CZ20004847A3 - Způsob a zařízení pro magnetické uspořádávání magnetizovatelných vláken - Google Patents

Description

Způsob a zařízení pro magnetické uspořádávání magnetizovatelných vláken

Oblast techniky

Vynález se týká způsobů a zařízení pro magnetické uspořádávání vláken, rozptýlených ve viskózním tělese. Vynález se zvlášt hodí pro použití při uspořádávání (paralelizaci) kovových vláken, zejména ocelových vláken, v nově odlévaném a odpovídajícím způsobem mokrém betonu a v jiných materiálech na bázi cementu nebo těstovité konzistence. Vynález bude vysvětlen na tomto použití, považovaném jako ilustrativní příklad.

Dosavadní stav techniky

Je známo vyztužovát beton přidáváním ocelových vláken do viskózní betonové směsi před tím, než se pokládá. Obvykle mají vlákna délku 2,5 až 8 cm a průměr v rozmezí od 0,5 do 1 mm a jsou tak relativně tuhá. Během míchání vláken a betonové směsi jsou vlákna rozptylována v betonové směsi a orientována nahodile ve třech rozměrech, takže položené a ztvrdlé betonové těleso je trojrozměrně vyztuženo.

Mnohé, ne-li většina betonových konstrukcí jsou však namáhány pouze v jednom nebo dvou rozměrech, takže dvourozměrná výztuž by byla přiměřená. Je tomu tak v případě podlahových desek a vozovek z betonu, pro uvedení pouze dvou příkladů.

V takových konstrukcích je proto žádoucí mít možnost uspořádávat vlákna v jednom nebo dvou rozměrech podle směru nebo směrů namáhání, aby byl vlákenný výztužný materiál vy • ·

-2užíván úsporně. Je také žádoucí mít možnost soustřeďování vláken do oblasti nebo oblastí betonové konstrukce, kde je výztuž nejvíce žádaná.

Podle známého způsobu jednorozměrového uspořádávání ocelových vláken v deskách z mokrého betonu, čerstvě položeného do formy, se skrz čerstvě položené viskózní betonové těleso ve formě směruje magnetické pole, a posouvá se vzhledem k formě od jednoho konce nebo strany ke druhému konci nebo straně, aby se působilo dočasnou uspořádávací silou na jednotlivá vlákna pro jejich uspořádávání ve směru relativního pohybu. Pro usnadňování pohybu vláken pod vlivem působení magnetického pole se betonové těleso během relativního pohybu magnetického pole a betonového tělesa vibruje.

Ve známém způsobu se magnetické pole vyvíjí prostřednictvím magnetového zařízení, uloženého vně nově pokládaného betonového tělesa a obkračujícího betonové těleso a také formu, do které bylo odlito. Magnetické uspořádávání vláken tímto způsobem je však v řadě případů neproveditelné, jako je tomu například když se betonová tělesa ukládají in sítu. Velké desky nebo vozovky, ukládané na zeminu nebo terén, jsou dva příklady betonových těles, u nichž se známý způsob dá obtížně používat.

Podstata vynálezu

Podle způsobu a zařízení podle vynálezu, jak jsou definovány v patentových nárocích, se magnetické uspořádávání magnetizovatelných vláken, rozptýlených ve viskózním tělese, provádí pomocí uspořádávacího členu vláken, majícího nemagnetickou stěnu. Magnetické pole je směrováno do viskózního tělesa • · skrz první část nemagnetické stěny, zatímco se uspořádávacím členem vláken pohybuje relativně vzhledem k viskóznímu tělesu, s nemagnetickou stěnou ve styku s viskózním tělesem, přičemž druhá část nemagnetické části je uložena za první částí. Vlákna jsou tak dočasně vystavena magnetickému poli, když se okolo nich pohybuje první část.

Uspořádávací člen vláken může být částečně nebo úplně ponořen do viskózního tělesa, když se pohybuje relativně vzhledem k viskóznímu tělesu s první částí magnetické stěny před druhou částí, která následuje za první částí.

Během relativního pohybu jsou vlákna v blízkosti první části nemagnetické stěny magneticky přitahována směrem k první části. Je jim však bráněno, aby se dostávala do styku s magnetickým zařízením nemagnetickou stěnou, která tvoří clonu nebo bariéru, oddělující magnetové zařízení od viskózního materiálu, v němž jsou rozptýlena vlákna.

Uspořádávací člen vláken proto přitahuje vlákna a má sklon je táhnout s sebou ve směru jeho pohybu vzhledem k viskóznímu tělesu. Vzhledem k jeho viskozitě brání materiál viskózního tělesa, aby se vlákna pohybovala k uspořádávacímu členu příliš rychle a ulpívala na něm. Uspořádávací člen vláken se tak bude pohybovat relativně vzhledem k vláknům a bude je vystavovat magnetické sile pouze dočasně. Jelikož má magnetická síla složku ve směru relativního pohybu uspořádávacího členu vláken vzhledem k viskóznímu tělesu, má sklon k tomu, že vlákna uspořádává v tomto směru, když se okolo nich pohybuje.

S výhodou se materiál, z něhož ve viskózní těleso vytvořeno, vibruje při uspořádávacím členu vláken, takže se usnadňuje uspořádávací pohyb vláken.

Při použití zásad vynálezu je tak možné uspořádávat rovnoměrně rozptýlená vlákna v materiálu na bázi cementu nebo v jiném viskózním nebo těstovitém materiálu jednoduchým způsobem. Současně se dosahuje soustředění vláken do roviny, podél níž se pohybuje uspořádávací člen vláken. Tato rovina může být v oblasti viskózního tělesa, která bude při použití vytvrzeného betonového tělesa muset absorbovat vysoká namáhání v tahu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu s odvoláním na připojené výkresy, na příkladech použití vynálezu pro zhotovování vozovek nebo jiných desek z betonu, odlévaného na terénu, přičemž ve výkresech znázorňuje obr.l celkové schéma, znázorňující po sobě následující kroky při zhotovování betonové vozovky na terénu, přičemž jeden z kroků je uspořádávání ocelových vláken podle vynálezu, obr.2 perspektivní pohled na uspořádávací zařízení vláken, použité v uspořádávacím kroku z obr.l, obr.3 příčný řez betonovou vozovkou z obr.l, v níž bylo provedeno uspořádávání vláken, obr.4 až 6 schematické pohledy na tři desky různých výšek, odlévané na terén a znázorněné s uspořádávacimi zařízeními podle vynálezu, obr.7 řez ukazující obměnu uspořádavacího zařízení z obr.6 a obr.8 řez znázorňující obměnu uspořádávácího zařízení z obr.3.

Příklady provedení vynálezu

5Jak je znázorněno formou příkladu na obr.l, je vynález aplikován na výrobu betonové vozovky nebo desky na terénu. Vozovka se vytváří během více po sobě následujících kroků, z nichž první krok je znázorněn vlevo a poslední krok je znázorněn vpravo. Nejvíce vlevo, v místě nebo kroku A, se odlévá vlhká betonová směs, do níž byla přidána výztužná vlákna z oceli nebo jiného magnetizovaného materiálu a rozptýlena s nahodilou orientací. Po té se v kroku B vlhký beton vibruje a výztužná vlákna se ukládají po jeho délce při použití uspořádávacího zařízení 11 pro provádění vynálezu. Uspořádávací zařízení 11 vláken je podporováno na kolejnicích 12., uložených po podélných okrajích vozovky, a po těchto kolejnicích klouže. V kroku C se mokrý beton s uspořádanými vlákny vakuuje a v kroku D se povrch vozovky vyhlazuje.

Uspořádávací zařízení 11 vláken obsahuje vodorovný hlavní trám 13., uložený napříč pruhu terénního podkladu, na němž se má vytvářet betonový povrch, přičemž spočívá na kolejnicích 12,. Ručně se přesouvá a ovládá pomocí ovládacích tyčí 14 s rukojetěmi.

Z hlavního trámu 13 je zavěšen přímý uspořádávací člen 15 pro uspořádávání vláken ve vodorovném směru, ve tvaru trámu nebo tyče, a to prostřednictvím závěsů 16, které jsou svisle přestavovatělně pro umožňování polohování uspořádávacího členu 15 ve zvolené výšce. Uspořádávací člen 15 probíhá napříč celého prostoru mezi kolejnicemi 12.

Podlouhlé pouzdro nebo skořepina 17, tvořící součást uspořádávacího členu 15, má v průřezu kapkovitý tvar, takže se podobá profilu křídla letadla. Jeho zaoblený první nebo • · • · ·

-6·« · · přední konec je orientován tak, že bude nejvíce vpředu, když je uspořádávací zařízení 11 s uspořádávacím členem 15 přesouváno ve správném směru doleva na obr.l během uspořádávacího pochodu. Toto pouzdro 17 je vyrobeno z hliníku nebo jiného vhodného nemagnetického materiálu.

Uvnitř pouzdra 17 uspořádávacího členu 15 je podél jeho přední nebo první stěnové části 17A otočně uložen magnetový válec 18, probíhající po celé délce uspořádávacího členu. První část 17A stěny pouzdra má v průřezu obloukovítý tvar a osa L magnetového válce 18 se shoduje s osou první stěnové části 17A.

Okolo magnetového válce 18. jsou rovnoměrně rozděleny tři permanentní magnety 19., vytvořené například z neodymu, přičemž každý takový magnet zaujímá v podstatě 1/6 obvodu magnetového válce. Vnější povrchy magnetů 19 jsou uloženy na kruhové válcové ploše, soustředné s první částí 17A stěny pouzdra 17, a ležící v její těsné blízkosti. Když se tak magnetový válec 18 pohání do otáčení, jak je popisováno níže, budou se permanentní magnety 19 pohybovat v těsné blízkosti vnitřní strany první stěnové části 17A.

Jak vyplývá z označení N a S pro severní a jižní pól, a z magnetických siločar na obr.3, jsou magnety 19 uloženy na magnetovém válci 18 tak, že probíhají v rovinách, které jsou kolmé k ose L magnetového válce 18. Ve znázorněném provedení 18 se magnetový válec 18 otáčí proti směru hodinových ručiček, při pohledu z obr.3, prostřednictvím více elektromotorů 20, rozmístěných s vzájemnými odstupy po délce uspořádávacího členu 15. V případě potřeby je možné otáčení mag-7netového válce 18 řešit a ovládat tak, že je reverzibilní.

Aby se umožnilo přestavování uspořádávacího členu 15 na požadovaný úhel záběru, aby přední nebo druhá část 17B stěny pouzdra 17 byla ve zvolené výšce, je uspořádávací člen uložen s možností otáčivého uložení okolo osy, která je rovnoběžná s osou L válce 18, například tak, že se s ní shoduje. Uspořádávací člen je opatřen neznázorněnými zajišťovacími členy pro jeho zajištění ve zvolené úhlové poloze.

Během uspořádávání vláken spočívá uspořádávací zařízení 11 na kolejnicích 12, přičemž uspořádávací člen 15 je nastaven do takové výšky, že nejnižší úsek první části 17A stěny pouzdra 17 je relativně blízko k odlité vrstvě mokrého viskózního betonu. Uspořádávací člen 15 je kromě toho seřízen úhlově tak, že druhá část 17B stěny pouzdra 17 je v přibližně stejné výšce jako nejnižší úsek první stěnové části 17A.

Po té, co byl uspořádávací člen 15 seřízen do požadované výšky a požadované úhlové polohy, uspořádávací zařízení 11 se pomalu přesouvá ve smyslu obr.l až 3 doleva, takže první část 17A stěny pouzdra 17 je vpředu a druhá stěnová část 17B je vzadu. Magnetový válec 18 se kontinuálně otáčí ve směru vyznačeném šipkou (proti směru hodinových ručiček) a vibrátor V, nesený uspořádávacím zařízením 11, vibruje beton v oblasti betonového tělesa, v níž uspořádávací člen 15 pracuje.

Jak je vyznačeno obrysovými šipkami na obr.3, je část betonu přemísťována vzhůru a přechází přes horní stranu us• ·

-8··♦·

pořádávacího členu 15, zatímco druhá část se přesouvá směrem dolů a přechází pod ním. Permanentní magnety 19 na magnetovém válci 18 budou během jejich pohybu podél vnitřní strany přední první stěnové části 17A směrovat jejich magnetická pole do betonu před, nad a pod první stěnovou částí 17A.

Magnetická pole, jejichž siločáry probíhají v rovinách, které jsou kolmé k ose L otáčení magnetového válce 18, obíhají ve směru proti oběhu hodinových ručiček spolu s válcem. Během oběhového pohybu vyvíjejí na výztužná vlákna F, vystavená působení magnetických polí, magnetickou přitažlivou sílu, která má sklon k přitahování vláken směrem k přední první stěnové části 17A pouzdra 17 a pro uspořádávání vláken ve směru rovin magnetických siločar. Současně jsou vlákna, uložená nad úrovní spodní strany uspořádávacího členu 15, tažena směrem dolů magnetickým přitahováním a sklonem betonu vychylovat se směrem dolů, a vlákna pod touto úrovní jsou tažena vzhůru.

Vlákna F, nebo alespoň jejich velká část, mají tak sklon se pohybovat vzhůru ke spodní straně uspořádávacího členu 15, a tvoří vodorovnou vrstvu vláken, uspořádávaných v relativním směru pohybu betonového tělesa a uspořádávacího členu.

Když vlákno F dosáhne polohy proti mezilehlé stěnové části 17C spodní strany pouzdra 17, výrazně se snižuje síla magnetického pole, a tím i magnetické přitahování vyvíjené na vlákno, protože magnet 19, který je nejblíže k přechodu mezi první stěnovou částí 17A a mezilehlou stěnovou částí 17C, se pohybuje vzhůru od vlákna. Magnetické přitahování, ·· 9999

vyvíjené na vlákno F, tak již nebude dostatečné silné k tomu, aby, aby táhlo vlákno spolu s uspořádávacím členem 15 tak, že vlákno bude ponecháváno vzadu v uspořádané poloze ve vrstvě vláken.

Je-li žádoucí soustřeďovat vlákna F ve vrstvě v horní části betonového tělesa, uspořádávací člen 15 se úhlově seřídí, a v případě potřeby se jako celek přesune svisle do polohy, v níž první a druhé části 17A, 17B stěny pouzdra 17 jsou přibližně ve stejné vodorovné rovině a v požadované výšce. Kromě toho je směr otáčení magnetového válce 18 obrácen.

Obr.4, 5 a 6 schematicky znázorňují tři různé způsoby provádění vynálezu. Způsob, znázorněný na obr.4 v podstatě odpovídá postupu znázorněnému na obr.l až 3, popsanému výše. K uspořádávání vláken tak dochází po té, co byl beton uložen na terén.

Obr.5 a 6 znázorňují provedení, při nichž k uspořádávání vláken dochází během ukládání vrstvy betonu na terén. Konkrétněji znázorňuje obr.5 zařízení pro ukládání betonu a uspořádávání vláken, které je určené pro nesení na pokládacím vozidle, pohybujícím se podél povrchu, na který se ukládá vyztužované betonové těleso. V tomto zařízení může k ukládání vláken docházet ve dvou krocích. Mokrý beton s přiměšovanými výztužnými vlákny se přivádí do strmě nakloněného koše 21, v němž jsou uloženy vedle sebe dva uspořádávací členy 22, podobné uspořádávacímu členu 15 z obr.l až

3. Přídavný uspořádávací člen 22, podobný uspořádávacímu členu 15, je uložen v ukládacím ústí 23. Toto ústí tvoří • 9 · · · · • · · · · ···· · ·· ·♦·♦ ··«· 99 ·· • · · · 9 ·

pokračování koše 21, obrácené směrem dolů, které má přímou vypouštěcí štěrbinu, jíž je vypouštěna a ukládána na terén vrstva betonu požadované tloušťky.

Zařízení znázorněné na obr.6 je primárně určené k použití pro ukládání relativně tenkých a nízkých vrstev, a manipuluje se s ním ručně. Obsahuje ukládací hubicovíté ústí 24, podobající se ukládacímu ústí 23 z obr.5, a trubicovité vedení 25, do něhož se přivádí mokrá betonová směs s přimíšenými vlákny od neznázorněného čerpadla na beton hadicí. Uvnitř tohoto hubicovitého ústí 24 je uložen uspořádávací člen 26, podobný uspořádávacímu členu 15 z obr.l až 3. Obr.7 znázorňuje zařízení z obr.6 do větších podrobností.

Obr.8 znázorňuje obměnu uspořádávacího členu 15 z obr.l až 3. V těchto případech je uvnitř otočného magnetového válce 18.' uložen stacionární druhý magnetový válec 27, který leží v zadní části první nebo přední části 17A stěny pouzdra 17. Je uspořádán tak, že za chodu zařízení se otáčí rychlostí, která má určitý číselný poměr 3:1 k rychlosti, jíž se otáčí magnetový válec 18,'. Jedna polovina magnetového válce 27 je magnetizována tak, jak je určeno póly N, S, zatímco druhá polovina je v podstatě nemagnetizovaná. Kdykoli jeden z permanentních magnetů 19 otáčejícího se magnetového válce 18 vstupuje do oblasti, v níž je uložen magnetový válec 27, uzavře magnetické pole tohoto magnetu 19 své siločáry magnetovým válcem 27, takže pouze malá část magnetického pole je směrována do betonového tělesa. V důsledku toho působí na výztužná vlákna v betonovém tělese přitahování magnetového válce 18', a když jsou vlákna v oblasti pod magnetovým válcem 27, je tak sklon uspořádávacího členu 15 vlákna

-11·· ΦΦ*Φ 0000 • 0 4 < 0 0 4···

4 4 0 4 04

0 444 0 ·04

Φ Φ φ Φ Φ Φ Φ

ΦΦΦΦΦ ΦΦΦΦΦΦ Φ· Φ s sebou vytahovat vlákna velmi silně redukován.

Je možných několik obměn současně přednostního způsobu a zařízení pro uspořádávání vláken podle vynálezu, znázorněného ve výkresech, jak je popsáno v patentových nárocích.

Například může být příčný průřez pouzdra 17 uspořádávacího členu 15 v podstatě souměrný vzhledem k rovině, procházející osou L magnetového válce 18, a je v podstatě kolmý k jiné rovině, která prochází osou L a okrajem druhé části 17B stěny pouzdra 17. Při tomto souměrném průřezu tak má uspořádávací člen tenkou okrajovou část na opačných stranách nej tlustšího úseku pouzdra 17, kde je uložen magnetový válec 18., takže se může pohybovat v betonu ve vzájemně opačných směrech, t.j. napříč šířky širokého pruhu vozovky, aniž by se setkával s velkým odporem vůči pohybu.

Při této obměně může být žádoucí, aby magnetové válce 18 byly dva, uložené na opačných stranách pouzdra 17, a otáčely se v navzájem opačných směrech. Alternativně může být použit jediný magnetový válec 18, který má na obvodě pouze jediný magnet, a který se otáčí střídavě v opačných směrech v úhlu více než 180° a s výhodou přibližně 270°. Magnetické pole bude potom orientováno střídavě do betonu nad uspořádávací člen a do betonu pod uspořádávací člen. Tento způsob přerušovaného obraceného otáčení zajištuje, že vlákna jsou dočasně vystavována magnetické tahové síle ve směru, v němž se uspořádávací člen 15 pohybuje vzhledem k betonu.

I když v provedení vynálezu, popsaném a znázorněném na výkresech, jsou vlákna uspořádávána vodorovně ve směru relativního pohybu uspořádávacího členu a betonu, je možné uspořádávat vlákna ve vodorovném směru kolmém ke směru vzájemného pohybu, jestliže jsou magnety 19 na magnetovém válci 18 magnetizovány tak, že jejich magnetické siločáry probíhají v převládající míře v rovinách, uspořádaných podél délky uspořádávacího členu 15.

Je také třeba poznamenat, že magnety nebo jiné prostředky, vytvářející magnetická pole, nebo všechny takové magnety nebo jiné prostředky, nemusí být nutně pohyblivé vzhledem k uspořádávacímu členu. Do uspořádávacího členu mohou být začleněny pevné permanentní magnety nebo jiné prvky pro směrování konstantních nebo přetržitě přerušovaných magnetických polí do materiálu, obsahujícího magnetická vlákna, pro jejich uspořádávání.

Claims (20)

1. Způsob magnetického uspořádávání magnetizovatelných vláken, rozptýlených ve viskózním tělese, při kterém se připraví uspořádávací člen (15) vláken, mající nemagnetickou stěnu (17) obsahující první stěnovou část (17A) a druhou stěnovou část (17B), uspořádávacím členem (15) se pohybuje vzhledem k viskóznímu tělesu s první stěnovou částí (17A) nemagnetické stěny (17) vpředu a druhou stěnovou částí (17B) vzadu, přičemž první a druhá stěnová část (17A, 17B) jsou v dotyku s viskózním tělesem, a přičemž se magnetické pole směruje do viskózního tělesa skrz první stěnovou část (17A) nemagnetické stěny (17) pro vystavování vláken (F) ve viskózním tělese pohybujícímu se magnetickému poli.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že magnetické pole se zavádí do viskózního tělesa převážně skrz přední stěnovou část (17A) nemagnetické stěny (17).

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, při kterém se magnetické pole zavádí do viskózního tělesa v podstatě výlučně první stěnovou částí (17A) nemagnetické stěny (17).

4. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že uspořádávacím členem (15) vláken se pohybuje v podstatě rovnoběžně s povrchem viskózního tělesa.

5. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že uspořádávací člen (15) vláken je alespoň částečně ponořen do viskózního tělesa.

6. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačený tím, že siločáry magnetického pole probíhají převážně v rovinách, které jsou v podstatě příčné vzhledem k nemagnetické stěně (17) a v podstatě rovnoběžné se směrem relativního pohybu mezi uspořádávacím členem (15) vláken a viskózním tělesem.

7. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačený tím, že siločáry magnetického pole probíhají převážně v rovinách, obsahujících linii rovnoběžnou s požadovaným směrem uspořádávání a příčnou ke směru relativního pohybu mezi uspořádávacím členem vláken a viskózním tělesem.

8. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 7, vyznačený tím, že magnetické pole je směrováno do viskózního tělesa prostřednictvím magnetického členu (18), který je uložen v uspořádávacím členu (15) vláken a je úhlově pohybovatelný okolo osy (L), probíhající podél první stěnové části (17A) nemagnetické stěny (17).

9. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačený tím, že viskózní těleso je v podstatě vodorovná deska.

• · • · · · · ·

10. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, vyznačený tím, že viskózní těleso je deska nebo vrstva z mokrého betonu.

11. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 10, vyznačený tím, že viskózní těleso se vibruje během pohybu uspořádávacího členu (15) vláken vzhledem k viskóznímu tělesu.

12. Zařízení pro magnetické uspořádávání magnetizovatelných vláken, rozdělovaných ve viskózním tělese, obsahující uspořádávací člen (15) vláken, mající

- nemagnetickou stěnu (17) obsahující první stěnovou část (17A) a druhou stěnovou část (17B), a

- magnetové ústrojí (18) uložené při první stěnové části (17A) nemagnetické stěny (17) pro směrování magnetického pole do viskózního tělesa skrz první stěnovou část (17A) nemagnetické stěny (17), a manipulační ústrojí (14) pro pohybování uspořádávacím členem (15) vláken vzhledem k viskóznímu tělesu s první stěnovou částí (17A) nemagnetické stěny (17) před druhou částí (17B) a s první a druhou stěnovou částí (17A, 17B) v dotyku s viskózním tělesem.

13. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že uspořádávací člen (15) vláken obsahuje duté podlouhlé pouzdro, obsahující nemagnetickou stěnu (17), přičemž v pouzdře je uloženo magnetové ústrojí (18).

14. Zařízení podle nároku 13, vyznačené tím, že magnetové ústrojí (18) je uloženo v blízkosti nemagnetické stěny (17) při první stěnové části (17A) a ve velkém odstupu od dalších částí nemagnetické stěny (17).

15. Zařízeni podle nároku 14, vyznačené tím, že magnetové ústrojí (18) probíhá po v podstatě celé délce dutého pouzdra (17).

16. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 12 až 15, vyznačené tím, že magnetové ústrojí (18) obsahuje válec, uložený uvnitř dutého pouzdra (17), úhlově pohybovatelně okolo osy (L), probíhající v podélném směru pouzdra, a nesoucí na obvodovém povrchu nejméně jeden magnet.

17. Zařízení podle nároku 16, vyznačené tím, že obsahuje motor (20) pro úhlové pohybování válcem v dutém pouzdře (17) .

18. Zařízení podle nároku 16 nebo 17, vyznačené tím, že první část (17A) nemagnetické stěny (17) je soustředná s válcem.

19. Zařízení podle nároku 18, vyznačené tím, že průřez dutého pouzdra (17) se od první stěnové části (17A) směrem ke druhé stěnové části (17B) zužuje.

20. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 12 až 19, vyznačené tím, že uspořádávací člen (15) vláken je uložen v ústí (21, 24), majícím vypouštěcí otevření pro viskózní materiál, v němž jsou rozptýlena magnetizovatelná vlákna, přičemž první stěnová část (17A) nemagnetické stěny (17) je obrácena směrem od vypouštěcího otevření.