CZ302456B6

CZ302456B6 - Zabarvené sodnovápenatokremicité sklo s vysokou propustností svetla

Info

Publication number: CZ302456B6
Application number: CZ20023314A
Authority: CZ
Inventors: Coster@Dominique; Delmotte@Laurent; Foguenne@Marc
Original assignee: Agc Glass Europe
Priority date: 2000-04-04
Filing date: 2001-03-28
Publication date: 2011-06-01
Also published as: BR0110057B1; RU2280624C2; JP2003529523A; WO2001074729A1; RU2002129561A; EP1272436A1; PL357950A1; BR0110057A; US20040077479A1; AU2001262140A1; CN1426380A; BE1013373A3; JP4851043B2; CZ20023314A3; PL199150B1; CN100473619C

Abstract

Zabarvené sodnovápenatokremicité sklo s vysokou propustností svetla, které je složené ze základních složek, tvorících sklo, a barvicích cinidel, jejichž množství je vyjádreno vzhledem k celkové hmotnosti skla. Sklo zahrnuje celkové množství železa, vyjádrené ve forme oxidu železitého (Fe.sub.2.n.O.sub.3.n.), menší než 0,4 hmotnostního procenta, množství ceru, vyjádrené ve forme oxidu cericitého (Ce.sub.2.n.O.sub.2.n.), je vetší než 0 a menší než 0,1 hmotnostního procenta, pricemž hodnota redoxního pomeru je alespon 30 procent a obsah oxidu železnatého (FeO) ciní alespon 0,08 hmotnostního procenta, pricemž dále toto sklo zahrnuje celkem od alespon 0,0005 do 0,15 % hmotn., vztaženo na celkovou hmotnost skla, alespon jednoho z následujících barvicích cinidel, z nichž každé muže být prítomno ve skle v níže uvedeném množství, jež je vztaženo k celkové hmotnosti skla: Cr.sub.2.n.O.sub.3.n. od 0 do 0,05 % (tj. od 0 do 500 ppm); V.sub.2.n.O.sub.5.n. od 0 do 0,1 % (tj. od 0 do 1000 ppm); Co od 0 do 0,01 % (tj. od 0 do 100 ppm); Se od 0 do 0,001 % (tj. od 0 do 10 ppm).

Description

Oblast techniky

Předmětný vynález se týká sodnovápenatokřemičitého zabarveného skla s vysokou propustností světla, které je složené ze základních složek, vytvářejících sklo, a barvicích Činidel.

Dosavadní stav techniky

Výraz „sodnovápenatokřemičité sklo“ se v tomto textu používá v jeho Širokém významu a rozumí se jím sklo, které obsahuje uvedená množství následujících složek:

Na₂O

CaO

SiO?

K₂O

MgO

A1₂O₃

BaO

BaO + CaO + MgO K₂O + Na₂O od 10 do 20 hmotnostních procent od 0 do 16 hmotnostních procent od 60 do 75 hmotnostních procent od 0 do 10 hmotnostních procent od 0 do 10 hmotnostních procent od 0 do 5 hmotnostních procent od 0 do 2 hmotnostních procent od 10 do 20 hmotnostních procent od 10 do 20 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost skla.

Tento druh skla se velmi široce používá například v oblasti výroby skel pro zasklívání budov nebo automobilů. Uvedené sklo se obvykle vyrábí plavením ve formě pásu. Tento pás je možné dále nařezat na jednotlivé tabule, které mohou být následně ohýbány nebo mohou být dále upravovány, například tepelným vytvrzováním, s cílem zlepšit jejich mechanické vlastnosti.

Při uvádění optických vlastností skleněné tabule je obvykle nezbytné vztahovat tyto vlastnosti ke standardnímu iluminantu. Pri popisu předmětného vynálezu byly použity dva standardní iluminanty, konkrétně iluminant A a iluminant C, které byly definovány mezinárodní organizací Commission Internationale de TEclairage (C. I. E.). Iluminant C představuje průměrnou intenzitu denního světla a jeho teplota chromatiěnosti je 6700 Kelvinů. Uvedený iluminant je zvlášť vhodný pro hodnocení optických vlastností skel, určených pro zasklívání budov. Iluminant A představuje záření Planckova zářiče o teplotě přibližně 2856 Kelvinů. Tento iluminant odpovídá intenzitě světla, vyzařovaného světlomety automobilu, a je nezbytný pro stanovení optických vlastností skel, určených pro zasklívání automobilů. Již zmíněná mezinárodní organizace Commission Internationale de TEclairage (C. I. E.) vydala v květnu roku 1970 dokument s názvem „Colorimétrie, Recommandations Officielles de la C. I. E, ve kterém je popsána teorie, které definuje kolorimetrické souřadnice světla každé vlnové délky v oblasti viditelného spektra tak, že je možné je znázornit diagramem s pravoúhlými osami x a y, který se označuje jako tzv. C. I. E. trichromatický diagram. Tento trichromatický diagram znázorňuje umístění, představující světlo všech vlnových délek (vyjádřených v nanometrech) v oblasti viditelného spektra. Toto umístění se označuje termínem „křivka spektrálních světel“ a světlo, jehož souřadnice leží na této křivce spektrálních světel, je označováno jako světlo se lOOprocentní souřadnicovou čistotou pro příslušnou vlnovou délku. Tato křivka spektrálních světel je ohraničena tzv. křivkou Čistých purpurů, která spojuje body křivky spektrálních světel, jejichž souřadnice odpovídají vlnové délce 380 nanometrů (fialová) a vlnové délce 780 nanometrů (červená). Prostor, ležící mezi uvedenou křivkou spektrálních světel a uvedenou křivkou čistých purpurů, je místem, ve kterém se mohou

-1 CZ 302456 B6 nacházet trichromatické souřadnice jakéhokoli viditelného světla. Tak například souřadnice světla, vyzařovaného iluminantem C, odpovídají hodnotám x = 0,3101 a y = 0,3162. Tento bod C se považuje za představitele bílého světla, a proto je jeho souřadnicová Čistota pro každou vlnovou délku rovna nule. Pro každou vlnovou délku je možné nakreslit čáru, vedoucí z bodu C ke křivce spektrálních světel, a všechny body, ležící na těchto čárách, mohou být definovány nejen pomocí jejich souřadnic x a y, ale rovněž jako funkce dané vlnové délky, odpovídající konkrétní Čáře, na které leží tento bod, a poměr vzdálenosti od bodu C k celkové délce čáry, odpovídající uvedené vlnové délce. Barva světla, propouštěného zabarvenou skleněnou tabulí, může být potom popsána jeho dominantní vlnovou délkou ajeho souřadnicová čistota může být vyjádřena v procentech.

Ve skutečnosti jsou C. I. E. souřadnice světla, propuštěného zabarvenou skleněnou tabulí, závislé nejen na složení tohoto skla, ale také na jeho tloušťce. V tomto popisu a v dále uvedených patentových nárocích jsou všechny hodnoty souřadnicové čistoty P a dominantní vlnové délky λο propouštěného světla vypočteny na základě činitele měrné spektrální vnitřní propustnosti (označovaného zkratkou SÍTO skleněné tabule o tloušťce 5 milimetrů s použitím iluminantu C pod prostorovým úhlem pohledu 2°. Činitel měrné spektrální vnitřní propustnosti skleněné tabule je ovlivňován pouze absorpcí daného skla a je možné jej vyjádřit pomoct Lambert-Beerova zákona:

Sn\ = e^E\, kde

Α_λ je absorpční koeficient (v cm^-1) daného skla při konkrétní vlnové délce a

E je tloušťka skla (v centimetrech).

V první aproximaci je možné činitel měrné spektrální vnitřní propustnosti (SÍTO skleněné tabule vyjádřit také rovnicí:

Sn\ = (I₃ + R₂)/(I, - R,), kde

I, je intenzita viditelného světla, dopadajícího na první stranu skleněné tabule,

R, je intenzita viditelného světla, odráženého touto stranou,

I₃ je intenzita viditelného světla, vycházejícího z druhé strany uvedené skleněné tabule, a

R₂ je intenzita viditelného světla, odráženého touto druhou stranou směrem dovnitř uvedené skleněné tabule.

V následujícím popisu a patentových nárocích se dále používají následující pojmy:

- celková propustnost světla, vyzařovaného iluminantem A (označovaná zkratkou TLA), měřená při tloušťce skla 4 milimetry (označovaná zkratkou TLA4) a pod prostorovým úhlem 2°. Hodnota této celkové propustnosti je výsledkem integrace rovnice

Σ Τ_λ.Ε_λ.8χ / Σ E_Á.Sx, kde

Τ_χ je propustnost při vlnové délce λ,

E> je spektrální rozložení iluminantu A a

je citlivost normálního lidského oka, vyjádřená jako funkce vlnové délky λ, v mezích vlnových délek od 380 nanometrů do 780 nanometrů;

- celková propustnost energie (označované zkratkou TE), měřená při tloušťce skla 4 milimetry (označovaná zkratkou TE4). Hodnota této celkové propustnosti je výsledkem integrace rovnice

ΣΤ_λ.Ε_λ/ΣΕ_λ, kde

Ε_λ je spektrální rozložení energie slunce ve výšce 30° nad horizontem, a to v mezích vlnových délek od 300 do 2500 nanometrů.;

- selektivita (označovaná zkratkou SE), která se měří jako poměr celkové propustnosti světla, vyzařovaného iluminantem A, k celkové propustnosti energie (TLA/TE);

- celková propustnost ultrafialového záření měřená při tloušťce skla 4 milimetry (označovaná zkratkou TUV4). Hodnota této celkové propustnosti je výsledkem integrace rovnice

ΣΤ_λ.υ_λ/Συ_λ, kde je spektrální rozložení ultrafialového záření, procházejícího skrz atmosféru, která se stanovuje v souladu se standardem DIN 67507, v mezích vlnových délek od 280 do 380 nanometrů;

- poměr obsahu železnatých iontů k celkovému obsahu železa (Fe²7Fe_cci_kcm), který se někdy označuje jako redoxní poměr a který představuje hodnotu poměru hmotnosti atomů Fe²⁺ iontů k celkové hmotnosti atomů železa, přítomných v daném skle. Tento poměr je možné vypočítat ze vzorce:

Fe²7Fe_cclkcm = [24,4495 x log (92/T,₀₅o)]/t_Fe203, xioso představuje činitel měrné spektrální vnitřní propustnosti skla o tloušťce 5 milimetrů při vlnové délce 1050 nanometrů, a t_Fe203 představuje celkový obsah železa, vyjádřený ve formě oxidu železitého (Fe₂O₃), který se měří pomocí rentgenové fluorescence.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu tedy jsou zejména, avšak nejen, modře zabarvená skla. Tato skla je možné použít v architektuře a pro zasklívání železničních vagónů a motorových vozidel. V oblasti architektury se obvykle používají skleněné tabule o tloušťce od 4 milimetrů do 6 milimetrů, zatímco v oblasti motorových vozidel se normálně, zejména pak pro výrobu monolytických zasklívacích tabulí, používají skleněné tabule o tloušťce od 1 milimetru do 5 milimetrů

-3CZ 302456 Β6 a pro výrobu laminovaných skel, zejména pak pro výrobu laminovaných čelních skel automobilů, se používají skleněné tabule o tloušťce od 1 milimetru do 3 milimetrů, přičemž dvě tabule o této tloušťce mohou být spolu spojeny prostřednictvím fólie, vytvářející mezivrstvu, jež je vyrobená z polyvinylbutyralu (PVB).

V současné době je na zabarvená skla kladen požadavek, aby produkty z nich vyrobené měly pro danou úroveň propustnosti světla výrazné zbarvení, tj. aby dané sklo mělo velkou souřadnicovou čistotu, a to i při vysokých úrovních propustnosti světla, a zároveň aby toto sklo jen mírně propouštělo ultrafialové a infračervené záření.

Zejména v oblastí skel pro zasklívání automobilů je velmi důležité, aby dané sklo mělo vysokou propustnost světla, která umožňuje optimální viditelnost, takže jsou splněna kritéria, daná podmínkami bezpečného silničního provozu. Tato skla s vysokou propustností světlaje možné získat z kompozice, obsahující malé celkové množství železa. Nicméně v tomto případě je obtížné získat sklo, jehož zbarvení při dané propustnosti světla je dostatečně výrazné a jehož celková propustnost energie je nižší než propustnost energie obyčejného skla, přičemž toto sklo by mělo mít nižší celkovou propustnost energie než normální sklo z toho důvodu, aby se snížilo pronikání tepla do vozidla, čímž se snižuje i riziko přehřátí prostoru, určeného pro cestující.

Nyní bylo zjištěno, že pečlivým výběrem několika specifických barvicích činidel v kombinaci s přesně definovaných redoxním poměrem je možné získat skla s vysokou propustností světla, která mají výrazné zabarvení a která jsou zvlášť vhodná pro zasklívání motorových vozidel.

Předmětem tohoto vynálezu tedy je zabarvené sodnovápenatokřemičité sklo s vysokou propustností světla, které je složení ze základních složek, tvořících sklo, a barvicích činidel, jejichž množství je vyjádřeno vzhledem k celkové hmotnosti skla, které je charakteristické tím, že zahrnuje celkové množství železa, vyjádřené ve formě oxidu železitého (Fe₂O₃), menší než 0,4 hmotnostního procenta, množství ceru, vyjádřené ve formě oxidu ceričitého (CeO₂), větší než 0 a menší než 0,1 hmotnostního procenta, přičemž hodnota redoxního poměřuje alespoň 30 procent a obsah oxidu železnatého (FeO) činí alespoň 0,08 hmotnostního procenta, přičemž dále toto sklo zahrnuje celkem od alespoň 0,0005 do 0,15 % hmotn,, vztaženo na celkovou hmotnost skla, alespoň jednoho z následujících barvicích činidel, z nichž každé může být přítomno ve skle v níže uvedeném množství, jež je vztaženo k celkové hmotnosti skla:

Cr₂O₃ od 0 do 0,05 % (tj. od 0 do 500 ppm)

V₂O₅ od 0 do 0,1 % (tj. od 0 do 1000 ppm)

Co od 0 do 0,01 % (tj.od 0 do 100 ppm)

Se od 0 do 0,001 % (tj. od 0 do 10 ppm).

Tento vynález tedy popisuje skupinu skel s vysokou propustností světla, ze které je snadné vybrat sklo s výrazným zabarvením a sníženou propustností infračerveného záření, které je však stále možné snadno vyrobit pomocí běžných průmyslových sklářských pecí.

Zcela neočekávatelné je zjištění, že z kompozice, obsahující malé množství železa, může, při pečlivém výběru malého množství jednoho nebo více dalších barvicích činidel, být vytvořeno sklo, které splňuje shora uvedené komerční požadavky. Toto zjištění je zvlášť neočekávatelné, protože až dosud nebyli odborníci v oblasti výroby skla schopni dosáhnout shora popsané kombinace vlastností skla. Zdá se, že klíčovým krokem pro vytvoření skla podle předmětného vynálezu je volba poměrně vysoké hodnoty redoxního poměru, která je vyšší než 30 procent, v kombinaci s výběrem shora uvedených barvicích činidel. Nicméně je třeba uvést, že při nízkém celkovém obsahu železa je obtížnější dosáhnout vysoké hodnoty redoxního poměru. Kromě toho, pokud je hodnota redoxního poměru příliš vysoká, zejména pokud je vyšší než 60 procent, je obtížnější kontrolovat chemické reakce, probíhající ve sklářské lázni.

-4CZ 302456 B6

Celková propustnost světla, vyzařovaného iluminantem A, měřená při tloušťce skla 4 milimetry (TLA4), zabarveného skla podle předmětného vynálezu může být vyšší než 60 procent, výhodně rovna vyšší než 66 procent.

Ve výhodném provedení má zabarvené sklo podle tohoto vynálezu celkovou propustnost světla, vyzařovaného iluminantem A, měřenou při tloušťce skla 4 milimetry (TLA4) rovnou nebo větší než 70 procent, výhodněji rovnou nebo větší než 72 procent a ještě výhodněji rovnou nebo větší než 75 procent, přičemž tyto hodnoty propustnosti světla činí dané sklo zvlášť vhodné pro použití pro zasklí vání motorových vozidel, zejména pak pro výrobu čelních skel automobilů.

Ve výhodném provedení sklo podle předmětného vynálezu propouští záření o takovém zabarvení, jehož dominantní vlnová délka (λ₀) je menší než 494 nanometrů, výhodněji menší než 492 nanometrů a v ideálním případě menší než 490 nanometrů.

Předmětem tohoto vynálezu tak je sklo, jehož zbarvení spadá do modré oblasti, čímž jsou snadno splněny komerční požadavky na získání požadovaného estetického vzhledu skla pro zasklívání motorových vozidel s modrým odstínem, jenž je zvlášť příjemný pro oči. Toto zabarvení skla je rovněž velmi žádoucí v oblasti architektonických výrobků, zejména v oblasti architektonických výrobků s vysokou propustností světla. V zasklívací tabuli, zahrnující zabarvené sklo podle tohoto vynálezu a vrstvu, chránící pronikání slunečního záření a/nebo vrstvu s nízkou emisivitou, se s výhodou kombinují atraktivní vzhled a zvlášť příznivé tepelné vlastnosti.

Další výhodou skla podle předmětného vynálezu je skutečnost, že toto sklo má zvlášť vysokou hodnotu indexu zachování barev (R_a). To znamená, že barvy, vnímané při pohledu skrz sklo podle předmětného vynálezu, nejsou nijak zkreslené nebo mohou být zkreslené jen velmi málo.

Ve výhodném provedení má záření propouštěné sklem podle tohoto vynálezu souřadnicovou čistotu (P) větší než 3 procenta a výhodněji větší než 5 procent. Dané zabarvení je tak velmi zvýrazněno i když má dané sklo vysokou propustnost světla.

Kromě toho je výhodou skel podle předmětného vynálezu skutečnost, že kombinují modré zabarvení s vysokou hodnotou selektivity. Hodnota selektivity (SE) zabarveného skla podle tohoto vynálezu tak je výhodně rovna nebo větší než 1,2, přičemž je možné snadno dosáhnout hodnoty selektivity (SE) vyšší než 1,3, například v rozmezí od 1,6 do 1,7. Tato vlastnost uvedeného skla je zvlášť výhodná jak z hlediska jeho použití v automobilech, tak z hlediska jeho architektonického použití, protože umožňuje omezení zahřívání způsobeného slunečním zářením, čímž dochází ke zvýšení tepelného pohodlí pasažérů, sedících ve vozidle, nebo lidí, nacházejících se uvnitř budovy, přičemž je zároveň stále zachována vysoká přirozenost osvětlení a nedochází k zeslabování viditelnosti skrz uvedené sklo.

Až dosud nebylo nikdy možné dosáhnout shora popsané kombinace optických a tepelných vlastností a sklo kombinující tyto různé vlastnosti je tedy zvlášť výhodné.

Z výše uvedených důvodů je tedy dalším aspektem předmětného vynálezu zabarvené sodnovápenatokřemičité sklo s vysokou propustností světla, které je složené ze základních složek, tvořících sklo, a barvicích činidel, jejíchž množství je vyjádřeno vzhledem k celkové hmotnosti skla, které je charakteristické tím, že zahrnuje celkové množství železa, vyjádřené ve formě oxidu železitého (Fe₂O₃), menší než 0,4 hmotnostního procenta, přičemž má takové zabarvení, že dominantní vlnová délka (λ₀) propouštěného záření je menší než 494 nanometrů, celková propustnost světla, vyzařovaného iluminantem A, měřená při tloušťce skla 4 milimetry (TLA4), tohoto skla je vyšší než 66 procent, souřadnicová čistota (P) záření, propouštěného uvedeným sklem, je větší než 3 procenta a selektivita tohoto skla (SE) je větší než 1,2.

Zcela neočekávátelné je zjištění, že sklo s vysokou propustností světla, které obsahuje celkově malé množství železa, může mít poměrně hodně výrazný modrý odstín, který splňuje zvlášť

-5 CZ 302456 B6 žádoucí estetická kritéria, přičemž toto sklo může zároveň mít vysokou hodnotu selektivity, která umožňuje výrazné snížení propustnosti energie při současném zachování dobré viditelnosti skrz uvedené sklo. Bylo zjištěno, že sklo s takovýmito vlastnostmi je možné zcela neočekávatelně získat pečlivým výběrem několika barvicích činidel a že toto sklo je možné snadno vyrobit v průmyslových sklářských pecích.

Propustnost světla skla podle dalšího aspektu předmětného vynálezu může být větší než 66 procent, například větší než 68 procent, avšak celková propustnost světla, vyzařovaného iluminantem A, měřená při tloušťce uvedeného skla 4 milimetry (TLA4), je rovna nebo větší než 70 procent. Takovéto sklo je vhodné pro použití v motorových vozidlech, kdy je vyžadována určitá úroveň propustnosti světla. Ještě více neočekávatelně je zjištění, že shora popsaných vlastností skla je možné dosáhnout při zachování vysoké propustnosti světla tímto sklem.

Hodnota redoxního poměru ve skle podle dalšího aspektu předmětného vynálezu je alespoň 30 procent. Takto vysoká hodnota redoxního poměřuje příznivá pro dosažení vysoké selektivity daného skla.

Dalším aspektem předmětného vynálezu je zabarvené sklo, které výhodně zahrnuje alespoň jedno z následujících barvicích činidel, z nichž každé může být přítomno ve skle v níže uvedeném množství, jež je vztaženo k celkové hmotnosti skla:

Cr₂O₃ od 0 do 0,05 % (tj. od 0 do 500 ppm)

V₂O₅ od 0 do OJ % (tj, od 0 do 1000 ppm)

Co od 0 do 0,01 % (tj.od 0 do 100 ppm)

Se od 0 do 0,001 % (tj. od 0 do 10 ppm).

Následující popis se týká všech aspektů tohoto vynálezu.

Železo je barvicím činidlem, které se velmi často používá v oblasti výroby zabarvených skel.

Přítomnost železitých iontů (Fe³⁺) způsobuje, že sklo mírně absorbuje viditelné světlo o krátké vlnové délce (410 až 440 nanometrů), a dále tyto ionty způsobují, že sklo absorbuje záření v širokém pásmu vlnových délek ultrafialového záření (přičemž střed tohoto absorpčního pásu odpovídá vlnové délce 380 nanometrů), zatímco přítomnost železnatých iontů (Feⁱ⁺) způsobuje silnou absorpci infračerveného záření (přičemž střed tohoto absorpčního pásu odpovídá vlnové délce 1050 nanometrů). Přítomnost železitých iontů způsobuje mírně nažloutlé zabarvení skla, zatímco železnaté ionty způsobují zřetelnější modro-zelené zabarvení. Jsou to tedy železnaté (Fe²) ionty, které jsou odpovědné za absorpci záření v infračervené oblasti a které proto určují celkovou propustnost energie (TE) daného skla.

Efekty různých barvicích činidel, která se používají při výrobě skla, byly popsány v publikaci

H. Scholze „Le Verre, přeložené od francouzštiny J. Le Dů, Institut du Verre, Paris, a přítomnost jednotlivých prvků se projeví následujícím způsobem.

kobalt: skupina [Co^llO₄] způsobuje intenzivní modré zbarvení, jehož dominantní vlnová délka je téměř opačná, než dominantní vlnová délka produkovaná železo-selenovým chromoforem;

chrom: přítomnost skupiny [Cr^H1O6] zvyšuje absorpci v pásu vlnové délky 650 nanometrů a způsobuje světle zelené zbarvení. Další oxidací vznikají skupiny [Cr^[VO4], které vytvářejí intenzivní pás absorpce při vlnové délce 365 nanometrů a způsobují žluté zbarvení;

- cer: přítomnost iontů ceru v uvedené směsi umožňuje získat sklo s vysokou absorpcí záření v ultrafialové oblasti. Oxidy ceru existují ve dvou formách; ceričité ionty [Ce^lv] absorbují ultrafialové záření o vlnové délce přibližně 240 nanometrů a čeřité ionty [Ce^HI] absorbují ultrafialové záření o vlnové délce přibližně 314 nanometrů.

-6CZ 302456 B6

- selen: seleničitý (Se⁴⁺) kation nemá žádný barvicí účinek, zatímco čistý selen (Se°) způsobuje růžové zbarvení. Selenidový (Se^2-) anion tvoří chromofor se železí tým i ionty přítomnými v daném skle a způsobuje tak červeno-hnědé zbarvení;

- vanad: tento prvek se používá pro zvýšení obsahu oxidů alkalických kovů, při jeho přítomnosti se barva skla mění od zelené po bezbarvou, což je způsobeno oxidací skupin [V^1I]O6] na skupinu [V^vO4].

- mangan: je přítomen ve skle ve formě v podstatě bezbarvého Mn^HO6. Avšak, přítomnost skupin [Mn^K1O6] ve sklech s vysokým obsahem alkalických kovů způsobuje fialové zbarvení;

- titan: přítomnost oxidu titaničitého (TiO₂) propůjčuje sklům žluté zabarvení. Po přidání dostatečného množství oxidu titaničitého (TiO₂) do daného skla, je možné redukcí získat skupiny [TiⁱⁿO₆], které způsobují fialové nebo dokonce kaštanové hnědé.

Tepelné a optické vlastnosti skla, obsahujícího několik barvicích činidel, jsou proto výsledkem celkové interakce mezi těmito činidly. Ve skutečnosti chování těchto barvicích činidel velmi závisí na jejich oxidačním stavu, a proto je toto chování závislé na přítomnosti dalších prvků, které jsou schopné ovlivnit oxidační stav uvedených barvicích činidel.

Zabarvené sklo podle předmětného vynálezu výhodně zahrnuje méně než 2 hmotnostní procenta, vztaženo na celkovou hmotnost skla, barvicího činidla na bázi oxidu titaničitého (TiO₂), ještě výhodněji pak méně než 1 hmotnostní procento tohoto barvicího činidla. Toto barvicí činidlo v kombinaci s jedním nebo více dalšími barvicími činidly, které se používají podle tohoto vynálezu, umožňuje získat zvláštní odstíny skel pro speciální použití. Výhodou použití tohoto barvicího činidla je rovněž jeho schopnost snižování propustnosti ultrafialového záření skrz dané sklo.

Sklo podle předmětného vynálezu výhodně zahrnuje méně než 0,5 hmotnostního procenta oxidu titaničitého (TiO₂), výhodněji méně než 0,3 hmotnostního procenta oxidu titaničitého (TiO₂) a v ideálním případě méně než 0,1 hmotnostního procenta oxidu titaničitého (TiO₂). Vyšší obsah oxidu titaničitého (TiO₂) představuje riziko, že dané sklo bude žlutě zbarvené, přičemž takovéto zabarvení skla není v tomto případě žádoucí. Ve skutečnosti je oxid titaničitý (TiO₂) přítomen ve skle podle předmětného vynálezu výhodně jen ve formě nečistot, aniž by byl do tohoto skla záměrně přidáván.

Zabarvené sklo podle předmětného vynálezu výhodně zahrnuje méně než 2 hmotnostní procenta, vztaženo na celkovou hmotnost skla, oxidu ceričitého (CeO₂), výhodněji méně než 1 hmotnostní procento oxidu ceričitého (CeO₂). Toto barvící činidlo je výhodné v tom smyslu, že umožňuje snížení propustnosti ultrafialového záření skrz dané sklo.

Avšak pokud dané sklo obsahuje příliš vysoké množství tohoto činidla, projevuje se jeho sklon k posouvání dominantní vlnové délky směrem k zelené oblasti, přičemž takovéto zabarvení skla podle tohoto vynálezu není výhodné.

Kromě toho je oxid ceričitý (CeO₂) velmi drahý ajeho použití, a to i v množství nepřevyšujícím l hmotnostní procento z celkové hmotnosti skla, může zdvojnásobit cenu surovin, používaných pro výrobu tohoto skla.

Z tohoto důvodu sklo podle předmětného vynálezu výhodně zahrnuje mezi jinými barvicími činidly méně než 0,5 hmotnostního procenta oxidu ceričitého (CeO₂), výhodněji méně než 0,3 hmotnostního procenta a v ideálním případě méně než 0,1 hmotnostního procenta oxidu ceričitého (CeO₂).

-7CZ 302456 B6

Zabarvené sklo podle předmětného vynálezu výhodně zahrnuje maximálně 0,005 hmotnostního procenta (tj. 50 ppm) kobaltu, vztaženo na celkovou hmotnost skla. Příliš vysoký obsah kobaltu je nepříznivý z hlediska dosažení vysoké selektivity (SE) daného skla.

Ve výhodném provedení zahrnuje sklo podle předmětného vynálezu mezi jinými barvicími činidly maximálně 0,13 hmotnostního procenta oxidu manganičitého (MnO₂). Oxid manganičitý (MnO₂) má oxidační vlastnosti a jeho použití ve větším množství představuje riziko vzniku zeleného zabarvení skla, které je způsobeno modifikací redoxního stavu železa. Ve výhodném provedení zahrnuje sklo podle předmětného vynálezu méně než 0,10 hmotnostního procenta oxidu manganičitého (MnO₂) a v ideálním případě zahrnuje toto sklo méně než 0,05 hmotnostního procenta oxidu manganičitého (MnO₂).

Je rovněž žádoucí, aby sklo podle tohoto vynálezu zahrnovalo mezi jinými barvicími činidly i méně než 0,2 hmotnostního procenta, vztaženo na celkovou hmotnost skla, fluorovaných sloučenin. Důvodem pro použití takto nízkého množství těchto sloučenin je, že z těchto sloučenin vznikají ve sklářské peci zplodiny, jež jsou velmi škodlivé pro životní prostředí a mají velmi korozívní účinky na žáruvzdorný materiál, kterým je vyložen vnitřek sklářské pece.

Dále je výhodné, aby sklo podle tohoto vynálezu, které se získává ze směsi základních složek, tvořících sklo, zahrnovalo více než 2 hmotnostní procenta oxidu hořečnatého (MgO), protože tato sloučenina podporuje tavení uvedených základních složek skla.

Při výhodném uskutečnění předmětného vynálezu zahrnuje sklo následující barvicí činidla, jejichž množství je vyjádřeno jako hmotnost daného barvicího činidla vzhledem k celkové hmotnosti skla, přičemž celkové množství železa je vyjádřeno ve formě oxidu železí tého (Fe₂0.3):

Fe₂O₃ od 0,27 do méně než 0,4 %

FeO od 0,10 do 0,20%

Co od 0,0001 do 0,0035 % (tj. od 1 do 35 ppm)

Cr₂Oi od 0 do 0,025 % (tj. od 0 do 250 ppm)

V₂O_S od 0 do 0,045 % (tj. od 0 do 450 ppm), přičemž toto sklo má následující optické vlastnosti:

70,5 procenta < TLA4 < 85 procent procent < TE4 < 60 procent

P > 3 procenta λ₀ < 492 nanometrů.

Skla, která mají shora uvedené vlastnosti, jsou zvlášť vhodná pro výrobu velkého množství výrobků, používaných v motorových vozidlech, jako jsou zejména čelní skla, a pro použití v architektuře. Dosažené optické vlastnosti skel podle tohoto vynálezu odpovídají selektivním výrobkům, tzn. produktům, které pro danou úroveň propustnosti světla mají nízkou úroveň propustnosti energie. Tato vlastnost snižuje rozsah, v jakém dochází k zahřívání prostoru, ohraničeného sklem podle vynálezu. Takto definovaná propoustěcí čistota je rovněž vhodná pro shora uvedené využití skel podle předmětného vynálezu.

Zabarvené sklo podle předmětného vynálezu výhodně tvoří zasklení motorových vozidel. Toto sklo může být například s výhodou použito pro zasklívání postranních okének motorových vozidel nebo může být použito pro výrobu čelních skel motorových vozidel.

-8CZ 302456 B6

Na sklo podle předmětného vynálezu může být rovněž nanesena vrstva oxidů kovů, které snižují ohřívání tohoto skla slunečným zářením a tím i ohřívání prostoru, určeného pro pasažéry ve vozidlech, která jsou zasklena takovýmto sklem.

Skla podle předmětného vynálezu je možné vyrábět běžnými způsoby. Co se týče surovin, je možné používat přírodní materiály, recyklované sklo, strusku nebo směsi těchto materiálů. Uvedená barvicí činidla není nezbytně nutné přidávat v uvedených formách, ale tento způsob uvádění množství přidávaných barvicích činidel, která se vyjadřují vždy v množství příslušného ekvivalentu, odpovídá běžné praxi. V praxi se železo přidává ve formě krevelu, kobalt se přidává ve formě hydratovaného síranu, jako je heptahydrát síranu kobaltnatého (CoSO₄.7 H₂O) nebo hexahydrát síranu kobaltnatého (CoSO₄.6 H₂O) a chrom se přidává ve formě dichromanu, jako je dichroman draselný K₂Cr₂O₇. Cer se přidává ve formě oxidu nebo uhličitanu. Vanad se přidává ve formě oxidu vanadičného nebo vanadičnanu sodného. Selen, pokud je ve skle přítomen, se přidává v čisté formě nebo ve formě seleničitanu, jako je seleničitan sodný (Na₂SeO₃) nebo seleničitan zinečnatý (ZnSeO₃).

Ve výchozích surovinách používaných při výrobě skel podle předmětného vynálezu, ať už se jedná o přírodní materiály, recyklované sklo nebo strusku, jsou někdy ve formě nečistot přítomny ostatní prvky, jako je nikl. Avšak pokud přítomnost těchto nečistot nezpůsobí, že vlastnosti skla neleží uvnitř shora uvedených rozmezí, považují se tato skla za skla podle předmětného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Předmětný vynález bude dále lépe ilustrován pomocí následujících příkladů optických vlastností a složení jednotlivých skel, přičemž tyto příklady nijak neomezují rozsah tohoto vynálezu.

Příklady 1 až 59

V tabulce I je uvedeno neomezující složení základního skla a množství složek, které bylo třeba roztavit při výrobě skla podle předmětného vynálezu. Samozřejmě, že sklo se stejnými optickými vlastnostmi a energetickými vlastnostmi je možné získat i v případě, kdy množstevní zastoupení jednotlivých základních složek spadá do obsahů jednotlivých oxidů, které byly uvedeny na počátku tohoto popisu. V tabulce II jsou uvedeny poměry jednotlivých barvicích činidel a optické vlastnosti skel, vyrobených podle tohoto vynálezu. Uvedená množství barvicích činidel byla stanovena rentgenovou fluorescencí daného skla a byla převedena na odpovídající množství uvedených sloučenin.

Z tabulky II (1 ppm = 0,0001 %) je jasně patmé, že podle předmětného vynálezu je možné získat určitý výběr zabarvených skel s vysokou propustností světla a výrazným modrým zabarvením, jako je například sklo o celkové propustnosti světla, vyzařovaného iluminantem A při tloušťce skla 4 milimetry (TLA4), 76,6 procenta při dominantní vlnové délce propouštěného záření = 487,5 nanometru a souřadnicové čistotě (P) 7,3 procenta, jehož selektivita (SE) je 1,4 (viz příklad 1). Tato skla mají velmi atraktivní vzhled, který je zvlášť vhodný pro výrobu skel pro zasklívání motorových vozidel.

V případě příkladu 28 bylo zjištěno, že celková hodnota indexu zachování barev (R_a) skla o tloušťce 4 milimetry, která byla měřena v souladu s evropským standardem EN410, byla 92,2 procenta. Tato hodnota je považována za vyjádření velmi dobrého zachování barev a při této hodnotě uvedeného indexu jsou skutečně barvy vnímané přes uvedené sklo velmi věrné.

-9CZ 302456 B6

Směs pro výrobu skla podle tohoto vynálezu muže v případě potřeby zahrnovat redukční činidlo, jako je koks, grafit nebo struska, nebo oxidační činidlo, jako je dusičnan. V tomto případě je množství ostatních složek upraveno tak, aby složení skla zůstalo nezměněné.

Tabulka 1

Složení základního skla	Složky základního skla
SiO₂	71,5 až 71,9 *	Písek	571,3
Al₂o₃	0,8 %	Živec	29,6
CaO	8,8 %	Vápno	35,7
MgO	4,2 %	Dolomit	167,7
Na₂0	14,1 %	Na₂CO₃	189,4
K₂0	0,1 %	Síran	5,0
S0₃	0,05 až 0,45 %

- 10CZ 302456 B6

Tabulka II

Pi

7 ·*.*

cn Γ

xp tn

-Φ co

Φ co

to to

CM to

o* cn

cn tn

CM to

K to

tn to

in

rt C

i—1 rt rt

xP p-

rt to

in

cn

n·

CM

cn

C

to

cn

to

cn

χρ

to

O

cn

CM

£

i

r*

Ch

cn

co

cn

CD

cn

00

cn

o

CM

xP

r-l

CM

M

co

CD

oo

00

cn

00

CO

cn

CD

cn

00

cn

xp

5P

M*

XP

n<

XP

n·

-p

M·

M*

xp

M*

xP

<P

o

xT

co

cn

tn

cn

o

to

tn

C

cn

CM

Γ*

(D

to

tn

H n

M¹

cn

n·

cn

M·

cn

M*

xp

CM

xp

cn

i—1

rt

r-l

rt

gj

tn

cn

CM

rt

to

i—l

cn

p*

C

O

rt

c4

00

Ot

5

dP

to

tD

CO

in

tn

xP

xp

to

o

00

CD

rt

cn

O

*

cn

xp

cn

XP

xP

cn

xp

*

a>

rt

cn

to

CM

p-

00

cn

CM

tn

cn

00

cn

in

CM

O

e

dP

n*

CD

tn

cn

tn

r*

>

cn

CM

M*

tn

o

to

in

tn

*

-**w

to

cn

CM

cn

tn

rt

P*

cn

CD

rt

P*

to

in

5

dP

tO

p-

to

p*

r-

p*

rt

p*

to

cn

>

i-H

o

cn

tn

p-

r-

r*

p*

p-

P*

CD

r·

P-

1>

p-

r-

g

o

O

o

tn

00

cn

o

to

rt

CM

tn

ID

5

co

m

tn

o

tn

cn

CM

ΊΡ

cn

CM

00

xp

00

tn

P*

S

cn

XP

cn

χρ

cn

o

>

rt

o

tn

o

cn

o

rt

co

r-l

cn

ř-

cn

00

O

CM

rt

i-1

CM

cn

CM

i—l

«—I

CM

o

CM

co

cn

rt

<n

O

dP

i—1

I—I

r-i

i—1

«-1

rt

i-l

rt

r-i

r-l

cH

rt

o

rt

o

Pí

O

o

O

o

O

o

©

É

TO

S

rt

o

Q

cn

o

tn

rt I.

□|

tD

tn

O

tn

to

cn

to

cn

o

cn

CM

tn

cn

o

cn

H u

3

CM

rt

ž

i

O rt

o tn

o

r-

CM

in

O O CM

o rt χρ

O rt CM

tn r-

0

S,

Cl

CM

m·

ι—1

ΙΛ

O

cn

χρ

tn

*

tn

CD

tn

00

u

Oi

r4

í—l

rt

i—1

Ul

r—1

Ό

i—l

r-l

rd

rt

CM

cn

rt

S**

tn

in a

tn

00

co

00

oo

00

cn

o

r-

to

CD

rt

cn

©

d?

cn

Vt cn

cn

CM

cn

CM

Pl

o

O

o

•S rt X Ή

i—1

CM

cn

XP

tn

to

l>

CD

cn

O tH

r4 rd

CM rt

cn rt

’φ í—l

in rt

to rt

>M

Λ

Tabulka II - pokračování

A

1*—* dP

11,6

CN O\

i—1 CN r-l

CO Γ-

O ID

fl* fl*

10 tn

(N CO

tn 10

o 10

CN 1O

rH 1O

CO 1O

10 10

10 1O

fl* tn

ro

O

tn

cn

fl*

O

co

Γ-

cn

ro

CN

r-l

tn

Γ-

CN

cn

£

tn

co

io

co

rd

ΓΟ

Γ-

cn

co

cn

Γ-

co

Γ-

co

00

cn

co

CO

co

cn

ΟΟ

Φ

co

ΟΟ

co

ΟΟ

co

CO

co

fl*

a*

fl*

a*

fl*

H ca

1O

Γ-

CN

cn

C0

r-l

o

1O

tn

co

fl*

γ-

o

CO

ro

fl*

Γ0

10

tn

1O

10

fl*

co

ro

γο

fl*

r0

ro

r-)

rd

i—l

rd

I-t

r4

rd

i—l

i—(

r-l

r-t

rd

r-l

rd

a*

r*x

rd

cn

1O

o

co

to

o

ro

co

CN

Γ—

o

fl*

r-l

6

dP

Ol

00

co

cn

00

o

Γ-

10

Γ-

co

CO

00

H

ro

co

(O

co

ro

fl*

ΓΟ

ro

ΓΟ

ro

A·

co

i—1

tn

cn

co

00

CN

fl*

o

cn

r-

O

ro

CN

ro

M H

dP

co

CN

co

tn

cd

co

r-l

(N

r-

tn

r-

CS

10

in

10

00

fl*

tn

a*

fl*

tn

m

tn

rd

ro

tn

cn

fl*

co

m

r-l

cn

CN

1O

cn

fl*

tn

co

á

dP

i—t

i—1

o

ÍN

O

r-l

rd

10

Γ-

r-

10

r-

Γ-

K

r-

o

r-

Γ-

r-

Γ-

r-

Γ-

r-

C-

t-

Γ-

1 «

S,

fl*

in

o

CN

Γ0

O

o

O

tn

o

ro

o

dP

1O

cn

tn

CN

r-

fl*

CN

cn

10

fl*

r-l

fl*

co

o

cn

tn

fl*

ro

tn

in

tn

fl*

ro

n

ro

fl*

ro

σι

tO

ro

co

rd

10

cn

CN

ro

r-l

r-

1O

10

r-

CN

tn

CN

o

fl*

CN

C0

r-

cn

r-

ΓΟ

CN

o

rd

o

rd

CN

ro

CN

rd

o

dP

i—l

rd

i-1

r-l

rd

r-l

rd

fr*

*-*

•K

O

o

O

« ca

1 s

Γ0

Γ—

Ol

10

<n

(·>

**-x

O M

§1

co

00

tn

Xi O

§

cn

tn

CN

in o

1

CN

10 tn

>

CN

f*-** r4

O

s.

rd

fl*

l-t

*

co

rH

r-l

u>

ÍN

CO

O

i—l

u

ft

CN

rd

Ν’

rn

rd

CN

r-l

1-H

r-l

rd

n o

m

tn

Γ-

co

γ-

tn

r-l

co

00

Γ-

ID

10

«

dP

ro

Γ0

ΓΟ

co

γο

ro

ΓΟ

γΟ

f0

ro

β

*->

fct

o

O

o

O

o

O

o

O

o

H

r-

co

cn

o

i—1

CN

ro

fl*

tn

10

r-

co

cn

o

rd

CN

Ή

rd

ι—1

rd

CN

ÍN

CN

ro

>M

0i

- 12 CZ 302456 B6

Tabulka II - pokračování

ft

Z*“* £

rt c—

co CD

r- t-4 rt

U) ft O rH

vo CN i—l

rt m r-4

CN ** (N f-4

[12,0

CN σι 1—4

11,2

lil ft Ol

11,0

01 CN rt

11,0

11,3

rt rt rt

m

-Φ

Γ—

rt

o

cn

O

cn

Ol

vo

CN

01

VO

σι

ιη

Ol

4*

a

oi

co

VO

Γ—

t—

lil

í-

01

Ol

Γ-

Ol

ιη

Ol

CN

rt

Ol

H

CD

co

CD

CO

co

CD

co

CD

ΟΟ

co

00

CO

01

00

rr

N*

'P

N*

Ν’

N*

Ν’

N·

N*

Ν’

σι

Ν’

VO

Γ—

lil

00

i-4

vo

CN

rt

rH

vo

Γ-

00

Γ-

H 03

rn

σι

in

w

N·

Ν’

N*

líl

lil

N*

lil

σι

CN

r-l

1“(

r-4

rt

r-l

i-l

rt

i-4

rt

r-l

i—1

rt

Ν’

m

o

cn

vo

N*

lil

σι

vo

Ol

CN

CD

vo

lil

σι

CN

6

dP

CD

o

CD

oi

CD

01

co

CD

C-

01

σι

CN

m

Ν’

m

cn

σι

rn

σι

m

σι

Ν’

in

t-

N*

cn

Ch

C—

σι

co

o

c-

Ol

CN

οι

VO

H cu

£

m

CN

in

(N

01

00

Ol

o

til

00

m

in

rn

Ν’

N*

Ν’

N*

σι

Ν’

N·

N*

Ν’

in

3

O

rl

Ch

π

VI

CN

rt

t-

CN

O

CO

CN

00

CO

Ν’

o

3

dP

n*

CN

o

VO

vo

Γ-

N·

CN

CD

Ol

O

σι

ι—1

CN

σι

r-

t-

r-

VO

vo

ΙΟ

vo

VO

c-

vo

Μ)

νο

vo

s

o

O

o

O

o

O

o

ο

Ο

o

8 £

£

CD

CN

in

CD

o

rt

CN

U1

Ol

CD

lil

líl

CO

co

Γ-

CD

σι

N·

in

lil

in

lil

N*

Ν’

N*

01

Ν’

σι

o

i-4

cn

co

σν

CN

vo

co

r-l

VO

O

N*

CD

lil

Ol

o

CN

co

CD

vo

c-

r-

t-

cn

lil

líl

lil

co

©

dP

r-»

r-l

i-4

i-l

rd

•-4

1-1

i—1

rd

i—1

r-4

rt

η

S-J

ft

o

O

o

O

o

O

ο

o

O

Ě

CQ

si

ΡΠ

#*y

O h

1

σι N*

σι CO

Lil θ'

cn co

lil CN

CN 00 i-4

o CN CN

in r—

CO Ol

CN O CN

Ν’ til σι

σι co σι

in N* σι

U

ft»X

lil θ

a

r-(

o

I—1

O

o

in

o

O

lil

ft

O

in

oo

lil

CN

VO

Líl

>

ft

f*l

i-í

N*

σι

rt

CN

rt

—*

0

1

co

CN

i—1

00

CO

σι

01

lil

rt

N*

σι

ιη

rt

o

s· ft

rM

CN

«-4

CN

σι

Ν’

in

o

m

<N

Γ—

vo

co

00

tD

vo

VO

Γ-

CO

vo

ιη

vo

©

dP

m

σι

m

cn

σι

η

σι

CN

ft

o

O

o

O

o

ο

o

3 d

σι

Ν’

in

vo

c-

CD

cn

o

rH

CN

σι

N*

in

νο

Γ—

00

Λ

f*l

σι

cn

σι

Ν’

N*

Ν’

Ν*

N*

>u

ft

Tabulka II - dokončení

0* d?	r- cn	Γ- ·> r-1 «Η	10 Γ-	tn cn	o 10	r— tn	OJ tn	tn 10	cn r—	θ' 10	10 ιη
4 1	Μ» •Φ 00	ro tn 00	'φ θ' co ’φ	m 00 00	OJ cn 00 ’Φ	00 ** 00 00 <φ	cn s cn oo ’Φ	o 00 co ’Φ	r-1 θ' 00 ’φ	00 Γ- ΟΟ 'φ	00 cn 00 ’φ
H CQ	σ\ ι—1 ι—1	o m t—t	ιη Ol r-i	o -Φ i—1	oo cn r-t	Φ cn ι—1	Γ- όη rd	tn m r-1	tn m rd	10 m rd	cn cn rd
g dfi	00 Ol ’φ	cn rd	O CO «Φ	'Φ o ’φ	o Γ— cn	O C- cn	cn Γ- Γη	Γ- 10 cn	00 10 cn	o Γ- Γη	Ο Γ- ΓΟ
<· ~ H dP H	o o 10	tn Ol tn	o cn tn	01 o tn	cn 10 tn	rd 00 tn	o ’φ tn	ω 10 tn	rM tn m	ιη 10 ιη	ιη 10 ιη
TLA4 (%)	^Φ rH C—	τφ 00 10	tn CO r-	m o Γ-	r- Γ- Γ-	o 00 p*	rd ’φ r—	’Φ 10 r—	tn 'p θ'	10 10 Γ-	cn 00 Γ-
8 5? &	O LO í*l	O tn	o co cn	o 00 -Φ	o Γ- m	o •φ	o o <Φ	o tn cn	o Γ— cn	ο 10 cn	ο Γ- Γη
o ~ Φ dP h —	00 O O	rd rd * O	00 o fc O	o *φ rd O	00 OJ ι—1 O	10 rd rd O	m cn r-l O	m Ol rd O	o cn r-l o	ιη οι ι^-1 Ο	00 οι rd ο
£ B. w a							-Ψ
rt Ό o § h S u cf						cn	tn	10	05 tH
in *7? s 1 ř>	00 M¹ r-	o c-1 r-	o tn cn	m φ 00
⁰ Bl « s	00 m	ΓΟ ro	LO Ol	00 rd	cn	Ol rd	tn cd	in rd	cn ι—1	’Φ rd	Γ-
<n O — ® * b	’φ O} ·» o	co Ol o	M* Ol * o	OJ m * o	tn oo cn o	00 cn fc O	Γ- ΓΟ fc O	cn cn > o	cn cn ** o	ιη 00 m ο	ιη 00 Γ0 ο
Příklad	cn ’φ	o tn	I—1 tn	OJ tn	cn tn	’φ tn	tn tn	10 tn	C— tn	00 ιη	cn tn

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

5 1. Zabarvené sodnovápenatokřemičité sklo s vysokou propustností světla, které je složené ze základních složek, tvořících sklo, a barvicích činidel, jejichž množství je vyjádřeno vzhledem kcelkové hmotnosti skla, vyznačující se tím, že zahrnuje celkové množství železa, vyjádřené ve formě oxidu železitého (Fe₂O₃), menší než 0,4 hmotnostního procenta, množství ceru, vyjádřené ve formě oxidu ceričitého (CeO₂), je větší než 0 a menší než 0,1 hmotnostního io procenta, přičemž hodnota redoxního poměru je alespoň 30 procent a obsah oxidu železnatého (FeO) činí alespoň 0,08 hmotnostního procenta, přičemž dále toto sklo zahrnuje celkem od alespoň 0,0005 do 0,15 % hmotn., vztaženo na celkovou hmotnost skla, alespoň jednoho z následujících barvicích činidel, z nichž každé může být přítomno ve skle v níže uvedeném množství, jež je vztaženo k celkové hmotnosti skla:

Cr₂O₃ od 0 do 0,05 %

V₂O₅ od 0 do 0,1 %

Co od 0 do 0,01 %

Se od 0 do 0,001 %.
2. Zabarvené sklo podle nároku 1, vyznačující se tím, že jeho celková propustnost světla, vyzařovaného iluminantem A, měřená při tloušťce skla 4 milimetry (TLA4), je rovna nebo větší než 66 procent.

25
3. Zabarvené sklo podle nároku 2, vyznačující se tím. že jeho celková propustnost světla, vyzařovaného iluminantem A, měřená při tloušťce skla 4 milimetry (TLA4), je rovna nebo větší než 70 procent,
4. Zabarvené sklo podle nároku 3, vyznačující se tím, že jeho celková propustnost

30 světla, vyzařovaného iluminantem A, měřená při tloušťce skla 4 milimetry (TLA4), je rovna nebo větší než 72 procent, výhodně rovna nebo větší než 75 procent.
5. Zabarvené sklo podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že má takový odstín, že dominantní vlnová délka (λ_ο) záření, propouštěného tímto sklem, je menší než

35 494 nanometrů,
6. Zabarvené sklo podle nároku 5, vyznačující se tím, že má takový odstín, že dominantní vlnová délka (λ_ο) záření, propouštěného tímto sklem, je menší než 492 nanometrů.

40
7. Zabarvené sklo podle nároku 6, vyznačující se tím, že má takový odstín, že dominantní vlnová délka (λ₀) záření, propouštěného tímto sklem, je menší než 490 nanometrů.
8. Zabarvené sklo podle kteréhokoli z nároků laž7, vyznačující se tím, že má takový odstín, že souřadnicová čistota (P) záření, propouštěného tímto sklem, je větší než 3 pro45 centa, výhodně větší než 5 procent.
9. Zabarvené sklo podle kteréhokoli z nároků laž8, vyznačující se tím, že jeho selektivita (SE) je rovna nebo větší než 1,2.

50
10. Modře zabarvené sodnovápenatokřemičité sklo s vysokou propustností světla podle nároku

1, které je složené ze základních složek, tvořících sklo, a barvicích činidel, vyznačující se tím, že zahrnuje celkové množství železa, vyjádřené ve formě oxidu železitého (Fe₂O₃), menší než 0,4 hmotnostního procenta, přičemž toto sklo má takový odstín, že dominantní vlnová délka (λ₀) záření, propouštěného tímto sklem, je menší než 494 nanometrů, celková propustnost

- 15CZ 302456 B6 světla, vyzařovaného iluminantem A, měřená pri tloušťce skla 4 milimetry (TLA4), tohoto skla je vyšší než 66 procent, souřadnicová čistota (P) záření, propouštěného uvedeným sklem, je větší než 3 procenta a selektivita tohoto skla (SE) je větší než 1,2.
11. Zabarvené sklo podle nároku 10, vyznačující se tím, že jeho celková propustnost světla, vyzařovaného iluminantem A, měřená při tloušťce skla 4 milimetry (TLA4), je rovna nebo větší než 70.
12. Zabarvené sklo podle kteréhokoli z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že zahrnuje méně než 0,3 hmotnostního procenta oxidu titaničitého (TiO₂), vztaženo na celkovou hmotnost daného skla.
13. Zabarvené sklo podle nároku 12, vyznačující se tím, že zahrnuje méně než 0,1 hmotnostního procenta oxidu titaničitého (TiO₂), vztaženo na celkovou hmotnost daného skla.
14. Zabarvené sklo podle kteréhokoli z nároků lažl3, vyznačující se tím, že zahrnuje maximálně 0,005 % hmotn. kobaltu (Co), vztaženo na celkovou hmotnost daného skla.
15. Zabarvené sklo podle kteréhokoli z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že zahrnuje více než 2 hmotnostní procenta oxidu hořečnatého (MgO).
16. Zabarvené sklo podle kteréhokoli z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že zahrnuje následující barvicí činidla, jejichž množství je vyjádřeno jako hmotnost daného barvicího činidla vzhledem k celkové hmotnosti skla, přičemž celkové množství železa je vyjádřeno ve formě oxidu železitého (Fe₂O₃):

Fe₂O₃ od 0,27 do méně než 0,4 % FeO od 0,10 do 0,20% Co od 0,0001 do 0,0035 % Cr₂O₃ od 0 do 0,025 % v?o₅ od 0 do 0,045 %,

přičemž toto sklo má následující optické vlastnosti:

70,5 procenta < TLA4 < 85 procent

40 procent < TE4 < 60 procent

P > 3 procenta λ₀ < 492 nanometrů.
17. Zabarvené sklo podle kteréhokoli z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že tvoří tabuli pro zasklívání motorových vozidel.
18. Zabarvené sklo podle kteréhokoli z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že tvoří tabuli pro zasklívání budov.