CZ306354B6 - Nekonečná vlákna typu jádro-obal zahrnující kombinaci nativního a C11-C18 acylovaného hyaluronanu nebo C11-C18 acylovaných hyaluronanů, způsob jejich přípravy a použití, střiž, příze a textilie z těchto vláken a jejich použití - Google Patents

Abstract

Vynález se týká dvousložkových biodegradabilních vláken typu jádro-obal zahrnující kombinaci nativního a C.sub.11.n.-C.sub.18.n.acylovaného hyaluronanu nebo C.sub.11.n.-C.sub.18.n.acylovaných hyaluronanů. Dále se týká způsobu jejich přípravy a použití, zejména pro řízené uvolňování aktivní látky. Vlákna je možné následně zpracovat do podoby střiže, příze, splétaných, tkaných, pletených a netkaných textilií.

Description

Nekonečná vlákna typu jádro-obal zahrnující kombinaci nativního a Cn-Cis acylovaného hyaluronanu nebo Cn-Ci₈ acylovaných hyaluronanů, způsob jejich přípravy a použití, střiž, příze a textilie z těchto vláken a jejich použití

Oblast techniky

Vynález se týká biodegradabilních nekonečných vláken typu jádro-obal (core-sheath) zahrnující kombinaci nativního a Cn—C₎₈ acylovaného hyaluronanu nebo C, j-C_lg acylovaných hyaluronanu a způsobu jejich přípravy. Příprava vláken se provádí pomocí mokrého zvlákňování (wet spinning), za vzniku nekonečných monofilů se strukturou jádro-obal, které lze následně zpracovávat běžnými textilními technikami do podoby délkových textilií (přízí nebo splétaných nití), plošných textilních útvarů (tkaniny, pleteniny, splétané textilie, netkané textilie) a tubulárních struktur (splétaných, tkaných, pletených).

Připravená biodegradabilní vlákna, zahrnují dvě složky - jádro a obal, které mohou mít dvě zcela odlišné funkce, současně mohou nést zcela odlišné aktivní látky, což je aplikačně zvýhodňuje před obyčejnými jednoduchými vlákny. Aplikační využití těchto vláken je směřováno do medicíny, zejména do oblasti chirurgických materiálů, tkáňového inženýrství a systémů pro řízené uvolňování.

Dosavadní stav techniky

Možnou technologií zpracování kyseliny hyaluronové do vlákenné podoby je metoda mokrého zvlákňování, která byla pro kyselinu hyaluronovou popsána zejména v mezinárodní přihlášce vynálezu WO 2009/050389. Vlákna jsou získávána srážením v lázni koncentrované kyseliny octové (80 % až 90 %), následně jsou vlákna sušena a dloužena. Vlákna připravovaná z nativního hyaluronanu jsou velmi dobře rozpustná ve vodě, což je ovšem pro mnohé aplikace nevýhodné. K omezení rozpustnosti vláken autoři uvádějí, že lze vlákno povrchově upravit pomocí hydrofobních látek rostlinného nebo živočišného původu.

Také patentový dokument WO 2013167098 (A2) využívá k přípravě vláken z kyseliny hyaluronové kyselinu octovou (1 až 99 % hmotn.), avšak ve směsi s alkoholem (1 až 99 %), který má vláknům dodávat vyšší pevnost.

Patenty CZ 304303 a CZ 304266 využívají analogickou technologii i koagulační lázně (organická kyselina + nižší alkohol) potřebné pro získání vláken na bázi kyseliny hyaluronové. Avšak stále získávají pouze vlákna jednoduchá, která nemají uspořádání jádro-obal a pro použití k řízenému uvolňování aktivní látky nejsou vhodná, protože neumožňují vyloučení nativní HA a případně dalších aktivních látek. Navíc v CZ 304266 jsou popsána vlákna připravována z oxidovaného hyaluronanu v poloze 6 na N-acetyl-D-glukosaminové části, jedná se tedy o derivát vykazující odlišné vlastnosti. Tato vlákna vykazují sice delší stabilitu ve vlhkém prostředí, než v případě vláken z nativního hyaluronanu, nicméně pouze po dobu cca 30 minut, poté již ztrácejí vlákennou formu a přecházejí na gel. Vlákna nejsou primárně určena jako nosiče aktivních látek.

V popisu patentu CZ304303 jsou popsána jednoduchá vlákna a textilie na bázi hydrofobizovaného HA. Tato vlákna a textilie sice bobtnají, ale neumožňují přímé ani řízené uvolnění nativní HA, případně i aktivní látky v místě aplikace.

Patentové dokumenty WO 93/11803, WO 98/08876, US 5658582, US 2004/0192643 popisují tvorbu vláken a netkaných textilií z esterů kyseliny hyaluronové. Použitý technologický postup zvlákňování umožňuje tvorbu krátkých vláken, nikoli však vytvoření nekonečného filamentu. Délka vláken se pohybuje v rozmezí 5 až 100 mm a je možné je zpracovat pouze do podoby netkané textilie.

- 1 CZ 306354 B6

Z hlediska aplikací vláken připravených z esterů hyaluronanu jsou popsána krátká vlákna ve formě netkané textilie (US 5658582), dále jsou krátká vlákna využita k přípravě gázy, šicích materiálů, sítí, netkaných textilií (WO 98/08876, US 006632802), nebo také k přípravě obvazového materiálu (WO 2007/003905).

Patentový dokument WO 2010028025 popisuje vlákna z kyseliny hyaluronové a jejích derivátů (zejména solí), metody jejich přípravy a možnosti použití (výplň vrásek, řízené uvolňování léčiv, chirurgie). Vlákno je získáváno zesíťováním kyseliny hyaluronové či jejích derivátů pomocí butandiol diglycidyl etheru (BDDE). Jedná se opět pouze o jednoduchá vlákna.

Následující patentové dokumenty pojednávají o přípravě vláken typu jádro-obal (core-sheath) připravených metodou mokrého zvlákňování.

US patent 8062654 popisuje gelová nebo hydrogelová vlákna typu jádro-obal (core-sheath). Základem jsou dva polymemí materiály, kde polymer tvořící jádro je polymemí gel s potenciálním obsahem kationického síťovacího činidla. Druhý biodegradabilní materiál tvořící obal je dobře rozpustný v chlorovaných rozpouštědlech, mísitelných s alifatickými rozpouštědly (pentan, hexan), které jsou použity jako koagulační (zvlákňovací) lázeň. Obal vlákna tvoří polymer kyseliny mléčné, polykaprolakton, kyselina polyglykolová nebo jejich kopolymery a směsi. Jádro vlákna je tvořeno alginátem, zesíťovaným přídavkem CaCO₃.

Patentový dokument US 2012/0040463 popisuje přípravu dutých/multi-membránových vláken z vláknotvomých roztoků polysacharidů nebo z kolagenu pomocí technologie mokrého zvlákňování. Princip přípravy spočívá v opakovaném vrstvení a koagulaci polymerního materiálu na vlákno. V popisu dokumentu je uvedeno, že technologie cyklické koagulace, je vhodná právě pro materiály, které lze těžko převést do podoby nekonečných vláken, jako je chitosan, kyselina hyaluronová, algináty, karboxymethylcelulóza, kolagen.

Patentový dokument US6162537 popisuje bikomponentní vlákna, kde jedna složka je z resorbovatelného polymeru a druhou složku tvoří materiál, který je schopný vytvářet vlákna a není resorbovatelný. Jedná se o polyestery, polyamidy, polyolefiny a polyurethany, konkrétně polypropylen (PP), polyethylen (PE), polyhexamethylentereftalát (PBTP). Alespoň jedna složka obsahuje farmakologicky účinnou látku. Použití materiálu je směřováno do oblasti nedegradabilních implantovatelných zdravotnických prostředků. Tento implantát je ovšem určen pouze pro aplikace, kde není nutné požadovat jeho úplnou degradaci a resorpci.

Nejčastějším popisovaným postupem přípravy vláken typu jádro-obal je zvlákňování tavenin, technologií označovanou jako melt spinning. Takto byla připravena vlákna typu jádro-obal také v patentu US 8129449 nebo dokumentu US 2011/0028062. Technologie melt-spinning ovšem umožňuje zvlákňovat pouze polymery, které jsou tavitelné, což ovšem nelze využít v případě materiálů, které jsou předmětem předkládaného vynálezu.

Patentový dokument WO 2004/061171 popisuje vlákna typu složky vedle sebe („side by side“\ ve kterých jsou sice zastoupeny 2 polymemí materiály odlišných vlastností, ale vzhledem k uspořádání obou složek ve vlákně nelze tuto strukturu použít v případech, kdy je zapotřebí aktivní látku, dispergovanou v jedné polymemí složce, krýt ochrannou obalovou vrstvou.

Patentový dokument WO 2006/102374 popisuje léčivé síťoviny z bikomponentních vláken typu jádro-obal, kde bioaktivní látka je obsažena výhradně v obalu. Bikomponentní vlákno obsahuje neabsorpční jádro a absorpční povrch. Polymemí materiál tvořící obal je vybrán ze skupiny polylaktidů, polyglykolidů, p-AÍioxanů, poly(trimethylen karbonátů), polykaprolaktonů, polyorthoesterů. Polymemí materiál vhodný pro jádro je vybrán ze skupiny polyesterů, polyolefinů, polyamidů a fluorovaných polymerů. Nevýhodou takovýchto vláken, respektive sítěk je obsah bioaktivní látky výhradně v obalu vlákna, což vylučuje jejich ochranu a řízené uvolňování.

-2CZ 306354 B6

Podstata vynálezu

Nedostatky vyplývající ze stavu techniky řeší nekonečné vlákno typu jádro-obal na bázi hyaluronanu nebo jeho Cn-Ci₈ acylovaného derivátu, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje kombinaci hyaluronanu a jeho acylovaného derivátu nebo kombinaci jeho acylovaných derivátů, přičemž jádro a obal vláknajsou v kterémkoliv z následujících uspořádání:

A) jádro obsahuje kyselinu hyaluronovou nebo její sůl, obal obsahuje Cn-C_]8 acylovaný hyaluronan;

B) jádro obsahuje Cn—Ci₈ acylovaný hyaluronan, obal obsahuje kyselinu hyaluronovou nebo její sůl;

C) jádro obsahuje Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan, obal obsahuje odlišný Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan odlišující se Cu-Ci₈ acylem od Cn-C]₈ acylovaného hyaluronanu jádra, přičemž stupeň substituce Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu v obaluje stejný nebo se liší od stupně substituce Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu jádra; nebo

D) jádro obsahuje Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan, obal obsahuje odlišný Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan odlišující se stupněm substituce od Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu jádra.

Varianty uspořádání složek jádro-obal z hlediska jejich materiálového složení jsou patrné z tabulky 1.

Tabulka 1. Varianty uspořádání složek vlákna typu jádro-obal podle vynálezu.

Jádro	Obal
Nativní hyaluronan	Ci Ι-Cis acylovaný hyaluronan
Ci Ι-Cis acylovaný hyaluronan	Nativní hyaluronan
Ci Ι-Cis acylovaný hyaluronan	C11-C18 acylovaný hyaluronan - acylovaný pomocí jiné mastné kyseliny než jádro
Ci ι-C is acylovaný hyaluronan	Ci 1-C18 acylovaný hyaluronan - odlišný stupeň substituce než jádro

Vlákno podle vynálezu tedy zahrnuje dvě složky, kterými jsou jádro obsahující kyselinu hyaluronovou nebo její sůl nebo Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan a obal obsahující kyselinu hyaluronovou nebo její sůl nebo Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan. V případě že jádro i obal vlákna podle vynálezu obsahují C]]-C]8 acylované hyaluronany, pak se tyto Cn-Ci₈ acylované hyaluronany liší chemickou strukturou. Odlišnost chemické struktury spočívá buď v odlišném druhu Cn-Ci₈ substituentu, a/nebo v odlišném stupni substituce.

V případě vlákna podle vynálezu o uspořádání C platí, že obal obsahuje odlišný Cn-C]₈ acylovaný hyaluronan odlišující se Cn-C_]8 acylem od Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu jádra, přičemž jeho stupeň substituce je stejný nebo se liší od stupně substituce Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu jádra.

V případě vlákna podle vynálezu o uspořádání D platí, že obal obsahuje odlišný Cn-C]₈ acylovaný hyaluronan odlišující se stupněm substituce od Cn-C₎₈ acylovaného hyaluronanu jádra, přičemž druh Cn-C|₈ substituentu je stejný.

Ch—Cis acylovaný hyaluronan je s výhodou acylovaný na primárním alkoholu A-acetylglukosaminu.

Molámí hmotnost Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu v jádře a/nebo obalu ve výše uvedených uspořádáních vlákna podle vynálezu je v rozmezí 1x10⁵ až 7x10⁵ g/mol, s výhodou 2x10⁵ až 3xl0⁵ g/mol.

Podle výhodného provedení vynálezu je Cn-Cu acylovaný hyaluronan vybrán ze skupiny obsahující palmitoyl hyaluronan, stearoyl hyaluronan či oleoyl hyaluronan.

Podle výhodného provedení vynálezu má kyselina hyaluronová a/nebo její sůl molámí hmotnost v rozmezí 1x10^s až 2xl0⁶ g/mol, s výhodou 8xlO⁵ až 1,8x10⁶ g/mol, přičemž sůl kyseliny hyaluronové je vybrána ze skupiny obsahující ionty alkalických kovů, ionty kovů alkalických zemin, s výhodou Na⁺, K⁺, Ca²⁺ nebo Mg²⁺.

Podle dalšího výhodného provedení podle vynálezu stupen substituce Cn-C]₈ acylovaného hyaluronanu v uspořádání A nebo B je v rozmezí 5 až 80 %, s výhodou 30 až 60%. Dále stupen substituce Ch-Cis acylovaného hyaluronanu obsaženého v jádru v uspořádání C je v rozmezí 5 až 80 %, s výhodou 5 až 29%, výhodněji 10 až 20 % a stupeň substituce Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu obsaženého v obalu v uspořádání C je v rozmezí 5 až 80 %, s výhodou v rozmezí 30 až 80 %, výhodněji 40 až 60 %. Dále stupeň substituce Cn-C|₈ acylovaného hyaluronanu obsaženého v jádru v uspořádání D je v rozmezí 5 až 29 %, s výhodou 10 až 20 % a stupeň substituce Ci|—Cis acylovaného hyaluronanu obsaženého v obalu v uspořádání D je v rozmezí 30 až 80 %, s výhodou v rozmezí 40 až 60 %.

Obě složky vlákna podle vynálezu mohou s výhodou obsahovat alespoň jednu aktivní látku. Podle výhodného provedení vlákna podle vynálezu jádro a obal obsahuje každý alespoň jednu stejnou nebo odlišnou aktivní látku. Vlákno tedy může současně obsahovat zcela odlišné aktivní látky, které se mohou uvolňovat různou rychlostí v závislosti na jejich umístění ve složkách vlákna podle vynálezu. Aktivní látka je vybrána ze skupiny obsahující antibakteriální, antiseptické, antibiotické, protizánětlivé, hemostatické látky, anestetika, cytostatika, hormony, imunomodulátory, imunosupresiva, nebo látky určené pro kontrastní zobrazení, s výhodou magnetické nanočástice nebo fluorescenční látky. Aktivní látky lze též inkorporovat do micel a následně jejich prostřednictvím do jádra vlákna.

Při kombinaci nativního HA a acylovaného HA je vlákno uspořádáno buď tak, že je jádro tvořeno nativním hyaluronanem a obal Cn-C_]8 acylovaným hyaluronanem, nebo v reverzním uspořádání, kdy je jádro tvořeno Cn-C₎₈ acylovaným hyaluronanem a obal nativním hyaluronanem, potom se jedná o tzv. „reverzní vlákno“. Ve vlákně je tak zkombinována ve vodě rozpustná složka (nativní HA) se složkou hydrofobního charakteru (acylovaný HA), která vykazuje sníženou rozpustnost, respektive vyšší stabilitu ve vodném prostředí.

V případě, že jádro vlákna podle vynálezu je tvořeno nativním hyaluronanem a obal vlákna acylovaným hyaluronanem. pak obal vlákna plní ochrannou funkci vůči jádru vlákna podle vynálezu. Obal zajišťuje jednak mechanickou ochranu jádra během textilního zpracování a také ochranu před agresivním prostředím, které by mohlo vést k narušení vlákna a k předčasnému, či příliš rychlému uvolnění nativního hyaluronanu, případně aktivní látky z jádra vlákna podle vynálezu.

V případě reverzního uspořádání vlákna podle vynálezu funguje jádro vlákna obsahující acylovaný hyaluronan jako výztužná složka, která zajišťuje mechanickou soudržnost vlákna, případně vytvořené textilie, i po kontaktu s tekutinou, např. vodou nebo tělními tekutinami.

Další možností uspořádání vlákna je kombinace dvou derivátů hyaluronanu acylovaných pomocí dvou různých Cn-C]₈ mastných kyselin na hydroxylových skupinách hyaluronanu. S výhodou je jádro vlákna tvořeno oleoyl hyaluronanem a obal vlákna palmitoyl hyaluronanem.

-4CZ 306354 B6

Ještě další možností uspořádání vlákna je kombinace dvou derivátů hyaluronanu acylovaných pomocí stejné Cn-Cu mastné kyseliny na hydroxylových skupinách hyaluronanu, ale lišících se stupněm substituce. S výhodou je jádro vlákna tvořeno palmitoyl hyaluronanem o stupni substituce 5 až 29 % a obal vlákna palmitoyl hyaluronanem o stupni substituce 30 až 80%. V tomto výhodném uspořádání poskytuje hydrofobní obal mechanickou ochranu jádra během textilního zpracování a také ochranu před agresivním prostředím, zatímco jádro, které je díky nízkému stupni substituce jen mírně hydrofobní, může nést aktivní látku.

Podle výhodného provedení vynálezu je jemnost vlákna v rozmezí 10 až 40 tex, s výhodou 15 až 35 tex, výhodněji 22 až 28 tex a objemový poměr jádro:obal je v rozmezí 3:1 až 1:6, s výhodou 1:3 až 1:5, výhodněji 1:4. Průřez vlákna podle vynálezu má nepravidelný tvar, typický pro vlákna vyráběná metodou mokrého zvlákňování (viz Obr. 1 A). Hodnota ekvivalentního průměru vlákna pro různé jemnosti vlákna je uvedena v tabulce 2. Pevnost vlákna v tahu je v rozmezí 0,8 až 3,5 N. tažnost je v rozmezí 8 až 30 %.

Tabulka. 2. Hodnoty ekvivalentního průměru vlákna podle vynálezu pro různé hodnoty jemnosti.

Jemnost vlákna [tex]	Ekvivalentní průměr [pm]
10	90
15	110
20	130
25	145
30	160
35	170
40	180

Vlákno podle vynálezu je s výhodou použito k výrobě přízí, splétaných, tkaných nebo pletených textilií.

Aplikační využití vláken typu jádro-obal podle vynálezu je směřováno do medicíny, zejména do oblasti chirurgických materiálů, tkáňového inženýrství a systémů pro řízené uvolňování aktivních látek.

Uspořádání složek ve vláknech podle vynálezu je s výhodou centrické. jak je ukázáno na Obr. 1A. kdy je jádro vlákna umístěno uprostřed obalu. Pro názornost je na Obr. 1A ukázáno vlákno podle vynálezu s odhaleným jádrem, kdy v jednom úseku vlákna obal jádro nepokrývá. Nicméně vlákna připravená způsobem podle vynálezu dávají vzniku monofilamentu, tedy nekonečných vláken typu jádro-obal podle vynálezu, přičemž obal pokrývá jádro po celé jeho délce.

Vlákna typu jádro-obal podle vynálezu jsou připravována technologií mokrého zvlákňování. Jedná se o technologii, která je šetrná vůči polymerům, které při vyšší teplotě degradují. Zároveň je možné implementovat do polymemích roztoků zvlákňovaných touto technologií aktivní látku, která je při vyšší teplotě nestabilní, podléhá rozkladu nebo degradaci, a získat tak vlákno, které takovouto aktivní látku obsahuje. Nevýhodou inkorporace aktivní látky do jednoduchých vláken může být vymývání aktivní látky vlivem difúzních procesů během koagulace vlákna. Tento nedostatek lze zmírnit či pozastavit právě strukturou jádro-obal, kde obal zajišťuje bariérovou funkci, zabraňující vyplavování aktivní látky do koagulační lázně.

-5 CZ 306354 B6

Způsob přípravy vláken typu jádro-obal podle vynálezu spočívá v oddělené přípravě dvou různých zvlákňovaných roztoků polymerů na bázi hyaluronanu a v jejich následném současném zvláknění pomocí koaxiální trysky.

V jednom provedení způsobu podle vynálezu se pro zvlákňování vlákna o uspořádání A nebo B odděleně připraví první zvlákňovaný roztok nativního hyaluronanu v koncentračním rozmezí 1 až 8 % hmotn. v demineralizované vodě a druhý zvlákňovaný roztok Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu v koncentračním rozmezí 2 až 8 % hmotn. ve směsi nižšího alkoholu a demineralizované vody, kde obsah vody je v rozmezí 30 % obj. až 90 % obj. a obsah nižšího alkoholu je v rozmezí 10 % obj. až 70 % obj., načež se první i druhý zvlákňovaný roztok extrudují společně do koagulační lázně obsahující 2 až 40 % hmotn. organické kyseliny, s výhodou kyseliny mléčné, alespoň 50 % hmotn. nižšího alkoholu, s výhodou je používán ethanol, propan-l-ol nebo propan-2-ol, a 2 až 48 % hmotn. vody za vzniku vlákna o uspořádání A nebo B, které se následně promyje nižším alkoholem a suší se.

V dalším provedení způsobu podle vynálezu se pro zvlákňování vlákna o uspořádání C nebo D se odděleně připraví první zvlákňovaný roztok obsahující Cii-C_]8 acylovaný hyaluronan o koncentraci v rozmezí 2 až 8 % hmotn. ve směsi vody a nižšího alkoholu a druhý zvlákňovaný roztok obsahující odlišný Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan o koncentraci 2 až 8 % hmotn. ve směsi vody a nižšího alkoholu, kde obsah vody v obou roztocích je v rozmezí 30 % obj. až 90 % obj., obsah nižšího alkoholu je v rozmezí 10 % obj. až 70 % obj., načež se první i druhý zvlákňovaný roztok extrudují společně do koagulační lázně obsahující 2 až 40 % hmotn. organické kyseliny, s výhodou kyseliny mléčné, alespoň 50 % hmotn. nižšího alkoholu, s výhodou je používán ethanol, propan-l-ol nebo propan-2-ol, a 2 až 48 % hmotn. vody za vzniku vlákna o v uspořádání C nebo D, které se následně promyje nižším alkoholem a suší se.

S výhodou se provede způsob podle vynálezu, přičemž první zvlákňovaný roztok a/nebo druhý zvlákňovaný roztok obsahuje aktivní látku nebo nanomicelámí kompozici na bázi acylovaného hyaluronanu obsahující aktivní látku.

Z hlediska molámí hmotnosti jsou vhodné frakce nativního hyaluronanu v rozmezí 1x10⁵ až 2x10⁶ g/mol. Používaná frakce molámích hmotností acylovaného hyaluronanu je v rozmezí IxlO⁵ až 7xl0⁵ g/mol, s výhodou 2xl0⁵ až 3xl0⁵ g/mol. Stupeň substituce (acylace) Cn-C]₈ acylovaného hyaluronanu pro uspořádání A nebo B vlákna podle vynálezu je v rozmezí 5 až 80 %, s výhodou 30 až 60 %. Dále stupeň substituce Cn-C]₈ acylovaného hyaluronanu obsaženého v jádru v uspořádání C je v rozmezí 5 až 80 %, s výhodou 5 až 29%, výhodněji 10 až 20 % a stupeň substituce Cii—Cis acylovaného hyaluronanu obsaženého v obalu v uspořádání C je v rozmezí 5 až 80 %, s výhodou v rozmezí 30 až 80 %, výhodněji 40 až 60 %. Dále stupeň substituce Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu obsaženého v jádru v uspořádání D je v rozmezí 5 až 29 %, s výhodou 10 až 20 % a stupeň substituce Cn-C₁₈ acylovaného hyaluronanu obsaženého v obalu v uspořádání D je v rozmezí 30 až 80 %, s výhodou v rozmezí 40 až 60 %.

Nižší alkohol pro první a/nebo druhý zvlákňovaný roztok je s výhodou vybrán ze skupiny obsahující methanol, ethanol, propan-l-ol nebo propan-2-ol.

Připravené zvlákňované roztoky se přes dvoucestnou koaxiálně uspořádanou trysku společně extrudují do koagulační lázně, jak je popsána výše. Koaxiální tryskaje tvořena vnitřní tryskou kruhového průřezu a vnější tryskou s průřezem ve tvaru mezikruží. Při tvorbě vláken typu jádroobal podle vynálezu je vnitřní tryskou extrudován zvlákňovaný roztok polymeru, ze kterého vzniká jádro vlákna podle vynálezu, a vnější tryskou je extrudován zvlákňovaný roztok polymeru, ze kterého vzniká obal vlákna podle vynálezu. Získané vlákno se dále promývá v lázni nižšího alkoholu s výhodou ethanolu, propan-l-olu nebo propan-2-olu a suší volně na vzduchu nebo ve vakuové sušárně při mírně zvýšené teplotě (do 40 °C). Popsaný způsob přípravy vláken a rozsah podmínek zvlákňování platí pro všechny varianty uspořádání složek vlákna typu jádro-obal podle vynálezu. Takto připravená vlákna typu jádro—obal podle vynálezu je možné dále zpracovávat

-6CZ 306354 B6 běžnými textilními technikami do podoby délkových textilií (zakroucených přízí nebo splétaných nití), plošných textilních útvarů (tkanin, pletenin, splétaných textilií, netkaných textilií) a tubulárních struktur (splétaných, tkaných, pletených).

Výše uvedeným způsobem podle vynálezu lze vyrobit vlákna, jejichž jádro je tvořeno nativním hyaluronanem a obal acylovaným hyaluronanem. nebo i „reverzní“ vlákna, kdy jádro tvoří acylovaný hyaluronan a obal nativní hyaluronan. Reverzní vlákna se vyznačují tím, že hyaluronový obal vlákna při kontaktu s vlhkým prostředím přechází v biokompatibilní gel, který' poté zvyšuje bioakceptanci celého vlákenného konjugátu a zároveň případně zpomaluje uvolňování nativního hyaluronanu, případně aktivní látky v místě aplikace, pokud ji obal vlákna obsahuje. Jsou-li takováto vlákna zpracována do podoby textilie, dochází po kontaktu s vodným médiem (například vodou, nebo tělní tekutinou) k tvorbě gelovité kompaktní vrstvy z hyaluronanu, která vyplní póry v textilii, zatímco jádro z acylovaného hyaluronanu zajistí mechanickou soudržnost této textilie. Tím vzniká uzavřená kompozitní textilní struktura vyplněná gelem, která může být využita např. jako antiadhezivní prostředek, který působí jako bariéra a brání nežádoucímu srůstu tkání nebo orgánů.

Vlákna typu jádro-obal podle vynálezu kombinují vodorozpustnou a nerozpustnou (bobtnající) část (dle složení jádra a obalu), anebo dvě nerozpustné složky, které se mohou vzájemně lišit mírou hydrofobity a bobtnavostí, v závislosti na použitém Cn-Cis acylovaném hyaluronanu a jeho stupni substituce. Vlákna jsou biologicky odbouratelná, tedy jsou v živém organismu postupně enzymaticky degradována a vstřebána.

Výhodná rozmezí geometrických charakteristik vlákna uvedených výše se odvíjejí jednak od bezproblémového procesu zvlákňování, a jednak od zpracovatelnosti textilními technologiemi. Pro zajištění kontinuální tvorby vlákna bez přetrhů jsou výhodnější vyšší hodnoty jemnosti, pro textilní zpracování je naopak lépe používat jemnější vlákna, protože jsou ohebnější, zároveň je ale třeba zachovat dostatečnou tloušťku obalu, aby nedošlo k jeho prasknutí vlivem tření o pracovní elementy stroje. Při použití jemností a objemových poměrů jádro:obal ve výhodném rozmezí je zajištěna dostatečná mechanická odolnost vlákna potřebná pro textilní zpracování.

Vlákna podle vynálezu je možné použít pro další textilní zpracování buď ve formě nekonečného vlákna, nebo ve formě střiže. Střiž je možné připravit nařezáním nebo natrháním nekonečných vláken podle vynálezu na krátké úseky o délce 3 až 150 mm, s výhodou 50 až 90 mm.

Nekonečné vlákno podle vynálezu je možné zpracovat do podoby příze. Příze může být tvořena jednotlivým vláknem ve formě nezakrouceného monofilamentu. nebo svazkem obsahujícím 2 až 10 vláken, s výhodou 3 až 6 takovýchto vláken. Jemnost příze může být v rozmezí 10 až 400 tex, s výhodou 30 až 100 tex. Příze podle vynálezu tvořená svazkem vláken může být s výhodou opatřena alespoň jedním zákrutem na 1 metr délky za vzniku zakrouceného svazku.

Přízi, tzn. buď jednotlivé vlákno (monofdament) podle vynálezu nebo svazek takovýchto vláken rovnoběžně orientovaných nebo zakroucený svazek vláken je možné zpracovat splétáním, pletením nebo tkaním. Vlákennou střiž je možné zpracovat do podoby netkané textilie, s výhodou vpichované nebo proplétané textilie. Splétané, tkané, pletené a netkané textilie podle vynálezu se použijí v oblasti medicíny, tkáňového inženýrství a systémů pro řízené uvolňování.

Podle dalšího provedení vynálezu příze je tvořená alespoň dvěma vlákny, přičemž alespoň jedno vlákno je vlákno podle vynálezu, jak bylo definováno výše, a alespoň jedno vlákno je vlákno vybrané ze skupiny vláken jiných biodegradabilních materiálů, přičemž biodegradabilní materiál je vybrán ze skupiny zahrnující kyselinu polymléčnou (PLA), kyselinu polyglykolovou (PGA), kopolymer kyseliny polymléčné a kyseliny polyglykolové (PLGA), polykaprolakton (PCL), polydioxanon (PDO) nebo polyhydroxyalkanoáty (PHA), s výhodou kyselinu polymléčnou (PLA) nebo kopolymer kyseliny polymléčné a kyseliny polyglykolové (PLGA). Dále je možné použít

-7 CZ 306354 B6 vlákna z inertního materiálu, který je vybrán ze skupiny zahrnující polyethylen (PE), polypropylen (PP), polyetherester (PEE), polyamid (PAD) nebo polyester (PES).

Jemnost příze z vláken podle vynálezu je v rozmezí 10 až 400 tex, s výhodou 30 až 100 tex. Je možné ji splétat pomocí technologie běžně používané a známé ve stavu techniky za vzniku splétané textilie délkové (splétaná nit), plošné (splétaná stuha), nebo tubulámí (splétaná trubička), případně textilie s nekruhovým, např. čtvercovým průřezem. Charakter struktury textilií závisí na metodě provázání vláken, resp. přízí, tedy na technologickém nastavení procesu splétání.

Podle výhodného provedení vynálezu je možné vyrobit splétanou textilii, která obsahuje alespoň jednu přízi podle vynálezu, přičemž alespoň jedno vlákno podle vynálezu v uspořádání složek A, B, C nebo D, jak je definováno výše, neboje vyrobená z přízí podle vynálezu.

Splétaná textilie může být vyrobena ze 3 až 96 přízí podle vynálezu. Při zpracování na plochém splétacím stroji vzniká úzká plochá splétaná textilie charakteru stuhy. Při zpracování na dutinovém splétacím stroji vzniká splétaná textilie přibližně kruhového průřezu, kteiý může být buď kompaktní, nebo tubulámí, tj. má uprostřed dutinu. Pokud je na dutinovém splétacím stroji vyrobena splétaná textilie ze 3 až 11 přízí podle vynálezu, s výhodou ze 3, 4 nebo 8 přízí, má charakter nitě s kompaktním průřezem. Pokud je na dutinovém splétacím stroji vyrobena splétaná textilie z 12 až 96 přízí, s výhodou z přízí, jejichž počet je násobkem 4, výhodněji z 12, 16, 24, 32 nebo 48 přízí, vzniká splétaná textilie s tubulámí strukturou, tzn., že uvnitř splétané textilie je po celé délce dutina. Do této dutiny lze během splétání vložit běžnou technologií alespoň jedno výplňové vlákno. Pokud není objem dutiny zcela vyplněn výplňovými vlákny, ponechává si průřez splétané textilie tubulámí charakter. Pokud je objem dutiny zcela vyplněn výplňovými vlákny, získává průřez splétané textilie kompaktní charakter. Výplňová vlákna lze při splétání na dutinovém splétacím stroji podélně vložit běžnou technologií i dovnitř textilie splétané z 8 přízí. Průřez takovéto splétané textilie má také kompaktní charakter.

Výplňová vlákna mohou být ve formě příze podle vynálezu, nebo příze ze střiže nebo ze staplových vláken nebo v podobě splétané nitě. Průměr, případně ekvivalentní průměr výplňového vlákna je v rozsahu 0,0001 až 1 mm, s výhodou 0,01 až 0,1 mm.

V případě, že je žádoucí dosáhnout „efektu popraskání“ obalu, jak je popsán níže, je výhodné, aby průřez splétané textilie byl kompaktní.

Výplňová vlákna mohou být vyrobena z biodegradabilních polymerů vybraných ze skupiny obsahující kyselinu hyaluronovou nebo její deriváty, kyselinu polymléčnou (PLA), kyselinu polyglykolovou (PGA), kopolymer kyseliny polymléčné a kyseliny polyglykolové (PLGA), polykaprolakton (PCL), polydioxanon (PDO), polyhydroxyalkanoáty (PHA), s výhodou kyselina polymléčná (PLA) nebo kopolymer kyseliny polymléčné a kyseliny polyglykolové (PLGA). Jako výplňová vlákna je možné také použít vlákna z inertního materiálu, tedy nevstřebatelného biokompatibilního polymeru, jako je např. polyethylen (PE), polypropylen (PP), polyetherester (PEE), polyamid (PAD), polyester (PES) atd.

Další možností zpracování přízí z vláken dle vynálezu je pomocí tkaní. Tkaním se rozumí výroba tkané plošné textilie z jedné nebo více soustav podélných (osnovních) přízí a z jedné nebo více soustav příčných (útkových) přízí vzájemným provázáním v kolmém směru na tkalcovském stavu. Osnovní respektive útkovou přízí je zde myšleno jednotlivé vlákno podle vynálezu, svazek těchto vláken orientovaných rovnoběžně nebo zakroucený svazek těchto vláken.

Ještě další možností zpracování přízí z vláken dle vynálezu (jednotlivých vláken, svazků rovnoběžných nebo zakroucených vláken) je pomocí pletení. Pletením se rozumí výroba pletené plošné nebo tubulámí textilie z přízí podle vynálezu vytvarováním do vzájemně provázaných oček, případně s použitím dalších vazebních prvků, uspořádaných do sloupků a řádků. Pletenou plošnou nebo tubulámí textilií může být například zátažná jednolícní, oboulícní nebo obourubní pletenina

-8CZ 306354 B6 nebo osnovní jednolícní nebo oboulící pletenina, s výhodou v trikotové, keprové nebo atlasové vazbě nebo vazbě s vloženým útkem. Přižije zde myšleno jednotlivé vlákno podle vynálezu, svazek těchto vláken orientovaných rovnoběžně nebo zakroucený svazek takovýchto vláken.

U délkových, plošných nebo tubulámích textilií vyrobených z vláken podle vynálezu, kde jádro a obal vlákna v přízi jsou v uspořádání A, C nebo D, přičemž v případě uspořádání A je stupeň substituce Ci]—Cis acylovaného hyaluronanu v obalu v rozsahu 30 až 80 %, s výhodou 40 až 60 % a v případě uspořádání C nebo D je stupeň substituce Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu v jádru v rozsahu 5 až 29 %, s výhodou 10 až 20 % a stupeň substituce Cn-C_]8 acylovaného hyaluronanu v obaluje v rozsahu 30 až 80 %, s výhodou 40 až 60 %, lze využít synergického efektu textilní vazby a bobtnání vláken na bázi HA pro řízené uvolňování aktivní látky. Při kontaktu textilie s kapalnou látkou, například vodou nebo tělesnou tekutinou dojde ke zbobtnání vláken, které vede ke vzniku mechanického napětí ve vlákně a následně popraskání struktury obalu vlákna typu jádro-obal („efekt popraskání“). Vzniklé praskliny umožní řízené uvolnění jak nativního hyaluronanu, případně acylovaného hyaluronanu se stupněm substituce 5 až 29 %, s výhodou 10 až 20 %, tak i případně aktivní látky (např. léčivé látky nebo anorganických částic), pokud je v jádře vlákna podle vynálezu obsažena. To je ukázáno na Obr. 2A a Obr. 2B. Na Obr. 2A je zobrazena výchozí splétaná textilie podle vynálezu z vláken typu jádro-obal podle vynálezu, na Obr. 2B je tato textilie zobrazena po smočení ve vodě, vyplavení jádra a usušení; je zde možné dobře pozorovat narušený obal vlákna, který vykazuje lokální trhliny, přičemž vlákna mají zploštělou strukturu v důsledku vyplavení ve vodě rozpustného hyaluronanu z jádra. U vláken podle vynálezu, kde objemový poměr jádro:obal je v rozmezí přibližně 3:1 až 1:3 může při bobtnání dojít k „efektu popraskání“ i u jednotlivého nezapleteného/nezatkaného vlákna, svazku vláken nebo zakrouceného svazku vláken, z důvodu nízké tloušťky obalu. Jinak k tomuto efektu dochází pouze, pokud jsou vlákna podle vynálezu zpracována do podoby splétaných, tkaných nebo pletených textilií, protože při bobtnání dochází ve struktuře textilie k vytvoření takového tlaku, kterým se obal vlákna podle vynálezu natrhne. Překvapivě bylo zjištěno, že při bobtnání splétané, tkané nebo pletené textilie podle vynálezu dojde pouze k natržení obalu jednotlivých vláken a struktura textilie i přes mnohá narušení zůstává kompaktní. Nedochází k výraznému nabobtnání do nesoudržného gelu, ani nedojde k rozpadu textilní struktury na jednotlivá vlákna, ale zůstane zachována textilní struktura, jak je také patrné z Obr. 2B.

V případě splétaných textilií dochází k efektu popraskání struktury při úhlu splétání alespoň 20°, s výhodou alespoň 25°, přičemž platí, že pokud je jemnost příze x tex, pak hustota splétání příze je alespoň y cm“¹, s výhodou alespoň z cm”¹, jak je uvedeno v Tabulce 3 níže.

-9CZ 306354 B6

Tabulka. 3. Hustota splétání potřebná pro dosažení „efektu popraskání“ pro příze o různé jemnosti.

Jemnost příze [tex] X	Hustota splétání [cm'1] X	Výhodná oblast hustoty splétání [cm'1] z
méně než 20	15	20
20 až 30	12	15
30 až 50	9	12
50 až 80	7	9
80 až 120	6	7
120 až 180	5	6
180 až 270	4	5
více než 270	3	4

Úhlem splétání se rozumí úhel, který svírá příze s podélnou osou splétané textilie, respektive poloviční úhel mezi vzájemně provazujícími přízemi ve vztahu ke směru splétání.

Hustotou splétání se rozumí počet po sobě následujících přechodů přízí z líce na rub (u plošné textilie), respektive zvenku dovnitř (v případě tubuíámí textilie), vztažený na 1 cm délky splétané textilie.

Horní mez úhlu splétání je 45°, hustota splétání je omezena zpracovatelností a limitní geometrií splétané struktury.

Další parametry splétané textilie:

Průměr tubuíámí splétané textilie nebo splétané nitě: 0,3 až 15 mm

Šířka plošné splétané textilie: 0,3 až 15 mm

Počet spletených přízí v textilii: 3 až 96 přízí

Rozmezí jemnosti příze je 10 až 400 tex, s výhodou 30 až 100 tex.

Počet výplňových vláken tvořících výplň tubuíámí struktury vzniklé splétáním 8 a více přízí: 1 až 1000.

Průměr vlákna/vláken tvořících výplň tubuíámí splétané textilie: 0,0001 až Imm, s výhodou 0,01 až 0,1 mm.

Aby docházelo k „efektu popraskání“ obalu vlákna podle vynálezu u tkaných textilií podle vynálezu, je třeba, aby platilo, že pokud je jemnost příze a tex, pak dostává tkaniny je alespoň b cm“¹, s výhodou alespoň c cm“¹, jak je uvedeno v Tabulce 4 níže. Dostavou se rozumí počet osnovních nebo útkových přízí, vztažený na 1 cm šířky tkané textilie. S výhodou lze využít plátnovou nebo keprovou vazbu.

Horní mez dostavy je omezena zpracovatelností přízí a limitní geometrií tkané struktury. Rozmezí jemnosti příze je 10 až 400 tex, s výhodou 30 až 100 tex

-10 CZ 306354 B6

Tabulka. 4. Dostává tkaniny potřebná pro dosažení „efektu popraskání“ pro příze o různé jemnosti.

Jemnost příze [tex] a	Dostává tkaniny [cm'1] b	Výhodná oblast dostavy tkaniny [cm'1] c
méně než 20	25	35
20 až 30	18	25
30 až 50	14	20
50 až 80	11	16
80 až 120	9	13
120 až 180	7	11
180 až 270	6	9
více než 270	5	7

Aby docházelo k „efektu popraskání“ obalu vlákna podle vynálezu u pletených textilií podle vynálezu, je třeba, aby platilo, že pokud je jemnost příze e tex, pak hustota sloupků je alespoň f dm'¹, s výhodou alespoň g dm¹, jak je uvedeno v Tabulce 5 níže. Hustotou sloupků oček se rozumí počet sloupků, vztažený na 1 dm šířky pletené textilie.

Horní mez hustoty sloupkuje omezena zpracovatelností přízí a limitní geometrií pletené strukturyRozmezí jemnosti příze je 10 až 400 tex, s výhodou 30 až 100 tex.

Tabulka. 5. Hustota sloupků oček pleteniny potřebná pro dosažení „efektu popraskání“ pro příze o různé jemnosti.

Jemnost příze [tex] e	Hustota sloupků [dm-1] f	Výhodná oblast hustoty sloupků [dm-1] £
méně než 20	20	27
20 až 30	18	23
30 až 50	16	20
50 až 100	14	18
více než 270	12	16

V případě, že se při tkaní či pletení použije splétaná délková, plošná nebo tubulámí textilie (nit, stuha, trubička) podle vynálezu mající parametry textilie s „efektem popraskání“, nezáleží pak na vlastní struktuře tkané nebo pletené plošné textilie, protože efekt popraskání je zajištěn splétanou délkovou, plošnou nebo tubulámí textilií podle vynálezu mající parametry textilie s „efektem

-11 CZ 306354 B6 popraskání“, a proto by se projevil i u tkaných nebo pletených textilií majících volný charakter mřížky.

Řízené uvolňování

U textilií vyrobených z vláken typu jádro-obal podle vynálezu, jejichž obal je tvořen acylovaným HA se stupněm substituce 30 až 80 %, s výhodou 40 až 60 %, a jádro nativním HA nebo acylovaným HA o se stupněm substituce 5 až 29 %, s výhodou 10 až 20 % je možné řídit průběh uvolňování jádra, a tím i aktivní látky v něm případně obsažené. Je možné řídit začátek uvolňování, rychlost uvolňování, celkovou dobu uvolňování, množství uvolněné látky a v případě plošných a tubulárních textilií také místo uvolňování. Proces uvolňování je iniciován kontaktem textilie s tekutinou, například vodou, tělesnou tekutinou, nebo jinou tekutinou.

Pokud je žádoucí, aby proces uvolňování nastal co nejdříve po vložení textilie do vlhkého prostředí, je třeba použít velmi těsnou strukturu textilie, u které začne obal praskat již při nižším množství sorbované tekutiny. U méně těsných struktur je začátek uvolňování oddálen až do chvíle, kdy okolní prostředí obsahuje takové množství tekutiny, které po absorpci do vlákna způsobí jeho plné zbobtnání. Rychlost uvolňování jádra a celková doba jeho uvolňování závisí na množství prasklin v obalu. Čím je větší vzdálenost mezi dvěma prasklinami, tím déle trvá než jádro „vyteče“ z obalu. Množství prasklin, respektive jejich rozteč lze cíleně ovlivnit kombinací hustě a řídce provázaných oblastí v textilii, tj. např. změnou hustoty splétání u splétaných textilií nebo odlišnou hustotou oček v ploše pleteniny. K popraskání obalu a uvolnění jádra pak dochází pouze v těsných místech textilie, těmito prasklinami se ale postupně uvolní i jádro z řidších úseků. Rychlost uvolňování lze také ovlivnit složením jádra vlákna podle vynálezu. Jádro tvořené nativním HA se uvolňuje rychleji, jádro tvořené acylovaným HA se stupněm substituce 5 až 29 % s výhodou 10 až 20 % se uvolňuje pomaleji. Celkovou dobu uvolňování lze tímto způsobem regulovat v řádu desítek minut až desítek hodin. Pokud je v jádře vlákna obsažena aktivní látka, uvolňuje se společně s jádrem. Celkové množství uvolněné aktivní látky se pak odvíjí od její koncentrace v jádře vlákna, hmotnostním podílu jádro-obal a celkového množství vláken v textilním vzorku, který plní funkci nosiče aktivní látky. Vlákna podle vynálezu mohou být v rámci textilie různě rozložena (podobně jako barevný vzor tvořený různými přízemi), a tím je účinek jádra, případně obsažené aktivní látky, cílen na potřebné místo, tedy ošetřovanou tkáň. Vlákna mohou být soustředěna do určité oblasti textilního vzorku v rámci plochy (např. střed, nebo kraje) nebo stranově (rub, nebo líc).

Jak již bylo uvedeno výše jádro i obal vlákna podle vynálezu mohou obsahovat aktivní látku, například léčivou látku nebo anorganické částice. Druh, koncentrace aktivních látek v jádře a/nebo obalu vlákna podle vynálezu se mohou lišit v závislosti na použití textilie podle vynálezu. Příklady jsou uvedeny v Tabulce 6:

Tabulka 6. Příklady aktivních látek.

léčivo přítomné v obalu vlákna	léčivo přítomné v jádru vlákna
protizánětlivá látka	antipyretikum
hemostatikum	imunosupresivum

- 12CZ 306354 B6

antibiotikum I	antibiotikum II
antiseptikum	protizánětlivá látka

Možnosti využití textilií podle vynálezu s odlišnou kinetikou uvolňování:

Rychlé uvolňování hemostatik během několika málo hodin může být využito např. pro omezení krvácení tkáně během chirurgického zákroku a krátce po něm.

Středně rychlé uvolňování lokálních anestetik v průběhu několika hodin může být využito pro omezení bolestivosti např. u popálenin nebo v důsledku chirurgického zákroku.

Pozvolné uvolňování antiseptik během 1 až 2 dní může být využito pro kryty infikovaných chronických ran.

Pomalé uvolňování fibrinolytik v řádu dní může podporovat účinek antiadhezivních prostředků.

Splétané, tkané, pletené textilie nebo netkané textilie podle vynálezu je možné použít v oblasti medicíny, tkáňového inženýrství a systémů pro řízené uvolňování.

Definice

Termín Jednoduché vlákno“ znamená vlákno, tvořené pouze jednou morfologickou složkou.

Termín „nižší alkohol“ znamená Cn-Ci₈ alkanol.

Termín „vlákno typu jádro-obal“ znamená dvousložkové (bikomponentní) vlákno tvořené jádrem a obalem vlákna.

Termín „stupeň substituce“ = 100 % * molámí množství navázaného acylu/molámí množství všech dimerů polysacharidu.

Termín „ekvivalentní průměr vlákna“ znamená průměr kruhu, jehož plocha je shodná s plochou příčného řezu vlákna podle vynálezu.

Termín „hyaluronan“ nebo „HA“ nebo „nativní hyaluronan“ znamenají kyselinu hyaluronovou a/nebo její sůl zpracovatelnou nebo zapracovanou do vlákna typu jádro-obal podle vynálezu.

Termín „Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan“ nebo „Cn-C₁₈ acylovaný HA“ znamená hyaluronan acylovaný pomocí Cn-C_lg mastných kyselin na hydroxylových skupinách hyaluronanu.

Termín „ko-extrudovat“ znamená společně vytlačovat dva různé polymemí roztoky do koagulační lázně přes dvoucestnou koaxiální trysku.

Termín „monofilament“ znamená jednotlivé nekonečné vlákno.

Termínem „příze“ se rozumí jednotlivé nekonečné vlákno (monofilament), svazek rovnoběžných vláken nebo zakroucený svazek vláken.

Termín „zakroucený svazek vláken“ znamená alespoň dvě rovnoběžná vlákna tvořící svazek, jež jsou opatřena alespoň jedním zákrutem na délce 1 m.

Termín „střiž“ znamená soustavu vláken vzniklých nařezáním nebo natrháním nekonečných vláken. Vlákna střiže mohou mít různou délku (v rozmezí 3 až 150 mm).

- 13 CZ 306354 B6

Termín Jemnost“ vyjádřená v jednotkách [tex], znamená hmotnost 1 km vlákna nebo příze v gramech (1 tex = 1 g/km).

Termínem „inertní materiál“ je míněn nevstřebatelný biokompatibilní polymer.

Termín „efekt popraskání“ znamená narušení obalu obsahujícího acylovaný hyaluronan o stupni substituce 30 až 80%, s výhodou 40 až 60 %, ve vlákně typu jádro-obal v důsledku mechanického napětí vyvolaného bobtnáním vlákna v textilní struktuře a následné uvolnění jádra tvořeného nativním hyaluronanem nebo acylovaným hyaluronanem o stupni substituce 5 až 29 %, s výhodou 10 až 20 %.

Termín „úhel splétání“ znamená úhel, který svírá příze s podélnou osou splétané textilie, respektive poloviční úhel mezi vzájemně provazujícími přízemi ve vztahu ke směru splétání.

Termín „hustota splétání“ znamená počet po sobě následujících přechodů přízí z líce na rub (u plošné textilie), respektive zvenku dovnitř (v případě tubulární textilie), vztažený na 1 cm délky splétané textilie.

Termín „dostává“ znamená počet osnovních nebo útkových přízí, vztažený na 1 cm šířky, resp. délky tkané textilie.

Termín „hustota sloupků“ znamená počet sloupků oček pleteniny, vztažený na 1 dm šířky pletené textilie.

Termín „nanomicelámí kompozice“ označuje nanokapsli o rozměrech 20 až 100 nm, která je tvořena acylovaným hyaluronanem zformovaným do micelární struktury a která ve svém jádře nese aktivní látku.

Objasnění výkresů

Obr. 1A Znázorňuje centrické uspořádání jádra a obalu ve vlákně. Jádro bylo pro názornost povytaženo z obalu.

Obr. 1B Znázorňuje vlákno typu jádro-obal s obsahem magnetických nanočástic, připravené dle Příkladu 6.

Obr. 2A Znázorňuje splétanou textilii ze 16 vláken typu jádro-obal podle vynálezu s vloženými výplňovými vlákny před namočením do vody. Vlákno je připravené podle způsobu přípravy uvedeném v Příkladu 6 a zpracováno splétáním dle Příkladu 18a.

Obr. 2B Znázorňuje splétanou textilii stejnou s textilií z Obr. 2A po namočení do vody, uvolnění hyaluronanu a aktivní látky z jádra a vysušení volně na vzduchu.

Obr. 3 Struktura splétané trubičky dle Příkladu 17a.

Obr. 4 Vlákna typu jádro-obal zpracovaná do formy zátažné pleteniny dle Příkladu 22.

Obr. 5 Vlákna typu jádro-obal zpracovaná do formy osnovní pleteniny dle Příkladu 23.

Obr. 6A Splétaná nit s výplňovými vlákny dle Příkladu 18c.

Obr. 6B Splétaná nit s výplňovými vlákny dle Příkladu 18c - detail znázorňující výplňová vlákna.

- 14CZ 306354 B6

Příklady uskutečnění vynálezu

Molámí hmotnost hyaluronanu byla měřena pomocí HPLC od firmy Shimadzu, který je doplněn detektorem rozptylu světla miniDAWN firmy Watt Technologies (tzv. metoda SEC-MALLS). Pokud není uvedeno jinak, uvedené molámí hmotnosti jsou hmotnostně střední.

Snímky vláken typu jádro-plášť byly pořízeny na skenovacím elektronovém mikroskopu:

1) Tescan VEGA 11 LSU s wolframovou katodou a maximálním rozlišení 3 nm. Urychlovací napětí primárního svazku bylo 5 kV, pracovní vzdálenost 3 až 4 mm snímky byly pořízeny v režimu vysokého vakua.

2) ZEISS ULTRA PLUS s Schottkyho katodou. Mikroskop dosahuje maximálního rozlišení 0,8 nm při 30 kV pro STEM detektor. Urychlovací napětí primárního svazku bylo 5 kV, pracovní vzdálenost byla 4,6 mm, hodnota proudu byla 40 pA, snímky byly pořízeny InLens SE detektorem.

Příklad 1

Příprava vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a palmitoylu hyaluronanu

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 32,5 ml demineralizované vody rozpuštěno 0,49 g hyaluronanu sodného (Mw 1,57x10⁶ g/mol). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,65 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,4x10⁵ g/mol, stupeň substituce 28 %) s 15 ml demineralizované vody a 15 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΙ-min“¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80 % kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0,6 m-min“¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100 % propan-2-olu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:3,5. Jemnost vlákna byla 19 tex, pevnost 1,46 N a tažnost 12,3 %.

Příklad 2

Příprava vláken typu jádro-obal z palmitoylu hyaluronanu a hyaluronanu sodného

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo rozpuštěno 1,5 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,4 xlO⁵ g/mol, stupeň substituce 28 %) ve směsi 11 ml demineralizované vody a 11 ml propan-2-olu. Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 0,66 g hyaluronanu sodného (Mw 1,57 xlO⁶ g/mol) s 22 ml demineralizované vody. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΐ-min“¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80 % kyseliny D,L-mléčné a 100 % propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno typu jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 1,0 m min¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% propan-2-olu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 2.3:1. Jemnost vlákna byla 22tex.

Příklad 3

Příprava vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a stearoyl hyaluronanu

-15 CZ 306354 B6

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 32,5 ml demineralizované vody rozpuštěno 0,49 g hyaluronanu sodného (Mw 1,57x10⁶ g/mol). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 0,95 g stearoylu hyaluronanu (Mw 1,3 xlO⁵ g/mol, stupeň substituce 35 %) s 15 ml demineralizované vody a 15 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΙ-min“¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno typu jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0,6 m-min ¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% propan-2-olu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:2,1. Jemnost vlákna byla 15 tex.

Příklad 4

Příprava vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a palmitoylu hyaluronanu s přídavkem oktenidin dihydrochloridu do jádra vlákna

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 21,6 ml demineralizované vody rozpuštěno 0,375 g hyaluronanu sodného (Mw 1,57 xlO⁶ g/mol). K tomuto roztoku bylo přidáno 10 mg oktenidin dihydrochloridu. Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 0,88 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,4 xl O⁵ g/mol, stupeň substituce 27 %) s 11 ml demineralizované vody a 11 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΙ-min¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno typu jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí l,0m-min ¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% propan-2-olu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:2.3. Jemnost vlákna byla 20 tex.

Příklad 5

Příprava vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a palmitoylu hyaluronanu s přídavkem dexamethasonsodium fosfátu

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 18 ml demineralizované vody rozpuštěno 0,3 g hyaluronanu sodného (Mw 1,57 xlO⁶ g/mol). K tomuto roztoku bylo přidáno 15 mg dexamethasonsodium fosfátu. Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,32 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,4 xlO⁵ g/mol, stupeň substituce 28 %) s 11 ml demi vody a 11 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΙ-min ¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80 % kyseliny D,L-mléčné a 100 % propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno typu jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0,6 m min ¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% propan-2-olu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:3,6. Jemnost vlákna byla 28tex.

Příklad 6

Příprava vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a palmitoylu hyaluronanu s přídavkem magnetických nanočástic

- 16CZ 306354 B6

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 32 ml demineralizované vody rozpuštěno 0,48 g hyaluronanu sodného (Mw 1,57 χ 10⁶ g/mol). K tomuto roztoku bylo přidáno 7 mg disperze magnetických nanočástic na bázi oxidů železa v etanolu o hustotě 8,55 g.cm“³ (velikost nanočástic 6 až 10 nm, obaleny triethylenglykolem). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 2,33 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,70 xlO⁵ g/mol, stupeň substituce 37 %) s 16 ml demi vody a 16 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΙ-min ¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno typu jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0,6 mmin“¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% propan-2- olu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:5. Jemnost vlákna byla 32 tex, pevnost 2,62 N a tažnost 8,1 %.

Příklad 7

Příprava vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného s nižší molámí hmotností a z palmitoylu hyaluronanu s vyšší molámí hmotností

Pro tvorbu vlákenného jádra byl v 24 ml demineralizované vody rozpuštěn 1 g hyaluronanu sodného (Mw 3 χ 10⁵ g/mol). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,87 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 6,40 χ 10⁵ g/mol, stupeň substituce 44 %) s 17 ml demi vody a 17 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 250 μΐ-min ¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno typu jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 1 m min^-1 a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% propan-2-olu a v acetonu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:1,3. Jemnost vlákna byla 28 tex, pevnost 2,35 N a tažnost 21,1 %.

Příklad 8

Příprava vlákna typu jádro-obal o nízké hodnotě jemnosti

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 25 ml demineralizované vody rozpuštěno 0,38 g hyaluronanu sodného (Mw 1,66 χ 10⁶ g/mol). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,6 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,80 χ 10⁵ g/mol, stupeň substituce 36 %) s 17 ml demi vody a 17 ml propan2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΙ-min ¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno typu jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 1,3 m min ¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% propan-2-olu a v acetonu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:3. Jemnost vlákna byla 11 tex. pevnost 1,41 N a tažnost 15,5%.

- 17CZ 306354 B6

Příklad 9

Příprava vlákna typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a palmitoylu hyaluronanu s přídavkem oktenidin dihydrochloridu do obalu vlákna

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 25 ml demineralizované vody rozpuštěno 0,45 g hyaluronanu sodného (Mw 6,80 χ 10⁵ g/mol). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,59 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,40 χ 10³ g/mol, stupeň substituce 55 %) s 17 ml demi vody a 17 ml propan2-olu. K tomuto roztoku bylo přidáno 30 mg oktenidin dihydrochloridu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulaění lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΙ-min”¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno typu jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0,8 m-min“' a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100 % propan-2-olu a v acetonu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:2,5. Jemnost vlákna byla 20 tex, pevnost 1,97 N a tažnost 15,4%.

Příklad 10

Příprava vlákna typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a palmitoylu hyaluronanu a přídavkem naproxenu do jádra vlákna a oktenidin dihydrochloridu do obalu vlákna

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 20 ml demineralizované vody rozpuštěno 1,05 g hyaluronanu sodného (Mw 3 χ 10⁵ g/mol). K tomuto roztoku bylo přidáno 40 mg derivátu hyaluronanu sodného s kovalentně navázaným naproxenem (17% naproxenu). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,59 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,40 χ 10⁵ g/mol, stupeň substituce 55 %) s 17 ml demi vody a 17 ml propan-2-olu. K tomuto roztoku bylo přidáno 30 mg oktenidin dihydrochloridu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 250 μΐ-min ¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno typu jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 1,0 μΙ-min ¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100 % propan-2-olu a v acetonu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1,2:1. Jemnost vlákna byla 26 tex, pevnost 1,58 N atažnost 19,2 %.

Příklad 11

Příprava vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a palmitoyl hyaluronanu, kdy ve zvlákňovaném roztoku palmitoylu hyaluronanu je používán různý objemový poměr demineralizované vody a propan-2-olu neboje použit jiný nižší alkohol

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 25 ml demineralizované vody rozpuštěno 0,45 g hyaluronanu sodného (Mw 6,80 χ 10⁵ g/mol). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením

a) 1,60 g palmitoyl hyaluronanu (Mw 2,12 χ 10⁵ g/mol, stupeň substituce 58 %) s 17 ml demi vody a 17 ml propan-2-olu (1:1),

b) 1,84 g palmitoyl hyaluronanu (Mw 2,12 χ 10⁵ g/mol, stupeň substituce 58 %) s 16 ml demi vody a 24 ml propan-2-olu (4:6).

Q

c) 1,80 g palmitoyl hyaluronanu (Mw 2,12 x 10⁵ g/mol, stupeň substituce 58 %) s 31,5 ml demi vody a 3,5 ml propan-2-olu (9:1),

d) 1,60 g palmitoyl hyaluronanu (Mw 2,12 x 10⁵ g/mol, stupeň substituce 58 %) s 17 ml demi vody a 17 ml ethanolu (1:1).

Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΙ-min“¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno typu jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0,8 mmin“¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% propan-2-olu a v acetonu.

a) Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:2,5. Jemnost vlákna byla 17 tex, pevnost 1,99 N a tažnost 18,2 %.

b) Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:2,5. Jemnost vlákna byla 17 tex, pevnost 1,74 Na tažnost 17,8%.

c) Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:2,8. Jemnost vlákna byla 17 tex.

d) Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:2.6. Jemnost vlákna byla 15 tex, pevnost 1,67 Na tažnost 12,6%.

Příklad 12

Příprava vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a palmitoylu hyaluronanu v koagulačních lázních s různými poměry kyseliny mléčné, propan-2-olu a vody

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 25 ml demineralizované vody rozpuštěno 0,36 g hyaluronanu sodného (Mw 1,66 x 10⁶ g/mol). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,60 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,80 x 10⁵ g/mol, stupeň substituce 36 %) s 17 ml demi vody a 17 ml propan2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΐ-rnin“¹ pro obě složky.

Koagulační lázeň byla tvořena:

a) směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4

b) směsí 80% kyseliny D,L-mléčné, 100% propan-2-olu a demineralizované vody v objemovém poměru 2:7:1

c) směsí 80% kyseliny D,L-mléčné, 100% propan-2-olu a demineralizované vody v objemovém poměru 0,5:6:3,5

Vzniklé vlákno typu jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 1 m min ¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% propan-2-olu a v acetonu.

a) Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:3. Jemnost vlákna byla 16 tex, pevnost 2,13 Na tažnost 12,8%.

b) Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:3. Jemnost vlákna byla 16 tex, pevnost 1,58 Na tažnost 14,2%.

c) Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:3. Jemnost vlákna byla 16 tex.

-19CZ 306354 B6

Příklad 13

Příprava vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a oleoylu hyaluronanu

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 25 ml demineralizované vody rozpuštěno 0,38 g hyaluronanu sodného (Mw 1,66 χ 10⁶ g/mol). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,43 g oleoylu hyaluronanu (Mw 2,8 xlO⁵ g/mol, stupeň substituce 28 %) s 17 ml demineralizované vody a 17 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 pl-min“¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0,9 m-min ¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% propan-2-olu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:2,8. Jemnost vlákna byla 13 tex, pevnost 1,35 Na tažnost 11,2%.

Příklad 14

Příprava vláken typu jádro-obal z oleoyl hyaluronanu a palmitoyl hyaluronanu

a) Stupeň substituce jádra 28 %, stupeň substituce obalu 36 %

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 14 ml demineralizované vody a 14 ml propan-2-olu rozpuštěno 0,77 g oleoylu hyaluronanu (Mw 2,8 χ 10⁵ g/mol. stupeň substituce 28 %). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,77 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,8 χ 10⁵ g/mol, stupeň substituce 36 %) s 17 ml demineralizované vody a 17 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 pl-min ¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0.9 mmin ¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% ethanolu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:2. Jemnost vlákna byla 20 tex, pevnost 1,31 N a tažnost 16,9%.

b) Stupeň substituce jádra 24%, stupeň substituce obalu 50%

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 12 ml demineralizované vody a 12 ml propan-2-olu rozpuštěno 0,77 g oleoylu hyaluronanu (Mw 2,16 χ 10⁵ g/mol, stupeň substituce 24 %). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,41 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,04 χ 10⁵ g/mol, stupeň substituce 50 %) s 15 ml demineralizované vody a 15 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 pl-min“¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D, L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0,9 m min“¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% ethanolu a další 4 hodiny v acetonu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:1,5. Jemnost vlákna byla 20 tex. pevnost 2,03 Na tažnost 22,1 %.

-20CZ 306354 B6

Příklad 15

Příprava vláken typu jádro-obal z palmitoyl hyaluronanu o různém stupni substituce v jádře a v obalu vlákna

a) Stupeň substituce jádra 16%, stupeň substituce obalu 75%

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 14 ml demineralizované vody a 14 ml propan-2-olu rozpuštěno 0,77 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,16 x 10⁵ g/mol, stupeň substituce 16 %). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,87 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,8 x 10⁵ g/mol, stupeň substituce 75 %) s 17 ml demineralizované vody a 17 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΐ-rnin ¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0,9 mmin“¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% ethanolu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:2. Jemnost vlákna byla 20 tex, pevnost 1,11 N a tažnost 9,5 %.

b) Stupeň substituce jádra 12%, stupeň substituce obalu 60%

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 12 ml demineralizované vody a 12 ml propan-2-olu rozpuštěno 0,77 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 3,2 x 10⁵ g/mol, stupeň substituce 12 %). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,41 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,03 x 10⁵ g/mol, stupeň substituce 60 %) s 15 ml demineralizované vody a 15 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΐ-rnin ¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D, L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0.9 m min“¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100 % ethanolu a další 4 hodiny v acetonu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:1,5. Jemnost vlákna byla 20 tex, pevnost 1,96 Na tažnost 23,0%.

c) Stupeň substituce jádra 5%, stupeň substituce obalu 44%

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 12 ml demineralizované vody a 12 ml propan-2-olu rozpuštěno 0,77 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 3.2 x 10⁵ g/mol, stupeň substituce 5 %). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,41 g palmitoylu hyaluronanu (Mw 2,04 x 10⁵ g/mol, stupeň substituce 44 %) s 15 ml demineralizované vody a 15 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΙ-min ¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0,9 m min“¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto přes noc ve 100% ethanolu a další 4 hodiny v acetonu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:1,5. Jemnost vlákna byla 24 tex, pevnost 2,45 N a tažnost 24,3 %.

Příklad 16

Příprava vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a oleoylu hyaluronanu s přídavkem micel obsahujících fluorescenční látku do jádra vlákna

-21 CZ 306354 B6

Pro tvorbu vlákenného jádra bylo v 25 ml demineralizované vody rozpuštěno 0,38 g hyaluronanu sodného (Mw 1,66 χ 10⁶ g/mol). K tomuto roztoku bylo přidáno 7,6 mg vodného roztoku nanomicelámího kompozitu na bázi polysacharidu obsahujících barvivo nilskou červeň (koncentrace roztoku 2 hm. %). Roztok tvořící obal byl vytvořen smísením 1,43 g oleoylu hyaluronanu (Mw 2,8 xlO⁵ g/mol, stupeň substituce 28 %) s 17 ml demineralizované vody a 17 ml propan-2-olu. Vzniklé roztoky byly odplyněny a koextrudovány pomocí dvojice dávkovačích systémů přes dvoucestnou koaxiální trysku do koagulační lázně. Extruzní rychlost byla 200 μΙ-min”¹ pro obě složky. Koagulační lázeň byla tvořena směsí 80% kyseliny D,L-mléčné a 100% propan-2-olu v objemovém poměru 1:4. Vzniklé vlákno jádro-obal procházelo 0,4 m dlouhou lázní rychlostí 0,9 m-min”¹ a bylo kontinuálně odtahováno navíjecími válci. Vlákno bylo následně promyto ve 100% propan-2-olu a v acetonu.

Jádro a obal byly v objemovém poměru 1:2,8. Jemnost vlákna byla 14 tex, pevnost 1,49 N a tažnost 16,6%.

Příklad 17

Příprava splétané textilie z vláken typu jádro-obal na bázi hyaluronanu

a) Příprava splétané trubičky z vláken typu jádro-obal na bázi hyaluronanu

Příze tvořená jednotlivým vláknem (monofilamentem) typu jádro-obal z palmitoylu hyaluronanu a hyaluronanu sodného s obsahem magnetických nanočástic připravená dle příkladu 6 byla převinuta pomocí soukacího stroje na 16 cívek a následně zpracována na horizontálním splétacím stroji STEEGER s hlavou osazenou 16 paličkami. Při převíjení byla použita rychlost 30 m/min, splétání probíhalo rychlostí 50 rpm. Výsledná splétaná trubička tvořená 16 monofilamenty/přízemí v keprové vazbě vykazovala hustotu splétání 13 cm”¹, úhel splétání 30° a její průměr byl 1,25 mm.

b) Příprava splétané nitě ze směsové příze

Nejprve byla vyrobena příze tvořená svazkem dvou vláken (monofilamentů): vláknem typu jádro-obal z palmitoylu hyaluronanu a hyaluronanu sodného s obsahem magnetických nanočástic připravená dle příkladu 6 a polypropylenovým vláknem o průměru 0,08 mm a jemnosti 5,2 tex od firmy Wetelen. Příze byla vyrobena sdružením těchto monofilamentů během převíjení na soukacím stroji STEEGER. Při převíjení byla použita rychlost 27 m/min a tah 8cN. Postupně bylo připraveno 8 cívek s návinem směsové příze. Jemnost této příze byla 37 tex. Následně byla příze zpracována na horizontálním splétacím stroji STEEGER s hlavou osazenou 8 paličkami. Splétání probíhalo rychlostí 30 rpm. Výsledná splétaná nit tvořená 8 přízemi vykazovala hustotu splétání 10 cm”¹, úhel splétání 20° a její průměr byl 0,9 mm.

Příklad 18

Příprava splétané trubičky z vláken typu jádro-obal na bázi hyaluronanu obsahující výplňová vlákna

a) Výplňová vlákna z PLLA o průměru 0,076 mm

Při výrobě splétané trubičky postupem uvedeným v příkladu 17a byl do její dutiny vložen svazek 30 výplňových vláken z polymléčné kyseliny (PLLA) o průměru 0,076 mm od firmy Luxilon. Výsledná splétaná trubička vykazovala hustotu splétání 13 cm”¹, úhel splétání 30° a její průměr byl 1,25 mm. Takto vyrobená trubička byla ponořena do vody, přičemž vlákna během několika prvních minut zbobtnala, jejich obal začal praskat a v čase 10 minut již bylo patrné uvolňování jádra s aktivní látkou. Po 4 hod bylo jádro kompletně vyplavené.

b) Výplňová vlákna z polyesteru o průměru 0.018 mm . 99 CZ 306354 B6

Při výrobě splétané trubičky postupem uvedeným v příkladu 17b byl do její dutiny vložen multifilament tvořený 200 vlákny z polyesteru o průměru 0,018 mm. Výsledná splétaná trubička vykazovala hustotu splétání 10 cm ', úhel splétání 28° a její průměr byl 0,95 mm.

c) Výplňová vlákna z polykaprolaktonu o průměru 0,000 54 mm (nanovlákna)

Při výrobě splétané trubičky postupem uvedeným v příkladu 17b byl do její dutiny vložen polyesterový multifilament, jehož povrch byl pokrytý nanovlákennou vrstvou z polykaprolaktonu (Mw 8,0 x 10⁴ g/mol; nanovlákenná vrstva byla vyrobena metodou elektrostatického zvlákňování na přístroji 4SPIN). Průměr nanovláken byl 0,000 54 mm. Výsledná splétaná trubička vykazovala hustotu splétání 10 cm¹, úhel splétání 31° a její průměr byl 1,5 mm.

Příklad 19

Příprava příze z vláken typu jádro-obal na bázi hyaluronanu

a) Jednoduchá příze o jemnosti 60 tex monofilamenty vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a palmitoylu hyaluronanu (vlákna připravená podle příkladu 1) byly zakrouceny na prstencovém stroji při rychlosti podávání vláken 8 m/min a otáčkách vřetene 1000 min¹. Výsledná příze měla jemnost 60 tex a zákrut 125 m '.

b) Skaná příze o jemnosti 300 tex monofilamenty vláken typu jádro-obal z hyaluronanu sodného a palmitoylu hyaluronanu (vlákna připravená podle příkladu 6) byly zakrouceny na prstencovém stroji při rychlosti podávání vláken 9 m/min a otáčkách vřetene 1000 min¹. Tato jednoduchá příze měla jemnost 100 tex a levý zákrut 110 m“¹. Následně byly tyto 3 jednoduché příze sdruženy a zakrouceny na prstencovém stroji při rychlosti podávání 12 m/min a otáčkách vřetene 1000 min“¹. Výsledná skaná příze měla jemnost 300 tex a pravý zákrut 85 m^l.

Příklad 20

Příprava směsové příze z vláken typu jádro-obal na bázi hyaluronanu a PLLA vláken monofilament vlákna typu jádro-obal z nativního hyaluronanu a palmitoylu hyaluronanu (vlákna připravená dle v příkladu 12b) a 2 monofilamenty z polymléčné kyseliny (PLLA) o průměru 0,076 mm byly zakrouceny na prstencovém stroji při rychlosti podávání vláken 8 m/min a otáčkách vřetene 1000 min¹. Výsledná příze měla jemnost 30 tex a zákrut 125 m¹.

Příklad 21

Příprava splétané trubičky ze směsové příze obsahující vlákna typu jádro-obal na bázi hyaluronanu a PLLA vlákna

Příze připravená dle příkladu 20 byla převinuta pomocí soukacího stroje na 8 cívek a následně zpracována na horizontálním splétacím stroji STEEGER s hlavou osazenou 8 paličkami. Při převíjení byla použita rychlost 30 m/min. splétání probíhalo rychlostí 70 rpm. Výsledná splétaná nit tvořená 8 přízemi v keprové vazbě vykazovala hustotu splétání 15 cm¹, úhel splétání 30° a její průměr byl 0,8 mm.

-23CZ 306354 B6

Příklad 22

Tvorba zátažné pleteniny obsahující vlákna typu jádro-obal na bázi hyaluronanu

Příze vyrobená dle příkladu 19 byla dále textilně zpracována na provozním zátažném pletacím stroji s ručním pohonem (v dělení 10 jehel/angl. palec - pleteno s vynecháním každé druhé jehly) do oboulícní pleteniny. Hustota vyrobené pleteniny byla 8 sloupků na centimetr a 4 řádky na centimetr.

Příklad 23

Tvorba osnovní pleteniny obsahující vlákna typu jádro-obal na bázi hyaluronanu

Příze vyrobená dle příkladu 19 byla dále textilně zpracována na osnovním pletacím stoji - rašlu od firmy COMEZ (v dělení 12 jehel/angl. palec) do podoby jednolícní pleteniny ve vazbě trikot. Hustota vyrobené pleteniny byla 4 sloupky na centimetr a 5 řádků na centimetr.

Claims (35)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Nekonečné vlákno typu jádro-obal na bázi hyaluronanu nebo jeho Cn-C|₈ acylovaného derivátu, vyznačující se tím, že zahrnuje kombinaci hyaluronanu a jeho acylovaného derivátu nebo kombinaci jeho acylovaných derivátů, přičemž jádro a obal vlákna jsou v kterémkoliv z následujících uspořádání:

   A) jádro obsahuje kyselinu hyaluronovou nebo její sůl, obal obsahuje C]j-Ci₈ acylovaný hyaluronan;

   B) jádro obsahuje Cn-C₁₈ acylovaný hyaluronan, obal obsahuje kyselinu hyaluronovou nebo její sůl;

   C) jádro obsahuje Cn-C_]8 acylovaný hyaluronan, obal obsahuje odlišný Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan odlišující se Cn~Ci₈ acylem od Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu jádra, přičemž stupeň substituce Cn-C|₈ acylovaného hyaluronanu v obaluje stejný nebo se liší od stupně substituce Ci i—Cis acylovaného hyaluronanu v jádře;

   nebo

   D) jádro obsahuje Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan, obal obsahuje odlišný Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan odlišující se stupněm substituce od Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu jádra.
2. 2. Vlákno podle nároku 1, vyznačující se tím, že Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan je acylovaný na primárním alkoholu A-acetyl-glukosaminu.
3. 3. Vlákno podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že molámí hmotnost Cn-C_]8 acylovaného hyaluronanu je v rozmezí 1 χ 10^{4 5} až 7 χ 10⁵ g/mol, s výhodou 2 x 10 až 3x 10⁵ g/mol.
4. 4. Vlákno podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že stupeň substituce C]i—Cis acylovaného hyaluronanu v uspořádání A nebo B je v rozmezí 5 až 80 %, s výhodou 30 až 60 %.

   - 7á CZ 306354 B6
5. 5. Vlákno podle kteréhokoli z nároků laž3, vyznačující se tím, že stupeň substituce Cu-Cis acylovaného hyaluronanu obsaženého v jádru v uspořádání C je v rozmezí 5 až 80%, s výhodou 5 až 29%, výhodněji 10 až 20 % a stupeň substituce Cn-C_l8 acylovaného hyaluronanu obsaženého v obalu v uspořádání C je v rozmezí 5 až 80 %, s výhodou v rozmezí 30 až 80 %, výhodněji 40 až 60 %; nebo stupeň substituce Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu obsaženého v jádru v uspořádání D je v rozmezí 5 až 29 %, s výhodou 10 až 20 % a stupeň substituce Cu—Cis acylovaného hyaluronanu obsaženého v obalu v uspořádání D je v rozmezí 30 až 80 %, s výhodou v rozmezí 40 až 60 %.
6. 6. Vlákno podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že Ci i-Cig acylovaný hyaluronan je vybrán ze skupiny obsahující palmitoyl hyaluronan, stearoyl hyaluronan či oleoyl hyaluronan.
7. 7. Vlákno podle kteréhokoli z nároků 1 až 4 nebo nároku 6, vyznačující se tím, že kyselina hyaluronová a/nebo její sůl má molámí hmotnost v rozmezí 1 x 10⁵ až 2 x 10⁶ g/mol, s výhodou 8 x 10⁵ až 1,8 x 10⁶ g/mol, přičemž sůl kyseliny hyaluronové je vybrána ze skupiny obsahující ionty alkalických kovů, ionty kovů alkalických zemin, s výhodou Na⁺, K⁺, Ca²⁺ nebo Mg²⁺.
8. 8. Vlákno podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jemnost vlákna je v rozmezí 10 až 40 tex, s výhodou 15 až 35 tex, výhodněji 22 až 28 tex.
9. 9. Vlákno podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že objemový poměr jádro: obal je v rozmezí 3:1 až 1:6, s výhodou 1:3 až 1:5, výhodněji 1:4.
10. 10. Vlákno podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu aktivní látku.
11. 11. Vlákno podle nároku 10, vyznačující se tím, že jádro a obal obsahuje každý alespoň jednu stejnou nebo odlišnou aktivní látku.
12. 12. Vlákno podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že aktivní látka je vybrána ze skupiny obsahující antibakteriální, antiseptické, antibiotické, protizánětlivé, hemostatické látky, anestetika, cytostatika, hormony, imunomodulátory, imunosupresiva, nebo látky určené pro kontrastní zobrazení, s výhodou magnetické nanočástice.
13. 13. Vlákno definované v kterémkoliv z nároků 1 až 12 pro použití k výrobě přízí, splétaných, tkaných, pletených nebo netkaných textilií.
14. 14. Způsob přípravy vláken definovaných v kterémkoliv z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že se odděleně připraví první zvlákňovaný roztok obsahující kyselinu hyaluronovou nebo její sůl o koncentraci v rozmezí 1 až 8 % hmotn. ve vodě a druhý zvlákňovaný roztok obsahující Cu—Cis acylovaný hyaluronan o koncentraci 2 až 8 % hmotn. ve směsi vody a nižšího alkoholu, kde obsah vody je v rozmezí 30 % obj. až 90 % obj., obsah nižšího alkoholu je v rozmezí 10 % obj. až 70 % obj., načež se první i druhý zvlákňovaný roztok extrudují společně do koagulační lázně obsahující 2 až 40 % hmotn. organické kyseliny vybrané ze skupiny obsahující kyselinu mléčnou, alespoň 50 % hmotn. nižšího alkoholu vybraného ze skupiny obsahující ethanol, propan-l-ol nebo propan-2-ol, a 2 až 48 % hmotn. vody za vzniku vlákna o uspořádání A nebo B, které se následně promyje nižším alkoholem a suší se.
15. 15. Způsob přípravy vláken definovaných v kterémkoliv z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že se odděleně připraví první zvlákňovaný roztok obsahující Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan o koncentraci v rozmezí 2 až 8 % hmotn. ve směsi vody a nižšího alkoholu ve vodě a druhý zvlákňovaný roztok obsahující odlišný Cn-Ci₈ acylovaný hyaluronan o koncentraci 2 až 8 % hmotn. ve směsi vody a nižšího alkoholu, kde obsah vody v obou roztocích je v rozmezí

    -25CZ 306354 B6

    30 % obj. až 90 % obj., obsah nižšího alkoholu je v rozmezí 10 % obj. až 70 % obj., načež se první i druhý zvlákňovaný roztok extrudují společné do koagulační lázně obsahující 2 až 40 % hmotn. organické kyseliny, s výhodou kyseliny mléčné, alespoň 50 % hmotn. nižšího alkoholu, s výhodou je používán ethanol, propan-l-ol nebo propan-2-ol, a 2 až 48 % hmotn. vody za vzniku vlákna o uspořádání C nebo D, které se následně promyje nižším alkoholem a suší se.
16. 16. Způsob podle nároku 14 nebo nároku 15, vyznačující se tím, že první zvlákňovaný roztok a/nebo druhý zvlákňovaný roztok obsahuje aktivní látku.
17. 17. Způsob podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím, že první zvlákňovaný roztok a/nebo druhý zvlákňovaný roztok obsahuje nanomicelární kompozici na bázi acylovaného hyaluronanu obsahující aktivní látku.
18. 18. Vlákenná střiž vyrobená z vláken definovaných v kterémkoliv z nároků 1 až 13.
19. 19. Netkaná textilie vyrobená z vlákenné střiže definované v nároku 18.
20. 20. Příze tvořená z alespoň jednoho vlákna definovaného v kterémkoliv z nároků 1 až 13.
21. 21. Příze podle nároku 20, v y z n a č u j í c í se t í m , že je tvořená svazkem vláken obsahujícím 2 až 10 vláken, s výhodou 3 až 6.
22. 22. Příze podle nároku 21, vyznačující se tím, že je ve formě zakrouceného svazku vláken.
23. 23. Příze tvořená alespoň dvěma vlákny, vyznačující se tím, že alespoň jedno vlákno je vlákno definované v kterémkoliv z nároků 1 až 13, a alespoň jedno vlákno je vlákno vybrané ze skupiny vláken jiných biodegradabilních materiálů, přičemž biodegradabilní materiál je vybrán ze skupiny zahrnující kyselinu polymléčnou, kyselinu polyglykolovou, kopolymer kyseliny polymléčné a kyseliny polyglykolové, polykaprolakton, polydioxanon nebo polyhydroxyalkanoáty, s výhodou kyselinu polymléčnou nebo kopolymer kyseliny polymléčné a kyseliny polyglykolové.
24. 24. Příze podle kteréhokoliv z nároků 20 až 23, vyznačující se tím, že má jemnost v rozmezí 10 až 400 tex, s výhodou 30 až 100 tex.
25. 25. Splétaná textilie, tkaná textilie nebo pletená textilie, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu přízi definovanou v nárocích 20 až 24.
26. 26. Splétaná, tkaná nebo pletená textilie podle nároku 25, vyznačující se tím, že je vyrobená z příze definované v kterémkoliv z nároků 20 až 24.
27. 27. Splétaná, tkaná nebo pletená textilie podle nároku 25 nebo 26, vyznačující se tím, že jádro a obal vlákna v přízi jsou v uspořádání A, C nebo D, přičemž v případě uspořádání A je stupeň substituce Cn-Ci₈ acylovaného hyaluronanu v obalu v rozsahu 30 až 80 %, s výhodou 40 až 60 % a v případě uspořádání C nebo D je stupeň substituce C_n-Ci₈ acylovaného hyaluronanu v jádru v rozsahu 5 až 29 %, s výhodou 10 až 20 % a stupeň substituce Cn-C]₈ acylovaného hyaluronanu v obaluje v rozsahu 30 až 80 %, s výhodou 40 až 60 %.
28. 28. Splétaná, tkaná nebo pletená textilie podle kteréhokoliv z nároků 25 až 27, vyznačující se tím, že je ve formě délkové, plošné nebo tubulámí textilie.
29. 29. Splétaná textilie podle kteréhokoliv z nároků 25 až 28, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň 8 přízí, přičemž uvnitř textilie obsahuje alespoň jedno výplňové vlákno.
30. 30. Splétaná textilie podle nároku 29, vyznačující se tím, že průměr výplňového vlákna je v rozsahu 0,0001 až 1 mm, s výhodou 0,01 až 0,1 mm.
31. 31. Splétaná textilie podle nároku 29 nebo 30, vyznačující se tím, že výplňové vlákno je tvořeno polymerem vybraným ze skupiny obsahující kyselinu hyaluronovou nebo její deriváty, kyselinu polymléěnou, kyselinu polyglykolovou, kopolymer kyseliny polymléěné a kyseliny polyglykolové, polykaprolakton, polydioxanon, polyhydroxyalkanoáty, polyethylen, polypropylen, polyetherester, polyamid nebo polyester, s výhodou kyselinu polymléěnou nebo kopolymer kyseliny polymléěné a kyseliny polyglykolové.
32. 32. Splétaná textilie podle kteréhokoliv z nároků 25 až 31, vyznačující se tím, že úhel splétání je alespoň 20°, s výhodou alespoň 25°, přičemž platí, že pokud je jemnost příze x tex, pak hustota splétání příze je alespoň y cm'¹, s výhodou alespoň z cm^-1, jak je uvedeno v tabulce níže X X z méně než 20 15 20 20 až 30 12 15 30 až 50 9 12 50 až 80 7 9 80 až 120 6 7 120 až 180 5 6 180 až 270 4 5 více než 270 3 4
33. 33. Tkaná textilie podle kteréhokoliv z nároků 25 až 28, vyznačující se tím, že pokud je jemnost příze a tex, pak dostává tkaniny je alespoň b cm“¹, s výhodou alespoň c cm“¹, jak je uvedeno v tabulce níže a b c méně než 20 25 35 20 až 30 18 25 30 až 50 14 20 50 až 80 11 16 80 až 120 9 13 120 až 180 7 11 180 až 270 6 9 více než 270 5 7
34. 34. Pletená textilie podle kteréhokoliv z nároků 25 až 28, vyznačující se tím, že pokud je

    -27CZ 306354 B6 jemnost příze e tex, pak hustota sloupků je alespoň f dm ', s výhodou alespoň g dm ’, jak je uvedeno v tabulce níže e f £ méně než 20 20 27 20 až 30 18 23 30 až 50 16 20 50 až 100 14 18 více než 270 12 16
35. 35. Splétaná, tkaná nebo pletená textilie podle kteréhokoliv z nároků 25 až 34 a netkané textilie podle nároku 19 pro použití v oblasti medicíny, tkáňového inženýrství a systémů pro řízené uvolňování.