CZ298822B6 - Způsob a zařízení pro určování kvality upnutí koncovky - Google Patents

Způsob a zařízení pro určování kvality upnutí koncovky Download PDF

Info

Publication number
CZ298822B6
CZ298822B6 CZ20002697A CZ20002697A CZ298822B6 CZ 298822 B6 CZ298822 B6 CZ 298822B6 CZ 20002697 A CZ20002697 A CZ 20002697A CZ 20002697 A CZ20002697 A CZ 20002697A CZ 298822 B6 CZ298822 B6 CZ 298822B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
terminal
clamping
envelop
clamped
quality
Prior art date
Application number
CZ20002697A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ20002697A3 (en
Inventor
Ishibashi@Teruyuki
Tomikawa@Kazuyoshi
Original Assignee
Yazaki Coproration
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Yazaki Coproration filed Critical Yazaki Coproration
Publication of CZ20002697A3 publication Critical patent/CZ20002697A3/cs
Publication of CZ298822B6 publication Critical patent/CZ298822B6/cs

Links

Classifications

    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01RELECTRICALLY-CONDUCTIVE CONNECTIONS; STRUCTURAL ASSOCIATIONS OF A PLURALITY OF MUTUALLY-INSULATED ELECTRICAL CONNECTING ELEMENTS; COUPLING DEVICES; CURRENT COLLECTORS
    • H01R43/00Apparatus or processes specially adapted for manufacturing, assembling, maintaining, or repairing of line connectors or current collectors or for joining electric conductors
    • H01R43/04Apparatus or processes specially adapted for manufacturing, assembling, maintaining, or repairing of line connectors or current collectors or for joining electric conductors for forming connections by deformation, e.g. crimping tool
    • H01R43/048Crimping apparatus or processes
    • H01R43/0488Crimping apparatus or processes with crimp height adjusting means
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01RELECTRICALLY-CONDUCTIVE CONNECTIONS; STRUCTURAL ASSOCIATIONS OF A PLURALITY OF MUTUALLY-INSULATED ELECTRICAL CONNECTING ELEMENTS; COUPLING DEVICES; CURRENT COLLECTORS
    • H01R43/00Apparatus or processes specially adapted for manufacturing, assembling, maintaining, or repairing of line connectors or current collectors or for joining electric conductors
    • H01R43/04Apparatus or processes specially adapted for manufacturing, assembling, maintaining, or repairing of line connectors or current collectors or for joining electric conductors for forming connections by deformation, e.g. crimping tool
    • H01R43/048Crimping apparatus or processes
    • H01R43/0486Crimping apparatus or processes with force measuring means

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Manufacturing Of Electrical Connectors (AREA)
  • Testing Of Short-Circuits, Discontinuities, Leakage, Or Incorrect Line Connections (AREA)

Abstract

Způsob určování kvality upnutí koncovky určuje kvalitu upnutí koncovky, která je upnuta na jádro elektrického kabelu prostřednictvím zařízení pro upínání koncovek, přičemž tento způsob využívá obalové křivky referenčníchhodnot z charakteristických hodnot získaných, když je koncovka správně upnuta na jádru, a obalové křivky charakteristických hodnot získaných, když je koncovka upnuta na jádro. Způsob zahrnuje kroky výpočtu přírůstkové obalové křivky z uvedené obalové křivky referenčních hodnot pro získání alespoň jednoho zvláštního bodu (A, B, C, D) uvedené obalové křivky referenčních hodnot, a určení kvality koncovky, upnuté zařízením pro upínání koncovek, na základě obalové křivky charakteristických hodnot uvedené upnuté koncovky, přičemž tato obalová křivka charakteristických hodnot se získává v úseku obalové křivky, odděleném uvedeným alespoň jedním zvláštním bodem (A, B, C, D). Popsáno je rovněž zařízení pro určováníkvality upnutí koncovky, které určuje kvalitu upnutí koncovky.

Description

(57) Anotace:
Způsob určování kvality upnutí koncovky určuje kvalitu upnutí koncovky, kteráje upnuta na jádro elektrického kabelu prostřednictvím zařízení pro upínání koncovek, přičemž tento způsob využívá obalové křivky referenčních hodnot z charakteristických hodnot získaných, když je koncovka správně upnuta na jádru, a obalové křivky charakteristických hodnot získaných, když je koncovka upnuta na jádro. Způsob zahrnuje kroky výpočtu přírůstkové obalové křivky z uvedené obalové křivky referenčních hodnot pro získání alespoň jednoho zvláštního bodu (A, B, C, D) uvedené obalové křivky referenčních hodnot, a určení kvality koncovky, upnuté zařízením pro upínání koncovek, na základě obalové křivky charakteristických hodnot uvedené upnuté koncovky, přičemž tato obalová křivka charakteristických hodnot se získává v úseku obalové křivky, odděleném uvedeným alespoň jedním zvláštním bodem (A, B, C, D). Popsáno je rovněž zařízení pro určování kvality upnutí koncovky, které určuje kvalitu upnutí koncovky.
Způsob a zařízení pro určování kvality upnutí koncovky
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu a zařízení pro určování kvality upnutí koncovky, určujícího kvalitu upnutí koncovky, kteráje upnuta na jádro elektrického kabelu prostřednictvím zařízení pro upínání koncovek, přičemž tento způsob respektive toto zařízení využívá obalové křivky referenčních hodnot z charakteristických hodnot získaných, když je koncovka správně upnuta na jádru, a obalové křivky charakteristických hodnot získaných, když je koncovka upnuta na jádro.
Dosavadní stav techniky
V běžném zařízení pro upínání koncovek je koncovka upnuta (obepnuta nebo obroubena) na elektrický kabel prostřednictvím upnutí upínacího válečku koncovky na jádro elektrického kabelu. Tento upínací krok s sebou nese možnost nesprávného upnutí. Existuje tedy detekční zařízení pro detekci nesprávného upnutí terminálu. Toto zařízení, například, vzorkuje charakteristické hodnoty, jako je zatížení upínacího zařízení koncovek, v časové sekvenci během upína20 čího kroku, čímž získává obalovou křivku charakteristických hodnot. Tato obalová křivka charakteristických hodnot je porovnávána s obalovou křivkou referenčních hodnot, která byla předtím získána z přijatelné upnuté koncovky, pro určení přijetí nebo odmítnutí upnuté koncovky. To znamená, že, jak je například znázorněno na obr. 21, přijetí nebo nepřijetí upnuté koncovky je určováno na základě rozdílu mezi obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křiv25 kou charakteristických hodnot upnutého terminálu, protože v čase se měnící charakteristická hodnota, jako je zatížení upínacího zařízení, se liší při normálním upnutém stavu od nesprávného upnutého stavu koncovky.
Vyskytuje se ale změna v rozdílu mezi obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křiv30 kou charakteristických hodnot upnutého terminálu, protože také stupen nesprávnosti nebo nepřesnosti upnutého terminálu je proměnný. Například, jak je ilustrováno na obr. 22A, když část drátků jádra elektrického drátu není odizolována a izolační část elektrického drátuje upnuta upínacím válečkem koncovky, stává se rozdíl mezi obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křivkou charakteristických hodnot velkým, jak je ilustrováno na obr. 22B. Podobně, jak je ilustrováno na obr. 22A, když je část drátků jádra odříznuta na konci izolační vrstvy elektrického kabelu a je upnut upínací váleček koncovky, je elektricky drát upnut upínacím válečkem koncovky a rozdíl mezi obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křivkou charakteristických hodnot se stává velkým, jak je ilustrováno na obr. 23B. Takové vážné defekty vedou snadno na rozhodnutí o nepřijetí upnuté koncovky. Jak je ale ilustrováno na obr. 24A, když část drátků jádra upnutá koncovkou má méně drátků jádra, než je obvykly počet (například je neupnut jeden drátek), je rozdíl mezi obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křivkou charakteristických hodnot malý, jak je ilustrováno na obr. 24B, takže je obtížné rozlišit nepřijatelně upnutou koncovku od přijatelného produktu.
Dále byl pro rozlišení přijatelného produktu od nepřijatelného produktu upnutých koncovek již dříve navržen způsob porovnání oblasti, definované obalovou křivkou charakteristických hodnot, s referenční oblastí, definovanou obalovou křivkou referenčních hodnot. Tento způsob může zjistit vážný defekt upnutých koncovek, který vytváří velký rozdíl od referenční oblasti, ale nemůže zjistit defektně upnutou koncovku, protože oblast rozdílu není nalezena, když je obalová křivka charakteristických hodnot větší v dřívější fázi a menší v pozdější fázi upínání, než obalová křivka referenčních hodnot.
Proto bylo pro zlepšení tohoto rozlišovacího postupu vyzkoušeno použití úsekové části obalové křivky nebo rozdělení obalové křivky na dvě nebo více částí pro porovnání s odpovídajícími
- 1 CZ 298822 B6 částmi obalové křivky referenčních hodnot. To poskytuje malé zlepšení rozlišovacího postupu, které ale není postačující. Navíc to, které část obalové křivky by měly být zvoleny nebo jak by obalová křivka měla být rozdělena pro získání přednastaveného rozhodovacího kritéria bylo většinou určováno na základě empirických znalostí získaných v oboru. Rozhodovací kritérium tudíž záviselo na znalostech a zkušenostech osob, které jej přednastavovaly. Navíc se takové přednastavené kritérium mění s různými typy koncovky, velikostmi (nebo typy) elektrického kabelu, a s jejich kombinacemi.
To znamená, že přednastavování rozhodovacích kritérií bylo zjišťováno metodou pokusu a omylu. Například jsou předem zjištěna referenční data, přičemž tato referenční data jsou modifikována podle výsledků testovacího upnutí přijatelných a nepřijatelných produktů. To vyžaduje mnoho zkušeností, značné úsilí a mnoho času. To rovněž ale způsobuje různost nebo odlišnost rozhodovacího kritéria podle toho, kdo jej stanovuje. To znamená, že je obtížné nastavit vhodné rozhodovací kritérium. Pro snadné přednastavení rozhodovacího kritéria, pokud je prahová hod15 nota společně aplikována pro každý úsek nebo pokud jsou úseky definovány hrubou, jednotnou metodou, je získáváno hrubé rozhodovací kritérium pro obecný účel dosazení dobré produktivity. Takové hrubé rozhodovací kritérium ale nezlepšuje určování kvality upnutých koncovek.
Jak je popisováno výše, běžné detekční zařízení nesprávného upnutí a běžný způsob určování kvality upnutí nemohou nalézt nepřijatelný produkt, který má pouze malý defekt. Takové detekční zařízení se tedy používá převážně pro nalezení vážně poškozených produktů, což znamená, že je obtížné účinně vyrábět produkty mající správně upnuté koncovky.
Rovněž je zkonstruován upínací lis (upínač nebo kovadlina) podle konstrukčních kritérií navrže25 ných pro upínací váleček koncovky a pro upínání upínacího válečku na část drátků jádra elektrického kabelu. Vyhodnocení kvality upínacího lisu je převážně založeno na mechanických charakteristikách a elektrických charakteristikách výsledných dat o upnuté koncovce. Žádné vyhodnocení upínacího lisu v reálném čase doposud nebylo prováděno, protože je obtížné zachytit dynamické pohyby koncovky a elektrického kabelu během upínacího kroku. Větší opotřebení třením na upínacím lisu obecně způsobuje větší otřep (nežádoucí vytlačená část při upínání) a může způsobovat nežádoucí trhlinu v upínacím válečku, což degraduje elektrický a mechanický výkon koncovky.
Navíc, protože je obtížné přímo měřit stupen opotřebení třením na upínacím lisu, byl stupen opotřebení doposud určován prostřednictvím počítání poctu upnutí jako TPM (technické měření výkonu) nebo prostřednictvím monitorování velikosti otřepu (nežádoucí vytlačená část) upínané Části.. Vztah mezi počtem upnutí a opotřebení třením na upínacím lisu se ale mění s typy koncovek, velikostmi elektrických kabelů, a s jejich kombinacemi. Počet upnutí je tedy sám o sobě neuspokojivě aplikován pro měření opotřebení třením. Navíc, protože je obtížné předem nastavit přesnou toleranci otřepu, byla upnutá část koncovky odříznuta tak, aby oříznutý díl mohl být zkoumán mikroskopicky, zda se v něm nachází trhlina. Tento postup vyžaduje značné množství času a značné úsilí a nemůže provádět určování opotřebení třením v reálném čase.
Navíc u běžného detekčního zařízení nesprávného upnutí byly obalové křivky referenčních hod45 not pro určení přijatelnosti nebo nepřijatelnosti upnutých koncovek získávány vzorkováním obalových křivek charakteristických hodnot upnutých koncovek během upínacích kroků před běžnou hromadnou výrobou. Obalové křivky referenčních hodnot byly nahrazovány novými pro každé množství koncovek. To může vytvářet velké množství nesprávně upnutých koncovek, pokud se upínací lis dostane do abnormálního stavu, který nelze snadno zjistit.
Vzhledem k shora zmiňovaným nevýhodám je cílem vynálezu umožnit provádění spolehlivého rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí kvality upnuté koncovky a umožnit bezpečné zjišťování, zda upnutá koncovka má třeba i drobné nepřesnosti či nedostatky. Navíc je cílem vynálezu umožnění
-2 CZ 298822 B6 jistého a účinného rozpoznání stavu opotřebení třením na upínacím lisu, což umožňuje účinnou výrobu upnutých koncovek s uspokojivou kvalitou.
Podstata vynálezu
Pro dosažení shora uvedených cílů je tedy navržen způsob určování kvality upnutí koncovky, který určuje kvalitu upnutí koncovky, která je upnuta na jádro elektrického kabelu prostřednictvím zařízení pro upínání koncovek, přičemž tento způsob využívá obalové křivky referenčních hodnot z charakteristických hodnot získaných, když je koncovka správně upnuta na jádru, a obalové křivky charakteristických hodnot získaných, když je koncovka upnuta na jádro. Podstata tohoto způsobu přitom spočívá v tom, že zahrnuje kroky:
vypočtu přírůstkové obalové křivky z uvedené obalové křivky referenčních hodnot pro získání alespoň jednoho zvláštního bodu uvedené obalové křivky referenčních hodnot, určení kvality koncovky, upnuté zařízením pro upínání koncovek, na základě obalové křivky charakteristických hodnot uvedené upnuté koncovky, přičemž tato obalová křivka charakteristických hodnot se získává v úseku obalové křivky, odděleném uvedeným alespoň jedním zvláštním bodem.
Způsob podle vynálezu výhodně dále zahrnuje krok určení kvality koncovky, upnuté zařízením pro upínání koncovek, na základě obalové křivky charakteristických hodnot uvedené upnuté koncovky, přičemž tato obalová křivka charakteristických hodnot se získává v dřívějším úseku obalové křivky, odděleném vrcholem vztaženým k uvedenému zvláštnímu bodu.
Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu krok určení kvality upnutí koncovky zahrnuje: vypočtení rozdílu mezi uvedenou obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křivkou charakteristických hodnot, získanou na koncovce, získání poměru tohoto rozdílu k uvedené obalové křivce referenčních hodnot, a porovnání poměru s předem stanovenou prahovou hodnotou vzhledem k uvedenému úseku.
Výhodně se kvalita upnutí koncovky určuje na základě míry, do jaké uvedený poměr překračuje uvedenou prahovou hodnotu vzhledem k uvedenému úseku.
Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu uvedené zařízení pro upínání koncovek zahr35 nuje počítač mající program pro přednastavení rozhodovacích kritérií a program pro určování kvality upnutí koncovek, přičemž uvedená obalová křivka referenčních hodnot a uvedená prahová hodnota se přednastaví prostřednictvím vykonání uvedeného programu pro přednastavení rozhodovacích kritérií, zatímco kvalita upnuté koncovky se určí prostřednictvím vykonání uvedeného programu pro určování kvality upnutí koncovek.
Podle vynálezu je rovněž navrženo zařízení pro určování kvality upnutí koncovky, které určuje kvalitu upnutí koncovky, která je upnuta na jádro elektrického kabelu prostřednictvím zařízení pro upínání koncovek, přičemž toto zařízení využívá obalové křivky referenčních hodnot z charakteristických hodnot získaných, když je koncovka správně upnuta na jádru, a obalové křivky charakteristických hodnot získaných, když je koncovka upnuta na jádro. Podstata tohoto zařízení přitom spočívá v tom, že zahrnuje:
výpočetní prostředek pro zjištění přírůstkové obalové křivky z uvedené obalové křivky referenčních hodnot pro získání alespoň jednoho zvláštního bodu uvedené obalové křivky referenčních hodnot, a rozhodovací prostředek pro určení kvality upnutí koncovky, upnuté prostřednictvím zařízení pro upínání koncovek, na základě obalové křivky charakteristických hodnot u uvedené upnuté kon-3 CZ 298822 B6 covky, přičemž tato obalová křivka charakteristických hodnot je získána v úseku obalové křivky, odděleném uvedeným alespoň jedním zvláštním bodem.
Ve výhodném provedení zařízení podle vynálezu rozhodovací prostředek určuje kvalitu upnutí 5 koncovky, upnuté prostřednictvím zařízení pro upínání koncovek, na základě obalové křivky charakteristických hodnot u uvedené upnuté koncovky, přičemž tato obalová křivka charakteristických hodnot je získána v dřívějším úseku obalové křivky, odděleném prostřednictvím vrcholu upínací síly zařízení pro upínaní koncovek vztaženého k uvedenému zvláštnímu bodu.
ίο V dalším výhodném provedení zařízení podle vynálezu uvedený rozhodovací prostředek vypočítá rozdíl mezi obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křivkou charakteristických hodnot, získanou na koncovce, a tento rozhodovací prostředek získá poměr tohoto rozdílu k uvedené obalové křivce referenčních hodnot pro porovnání poměru s předem stanovenou prahovou hodnotou vzhledem k uvedenému úseku.
Výhodně uvedený rozhodovací prostředek určuje kvalitu upnutí koncovky na základě míry, do jaké uvedený poměr překračuje uvedenou prahovou hodnotu vzhledem k uvedenému úseku.
Přehled obrázků na výkresech
Obr. 1 je celní pohled znázorňující zařízení pro upínání koncovek podle a vynálezu;
Obr. 2 je bokorys zařízení pro upínání koncovek;
Obr. 3 je pohled ilustrující stav, ve kterém je v provedení podle vynálezu použito zařízení pro snímání polohy;
Obr. 4 je blokové schéma znázorňující detekční zařízení nesprávného upnutí podle jednoho provedení vynálezu;
Obr. 5A a obr. 5B jsou grafy obalové křivky referenčních hodnot nebo obalové křivky přírůstků pro obalovou křivku referenčních hodnot pro provedení podle vynálezu, přičemž tyto grafy znázorňují některé zvláštní body obalové křivky referenčních hodnot;
Obr. 6A až obr. 6E jsou pohledy v řezu znázorňující upínák, kovadlinku, upínací váleček kon covky, dráty jádra při upínacím kroku podle vynálezu;
Obr. 7A a obr. 7B jsou grafy pro provedení podle vynálezu, které znázorňují obalovou křivku charakteristických hodnot, odpovídající nesprávně upnuté koncovce, přičemž jsou naz35 načeny některé zvláštní body obalové křivky referenčních hodnot;
Obr. 8 je graf pro provedení podle vynálezu, který znázorňuje poměrovou obalovou křivku získanou pro přijatelný produkt, přičemž tento graf rovněž znázorňuje množství křivek prahových hodnot;
Obr. 9 je graf pro provedení podle vynálezu, který znázorňuje poměrovou obalovou křivku 40 odpovídající nepřijatelnému produktu, u kterého jedna třetina délky upínacího válečku koncovky prochází skrz izolaci přidruženého kabelu, přičemž tento graf rovněž znázorňuje množství křivek prahových hodnot;
Obr. 10 je graf pro provedení podle vynálezu, který znázorňuje poměrovou obalovou křivku odpovídající nepřijatelnému produktu, u kterého jedna polovina délky upínacího váleč45 ku koncovky prochází skrz izolaci přidruženého kabelu, přičemž tento graf rovněž znázorňuje množství křivek prahových hodnot;
Obr. 11 je graf pro provedení podle vynálezu, který znázorňuje poměrovou obalovou křivku odpovídající nepřijatelnému produktu, u kterého jedna sedmina drátků jádra kabeluje odříznuta, přičemž tento graf rovněž znázorňuje množství křivek prahových hodnot;
-4CZ 298822 B6
Obr. 12 je graf pro provedení podle vynálezu, který znázorňuje poměrovou obalovou křivku odpovídající nepřijatelnému produktu, u kterého jedna třetina délky upínacího válečku koncovky neupnula žádné drátky, přičemž tento graf rovněž znázorňuje množství křivek prahových hodnot;
Obr. 13 je graf pro provedení podle vynálezu, který znázorňuje přírůstkovou obalovou křivku charakteristických hodnot, získanou když je upínací váleček nebo upínací lis v nežádoucím stavu, přičemž tento graf rovněž znázorňuje množství zvláštních bodů;
Obr. 14 je vývojový diagram programu pro přednastavení rozhodovacích kritérií v provedení podle vynálezu;
Obr. 15 je vývojový diagram programu pro určování kvality upnutí koncovky v provedení podle vynálezu;
Obr. 16A až obr. 16C jsou grafy znázorňující výtisk poměrových obalových křivek pro přednastavení rozhodovacích kritérií v provedení podle vynálezu;
Obr. 17 je obecné schématické znázornění ilustrující síťový systém obsahující množství detekčních zařízení nesprávného upnutí a zpracovatelský počítač v provedení podle vynálezu;
Obr. 18 je graf znázorňující obalové křivky referenčních hodnot, které odpovídají novému upínacímu lisu nebo starému lisu pro účely srovnání;
Obr. 19 je schematický pohled znázorňující sestavu pro snímání vychýlení rámu zařízení pro upínání koncovek v provedení podle vynálezu;
Obr. 20 je graf pro provedení podle vynálezu, který ilustruje další přírůstkovou obalovou křivku pro upínací charakteristiky, přičemž tento graf rovněž znázorňuje zvláštní body upínacích charakteristik.
Obr. 21 je graf znázorňující obalové křivky charakteristických hodnot, týkající se správně upnutého stavu nebo nesprávně upnutého stavu pro účely jejich srovnání;
Obr. 22A je pohled znázorňující stav nesprávného upnutí, ve kterém je proražena izolační vrstva kabelu;
Obr. 22Bje graf znázorňující rozdíl mezi obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křivkou charakteristických hodnot pro stav podle obr. 22A;
Obr. 23 A je pohled znázorňující stav nesprávného upnutí, ve kterém nebyly upnuty žádné drátky jádra;
Obr. 23B je graf znázorňující rozdíl mezi obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křiv kou charakteristických hodnot pro stav nesprávného upnutí podle obr. 23 A;
Obr. 24Aje pohled znázorňující stav nesprávného upnutí, ve kterém byly odříznuty některé drátky jádra, které měly být upnuty; a
Obr. 24B je graf znázorňující rozdíl mezi obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křiv kou charakteristických hodnot pro stav nesprávného upnutí podle obr. 24A.
Příklady provedení vynálezu
Ve spojení s odkazy na připojené výkresy bude v následujícím popisu popsáno jedno provedení podle vynálezu. Obr. 1 je čelní pohled znázorňující zařízení pro upínání koncovek podle vynálezu. Obr. 2 je pohled v bokorysu, znázorňující zařízení pro upínání koncovek. Na obrázcích je znázorněna skříň i zařízení A pro upínání koncovek. Skříň má základovou desku 2 a po každé straně bočnici 3 vystupující ze základové desky 2. V poloze vzadu za horními částmi bočnic 3 je umístěn servomotor 4, který má redukční převod 5 a je upevněn ke skříni. Redukční převod 5 má výstupní hřídel 6 v záběru s kruhovou deskou 7 mající výstředný čep 8 (klikový hřídel). Výstředný čep 8 je v záběru s kluzným blokem 9. Kluzný blok 9 je umístěn mezi dvojicí, horní a spodní, zádrží W a 10' usazených ke smýkadlu 11, takže otáčení kruhové desky 7 posouvá kluzný blok 9
-5CZ 298822 B6 v horizontálním směru mezi zádržemi 10, 10' pro posouvání smýkadla 11 vertikálně. Smýkadlo může klouzat vertikálně mezi dvojicí vodítek 12 smýkadla, která jsou vytvořena na vnitřním povrchu každé z bočnic 3. Kruhová deska 7, kluzný blok 9, zádrže 10, J_0', smýkadlo J_1 a vodítka smýkadla tvoří klikový mechanismus.
Smýkadlo JT má na svém spodním konci záběrovou výduť 13. Tato výduť J3 odnímatelně přijímá záběrovou vypuklinu 16 držáku 15 upínače, který drzí upínač (upínací lis) 14. Naproti upínací 14 je vytvořena kovadlina 17 pod upínačem M. Kovadlina J/7 je upevněna k montážní desce 24 kovadliny, namontované na základové desce 2. Jak je ilustrováno na obr. 3, je smýkadlo JT ío vytvořeno s horizontálním zářezem 11a, který definuje spodní těleso 11 A, horní těleso 11B a spojovací část 11c pro zajištění pružnosti smýkadla 11. Toto pružné smýkadlo 11 umožňuje, aby se vertikálně vychýlilo v odezvě na zatížení vyvíjené na smýkadlo 11. To znamená, ze spodní těleso 11A se vychyluje směrem k hornímu tělesu 11B (ve směrech znázorněných šipkami).
Horní těleso 11B má na sobě usazené zařízení 100 pro snímání polohy. Toto zařízení 100 pro snímání polohy má sondu 100a dotýkající se horního povrchu 11A-1 spodního tělesa 11A, a toto zařízení 100 pro snímání polohy je spojeno s detekčním zařízením B nesprávného upnutí. Detekční zařízení B nesprávného upnutí přijímá výstupní signál ze zařízení 100 pro snímání polohy pro výpočet zdvihové vzdálenosti při upínání (to jest velikost vychýlení smýkadla 11) spodního tělesa 11A. Vypočítaná zdvihová vzdálenost upínání je použita jako charakteristická hodnota získaná během upínacího kroku.
Na obr. 1 je dále znázorněna přívodní jednotka 18 pro koncovky, která má známou konstrukci a která má vodítko 19 pro koncovky, nesoucí řadu koncovek (nejsou znázorněny), kryt 20 pro koncovky, podávači rameno 22 pro koncovky, mající na svém předním konci podávači násypku 21, kyvné spojení 23 pohybující s ramenem 22 dopředu a dozadu, a tak dále. Kyvné spojení 23 se kýve dopředu a dozadu v odezvě na vzestupný a sestupný pohyb smýkadla 11, takže poddávací násypka 21 pro koncovky přivádí nebo podává koncovky (nejsou znázorněny) jednu za druhou na kovadlinu 17. Kovadlinou 17 může být snadno posouváno prostřednictvím držadla 25 vytvořeného v montážní desce 24 kovadliny pro nastavení zákrytu s upínačem H. Navíc může být kovadlina 17 snadno vyjmuta a vyměněna.
Servomotor 4 se může otáčet dopředu a dozadu pro posouvání smýkadla 11, to jest upínače 14;, dolů a nahoru prostřednictvím klikového mechanismu. Servomotor 4 je elektricky spojen s budičem 32 pro řízení otáčení motoru 4: pohyb nahoru a dolů upínače 14 upíná koncovku na elek35 trický kabel mezi upínačem 14 a kovadlinou 17. Budič 32 je elektricky spojen se vstupním úsekem 33 referenčních dat pro příjem referenčních dat, jako je specifikace koncovky (nebo rozměry), velikost přidruženého elektrického kabelu, výška upnutí a zatížení (elektrický proud), přiváděné na servomotor 4. Servomotor 4 má výstupní hřídel (není znázorněn) osazený kodérem 31, který snímá počet otáček motoru, aby byla známá poloha upínače 14, což je dále vedeno zpětnou vazbou do budiče 32.
Obr. 4 je blokové schéma detekčního zařízení B nesprávného upnutí v provedení podle vynálezu. Detekční zařízení B nesprávného upnutí má zesilovač 41 pro zesílení výstupního signálu ze zařízení 100 pro snímání polohy, A/d převodník 42 pro přeměnu analogového napěťového signálo45 vého výstupu ze zesilovače 41 na digitální napěťová data, vstupní úsek 43, CPU 44, ROM 45, RAM 46, zobrazovací úsek 47 a komunikační rozhraní 48. Vstupní úsek 43, CPU 44, ROM 45, RAM 46, zobrazovací úsek 47 a komunikační rozhraní 48 tvoří mikropočítač. CPU 44 využívá pracovní oblast RAM 46 pro řízení podle řídicího programu uloženého v ROM 45. Přesněji CPU 44 vzorkuje data zdvihové vzdálenosti upínače, která jsou získávána prostřednictvím zařízení
1 00 pro snímání polohy a která jsou přiváděna skrz A/D převodník 42 jako charakteristické hodnoty upínacího procesu. Navíc, na základě vzorkovaných charakteristik. CPU 44 vykonává procesy, jako je vyváření obalové křivky referenčních hodnot, výpočet zvláštních bodů obalové křivky referenčních hodnot, vstup nebo zadání prahové hodnoty (nebo křivky prahových hodnot) a povolení prahové hodnoty, určení nesprávného upnutí, a detekci stavu opotřebení třením v
-6CZ 298822 B6 upínacích lisech (to jest v upínači 14 a kovadlině 17). Výsledky procesu jsou indikovány v zobrazovacím úseku 47.
Během upínacího kroku pro koncovky jsou ze zařízení 100 pro snímání polohy získávány charak5 teristiky dat zdvihové vzdálenosti upínače, jako je obalová křivka charakteristických hodnot, která je například znázorněna na obr. 5A. Obalová křivka charakteristických hodnot podle obr. 5A je obalovou křivkou získanou, když koncovka je správně upnuta, množství takových obalových křivek charakteristických hodnot pro správně upnuté koncovky je uloženo v RAM 46 v předem stanoveném formátu. Mezitím A/D převodník 42 vydává konvertovaná digitální data ío při každém předem stanoveném konverzním cyklu, takže CPU 44 může, například, vzorkovat charakteristická data v časové sekvenci podle časování výstupu konvertovaných digitálních dat.
Data obalové křivky charakteristických hodnot mohou být uložena v časové sekvenci v RAM 46. Například průměr z množství obalových křivek charakteristických hodnot pro normálně upnuté koncovky je získán pro zajištění dat obalové křivky referenčních hodnot v RAM 46. V následují15 cím je obalová křivka charakteristických hodnot, ilustrovaná na obr. 5A, popisována jako obalová křivka referenčních hodnot. Navíc je termín obalová křivka charakteristických hodnot použit pro správně upnutou koncovku a také pro nesprávně upnutou koncovku a termín obalová křivka referenčních hodnot je použit pro obalovou křivku, kteráje získána z obalové křivky charakteristických hodnot pro správně upnutou koncovku.
Z dat obalové křivky referenčních hodnot, jak je ilustrována na obr. 5A, CPU 44 vypočítá přírůstkovou obalovou křivku jako funkci času vzhledem k obalové křivce referenčních hodnot pro získání přírůstkové obalové křivky, jak je ilustrováno na obr. 5B. Dále jsou vzhledem k této přírůstkové obalové křivce nalezeny extrémní body a body procházející nulou (na časové ose). Tyto body jsou zvláštními (nebo singulárními) body v upínacím kroku pro koncovku, které jsou označeny na obr. 5B jako body A, B, C a D. Přírůstková obalová křivka má ještě extrémní body jiné než jsou tyto čtyři body. Každý z těchto čtyř bodů se ale týká specifické události v jednom upínacím cyklu koncovky, jak bude popsáno později, takže právě tyto čtyři body mohou být snadno rozeznány v přírůstkové obalové křivce.
Obr. 6A až obr. 6E jsou pohledy v řezu, z nichž každý ilustruje upínač 14, kovadlinu 17, upínací váleček 50 koncovky a drátky 60 jádra v upínacím kroku. Pro zřetelné znázornění bylo částečně vypuštěno stínování indikující řez. Obr. 6A až obr. 6D každý znázorňuje upnutý stav, odpovídající každému ze čtyř zvláštních bodů, a obr. 6E znázorňuje počáteční stav těsně před upínáním.
Čtyři zvláštní body jsou diskutovány níže:
Bod A: bod, ve kterém se upínací síla mění ze zóny nárůstu do zóny poklesu během kroku, ve kterém horní vnitřní zakřivený povrch upínače 14 ohýbá upínací váleček 50, jak je ilustrováno na obr. 6A.
Bod B: bod, ve kterém se upínací síla mění opět do zóny nárůstu, jak se upínací váleček 50 40 začíná opírat proti drátkům 60 jádra, jak je ilustrováno na obr. 6B.
Bod C: bod, ve kterém se upínací síla mění opět ze zóny nárůstu do zóny poklesu během kroku, ve kterém upínací váleček 50 upíná drátky 60 jádra, jak je ilustrováno na obr. 6C.
Bod D: bod, ve kterém upínací síla dosahuje vrcholu, protože upínací váleček 50 zcela upnul (obepnul nebo obroubil) drátky 60 jádra, jak je ilustrováno na obr. 6D.
Obalová křivka referenčních hodnot s její přírůstkovou obalovou křivkou může být zpracovávána jako data v časové sekvenci stejným způsobem jako obalová křivka charakteristických hodnot upnutého terminálu. Navíc mohou být polohy shora zmiňovaných zvláštních bodů uloženy jako data časových okamžiků ve vztahu k datům v časové sekvenci.
Jak je dále patrné, obalová křivka referenčních hodnot je rozdělena uvedenými zvláštními body na předem nastavené tři úseky, a to mezi body A, B, mezi body B, C a mezi body C, D. Uvnitř
-7CZ 298822 B6 každého z těchto tří úseků je prováděno určení správného/nesprávného upínání na základě obalové křivky charakteristických hodnot, protože toto určování nebo rozhodování je prováděno v každém úseku, může být správné/nesprávné upínání (přijatelný/nepřijatelný produkt) spolehlivě určeno na základě obalové křivky charakteristických hodnot v každém úseku. Například stav nesprávného upnutí, při kterém koncovka proráží skrz izolační vrstvu elektrického kabelu, vytváří obalovou křivku charakteristických hodnot, která je větší než obalová křivka referenčních hodnot mezi body A, B a mezi body B, C. Přitom zároveň tento stav nesprávného upnutí vytváří obalovou křivku charakteristických hodnot, která je menší než obalová křivka referenčních hodnot mezi body C, D, jakje ilustrováno na obr. 7A. Naproti tomu jiný stav nesprávného upnutí, ve kterém všechny nebo několik z drátků jádra bylo odříznuto na odizolovaném konci elektrického kabelu, vytváří obalovou křivku charakteristických hodnot, která se neliší od obalové křivky referenčních hodnot mezi body A, B. Přitom ale tento další stav nesprávného upnutí vytváří obalovou křivku charakteristických hodnot, která je menší než obalová křivka referenčních hodnot mezi body B, C a mezi body C, D, jak je ilustrováno na obr. 7B. Analýza obalové křivky charakteristických hodnot v každém úseku, odděleném zvláštními body, může nalézt specifický důvod každého nesprávného upnutí, což značně zlepšuje kvalitu určení. Navíc, jak je ilustrováno na obr. 7A a obr. 7B, bod D může být nahrazen mechanickou dolní mrtvou polohou klikového mechanismu. Bod D je ale v následující diskuzi definován jako zvláštní (singulární) bod.
V každém z úseků mezi body A, B, mezi body B, C, a mezi body C, D se provádí určení správného/nesprávného upínání na základě obalové křivky charakteristických hodnot. Určování správného/nesprávného upínání se provádí na základě části obalové křivky charakteristických hodnot, která je v podstatně dříve než vrchol (bod D). Charakteristiky upnuté koncovky mohou být vzorkovány pouze v této dřívější části (mezi body A, D). RAM 46 může ukládat charakteristická data vzorkovaná s intervalem menším, než když je aplikována celá obalová křivka charakteristických hodnot, pokud RAM 46 má omezenou kapacitu. To je výhodné z hlediska kvality určování nebo rozhodování. Přitom pokud je vzorkovací interval stejný, jako když je aplikována celá obalová křivka charakteristických hodnot, může být uložen menší počet vzorkovacích dat.
V následujícím popisu bude diskutován způsob určení nesprávného upnutí v každém úseku uvedeném výše. Nejprve se vzorkuje charakteristická hodnota ve vzorkovacím okamžiku nebo bodě získané obalové křivky charakteristických hodnot a vzorkuje se referenční hodnota ve stejném vzorkovacím bodě vzhledem k obalové křivce referenčních hodnot. Dále se vypočítá rozdíl mezi charakteristickou hodnotou a referenčních hodnotou. Poměr tohoto rozdílu k referenční hodnotě je definován jako první poměr. První poměr odpovídá plus mínus procentní hodnotě a je záporný, když je referenční hodnota větší než charakteristická hodnota. Tento první poměr se vypočítá v množství vzorkovacích bodů a tyto vypočítané poměry se uloží v RAM 46.
Každý úsek je přitom vytvořen s předem stanovenou křivkou prahových hodnot. V každém úseku je určeno, zda absolutní hodnota prvního poměru je větší než křivka prahových hodnot. Dále se posčítá počet vzorkovacích bodů, ve kterých je absolutní hodnota prvního poměru větší než křivka prahových hodnot. Tyto vzorkovací body jsou nadále nazvány jako potenciálně abnormální body. Dále se určí počet všech vzorkovacích úseků v úseku na základě rozsahu úseku. V každém úseku se vypočítá poměr počtu potenciálně abnormálních bodů ku počtu všech vzorko45 vacích bodů, který je dále definován jako druhý poměr. Tento druhý poměr se dále porovná s předem stanoveným přípustným limitem, který je prahovou hodnotou na procentním základě (například 50 %). když je tento druhý poměr větší než přípustný limit v alespoň jednom z úseků, je určeno, ze upnutí bylo nesprávné. Křivka prahových hodnot je předem stanovena prostřednictvím odkazů prvních poměrů různých typů nesprávně upnutých koncovek, a přípustný limit je stanoven s uvazováním této křivky prahových hodnot. Je třeba si všimnout, že křivka prahových hodnot odpovídá „prahové hodnotě“, která bude popisována v nárocích.
Níže bude ve spojení s odkazy na obr. 8 až obr. 12 diskutováno přednastavení křivky prahových hodnot, která je rozhodovacím nebo určovacím kritériem v každém úseku. Data v časové sekven-8CZ 298822 B6 ci prvních poměrů, získaných vždy v každém vzorkovacím bodě obalové křivky charakteristických hodnot, vytvářejí obalovou křivku, jak je ilustrováno na obr. 8 až obr. 12. Obr. 8 znázorňuje obalovou křivku pro přijatelný produkt a obr. 9 znázorňuje obalovou křivku pro nepřijatelný produkt, u kterého je jedna třetina délky upínacího válečku proražena skrz izolaci. Obr. 10 zná5 zorňuje obalovou křivku nepřijatelného produktu, u kterého je skrz izolaci proražena polovina délky upínacího válečku. Obr. 11 znázorňuje obalovou křivku nepřijatelného produktu, u kterého je jedna sedmina z počtu drátků jádra nepřijatelně odříznuta. Obr. 12 znázorňuje obalovou křivku pro nepřijatelný produkt, u kterého jedna třetina délky upínacího válečku nemá v sobě tažené žádné drátky jádra. Takové obalové křivky prvních poměrů se obecně objevují na kladných a záporných stranách jejich souřadnic. Pokud se týká nepřijatelně upnuté koncovky, objevuje se obalová křivka prvních poměrů převážně na kladné straně mezi body A, B, jak je ilustrováno na obr. 9 a obr. 10. Mezi body B, C se obalová křivka prvních poměrů objevuje na kladné straně, jak je ilustrováno na obr. 9, a obr. 10, nebo na záporné straně, jak je ilustrováno na obr. 11 a obr. 12. Mezi body C, D se obalová křivka prvních poměrů objevuje převážně na záporné straně, jak je ilustrováno na obr. 10 a obr. 12.
Je tedy nastavena první křivka prahových hodnot na kladné straně souřadnice prvních poměrů mezi body A, B, dvojice druhých křivek prahových hodnot na záporné straně mezi body B, C a třetí křivka prahových hodnot na záporné straně mezi body C, D. Tato první až třetí křivka pra20 hových hodnot je aplikována na přidružený úsek obalové křivky prvních poměrů, což umožňuje spolehlivé určení téměř všech typů nesprávného upnutí koncovek. Navíc kombinace určení nesprávného upnutí v úsecích může rozpoznat příčinu nebo povahu nepřijatelného produktu. Je třeba si všimnout, že shora zmiňovaná obalová křivka prvních poměrů je v následujícím popisu označována jako „poměrová obalová křivka“.
V popisu níže bude nyní uveden způsob přednastavení shora zmiňovaných křivek prahových hodnot. Detekční zařízení B nesprávného upnutí vykonává řídicí program, který vzorkuje upínací data týkající se množství upnutých koncovek, majících stejné nedostatky, pro získání jejich poměrových obalových křivek. Tyto poměrové obalové křivky jsou vzájemně na sebe superpo30 novány, aby byly vyneseny na jednom grafu. Toto je aplikováno na přijatelný produkt a na shora zmiňované typy nepřijatelných produktů, například pro získání tištěných výsledků, znázorněných na obr. 16A až 16C. Obr. 16A znázorňuje poměrové obalové křivky tří přijatelných produktů upnuté koncovky. Obr. 16B znázorňuje poměrové obalové křivky tří nepřijatelných upnutých koncovek, které jsou proraženy skrz izolační vrstvy kabelu. Obr. 16C znázorňuje poměrové obalové křivky tří nepřijatelných upnutých koncovek, které nemají upnuté žádné drátky jádra. Řídicí program rovněž vzorkuje data poměrových obalových křivek jiné, než je ilustrováno na obr. 16A až obr. 16C. Potom je určena prahová hodnota pro každý úsek odkazem na tištěné grafy ve vztahu k předem stanovenému procentnímu přípustnému limitu (například 50 %). Je třeba si všimnout, že taková prahová hodnota může být automaticky přednastavena aplikací statistického technického výpočtu nebo podobně na data poměrové obalové křivky.
Stojí za povšimnutí, že analýza grafu, znázorňujícího přírůstkovou obalovou křivku obalové křivky charakteristických hodnot, a jeho zvláštních bodů může vyhodnotit, zda upínací válečky, upínací lisy ajejich kombinace mají uspokojivou konstrukci. Například, jak je ilustrováno na obr.
5B, lepší konstrukce válečků a lisů poskytuje obalovou křivku s porovnatelně hladším profilem se zjevnými zvláštními body A, B, C. Naproti tomu nežádoucí stav upínacích válečků a upínacích lisů poskytuje několik nežádoucích špiček (vrcholů) a sedel, například kolem bodů A, B, jak je ilustrováno na obr. 13.
Obr. 14 a obr. 15 každý znázorňuje vývojový diagram řídicího programu použitého v detekčním zařízení B nesprávného upnutí. Vývojový diagram podle obr. 14 je pro program pro přednastavení rozhodovacích (určovacích) kritérií, a vývojový diagram podle obr. 15 je pro program pro rozhodnutí o kvalitě upnutí koncovky. Detekční zařízení B nesprávného upnutí má hlavní program (není znázorněn) pro volbu několika provozních režimů detekčního zařízení B. Například
-9CZ 298822 B6 volba režimu přednastavení rozhodovacích kritérií, který se v pracovním režimu provádí před vlastní upínací činností (výrobou či produkcí), provede program pro přednastavení rozhodovacích kritérií, a volba režimu rozhodování o kvalitě upnutí koncovek, který je provozním režimem pro upínací činnost, provede program pro rozhodování o kvalitě upnutí koncovek,
Nejprve začíná program pro přednastavení rozhodovacích kritérií podle obr. 14, a v kroku Sl 1 se provede přečtení dat obalové křivky referenčních hodnot Tato data obalové křivky referenčních hodnot se získají, například, zprůměrováním charakteristických hodnot v každém vzorkovacím bodě vzhledem k obalovým křivkám charakteristických hodnot pro množství přijatelných pro10 duktů. RAM 46 ukládá data obalové křivky referenčních hodnot. Dále se v kroku S12 provede testovací upnutí v předem stanoveném stavu (obvykle nesprávný nebo správný stav) a vzorkují se charakteristická data pro uložení do RAM 46. Dále se v kroku S13 vypočítá rozdíl mezi vzorkovanými charakteristickými daty a daty obalové křivky referenčních hodnot v každém vzorkovacím bodě pro získání poměru (prvního poměru)rozdílu k datům obalové křivky referenčních hodnot v daném vzorkovacím bodě. Obalová křivka vypočítaných prvních poměrů se uloží v RAM 46.
Potom se v kroku S14 zjistí, zda pokračuje toto vzorkování pro obalovou křivku prvních poměrů, týkající se současného upínacího stavu, když vstupní úsek 43 zadal pokračovací signál vzorková20 ní, program se vrací do kroku S12, zatímco ale program pokračuje do kroku S15, když vstupní úsek 43 zadal ukončovací signál vzorkování. V kroku S15 se vytisknou vzorkované poměrové obalové křivky v jednom grafu, který se vztahuje k současnému upínacímu stavu. Dále se v kroku S16 zjistí, zda pokračuje toto vzorkování pro obalovou křivku prvních poměrů, týkající se dalšího upínacího stavu, když vstupní úsek 43 zadal pokračovací signál vzorkování, program se vrací do kroku S12, zatímco ale tento program přechází na konec, když vstupní úsek 43 zadal ukončovací signál programu.
Shora zmiňovaný proces zajišťuje tištěný výsledek množství poměrových obalových křivek pro stav správného upnutí a pro každý z několika stavů nesprávného upnutí. Tyto poměrové obalové křivky jsou použity pro stanovení křivek prahových hodnot a přípustných procentních limitů, jak bylo popisováno výše.
Dále začíná program pro určování kvality upnutí koncovky podle obr. 15, přičemž v kroku S21 se provede proces přednastavení obalové křivky referenčních hodnot. Tento přednastavovací proces obalové křivky referenčních hodnot přednastavuje data obalové křivky referenčních hodnot, která předtím byla uložena v RAM 46 v procesu čtení obalové křivky referenčních hodnot v kroku Sil programu pro přednastavení rozhodovacích kritérií. Přednastavená data obalové křivky referenčních hodnot se použití pro proces určování kvality upnutí. Potom se v kroku S22 provede vstupní nebo zadávací proces, ve kterém operátor zadává rozhodovací kritéria, včetně dat křivky prahových hodnot a přípustného procentního limitu, jak bylo popsáno výše.
Dále v kroku S23 se provede upnutí koncovky a vzorkují se charakteristická data upnutí pro uložení těchto dat do RAM 46. Potom se v kroku S24 provede určení o přijetí či nepřijetí upnutí na základě obalové křivky referenčních hodnot, obalové křivky charakteristických hodnot, jejich zvláštních bodů, a podobně, když je učiněno určení o nepřijetí (NG), je v kroku S25 vydán signál indikující přítomnost nepřijatelného produktu a v kroku S26 je indikována jeho obalová křivka charakteristických hodnot a určení nepřijatelnosti. Je třeba si všimnout, že signál indikující přítomnost nepřijatelného produktu, může být, například, použit pro vydání výstrahy prostřednictvím nějakého zařízení (není znázorněno), když je učiněno určení o přijetí (OK), je v kroku S26 indikována jeho obalová křivka charakteristických hodnot a určení přijatelnosti. Potom se v kroku S27 zjistí, zda upínání bude pokračovat, když byl zadán pokračovací signál, program se vrátí do kroku S23, a pokud byl zadán signál k ukončení výroby, program přechází na konec.
-10CZ 298822 B6
Jak bylo zmiňováno výše, vytvoření programu pro přednastavení rozhodovacích kritérií a programu pro určování kvality upnutí koncovky umožňuje snadné přednastavení rozhodovacích kritérií a spolehlivé určování přijatelnosti a nepřijatelnosti kvality upnutí.
Shora zmiňované detekční zařízení B nesprávného upnutí může být připojeno na síťový systém s použitím komunikačního rozhraní 48. Například, jak je ilustrováno na obr. 17, je přes síť N ke zpracovatelskému počítači C připojeno množství zařízení A pro upínání koncovek, z nichž každé má detekční zařízení B nesprávného upnutí, každé detekční zařízení B nesprávného upnutí přednastavuje data obalové křivky referenčních hodnot, která jsou vysílána do zpracovatelského počítače C. Data obalové křivky referenčních hodnot se uloží na pevném disku nebo podobném zařízení vytvořeném ve zpracovatelském počítači C. Zpracovatelský počítač C zpracovává všechna data obalových křivek referenčních hodnot každého detekčního zařízení B nesprávného upnutí.
Navíc ještě může každé detekční zařízení B nesprávného upnutí provádět určování stavu opotřebení třením na upínacím lisu (upínač 14 nebo kovadlina 17) vytvořeném v každém zařízení pro upínání koncovek. To znamená, že při nahrazení starého upínacího lisu novým lisem jsou získána nová data obalové křivky referenčních hodnot provedením upínací operace pro získání množství přijatelných produktů. Tato nová data obalové křivky referenčních hodnot jsou vysílá20 na do zpracovatelského počítače C skrz síť N ajsou uložena na pevném disku zpracovatelského počítače C. každé detekční zařízení B nesprávného upnutí porovnává současnou obalovou křivku referenčních hodnot, která je přednastavena před upínací operací jakéhokoliv produktu, s daty obalové křivky referenčních hodnot, která jsou uložena ve zpracovatelském počítači C.
To umožňuje provádět určování stavu opotřebení třením na upínacím lisu. Mezi novým upínacím lisem a starým upínacím lisem existuje rozdíl v jejich obalových křivkách referenčních hodnot, jak je například ilustrováno na obr. 18. Obě tyto obalové křivky referenčních hodnot jsou vzájemně na sebe superponovány pro indikaci na zobrazovacím úseku 47, což umožňuje snadné určování v reálném čase stavu opotřebení třením na upínacím lisu. Tak je tedy možné znát účinně a spolehlivě stav opotřebení třením na upínacím lisu, což umožňuje účinnou výrobu přijatelných produktů s kvalitně upínanými koncovkami.
Navíc prostřednictvím sítě N mohou být data obalové křivky referenčních hodnot vysílána mezi množstvím detekčních zařízení B nesprávného upnutí. Zpracovatelský počítač C tak umožňuje znát, zda současná obalová křivka referenčních hodnot je uspokojivá nebo ne ve výrobním úseku, ve kterém jsou použita zařízení A pro upínání koncovek nebo detekční zařízení B nesprávného upnutí. Usek řízení výroby, který obsahuje zpracovatelský počítač C, může zatím provádět detailní analýzy kvality výroby. Je tudíž například možné nahradit upínací lis před výskytem jeho abnormálního stavu prostřednictvím analyzování databáze, která obsahuje typy koncovek, velikosti elektrických kabelů, opakovaný počet upínacích operací, stavy opotřebení třením na upínacích lisech, otřep upnutých kabelů, a obalové křivky charakteristických hodnot, získané při upínání koncovek.
Shora popisované provedení zařízení aplikuje vertikální zdvihovou vzdálenost upínače, to jest snímanou hodnotu vertikálního vychýlení spodního tělesa 11A smýkadla 11 jako upínací charakteristiku. Alternativně, jak je například ilustrováno na obr. 19, může být zařízení 100 pro snímání polohy vytvořeno mezi skříní f, tvořící horní a spodní rám zařízení pro upínání koncovek, a bočnicí. Rámy jsou vychylovány reakční silou proti upínací síle zařízení pro upínání koncovek. protože velikost vychýlení se mění s tuhostí rámů, mění se tato velikost vychýlení s typy zařízení pro upínání koncovek. Různá zařízení pro upínání koncovek vždy poskytují obecně vzájemně se od sebe lišící velikost vychýlení. Je třeba si všimnout, že praktické zařízení pro upínání koncovek poskytuje takové vychýlení, které je použito jako upínací charakteristika. Vychýlení je známo prostřednictvím změření vychýlení rámů zařízení pro upínání koncovek. Navíc může být v zařízení pro upínání koncovek upravena snímací část vychýlení, například, vytvoře-11 CZ 298822 B6 ním zářezu v klikovém mechanismu pro zajištění pružného působení podobně jako u smýkadla podle výše popisovaného provedení.
Namísto zařízení pro snímání polohy může být použit snímač zrychlení pro měření pohybu rámů.
Měření tohoto přístroje je potom použito jako obalová křivka upínacích charakteristických hodnot, která zajišťuje postačující datový soubor pro určování přijatelného produktu a nepřijatelného produktu.
Navíc podle vynálezu není upínací charakteristika omezena na velikost vychýlení smýkadla nebo rámu, jak bylo popisováno v provedení výše, během upínání, ale jako charakteristiky může být použito, například, tlaku (zatížení). Například tlak vyvíjený na kovadlinu, upínaě nebo smýkadlo může být měřen prostřednictvím tlakového snímače tak, aby byl použit jako charakteristická hodnota.
Je třeba si všimnout, že získaná charakteristika se mění s typem snímače pro snímání charakteristiky, takže se rovněž mění přírůstková obalová křivka, ilustrovaná na obr. 5B, například tak, že se stane obalovou křivkou ilustrovanou na obr. 20. Dokonce ale i v obalové křivce podle obr. 20 jsou získány body A až D, jako specifické body během jednoho upínacího cyklu, stejným způsobem jako tomu bylo u obalové křivky podle obr. 6, tedy nalezením bodů procházejících nulou a nalezením vrcholů.
V provedení podle vynálezu je druhý poměr, který je poměrem počtu potenciálních abnormálních bodů ku počtu všech vzorkovacích bodů v každém úseku, získáván pro zjištění nesprávně upnutého produktu, když je tento druhý poměr větší než přípustný procentní limit, je určeno, že produkt je nepřijatelný. Alternativně může být vytvořen jiný postup pro určování přijatelnosti či nepřijatelnosti produktu. Například se v každém vzorkovacím bodě zjistí rozdílová velikost prvního poměru od prahové hodnoty a všechny tyto rozdílové velikosti uvnitř úseku se sečtou pro získání jejich součtu. Navíc se získá první poměr v každém vzorkovacím bodě uvnitř úseku a všechny tyto první poměry se sečtou uvnitř úseku pro získání součtu prvních poměrů. Pak se vypočítá poměr součtu rozdílových velikostí k součtu prvních poměrů. Určení přijatelnosti nebo nepřijatelnosti může být provedeno na základě toho, zda poměr je větší než předem stanovený přípustný limit.
Je třeba si všimnout, že způsob určování nesprávného upnutí podle vynálezu není omezen pouze na jedno výše popisované provedení. Například mohou být získány zvláštní (singulární) body z obalové křivky referenčních hodnot a tyto singulární body mohou být použity pro definování úseků pro určování kvality upnutí. Navíc mohou být všechny charakteristické hodnoty upínacího kroku uvnitř úseku sečteny pro získání součtu charakteristických hodnot, přičemž předběžně je uvnitř tohoto úseku rovněž získán součet charakteristických hodnot obalové křivky referenčních hodnot. Porovnání obou těchto součtů může být použito pro určování přijatelnosti nebo nepřijatelnosti produktu. Tento způsob určování je podobný postupu, ve kterém je oblast, uzavřená obalovou křivkou charakteristických hodnot, porovnávána s oblastí, uzavřenou obalovou křivkou referenčních hodnot.
Je třeba si rovněž všimnout, že vynález může být také aplikován na jakýkoliv upínací mechanismus, který má konstrukční prvek vychylovaný reakční silou při upínání, jiný, než je zařízení pro upínání koncovek podle vynálezu, u kterého je pro upínání použita hnací síla servomotoru.

Claims (8)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob určování kvality upnutí koncovky, který určuje kvalitu upnutí koncovky, která je upnuta na jádro elektrického kabelu prostřednictvím zařízení pro upínání koncovek, přičemž tento způsob využívá obalové křivky referenčních hodnot z charakteristických hodnot získaných,
    5 když je koncovka správně upnuta na jádru, a obalové křivky charakteristických hodnot získaných, když je koncovka upnuta na jádro, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:
    výpočtu přírůstkové obalové křivky z uvedené obalové křivky referenčních hodnot pro získání alespoň jednoho zvláštního bodu (A, B, C, D) uvedené obalové křivky referenčních hodnot, určení kvality upnutí koncovky, upnuté zařízením pro upínání koncovek, na základě obalové ío křivky charakteristických hodnot uvedené upnuté koncovky, přičemž tato obalová křivka charakteristických hodnot se získává v úseku obalové křivky, odděleném uvedeným alespoň jedním zvláštním bodem (A, B, C, D).
  2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že dále zahrnuje krok určení kvality
    15 upnutí koncovky, upnuté zařízením pro upínání koncovek, na základě obalové křivky charakteristických hodnot uvedené upnuté koncovky, přičemž tato obalová křivka charakteristických hodnot se získává v dřívějším úseku obalové křivky, odděleném vrcholem vztaženým k uvedenému zvláštnímu bodu (A, B, C, D).
    20
  3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok určení kvality upnutí koncovky zahrnuje:
    vypočtení rozdílu mezi uvedenou obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křivkou charakteristických hodnot, získanou na koncovce, získání poměru tohoto rozdílu k uvedené obalové křivce referenčních hodnot, a
    25 porovnání poměru s předem stanovenou prahovou hodnotou vzhledem k uvedenému úseku.
  4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačuj ící se t í m , že kvalita upnutí koncovky se určuje na základě míry, do jaké uvedený poměr překračuje uvedenou prahovou hodnotu vzhledem k uvedenému úseku.
  5. 5. Způsob podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že uvedené zařízení pro upínání koncovek zahrnuje počítač mající program pro přednastavení rozhodovacích kritérií a program pro určování kvality upnutí koncovek, přičemž uvedená obalová křivka referenčních hodnot a uvedená prahová hodnota se přednastaví prostřednictvím vykonání uvedeného programu
    35 pro přednastavení rozhodovacích kritérií, zatímco kvalita upnutí koncovky se určí prostřednictvím vykonání uvedeného programu pro určování kvality upnutí koncovek.
  6. 6. Zařízení pro určování kvality upnutí koncovky, které určuje kvalitu upnutí koncovky upnuté na jádro elektrického kabelu prostřednictvím zařízení pro upínání koncovek, přičemž toto zaříze40 ní využívá obalové křivky referenčních hodnot z charakteristických hodnot získaných, když je koncovka správně upnuta na jádru, a obalové křivky charakteristických hodnot získaných, když je koncovka upnuta na jádro, vy z n a č uj í c í se t í m , že zahrnuje:
    výpočetní prostředek pro zjištění přírůstkové obalové křivky z uvedené obalové křivky referenčních hodnot pro získání alespoň jednoho zvláštního bodu (A, B, C, D) uvedené obalové křivky
    45 referenčních hodnot, a rozhodovací prostředek pro určení kvality upnutí koncovky, upnuté prostřednictvím zařízení pro upínání koncovek, na základě obalové křivky charakteristických hodnot u uvedené upnuté koncovky, přičemž tato obalová křivka charakteristických hodnot je získána v úseku obalové křivky, odděleném uvedeným alespoň jedním zvláštním bodem (A, B, C, D).
    - 13 CZ 298822 B6
  7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že rozhodovací prostředek určuje kvalitu upnutí koncovky, upnuté prostřednictvím zařízení pro upínání koncovek, na základě obalové křivky charakteristických hodnot u uvedené upnuté koncovky, přičemž tato obalová
    5 křivka charakteristických hodnot je získána v dřívějším úseku obalové křivky, odděleném prostřednictvím vrcholu upínací síly zařízení pro upínaní koncovek vztaženého k uvedenému zvláštnímu bodu (A, B, C, D).
  8. 8. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že rozhodovací prostředek vypočítá ío rozdíl mezi obalovou křivkou referenčních hodnot a obalovou křivkou charakteristických hodnot získanou na koncovce, a tento rozhodovací prostředek získá poměr tohoto rozdílu k uvedené obalové křivce referenčních hodnot pro porovnání poměru s předem stanovenou prahovou hodnotou vzhledem k uvedenému úseku.
    15 9. Zařízení podle nároku 8, vyzn ač u j ící se tí m , že rozhodovací prostředek určuje kvalitu upnutí koncovky na základě míry, do jaké uvedený poměr překračuje uvedenou prahovou hodnotu vzhledem k uvedenému úseku.
CZ20002697A 1999-07-23 2000-07-21 Způsob a zařízení pro určování kvality upnutí koncovky CZ298822B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
JP20873999A JP3627212B2 (ja) 1999-07-23 1999-07-23 端子圧着状態判別方法および装置並びに加締め型の摩耗状態検出方法

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20002697A3 CZ20002697A3 (en) 2001-05-16
CZ298822B6 true CZ298822B6 (cs) 2008-02-13

Family

ID=16561290

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20002697A CZ298822B6 (cs) 1999-07-23 2000-07-21 Způsob a zařízení pro určování kvality upnutí koncovky

Country Status (6)

Country Link
EP (1) EP1071173B1 (cs)
JP (1) JP3627212B2 (cs)
CZ (1) CZ298822B6 (cs)
DE (1) DE60020304T2 (cs)
PT (1) PT1071173E (cs)
TR (1) TR200002112A2 (cs)

Families Citing this family (15)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JP4031214B2 (ja) * 2001-03-19 2008-01-09 矢崎総業株式会社 端子圧着状態判別方法
JP4657880B2 (ja) * 2005-10-13 2011-03-23 新明和工業株式会社 端子圧着不良検出装置の圧着不良判定データ作成方法および圧着不良判定データ検査方法
DE102006014521A1 (de) * 2006-03-29 2008-10-09 Schäfer Werkzeug- und Sondermaschinenbau GmbH Crimpeinheit
JP4951357B2 (ja) * 2007-01-18 2012-06-13 矢崎総業株式会社 電線付き端子金具の製造方法及び製造装置
JP5205163B2 (ja) * 2008-07-28 2013-06-05 新明和工業株式会社 端子圧着状態良否判別装置、端子圧着加工装置、端子圧着状態良否判別方法及び端子圧着状態良否判別プログラム
FI121651B (fi) * 2009-03-26 2011-02-28 Lillbacka Powerco Oy Menetelmä, järjestelmä ja ohjauspiiri mittauksien suorittamiseksi puristimessa
JP5686064B2 (ja) * 2011-07-26 2015-03-18 住友電装株式会社 圧着金型および端子付き電線の製造方法
CN104538816A (zh) * 2015-01-14 2015-04-22 合肥得润电子器件有限公司 一种端子压接及检验方法
JP6767176B2 (ja) * 2016-06-10 2020-10-14 新明和工業株式会社 端子圧着の良否判定装置および良否判定方法
RS64173B1 (sr) * 2017-04-25 2023-05-31 Komax Holding Ag Postupak za poravnavanje krimp klešta prvog alata krimp prese u odnosu na nakovanj drugog alata krimp prese i uređaj sa krimp presom
JP6929961B2 (ja) * 2017-04-25 2021-09-01 コマツクス・ホールデイング・アー・ゲー 圧着プレスの第1のツールのクリンパを、圧着プレスの第2のツールのアンビルに対して整列させるための方法、および、圧着プレス装置
EP3396796B1 (de) * 2017-04-25 2021-07-21 WEZAG GmbH & Co. KG Press-, crimp- oder schneidwerkzeug sowie werkzeuggruppe
EP4280396A3 (en) * 2018-04-23 2024-01-24 Daniels Manufacturing Corporation Crimp tool
DE102019101017A1 (de) * 2019-01-16 2020-07-16 Harting Electric Gmbh & Co. Kg Verfahren und Vorrichtung zur Überwachung des Zustands einer Crimpeinrichtung
CN113126003B (zh) * 2020-01-10 2023-05-30 北京百度网讯科技有限公司 确定电缆压接质量的方法和装置

Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5271254A (en) * 1989-12-05 1993-12-21 The Whitaker Corporation Crimped connector quality control method apparatus
US5564298A (en) * 1994-11-01 1996-10-15 Aluminum Company Of America Die tool and press monitor and product quality analysis apparatus and method

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4914602A (en) * 1987-05-13 1990-04-03 Furukawa Electric Co., Ltd. Method for detecting the molding defectiveness of a press-molded workpiece and a terminal press-bonding apparatus utilizing the same
DE4337796A1 (de) * 1993-11-05 1995-05-11 Abstron Electronics Gmbh Verfahren zum Überwachen der Qualität von Crimpverbindungen
JP3342941B2 (ja) * 1993-12-13 2002-11-11 日本オートマチックマシン株式会社 端子圧着機の圧着端子品質管理方法
JP3621503B2 (ja) * 1996-03-14 2005-02-16 株式会社米倉製作所 プレス加工用金型の劣化度評価方法及び評価装置

Patent Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5271254A (en) * 1989-12-05 1993-12-21 The Whitaker Corporation Crimped connector quality control method apparatus
US5564298A (en) * 1994-11-01 1996-10-15 Aluminum Company Of America Die tool and press monitor and product quality analysis apparatus and method

Also Published As

Publication number Publication date
JP3627212B2 (ja) 2005-03-09
JP2001035629A (ja) 2001-02-09
TR200002112A2 (tr) 2001-02-21
PT1071173E (pt) 2005-09-30
DE60020304T2 (de) 2006-05-04
EP1071173B1 (en) 2005-05-25
CZ20002697A3 (en) 2001-05-16
EP1071173A2 (en) 2001-01-24
DE60020304D1 (de) 2005-06-30
EP1071173A3 (en) 2002-04-03

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ298822B6 (cs) Způsob a zařízení pro určování kvality upnutí koncovky
US5092026A (en) Crimp height monitor
US5937505A (en) Method of evaluating a crimped electrical connection
US9331447B2 (en) Crimping apparatus having a crimp quality monitoring system
EP0459476B1 (en) A method of and apparatus for controlling the crimp height of crimped electrical connections
EP0367521B1 (en) Determination of crimp height
US8819925B2 (en) Terminal crimping apparatus
US8746026B2 (en) Method for determining the quality of a crimped connection between a conductor and a contact
US20040035178A1 (en) Bending method and device therefore
JP6013847B2 (ja) 端子圧着状態の検査方法及びその装置
JP4031214B2 (ja) 端子圧着状態判別方法
CN101227055B (zh) 测量金属端子的方法和用于测量金属端子的设备
US7665224B2 (en) Method of measuring metal terminal and apparatus for measuring the same
EP1071174B1 (en) Terminal crimping quality decision method/device
JPH03118934A (ja) 圧着ツールの摩損を管理する圧着プレス及びその方法
CZ20002698A3 (cs) Způsob a zařízení pro určení kvality upnutí koncovky
CN1297044C (zh) 接线端压接状态的测试方法
JPH041479B2 (cs)
JP4951357B2 (ja) 電線付き端子金具の製造方法及び製造装置
JP3105618B2 (ja) ハーネス製造装置
EP0964485A1 (en) Crimp height measuring device
MXPA00007162A (en) Terminal crimping quality decision method/device and frictional wear state detection method of crimping die
MXPA00007161A (en) Terminal crimping quality decision method/device
JPS63281071A (ja) 端子圧着電線の端子圧着不良検出方法
CN218945691U (zh) 一种ocv测试分选机构

Legal Events

Date Code Title Description
MK4A Patent expired

Effective date: 20200721