CZ305006B6

CZ305006B6 - Způsob tkaní se zvýšeným překřížením osnovy a tkací stroj k jeho provádění

Info

Publication number: CZ305006B6
Application number: CZ2006-817A
Authority: CZ
Inventors: Josef Dvořák
Original assignee: VĂšTS, a.s.
Priority date: 2006-12-21
Filing date: 2006-12-21
Publication date: 2015-03-25
Also published as: WO2008074268A3; EP2099965A2; EP2099965B1; WO2008074268A2; CZ2006817A3; ATE500364T1; DE602007012937D1

Abstract

Vynález se týká způsobu tkaní se zvýšeným překřížením osnovy, při kterém se vytváří ve dvou synchronizovaných zónách (IZ, SZ), z nichž v první, impulzní, zóně (IZ) se osnovní nitě rozdělují do větví podle předepsaného vzoru tkaní a ve druhé, silové, zóně (SZ) se provádí zvýšené překřížení větví osnovy rozdělených v impulzní zóně (IZ), přičemž rozdělování osnovních nití do větví v impulzní zóně (IZ) i zvýšené překřížení osnovy v silové zóně (SZ) se provádí pro každý jeden pracovní cyklus vzájemně synchronizovaně. V impulzní zóně (IZ) se rozřazovacími prostředky rozřazené osnovní nitě navedou do zachytávacích prostředků silové zóny (SZ), jimiž se překřížení osnovy dosažené v impulzní zóně (IZ) dále zvětší až na hodnotu zvýšeného překřížení osnovy, čímž se kromě vytvoření prostoru pro zanesení útku dosáhne zlepšeného překování tkacího odporu. Vynález se také týká tkacího stroje pro tkaní se zvýšeným překřížením osnovy obsahujícího osnovní vál s návinem osnovních nití, zařízení pro tvorbu prošlupu, pohyblivý tkací paprsek (1c), zařízení pro zavedení útku do prošlupu a zbožový vál pro navíjení tkaniny, přičemž zařízení pro tvorbu prošlupu obsahuje zařízení impulzní zóny (IZ) pro rozřazování osnovních nití do větví a zařízení silové zóny (SZ) pro realizaci zvýšeného překřížení osnovy, přičemž obě zařízení jsou synchronizovaně poháněna. Zařízení silové zóny (SZ) obsahuje rozřazovač (11) s vertikálními lamelami (12) s rozestupy mezi sebou, přičemž rozřazovači (11) je přiřazen chapač (8) osnovních nití každé z větví prošlupu, který je opatřen úchopovými prostředky osnovních nití (1b, 1b´) každé z větví prošlupu, přičemž úchopov

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu tkaní 2D tkaniny se zvýšeným překřížením osnovy, při kterém se prošlup vytváří ve dvou synchronizovaných zónách, z nichž v první, impulzní, zóně se osnovní nitě rozdělují do větví podle předepsaného vzoru tkaní a ve druhé, silové, zóně se provádí zvýšené překřížení větví osnovy rozdělených v impulzní zóně, přičemž rozdělování osnovních nití do větví v impulzní zóně i zvýšené překřížení osnovy v silové zóně se provádí pro každý jeden pracovní cyklus vzájemně synchronizované.

Vynález se dále týká tkacího stroje pro tkaní se zvýšeným překřížením osnovy obsahujícího osnovní vál s návinem osnovních nití, zařízení pro tvorbu prošlupu, pohyblivý tkací paprsek, zařízení pro zavedení útku do prošlupu a zbožový vál pro navíjení tkaniny, přičemž zařízení pro tvorbu prošlupu obsahuje zařízení impulzní zóny pro rozřazování osnovních nití do větví a zařízení silové zóny pro realizaci zvýšeného překřížení osnovy, přičemž obě zařízení jsou synchronizované poháněna.

Dosavadní stav techniky

Formování tkaniny je silový proces, v jehož důsledku dochází k zatlačení zaneseného útku do klínové mezery mezi předepjatými osnovními nitěmi a kjeho překřížení osnovními nitěmi až do dosažení požadované struktury provázání. Při zatlačování útku do tkaniny se musí překonat odpor osnovních nití proti deformacím (zvlnění a protažení elementů nití) i třecí odpory mezi nitěmi. Souhrnně se tyto síly nazývají tkací odpor. Tento odpor se musí překonat aktivní silou, obvykle příraznou silou, která vzniká vzájemným působením tkacího paprsku a čela tkaniny v důsledku protahování soustavy tkanina - osnova. Lze říci, že tento fyzikální model a odpovídající technické prostředky pro jeho realizaci, tj. především tkací paprsek s bidlenem a náhonovým mechanismem se bez výjimky uplatňuje na všech tkacích strojích. Rovněž parametry mechanismu pro vytváření prošlupu (zdvih a úhel otevření osnovních nití) se v průběhu času ustálily na určitých hodnotách podobných pro všechny typy jednoprošlupních tkacích strojů.

V časovém intervalu přírazného pulzu působí na zatkávaný útek ze strany tkaniny odporová síla, jejíž velikost je úměrná hodnotě nominální osové síly v niti a velikosti úhlu překřížení. Tento úhel může dosahovat v závislosti na dostavě a jemnosti nití hodnot až 60°. Ze strany osnovy je při zatkávání útku úhel překřížení téměř nulový a i ve fázi maximálního otevření prošlupu dosahuje hodnot méně než 15°. Po celý interval tkacího cyklu je tedy útek z tkaniny vytlačován v důsledku nerovnováhy elastických sil v tkanině a osnově. Jedinými a ne vždy efektivními prostředky pro překonání tkacího odporu a zatkání útku jsou přírazná síla a tření mezi nitěmi.

Z literatury je známa teorie, že možným způsobem vyvození silového účinku na útek při jeho vtlačování do osnovních nití je tzv. nadměrné překřížení osnovních nití. Základní síla v osnovních nitích může díky rozložení v silovém polygonu vytvořit složku, která překoná tkací odpor a bude formovat tkaninu. Výsledná síla, kterou vyvodí jedna osnovní nit na element útku je: F = N · cos φι - N · e^f “ · cos φ₂. V oboru reálných parametrů (ψμ φ₂, f) bude přítlačná síla nabývat hodnot podobných jako přírazná síla. Z těchto důvodů a také z důvodu nestejnoměrné síly v různých osnovních nitích v závislosti na jejich poloze na stoji (okraj, střed), z důvodu kolísání sil během tkacího procesu nebo z důvodu nepřesností ve snování je pro dosažení přímosti útku a požadované dostavy užitečné kombinovat přítlačnou sílu s příraznou silou tkacího paprsku. Tkací paprsek tak může mít menší zdvih, protože prostor pro prohoz útku se díky otevření osnovy může uskutečnit blízko přírazného bodu. Zmenšení rozměrů tkacího paprsku znamená snížení hmoty při zachování, resp. zvýšení, jeho tuhosti. Je přitom účelné kombinovat v průběhu tkacího cyklu silový účinek přírazné síly (impulz síly, práce tkacího paprsku při zatkávání útku) se silovým

-1 CZ 305006 B6 účinkem dosaženým nadměrným překřížením osnovních nití (nejde přitom o algebraický součet sil, neboť obě síly působí vjiném časovém intervalu). Součet, resp. opakování silových účinků při zatkání jednoho útku má pak pozitivní vliv na posun útku v osnově a na dosažení vyšší kvality vazných bodů a prakticky se projeví dosažením nižších rozestupů útku, resp. vyšší dostavou tkaniny, což je jistou analogií s vícenásobným přírazem. Význam technologie tkaní se zvýšeným překřížením osnovních nití se zvýrazní se stoupající pracovní frekvencí tkacího stroje, jelikož impulz přírazné síly se snižuje a tkaní se stává obtížnějším. Nemenší význam pro zvyšování frekvence má i fakt, že zdvihy pracovních členů tkacích mechanismů a následně jejich setrvačné síly lze výrazně snížit.

Praktickému využití teorie o tkaní se zvýšeným překřížením osnovních nití (osnovy) však brání potřeba enormně velkého zdvihu tkacích listů k docílení potřebného úhlu rozevření prošlupu, neboť dynamické síly odpovídající těmto zdvihům a potřebným otáčkám stroje nelze dosavadními prostředky a technologiemi účinně zvládnout.

Z dokumentu EP 573 132 je známo vytváření tlustých tkanin (3D tkaniny) na tkacím stroji, a který řeší problematiku toho, že se zvyšujícím se počtem tkacích listů, jejichž standardní zdvih se nijak nemění, dochází přirozeně k poklesu velikosti úhlu rozevření prošlupu, čehož důsledkem je vytvoření pouze malého prostoru pro zanesení útku člunkem. EP 573 132 řeší potřebu zlepšení či vůbec umožnění zanesení útku do prošlupu jemným zvětšením velikosti prošlupu vsunutím velmi plochého pomocného prošlupního zařízení do prošlupu po celé délce prošlupu a následným otočením pomocného prošlupního zařízení okolo jeho podélné osy, čímž se oddálí obě větve prošlupu a mírně se zvětší velikost prošlupu pro zanesení útku člunkem. Po zanesení útku do prošlupu se pomocné prošlupní zařízení otočí zase zpět naplocho a vyjede z prošlupu, aby umožnilo vytvoření nového prošlupu. Jelikož se však jedná pouze o mírné zvětšení prošlupu, není možno toto z hlediska dosažitelných výsledků srovnávat stkaním se zvýšeným překřížením osnovy, jehož jedním z prvořadých cílů je zlepšení překonání tkacího odporu, což jako cíl není nikde v EP 573 132 zmíněno. Kromě toho řešení podle EP 573 132 je velmi problematické z hlediska rychlosti tkaní, neboť je vždy nutno nejprve z boku vsunout pomocné prošlupní zařízení do prošlupu, otočit pomocným prošlupním zařízením o 90°, provést zanesení útku člunkem, otočit pomocné prošlupní zařízení zpět o 90° a vysunout je z prošlupu. Teprve poté je možno realizovat následující prošlup.

Cílem vynálezu je umožnit praktické využití teorie tkaní se zvýšeným překřížením osnovy.

Podstata vynálezu

Cíle vynálezu je dosaženo způsobem tkaní zvýšeným překřížením osnovy, jehož podstata spočívá v tom, že v impulzní zóně se rozřazovacími prostředky rozřazené osnovní nitě navedou do zachytávacích prostředků silové zóny, jimiž se překřížení osnovy dosažené v impulzní zóně dále zvětší až na hodnotu zvýšeného překřížení osnovy, čímž se kromě vytvoření prostoru pro zanesení útku dosáhne zlepšeného překonání tkacího odporu.

Tímto způsobem je možno účinně a efektivně tkát se zvýšeným překřížením osnovy a plně tak využít výhod tkaní se zvýšeným překřížením osnovy, které zejména spočívají v účinném překonání tkacího odporu, při uspokojující výkonnosti tkaní. Další výhodou je, že v impulzní zóně je možno rozřadit nitě pouze se zmenšeným úhlem rozevření oproti úhlu rozevření nutném pro konvenční tkaní, čímž je možno ušetřit významnou část energie jinak nutné pro činnost zařízení v impulzní zóně. Zařízení v impulzní zóně navíc nemusí být natolik výkonné jako u prošlupní zařízení pro konvenční tkaní.

Podstata tkacího stroje pro tkaní se zvýšeným překřížením osnovy spočívá v tom, že zařízení silové zóny obsahuje rozřazovač s vertikálními lamelami s rozestupy mezi sebou, přičemž rozřazovači s vertikálními lamelami s rozestupy mezi sebou, přičemž rozřazovači je přiřazen chapač

-2CZ 305006 B6 osnovních nití každé z větví prošlupu, který je opatřen úchopovými prostředky osnovních nití každé z větví prošlupu, přičemž úchopové prostředky osnovních nití jsou vratně přestavitelné ve vertikálním směru.

Tento stroj umožňuje tkaní se zvýšeným překřížením osnovy.

Výhodná provedení způsobu a tkacího stroje jsou uvedena v závislých patentových nárocích a také vyplývají z popisu příkladných provedení.

Objasnění výkresů

Vynález je schematicky znázorněn na výkrese, kde ukazuje obr. 1 jedno příkladné provedení tkacího stroje pro tkaní se zvýšeným překřížení osnovy, obr. 2 další příkladné provedení tkacího stroje pro tkaní se zvýšeným překřížení osnovy, obr. 3 příkladné provedení chapače pro realizaci druhé fáze prošlupu se zvýšeným překřížením osnovy a obr. 4 schematické uspořádání prošlupu podle vynálezu.

Příklady uskutečnění vynálezu

Způsob tkaní se zvýšeným překřížením osnovy je takový, že tvorba prošlupu je pro každý pracovní cyklus tkacího stroje rozdělena do dvou zón IZ. SZ, z nichž v první zóně IZ, která bude v dalším textu označována jako impulzní zóna IZ, se provádí rozřazování osnovních nití do větví podle předepsaného vzoru tkaní a ve druhé zóně SZ, která bude v dalším textu označována jako silová SZ, se provádí zvýšené překřížení do větví rozřazených osnovních nití, přičemž činnost v obou zónách IZ, SZ probíhá nepřetržitě a vzájemně synchronizované. Úhel rozevření nití v impulzní zóně IZ je v příkladu provedení znázorněném na obr. 4 značně menší než je úhel rozevření nití u konvenčních prošlupů podle dosavadního stavu techniky a neodpovídá rozměrům zanašeče útku, tj. neumožňuje zanášení útku, protože to je umožněno až v zóně SZ zvýšeného překřížení. V neznázoměném příkladu provedení je úhel rozevření nití jiný, např. jako u konvenčního prošlupu. V každé z obou zón IZ, SZ probíhá činnost nepřetržitě, přičemž frekvence a fáze činnosti v každé zóně IZ, SZ jsou vzájemně synchronizované.

Tkací stroj pro tkaní se zvýšeným překřížením osnovy bude popsán na příkladu provedení několika tkacích strojů, které obsahují některé stejné či podobné uzly a některé rozdílné uzly. Uspořádání tkacího stroje je pro odborníka známé, takže zde jednotlivé součásti stroje, které přímo nesouvisí s vynálezem, nebudou popisovány.

Znázorněný tkací stroj obsahuje impulzní zónu IZ, která je ve znázorněném příkladu provedení realizována konvenčním zařízením pro tvorbu prošlupu, které je buď vačkové, nebo listové.

V neznázoměném příkladu provedení je zařízení tvořící impulzní zónu IZ tvořeno jiným vhodným zařízením pro rozřazování osnovních nití do větví podle předepsaného vzoru tkaní, např. je tvořeno nekonvenčním rozřazovacím či prošlupním zařízením vhodných parametrů.

V dalším textu bude pro popis vynálezu použit tkací stroj, jehož impulzní zóna IZ je tvořena listovým prošlupním zařízením, přičemž pro průměrného odborníka je adaptace vynálezu na tkací stroj s vačkovým prošlupním zařízením běžnou inženýrskou činností, stejně jako adaptace vynálezu na budoucí typy konvenčních či nekonvenčních prošlupních zařízení či zařízení pro rozřazování osnovních nití do větví. Zařízení impulzní zóny IZ realizuje nepřetržitě požadovanou zdvihovou funkci s požadovanou frekvencí a fází.

Tkací stroj s impulzní zónou IZ tvořenou listovým prošlupním zařízením obsahuje soustavu tkacích listů 2, jejichž přímočarý vratný pohyb je zajištěn prošlupním mechanismem, zpravidla vačkovým prošlupním mechanismem, jehož činnost je řízena řídicím zařízením. Tkací listy jsou

-3 CZ 305006 B6 známým způsobem opatřeny nitěnkami 1, 1/, které obsahují známá očka la, la', jimiž procházejí osnovní nitě lb, lb' na své cestě mezi neznázoměným osnovním válem a neznázoměným zbožovým válem.

Ve směru X od osnovního válu je za impulzní zónou IZ, tj. ve znázorněném příkladu provedení za tkacími listy 2, situován tkací paprsek Je, který je opatřen řadou známých třtin s mezerami mezi sebou, přičemž osnovní nitě procházejí tkacím paprskem lc mezerami mezi třtinami. Tkací paprsek lc je uložen na vratně přestavitelném bidlenu ld, který je v příkladu provedení na obr. 1 tvořen pružinovým paralelogramem spojeným s vačkovým pohonem nebo v příkladu provedení na obr. 2 obsahuje vratně rotačně uložený hřídel s přifukovacími tryskami atd. V neznázoměném příkladu provedení může být bidlen M vytvořen jiným vhodným způsobem, což však není pro samotnou podstata vynálezu zásadní.

Ve směru X od osnovního válu je za impulzní zónou IZ, tj. ve znázorněném příkladu provedení za tkacím paprskem lc, situováno známé neznázoměné zařízení pro zanášení útku do prošlupu le. Útek zavedený do prošlupu le je pak při tkaní dopraven tkacím paprskem J_c na bidlenu ld do čela JT tkaniny lg, která je postupně navíjena na neznázoměný zbožový vál.

Osnovní nitě lb, lb' procházejí mezi tkacím paprskem fc a impulzní zónou IZ, tj. ve znázorněném příkladu provedení tkacími listy 2, silovou zónou SZ, ve které se na osnovních nitích rozřazených do větví realizuje zvýšené překřížení osnovy.

Ve znázorněném příkladu provedení je silová zóna SZ realizována pomocí rozřazovače 11 a chapače 8.

Rozřazovaě H ve znázorněném příkladě provedení obsahuje systém stacionárních rovnoběžných vertikálních lamel 12, jejichž rozteče nemusí být stejné jako rozteče třtin tkacího paprsku lc či rozteče nitěnek 1, Γ, takže jednou mezerou mezi lamelami 12 může procházet i několik osnovních nití. Lamely 12 rozřazovače 11 jsou v úseku odpovídajícím zdvihu osnovních nití lb, lb' působením zařízení impulzní zóny IZ skloněny vůči vertikálnímu směru, takže se osnovní nitě lb, lb' zvedané či spouštěné zařízením impulzní zóny IZ působením lamel 12 rozřazovače H současně pohybují do stran, např. při pohybu nahoru se současně pohybují doprava a při pohybu dolů se současně pohybují doleva atd. Je také možné, aby se osnovní nitě Tb, lb' zvedané či spouštěné zařízením impulzní zóny IZ působením lamel 12 rozřazovače H v první fázi tvorby prošlupu posunovali příčně ke směru tvorby prošlupu na stejnou stranu.

V důsledku stranového rozřazovacího pohybu osnovních nití lb, lb' vyvolaného zařízením impulzní zóny IZ a rozřazovaěem 11 se tedy osnovní nitě lb horní části prošlupu posunou např. nahoru doprava vůči listovému prošlupnímu zařízení, zatímco se osnovní nitě lb' dolní části prošlupu posunou např. dolů doleva vůči listovému prošlupnímu zařízení.

Rozřazovacímu paprsku 11 jsou přiřazeny úchopové prostředky chapače 8, které uchopují osnovní nitě lb, lb' pro realizaci zvýšeného překřížení osnovy. Chapač 8 je spřažen s pohonným ústrojím, které nepřetržitě a s potřebnou frekvencí a fází vůči zařízení impulzní zóny IZ realizuje potřebnou zdvihovou funkci. Díky tomu je chapač 8 schopen realizovat zvýšené překřížení osnovy v silové zóně SZ přesně podle časového harmonogramu odpovídajícímu spolupráci s ostatními částmi stroje, zejména se zařízením impulzní zóny IZ a jeho zdvihovou funkcí. Chapač 8 může být rozřazovacímu paprsku H přiřazen buď ze strany tkacího paprsku lc, jak je znázorněno na obr. 1, nebo ze strany zařízení impulzní zóny IZ, jak je znázorněno na obr. 2.

V příkladu provedení znázorněném na obr. 1 je vytvořen chapač 8 s přímočarým vratným pohybem. V tomto provedení chapač 8 obsahuje dvojici lišt 14 s výřezy 15, vstupními otvory 16 a záchytnými háčky 17. Výřezy 15, vstupní otvory 16 a háčky 17 korespondují s mezerami mezi lamelami 12 rozřazovače JJ_ a umožňují zachycení osnovních nití příslušné větve prošlupu na

-4CZ 305006 B6 háčcích 17. Lišty 14 jsou spřaženy s přímočarým vratným pohonem, který zajišťuje nepřetržitý pohyb lišt 14 nahoru a dolů s požadovanou frekvencí, fází a amplitudou.

V příkladu provedení znázorněném na obr. 2 je vytvořen chapač 8 s rotačním vratným pohybem, kdy jsou na dvojici vratně otočných hřídelí J8 uloženy úchopové prostředky 18a osnovních nití lb, lb' rozřazených zařízením impulzní zóny IZ a stranově posunutých rozřazovačem 11. Hřídele J_8 jsou spřaženy s rotačním vratným pohonem, který zajišťuje nepřetržitý vratný pohyb hřídelí J_8 s požadovanou frekvencí, fází a amplitudou. V tomto příkladu provedení je rozřazovač U situován ve směru osnovních nití od impulzní zóny IZ s nitěnkami 1 až za chapačem 8.

Zdvihové funkce zařízení impulzní zóny IZ a zařízení silové zóny SZ jsou navzájem synchronizovány tak, že zařízení impulzní zóny IZ i zařízení silové zóny SZ konají nepřetržitě svou zdvihovou funkci s požadovanými frekvencemi, fázemi a amplitudami.

Mezi zařízením impulzní zóny IZ a zařízením silové zóny SZ je ve znázorněném příkladu provedení situován oddělovač impulzní zóny IZ a silové zóny SZ. Oddělovač je v příkladu provedení znázorněném na obr. 4 tvořen dvojicí oddělovacích tyčí 19.

Jeden tkací cyklus tkaní se zvýšeným překřížením osnovy podle vynálezu probíhá tak, že osnovní nitě jsou zařízením impulzní zóny IZ rozřazeny na horní a spodní větev prošlupu. Během tohoto rozřazení jsou osnovní nitě navedeny do úchopových prostředků zařízení silové zóny SZ, např. na háčky 17. Zařízení silové zóny SSZ nabere každou z větví prošlupu a realizuje zvýšené překřížení osnovy. V určeném okamžiku proběhne v silové zóně SZ prohoz útku prošlupem se zvýšeným překřížením, příraz tkacího paprsku a navrácení zařízení silové zóny SZ zpět, proběhne uvolnění větví ze zařízení silové zóny SZ a zachycení nových větví prošlupu zařízením silové zóny SZ. Následuje další tkací cyklus. Zařízení impulzní i silové zóny IZ, SZ přitom konají svou činnost nepřetržitě a vzájemně synchronizované s potřebnou frekvencí, fází a amplitudou.

Vynález není omezen pouze na zde výslovně popsaná či zobrazená provedení, aleje realizovatelný bez vynaložení tvůrčí činnosti i dalšími konstrukčními prostředky.

Průmyslová využitelnost

Vynález je využitelný ve tkacích strojích.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Způsob tkaní se zvýšeným překřížením osnovy, při kterém se prošlup vytváří ve dvou synchronizovaných zónách (IZ, SZ), z nichž v první, impulzní, zóně (IZ) se osnovní nitě rozdělují do větví podle předepsaného vzoru tkaní a ve druhé, silové, zóně (SZ) se provádí zvýšené překřížení větví osnovy rozdělených v impulzní zóně (IZ), přičemž rozdělování osnovních nití do větví v impulzní zóně (IZ) i zvýšené překřížení osnovy v silové zóně (SZ) se provádí pro každý jeden pracovní cyklus vzájemně synchronizované, vyznačující se tím, že v impulzní zóně (IZ) se rozřazovacími prostředky rozřazené osnovní nitě navedou do zachytávacích prostředků silové zóny (SZ), jimiž se překřížení osnovy dosažené v impulzní zóně (IZ) dále zvětší až na hodnotu zvýšeného překřížení osnovy, čímž se kromě vytvoření prostoru pro zanesení útku dosáhne zlepšeného překonání tkacího odporu.

-5CZ 305006 B6

2. Tkací stroj pro tkaní se zvýšeným překřížením osnovy obsahující osnovní vál s návinem osnovních nití, zařízení pro tvorbu prošlupu, pohyblivý tkací paprsek (lc), zařízení pro zavedení útku do prošlupu a zbožový vál pro navíjení tkaniny, přičemž zařízení pro tvorbu prošlupu obsahuje zařízení impulzní zóny (IZ) pro rozřazování osnovních nití do větví a zařízení silové zóny (SZ) pro realizaci zvýšeného překřížení osnovy, přičemž obě zařízení jsou synchronizované poháněna, vyznačující se tím, že zařízení silové zóny (SZ) obsahuje rozřazovač (11) s vertikálními lamelami (12) s rozestupy mezi sebou, přičemž rozřazovači (11) je přiřazen chapač (8) osnovních nití každé z větví prošlupu, který je opatřen úchopovými prostředky osnovních nití (lb, lb') každé z větví prošlupu, přičemž úchopové prostředky osnovních nití (lb, lb') jsou vratně přestavitelné ve vertikálním směru.

3. Tkací stroj podle nároku 2, vyznačující se tím, že zařízení silové zóny (SZ) je oddělovačem impulzní zóny (IZ) a silové zóny (SZ) odděleno od zařízení impulzní zóny (IZ).

4. Tkací stroj podle nároku 2, vyznačující se tím, že lamely (12) rozřazovače (11) jsou na části své délky odpovídající zdvihu osnovních nití (lb, lb') působením zařízení impulzní zóny (IZ) skloněny vůči vertikálnímu směru.

5. Tkací stroj podle kteréhokoli z nároků 2 nebo 4, vyznačující se tím, že chapač (8) obsahuje dvojici lišt (14) s výřezy (15), vstupními otvory (16) a záchytnými háčky (17) a výřezy (15), vstupní otvory (16) a háčky (17) korespondují s mezerami mezi lamelami (12) rozřazovače (11), přičemž lišty (14) jsou spřaženy s přímočarým vratným pohonem.

6. Tkací stroj podle kteréhokoli z nároků 2 nebo 4, vyznačující se tím, že chapač (8) obsahuje dvojici vratně otočných hřídelí (18), na kterých jsou uloženy úchopové prostředky (18a) osnovních nití (lb, lb').

7. Tkací stroj podle kteréhokoli z nároků 2až6, vyznačující se tím, že zařízení impulzní zóny (IZ) je tvořeno konvenčním prošlupním zařízením.

8. Tkací stroj podle nároku 7, vyznačující se tím, že konvenční prošlupní zařízení je vytvořeno s omezeným zdvihem.