CZ297728B6

CZ297728B6 - Zpusob a zarízení pro magnetické usporádávání magnetizovatelných vláken

Info

Publication number: CZ297728B6
Application number: CZ20004847A
Authority: CZ
Inventors: Svedberg@Björn
Priority date: 1998-06-24
Filing date: 1999-06-24
Publication date: 2007-03-14
Also published as: SE9802245D0; SE512228C2; HUP0102192A2; ES2207254T3; CN1306472A; KR20010053091A; NO316016B1; ATE249324T1; CA2335618C; CA2335618A1; KR100581742B1; DE69911205T2; EE200000776A; AU764841B2; US6740282B1; CZ20004847A3; NO20006639D0; EP1089858A1; SE9802245L; DE69911205D1

Abstract

Magnetizovatelná vlákna, rozptýlená ve viskózním telese, zejména výztuzná kovová vlákna, rozptýlenáv mokrém materiálu na bázi cementu, se usporádávají usporádávacím clenem (15) vláken, majícím nemagnetickou stenu (17) obsahující první stenovou cást(17.ALFA.) a druhou stenovou cást (17B), pricemz se pohybuje usporádávacím clenem (15) vzhledem k viskóznímu telesu s první stenovou cástí (17A) nemagnetické steny (17) vpredu a druhou stenovou cástí(17B) vzadu, pricemz první a druhá stenová cást (17A, 17B) jsou v dotyku s viskózním telesem a pricemz se do viskózního telesa smeruje skrz první stenovou cást (17A) nemagnetické steny (17) magnetické pole. Magnetickým polem se úhlove pohybuje vzhledem k nemagnetické stene (17) okolo osy (L) probíhající podél první stenové cásti (17A) nemagnetickésteny (17). Zarízení obsahuje usporádávací clen (15) vláken, mající nemagnetickou stenu (17) obsahující první stenovou cást (17A) a druhou stenovou cást (17B), a magnetovou jednotku (18) ulozenou priprvní stenové cásti (17A) nemagnetické steny (17)a vytvárející magnetické pole, které se úhlove pohybuje vzhledem k první stenové cásti (17A) nemagnetické steny (17) okolo osy (L) probíhající podél první stenové cásti (17A) nemagnetické steny (17),a dále manipulacní ústrojí (14) pripojené usporádávacímu clenu (15).

Description

Magnetizovatelná vlákna, rozptýlená ve viskózním tělese, zejména výztužná kovová vlákna, rozptýlená v mokrém materiálu na bázi cementu, se uspořádávají uspořádávacím členem (15) vláken, majícím nemagnetickou stěnu (17) obsahující první stěnovou část (17A) a druhou stěnovou část (17B), přičemž se pohybuje uspořádávacím členem (15) vzhledem k viskóznímu tělesu s první stěnovou částí (17A) nemagnetické stěny (17) vpředu a druhou stěnovou částí (17B) vzadu, přičemž první a druhá stěnová část (17A, 17B) jsou v dotyku s viskózním tělesem a přičemž se do viskózního tělesa směruje skrz první stěnovou část (17A) nemagnetické stěny (17) magnetické pole. Magnetickým polem se úhlově pohybuje vzhledem k nemagnetické stěně (17) okolo osy (L) probíhající podél první stěnové části (17A) nemagnetické stěny (17). Zařízení obsahuje uspořádávací člen (15) vláken, mající nemagnetickou stěnu (17) obsahující první stěnovou část (17A) a druhou stěnovou část (17B), a magnetovou jednotku (18) uloženou při první stěnové části (17A) nemagnetické stěny (17) a vytvářející magnetické pole, které se úhlově pohybuje vzhledem k první stěnové části (17A) nemagnetické stěny (17) okolo osy (L) probíhající podél první stěnové části (17A) nemagnetické stěny (17), a dále manipulační ústrojí (14) připojené uspořádávacímu členu (15).

CM

N O

Způsob a zařízení pro magnetické uspořádávání magnetizovatelných vláken

Oblast techniky

Vynález se týká způsobů a zařízení pro magnetické uspořádávání vláken, rozptýlených ve viskózním tělese. Vynález se zvlášť hodí pro použití při uspořádávání (paralelizaci) kovových vláken, zejména ocelových vláken, v nově odlévaném čerstvém betonu a tedy v betonové směsi a v jiných materiálech na bázi cementu nebo těstovité konzistence. Vynález bude vysvětlen na tomto použití, považovaném jako ilustrativní příklad.

Dosavadní stav techniky

Je známo vyztužovat beton přidáváním ocelových vláken do viskózní betonové směsi před tím, než se pokládá. Obvykle mají vlákna délku 2,5 až 8 cm a průměr v rozmezí od 0,5 do 1 mm a jsou tak relativně tuhá. Během míchání vláken a betonové směsi jsou vlákna rozptylována v betonové směsi a orientována nahodile ve třech rozměrech, takže položené a ztvrdlé betonové těleso je trojrozměrně vyztuženo.

Mnohé betonové konstrukce, ne-li jejich většina, jsou však namáhány pouze v jednom nebo dvou rozměrech, takže dvourozměrná výztuž by byla přiměřená. Je tomu tak v případě podlahových desek a vozovek z betonu, abychom uvedli pouze dva příklady.

V takových konstrukcích je proto žádoucí mít možnost uspořádávat vlákna v jednom nebo dvou rozměrech podle směru nebo směrů namáhání, aby byl vlákenný výztužný materiál využíván úsporně. Je také žádoucí mít možnost soustřeďování vláken do oblasti nebo oblastí betonové konstrukce, kde je výztuž nejvíce žádaná.

Podle známého způsobu jednorozměrového uspořádávání ocelových vláken v deskách z čerstvého betonu, nově položeného do formy, se skrz čerstvě položené viskózní betonové těleso ve formě směruje magnetické pole, a tímto magnetickým polem se pohybuje vzhledem k formě od jednoho konce nebo strany ke druhému konci nebo straně, aby toto pole působilo dočasnou uspořádávám' silou na jednotlivá vlákna pro jejich uspořádávání ve směru relativního pohybu. Pro usnadňování uspořádávacího pohybu vláken pod vlivem působení magnetického pole se betonové těleso během relativního pohybu magnetického pole a betonového tělesa vibruje.

Ve známém způsobu se magnetické pole vyvíjí prostřednictvím magnetového zařízení, uloženého vně nově pokládaného betonového tělesa a obkračujícího betonové těleso a také formu, do které bylo odlito. Magnetické uspořádávání vláken tímto způsobem je však v řadě případů neproveditelné, jako je tomu například tehdy, když se betonová tělesa ukládají in šitu. Velké desky nebo vozovky, ukládané na zeminu nebo terén, jsou dva příklady betonových těles, u nichž se známý způsob dá obtížně používat.

Podstata vynálezu

Vynález přináší způsob magnetického uspořádávání magnetizovatelných vláken, rozptýlených ve viskózním tělese, jehož podstata spočívá v tom, že se pohybuje uspořádávacím členem vláken, majícím nemagnetickou stěnu obsahující první stěnovou část a druhou stěnovou část, vzhledem k viskóznímu tělesu, a to s první stěnovou částí nemagnetické stěny uspořádávacího členu vpředu a druhou stěnovou částí vzadu, přičemž první a druhá stěnová část jsou v dotyku s viskózním tělesem a přičemž se do viskózního tělesa směruje skrz první stěnovou část nemagnetické stěny

- 1 CZ 297728 B6 magnetické pole a magnetickým polem se úhlově pohybuje vzhledem k nemagnetické stěně okolo osy probíhající podél první stěnové části nemagnetické stěny.

Podle dalšího znaku vynálezu se magnetické pole zavádí do viskózního tělesa převážně skrz přední stěnovou část nemagnetické stěny.

S výhodou se magnetické pole zavádí do viskózního tělesa v podstatě výlučně skrz první stěnovou část nemagnetické stěny.

Podle dalšího znaku vynálezu se uspořádávacím členem vláken pohybuje v podstatě rovnoběžně s povrchem viskózního tělesa. S výhodou je uspořádávací člen vláken alespoň částečně ponořen ve viskózním tělese.

Magnetické pole se podle dalšího znaku vynálezu směruje do viskózního tělesa prostřednictvím magnetové jednotky, jejíž magnetické pole má siločáry probíhající převážně v rovinách, které jsou v podstatě příčné vzhledem k nemagnetické stěně a v podstatě rovnoběžné se směrem relativního pohybu mezi uspořádávacím členem vláken a viskózním tělesem.

Podle jiného provedení se magnetické pole směruje do viskózního tělesa prostřednictvím magnetové jednotky, jejíž magnetické pole má siločáry probíhající převážně v rovinách, obsahujících přímku rovnoběžnou s požadovaným směrem uspořádávání a příčnou ke směru relativního pohybu mezi uspořádávacím členem vláken a viskózním tělesem.

Podle jiného znaku vynálezu se magnetické pole směruje do viskózního tělesa prostřednictvím magnetové jednotky, která je uložena v uspořádávacím členu vláken a je úhlově pohybovatelná okolo osy, probíhající podél první stěnové části nemagnetické stěny.

Viskózní těleso je například v podstatě vodorovná deska. Podle výhodného provedení způsobu viskózní těleso je vrstva z čerstvého betonu. Viskózní těleso se může vibrovat během pohybu uspořádávacího členu vláken vzhledem k viskóznímu tělesu.

Vynález dále navrhuje zařízení pro magnetické uspořádávání magnetizovatelných vláken, rozdělovaných ve viskózním tělese, přičemž zařízení podle vynálezu obsahuje uspořádávací člen vláken, mající nemagnetickou stěnu obsahující první stěnovou část a druhou stěnovou část, a magnetovou jednotku uloženou při první stěnové části nemagnetické stěny a vytvářející magnetické pole, které se úhlově pohybuje vzhledem k první stěnové části nemagnetické stěny okolo osy probíhající podél první stěnové části nemagnetické stěny, a manipulační ústrojí připojené uspořádávacímu členu.

Podle výhodného provedení zařízení podle vynálezu uspořádávám' člen vláken obsahuje duté podlouhlé pouzdro, obsahující nemagnetickou stěnu, přičemž v pouzdře je uložena magnetová jednotka. Magnetová jednotka je s výhodou uložena v blízkosti nemagnetické stěny při první stěnové části a ve velkém odstupu od dalších částí nemagnetické stěny. Účelně magnetová jednotka probíhá po v podstatě celé délce dutého pouzdra.

Podle dalšího znaku zařízení podle vynálezu magnetová jednotka obsahuje válec, uložený uvnitř dutého pouzdra, úhlově pohybovatelný okolo osy probíhající v podélném směru pouzdra, a nesoucí při obvodovém povrchu nejméně jeden magnet. První stěnová část nemagnetické stěny je s výhodou soustředná s válcem. Průřez dutého pouzdra se s výhodou od první stěnové části směrem ke druhé stěnové části zužuje.

Podle dalšího provedení vynálezu je uspořádávám' člen vláken uložen v ústí, majícím vypouštěcí otvor pro viskózní materiál, v němž jsou rozptýlena magnetizovatelná vlákna, přičemž první stěnová část nemagnetické stěny je obrácena směrem od vypouštěcího otvoru.

-2CZ 297728 B6

Podle navrhovaného způsobu a zařízení podle vynálezu se magnetické uspořádávání magnetizovatelných vláken, rozptýlených ve viskózním tělese, provádí pomocí uspořádávacího členu vláken, majícího nemagnetickou stěnu. Magnetické pole je směrováno do viskózního tělesa skrz první stěnovou část nemagnetické stěny, zatímco se uspořádávacím členem vláken pohybuje relativně vzhledem k viskóznímu tělesu, s nemagnetickou stěnou ve styku s viskózním tělesem, přičemž druhá stěnová část nemagnetické stěny je uložena za první stěnovou částí. Vlákna jsou tak dočasně vystavena magnetickému poli, když se okolo nich pohybuje první stěnová část.

Uspořádávací člen vláken může být částečně nebo úplně ponořen do viskózního tělesa, když se pohybuje relativně vzhledem k viskóznímu tělesu s první stěnovou částí nemagnetické stěny před druhou stěnovou Částí, která následuje za první stěnovou částí.

Během relativního pohybu jsou vlákna v blízkosti první stěnové části nemagnetické stěny magneticky přitahována směrem k první stěnové části. Je jim však bráněno, aby se dostávala do styku s magnetickou jednotkou nemagnetickou stěnou, která tvoří clonu nebo bariéru, oddělující magnetovou jednotku od viskózního materiálu, v němž jsou rozptýlena vlákna.

Uspořádávací člen vláken proto přitahuje vlákna a má sklon je táhnout s sebou ve směru jeho pohybu vzhledem k viskóznímu tělesu. Vzhledem k jeho viskozitě brání materiál viskózního tělesa, aby se vlákna pohybovala k uspořádávacímu členu příliš rychle a ulpívala na něm. Uspořádávací člen vláken se tak bude pohybovat relativně vzhledem k vláknům a bude je vystavovat magnetické síle pouze dočasné. Dočasná magnetická síla uspořádává vlákna ve směru magnetického pole, když se kolem nich pohybuje uspořádávací člen vláken.

S výhodou se materiál, z něhož ve viskózní těleso vytvořeno, vibruje při uspořádávacím členu vláken, takže se usnadňuje uspořádávací pohyb vláken.

Při použití zásad vynálezu je tak možné uspořádávat nahodile rozptýlená vlákna v materiálu na bázi cementu nebo v jiném viskózním nebo těstovitém materiálu jednoduchým způsobem. Současně se dosahuje soustředění vláken do roviny, podél níž se pohybuje uspořádávací člen vláken. Tato rovina může být v oblasti viskózního tělesa, která má po ztvrdnutí betonového tělesa při jeho použití absorbovat vysoká namáhání v tahu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu s odvoláním na připojené výkresy, na příkladech použití vynálezu pro zhotovování vozovek nebo jiných desek z betonu, ukládaného na terénu, přičemž ve výkresech znázorňuje obr. 1 celkové schéma, znázorňující po sobě následující kroky při zhotovování betonové vozovky na terénu, přičemž jeden z kroků je uspořádávání ocelových vláken podle vynálezu, obr. 2 perspektivní pohled na uspořádávací zařízení vláken, použité v uspořádávacím kroku z obr. 1, obr. 3 příčný řez betonovou vozovkou z obr. 1, v níž bylo provedeno uspořádávání vláken, obr. 4 až 6 schematické pohledy na tři desky různých výšek, ukládané na terén a znázorněné s uspořádávacími zařízeními podle vynálezu, obr. 7 rez ukazující obměnu uspořádavacího zařízení z obr. 6 a obr. 8 řez znázorňující obměnu uspořádávacího zařízení z obr. 3.

Příklady provedení vynálezu

Jak je znázorněno formou příkladu na obr. 1, je vynález aplikován na výrobu betonové vozovky nebo desky na terénu. Vozovka se vytváří během více po sobě následujících kroků, z nichž první krok je znázorněn vlevo a poslední krok je znázorněn vpravo. Nejvíce vlevo, v místě nebo kroku

-3 CZ 297728 B6

A, se ukládá betonová směs, do níž byla přidána výztužná vlákna z oceli nebo jiného magnetizovaného materiálu, rozptýlená s nahodilou orientací. Poté se v kroku B betonová směs vibruje a výztužná vlákna se vyřizují ve směru délky betonového tělesa při použití uspořádávacího zařízení 11 pro provádění vynálezu. Uspořádávací zařízení 11 vláken je podporováno na kolejnicích 12, uložených po podélných okrajích vozovky, a po těchto kolejnicích klouže. V kroku C se čerstvý beton s uspořádanými vlákny vakuuje a v kroku D se povrch vozovky vyhlazuje.

Uspořádávací zařízení 11 vláken obsahuje vodorovný hlavní trám 13, uložený napříč pruhu terénního podkladu, na němž se má vytvářet betonový povrch, přičemž spočívá na kolejnicích

12. Ručně se přesouvá a ovládá pomocí manipulačního ústrojí 14 obsahujícího tyče s rukojetěmi.

Z hlavního trámu 13 je zavěšen přímý uspořádávací člen 15 pro uspořádávání vláken ve vodorovném směru, ve tvaru trámce nebo tyče, a to prostřednictvím závěsů 16, které jsou svisle přestavovatelné pro umožňování polohování uspořádávacího členu 15 vláken ve zvolené výšce. Uspořádávací člen 15 vláken probíhá napříč celého prostoru mezi kolejnicemi 12.

Podlouhlé pouzdro nebo skořepina, tvořící součást uspořádávacího členu 15, má v průřezu kapkovitý tvar, takže se podobá profilu křídla letadla. Jeho zaoblený první nebo přední konec je orientován tak, že bude nejvíce vpředu, když je uspořádávací zařízení 11 s uspořádávacím členem 15 vláken přesouváno ve správném směru doleva na obr. 1 během uspořádávacího pochodu. Toto pouzdro je tvořeno nemagnetickou stěnou 17, vyrobenou z hliníku nebo jiného vhodného nemagnetického materiálu, a obsahuje přední první stěnovou část 17A, zadní druhou stěnovou část 17B a plochou mezilehlou stěnovou část 17C.

Uvnitř pouzdra uspořádávacího členu 15 vláken je podél jeho přední nebo první stěnové části 17A otočně uložena magnetová jednotka 18 ve tvaru válce, probíhající po celé délce uspořádávacího členu. První stěnová část 17A nemagnetické stěny 17 pouzdra má v průřezu obloukovitý tvar a osa L magnetové jednotky 18 se shoduje s osou první stěnové části 17A.

Okolo magnetové jednotky 18 jsou rovnoměrně rozděleny tři permanentní magnety 19, vytvořené například z neodymu, přičemž každý takový magnet zaujímá v podstatě 1/6 obvodu magnetového válce. Vnější povrchy magnetů 19 jsou uloženy na kruhové válcové ploše, soustředné s první stěnovou částí 17A nemagnetické stěny 17 pouzdra, a ležící v její těsné blízkosti. Když se tak magnetová jednotka 18 pohání do otáčení, jak je popisováno níže, budou se permanentní magnety 19 pohybovat v těsné blízkosti vnitřní strany první stěnové části 17A.

Jak vyplývá z označení pro severní a jižní pól N a S, a z magnetických siločar na obr. 3, jsou magnety 19 uloženy na magnetové jednotce 18 tak, že magnetické siločáry probíhají v rovinách, které jsou kolmé k ose L magnetové jednotky 18. Ve znázorněném provedení se magnetová jednotka 18 otáčí proti směru hodinových ručiček, při pohledu z obr. 3, prostřednictvím několika elektromotorů 20, rozmístěných s vzájemnými odstupy po délce uspořádávacího členu 15 vláken. V případě potřeby je možné otáčení magnetové jednotky 18 řešit a ovládat tak, že je reverzibilní.

Aby se umožnilo přestavování uspořádávacího členu 15 na požadovaný úhel záběru, takže zadní nebo druhá stěnová část 17B nemagnetické stěny 17 pouzdra bude ve zvolené výšce, je uspořádávací člen 15 uložen s možností otáčení okolo osy, která je rovnoběžná s osou L magnetové jednotky 18, například tak, že se s touto osou shoduje. Uspořádávací člen 15 vláken je opatřen neznázorněnými zajišťovacími členy pro jeho zajištění ve zvolené úhlové poloze.

Během uspořádávání vláken spočívá uspořádávací zařízení 11 na kolejnicích 12, přičemž uspořádávací člen 15 je nastaven do takové výšky, že nejnižší úsek první stěnové části 17A nemagnetické stěny 17 pouzdra je relativně blízko k položené vrstvě čerstvého viskózního betonu. Uspořádávací člen 15 je kromě toho seřízen úhlově tak, že druhá stěnová část 17B nemagnetické stěny 17 pouzdra je v přibližně stejné výšce jako nejnižší úsek první stěnové části 17A.

-4 CZ 297728 B6

Poté, co byl uspořádávací člen 15 vláken seřízen do požadované výšky a požadované úhlové polohy, uspořádávací zařízení 11 se pomalu přesouvá ve smyslu obr. 1 až 3 doleva, takže první stěnová část 17A nemagnetické stěny 17 pouzdra je vpředu a druhá stěnová část 17B je vzadu. Magnetová jednotka 18 se plynule otáčí ve směru vyznačeném šipkou (proti směru hodinových ručiček) a vibrátor V, nesený uspořádávacím zařízením 11, vibruje beton v oblasti betonového tělesa, v níž uspořádávací člen 15 pracuje.

Jak je vyznačeno obrysovými šipkami na obr. 3, je část čerstvého betonu přemísťována vzhůru a přechází přes horní stranu uspořádávacího členu 15, zatímco druhá část se přesouvá směrem dolů a přechází pod ním. Permanentní magnety 19 na magnetové jednotce 18 budou během jejich pohybu podél vnitřní strany vpředu ležící první stěnové části 17A směrovat jejich magnetická pole do betonu před, nad a pod první stěnovou částí 17A.

Magnetická pole, jejichž siločáry probíhají v rovinách, které jsou kolmé k ose L otáčení magnetového jednotky 18, obíhají ve směru proti oběhu hodinových ručiček spolu s magnetovou jednotkou. Během svého oběhového pohybu vyvíjejí na výztužná vlákna F, vystavená působení magnetických polí, magnetickou přitažlivou sílu, která má sklon k přitahování vláken směrem ke vpředu ležící první stěnové části 17A nemagnetické stěny 17 pouzdra a pro uspořádávání vláken ve směru rovin magnetických siločar. Současně jsou vlákna, která leží nad úrovní spodní strany uspořádávacího členu 15 vláken, tažena směrem dolů magnetickým přitahováním a vychylováním této části čerstvého betonu směrem dolů, a vlákna pod touto úrovní jsou tažena vzhůru.

Vlákna F, nebo alespoň jejich velká část, mají tak sklon se pohybovat ke spodní straně uspořádávacího členu 15, a tvoří vodorovnou vrstvu vláken, uspořádávaných ve směru relativního pohybu betonového tělesa a uspořádávacího členu.

Když vlákno F dosáhne polohy proti mezilehlé stěnové části 17C spodní strany stěny 17 pouzdra, výrazně se snižuje síla magnetického pole, a tím i magnetické přitahování vyvíjené na vlákno, protože magnet 19, který je nejblíže k přechodu mezi první stěnovou částí 17A a mezilehlou stěnovou částí 17C, se pohybuje vzhůru od vlákna. Magnetické přitahování, vyvíjené na vlákno F, tak již nebude dostatečně silné k tomu, aby táhlo vlákno spolu s uspořádávacím členem 15, takže vlákno bude ponecháváno vzadu v uspořádané poloze ve vrstvě vláken.

Je-li žádoucí soustřeďovat vlákna F ve vrstvě v horní části betonového tělesa, uspořádávací člen 15 se úhlově seřídí a v případě potřeby se jako celek přesune svisle do polohy, v níž první a druhá stěnová část 17A, 17B nemagnetické stěny 17 pouzdra jsou přibližně ve stejné vodorovné rovině a v požadované výšce. Kromě toho je směr otáčení magnetového jednotky 18 obrácen.

Obr. 4, 5 a 6 schematicky znázorňují tri různé způsoby provádění vynálezu. Způsob, znázorněný na obr. 4 v podstatě odpovídá postupu znázorněnému na obr. 1 až 3, popsanému výše. K uspořádávání vláken tak dochází poté, co byl beton uložen na terén.

Obr. 5 a 6 znázorňují provedení, při nichž k uspořádávání vláken dochází během ukládání vrstvy betonu na terén. Konkrétněji znázorňuje obr. 5 zařízení pro ukládání betonu a uspořádávání vláken, které je určené pro nesení na pokládacím vozidle, pohybujícím se podél povrchu, na který se ukládá vyztužované betonové těleso. V tomto zařízení může k ukládání vláken docházet ve dvou krocích. Betonová směs s přiměšovanými výztužnými vlákny se přivádí do strmě nakloněného koše 21, v němž jsou uloženy vedle sebe dva uspořádávací členy 22, podobné uspořádávacímu členu 15 z obr. 1 až 3. Přídavný uspořádávací člen 22, podobný uspořádávacímu členu 15, je uložen v ukládacím ústí 23. Toto ústí tvoří pokračování koše 21, a má hubicový otvor obrácený směrem dolů, který má přímou vypouštěcí štěrbinu, jíž je vypouštěna a ukládána na terén vrstva betonu požadované tloušťky.

- 5 CZ 297728 B6

Zařízení, znázorněné na obr. 6, je primárně určené k použití pro ukládání relativně tenkých a nízkých vrstev a manipuluje se s ním ručně. Obsahuje ukládací hubicovité ústí 24, podobající se ukládacímu ústí 23 z obr. 5, a trubicovité vedení 25, do něhož se přivádí betonová směs s přimíšenými vlákny od neznázoměného čerpadla na beton hadicí. Uvnitř tohoto hubicovitého ústí 24 je uložen uspořádávací člen 26, podobný uspořádávacímu členu 15 z obr. 1 až 3. Obr. 7 znázorňuje zařízení z obr. 6 do větších podrobností.

Obr. 8 znázorňuje obměnu uspořádávacího členu 15 z obr. 1 až 3. V těchto případech je uvnitř otočné magnetové jednotky J_8' ve tvaru válce uložena stacionární druhá magnetová jednotka 27 ve tvaru válce, která leží v zadní části vpředu ležící první stěnové části 17A nemagnetické stěny 17 pouzdra. Je uspořádána tak, že za chodu zařízení se otáčí rychlostí, která má určitý poměr 3:1 k rychlosti, jíž se otáčí magnetová jednotka j_8’. Jedna polovina druhé magnetové jednotky 27 je magnetizována tak, jak je určeno póly N, S, zatímco druhá polovina je v podstatě nemagnetizovaná. Kdykoli jeden z permanentních magnetů 19 otáčející se magnetové jednotky 18 vstupuje do oblasti, v níž je uložena druhá magnetová jednotka 27, uzavře magnetické pole tohoto magnetu 19 své siločáry magnetovou jednotkou 27, takže pouze malá část magnetického poleje směrována do betonového tělesa. V důsledku toho působí na výztužná vlákna v betonovém tělese přitahování magnetové jednotky 18’, a když jsou vlákna v oblasti pod druhou magnetovou jednotkou 27, je tak sklon uspořádávacího členu 15 vláken s sebou vytahovat vlákna velmi silně redukován.

Je možných několik obměn současně přednostního způsobu a zařízení pro uspořádávání vláken podle vynálezu, znázorněného ve výkresech, jak je nárokováno.

Například může být příčný průřez nemagnetické stěny 17 pouzdra uspořádávacího členu 15 vláken v podstatě souměrný vzhledem k rovině, procházející osou L magnetové jednotky 18, a být v podstatě kolmý k jiné rovině, která prochází osou L a okrajem druhé stěnové části 17B nemagnetické stěny 17 pouzdra. Při tomto souměrném průřezu tak má uspořádávací člen tenkou okrajovou část na opačných stranách nejtlustší části pouzdra, kde je uložena magnetová jednotka 18, takže se může pohybovat v betonu ve vzájemně opačných směrech, tj. napříč šířky širokého pruhu vozovky, aniž by se setkával s velkým odporem vůči pohybu.

Při této obměně může být žádoucí, aby magnetové jednotky 18 byly dvě, uložené na opačných stranách pouzdra, a otáčely se v navzájem opačných směrech. Alternativně může být použita jediná magnetová jednotka 18. která má na obvodě pouze jediný magnet a která se otáčí střídavě v opačných směrech v úhlu více než 180° a s výhodou přibližně 270°. Magnetické pole bude potom směrováno střídavě do betonu nad uspořádávací člen vláken a do betonu pod uspořádávací člen vláken. Tento způsob přerušovaného obraceného otáčení zajišťuje, ze vlákna jsou dočasně vystavována magnetické tahové síle ve směru, v němž se uspořádávací člen 15 vláken pohybuje vzhledem k betonu.

I když v provedení vynálezu, popsaném a znázorněném na výkresech, jsou vlákna uspořádávána vodorovně ve směru relativního pohybu uspořádávacího členu a betonu, je možné uspořádávat vlákna ve vodorovném směru kolmém ke směru vzájemného pohybu, jestliže jsou magnety 19 na magnetové jednotce 18 magnetizovány tak, že jejich magnetické siločáry probíhají v převládající míře v rovinách, uspořádaných podél délky uspořádávacího členu j_5.

Je také třeba poznamenat, že magnety nebo jiné prostředky, vytvářející magnetická pole, nebo všechny takové magnety nebo jiné prostředky, nemusí být nutně pohyblivé vzhledem k uspořádávacímu členu vláken. Do uspořádávacího členu mohou být začleněny pevné permanentní magnety nebo pevné jiné prvky pro směrování konstantních nebo přetržitě přerušovaných magnetických polí do materiálu obsahujícího magnetická vlákna, pro uspořádávání těchto vláken.

-6CZ 297728 B6

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Způsob magnetického uspořádávání magnetizovatelných vláken, rozptýlených ve viskózním tělese, vyznačený tím, že se pohybuje uspořádávacím členem (15) vláken, majícím nemagnetickou stěnu (17) obsahující první stěnovou část (17A) a druhou stěnovou část (17B), vzhledem k viskóznímu tělesu, a to s první stěnovou částí (17A) nemagnetické stěny (17) vpředu a druhou stěnovou částí (17B) vzadu, přičemž první a druhá stěnová část (17A, 17B) jsou v dotyku s viskózním tělesem a přičemž se do viskózního tělesa směruje skrz první stěnovou část (17A) nemagnetické stěny (17) magnetické pole a magnetickým polem se úhlově pohybuje vzhledem k nemagnetické stěně (17) okolo osy (L) probíhající podél první stěnové části (17A) nemagnetické stěny (17).

2. Způsob podle nároku 1,vyznačený tím, že magnetické pole se zavádí do viskózního tělesa převážně skrz přední stěnovou část (17A) nemagnetické stěny (17).

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, při kterém se magnetické pole zavádí do viskózního tělesa v podstatě výlučně skrz první stěnovou část (17A) nemagnetické stěny (17).

4. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že uspořádávacím členem (15) vláken se pohybuje v podstatě rovnoběžně s povrchem viskózního tělesa.

5. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, v y z n a č e n ý t í m , že uspořádávací člen (15) vláken je alespoň částečně ponořen ve viskózním tělese.

6. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že magnetické pole se směruje do viskózního tělesa prostřednictvím magnetové jednotky (18), jejíž magnetické pole má siločáry probíhající převážně v rovinách, které jsou v podstatě příčné vzhledem k nemagnetické stěně (17) a v podstatě rovnoběžné se směrem relativního pohybu mezi uspořádávacím členem (15) vláken a viskózním tělesem.

7. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že magnetické pole se směruje do viskózního tělesa prostřednictvím magnetové jednotky (18), jejíž magnetické pole má siločáry probíhající převážně v rovinách, obsahujících přímku rovnoběžnou s požadovaným směrem uspořádávání a příčnou ke směru relativního pohybu mezi uspořádávacím členem vláken a viskózním tělesem.

8. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že magnetické pole se směruje do viskózního tělesa prostřednictvím magnetové jednotky (18), která je uložena v uspořádávacím členu (15) vláken a je úhlově pohybovatelná okolo osy (L), probíhající podél první stěnové části (17A) nemagnetické stěny (17).

9. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž3, vyznačený tím, že viskózní těleso je v podstatě vodorovná deska.

10. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že viskózní těleso je vrstva z čerstvého betonu.

11. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, v y z n a č e n ý t í m , že viskózní těleso se vibruje během pohybu uspořádávacího členu (15) vláken vzhledem k viskóznímu tělesu.

-7CZ 297728 B6

12. Zařízení pro magnetické uspořádávání magnetizovatelných vláken, rozdělovaných ve viskózním tělese, vyznačené tím, že obsahuje uspořádávací člen (15) vláken, mající nemagnetickou stěnu (17) obsahující první stěnovou část (17A) a druhou stěnovou část (17B), a magnetovou jednotku (18) uloženou při první stěnové části (17A) nemagnetické stěny (17) a vytvářející magnetické pole, které se úhlově pohybuje vzhledem k první stěnové části (17A) nemagnetické stěny (17) okolo osy (L) probíhající podél první stěnové části (17A) nemagnetické stěny (17), a manipulační ústrojí (14) připojené uspořádávacímu členu (15).

13. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že uspořádávám' člen (15) vláken obsahuje duté podlouhlé pouzdro, obsahující nemagnetickou stěnu (17), přičemž v pouzdře je uložena magnetová jednotka (18).

14. Zařízení podle nároku 13, vyznačené tím, že magnetová jednotka (18) je uložena v blízkosti nemagnetické stěny (17) při první stěnové části (17A) a ve velkém odstupu od dalších částí nemagnetické stěny (17).

15. Zařízení podle nároku 14, vyznačené tím, že magnetová jednotka (18) probíhá po v podstatě celé délce dutého pouzdra (17).

16. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 12 až 15, vyznačené tím, že magnetová jednotka (18) obsahuje válec, uložený uvnitř dutého pouzdra (17), úhlově pohybovatelný okolo osy (L), probíhající v podélném směru pouzdra, a nesoucí při obvodovém povrchu nejméně jeden magnet.

17. Zařízení podle nároku 16, vyznačené tím, že první část (17A) nemagnetické stěny (17) je soustředná s válcem.

18. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že průřez dutého pouzdra (17) se od první stěnové části (17A) směrem ke druhé stěnové části (17B) zužuje.

19. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 12 až 14, vyznačené tím, že uspořádávám' člen (15; 22; 26) vláken je uložen v ústí (23; 24), majícím vypouštěcí otvor pro viskózní materiál, v němž jsou rozptýlena magnetizovatelná vlákna, přičemž první stěnová část (17A) nemagnetické stěny (17) je obrácena směrem od vypouštěcího otvoru.

6 výkresů