pro záření. První povlak 102 pokrývá celý válcovitý člen s tím výsledkem, že průsečnice prvního materiálu a druhého materiálu nejsou vystaveny na vnějším povrchu nitrožilního tělíska. Tím, že se průsečnice prvního materiálu a druhého materiálu nenalézají na vnějším povrchu nitrožilního tělíska, je zamezeno tomu, aby docházelo k riziku vytváření spojového potenciálu v krvi, který by mohl způsobovat elektrolytickou korozi nitrožilního tělíska.

Na obr. 1B je znázorněn pohled v řezu na první povlak 102 u typické výztuhy 110 pro nitrožilní tělísko 100. Přestože je na tomto obr. 1B znázorněna jak výztuha 110, tak povlak 102, které mají v průřezu v podstatě čtvercový tvar, mohou mít použité průřezové tvary ať už jednoho nebo obou shora uvedených prvků jakýkoliv požadovaný nebo vhodný tvar, jako například kruhový, oválný, obdélníkovitý nebo jakýkoliv jiný z celého velkého počtu nepravidelných tvarů.

Povlak 102 je aplikován na válcovitý člen 101 jakýmkoliv vhodným způsobem, jako je například elektrické pokovování, neelektrické pokovování, umísťování pomocí iontových paprsků, umísťování pomocí fyzikálního odpařování, umísťování pomocí chemického odpařování, vypařování pomocí elektronových paprsků, horké máčení či ponořování nebo jakýkoliv jiný vhodný rozprašovací nebo odpařovací proces. Povlak 102 může být tvořen jakýmkoliv vhodným materiálem nepropustným pro záření, jako je například zlato, platina, stříbro a tantal.

Významným aspektem předmětu tohoto vynálezu je tloušťka povlaku 102.

Povlak 102, který je příliš silný,, bude způsobovat to, že nitrožilní tělísko bude příliš nepropustné pro záření, takže angiografické detaily budou v důsledku toho při následné fluoroskopii zamaskovány. A navíc se zvyšující se tloušťkou povlaku 102 se rovněž často zvětšuje pevnost nitrožilního tělíska, což může způsobovat potíže při rozšiřování tohoto nitrožilního tělíska za účelem jeho umístění v tělní cévě, pokud je povlak 102 příliš silný.

Pokud je na druhé straně povlak 102 nepropustný pro záření příliš tenký, pak nebude takovýto povlak 102 během fluoroskopie dostatečně viditelný. V závislosti na materiálu a na konfiguraci válcovitého členu 1Q1 a na materiálu povlaku 102 je pak tloušťka povlaku 102 optimalizována za tím účelem, aby bylo dosaženo optimální vyváženosti mezi nepropustnosti pro záření a pevností.

Obecně je však doporučováno, aby povlak 102 činil přibližně 1 až 20 %, s výhodou pak přibližně 5 až 15 % tloušťky pod ním ležícího nitrožilního tělíska.

U všech provedení předmětu tohoto vynálezu je povlak 102 aplikován na celý povrch nitrožilního tělíska tak, že je toto tělísko během fluoroskopie plně viditelné. Proto jsou tedy plně viditelná jakákoliv podružná optimální rozšíření v jakékoliv poloze podél nitrožilního tělíska, takže mohou být zaznamenány a zjištěny jakékoliv případné odchylky od perfektního kruhového rozšíření.

Nitrožilní tělíska, která jsou předmětem tohoto vynálezu, mohou mít jakékoliv vhodné uspořádání, i když je pro všechna provedení předmětu tohoto vynálezu s výhodou doporučováno vzorované uspořádání, které je popsáno v patentovém spise WO 96 03092 a v současně podané patentové přihlášce US 08/457 354, která byla podána 31. května 1995, přičemž oba shora zmíněné materiály jsou ze uváděny ve formě odkazu.

U příkladu takového uspořádání (jehož detail je znázorněn na obr. 2A a na obr. 2B) je nitrožilním tělískem 100 trubice, jejíž strany jsou vytvořeny do velkého množství dvou kolmých meandrovitých vzorů, které jsou spolu navzájem propletené.

Výraz „meandrovitý vzor je zde používán k popisu pravidelně se opakujícího vzoru, který je periodický kolem středové osy, zatímco „kolmé meandrovité vzory jsou vzory, jejichž středové osy jsou navzájem kolmé.

Jak je znázorněno na obr. 2A, může nitrožilní tělísko 100 výběrově zahrnovat dva meandrovité vzory 11 a 12.

Meandrovitý vzor 11 je svislá sinusoida, která má svislou středovou osu _9. Meandrovitý vzor 11 má dvě smyčky 14 a 16 ne jednu periodu, přičemž jsou smyčky 14 otevřené směrem doprava, zatímco smyčky 16 jsou otevřené směrem doleva. Smyčky 14 a 16 sdílejí společné členy 15 a 17, přičemž • · · · · · · • · ·· ···· · • · · · · · • · · · · · · 9 · člen 15 propojuje jednu smyčku 14 s její následující smyčkou 16, zatímco člen 17 propojuje jednu smyčku 16 s její následující smyčkou 14.

Meandrovitý vzor 12 je vodorovným vzorem, který má vodorovnou středovou osu 13. Meandrovitý vzor 12 má rovněž smyčky, které jsou označeny vztahovými značkami 18 a 20, a které mohou být orientovány ve stejném nebo v opačném směru.

Uspořádání nitrožilního tělíska 100, znázorněné na obr. 2A, to jest s kolmými meandrovitými vzory 11 a 12, je provedeno pro vysoký stupeň pružnosti a ohebnosti nitrožilního tělíska za účelem usnadnění jeho roztahování, přičemž má rovněž vysoký stupeň pevnosti nitrožilního tělíska v jeho roztaženém stavu.

Na obr. 2B je znázorněn detailní pohled na jedinou buňku nej výhodnějšího uspořádání nitrožilního tělíska podle tohoto vynálezu.

U jiného uspořádání předmětu tohoto vynálezu, které je znázorněno na obr. 3A, obr. 3B a obr. 3C, zahrnuje nitrožilní tělísko 200 druhý povlak 202, který je aplikován mezi výztuhou 110 nitrožilního tělíska 200 a prvním povlakem 102. Na rozdíl od prvního povlaku 102 však druhý povlak 202 pokrývá pouze část z mnohonásobných částí nitrožilního tělíska 200, takže izolované úseky tohoto nitrožilního tělíska 200 jsou během fluoroskopie nejvíce viditelné.

Druhý povlak 202 je například aplikován buď na jeden nebo na oba konce nitrožilního tělíska 100, to jest na bližší konec 111 a na vzdálenější konec 112, jak je znázorněno na obr. 3A.

Stejně jako u provedení, znázorněného na obr. 1A a obr. 1B, však první povlak 102 pokrývá celé nitrožilní tělísko 200, znázorněné na obr. 3A až obr. 3C.

Na obr. 3B a na obr. 3C jsou znázorněny pohledy v řezu na výztuhu 110 nitrožilního tělíska 100, a to jednou s aplikovaným druhým povlakem 202, a jednou bez tohoto druhého povlaku 202.

Takovéto izolované označení je užitečné pro přesné umístění konců nitrožilních tělísek, k jakému dochází například v případě použití více nitrožilních tělísek, kdy je velmi důležitá délka, se kterou se překrývají, nebo například v případě použití ostiálních nitrožilních tělísek, kde je poloha konce nitrožilního tělíska vzhledem k ostiu velmi důležitá.

Druhý povlak 202 je vyroben z vhodného materiálu nepropustného pro záření, jako je například zlato, platina, stříbro a tantal, a může být vyroben z téhož materiálu jako první povlak 102 nebo z rozdílného materiálu. Druhý povlak 202 může být na nitrožilní tělísko 200 aplikován jakoukoliv vhodnou technikou, a to například technikami, které byly popsány při popisování aplikace prvního povlaku 102.

Druhý povlak 202 je aplikován pouze na část nebo na vícenásobné části válcovitého členu 101, a to například příslušným přikrytím během aplikace druhého povlaku 202, nebo • · · · · * « · « « • · · · · • · izolovaným leptáním po aplikaci druhého povlaku 202. Zde je nutno zdůraznit, že přestože povlak 202 je zde označován jako „druhý povlak, je tento povlak 202 aplikován na nitřožilní tělísko 200 ještě před aplikací prvního povlaku 102.

Při použití druhého povlaku 202 má tento povlak 202 takovou tloušťku, která se projeví ve zvýšení nepropustnosti pro záření příslušné části nebo částí, kde je druhý povlak 202 aplikován v porovnání s částí nebo částmi, kde tento druhý povlak 202 aplikován není.

Jelikož je druhý povlak 202 aplikován pouze na část nebo na vícenásobné části nitrožilního tělíska 200, může být aplikován v silnější vrstvě, aniž by to mělo nějaký výrazný vliv na schopnost nitrožilního tělíska 200 se roztahovat, nebo aniž by to mělo nějaký výrazný vliv na viditelnost tepenných či arteriálních podrobností nebo detailů v průběhu fluoroskopie.

Stejně jako u prvního povlaku 102 je tloušťka druhého povlaku 202 optimalizována za účelem dosažení požadované vyváženosti mezi nepropustnosti nitrožilního tělíska pro záření a jeho ostatními vlastnostmi. Obecně však je pro druhý povlak 202 typické, že tento druhý povlak 202 bývá stejně silný nebo ještě silnější než první povlak 102.

Pokud jsou aplikovány jak první povlak 102, tak i druhý povlak 202, je obecně výhodné, aby tloušťka prvního povlaku 102 byla zhruba 1 až 5 % tloušťky pod ním ležící výztuhy nitrožilního tělíska, a aby tloušťka druhého povlaku 202 byla zhruba 5 až 15 % tloušťky pod ním ležící výztuhy nitrožilního tělíska. A navíc kombinovaná tloušťka • · · · · · • ·· ···· · • · · · · prvního povlaku 102 a druhého povlaku 202 obvykle nepřesahuje 25 % tloušťky pod nimi ležící výztuhy nitrožilního tělíska.

Jako ilustrativní příklad může být druhý povlak 202 aplikován v tloušťce zhruba 10 mikronů na nitrožilní tělísko, jehož výztuha má průměr 100 mikronů. První povlak 102 bude potom aplikován v tloušťce zhruba 1 mikron.

U jiného provedení předmětu tohoto vynálezu je nitrožilním tělískem rozvětvené nitrožilní tělísko 300, jak je znázorněno na obr. 4A.

Toto rozvětvené nitrožilní tělísko 300 sestává z trubicovitého členu 301, který je rozvětven na trubicovitý kmen 310 a na rozvětvené rameno 311 pro uložení do kmene a ramene cévy v případě rozvětvené cévy. U tohoto uspořádání je celé rozvětvené nitrožilní tělísko 300 potaženo prvním povlakem 102, jak již bylo popsáno při popise provedení, znázorněných na obr. 1 a na obr. 3.

Rozvětvené rameno 311 je však opatřeno rovněž druhým povlakem 202, který je umístěn mezi trubicovitým členem 301 a prvním povlakem 102 tak, že je-li nitrožilní tělísko 300 pozorováno pomocí fluoroskopie, tak se rozvětvené rameno 311 jeví jako tmavší, než trubicovitá kmenová větev 310.

Pohledy v řezu na výztuhu nitrožilního tělíska 300 se pak jeví tak, jak je znázorněno na obr. 3B pro rozvětvené rameno 311 a na obr. 3C pro trubicovitý kmen 310. Takovéto uspořádání je využitelné pro vyrovnání a vložení rozvětveného ramene 311 do rozvětvené cévy.

Alternativně může být rozvětvené rameno 311 výběrově vloženo do odbočkového otvoru 312 trubicovitého členu 301 tak, že trubicovitý člen 301 a trubicovitý kmen 310 se samostatně zavedou do rozvětvené cévy. V tomto případě je trubicovitý člen 301 opatřen odbočkovým otvorem 312, jak je znázorněno na obr. 4B.

Po zavedení trubicovitého členu 301 do rozvětvené cévy je odbočkový otvor 312 vyrovnán s příslušnou odpovídající větví rozvětvené cévy. Trubicovitý člen 301 rozvětveného nitrožilního tělíska 300 se potom roztáhne za účelem zajištění jeho polohy v ošetřované cévě, načež se rozvětvené rameno 311 zavede odbočkovým otvorem 312 tak, že se část rozvětveného ramene 311 umístí do rozvětvené cévy.

Rozvětvené rameno 311 se poté roztáhne, jak je znázorněno na obr. 4C, a to v míře postačující k tomu, aby jeho vnější povrch zabíral s částí trubicovitého členu 301, vymezující odbočkový otvor 312 a zajišťující rozvětvené rameno 311 ve větvi rozvětvené cévy a v trubicovitém členu 301.

U tohoto provedení předmětu tohoto vynálezu je pak oblast 313, obklopující odbočkový otvor 312, opatřena jak prvním povlakem 102, tak i druhým povlakem 202, takže tato oblast 13 je během fluoroskopie nejviditelnější. Jinými slovy pak pohled v řezu na výztuhu 110 rozvětveného nitrožilního tělíska 300 se bude jevit tak, jak je znázorněno na obr. 3B pro oblast 313, a jak je znázorněno na obr. 3C pro nějakou jinou oblast.

Takovéto uspořádání je využitelné pro vyrovnání odbočkového otvoru 312 s větví rozvětvené cévy tak, že trubicovitý kmen 310 je možno potom velmi snadno vložit nebo zavést do větve rozvětvené cévy.

V souladu s předmětem tohoto vynálezu byla vyvinuta nitrožilní tělíska, která mají optimální nepropustnost pro záření, a to aniž by bylo nutno obětovat vlastnosti těchto nitrožilních tělísek a jejich řádnou funkci.

Odborník v dané oblasti techniky může snadno uskutečnit rozličné modifikace shora uvedených provedení předmětu tohoto vynálezu, která zde byla popsána a zobrazena. Veškeré tyto modifikace jsou pokryty myšlenkou a rozsahem připojených patentových nároků.

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Nitrožilní tělísko pro zavádění do tělních cév, přičemž toto nitrožilní tělísko obsahuje:

   - válcovitý člen, obsahující výztuhu, která sestává z prvního materiálu, přičemž uvedený válcovitý člen má bližší konec a vzdálenější konec a je opatřen podélným otvorem, a

   - první povlak nanesený na uvedený válcovitý clen, přičemž uvedený první povlak v podstatě pokrývá uvedený válcovitý člen a má v podstatě jednotnou tloušťku, a přičemž uvedený první povlak sestává z druhého materiálu, vyznačující se materiál je více nepropustný pro materiál.

   tím, že uvedený druhý záření, než uvedený první
2. 2. Nitrožilní tělísko vyznačující se t prvního povlaku činí přibližně ležícího nitrožilního tělíska.

   podle nároku 1 í m , že tloušťka uvedeného 1 až 20 % tloušťky pod ním
3. 3. Nitrožilní vyznačuj ící povlaku činí přibližně nitrožilního tělíska.

   tělísko podle nároku 2 se tím, že tloušťka prvního 5 až 15 % tloušťky pod ním ležícího
4. 4. Nitrožilní tělísko podle nároku 1 vyznačující se tím, že tloušťka uvedeného prvního povlaku činí přibližně 0,5 až 20 mikronů.

   • A « · * · AA A A

   AAA A AAA A Λ ·· A « A · · A A A AA A A · A A • A ··· AAA • AA AA AAA AA AA AA

   5. Nitrožilní tělísko podle nároku 1 v y z n a č u j í c í se t í m , že uvedený první materiál je vybrán ze skupiny, obsahuj ící nerezovou ocel a nitinol. 6. Nitrožilní tělísko podle nároku 1 v y z n a č u j í c í se t í m , že uvedený druhý materiál je vybrán ze skupiny, , obsahující zlato, platinu, stříbro a tantal. 7 . Nitrožilní tělísko podle nároku 1 v y z n a č u j í c í se t í m , že dále obsahuje druhý povlak, umístěný mezi uvedeným válcovitým členem a uvedeným

   prvním povlakem, přičemž uvedený druhý povlak pokrývá pouze část uvedeného válcovitého členu.
5. 8. Nitrožilní tělísko podle nároku 7 vyznačující se tím, že uvedený druhý povlak je umístěn na uvedeném bližším konci nebo na uvedeném vzdálenějším konci uvedeného válcovitého členu.
6. 9. Nitrožilní tělisko podle nároku 7 vyznačující se tím, že při sledování tohoto nitrožilního tělíska pomocí fluoroskopie se uvedené nitrožilní tělísko jeví tmavší v části, která je pokryta

   druhým povlakem, než v části, pokryta není. 10 . Nitrožilní tělísko v y z n a č u j ící se t druhého povlaku činí přibližně ležícího nitrožilního tělíska.

   která tímto druhým povlakem podle nároku 7 í m , že tloušťka uvedeného 1 až 20 % tloušťky pod ním podle nároku
7. 10 že tloušťka druhého tloušťky pod ním ležícího
8. 11. Nitrožilní tělísko vyznačující se tím povlaku činí přibližně 5 až 15 nitrožilního tělíska.
9. 12. Nitrožilní vyznačuj ící tělísko podle nároku 7 se tím, že tloušťka uvedeného druhého povlaku činí přibližně 0,5 až 20 mikronů.
10. 13. Nitrožilní tělísko podle nároku 12 vyznačující se tím, že tloušťka uvedeného druhého povlaku činí přibližně 5 až 15 mikronů.
11. 14. Nitrožilní tělísko podle nároku 12 vyznačující se tím, že tloušťka uvedeného prvního povlaku činí přibližně 1 mikron.
12. 15. Nitrožilní tělísko podle nároku 7 vyznačující se tím, že uvedený druhý povlak obsahuje materiál, vybraný ze skupiny, obsahující zlato, platinu, stříbro a tantal.
13. 16. Nitrožilní tělísko podle nároku 1 vyznačující se tím, že uvedený válcovitý člen je rozvětven na trubicovitý kmen a rozvětvené rameno pro umístění v příslušném kmeni a rameni rozvětvené cévy.
14. 17. Nitrožilní tělísko podle nároku 16 vyznačující se tím, že dále obsahuje druhý povlak, umístěný mezi uvedeným trubicovitým členem a uvedeným prvním povlakem, přičemž uvedený druhý povlak pokrývá pouze uvedené rozvětvené rameno.

    • ·
15. 18. Nitrožilní vyznačuj ící tělísko podle se tím, že:

    nároku 16

    - uvedený válcovitý člen je opatřen odbočkovým otvorem,

    - uvedené rozvětvené rameno může být podle volby umístěno v uvedeném válcovitém členu, a

    - oblast uvedeného válcovitého členu, přiléhající k uvedenému odbočkovému otvoru, zahrnuje druhý povlak, umístěný mezi uvedeným válcovitým členem a uvedeným prvním povlakem.