CZ304266B6

CZ304266B6 - Nekonečná vlákna na bázi hyaluronanu selektivně oxidovaného v poloze 6 N-acetyl-D-glukosaminové části, jejich příprava, použití, nitě, střiže, příze, textilie a způsob jejich úpravy

Info

Publication number: CZ304266B6
Application number: CZ2012-843A
Authority: CZ
Inventors: Jiří Běťák; Radovan Buffa; Miroslava Němcová; Tomáš Pitucha; Jaromír Kulhánek; Ilona Matějková; Jana Nováková; Lucie Vištejnová; Pavel Klein; Gabriela Kubíčková; Markéta Broulíková; Michaela Felgrová; Vladimír Velebný
Original assignee: Contipro Biotech S.R.O.
Priority date: 2012-11-27
Filing date: 2012-11-27
Publication date: 2014-02-05
Also published as: EP2925917A1; BR112015012013A2; WO2014082610A1; US20150299911A1; JP2016502612A; AR093618A1; CZ2012843A3; KR20150090135A

Abstract

Předkládané řešení se týká přípravy textilně zpracovatelných nekonečných mono a multifilamentů na bázi aldehyd-modifikovaného hyaluronanu v poloze 6 jeho N-acetyl-D-glukosaminové části a jejich následné povrchové úpravy pomocí nízkomolekulárních dihydrazidů. Vlákna a následné textilie z nich připravené vykazují časově proměnlivou dobu rozpustnosti ve fyziologickém roztoku v závislosti na jejich povrchové úpravě. Vlákna a textilie po povrchové úpravě mají prodlouženou dobu přechodu v rovnoměrnou gelovou vrstvu. Povrchovou modifikací vlákenných materiálů je zachována plná biokompatibilita materiálů.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká přípravy a následného textilního zpracování nekonečných vláken na bázi hyaluronanu selektivně oxidovaného v poloze 6 A-acetyl-D-glukosaminové části vykazující zlepšené zpracovatelské vlastnosti s ohledem na prodloužené doby transformace na biokompatibilní gel.

Stav techniky

Kyselina hyaluronová/hyaluronan patří do skupiny nesulfatovaných glykosaminoglykanů skládající se z opakujících se disacharidických jednotek V-acctyl -D-glukosaminu a D-glukuronové kyseliny. Jedná se o látku běžně se vyskytující v lidském organismu, převážně v tělních tekutinách zabezpečujících viskosuplementaci, či lubrikaci tkání (např. součást synoviální tekutiny, či očního sklivce). V literatuře jsou popsány její pozitivní účinky při hojení ran, kdy při prvotních fázích hojení napomáhá ke granulaci hojící se tkáně. Z tohoto důvodu patří tato látka mezi vyhledávané součásti hojivých formulací. Pro kyselinu hyaluronovou je definována charakteristická vazba k buněčným receptorům typu CD44, čehož lze využít např. při cílené regulaci buněk pomocí specifických léčiv navázaných na hyaluronan. Z literatury je známé, že tato vazba hyaluronanu na receptor CD44 je podmíněna přítomností volné karboxylové skupiny na hyaluronanu.

Kyselina hyaluronová je v těle rychle degradována pomocí enzymů selektivně štěpících glykosidické vazby, čímž dochází k postupnému poklesu molekulové hmotnosti až na jednotky sacharidických merů, které jsou dále v organismu metabolizovány.

Kyselina hyaluronová je pro své lubrikační a hojivé účinky často využívána ve formě viskózního hydrogelů ke zvyšování bioakceptance medicinálních implantátů. Mazací gelové formy pro vnitřní aplikace mají ovšem určité nevýhody, např. plošná nerovnoměrnost distribuce gelu v místě aplikace.

Rovnoměrnost distribuce lze s úspěchem řešit aplikací plošné, či tubulámí textilie, vytvořené z postupně gelujících vláken. Takovéto textilie, vytvořené z materiálu, který je předmětem patentové přihlášky, dosud nebyly v literatuře popsány. Oproti gelové formě představuje počáteční forma suché textilie značnou flexibilní i mechanickou výhodu. Aplikovanou textilii je oproti roztíratelnému gelu možné při inzerci střihově upravit přesně podle potřeby vnitřní rány, množství aplikovaného polymeru lze dále upravovat variabilní velikostí ok v rámci textilní vazby.

Z aplikačních důvodů je nezbytné, aby vlákna (textilie) při inzerci vykazovala na počátku určité antiadhezní vlastnosti, aby nedocházelo k okamžitému přilnutí k vlhké tkáni, které by lékaře omezovalo v možnosti následného urovnání, či přesunu textilie v rámci aplikačního místa. Z těchto důvodů je vyžadována určitá dostatečně dlouhá manipulační stabilita textilního materiálu.

Tvorba vláken a textilií z čisté kyseliny hyaluronové či její soli v její nativní podobě je popisována ve dvou patentových přihláškách WO 2009/050389 a CZ PV 2010-1001.

V prvé zmiňované přihlášce (WO 2009/050389) autoři popisují možnost přípravy vláken z kyseliny hyaluronové či její soli extruzí do koncentrované kyseliny octové s přípustným obsahem vody do 20 % (tj. 80% kyselina octová). Autoři druhé zmiňované patentové přihlášky CZ PV 2010-1001 připravují vlákna koagulací polymemího roztoku do směsi organické kyseliny a alkoholu (v nárokové části jsou uvedeny obsahy obou komponent v rozsahu 1 až 99 % hmotn.,

- 1 CZ 304266 B6 organické kyseliny jsou dále preferenčně vyspecifikovány v řadě k. mravenčí, k. octová a k. propionová).

Příprava vláken do výše uvedených srážecích lázní sice, jak autoři tvrdí, vede k tvorbě vlákenného produktu, nicméně z technologického hlediska lze užití lázní obsahujících výše zmíněné kyseliny bezesporu považovat za velmi problematické z hlediska extrémně intenzivního štiplavého zápachu, kdy páry zmíněných kyselin představují reálné bezpečnostní riziko pro operátory obsluhující zvlákňovací zařízení. Tento problém je nutné při výrobním procesu poměrně komplikovaně a nákladně řešit technologickými opatřeními. Již pouze podle screeningových literárních zdrojů (Wikipedia) je možné nalézt informace o toxických vlastnostech těchto látek na lidský organismus. Kyselina mravenčí je v těle metabolizována na methanol a jeho zvýšená koncentrace může způsobovat trvalé poškození očního nervu, dále pak je u této kyseliny popsáno možné chronické poškození ledvin. Kyselina octová se opět vyznačuje intenzivním zápachem a vzhledem k její vysoké těkavosti, zvláště při vyšších koncentracích, též její páry způsobují těžké poleptání sliznic. Dále zmiňovaná kyselina propionová je obecně uznaným jatém ím toxinem způsobujícím propionovou academii (Wikipedia).

Vlákna na bázi nativní kyseliny hyaluronové, popisované ve výše diskutovaných patentech, se vyznačují extrémně silnou afinitou k vodě, která způsobuje jejich rozpuštění řádově v jednotkách až desítkách sekund po expozici do vlhkého prostředí. Tato doba ovšem není prakticky dostatečná pro situace, kdy má lékař ve vlhkých rukavicích vlákenný materiál inzertovat na místo aplikace. Textilní materiály vytvořené čistě z filamentů na výše uvedené bázi tedy nemají v chirurgické praxi z těchto důvodů přílišnou aplikační využitelnost.

Z tohoto důvodu je všeobecnou snahou příprava textilních materiálů na bázi síťované kyseliny hyaluronové, jejíž řetězce jsou vzájemně propojeny příčnými chemickými vazbami, či vazbami čistě fyzikální povahy (elektrostatická interakce, či hydrofobní interakce).

Na tomto základě je v literatuře popisována příprava vláken z řady chemicky modifikovaných hyaluronanů, která se ovšem snaží vlákno maximálně rozpustnostně stabilizovat, aby jeho rezidence ve formě nabobtnalého vlákna v místě interní tělní aplikace setrvalo co nejdéle.

V patentovém spisu US 2006/0 281 912 Al, je popisováno zvlákňování kyseliny hyaluronové modifikované pomocí cetyltrimethylamonia, vedoucí k zablokování karboxylové skupiny na glukuronové části hyaluronu, čímž dochází k situaci, že takto modifikovaný polymer pozbývá schopnosti stabilizace vodíkovými můstky a hlavní meziřetězcovou kohezní funkci, tj. soudržnost jednotlivých řetězců, přebírají nově vytvořené hydrofobní interakce dlouhých (C16-cetyltrimethylamonium) alifatických boční řetězců. Tyto interakce jsou ovšem podstatně slabší než vodíkové můstky, což způsobuje termolabiiitu takto modifikovaného derivátu hyaluronanu. Takto upravený hyaluronan je následně zvlákňován metodou zvlákňování z taveniny. Důležitou otázkou ovšem zůstává vliv blokace karboxylových skupin hyaluronanu na jeho biologické vlastnosti, které jsou všeobecně přisuzovány právě těmto funkčním skupinám na hyaluronanu.

V přihláškách WO 2010/095049 Al a WO 2010/095056 A2 je dále popisována příprava vláken metodou mokrého zvlákňování dvojice různě modifikovaných hyaluronanů a následně vzájemně síťovaných pomocí tzv. „click“ reakcí. Takto zesíťovaná vlákna vykazují ve srovnání s vlákny z nativního hyaluronanu též značnou hydrolytickou odolnost. Popisované chemické zesíťování hyaluronanových řetězců probíhá mezi dvěma typy polymerních řetězců, které jsou funkcionalizovány skupinami (thiol, azid, alkin, alken a karbonyl). Reakce poté probíhá cykloadičním mechanismem za tvorby převážně pětičlenného kruhu. Proces síťování vláken je zde indukován zvýšením teploty. Vlákna vytvořená tímto procesem se opět vyznačují značnou hydrolytickou stabilitou, a nelze je tedy považovat za elementy tvořící v těle v místě inzerce vlákenného materiálu hydrolyticky rozpustný tekutý lubrikující gel.

-2CZ 304266 B6

Hydrolytické stabilizace vláken může být dále dosahováno s využitím fotosíťovacích reakcí, které jsou popsány v patentové přihlášce WO 2010/061005. V tomto případě je zde využito methakrylovaného derivátu hyaluronanu, který po expozici UV záření vytvoří prostorovou polymemí síť. V tomto případě je ovšem použitý materiál diskutabilní z hlediska toxicity degradačních produktů, kdy methakrylátové štěpy, či špatně vyprané nezreagované methakryláty mohou způsobovat dráždivě reakce organismu. Methakrylátová rezidua, uvolněná v průběhu enzymatické degradace, která se zde zcela jistě uplatňuje, jsou popsána jako kancerogenní látky. Patent je ovšem přednostně zaměřen na tvorbu tužších a stabilních hydrogelových materiálů, nicméně forma vlákna je zmíněna v jednom z jeho patentových nároků.

Další skupinou patentů popisující tvorbu vláken z modifikovaného hyaluronanu jsou přihlášky WO 93/11803, WO 98/08876, US 5 658 582, US 2004/0 192 643 Al, které popisují zvlákňování hyaluronanu esterifikovaného na jeho karboxylové skupině. Vlákna jsou připravována metodou mokrého zvlákňování a opět se vyznačují dlouhodobější stabilitou, a nelze je tedy použít při inzerci do těla jako textilie vedoucí k rovnoměrně distribuovanému postupně vznikajícímu viskóznímu gelu.

Vlákna připravována v rámci této předkládané patentové přihlášky jsou připravována z vodných roztoků hyaluronanu selektivně oxidovaného v poloze 6 na N-acetyl-D-glukosaminu. Finální chemické struktury takto specificky modifikovaného hyaluronanu jsou autory příslušných syntézních patentů WO 2011/069475, WO 2011/069474 a CZ PV 2012-537 popisovány tak, že při takto provedené selektivní oxidací vedoucí ke vzniku aldehydické skupiny nedochází k narušení pyranozového sacharidického kruhu, čímž není významně ovlivněna lineární nadmolekulámí struktura polysacharidového řetězce.

Schéma 1: Struktura zvlákňovaného oxidovaného hyaluronanu v poloze 6 jeho V-acetyl-Dglukosaminové části {WO 2011/069474, WO 2011/069475 a CZ PV 2012-537).

Zachování maximální přímosti polymemího řetězce zvlákfiovaných polymerů je obecně považováno za výhodné pro tvorbu mechanicky pevných nekonečných vláken, protože umožňuje vyšší míru paralelního uspořádání jednotlivých makromolekulámích řetězců, což vede k celkové stabilizaci vlákna (Hladík, Textilní vlákna). Mechanické vlastnosti nekonečných monofilamentů jsou přitom kritické pro jejich následnou textilní zpracovatelnost.

V patentové přihlášce US 2004/0 101 546 Al je zmiňována příprava hemostatických textilních materiálů, které jsou připravovány oxidací polysacharidické textilie reakcí s NalCf za vzniku povrchových aldehydických skupin (Schéma 2). V příkladech provedení je úprava popisována pouze na celulózových pleteninách a netkaných textiliích.

Na takto modifikované textilie je podle autorů možné dále chemicky navazovat nízkomolekulárními aminy (např. peptidy). Vzniklou nestabilní iminovou vazbu je následně možné redukovat pomocí borohydridu sodného, kyanoborohydridu sodného, či aminoboranů. Popisovaný vynález ovšem nikterak neřeší problematiku tvorby nekonečných monofilamentových vláken, která by byla samostatně textilně zpracovatelná, a tedy poskytovala aldehydické vazby (stabilizační acetalové vazby) v celém objemu vlákna, nikoliv pouze na jeho povrchu.

-3 CZ 304266 B6

Schéma 2: Polysacharid oxidovaný na hyaluronan pomocí NaIO₄, kdy dochází k rozrušení (nalomení) polysacharidického skeletu.

Součástí stavu techniky je dále využití aldehyd-modifikovaného hyaluronanu pro tvorbu prosíťovaných hydrogelů pro tvorbu gelových scaffolodových systémů či nosičových systémů (EP 1115433 Bl, WO 2010/138074 Al, WO 2009/108100 A1).

Popis obdobné technologie tvorby nekonečných vláken, nití, pletených, či tkaných textilií na bázi hyaluronanu selektivně oxidovaného na aldehyd v poloze 6 N-acetyl-D-glukosaminové části, podle níže uvedené podstaty předkládaného vynálezu, nebyl v literatuře nalezen.

Podstata vynálezu

Podstata předkládaného vynálezu spočívá ve způsobu výroby nových textilně zpracovatelných nekonečných monofilamentů, sdružených multifilamentů, či multifilamentových nití a následně jejich textilně zpracovaných produktů na bázi selektivně oxidovaného hyaluronanu v poloze 6 na A-acetyl-D-glukosaminové části a jeho další povrchovou modifikací pomocí nízkomolekulárních dihydrazidů. Výhoda takto připravených vlákenných materiálů oproti výše uvedeným řešením stavu techniky je tak, že se vyznačují tím, že vlákna po inzerci do těla fungují jako gelotvorné elementy, kdy je ovšem jejich spontánní transformace na viskózní gel posunuta řádově od 30 min (neupravovaná vlákna) do 72 hodin (vlákna povrchově upravená). Následně dochází vlivem bobtnacích sil k porušení zesíťovaného povrchu vláken, obnažení nesíťovaného středu vlákna a jeho gelotvornému rozpadu.

Vlákna z oxidovaného hyaluronanu, popisovaná v rámci této přihlášky vynálezu, jsou v celém svém objemu stabilizována acetalovými vazbami mezi aldehydickými a hydroxylovými skupinami polymemího řetězce. Acetalové vazby představují hydrolyticky nestabilní struktury, které jsou následně po zvlhčení postupně degradovány až do totální transformace vlákna v požadovanou lubrikující gelovou formu. Přesto tato vlákna vykazují podstatně delší nerozpustnost než v případě vláken z nativního hyaluronanu. Vlákna/textilie při ponoření do vody vydrží v kompaktním vlákenném tvaru po dobu minimálně 30 min a v tomto stavu je možné je např. v rámci této doby opětovně bez roztržení uchopit do pinzety. Tento fakt tedy představuje využitelný potenciál, kdy vlákna představují chemicky velmi podobný materiál nativnímu hyaluronanu. Vlákna i bez následné povrchové síťovací úpravy proto představují ve srovnání s vlákny z nativního hyaluronanu manipulačně vhodnější a též zcela biologicky akceptovatelný materiál. Při aplikaci může lékař s těmito vlákny, nitěmi, či textiliemi z nich vytvořenými, manipulovat i ve vlhkých rukavicích. Po cca 30 min tato vlákna přechází v lubrikující gel. Prodlouženou dobu transformace popisovaných nekonečných filamentů v biokompatibilní antiadhezní gel lze dále využít např. v rámci konstrukce kompozitních nití, či chirurgických textilií, kde je požadavek na následný vznik rovnoměrně distribuovaného gelu, zvyšující celkovou bioakceptovatelnost vnitřního textilního implantátu.

-4CZ 304266 B6

Konkrétně se tedy vynález týká přípravy vláken na bázi hyaluronanu selektivně oxidovaného v poloze 6 ÍV-acetyl-D-glukosaminové části, kdy se nejprve připraví 4 až 6 % hmotn. vodný roztok oxidovaného hyaluronanu, který se extruduje do koagulační lázně obsahující 5 až 45 % hmotn. kyseliny mléčné, s výhodou 10 až 20 % hmotn., min. 50 % hmotn. nižšího alkoholu a 4 až 10 % hmotn. vody za vzniku vlákna, které se následně promyje nižším alkoholem a suší. Nižším alkoholem pro promytí vlákna může být například ethanol, 1-propanol nebo izopropanol. Stejně tak i nižším alkoholem v koagulační lázni může být například ethanol, 1-propanol nebo izopropanol.

Dobu transformace popisovaných vláken v gel lze dále prodloužit aplikací povrchového zesíťování těchto vláken/nití či textilií jejich vložením do síťovacího roztoku, který je tvořen 70 až 80% alkoholem (methanol, ethanol, propan-l-ol, propan-2-oI), nízkomolekulárním dihydrazidem organické kyseliny a 20 až 30% vody, jejíž přítomnost je nezbytná pro rozpuštění síťovacího dihydrazidu organické kyseliny, a to na dobu od 10 minut do 24 hodin. Přítomností malého množství vody vlákno mírně bobtná, čímž je podpořena absorpce rozpuštěných dihydrazidů do svrchní kůry vlákna. Vlákna však musí být před aplikací stabilizační lázně suchá, aby mohla do sebe nasát síťovací lázeň s dihydrazidem. Příkladem nízkomolekulámího dihydrazidu organické kyseliny je s výhodou dihydrazid kyseliny sukcinové, adipové nebo pimmelové v koncentracích od 5x10 ⁶M do 0,01M, s výhodou ovšem při koncentraci 5xl0”³M při teplotách mezi 20 až 50 °C.

Vzhledem ktomu, že síťování vláken probíhá převážně najejich povrchu, není možné přímo kalkulovat množství použitého síťovacího činidla, protože není zřejmé, kolik aldehydických skupin je přístupných reakci. Tento fakt je velmi důležitý pro efektivnost síťovacího procesu, protože při nadbytku dihydrazidu již neprobíhá síťovací reakce, ale naopak dochází ke zpětnému rozpadu zesítění. Z tohoto důvodu není optimální koncentrace síťovacího činidla nikterak na první pohled zřejmá a lze ji zjistit pouze experimentálně.

HA	HA
CHO	CHO
CHO	CHO

HČ=:N^wN=ČHO

CHO CHO

HA

CHO

HA

CHO

HA

HC=N-wvn=CH

CHO CHO

HC=Nmw,N=CH

CHO CHO

H C-N w/λ n=C H

CHO CHO

HC=N^wvN=CH

HA HA

HA

h.n 1/ ^H5 NH,

N:

M.H

CH

ΗΛ ip \

H,N 'CH 1 zN

NH, nízká koncentrace optimální koncentrace

HC' ^CH /

W

HC^

HA

NH,

HA / hP^N/^NH’ „k^N/^H2 ξ

HCX

HC^

HA

NH,

-N jN vysoká koncentrace

Schéma 3: Ilustrace optimální síťovací koncentrace aldehydických vláken

I přes tuto následnou úpravu za vzniku povrchové síťovací modifikace si vlákenné materiály zachovávají plnou biokompatibilitu a schopnost transformace v gel ve vlhkém fyziologickém prostředí krevní plazmy při tělní teplotě 37 °C v prodlouženém čase do 72 hodin.

Tyto aspekty významného prodloužení stability vláken poskytují aplikační výhodu oproti gelotvomým vláknům z nativního hyaluronanu, připravovaných podle patentových přihlášek WO

- 5 CZ 304266 B6

2009/050389 a CZ PV 2010-1001, u kterých rozpad přichází řádově v desítkách sekund, a to již pouze při kontaktu s mokrou chirurgickou rukavicí, na kterou mají tendenci se zachytávat a rychle degradovat. Vlákna na bázi selektivně oxidovaného hyaluronanu v poloze 6 /V-acetyl-D-glukosaminové části, popisované v této patentové přihlášce lze v počátečním stádiu aplikace považovat za gelotvomé materiály se sníženou adhezní schopností.

Další významný aspekt a inovativní postup navržený v rámci této patentové přihlášky se týká podstatného zefektivnění, zlevnění a snížení bezpečnostních rizik zvlákňovací technologie, která je popisována v diskusi kvýše uvedeným relevantním patentům WO 2009/050389 a CZ PV 2010-1001.

Při tvorbě nekonečných vláken popisovaných v této patentové přihlášce metodou gelové extruze (gel spinning) do koagulační lázně je s výhodou použito směsi nižšího alkoholu a kyseliny mléčné, která se vyznačuje velmi nízkou těkavostí, čímž dochází k eliminaci intenzivního zápachu při zvlákňování dle technologií zmiňovaných ve výše uvedených patentech. Je zde zároveň minimalizováno riziko akutního i chronického negativního zdravotního dopadu na operátory zvlákňovacího zařízení. Na rozdíl od kyselin uvedených ve výše uvedených patentových přihláškách je kyselina mléčná považována za zdravotně zcela neproblematickou látku, kteráje běžně přítomna ve svalových tkáních a naopak je kvůli popsaným antiseptickým účinkům aktivně přimíchávána do rozličných kosmetických produktů. Kyselina mléčná/laktát je též běžně ve své polymemí formě využívána v medicíně jako součást polymemích degradabilních implantátů na bázi polylaktátů (PLA), či jejich kopolymerů s kyselinou glykolovou (PLGA). Z těchto důvodů i její případná rezidua v připravených vláknech/nitích či textiliích, které jsou v oblasti zájmu této patentové přihlášky, nejsou zcela nežádoucí.

Využití kyseliny mléčné oproti ostatním kyselinám, zmiňovaných ve dvou výše uvedených patentech, není zcela triviálním řešením, které by bylo analogicky odvoditelné. Oproti ostatním v patentech zmiňovaným kyselinám se totiž jedná v čistém stavu o pevnou krystalickou látku a při rozpouštění na 80% vodný roztok, ve kterém se standardně dodává, představuje podstatně viskóznější kapalinu než v případě ostatních zmiňovaných kyselin, které jsou všechny vybrány z kategorie kapalných látek. Z výše uvedených důvodů (odlišný skupenský stav čisté látky) nelze využití kyseliny mléčné považovat za řešení, které je zcela nasnadě. A již vůbec nelze uvažovat fakt, že by mohla být oproti všem výše zmiňovaným kyselinám použita z těchto důvodů jako samostatné srážecí činidlo.

Účinným koagulačním činidlem pro tvorbu textilně zpracovatelných vláken na bázi zmiňovaného derivátu (oxidovaného hyaluronanu v poloze 6 N-acetyl-D-glukosaminové části) se stává pouze v rámci koncentrační oblasti v temární směsi alkohol, k. mléčná a voda, kdy obsah alkoholu je ve směsi zastoupen min. 50 % hmotn.. Optimalizačním výzkumem bylo stanoveno, že mechanicky pevná vlákna jsou tvořena pouze v určitém koncentračním rozmezí srážecí lázně obsahující k. mléčnou s jejím obsahem v lázni s výhodou v rozsahu od 5 do 45 % hmotn., doplněnou přídavkem nižšího alkoholu (ethanol, propan-l-ol, propan-2-ol). Obsah vody v lázni může být v rozmezí 4 až 10%. Pouze v tomto koncentračním rozsahu složení koagulační lázně lze dosáhnout mechanicky pevného kontinuálně odtahovatelného vlákna z koagulační lázně. Z nutnosti experimentálně nalézt funkční složení koagulační lázně na bázi kyseliny mléčné je proto patrné, že se v případě použití lázně na bázi kyseliny mléčné nejedná o triviální řešení, jak je tomu u obou zmiňovaných relevantních patentů WO 2009/050389 a PV 2010-1001, kdy lze vlákna z hyaluronanu tvořit i v čisté kyselině (mravenčí, octová a propionová), které se svou viskozitou pohybují podstatně níže. Jak již ovšem bylo zmiňováno, páry těchto kyselin jsou značně zdravotně rizikové a zároveň mají vyšší korozivní účinky, což představuje zvýšené nároky na použité materiály koagulační vany.

Při nižším obsahu kyseliny mléčné v koagulační lázni vykazují vlákna vyšší křehkost, kteráje způsobena totální dehydratací tvořeného vlákna. Naopak při vyšší koncentraci kyseliny mléční ve srážecí směsi se lázeň stává neúčinnou z důvodu její příliš vysoké viskozity.

-6CZ 304266 B6

Vlákna mohou být rovněž podrobena termickému zatěžování v teplotním rozsahu 75 až 85 °C po dobu alespoň 12 hodin, načež se vlákno nechá vychladnout při laboratorní teplotě a poté se podrobí působení alkoholickému roztoku organických diamino sloučenin, např. 1,6-diaminohexanu, pro stabilizaci vlákna vůči hydrolýze. Ve vlákně po termické modifikaci vznikne jiný typ aldehydické skupiny (viz výše, struktura 2 schéma 1). Vzniklá dvojná vazba je v konjugaci s aldehydickou skupinou, což umožňuje pevnější vázání široké škály amino linkerů v porovnání s termicky nemodifikovaným vláknem. Výsledkem je vyšší hydrolytická stabilita vzniklého síťování.

Dále se vynález týká vláken na bázi hyaluronanu selektivně oxidovaného v poloze 6 A-acetylD-glukosaminové části, která mohou být případně povrchové zesíťovaná. Nekonečné monofilamenty (vlákna) připravená způsobem podle vynálezu se vyznačují geometrickou stabilitou ve formě kompaktního vlákna ve vodě v řádu desítek minut za následné tvorby viskózního biokompatibilního a biodegradabilního hydrogelu. Dále se vyznačují dostatečnou mechanickou pevností a flexibilitou pro jejich sdružování do podoby kabílků (nekroueených multifilamentů) ze dvou nebo více filamentů, či zakroucení do formy nití (kroucených multifilamentů) ze dvou nebo více vláken. Dále lze vlákna použít pro výrobu přízí, stříže, tkaných, pletených nebo netkaných textilií.

Vynález se také týká nití tvořených výše uvedenými vlákny, jakož i nití tvořených alespoň jedním vláknem podle vynálezu a alespoň jedním vláknem z jiného biodegradovatelného materiálu, užívaného v rámci chirurgických medicinálních aplikací např. (poly(2-hydroxyethylmethakrylát, poly(N-vinylpyrrolidon, poly(methylmethakrylát, poly(vinylalkohol, polyakrylová kyselina, poly(ethylen-co-vinylacetát, poly(ethylenglykol), poly(methakrylová kyselina), polylaktáty, polyglykolidy, poly(laktid-co-glykolidy), polyanhydridy, polyorthoestery, polykaprolakton, polyhydroxyalkanoáty, chitosan, kolagen, či jejich kombinace). V neposlední řadě se vynález týká i vlákenné střiže a příze z ní vyrobené, na bázi vláken podle vynálezu. Z těchto vláken, nití (kroucených multifilamentů), kabílků (nekroueených multifilamentů), příze či střiže, případně i v kombinaci s jinými vlákennými biodegradovatelnými materiály, pak lze vyrobit tkané, pletené a netkané textilie, které mohou být ve formě plošné nebo tubulámí textilie nebo 3D scaffoldu.

Mimoto se vynález týká i způsobu úpravy vláken, nití, vlákenných střiží, přízí a tkaných, pletených a netkaných textilií podle vynálezu, kde se na ně působí vodným roztokem 70 až 80% alkoholu obsahujícím nízkomolekulámí hydrazid organické kyseliny, který je v roztoku přítomen v koncentraci 5xl0’ ^ĎM do 0,01 M, po dobu od 10 minut do 24 hodin při teplotě 20 až 50 °C. Nízkomolekulámí dihydrazid organické kyseliny může být opět vybrán ze skupiny zahrnující dihydrazid kyseliny sukcinové, dihydrazid kyseliny adipové nebo dihydrazid kyseliny pimmelové.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje trhové síly opakované přípravy vláken.

Obr. 2 znázorňuje trhové deformace opakované přípravy vláken.

Obr. 3 znázorňuje jemnosti opakované přípravy vláken.

Obr. 4 znázorňuje viabilitní test vlákenných materiálů z hyaluronanu selektivně oxidovaného na aldehyd v poloze 6 A-acetyl-D-glukosaminové části.

Obr. 5 znázorňuje ověření netoxicity degradačních produktů povrchově upravených vláken pomocí dihydrazidů (ADH - dihydrazid kyseliny adipové, PMADH - dihydrazid kyseliny pimmelové a SAD - dihydrazid kyseliny sukcinové), „Enzym 100, 500 a 1000“ označuje blankový roztok bez vlákna při koncentraci enzymu hyaluronidázy v koncentracích 100, 500 a 1000 qg/ml.

-7CZ 304266 B6

Obr. 6 tabulka obsahuje informace o rozpustnosti povrchově upravených vláken pomocí dihydrazid adipátu v různých médiích. Rozpustnost (rozbobtnávání vláken) v daném médiu je vyznačena na škále od 0 do 4, kdy 4 značí zcela rozpuštěné vlákno - ztráta vizuálního kontaktu.

Obr. 7 znázorňuje nekonečné monofilamenty, zakroucenou nit z 5 nekonečných monofilamentů hyaluronanu selektivně oxidovaného na aldehyd v poloze 6 V-acetyl-D-glukosaminové části.

Obr. 8 znázorňuje mechanické vlastnosti připravené nitě z 5 nekonečných monofilamentů hyaluronanu selektivně oxidovaného na aldehyd v poloze 6 V-acetyl-D-glukosaminové části.

Obr. 9 znázorňuje NMR záznam povrchově zesíťovaného aldehydického hyaluronanu pomocí roztoku dihydrazidadipátu. Materiál po reakci vykazoval sníženou rozpustnost ve vodě.

Obr. 10 znázorňuje NMR záznam termicky upravených vláken z hyaluronanu oxidovaného v poloze 6 /V-acetyl-D-glukosaminové, jejichž termickým namáháním dochází ke konverzi aldehydických skupin za tvorby α,β-nenasyceného aldehydu, vykazující podstatně stabilnější vazbu se sloučeninami obsahujícími amino vazbu.

Obr. 11 znázorňuje zátažnou pleteninu z multifilamentových nití na bázi hyaluronanu selektivně oxidovaného na aldehyd v poloze 6 V-acetylglukosaminové části.

Obr. 12 znázorňuje kombinovanou osnovní pleteninu; útek je tvořen multifilamentovou nití na bázi hyaluronanu selektivně oxidovaného na aldehyd v poloze 6 N-acetyl-D-glukosaminové části, osnova PES.

Obr. 13 znázorňuje tubulární zátažnou pleteninu z multifilamentové nitě na bázi hyaluronanu selektivně oxidovaného na aldehyd v poloze 6 N-acetyl-D-glukosaminové části.

Obr. 14 znázorňuje osnovní pleteninu z multifilamentové kompozitní nitě obsahující vlákna na bázi hyaluronanu selektivně oxidovaného na aldehyd v poloze 6 N-acetyl-D-glukosaminové části a vlákna PLLA.

Obr. 15 znázorňuje tkaninu v plátnové vazbě z multifilamenové nitě na bázi hyaluronanu selektivně oxidovaného na aldehyd v poloze 6 N-acetyl-D-glukosaminové části.

Příklady provedení vynálezu

Všechny molekulové hmotnosti (MW) uváděné v této přihlášce vynálezu jsou hmotnostně střední molekulové hmotnosti, není-li uvedeno jinak.

Příklad 1: Příprava monofilamentů do směsi 80 % propan-2-ol, 16 % kyselina mléčná, 4 % voda

2,5 g oxidovaného hyaluronanu v poloze 6 na /V-acetyl-D-glukosaminové části o MW 476 kDa bylo rozpuštěno v demineralizované vodě po dobu 16 hodin při laboratorní teplotě tak, že vznikl 5% čirý homogenní viskózní roztok. Roztok byl přenesen do extruzního válce a zbaven bublin.

Extruzní válec s pístem byl vložen do přesného lineárního dávkovače a byla nastavena hodnota extruzní rychlosti 200 μΙ/min. Roztok byl extrudován přes zvlákňovací monotrysku o výstupním průměru 500 pm do koagulačního roztoku obsahující 16 % kyseliny mléčné, 80 % propan-2-ol a 4 % vody. Vzniklé vlákno bylo kontinuálně navíjeno v čistém izopropanolu po dobu 4 hodin při RT. Zde docházelo k dodatečnému tuhnutí vlákna, které bylo následně sušeno za sníženého tlaku 25 mBar (2,5 kPa) po dobu 8 hodin na 60 °C.

Připravené nekonečné monofilamenty se vyznačovaly trhovou pevností 0,88 N (Obr. 1) a trhovou deformací 9,01 % (Obr. 2). Jemnost filamentů byla naměřena 6,2 Tex (Obr. 3). Vlákno po vložení do vody se zcela rozpustilo (ztráta vizuálního kontaktu) přibližně v čase 40 min.

-8CZ 304266 B6

Příklad 2: Příprava monofilamentu do směsi 80 % ethanol, 16 % kyselina mléčná, 4 % voda

1,5 g oxidovaného hyaluronanu v poloze 6 na /V-acetyl-D-glukosaminové části o MW 662 kDa bylo rozpuštěno v demineralizované vodě po dobu 12 hodin při laboratorní teplotě tak, že vznikl 4% čirý homogenní viskózní roztok. Gelový roztok byl centrifugačně zbaven bublin. Extruzní válec s pístem byl vložen do přesného lineárního dávkovače a byla nastavena hodnota extruzní rychlosti 200 μΐ/min. Roztok byl extrudován přes zvlákňovaeí monotrysku o výstupním průměru 500 pm do koagulačního roztoku obsahující 16 % kyseliny mléčné, 80 % denaturovaného ethanolu a 4 % vody. Vzniklé vlákno bylo kontinuálně navíjeno v denaturovaném ethanolu (denaturováno 10% propan-2-olem) po dobu 4 hodin a následně sušeno za sníženého tlaku 25 mBar (2,5 kPa) po dobu 8 hodin na 60 °C.

Připravené nekonečné monofilamenty se vyznačovaly trhovou pevností 0,82 N a zvýšenou trhovou deformací 13,75 %. Jemnost fdamentů byla naměřena 6,31 Tex. Reziduální obsahy procesních činidel: Kyselina mléčná 0,2 %, ethanol 0,015 %, propan-2-ol 0,08 %. Vlákno po vložení do vody se zcela rozpustilo (ztráta vizuálního kontaktu) v čase 43 min.

Příklad 3: Příprava monofilamentu do směsi 60 % propan-2-ol, 32 % kyselina mléčná, 8 % voda

0,8 g oxidovaného hyaluronanu v poloze 6 na IV-acetyl-D-glukosaminové části o MW 631 kDa bylo rozpuštěno v demineralizované vodě po dobu 12 hodin při laboratorní teplotě tak, že vznikl 5% čirý homogenní viskózní roztok. Gelový roztok byl centrifugačně zbaven bublin. Extruzní válec s pístem byl vložen do přesného lineárního dávkovače a byla nastavena hodnota extruzní rychlosti 200 μΐ/rnin. Roztok byl extrudován přes zvlákňovaeí monotrysku o výstupním průměru 500 pm do koagulačního roztoku obsahující 32 % kyseliny mléčné, 60 % propan-2-olu a 8 % vody. Vzniklé vlákno bylo kontinuálně navíjeno v propan-2-olu po dobu 4 hodin a následně sušeno za sníženého tlaku 25 mBar (2,5 kPa) po dobu 8 hodin na 60 °C.

Připravené nekonečné monofilamenty se vyznačovaly trhovou pevností 0,79 N a trhovou deformací 10,21 %.

Příklad 4: Viabilní test vláken bez povrchové úpravy

Připravená vlákna z aldehydického hyaluronanu byla rozpuštěna v kultivačním médiu (Dulbecco's Modified Eagle's Medium s 10% fetal bovinne sérum, penicilin/streptomycin (100U/ml/100pg/ml), a vzniklé roztoky byly přidány k buňkám 3T3 nasazených v 96-jamkovém panelu o hustotě 3000 b/j. Viabilita byla stanovena MTT testem po 24 až 72 h. Při tomto testu bylo Thiazolyl Blue Tetrazolium Bromide (MTT) rozpuštěno v koncentraci 5 mg/ml v kultivačním médiu a bylo přidáno 20 pl roztoku MTT do jamky. Inkubace byla provedena po dobu 2,5 h. Následně bylo médium odsáto a do jamek bylo napipetováno 220 pl solubilizačního roztoku, který během 30 minutové inkubace rozpustil metabolizovaný formazan. Následně byla změřena absorbance na VERSAmax microplate reader při 570 a 690 nm.

Bylo provedeno 5 nezávislých opakování. Na data byl aplikován Studentův -1 test pro dva vzorky, p< 0.05 byla považována za signifikantní.

Ve všech případech bylo prokázáno, že materiál testovaných vláken nesnižuje viabilitu buněk (Obr. 4).

-9CZ 304266 B6

Příklad 5: Povrchová úprava vlákna pomocí dihydrazidu kyseliny adipové, sukcinové a pimmelové mg (cca 5 m) vlákna z oxidovaného hyaluronanu bylo vloženo do velké Petriho misky obsahující reakční lázeň tvořenou 70% ethanolem a rozpuštěný dihydrazid kyseliny adipové v koncentraci 5.10“³M. Reakční směs s vlákny byla ponechána po dobu 2 hodin při laboratorní teplotě. Následně byla vlákna vyprána v 80% ethanolu a ponechána sušit při 40 °C po dobu 20 min.

U vláken byl proveden rozpustnostní test v demineralizované vodě, kde vlákno mírně nabobtnalo, dále pak již vykazovalo stabilitu po dobu min. 1 týdne. Test v PBS naopak prokázal nestabilitu vlákna, kdy došlo kjeho totálnímu rozpuštění do 24 h. Tento fakt naznačuje vytvoření pouze povrchově zesíťované vrstvy, která není dostatečně odolná vůči bobtnacím procesům v jádře vlákna, způsobeným vlivem zvýšené iontové síly roztoku pufru.

Obdobné chování vlákna vykazovala i v případě použití dihydrazidů kyseliny sukcinové a pimmelové. Povrchová reakce za vzniku hydrazonových struktur vazeb byla potvrzena pomocí NMR (Obr. 8). Tvorbu zesíťované struktury dále prokázal test nerozpustnosti povrchově upraveného materiálu expozicí do vody.

Příklad 6: Termická úprava vlákna na bázi oxidovaného hyaluronanu v poloze 6 N-acetyl-Dglukosaminové části - eliminace vody - vznik α,β-nenasyceného aldehydu

0,5 g připravených filamentů o průměru 120 pm bylo v suchém stavu na Petriho misce vloženo do horkovzdušné sušárny, kde byla vlákna exponována po dobu 18 hodin při teplotě 80 °C. Následně byla vlákna ponechána zchladnout při pokojové teplotě. U vláken byla provedena NMR strukturní analýza, která potvrdila, že vlivem termické expozice došlo k eliminační reakci a vzniku konjugované dvojné vazby mezi skeletámími uhlíky C4 a C5 (viz schéma lb). Záznam NMR analýzy Obr. 10. Vlákno bylo následně modifikováno v roztoku 1,6-diaminohexanu po dobu 8 h. Po vysušení bylo vloženo do demineralizované vody. Oproti neupravované kontrole byla potvrzena zvýšená hydrolytická odolnost po dobu min. 12 h.

Příklad 7: Testování toxicity degradačních produktů

Ke vzorkům zesíťovaných vláken pomocí dihydrazidů kyseliny sukcinové, adipové a pimmelové o navážkách vláken, tvořících celkovou koncentraci 20 mg/ml, byl přidán acetátový pufr (500 pl) s obsahem 250 U bovinní testikulární hyaluronidázy. Inkubace při 37 °C probíhala 96 hodin. 500 pl degradačních produktů bylo naředěno do 20 ml kultivačního média (Dulbecco's Modified Eagle's Medium s 10% fetal bovinne sérum, penicilin/streptomycin (lOOU/ml/lOOpg/ml), následně byla tato směs použita k ovlivnění buněk linie 3T3. Testované koncentrace byly dle koncentrace vláken, z níž byl připravený supernatant, 1000, 500 a 100 pg/ml. Experimentálně bylo prokázáno, že degradační produkty povrchově upravených vláken pomocí dihydrazidů nejsou toxické vůči testovaným buňkám (Obr. 5).

Příklad 8: Tvorba multifilamentové nitě z nekonečných monofilamentů

Na zakrucovací zařízení bylo vloženo 5 monofilamentů z hyaluronanu oxidovaného v poloze 6 N-acetylglukosaminové části o jemnosti 6 až 7 Tex. Vlákna byla před zakroucením vlhkostně klimatizována na přibližně 60 % v exsikátoru nad nasyceným vodným roztokem NaBr. Zvýšením vlhkosti vláken došlo kjejich zvýšené flexibilitě, a tedy odolnosti vůči přetrhu v průběhu zakrucování. Parametry zakrucování byly nastaveny (rychlost dodávky 4 m/min, rychlost vřetene 1400

- 10CZ 304266 B6 m/min, hmotnost běžce 60 mg). Vlákna byla zakroucena do formy zakroucené niti o průměru

350 pm. U niti byly změřeny její mechanické vlastnosti. (Obr, 8).

Příklad 9: Tvorba směsné multifílamentové nitě z filamentů na bázi oxidovaného hyaluronanu (67 %) a filamentů z PLLA (33 %).

Na zakrucovací zařízení byly vloženy 2 monofilamenty z hyaluronanu oxidovaného v poloze 6 N-acetylglukosaminové části o jemnosti 8 tex a 1 filament z PLLA o jemnosti 6,5 tex. Vlákna byla před zakroucením 24 h klimatizována při vlhkosti 45 až 50 %. Při této vlhkosti vlákna získávají vyšší flexibilitu, a tedy i odolnost vůči přetrhu v průběhu zakrucování. Parametry zakrucování byly nastaveny následovně: rychlost podávání 5 m/min, otáčky vřetene 1500 ot/min, hmotnost běžce 50 mg. Vlákna byla zakroucena do formy nitě o průměru 130 až 170 pm. Nit vykazovala tyto mechanické charakteristiky: pevnost 2,3±0,2 N, tažnost 16,5±1,7 % a pevnost v uzlu l,2±0,3N.

Příklad 10: Zátažná pletenina z vláken na bázi oxidovaného hyaluronanu v poloze 6 /V-acetyl-Dglukosaminové části

Nitě připravené obdobným způsobem jako v příkladu 8 byly na prstencovém stroji zakrouceny do podoby trojmo skané nitě. Nit byla potom zpracována na okrouhlém pletacím stroji Harry Lucas o průměru 1 Ά a dělení jehel 5G do podoby tubulámí pleteniny (obrázek 13). Výsledná jednolícní zátažná pletenina vykazovala plošnou hmotnost 110 g/m², hustotu řádků 5 oěek/cm a hustotu sloupků 3,5 očka/cm. (Obr. 10).

Příklad 11: Osnovní pletenina ze směsových nití z filamentů na bázi z oxidovaného hyaluronanu a monofilů z PLA.

Nitě připravené obdobným způsobem jako v příkladu 9 byly na prstencovém stroji zakrouceny do podoby dvojmo skané nitě. Na bubnovém snovadle pak byla připravena osnova, která pak byla převinuta na osnovní vál. Osnovní vál byl umístěn na osnovní pletací stroj (galonový stávek) značky Rius s karabinovými jehlami s dělením 11G. Osnovní nitě byly navedeny do kladecích a pletacích jehel a zapleteny do řetízku. Byla vyrobena pletenina tvořená řetízky, příčně provázanými frontálním útkem (obrázek 11).

Příklad 12: Tkanina z vláken z oxidovaného hyaluronanu v poloze 6 N— acetyl—D—glukosaminové části

Z nití vyrobených obdobným způsobem jako v příkladu 8 byla na bubnovém snovadle připravena osnova, která pak byla převinuta na osnovní vál. Osnovní vál byl uchycen na stuhařský člunkový tkalcovský stav, osnovní nitě byly navedeny do nitěnek a do paprsku. Útková nit stejného složení byla přesoukána na kanetu a vložena do člunku. Byly nastaveny potřebné parametry prošlupního a prohozního mechanismus pro tvorbu plátnové vazby v požadované dostavě nití. Byla vyrobena tkanina v plátnové vazbě o plošné hmotnosti 75 g/m², dostavě osnovy 10 nití/cm a dostavě útku 20 nití/cm (obrázek 15).

Seznam literatury

1. Hladík, V., Textilní vlákna, SNTL 1970, ISBN 04-834-70

2. WO 2009/050389 - FILAMENT CONTAINING HYALURONIC ACID IN FREE ACIDIC FORM AND METHOD FOR MAKING SAME

3. PV 2010-1001 - Hyaluronová vlákna, způsob jejich přípravy a použití

- 11 CZ 304266 B6

4. US 2006/0281912 Al - Hyaluronan (ha) esterification via acylation technique for moldable devices

5. WO 2010/095049 Al - CROSSLINKED FIBERS AND METHOD OF MAKING SAME BY EXTRUSION

6. WO 2010/095056 A2 - MEDICAL DEVICES WITH AN ACTIVATED COATING

7. WO 2010061005 - METHOD TO PRODUCE HYALURONIC ACID FUNCTIONALIZED DERIVATIVES AND FORMATION OF HYDROGELS THEREOF

8. WO 1993/011803 Al -NON-WOVEN FABR1C MATERIÁL COMPRISING HYALURONIC ACID DERIVATIVES

9. WO 1998/008876 Al - HYALURONIC ACID ESTERS, THREADS AND BIOMATERIALS CONTAINING THEM, AND THEIR USE IN SURGERY

10. US 5 658 582 - Multilayer nonwoven tissue containing a surface layer comprising at least one hyaluronic acid ester

11. US 2004/0 192 644 Al - Biomaterials for preventing post-surgical adhesions comprised of hyaluronic acid derivatives

12. WO 2011/069475 - A METHOD OF PREPARATION OF AN OX1DIZED DERIVATIVE OF HYALURONIC ACID AND A METHOD OF MODIFICATION THEREOF

13. WO 2011/069474 - OXID1ZED DERIVATIVE OF HYALURONIC ACID, A METHOD OF PREPARATION THEREOF AND A METHOD OF MODIFICATION THEREOF

14. US 2004/0 101 546 Al - Hemostatic wound dressing containing aldehyde-modifíed polysacharide and hemostatic agents

15. EPI 115 433 Bl - FUNCTIONALIZED DERIVATIVES OF HYALURONIC ACID, FORMATION OF HYDROGELS AND IN SÍTU USING SAME

16. WO 2010/138074 Al - HYALURONIC ACID BASED DELIVERY SYSTEMS

17. WO 2009/108100 Al -COMPOSITION FOR THE FORMATION OF GELS

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Příprava vláken na bázi selektivně oxidovaného hyaluronanu, v y z n a č u j í c í se tím, že se nejprve připraví 4 až 6 % hmotn. vodný roztok hyaluronanu selektivně oxidovaného na aldehyd v poloze 6 N-acetyl-D-glukosaminové části, který se extruduje do koagulační lázně obsahující 5 až 45 % hmotn. kyseliny mléčné, min. 50 % hmotn. nižšího alkoholu a 4 až 10 % hmotn. vody za vzniku vlákna, které se následně promyje nižším alkoholem a suší.
2. Příprava podle nároku 1, vyznačující se tím, že nižší alkohol pro promytí vlákna je vybrán ze skupiny zahrnující ethanol, 1-propanol a izopropanol.
3. Příprava podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že nižší alkohol v koagulační lázni je vybrán ze skupiny zahrnující ethanol, 1-propanol a izopropanol.
4. Příprava podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že koncentrace kyseliny mléčné v koagulační lázni je v rozmezí 10 až 20 % hmotn.
5. Příprava podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se vlákna po usušení povrchově upraví vložením do stabilizační lázně obsahující 70 až 80% vodný roztok nižšího alkoholu, ve kterém je rozpuštěn nízkomolekulární dihydrazid organické kyseliny

- 12CZ 304266 B6 v koncentraci od 5x10 ⁶M do 0,01M, na dobu od 10 minut do 24 hodin při teplotě 20 až 50 °C, následně se vlákna promyjí alkoholem a usuší.
6. Příprava podle nároku 5, vyznačující se tím, že nižší alkohol ve stabilizační lázni je vybrán ze skupiny zahrnující methanol, ethanol, propan-l-ol a propan-2-ol.
7. Příprava podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že nízkomolekulární dihydrazid organické kyseliny je vybrán ze skupiny zahrnující dihydrazid kyseliny sukcinové, dihydrazid kyseliny adipové nebo dihydrazid kyseliny pimmelové.
8. Příprava podle kteréhokoli z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že nízkomolekulámí dihydrazid organické kyseliny je ve stabilizační lázni přítomen v koncentraci 5x10 M.
9. Příprava podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že vlákna jsou podrobena termickému zatěžování v teplotním rozsahu 75 až 85 °C po dobu alespoň 12 hodin, následně se vlákno nechá vychladnout při laboratorní teplotě, a poté se podrobí působení alkoholickému roztoku organických diamino sloučenin pro stabilizaci vlákna vůči hydrolýze.
10. Vlákna na bázi selektivně oxidovaného hyaluronanu připravená podle nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že je hyaluronan selektivně oxidovaný na aldehyd v poloze 6 Nacetyl-D-glukosaminové části.
11. Vlákna podle nároku 10, v y z n a č u j í c í se t í m , že jsou povrchově zesíťovaná.
12. Použití vláken definovaných v kterémkoli z nároků 10 a 11 pro výrobu kabílků, nití, přízí, vlákenné střiže, tkaných, pletených nebo netkaných textilií.
13. Nit tvořená alespoň dvěma vlákny definovanými v kterémkoli z nároků 10 nebo 11.
14. Nit tvořená alespoň dvěma vlákny, vyznačující se tím, že alespoň jedno vlákno je vlákno definované v kterémkoli z nároků 10 nebo 11, a alespoň jedno vlákno je vlákno vybrané ze skupiny vláken jiných biodegradabilních materiálů.
15. Vlákenná střiž vyrobená z vláken definovaných v kterémkoli z nároků 10 nebo 11.
16. Příze vyrobená z vlákenné střiže definované v nároku 15.
17. Tkané, pletené a netkané textilie vyrobené z vláken, kabílků, nití, přízí nebo vlákenné střiže definovaných v kterémkoli z nároků 10 až 16.
18. Tkané, pletené a netkané textilie tvořené vlákny, kabílky, nitmi, přízemi nebo vlákennými střižemi definovanými v kterémkoli z nároků 10 až 16 a jinými vlákennými biodegradabilními materiály.
19. Tkané, pletené a netkané textilie podle kteréhokoli z nároků 17 nebo 18, vyznačující se tím, že jsou ve formě plošné nebo tubulámí textilie nebo 3D scaffoldu.
20. Způsob úpravy vláken, nití, vlákenných střiží, přízí a tkaných, pletených a netkaných textilií, definovaných v kterémkoli z nároků 10 až 19, vyznačující se tím, že se na ně působí vodným roztokem 70 až 80% alkoholu obsahujícím nízkomolekulární hydrazid organické kyseliny, který je v roztoku přítomen v koncentraci 5xlO⁶M do 0,01M, po dobu od 10 minut do 24 hodin při teplotě 20 až 50 °C.

- 13 CZ 304266 B6
21. Způsob úpravy podle nároku 20, vy znač u j í c í se t í m , že nízkomolekulámí dihydrazid organické kyseliny je vybrán ze skupiny zahrnující dihydrazid kyseliny sukcinové, dihydrazid kyseliny adipové nebo dihydrazid kyseliny pimmelové.