CZ297974B6

CZ297974B6 - Pásovité vegetacní teleso k ozelenení strech v tenkých vrstvách a zpusob jeho výroby

Info

Publication number: CZ297974B6
Application number: CZ20014292A
Authority: CZ
Inventors: Behrens@Wolfgang
Priority date: 1999-07-21
Filing date: 2000-04-28
Publication date: 2007-05-09
Also published as: HUP0202612A2; PT1198167E; CA2371251A1; CA2371251C; US7334376B1; WO2001006837A1; ATE242957T1; DE19934203C1; PL352676A1; JP2003521886A; AU5060600A; DK1198167T3; HK1043708A1; EP1198167B1; ES2199832T3; HU224650B1; DE50002601D1; PL195721B1; EP1198167A1; CZ20014292A3

Abstract

Pásovité vegetacní teleso (10) k ozelenení strechv tenkých vrstvách je tvoreno strukturovanou rohozí (12), která je usporádána na alespon jedné podlozce (14). Strukturovaná rohoz (12) je vyplnitelnásubstrátem (32) a klícivým rostlinným materiálem,zejména semeny, výhonky, výtrusy nebo cástmi výhonku. Podlozkou (14) je filcovité rouno s malou propustností vetru a vysokou schopností akumulace vody. Alespon podlozka (14) je upravena pro propoustení vetru vytvorením otvoru (18, 20). Resením jsou zpusoby výroby takového pásovitého vegetacního telesa (10).

Description

Pásovité vegetační těleso k ozelenění střech v tenkých vrstvách a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Vynález se týká pásovitého vegetačního tělesa k ozelenění střech v tenkých vrstvách, se strukturovanou rohoží, která je uspořádána na alespoň jedné podložce, přičemž strukturovaná rohož je vyplnitelná substrátem a klíčivým rostlinným materiálem, zejména semeny, výhonky, výtrusy nebo částmi výhonků, a podložkou je filcovité rouno s malou propustností větru a vysokou schopností akumulace vody. Vynález se dále týká způsobu výroby takovéhoto vegetačního tělesa.

Dosavadní stav techniky

Pod pojmem pásovitá vegetační tělesa k ozelenění střech v tenkých vrstvách, jak jsou kupříkladu známa ze spisu DE 197 40 682 Al, se rozumí rohožovitá vegetační tělesa, která mají strukturovanou rohož, která je uspořádána na podložce. Takováto vegetační tělesa jsou relativně tenká a mají na rozdíl od obvyklých substrátových konstrukcí v sobě sjednoceno více funkcí.

Strukturovaná rohož slouží k tomu, aby se uchytil substrát a kořeny rostlin, přičemž strukturovaná rohož má zajistit udržení substrátu a rostlin. Ze spodní strany umístěná podložka ve tvaru filcovitého rouna slouží k akumulaci vody. Obvyklá tloušťka vrstvy takovéhoto vegetačního tělesa činí přibližně 1 až 5 cm. Výhodné na těchto vegetačních tělesech k ozelenění střech v tenkých vrstvách je to, že jsou relativně lehké, takže se zatížení střechy zvýší na jen asi 30 kg na čtvereční metr, naproti tomu substrátové konstrukce způsobují zvětšené zatížení střechy na více než 80 kg/m².

Malá hmotnost takovéhoto vegetačního tělesa je ovšem současně problematická. Neboť tím jsou takováto vegetační tělesa u střech o výšce přes osm metrů vystavena kritickému větrnému víru, což vede k tomu, že se rohože vlivem sil způsobených větrným vírem nasávají a nadzvedávají. To vede vlivem nárazového větru na vegetační tělesa ke špičkám vírů, které samotná vegetační tělesa, ozelenění a konstrukci střech zatěžují.

Ve spisu DE 197 40 682 Al již bylo navrženo čelit silám způsobeným větrem tím, že se položí více pásovitých vegetačních těles přes sebe, čímž se dosáhne toho, že kořeny rostlin prokořeňují skrz více překrývajících se vegetačních těles, a vegetační tělesa jsou spolu na bočních hranách spojena. Takovýmto provedením se dosáhne toho, že vítr již nemůže vegetační tělesa podfukovat. Přesto takovéto rohože nemohou odolávat silám větrných vírů, působících z vrchní strany, protože hustá, fílcovitá podložka působí jako téměř nepropustná membrána, která může být silami větrných vírů nasávána.

Již bylo navrženo čelit silám větrných vírů tak, že se vegetační tělesa opatřila štěrkovým násypem a tím se stabilizovala. Tyto přídavné zátěže pro polohové zajištění vegetačních těles, způsobené vlivem štěrku, zvyšují ale nežádoucím způsobem zatížení střechy, které je snaha udržet pokud možno co nejmenší. Dosud bylo zvýšení zatížení střechy vlivem štěrkového násypu pro polohové zajištění vegetačních těles jedinou schůdnou cestou, protože se stále vycházelo ze zásady, že vegetační těleso je polohově zajištěné tehdy, jestliže je výsledná zátěž větru, působící nadzvedávacím způsobem, menší než plošná hmotnost vegetačních rohoží. Podle toho se při větších zatíženích větrem také zvyšuje plošná hmotnost vegetačních rohoží. Jiný způsob nebyl dosud možný, protože na základě velkého odporu proti proudění při profukování vegetačních těles je plošná propustnost poměrně nízká.

-1 CZ 297974 B6

Vynálezce si proto stanovil za úkol vytvoření vegetačního tělesa výše uvedeného druhu, které je při zachování malé plošné hmotnosti a při zachování takovýchto vegetačních těles polohově zajištěné, to znamená, zeje necitlivé na větrný vír i při vysokých výškách střech.

Podstata vynálezu

Tento úkol řeší pásovité vegetační těleso k ozelenění střech v tenkých vrstvách, se strukturovanou rohoží, která je uspořádána na alespoň jedné podložce, přičemž strukturovaná rohož je vyplnitelná substrátem a klíčivým rostlinným materiálem, zejména semeny, výhonky, výtrusy nebo částmi výhonků, a podložkou je filcovité rouno s malou propustností větru a vysokou schopností.

Akumulace vody, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že alespoň podložka je upravena pro propouštění větru vytvořením otvorů.

Překvapivě jednoduchým způsobem se vytvořením otvorů dosáhne toho, že se větrnému víru již neposkytne žádná plocha k uchopení. Neboť vlivem otvorů se jinak uzavřená spodní strana přeruší, popřípadě otevře, takže dojde k okamžitému vyrovnání tlaku mezi vrchní a spodní stranou. Napodobí se zde tedy efekt, který se jinak projevuje jen u obvyklých, těžkých substrátových konstrukcí, protože u nich je vlivem částic substrátu k dispozici množina pórů, popřípadě otvorů, čímž se takovéto konstrukce chovají vůči větru neutrálně. Jestliže se nyní podložka opatří otvory, neposkytne vegetační těleso v podstatě již žádnou plochu, která by se stavěla na odpor větru a proto ke zvednutí vegetačního tělesa již nedojde.

Při experimentálních zkouškách se při měřeních podle normy DIN 1055, část 4, ukázalo, že při různých dynamických náporových tlacích ve výškových stupních 0maž8ma8maž20m byla při dynamickém tlaku q v rozsahu 0,5 až 0,8 kN/m² polohově zajištěna vegetační tělesa, opatřená otvory, která měla hmotnost pod 40 kg/m².

Dalším výhodným efektem, kterého se může pomocí otvorů dosáhnout, je to, že se také může vlivem otvorů zlepšit drenážní účinek, aniž by se významně snížila kapacita podložky pro akumulaci vody. Neboť podložka má nejen akumulovat vodu, zejména v suchých obdobích, nýbrž má být také schopna při příslušném náporu nadbytečnou vodu odvádět, protože jinak by mohla výměna plynů u kořenů rostlin dosáhnout kritických hodnot. Vlivem otvorů se také zlepší obsah vzduchu v podložce a dosáhne se lepšího zakořeňování rostlin ve vrstvách, nacházejících se pod podložkou.

U výhodných provedení vynálezu může mít podložka hmotnost 30 až 3500 g/m². Vegetační těleso může být opatřeno 50 až 1500 otvory na čtvereční metr. Otvory mohou mít průměr 2 až 20 mm. Počet otvorů se výhodně volí v závislosti na výšce střechy. Při známých zátěžích vlivem větru se může spočítat hodnota propustnosti.

U praktických provedení vynálezu je strukturovanou rohoží smyčková rohož nebo vláknitá rohož, zejména vláknitá rohož z kokosových vláken a podložkou je husté jehlové rouno, polyesterové rouno, husté bavlněné rouno nebo rohož z minerální vaty.

Podle dalších výhodných provedení je mezi strukturovanou rohoží a podložkou uspořádáno vyztužení pro zachycování tahových sil. Takováto vyztužení, kupříkladu mřížkové sítě, tenká, ale stabilní polyesterová rouna, a jiné myslitelné materiály slouží k tomu, aby se při položení vegetačního tělesa na střeše se sklonem větším než 10° zachycovaly vznikající tahové síly, čehož jinak ani strukturovaná rohož ani podložka nejsou schopny.

-2CZ 297974 B6

U dalšího praktického provedení je strukturovaná rohož na podložce uspořádána tak, že první oblast boční hrany strukturované rohože přečnívá přes první boční hranu podložky a protější druhá oblast boční hrany podložky vyčnívá pod druhou boční hranou strukturované rohože, takže se strukturovaná rohož a podložka vedle sebe ležících vegetačních těles vzájemně překrývají a překrývající se oblasti jsou ve stavu, kdy jsou vegetační tělesa ozeleněna, spolu spojeny v důsledku prorůstání kořenů rostlin.

Zde se výhodným způsobem kombinují výhody vegetačního tělesa podle vynálezu s vegetačním tělesem známým ze spisu DE 197 40 682 Al, takže takto vybavené vegetační těleso je nejen polohově zajištěné, nýbrž je i necitlivé proti smršťování vlivem schnutí.

U způsobu výroby vegetačního tělesa podle vynálezu k ozelenění střech v tenkých vrstvách se v prvním kroku vegetační těleso na zemi rozválí na fólii, zajišťující prokořenění, ve druhém kroku se vegetační těleso naplní substrátem a klíčivým rostlinným materiálem a zahradnicky se ošetří, ve třetím kroku se skrz vegetační těleso vytvoří strojně do podložky otvory a ve čtvrtém kroku se vegetační těleso svine a přepraví na střechu.

Výhodné na tomto způsobu výroby vegetačního tělesa podle vynálezu je to, že se jednoduše, rychle a levně vytvářejí otvory do vegetačního tělesa, ležícího na zemi. Přitom se také současně děruje vyztužení proti tahovým silám, uspořádané v případě potřeby mezi strukturovanou rohoží a podložkou.

Protože se takováto vegetační tělesa zpravidla sklízejí strojně, to znamená, že se svinují, dá se v případě potřeby provádět děrování současně se svinováním vegetačních těles.

Alternativně může být způsob prováděn při vynechání třetího kroku, jestliže se použije vegetační těleso, jehož podložka je již před položením na fólii opatřena otvory.

Přehled obrázků na výkrese

Další výhody a provedení vyplývají z následujícího příkladu provedení vynálezu, který je dále blíže popsán a objasněn podle připojeného výkresu, který znázorňuje řez vegetačním tělesem, jakož i z následujícího popisu a patentových nároků.

Příklady provedení vynálezu

Na výkrese je znázorněn příklad provedení vegetačního tělesa 10 podle vynálezu v podélném řezu. Vegetační těleso 10 je podobné vegetačnímu tělesu, známému ze spisu DE 197 40 682 Al a má strukturovanou rohož 12, která je uspořádána nad podložkou 14. U znázorněného příkladu provedení je strukturovanou rohoží 12 smyčková rohož 16 z polyamidové smyčkové tkaniny, která je naplněna substrátem 32 a rostlinami 34· Substrátem 32 je přitom substrát, vhodný pro extenzivní ozelenění střech.

Podložka 14 je u znázorněného příkladu provedení hustým bavlněným rounem 30, které má vysokou akumulační kapacitu vody. Mezi podložkou 14 a strukturovanou rohoží 12 je uspořádáno polyesterové rouno 28, které slouží k zachycování tahových sil. Místo polyesterového rouna 28 se může také použít PE-mřížkovaná tkanina nebo obdobný materiál. Spodní strana 26 polyesterového rouna může být s podložkou 14 slepena, prošita, nebo jiným vhodným způsobem s podložkou 14 spojena. Obdobným způsobem může být polyesterové rouno spojeno se strukturovanou rohoží 12.

-3CZ 297974 B6

Podle rohože, známé ze spisu DE 197 40 682 Al, má vegetační těleso 10 první oblast boční hrany, na výkrese neznázoměnou, rovněž neznázoměnou první boční hranu, druhou oblast 22 boční hrany a druhou boční hranu 24· Tyto překrývající se, popřípadě podsunuté oblasti, slouží k sestavení dvou vegetačních těles 10, přičemž se potom vlivem zakořeňování rostlin tato obě se překrývající vegetační tělesa 10 spolu spojí.

Podložka 14, vytvořená jako bavlněné rouno 30 a polyesterové rouno 28, jsou opatřeny otvory 18, 20. Otvory 18, 20 byly do podložky 14, popřípadě do polyesterového rouna 28, strojně zapracovány během zahradnického ošetřování vegetačního tělesa za pomoci zemědělského nářadí a to tak zvaným způsobem „Spuhns“.

Pomocí otvorů j_8, 20 se dosáhne toho, že vítr nemůže na vegetační těleso 10 působit plošně. Utěsňující fólie, uspořádaná zpravidla na střeše pod vegetačním tělesem J_0, je totiž pevně spojena se střechou, takže tato fólie nemůže být větrným vírem nadzvedávána. Podtlak tedy nemá pro své působení k dispozici žádnou záběrovou plochu a vegetační těleso 10 je vlivem otvorů 18, 20 polohově zajištěné.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Pásovité vegetační těleso (10) k ozelenění střech v tenkých vrstvách, se strukturovanou rohoží (12), která je uspořádána na alespoň jedné podložce (14), přičemž strukturovaná rohož (12) je vyplnitelná substrátem (32) a klíčivým rostlinným materiálem, zejména semeny, výhonky, výtrusy nebo částmi výhonků, a podložkou (14) je filcovité rouno s malou propustností větru a vysokou schopností akumulace vody, vyznačující se tím, že alespoň podložka (14) je upravena pro propouštění větru vytvořením otvorů (18; 20).
2. Pásovité vegetační těleso podle nároku 1, vyznačující se tím, že podložka (14) má hmotnost 30 až 3500 g/m².
3. Pásovité vegetační těleso podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vegetační těleso (10) je opatřeno 50 až 1500 otvory na čtvereční metr, přičemž otvory (18; 20) mají průměr 2 až 20 mm.
4. Pásovité vegetační těleso podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že počet otvorů (18; 20) je zvolen v závislosti na výšce střechy.
5. Pásovité vegetační těleso podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že strukturovanou rohoží (12) je smyčková rohož (16).
6. Pásovité vegetační těleso podle některého z nároků laž4, vyznačující se tím, že strukturovanou rohoží (12) je vláknitá rohož, zejména vláknitá rohož z kokosových vláken.
7. Pásovité vegetační těleso podle některého z nároků laž6, vyznačující se tím, že podložkou (14) je husté vpichované rouno.
8. Pásovité vegetační těleso podle některého z nároků laž6, vyznačující se tím, že podložkou (14) je polyesterové rouno.

-4CZ 297974 B6
9. Pásovité vegetační těleso podle některého z nároků laž6, vyznačující se tím, že podložkou (14) je polypropylenové rouno.
10. Pásovité vegetační těleso podle některého z nároků laž6, vyznačující se tím, že podložkou (14) je husté bavlněné rouno (30).
11. Pásovité vegetační těleso podle některého z nároků laž6, vyznačující se tím, že podložkou (14) je rohož z minerální vaty.
12. Pásovité vegetační těleso podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že mezi strukturovanou rohoží (12) a podložkou (14) je uspořádáno vyztužení (28) pro zachycování tahových sil.
13. Pásovité vegetační těleso podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že strukturovaná rohož (12) je na podložce (14) uspořádána tak, že první oblast boční hrany strukturované rohože (12) přesahuje přes první boční hranu podložky (14) a protější druhá oblast (22) boční hrany podložky (14) vyčnívá pod druhou boční hranou (24) strukturované rohože (12), takže strukturovaná rohož (12) a podložka (14) vedle sebe ležících vegetačních těles se vzájemně překrývají, a překrývající se oblasti jsou při osázení vegetačních těles v důsledku prorůstání kořenů rostlin (34) spojeny.
14. Způsob výroby pásovitého vegetačního tělesa (10) k ozelenění střech v tenkých vrstvách podle některého z nároků lažl3, vyznačující se tím, že v prvním kroku se na zemi vegetační těleso (10) rozválí na fólii odolné proti prokořenění, ve druhém kroku se vegetační těleso (10) naplní substrátem (32) a klíčivým rostlinným materiálem (34) a zahradnicky se ošetří, ve třetím kroku se do podložky (14) skrz vegetační těleso (10) strojně vytvoří otvory (18; 20), a ve čtvrtém kroku se vegetační těleso (10) svine a přepraví na střechu.
15. Způsob výroby pásovitého vegetačního tělesa (10) k ozelenění střech v tenkých vrstvách podle některého z nároků lažl3, vyznačující se tím, že v prvním kroku se na zemi vegetační těleso (10), jehož podložka (14) byla již opatřena otvory (18; 20), rozválí na fólii odolné proti prokořenění, ve druhém kroku se vegetační těleso (10) naplní substrátem (32) a klíčivým rostlinným materiálem (34) a zahradnicky se ošetří, a ve třetím kroku se vegetační těleso (10) svine a přepraví na střechu.