CZ299895A3 - Spindle with air-cushion bearing for quick rotating tools, particularly for spinning rotor aerostatic bearing - Google Patents

Description

Oblast_techniky

Vynález se týká vřetena pro plynové uložení rychle se otáčejícího nástroje, zejména pro aerostatické uložení spřádacího rotoru s otevřeným koncem, které sestává z rotujícího hřídele, který je v axiálním a v radiálním směru plynově uložeⁿ.

Dosavadní stav techniky

Až dosud se pro uložení spřádacího rotoru používalo hlavně známé a osvědčené dvoudiskové uložení, tedy valivé uložení. U toh'to provedeni je spřádací rotor upraven na konci hřídele, který se pohybuje mezi pohánčcím řemenem a dvěma kladkami, které obě mají nejméně desetinásobný průměr hřídele a jsou povrstvenv pryží. Prostřednictvím tohoto převodového poměru 1 : 10 bylo možné podstatně prodloužit životnost kuličkového ložiska, a to ve srovnání s přímým kuličkovým uložením spřádacího hřídele, u kterého je nutné vykonávat desetinásobně vyšší počet otáček kuličkového ložiska. I tak se však musely zhruba po 20.000 hodinách kladky a kuličková ložiska vzhledem k opotřebení obnovovat. Dvoukotoučové uložení však má výhody, které spočívají v tom, že odolává vysokým zatížením a vzhledem k pryžovému povrstvení kladek a vzhledem k pohonu prostřednictvím řemenu se pohybuje hřídel se spřádacím rotorem v nadkritické oblasti kmitů, takže ⁿevvvážené síly, působící na uložení, jsou podstatně menší. Toto uložení je podrobně popsáno například ve vyloženém spině OF 25 25 435 Bl. Zde je také uvedeno opěrné ložisko, a to ve sloupci 4, nejvyšší odstavec, avšak ve zcela jiné souvislosti než v patentových nárocích uvedené ložisko.

U tohoto použití byla již často vynaložena snaha využít aerostatická ložiska, protože zde nedochází k opotřebení uložení. Jak je to známé například z vyloženého spisu DE-A3 23 49 072, je zde rotor pevně spojen s aerostaticky uloženým hřídelem, čímž nemůže odolávat toto ložisko vysokým zatížením, způsobeným nevyvážeností při přetržení vlákna ve spřádacím rotoru.

^vapříklad ti rozprašovačů laků je navzdory použitému aerostatickému uložení obvyklé stále ještě pevné uspořádání rozprašovače na rotujícím hřídeli, což způsobuje, že ma lé nevyvážené hmoty nebo nepatrné excentrucké uložení rozprašovače na hřídeli může být příčinou přetížení aerostaticksho uložení.

Protože při shodné konstrukční výšce je možnost zatížení pLynových ložisek ve srovnání s valivými ložisky mnohonásobně menší, bylo až dosud jejich použití často nemožné. liinioto vede nepatrné přetíženi plynového uložení při vysokých otáčkách k nenávratnému totálnímu výpadku.

kromě u spřádacích rotorů je snaha používat ply^r'ové uložení také li jiných rychle se otáčejících nástrojů. Příkladem pro takové nástroje jsou hlava rozstřikované laku, *

kád odstředivky a optické nástroje, jako prismata, polygony a podobně, uísto vzduchu mohou být pro uložení využity také jiné plyny. Uložení může být statické nebo dynamické ,

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit plynové uložení pro rychle se otáčející nástroje, zejména aerostatické uložení spřádacího rotoru, které nemůže být vytvářenými silami, jako například nerovnovážnými silami přetíženo, čímž se vyloučí zničení plynového ložiska způsobeného pře tížením a uložení pracuje i v nadkritické oblasti kmitů. Mnoha pokusy bylo zjištěno, že jsou k tomu potřebné velké úložné štěrbiny, v oblasti 1/10 mm. ío má ale za následek extremně vysokou spotřebu vzduchu, takže náklady na energii se stávají neúnosnými. Proto byla hledána možnost zabezpečit nadkritické uložení spřádacího rotoru navzdory úzké ložiskové mezeře v oblasti 3 až 12 _zuci. Prostřed/ nictvím pružného zavěšení ložiskových kroužků, přípalně ložiskových pánví v O-kroužcích bylo sice možné dosáhnout nadkritického chodu, ale vzhledem k tomu, že vzduchová lo zisková štěrbina je uvnitř oblasti kmitů a tak musí přená šet hmotnostní vyrovnávací síly, nebylo ani v daném případě možné zachycovat potřebné nevyvážené hmoty.

Vlastní nadkritické zavěšení spřádacího rotoru v aerostaticky uloženém hřídeli bylo vzato ovní v úvahu jako poslední možnost. X tomu účelu byl spřádací rotor zavě šen na volně kmitajícím nástavci, například tyči, který byl z hlediska svých rozměrů uspořádán tak, že průjezd prvním vlastním kmitáním, to je rezonancí kmitů, byl možný již při relativně nízkém počtu otáček. Výchylky kmitů při rezonančním průjezdu však byly tak velké, že aerostatické uložení bylo přetíženo. Ložisko na konci nástavce s dostatečnou vůlí, aby se umožnilo volné kmitání nástavce v nadkritická oblasti otáček, nakonec vyřešilo tento problém, viz nárok 1. Toto ložisko vstupuje tedy do funkce teprve tehdy, když výchylky kmitů na konci nástavce se spřá dacím rotorem jsou vetší než vůle ložiska. Pokud spřádací rotor se otáčí nadkriticky, musí být dotyk mezi ložiskem a nástavcem vyloučen, přičemž k tomu je pro ložisko nutná nejméně dvojnásobná ložisková vůle aerostatickáho radiálního uložení. Prostřednictvím tohoto zavěšení spřádacího rotoru mohlo být kromě výhody nepatrně opotřebovávaného uložení vytvořeno také aerostatické uložení, které nelze přetížit nevyváženými silami.

Aby se délka vřetena zkrátila a aby se nerovnovážné síly, vystupující ze spřádacího rotoru, přivedly blíže na aerostatické uložení, je volně kmitající nástavec z největší části upraven v centrálním otvoru aerostaticky uloženého hřídele. Aby první vlastní kmity nástavce mohly projíždět již při nízkém počtu otáček, musí být délka nástavce minimálně čtyřikrát tak velká, jako nejmenší průměr nástavce* Protože druhé vlastní kmitání nástavce musí být dostatečně vzdáleno od provozního počtu otáček, je nutné zvětšování průměru nástavce od místa upevnění ve směru ke spřádacímu rotoru, víz nárok 2,

Další problém představuje upevnění nástavce v základně otvoru hřídele. ^vejprve byl upraven závit, což mělo za následek pří delším provozu působením vysoce se dynamicky měnícího namáhání uvolňování vzhledem k usazeninám v závitu. Vytvořit lisované spojení bylo spojeno s vysokými výrobními áklady, protože lisování muselo být vyrobeno s velmi úzkými rozměrovými tolerancemi o hodnotě o až LO ^um, aby se zabránilo lámání nástavce působením příliš vysokých zalisovávacích sil. Závit .je tedy upraven bud na nástavci nebo ve hřídeli, čímž se dosáhlo, že s většími rozměrovými tolerancemi o hodnotě 1/10 mm je zalisovávací síla stále ještě v akceptovatelných mezích, aniž by bylo třeba se obávat zlomen’· nástavce, viz nárok 3,

Také u aerostatického uložení musí být zabezpečena výměna spřádacího rotoru. Proto bylo u dosavadních provedení vytvářena uvolnitelné spojení mezi hřídelem a mezi spřádacím rotorem. To vsax mělo za ásledek, že při každé výměně spřádacího rotoru muselo být vřeteno nově vyvažováno nebo se muselo zajistit vysoce přesné a drahé lícování mezi hřídelem a spřádacím rotorem v rozsahu tolerancí 0,002 mm, protože již při nepatrně excentrickém uložení spřádacího rotoru překračovaly nevyvážené síly mezní zatížení aerostaticxého ložiska.

Prostřednictvím úpravy uvolnitelného spojení na konci výše uvedeného nástavce aerostatickv uloženého hřídele lze provést spojení s větší tolerancí o hodnotě 0,05 mm, protože je uvnitř nadkritické kmitové oblasti, kteří se dosahuje již při relativné -ízkém poctu otáček.

V některých případech využití je přitom nutné, aby měl nástavec otvor, skrz který lze něco provést, například lak, vlákna bavlny atd. Proto je zde předem dán určitý minimální průměr a volné kmitání se vytváří tím, že tiouštka stěny nástavce mezi lisovaným spojem hřídele a mezi ložiskem nástavce je vytvořena příslušně tenká, viz nárok 1.

Bylo taká nyní seznáno, že přídavné radiální ložisko na volném konci poháněcího elementu podstatně zvyšuje možnost radiálního zatížení aerostatického ložiska. Aby se zabezpečila taká taková ložisková jednotka, která nepodléhá opotřebení, je účelná využít jako přídavné radiální ložisko aerostatická ložisko. Toto centrální uspořádání poháněcího elementu mezi oběma aerostatickými ložisky vede k zatížení, které je prosté klopných momentů. Proto se vytváří po celá dálce ložiska rovnoměrné zúžení obou ložisko vých štěrbin a vytváří se příznivější rozdělení tlaku, kte ré umožňuje mnohem vyšší zatížení aerostatických ložisek.

Z výrobně technických důvodů je výhodné vyrobit tu část hřídele, která je uložena v radiálním ložisku na volném konci poháněcího elementu, a volně kmitající nástavec, na jehož konci je upevněn spřádací rotor, z jednoho kusu. Fro upevnění té části hřídele, která je uložena mezi spřádacím rotorem a poháěcím elementem, na zadní části hřídele, je upraveno výhodné lisovaní spojení v oblasti poháněcího elementu,

U .jednoho provedení podle vynálezu jsou na koncích hřídele obě aerostatická axiální ložiska, která jsou protékána od většího průměru ložiska k menšímu vnitřnímu průměru. Pro zmenšení třecího výkonu radiálního ložiska musel být průměr ložisek zmenšen, čímž se vytvořil problém, že axiální ložisko provádí samovybuzené axiální kmity. Proto je výhodné na jednom konci hřídele upravit kotouč, který sLouží pro oboustranné axiální uložení hřídele. Podle způsobu výroby nebo montáže je výhodné hřídel a kotouč vytvořit jako jeden díl nebo je navzájem spojit lisovaným, případně svarovým spojem.

Uspořádáním prstencového permanentního magnetu na jed ne straně, který působí na kotouč na konci hřídele přitažlivou silou, je možné vynechat jedno z obou aerostatických axiáLních ložisek, což podle daného příkladu provedení muže poskytnout výrobně technickou výhodu.

Působením přítlačné síly řemenu na poháněči element dochází k deformaci hřídele. Bylo zjištěno, že aerostav tická ložiska zajištují největší únosnost, když je deformace spojovacího členu ložisek přizpůsobena deformaci hřídele v oblasti poháněcího elementu, protože tak se vytvoří rovnoměrné zúžení ložiskové štěrbiny po celé délce ložiska odpovídajícího radiálního ložiska. Aby se toho dosáhlo, musejí být obě aerostatická ložiska zavěšena jednotlivě ve skříni vřetena tak, aby mohla bez odporu vykonávat naklonění k podélné ose vřetena, i\ tomu jsou vhodná membránově vytvořená tělesa nebo pružné zavěšení prostřednictvím 0-kroužků. Protože průměr a délka poháněcího elementu jsou přddem dány, musí být spojovací člen aerostatického radiálního ložiska z hlediska svých geometrických rozměrů, jako délky, šířky a výšky, přizpůsoben tak, že při daném zatíženi přítlačnou silou řemene vytváří spojovací člen ložiska a poháněči element hřídele zhruba shodný průhyb.

Podle dalšího výhodného vytvoření je uvolnitelný spoj pro výměnu spřádacího rotoru upraven na konci volně kmitajícího nástavce. ^vyní bude blíže popsáno speciální provedení, které umožňuje rychlou výměnu spřádacího rotoru.

Zvláště vhodný je zaskakovací uzávěr, který prostřednictvím pružné deformace spojovacích částí vytváří přidrž8 nou sílu. Jako pružná spojovací část je vhodný kroužek z pružinové oceli.

Aby se zabezpečilo uložení rotoru bez vůle, mělo by být spojovací místo vytvořeno ve tvaru kužele. Drážka na obvodu kroužku vytváří vyšší pružnost, čímž jsou dány příznivější výrobní tolerance spoje.

Další výhoda tohoto spojení na podkladě kroužku spočívá v tom, že vznikající odstředivé síly vytvářejí rozšíření kroužku, čímž tento spoj v dynamickém stavu získá ještě silnější soudržnost.

Ukázalo se také jako výhodné využít kotouč, který slou ží pro axiální uložení, přídavně k brzdění hřídele. Tak je možné upevnit na okraji kotouče prstencový nástavec, který společně se skříní vytváří radiální mezeru, do které se skrz otvor zatlačuje kapalina, takže kapalinovým třením je hřídel hydrodynamicky brzděn.

Další možnost spočívá v tom, že se kotouč brzdí prostřednictvím prstencového brzdového obložení, které je posuvně upevněno ve skříni. Přítlačná síla pro toto brzdové obložení může být vytvářena mechanicky, elektromagneticky nebo pneumaticky. Fři pneumaticky ovládané brzdě je brzdové obložení zavěšeno ve skříni na O-kroužcích, čímž se vytváří utěsnění toho prostoru ve skříni, který je skrz otvor napájen stlačeným vzduchem. Výhoda tohoto uspořádání spočívá ve zpětném přestavování brzdového obložení, které se dosahuje posuvnými sílami v d-kroužcích, takže po iikončeⁿí brzdicího procesu již nezůstává obložení déle v třecím dotyku najkotouči.

.výkresech

Vynález je v dalším podrobněji popsán na příkladech provedení ve spojení s výkresovou částí.

^va obr. 1 je schematicky znázorněn hřídel, který je v axiálním a v radiálním směru aerostaticky uložer ve skříni.

^va obr. 2 je schematicky znázorněn hřídel aerostaticky uložený ve skříni v radiálním směru.

^va Gbr. d je znázorněn další příklad provedení uložení spřádacího rotoru podle vynálezu.

^Ya obr. 4 .je znázorněn příklad provedení zaskakovacího uzávěru podle vynálezu pro upevnění spřádacího rotoru na volně kmitajícím nástavci.

^vu obr. 5 a na obr. 6 jsou znázorněny příklady provedení brzdicího ústrojí, přičemž je využit axiálně uložený kotouč na konci hřídele.

vynálezu

Podle obr. 1 je hřídel 5 aerostatickv uložen ve skříni S v axiálním a radiálním směru. Provedení aerostatickýc ložisek jsou podle stavu techniky známá. Zde použité aerostatickó uložení se vyznačuje především nízkou spotřebou vzduchu, protože upotřebený vzduch z radiálního ložiska se ještě využívá v axiálním ložisku.

Hřídel 5 je na jednom Konci ]_ poháněn prostřednictvím tangenciálního řemene. Ve hřídeli 5 je upraven centrólr otvor, v jehož základně je upevněn nástqvec 2 prostřednictvím lisovaného spoje. ^Vástavec 2_ je vytvořen ve formě tyče, na jejímž konci je prostřednictvím šroubového spoje upraven spřádací rotor _1. Lisovaný spoj mezi tyčí 2 a mezi hřídelem 5 je vyroben tak, že bud na tyčí 2 nebo v otvoru hřídele 5 je upraven závit, přičemž lisovaný rozměr činí 0,2 až 0,3 mm. Tyč 2 se z hlediska svého průměru vzhledem ke spřádacímu rotoru _1 stupňovitě zvětšuje, ^vejmenší průměr v oblasti místa upevnění mezi hřídelem _5 a tyčí 2 musí být tak velký, aby mohl spolehlivě přenášet poháněči a brzdicí momenty spřádacího rotoru j_ a tak malý, aby první vlastní kmitání tyče 2 mohlo projíždět již při relativně malém počtu otáček, u tohoto provedení iná hodnotu 3 mm. Celková délka tyče 2 je zhruba dvacetinásobkem nejmenšího průměru.

^va tom konci tyče 2, kde je upraven spřádací rotor _1, je upraveno přídavné radiální ložisko 4 s dvacetinásobnou ložiskovou vůlí 10 aerostatického radiálního ložiska 11. Toto ložisko 4 je vytvořeno jako tukem mazané kluzné ložisko. Je také možné upravit valivé ložisko s dostatečnou ložiskovou vůlí. Aby se dosáhlo dobrého tlumení ložiska při průjezdu prvního vlastního kmitání, je kluzné ložisko 4 zavěšeno na O-kroužcích 3 ve skříni S.

Protože spřádací rotor musí být vzhledem k otěru každých ÍJ.JOO provozních hodin vyměňován, nevznikají žádné velké náklady při současné vým-ně tukem mazaného a částečně uzavřeného kluzného ložiska 4. V daném okamžiku není ještě možné dát žádné údaje o skutečné životnosti kluzného ložiska 4.

Vřeteno je vytvořeno pro provozní otáčky o hodnotě 120 000 ot/min. První vlastní kmitání tyče 2 projíždí již při počtu otáček 12 000 ot/min. Potom se pohybuje spřádací rotor _1 v nadkritické oblasti kmitání, to znamená, že hmotnostní síly ve spřádacím rotoru _1 jsou stále vyrovnány a síly působící na aerostatické uložení jsou i při velkých nevyvážených hmotách nepatrné. Až do počtu otáček 11 000 ot/min se otáčí spřádací rotor 1^ podkriticky.

Podle obr. 2 je hřídel 5 uložen aerostaticky ve skříni 3 v radiálním směru. Axiální uložení sestává z kombinace permanentního magnetu 12 a jednostranně působícího aerostatického axiálního ložiska, které je napájeno od ložiskové vůle vzduchem. Provedení aerostatických ložisek jsou podle stavu techniky známá. Zde použité aerostatické uložení se především vyznačuje nízkou spotřebou vzduchu.

Hřídel 5 je na jednom konci poháněn prostřednictvím vzduchové turbiny 2· ^v hřídeli 5 je upraven centrální otvor, na jehož jednom konci je lisovaným spojem upevněn nástavec 2. ^Vástavec 2 je vytvořen v podobě trubky, na jejímž konci je prostřednictvím šroubového spoje upraven rozprašovač j. laku. Síla stěny nástavce 13 je uiezi lisovaným spojem 6 a mezi ložiskem nástavce 4 vytvořena velmi tenká, například 3,33 mm, aby bylo vytvořeno dostatek pruž nosti pro volně kmitající nástavec 2 a tak mohlo vlastní kmitání projíždět již v oblasti otáček o hodnotě 6300 až 8330 ot/min. Směrem k tomu konci 1_, kde je upraven nástroj v

tlouštka stěny nástavce 2 opět znacrě vzrůstá, aby se umož nilo jeho uložení a uvolnitelné uložení nástroje.

Ložisko na konci nástavce 2, kde je upraven rozprašovač 1, laku, má dvacetinásobnou ložiskovou vůli 10 aerostatického radiálního ložiska 1L, které zde má vůli o hodnotě 20 yum. Toto ložisko 4 je zde provedeno jako olejem mazaná kluzné ložisko ze sintrovansho bronzu. Stejně tak lze použít valivé ložisko s dostatečnou ložiskovou vůlí. Aby se dosáhlo dobrého tlumení ložiska při průjezdu prvních vlastních kmitů, je kluzné ložisko 4 zavěšeno ve skrí ni 8 na O-kroužcích 3.

Vřeteno je provedeno pro provozní otáčky o hodnotě 80 000 ot/min. První vlastní kmitání nástavce 2 projíždí již při otáčkách o hodnotě 7 000 ot/min. Potom se pohybuje rozprašovač _1 laku v n.adkritícké oblasti kmitání, to znamená, že hmotnostní síly v rozprašovači jsou stále vyrovnány a že síLy působící na aerostatické uložení jsou í při velkých nevyvážených hmotách nepatrné.

^va obr. 3 je znázorněn spřádací rotor _1> který je pro střednic tvím uvolni t<?lního spo je upevněn na konci volně kmitajícího nástavce 2. ^va tomto konci je upraveno ještě jedno kluzné ložisko 7, které omezuje výkyvná výkyvy při průjezdu prvního vlastního kmitání nástavce 2,

Acrostaticky ve skříni v radiálním a axiálním směru uložený hřídel sestává ze dvou ložiskových částí J, 5, ktc ré jsou navzájem spojeny prostřednictvím poháněcího elementu 4. Pres tento poháněči element 4 se pohybuje plochý řemen, který vytváří radiální síly. Obě ložiskové části 3, 5 hřídele jsou navzájem spojeny prostřednictvím lisovaného spoje 13 v oblasti poháněcího elementu 4. Zadní ložisková část hřídele 0 a volně kmitající nástavec 2 jsou vyrobeny z jednoho kusu. ^va tom konci hřídele, který je na stra13 n; rotoru, je prostřednictvím lisovaného spoje upraven kotouč ID, který slouží pro axiální uložení v obou směrech, Jbě tělesa ložisek 6, 11 sestávají vždy z jednoho pouzdra S, do kterého jsou zalisovány dva kroužky, mezi kterými je mezera, která je potřebná pro přívod vzduchu aerostatického radiálního ložiska. Každé těleso ložiska 6, 11 má vzduchovou přípojku. Spojovací člen 12 obou těles ložisek 6, je ve svých geometrických rozměrech uspořádán tak, že je zhruba přizpůsoben deformaci poháněcího elementu 4, která vzniká v závislosti na zatížení. Tělesa ložisek 6, 11 a spojovací člen 12 jsou u tohoto provedení jednodílné. Každá těleso ložiska 6, 11 je upevněno na O-kroužku 14 ve vřetenové skříni 15. Do předního tělesa ložiska 11 je zalisováno pouzdro 3, které je upraveno pro podepření axiálního ložiska. V tomto pouzdru 9 je výše popsané kluzné ložisko 7 zavěšeno prostřednictvím 0-kroužků.

^va obr, 4 je znázorněn zaskakovací uzávěr, který navzájem spojuje spřádací rotor 1. a volně kmitající nástavec 2· kuželovém konci nástavce 2 je upravena drážka 25, ve které je vložen pružný kroužek 2 3. Uložený na spřádacím rotoru 1 je tvořeno dvěma protilehlými kužely, které se protínají na zaskakovací hraně 26. Aby se dosáhlo větší pružnosti pružného kroužku 23, je opatřen na svém obvodu jedn u drážkou.

^va obr. 5 je znázorněno provedení hydrodynamické brzdy K tomu účelu je na okraj pro axiální uložení hřídele 36 upraveného kotouče 35 upevněn prstencový nástavec 34. Tento prstencový nástavec 34 vytváří společně se skříní 21 radiální štěrbinu 33. Skrz otvor 32 je do této radiální štěrbiny 33 zatlačován olej. Prostřednictvím kapalinového tření je hřídel 36 a spřádací rotor _1 zabrzděn až do zastavení.

'a obr. 6 je znázorněno provedení pneumaticky ovladatelné brzdy s třecím obložením, Je zde opět použit ko touč 45, upravený pro axiální uložení hřídele 46, přičemž je v něm na jedné straně na axiální plochu pritlačováno brzdové obložení 44. Brzdové obložení 44 je upevněno posuvně ve skříni 41 prostřednictvím O-kroužků 43. Brzdové obložení 44 s 0-kroužky 43 a skříň 41 vytvářejí prostor, který je při brzdění skrz otvor 42 napájen stlačeným vzdu chem. Axiá'r>í síla, která působí proti brzdovému tlaku, je vytvářena aerostatickým axiálním ložiskem.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vřeteno pro plynové uložení rychle se otáčejícího nástroje, zejména pro aerostatické uložení spřádacího rotoru s otevřeným koncem, které sestává z rotujícího hřídele, který je v axiálním a v radiálním směru plynově uložen, vyznačující se tím, že hřídel (ó) má volné kmitající nástavec (2), na jehož jednom konci je upraven nástroj (1) a uložení tohoto nástavce (2) na konci na straně nástroje (1) je provedeno ložiskem (4), vytvořeným jako kluzné nebo valivé ložisko (4), přičemž toto ložisko (4) má nejméně dvojnásobnou ložiskovou vůli (10) radiálního plynového uložení (11).
2. 2. Uložení podle nároku 1, vyznačující se tím že hřídel (5) má centrální otvor (6), ve kterém je upevněn nástavec (21 a průměr nástavce je ke konci na straně rotoru 2většen, přičemž nejmenší průměr nástavce (2) má k celková délce nástavce i'2) poměr nejméně o hodnotě 1 : 1.
3. 3. Uložení podle nároku 2, vyznačující se tím, že nástavec (2) je v otvoru (6) upevněn lisovaným spojem, přičemž je vždy bud jen v otvoru (6) nebo jen na tom úseku nástavce. (2), který je zalistován do otvoru (o), upraven závit.
4. 4* Uložení podle nároku 1, vyznačující se t í m , že hřídel (5) má centrální otvor (6), ve kter-m je provrtaný nástavec (2) upevn-n lisovaným spojem a tlouštka stěny nástavce (2) je ke konci na straně nástroje (1) zvětšena.
5. 5. Uložení podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že mezí nástavcem (2) hřídele to) a mezi spřádacím talířem (1) je vytvořeno uvolnitelne spojení pro umožnění jednoduché výměny spřádacího talíře (D*
6. 6. Uložení podle nároku 1, vyznačující se tím, že na volném konci poháněcího elementu (4) je přídavně upraveno ještě radiální ložisko (6).
7. 7. Uložení podle ''úroku 2, vyznačující se tím, že Ložisko je na volném konci poháněcího elementu (4) vytvořeno jako aerostatické radiální ložisko (6).

   3. Uložení podle nároku 3, vyznačující se tím, že v radiálním ložisku (6) na volném konci poháněcího elementu (4) uložená část hřídele (o) a volně kmitající nástavec (2), na jehož konci je upevněn spřádací rotor Ll) jsou vytvořeny jako jeden díl.
8. 9. Uložení podle nároku 3, vyznačující se tím, že v radiálním ložisku (6) mezi spřádacím rotorem a mezi poháněcím elementem uložená část hřídele (d) a ta část hřídele (5), která je uložena v ložisku na volném konci poháněcího elementu, jsou navzájem spojeny lisovaným spojem (13).

   Id. Uložení podle jednoho z nároků 6 a 7, vyznačující se tím, že na jednom z obou konců hřídelů (3, 5) je upraven kotouč (
9. 10) pro aerostatické axiál ní uložení hřídelů (3, 5).
10. 11. Uložení podle nároku 10, vyznačující se tím, že kotouč (10) a hřídele (3, 5) jsou vytvořeny jako jeden díl.
11. 13, Uložení podle nároku 10, vyznačující tím že kotouč (10) je s hřídelem (3, 5) spojen li· sovaným nebo svařovaným spojem.

    13t Uložení podle nároku 10, v y z n a č u t í m , že na kotouči (10) je na jedná prstencový permanentní magnet.

    jící se straně upraven li. Uložení podle nároku 7, vyznačující se tím, že spojovací čle^ (12) obou aerostatických radiálních iožisek (6, 11) je v geometrických rozměrech vytvořen tak, že deformace tohoto spojovacího členu (12) je v podstatě přizpůsobena deformaci zatíženého hřídele ( 3, 4 , 5).

    13. ULožení podle jednoho z nároků 6a 7, vyznačující se tím, že jako uvolnitelný spoj mezi spřádacím rotorem (1) a nástavcem (2) hřídele je upraven zaskakovaní uzávěr.
12. 16, Uložení podle nároku 15, vyznačující se tím, že jako zaskakovací element je upraven pružný kroužek (23) a sedlo mezi spřádacím rotorem (1) a mezi ná stávcem (2) je vytvořeno kuželovité.
13. 17, Uložení podle nároku 16, vyznačující se tím, že pružný kroužek (23) je na obvodu nejméně jed nou proř ížnut.

    -ISIS. Uložení podle nároků 6 a 19, vyznaču j í c í se tím, že ra jednom konci hřídele (3S) upravený kotouč (35) je na okraji vytvořen s prstencovým nástavcem (34) a tento nástavec (34) spolu se skříní (31) vytváří radiální štěrbinu (33).
14. 19. Uložení podle nároku 13, vyznačující se tím, že do radiální štěrbiny (33), vytvořené mezi prstencovým nástavcem (34) a mezi skříní (31), vyústuje otvor (32).

    29. Uložení podle nároku 1S, vyznaču jíc í se tím, že prstencový nástavec (34) kotouče (35) má poměr síly stěny a šířky o hodnotě nejméně 1 : 2.
15. 21. Uložení podle nároků 6 a 10, vyznačujíc i se tím, že proti na konci hřídele (46) upravenému kotouči (45) je uspořádáno prstencové brzdové obložení (44) a brzdové obložení (44) je upevněno ve skříni (41) axiálně posuvně.
16. 22. Uložení podle nároku 21, vyznačující se tím, že prstencové brzdové obložení (44) je ve skříni (41) zavěšeno na pryžových prstencích (43) a tyto pryžové prstence (43) společně s brzdovým obložer-ím (44) utěsňují ve skříni (41) prostor, který je prostřednictvím otvoru (42) napájitelný stlačeným vzduchem.