CZ32196A3

CZ32196A3 - Egg washing and disinfection process

Info

Publication number: CZ32196A3
Application number: CZ96321A
Authority: CZ
Inventors: Anita Jane Harvey; Joseph William Gerard Malone; William Ronald Sanderson
Original assignee: Solvay Interox Ltd
Priority date: 1993-08-03
Filing date: 1994-07-29
Publication date: 1996-11-13
Also published as: CA2167587A1; AU7235094A; HUT75904A; HU9600242D0; FI960476A; EP0712439A1; PL312786A1; GB9316027D0; FI960476A0; SK13696A3; NO960453L; US5756139A; WO1995004126A1; NO960453D0

Description

Vynález se týká způsobu omývání a/nebo dezinfikování vaj ec.

Dosavadní stav techniky

V poslední době se projevuje stále větší zájem veřejnosti o problematiku bakteriální kontaminace určitých potravin, zejména vajec slepic. Vzhledem k podmínkám, za kterých je velký podíl těchto vajec produkován, jsou tato vejce mnohdy kontaminována nečistotami a špínou, včetně fekálních zbytků, zbytků z rozbitých vajec a peří. Tato kontaminace představuje živnou půdu pro bakteriální růst a vzhledem k povaze skořápky těchto vajec mohou takto rozmnožené bakterie proniknout uvedenou skořápkou a tímto způsobem kontaminovat vnitřní membrány těchto vajec. Všechny tyto skutečnosti podnítily zájem o tato vejce z hlediska jejich spotřeby lidmi a rovněž z hlediska jejich využití na chov, kdy je zapotřebí snížit vystavení kuřat riziku infekce. V této oblasti se zájem soustřeďuje zejména na problematiku enterobakterií, neboř členové této skupiny představují intestinální parazity, které způsobují poškození zdravotního stavu, včetně onemocnění z potravy. Z tohoto důvodu vytvořila organizace The Ministry of Agriculture Fisheries and Food kromě běžných standardu, týkajících se celkového počtu bakterií, i zvláštní standardy pro počet enterobakterií. Kromě toho je třeba uvést, že je velice málo pravděpodobné, že by takto kontaminovaná vej ce mohla být rovněž akceptována spotřebiteli jak z estetických důvodů tak i rovněž z toho důvodu, že by tyto konxaminace mohly maskovat vady, jako například praskliny, ve skořápce vajec. Ze všech xěchxo důvodů je proxo nezbyxné vyvinoux xakové metody, kterými by mohlo být dosaženo účinného omyxí a/nebo dezinfikování vajec za účelem snížení pravděpodobnosti kontaminování vnitřních membrán a zvýšení přijatelnosti těchto vajec pro spotřebitele.

Povaha j ak kontaminace těchto vaj ec tak i skořápky samotné představuje v případě omývání a dezinfikování vajec zcela zvláštní problém. V mnoha případech totiž tato kontaminace uschne na skořápce a vytvoří značně ulpělý útvar, který nemůže být snadným způsobem opláchnut. Odstranění kontaminace tohoto druhu tudíž vyžaduje mnohdy použití čistících činidel. Ovšem v této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že porézní charakter skořápky vajec je takového druhu, že by mohlo dojít u vnitřních membrán této skořápky kontaktem s příliš agresivním omývacím/dezinfekčním prostředkem k poškození. Z tohoto důvodu je velice vhodné, aby byl vyvinut takový omývací/dezinfekční systém, který by byl dostatečně agresivní a který by tudíž byl schopen odstranit kontaminace výše uvedeného druhu v podstatné míře, ale který by současně byl kompatibilní s vnitřními membránami vajec (to znamená nepoškozoval by je).

V patentu bývalé NDR č. 281119 je popisován neiontový a aniontový povrchově aktivní systém obsahující alkalický roztok peroxokyseliny, který je možno použít pro omývání dopravních pásů používaných pro dopravování vajec v časovém intervalu, kdy se provádí údržba těchto pásů, ovšem nikde zde není uvedeno, že by tento systém byl kompatibilní (přijatelný) pro vnitřní membrány vajec. Omezující požadavky na látky vhodné pro dezinfikování tvrdých povrchů, jako jsou například dopravníkové pásy, jsou ovšem značně odlišné od požadavků, které je třeba splnit v případě porézních povrchů, které jsou v kontaktu s membránou.

Ve zveřejněné evropské patentové přihlášce č.

388 071 se popisuje použití kombinace detergentů a baktericidní látky pro omývání vajec, ovšem nikde zde nejsou uvedeny další detailní skutečnosti o povaze tohoto systému.

V publikaci : Ψ.Α. Moats, Journal of Food Protection, 1978, Vol. 41, No. 11, str. 919-925, jsou uvedeny v přehledu faktory týkající se omývání vajec. 0 dezinfekčních prostředcích na bázi chloru se zde uvádí, že maj i nevýhodu v tom, že rychle ztrácí aktivitu vzhledem k charakteru zašpinění vajec. Použití dezinfekčních látek na bázi kvarterních amonných solí je nej výhodněj ší, ovšem i při použití těchto látek jsou výsledky velice proměnlivé. Kromě toho je používání dezinfekčních prostředků na bázi kvarterních amonných solí v poslední době odmítáno vzhledem k jejich obecně špatné bioodbouratelnosti.

V publikaci Hartmann a Carlin, Research Notes, 1957, str. 673-675, je diskutována možnost použití peroxooctové kyseliny pro dezinfikování vajec. V této publikaci se uvádí, že k tomuto dezinfikování je potřebná doba kontaktu přinejmenším jedna minuta, ovšem v přítomnosti výskytu pevných útvarů na vajíčkách je tato potřebná doba kontaktu podstatně delší, až 4 minuty.

Podstata vynálezu

Cílem uvedeného vynálezu je vyvinout postup omývání a/nebo dezinfikování vajec, který by byl přijatelný (kompatibilní) pro vnitřní membrány vajec.

Dalším cílem určitého provedení podle uvedeného vynálezu je vyvinout způsob omývání a/nebo dezinfikování vajec, pomocí kterého by byly překonány nebo zmírněny alespoň do určité míry některé nevýhody postupů podle dosavadního stavu techniky.

Podle prvního aspektu se předmětný vynález týká způsobu omývání a/nebo dezinfikování vajec, jehož podstata spočívá v tom, že se tato vejce kontaktují s vodným roztokem obsahuj ícím účinná množství :

(i) neiontového povrchově aktivního činidla, a (ii) amfoterního povrchově aktivního činidla, přičemž se potom v následující fázi tato vejce uvádí do kontaktu s vodným roztokem obsahuj ícím účinné množství organické peroxokyseliny.

Podle druhého aspektu se předmětný vynález týká způsobu omývání a/nebo dezinfikování vajec, jehož podstata spočívá v tom, že se tato vejce kontaktují s vodným roztokem obsahuj ícím účinná množství :

(i) neiontového povrchově aktivního činidla, (ii) amfoterního povrchově aktivního činidla, a (iii) organické peroxokyseliny.

Uvedená neiontová povrchově aktivní činidla, která se používají v postupu podle uvedeného vynálezu, jsou látky reprezentované obecným vzorcem :

R—(OCH₂CH₂) _n—(OCH₂CHCH₃) _p—(OCH₂CH₂) _q—o—R’ ve kterém :

R znamená alkylovou skupinu obsahující přinejmenším 6 atomů uhlíku,

S- E a 3. každý představují celé číslo, a

R’ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu nebo arylovou skupinu.

Výše uvedený substituent R obvykle obsahuje asi 6 až asi 18 atomů uhlíku, a zejména obsahuje asi 8 až asi 12 atomů uhlíku, přičemž v mnoha případech je tvořen lineární skupinou. Tento zbytek R může pocházet ze syntetické přípravy nebo je možno jej získat z přírodních zdrojů, jako například z tukových zbytků (zbytky vyšších mastných kyselin) nebo z kokosového oleje (resp. z kokosových zbytků). V případě, že R’ představuje alkylovou skupinu, potom tato alkylová skupina častokrát obsahuje maximálně 6 atomů uhlíku a nej častěji obsahuje 1 až 4 atomy uhlíku.

V případě, že R’ představuje arylovou skupinu, potom tato arylová skupina většinou obsahuje 6 až 10 atomů uhlíku a obvykle je touto arylovou skupinou benzylová skupina. Hmotnostní podíl alkoxylátové části, to znamená celkový podíl ethoxylátové části a propoxylátové části v tomto povrchově aktivním činidle je většinou vybrán v rozmezí od asi 55 % do asi 90 %. Součet η + β + g se většinou pohybuje v rozmezí od 4 do 30. Pokud se týče výše uvedeného obecného vzorce, je pro odborníky pracující v daném oboru zřejmé, že i přesto, že ve výše uvedeném obecném vzorci jsou uvedeny ethoxylátová skupina a propoxylátová skupina, které jsou přítomny v oddělených blocích, přičemž toto uspořádání může skutečně přicházet v úvahu při určitých provedeních, mohou být tyto jednotlivé skupiny distribuovány více nahodileji v tomto alkoxylátovém řetězci aniž by xoxo řešení bylo nějak mimo rozsah daný výše uvedeným obecným vzorcem. V případě, že hodnota £ je 1 nebo větší, potom poměr n + g. : g je vybrán z rozsahu od asi 25 : 1 do asi 1 : 25. Vzhledem ke skutečnosti, že při vyšším stupni propoxylace, a z tohoto důvodu při nižší hodnotě poměru n + g. : 2» mnohdy dochází k tomu, že uvedená povrchově aktivní látka má nižší biodbouratelnost, je nejčastěji volen takový poměr n + a · R. který se pohybuje v rozsahu od asi 25 : 1 do asi 1:1, zejména je tento poměr v rozsahu od asi 10 : 1 do asi 2 : 1.

Účinná koncentrace neiontové povrchově aktivní látky v tomto postupu podle uvedeného vynálezu obvykle představuje koncentraci maximálně asi 5 % hmotnostních. V mnoha případech tato koncentrace nepřevyšuje 2 % hmotnostní a mnohdy není tato koncentrace vyšší než 1 % hmotnostní.

V některých případech bylo podle vynálezu dosaženo dobrých výsledků při použití koncentrace neiontového povrchově aktivního činidla v rozsahu od 0,01 % hmotnostního do asi 0,5 % hmotnostního.

Amfoterní povrchově aktivní látky, které se používají v postupu podle uvedeného vynálezu je možno vybrat ze skupiny zahrnující betainy, včetně mastných dimethylbetainů, mastných amidopropyldiraethylbetainů, mastných bishydroxyethylbetainů a mastných dimethylsulfobetainů. Ve většině případů jsou ovšem těmito látkami amfoterní povrchově aktivní látky definované následujícím obecným vzorcem :

Ί

R---NR’---X ve kxerém :

R znamená případně substituovanou alkylovou nebo arylovou skupinu,

R’ představuje atom vodíku nebo případně substituovanou alkylovou nebo arylovou skupinu, a

X je zvolen ze skupiny zahrnující :

- obecný vzorec (1) (CH₂)_mC0₂Y ve kterém m je celé číslo, a

Y představuje atom vodíku nebo jednomocný kation, jako je například kation sodný, draselný nebo amonný, a

- obecný vzorec (2) (CH2)_n---N----A

I

B ve kterém n je celé číslo,

A představuje skupinu obecného vzorce :

[(CH₂)_pNR”]_q--(CH₂)_rC0₂Y ve kterém :

2, g. a r znamenají celá čísla,

R’’ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu nebo arylovou skupinu, a

Y znamená atom vodíku nebo jednovazný kation, jako je například kation sodný, draselný nebo amonný, a

B znamená atom vodíku, alkylovou skupinu nebo arylovou skupinu nebo může mít tento zbytek stejný význam jako zbytek A.

Podle jednoho z výhodných provedení podle uvedeného vynálezu má tato amfoterní povrchově aktivní látka obecný vzorec, ve kterém X odpovídá vzorci (2), viz výše, a. je nula a B má stejný význam jako A.

Pokud se týče uvedených amfoterních povrchově aktivních látek, použitých při provádění postupu podle vynálezu, potom v obvyklém případě v těchto látkách R obsahuje asi 6 až asi 18 atomů uhlíku a zejména asi 8 až asi 14 atomů uhlíku, přičemž mnohdy představuje tento zbytek lineární skupinu. Tento zbytek R může pocházet ze syntetické přípravy nebo je možno jej získat z přírodních zdrojů, jako například z tukových zbytků (zbytky vyšších mastných kyselin) nebo z kokosového oleje. Podle jednoho z konkrétních provedení těchto amfoterních látek je zbytek R odvozen od imidazolinu.

Pro odborníky pracující v daném oboru je zřejmé, že mnoho amfoterních povrchově aktivních látek obsahuje významné množství halogenidových iontů, zejména chloridových iontů, které pochází z postupů použitých při jejich výrobě. Tyto amfoterní látky je možno použít v postupu podle uvedeného vynálezu. V mnoha případech ovšem může docházet k tomu, že se při provádění tohoto postupu amfoterní roztok dostává do kontaktu s kovovými částmi, zejména s ocelovými částmi. V určitých případech jsou amfoterní látka a peroxokyselina součástí stejného roztoku, a i v případech, kdy tomu tak není, přinejmenším určitý podíl amfoterního roztoku může být rovněž převeden za pomoci vajec do roztoku peroxokyseliny. Vzhledem k tomu, že o chloridech je velice dobře známo, že způsobují korozi kovů, a kromě toho mohou rovněž způsobit rozklad peroxokyselin, je z tohoto důvodu výhodné používat roztoky amfoterních látek v podstatě prosté halogenidů.

Ve většině případů je podle uvedeného vynálezu výhodné, aby použitá amfoterní povrchově aktivní látka obsahovala dvojsodnou sůl dikarboxyethylalkylpropylendiaminu, zejména roztok dvoj sodné soli dikarboxyethylkokospropylendiaminu v podstatě neobsahující halogenidové ionty.

Účinná koncentrace amfoterní povrchově aktivní látky v tomto postupu podle uvedeného vynálezu obvykle odpovídá koncentraci maximálně asi 5 % hmotnostních. V mnoha případech tato koncentrace nepřevyšuje 2 % hmotnostní a mnohdy není tato koncentrace vyšší než 1 % hmotnostní.

Hmotnostní poměr neiontové povrchově aktivní látky k amfoterní povrchově aktivní látce je nejčastěji zvolen z rozmezí od asi 10 : 1 do asi 1 : 10, přičemž obvykle se tento poměr pohybuje v rozmezí od asi 5 : 1 do asi 1:5.

V určitých případech se dobrých výsledků dosáhne při použiti hmotnostního poměru v rozsahu od 3 : Idol : 1.

Roztok neiontové povrchově aktivní látky a amfoterní povrchově aktivní látky se obvykle připraví tak, že se zředí koncentrát obsahující tyto složky ve vhodném poměru. Tyto koncentráty obvykle obsahuj í více než 5 % hmotnostních každé z uvedených látek, to znamená amfoterní povrchově aktivní látky a neiontové povrchově aktivní látky. V mnoha provedeních je koncentrace uvedené amfoterní povrchově aktivní látky v tomto koncentrátu v rozmezí od asi 7 % hmotnostních do asi 30 % hmotnostních, ve výhodném provedení v rozmezí od asi 10 % hmotnostních do asi 20 % hmotnostních, a koncentrace neiontové povrchově aktivní látky se pohybuje v rozmezí od asi 10 % hmotnostních do asi 50 % hmotnostních, ve výhodném provedení v rozmezí do asi 20 % hmotnostních do asi 30 % hmotnostních.

Uvedenou organickou peroxokyselinou, která se používá v postupu podle uvedeného vynálezu, může být libovolná organická peroxokyselina, která je dostatečně rozpustná ve vodě a která projevuje dezinfekční účinek v kontaktu s kontaminovanými vajíčky. V mnoha provedeních je tato peroxokyselina vybrána ze skupiny zahrnující alifatické peroxokyseliny obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, zejména je to kyselina peroxooctová a kyselina peroxopropionová, přičemž zejména je výhodné použít kyseliny peroxooctové.

Při provádění postupu podle uvedeného vynálezu je uvedená peroxokyselina přítomna v daném vodném roztoku, se kterým se kontaminovaná vajíčka uvádí do kontaktu, v dostatečné koncentraci k tomu, aby se dosáhlo dezinfekčního účinku u těchto vajec. V mnoha případech je tato koncentrace peroxokyselina maximálně 10 000 ppm, přičemž obvykle se tato koncentrace peroxokyseliny pohybuje v rozmezí od asi 10 ppm do asi 5 000 ppm. V určitých případech je možno dobrých výsledků dosáhnout s koncentrací peroxokyseliny pohybující se v rozmezí od asi 200 ppm do asi 1500 ppm.

Roztok peroxokyseliny se obvykle připravuje zředěním koncentrovaného roztoku peroxokyseliny. Nejčastěji tento koncentrovaný roztok obsahuje rovnovážnou směs peroxokyseliny, odpovídající organické kyseliny, peroxidu vodíku a vody. Tyto koncentrované roztoky obvykle obsahují maximálně 50 % hmotnostních peroxokyseliny a nejčastěji obsahuj i asi 0,5 % hmotnostního až asi 45 % hmotnostních peroxokyseliny. Zejména výhodná je koncentrace peroxokyseliny v rozmezí od asi 3 % hmotnostních do asi 20 % hmotnostních. Pro odborníky pracující v daném oboru je zřejmé, že pro danou koncentraci peroxokyseliny se koncentrace peroxidu vodíku a koncentrace organické kyseliny může pohybovat v širokém rozsahu. V mnoha případech je koncentrace peroxidu vodíku v těchto koncentrátech peroxokyseliny menší než 30 % hmotnostních, obvykle se tato koncentrace pohybuje v rozmezí od asi 5 % hmotnostních do asi 25 % hmotnostních, a koncentrace organické kyseliny je obvykle nižší než 75 % hmotnostních, obvykle se tato koncentrace organické kyseliny pohybuje v rozmezí od asi 5 % hmotnostních do asi 60 % hmotnostních.

V některých provedeních podle uvedeného vynálezu je použit roztok peroxokyseliny, ve kterém je poměr organické kyseliny k peroxokyselině větší než 5:1, jako jsou například roztoky popisované v souvisící patentové přihlášce Velké Británie č. 9219465.3, která je zde uváděna jako odkazový materiál. Tyto směsi jsou zejména vhodné k použití v případech, kdy je roztok peroxokyseliny ředěn tvrdou vodou.

Kontakt vajec s roztokem nebo roztoky povrchově aktivní látky a peroxokyseliny je možno provést mnoha nej různějšími způsoby, které jsou pro odborníky pracující v daném oboru zřejmé. Například je možno uvést, že je možno vajíčka transportovat na vhodném dopravním pásu, který je uspořádán tak, aby procházel lázněmi s roztokem nebo roztoky, pomocí kterých se provádí čištění, přičemž rychlost tohoto dopravního pásu a objem roztoku se volí takovým způsobem aby dosahovaná doba kontaktu postačovala k účinnému omytí a/nebo dezinfikování vajec. V mnoha případech je výhodné aplikovat roztok nebo roztoky povrchově aktivní látky a peroxokyseliny ve formě tryskajícího proudu nebo spraye. Toto uspořádání má navíc výhodu v tom, že se kromě chemického vyčištění a dezinfekčního účinku roztoku nebo roztoků dosáhne rovněž fyzikálního čistícího účinku, ke kterému dochází v důsledku narážení tohoto roztoku nebo roztoků na vajíčka. V případě, že se použije tohoto otryskávání nebo spraye, potom je výhodné shromažďovat tento roztok nebo roztoky a recyklovat je, čímž se zlepší chemické využití (zmenší se spotřeba chemických látek) a tím se sníží i náklady na provedení tohoto procesu. V případě kdy se použije recyklování uvedeného roztoku nebo roztoků, potom se tento roztok nebo roztoky obvykle periodicky analyzuj i na obsah účinných látek a jejich koncentrace se potom upravuje tak, aby byla zajištěna koncentrace v požadovaném rozsahu. Jako příklad vhodného uspořádání zařízení k provedení tohoto postupu, které je upraveno k aplikování tryskajících proudů nebo spraye, je možno uvést zařízení uvedené v evropské patentové přihlášce č. EP 0 388 071.

Postup podle uvedeného vynálezu je možno provádět tak, že se vajíčka ponoří do roztoku povrchově aktivní látky, přičemž ve výhodném provedení se zaj istí promíchávání tohoto roztoku určitým způsobem, jako je například míchání po určitou dobu, načež se přidá roztok peroxokyseliny a kontaktování vajíček a roztoku pokračuje po vhodný časový interval dokud se nedosáhne úplného omytí a/nebo dezinfikování vajec. V některých případech, zejména v případech, kdy se používá tryskajících proudů nebo spraye, se tento postup provádí za použití jediného roztoku obsahujícího povrchově aktivní látky a peroxokyselinu. Nejčastěji se tento postup podle vynálezu provádí za použití jednotlivých oddělených stupňů k provedení kontaktu vajec s odpovídajícím roztokem povrchově aktivní látky a roztokem peroxokyseliny.

V určitých provedeních podle uvedeného vynálezu může -tento postup zahrnovat fázi předběžného opláchnutí, ve které se vajíčka opláchnou vodou za účelem odstranění málo přilnutých znečišťujících částí, přičemž zařazení tohoto stupně je na volbě uživatele. V provedeních, kdy se používaj í oddělené stupně kontaktování s roztokem povrchově aktivní látky a s roztokem peroxokyseliny, je možno mezi jednotlivé stupně zařadit stupeň, ve kterém se takto zpracovaná vajíčka oplachují vodou. Tato varianta může být výhodná v případech, kdy se používá roztok povrchově aktivní látky, který obsahuje halogenidové ionty v koncentraci, která postačuje k rozkladu významného podílu peroxokyseliny, jako je tomu například v případech, kdy se použije amfoterní látka obsahující halogenidové ionty. Toto uvedené předběžné oplachování vodou nebo omývání vodou mezi jednotlivými stupni, ve kterých se provádí kontaktování s roztokem povrchově aktivní látky a s roztokem peroxokyseliny, se ve výhodném provedení podle vynálezu provádí za použití spraye nebo tryskajícího proudu. Obecně je možno použít celé řady vhodných provedeních používajících řady kontaktních stupňů, ve kterých se aplikuje povrchově aktivní látka a/nebo peroxokyselina, jako například dvou stupňů nebo tří stupňů. Mezi některými nebo všemi stupni se používá oplachování vodou.

Postup podle uvedeného vynálezu se obvykle provádí při teplotě pohybující se v rozmezí od teploty okolí, obvykle od teploty asi 10 až 25 ’C, což závisí na klimatu daného místa a na sezóně, do asi 55 *C. V některých případech bylo dosaženo dobrých výsledků při použití teploty v rozmezí od 40 ’C do 45 ’C. V této souvislosti je třeba poznamenat, že je vhodné vyhnout se použití vyšších teplot, než jsou výše uvedené teploty, neboř všeobecným požadavkem je předejít denaturaci proteinů obsažených v těchto vajíčkách.

V případě, že se používá oddělených zpracovávacích stupňů, potom se mohou použité teploty v jednotlivých stupních lišit, i když v mnoha případech budou zřejmě teploty používané v jednotlivých stupních stejné.

Doba kontaktu, používaná při provádění postupu podle uvedeného vynálezu, se může pohybovat ve značně širokém rozmezí, přičemž tato doba kontaktu se obvykle volí například podle míry znečištění a podle použité teploty.

Nejčastěji se doba kontaktu ve stupni kontaktu vajec s povrchově aktivní látkou volí tak, aby tento interval byl maximálně asi 10 minut, obvykle je tato doba kontaktu v rozmezí od asi 10 sekund do asi 5 minut. Doba kontaktu ve stupni kontaktu vajec s peroxokyselinou je obvykle volena tak, aby byla menší než 5 minut, a obvykle je tato doba kontaktu menší než 2 minuty.

Použitý roztok povrchově aktivní látky se při provádění postupu podle uvedeného vynálezu volí ve výhodném provedení tak, aby byl relativně málo pěnivý. Ovšem v mnoha případech, zejména v případech, kdy je použito kontaktu aplikováním tryskajícího proudu nebo spraye, může tvorba pěny představovat určitý problém. V těchto případech je vhodné použít protipěnících činidel. Toto protipěnící činidlo je možno buďto přidávat jako oddělenou složku nebo může být tato složka obsažena v koncentrátu povrchově aktivní látky. Vhodná protipěnící činidla je možno snadno určit, neboř tyto látky jsou pro odborníky pracující v daném oboru běžně známé, přičemž nejčastěji se tyto látky vyberou ze skupiny zahrnující blokové kopolymery EO/PO, které mají teplotu zákalu pod teplotou, při které dochází ke kontaktu, a polysiloxany. V některých případech je výhodné přidávat tyto protipěnící látky do koncentrovaného roztoku povrchově aktivní látky, což se provádí z toho důvodu, aby se předešlo nutnosti dalšího odděleného dávkování této látky. V případě, kdy to přichází v úvahu je vhodné, aby toto protipěnící činidlo vytvářelo fázově stabilní systém s koncentrátem povrchově aktivní látky. Pokud se týče těchto systémů, potom v mnoha případech je možno tyto fázově stabilní systémy vytvořit za použití protipěnících látek obsahuj ících dimethylpolysiloxan a plnivo na bázi oxidu křemičitého.

Podle prvního aspektu se uvedený vynález týká postupu omývání a/nebo dezinfikování vajec, jehož podstata spočívá v tom, že se vaj íčka postřikuj í vodným roztokem obsahuj ícím účinné množství :

(i) neiontového povrchově aktivního činidla, které má obecný vzorec :

R znamená alkylovou skupinu obsahující 6 až 18 atomů uhlíku, n, 2 a a každý představují celé číslo, a

R’ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylovou skupinu obsahující 6 až 10 atomů uhlíku, (ii) a amfoterního povrchově aktivního činidla obsahujícího dvoj sodnou sůl dikarboxyethylkokospropylendiaminu, přičemž se potom v následující fázi tato vejce uvádí do kontaktu s vodným roztokem obsahujícím 200 až 1500 ppm peroxooctové kyseliny.

Podle druhého aspektu se uvedený vynález týká postupu omývání a/nebo dezinfikování vajec, jehož podstata spočívá v tom, že se vajíčka postřikují vodným roztokem obsahujícím účinné množství :

(i) neiontového povrchově aktivního činidla, které má obecný vzorec :

R—(0CH₂CH₂) _n—(0CH₂CHCH₃) _p—(OCH₂CH₂) _q—0—R’ ve kterém :

R znamená alkylovou skupinu obsahující 6 až 18 atomů uhlíku, η, p a g. každý představují celé číslo, a

R’ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylovou skupinu obsahující 6 až 10 atomů uhlíku, (ii) amfoterního povrchově aktivního činidla obsahujícího dvoj sodnou sůl dikarboxyethylkokospropylendiaminu, (iii) a vodný roztok obsahující 200 až 1500 ppm peroxooctové kyseliny.

Po dokončení požadovaného omývání a/nebo dezinfikování je pro odborníky pracující v daném oboru zřejmé, že v mnoha případech je vhodné takto zpracovaná vejce usušit, zejména v případech, kdy jsou tato vejce potom skladována po dlouhé časové intervaly. Toto sušení vajec je žádoucí z toho důvodu, aby se předešlo ztrátám v důsledku například rozkladu. Sušení vajec je možno provést celou řadou běžně známých způsobů, včetně například kontaktování těchto vajec se vhodným absorbčnim médiem nebo sušením vzduchem a/nebo teplem.

Postup podle uvedeného vynálezu je možno použít například pro omývání a dezinfikování vajec domácích ptáků, zejména slepic nebo lovných ptáků, af již pro pozdější konzumování těchto vajec nebo pro jiné účely, například pro chov. Kromě toho je možno tento postup podle vynálezu použít v zoologických zahradách nebo chráněných oblastech, ve kterých se chovají v přírodě divoká zvířata, a dále například pro ošetření vajíček exotických ptáků, včetně například pštrosů, tučňáků, papoušků a podobně.

Příklady provedení vynálezu

Postup mytí a/nebo dezinfikování vajec podle uvedeného vynálezu, včetně výsledků dosažených při provádění tohoto postupu, bude v dalším popsán pomocí konkrétních příkladů provedení, která jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah tohoto vynálezu, který je v popisné části popsán obecněj i.

Příklad 1

Postup přípravy koncentrátu povrchově aktivního činidla.

Podle tohoto provedení byl 1 litr koncentrátu povrchově aktivní látky připraven postupným přidáváním 257,85 gramů demineralizované vody, 472 gramů dvoj sodné soli dikarboxyethylkokospropylendiaminového amfoterního povrchově aktivního činidla (vodný roztok o koncentraci 30 % hmotnostních) , který je běžně obchodně dostupný ve Velké Británii pod chráněnou značkou Ampholak YCE, 270 gramů neiontového povrchově aktivního činidla (99 % hmotnostních) , kterým je ve Velké Británii běžně obchodně dostupný produkt pod chráněnou značkou Ethylan CD964, a 0,15 gramu silikonového protipěnícího činidla, běžně dostupného ve Velké Británii pod chráněným označením Basildon C100N, přičemž přidávání jednotlivých výše uvedených látek bylo provedeno v naznačeném pořadí při teplotě 30 ’C a za míchání.

Příklad 2

Postup omývání/dezinfikování slepičích vajec.

Kontaminovaná slepičí vejce byla podle tohoto provedení transportována na dopravníkovém pásu a kontaktována postřikem roztokem, který obsahoval 10 600 ppm povrchově aktivního prostředku podle příkladu 1. Potom byla tato vejce kontaktována postřikem roztokem, který obsahoval 13 600 ppm povrchově aktivního prostředku podle příkladu 1. Nakonec byla tato vejce kontaktována postřikem roztokem, který obsahoval 140 ppm peroxooctové kyseliny. Použité roztoky byly ve všech třech uvedených stupních ohřátý na teplotu 42 ’C před aplikováním ve formě postřiku. Uvedená peroxooctová kyselina byla připravena z běžně obchodně dostupného koncentrátu, který je na trhu k dispozici pod chráněnou značkou Proxitane 0510 a který obsahuje 5 % peroxooctové kyseliny, zředěním vodou.

Vizuálním prozkoumáním vajec po dokončení tohoto postupu bylo zjištěno, že v podstatě neobsahují znečišťující látky a že mají velice dobrý lesk a vypadají čerstvě.

Příklad 3

Podle tohoto provedení byla vejce omývána za použití omývacího zařízení s třemi komorami. V první komoře bylo k omývání použito postřiku roztokem obsahujícím při teplotě roztoku 39 ^eC před aplikováním postřiku 4 000 ppm alkoholethoxylátu, který je běžně obchodně dostupný ve Velké Británii pod chráněnou značkou '*Synperonic A7 , dále 8 800 ppm dvoj sodné soli oktylpropylendiaminu ve formě roztoku o koncentraci 40 % hmotnostních, který je běžně obchodně dostupný ve Velké Británii pod chráněnou značkou Ampholak YJH-40 a 1000 ppm protipěnicího činidla, běžně obchodně dostupného ve Velké Británii pod chráněnou značkou Basildon FD10. Ve druhé komoře bylo k omývání použito postřiku roztokem obsahujícím při teplotě roztoku 42 ’C před aplikováním tohoto postřiku 4 000 ppm látky

Synperonic A7, 8 800 ppm látky Ampholak YJH-40 a 1000 ppm protipěnicího činidla Basildon FD 10. Ve třetí komoře bylo k omývání použito postřiku roztokem obsahujícím při teplotě roztoku 50 ’C před aplikováním postřiku 100 ppm peroxooctové kyseliny, získané zředěním koncentrátu Proxitane 0510.

Vizuálním prozkoumáním těchto vajec bylo zjištěno, že bylo dosaženo vynikajícího očištění.

Příklad 4

Postup omývání chovných vaj ec.

Podle tohoto provedení byla kontaminovaná chovná slepičí vejce omývána za použití omývacího zařízení s jednou promývací komorou. Použitý omývací roztok obsahoval

700 ppm povrchově aktivního činidla, získaného postupem podle příkladu 1, a 225 ppm peroxooctové kyseliny připravené z běžně obchodně dostupného koncentrátu prodávaného pod označením Proxitane 0510 a obsahujícího 5 % kyseliny peroxooctové, zředěním vodou. Podle tohoto postupu bylo použito roztoku o teplotě 42 *C před aplikováním postřiku. Tento omývací roztok byl aplikován na vejce postřikem (to znamená ve formě spraye). Při provádění postupu nebylo pozorováno žádné pěnění a vizuálním prozkoumáním těchto vajec bylo zjištěno, že bylo dosaženo vynikajícího očištění.

Příklad 5

Test na dezinfikování.

Podle tohoto provedení byla vejce omývána za použití omývacího zařízení s třemi komorami. V první komoře bylo k omývání použito postřiku roztokem obsahujícím 3 000 ppm alkoholethoxylátu, který je běžně obchodně dostupný ve Velké Británii pod chráněnou značkou Synperonic A7, dále 7 000 ppm alkyldimethylbetainu ve formě roztoku o koncentraci 30 % hmotnostních, který je běžně obchodně dostupný ve Velké Británii pod chráněnou značkou Ampholak BCM-30 a 1000 ppm protipěnícího činidla, běžně obchodně dostupného ve Velké Británii pod chráněnou značkou Basildon V12, při teplotě roztoku 39 *C před aplikací tohoto roztoku ve formě postřiku. Ve druhé komoře bylo k omývání použito postřiku roztokem obsahuj ícím 3 000 ppm látky

Synperonic A7 , 7 000 ppm látky Ampholak BCM-30 a 1000 ppm protipénícího činidla Basildon V12, při teplotě roztoku 42 ’C před aplikováním tohoto roztoku ve formě postřiku. Ve třetí komoře bylo k omývání použito postřiku roztokem obsahujícím 100 ppm peroxooctové kyseliny, získané z koncentrátu Proxitane 0510 zředěním vodou, při teplotě roztoku 50 ’C před aplikováním tohoto roztoku ve formě postřiku.

Hodnoty týkající se bakteriální kontaminace těchto vajec před omýváním a po omývacím procesu podle vynálezu jsou uvedeny v následující tabulce 1, kde jsou rovněž uvedeny hodnoty standardu Ministry of Agriculture Fisheries and Food (MAFF) týkající se bakteriální kontaminace vajec. Celkový počet životaschopných bakterií byl stanoven za použití metody stanovení počtu bakterií naočkováním na agar s vyhodnocovacím systémem a počet enterobakterií byl stanoven na Violet Red Bíle glukozovém agaru.

TABULKA 1

Výsledky testu na dezinfikování.

Vzorek	Místo ve vejci	Celkový počet bakterií (cfu/vejce)	Počet entero- bakterií (cfu/vejce)
Neomytá	vnitřní skořápka/ membrána	2,7 x 10⁴	2,5 x 10³
	vnější skořápka	1,1 x 10⁴	2,0 x 10¹
Omytá	vnitřní skořápka/ membrána	8,5 x 10²	0
	vnější skořápka	3,0 x 10¹	0
MAAFF standard	—	3 x 10²až 3 x 10³	1 x 10²až 1 x 10³

Z výsledků uvedených ve výše uvedené tabulce č. 1 je patrné, že omývací postup podle uvedeného vynálezu byl účinný pokud se týče snížení počtu bakterií, zejména počtu enterobakterií, na hodnoty stanovené standardem MAFF.

Příklad 6

Podle tohoto provedení byla vejce omývána za použití omývacího zařízení s třemi komorami. V první komoře bylo k omývání použito postřiku roztokem obsahujícím 3 000 ppm alkoholethoxylátu, který je běžně obchodně dostupný vé Velké Británii pod chráněnou značkou Synperoníc A7, dále 5250 ppm roztoku dvoj sodné soli dikarboxyethyloktylpropylendiaminu o koncentraci 40 % hmotnostních, který je běžně obchodně dostupný ve Velké Británii pod chráněnou značkou Ampholak YJH-40 a 1000 ppm protipěnícího činidla, běžně obchodně dostupného ve Velké Británii pod chráněnou značkou Antifoam FD u firmy Basildon Chemicals, při teplotě roztoku 39 ’C před aplikací tohoto roztoku ve formě postřiku. Ve druhé komoře bylo k omývání použito postřiku roztokem obsahujícím 3 000 ppm látky Synperoníc A7 ,

250 ppm látky Ampholak YJH 40 a 1000 ppm protipěnícího činidla Antifoam FD, při teplotě roztoku 42 ^eC před aplikováním tohoto roztoku ve formě postřiku. Ve třetí komoře bylo k omývání použito postřiku roztokem obsahuj ícím 500 ppm peroxooctové kyseliny, získané z koncentrátu Proxitane 0510 zředěním vodou, při teplotě roztoku 50 ’C před aplikováním tohoto roztoku ve formě postřiku.

Vizuálním prozkoumáním bylo zjištěno, že bylo dosaženo vynikajícího očištění.

Claims

1. Způsob omývání a/nebo dezinfikování vajec, vyznačující se tím, že se tato vejce kontaktují s vodným roztokem obsahujícím účinná množství :

2. Způsob omývání a/nebo dezinfikování vajec, vyznačující se tím, že se tato vejce kontaktují s vodným roztokem obsahujícím účinná množství :

3. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že organická peroxokyselina je vybrána ze skupiny zahrnuj ící kyselinu peroxooctovou a kyselinu propionovou.

4. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že neiontové povrchově aktivní činidlo je látka obecného vzorce :

I X f) í.-‘

T’3

R—(OCH₂CH₂)_n—(OCH₂CHCH₃) _p—(OCH₂CH₂) _q—O—R’ ve kterém :

R znamená alkylovou skupinu obsahující 6 až 18 atomů uhlíku, η, p. a a. každý představují celé číslo, a

R’ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylovou skupinu obsahuj ící 6 až 10 atomů uhlíku.

5. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že amfoterní povrchově aktivní látka je v podstatě prostá halogenidů.

6. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že amfoterní povrchově aktivní látka obsahuje dvoj sodnou sůl dikarboxyethylkokospropylendiaminu.

7. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že peroctová kyselina je přítomna v koncentraci v rozmezí od asi 10 ppm do asi 5000 ppm, a ve výhodném provedení v rozmezí od asi 200 ppm do asi 1500 ppm.

8. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že neiontová povrchově aktivní látka je přítomna v koncentraci v rozmezí od asi 0,01 % hmotnostního do asi 0,5 % hmotnostního.

9. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se Tím, že amfoterní povrchově aktivní látka je přítomna v koncentraci v rozmezí od asi 0,01 % hmotnostního do asi 0,5 % hmotnostního.

10. Způsob omývání a/nebo dezinfikování vajec, vyznačující se tím, že se vejce postřikují vodným roztokem obsahujícím účinné množství :

(i) neiontového povrchově aktivního činidla, které má obecný vzorec :

R znamená alkylovou skupinu obsahující 6 až 18 atomů uhlíku, n, 2. a g. každý představují celé číslo, a

R’ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo aryíovou skupinu obsahující 6 až 10 atomů uhlíku, a (ii) a amfoterního povrchově aktivního činidla obsahujícího dvoj sodnou sůl dikarboxyethylkokospropylendiaminu, přičemž se potom v následující fázi tato vejce uvádí do kontaktu s vodným roztokem obsahujícím 200 až 1500 ppm peroxooctové kyseliny.

11. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že roztok nebo roztoky povrchově aktivní látky dále obsahují protipěnicí činidlo.

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že uvedené protipěnicí činidlo obsahuje dimethylpolysiloxan a plnivo na bázi oxidu křemičitého.

13. Způsob omývání a/nebo dezinfikování vajec v podstatě takový jaký byl popsán ve výše uvedeném popisu a v příkladech.

14. Způsob omývání a/nebo dezinfikování vajec v podstatě takový jaký byl popsán ve výše uvedeném popisu s odkazem na nové znaky nebo kombinace těchto znaků.

15. Vajíčka libovolným postupem omytá a/nebo dezinfikovaná postupem podle některého z předchozích nároků

Riloí