CZ297272B6 - Zpusob kódování primárního obrazce sekundárním obrazcem - Google Patents

Abstract

Resení se týká zpusobu kódování primárního obrazce na dokumentu sekundárním obrazcem provádeného napocítacovém systému pro digitální vytvárení kódovaných masek pro vclenení sekundární informace jakoprotipadelatelského bezpecnostního znaku do viditelného primárního obrazce. Pritom se zajistí základní rastr vybraný uzivatelem, ten se na základe kódovacího principu zvoleného uzivatelem pro vytvorení kódovaného rastru sloucí se sekundární informací, kódovaný rastr se kompenzuje, aby se kompenzovala jeho zkreslení ze slucovací operace a vytvoril se kompenzovaný rastr obsahující sekundární informaci skrytou uvnitr kompenzovaného rastru, nacez sepro vytvorení kombinovaného výstupního obrazce v souladu s reprodukcní technologií odpovídající kódovacímu principu zvolenému uzivatelem rastruje primární obrazec s kompenzovaným rastrem a pak se za pouzití reprodukcní technologie reprodukuje dokument, který obsahuje kombinovaný výstupní obrazec takový, ze primární obrazec je viditelný pro nepodporené oko, zatímco sekundární obrazec je pro nepodporované oko skrytý.

Description

Oblast techniky

Tento vynález se obecně týká způsobu vytváření obrazů se skrytými znaky zabraňujícími padělání, typicky v tištěné nebo netištěné, tedy elektronické formě, a zejména způsobu digitálního stínění realizovaného zařízením užívajícím zakódované digitální ochranné clony realizované softwarovým programem v počítačovém systému. Tento způsob i příslušné zařízení jsou schopné kombinovat primární obrazec se sekundárním obrazcem, takže sekundární obrazec je viditelný pouze tehdy, když se originální listina prohlíží přes speciální dekódovací zařízení.

Dosavadní stav techniky

Aby se zabránilo neoprávněnému rozmnožování nebo pozměňování dokumentů, je často materiál archu, jako jsou lístky, šeky, bankovky a podobně, opatřeny speciálními znaky nebo podkladovým vzorem. Tyto znaky nebo podkladový vzor je na materiálu archu vyvolaný obvykle některým typem procesu tisknutí, jako je ofsetový tisk, litografie, knihtiskem nebo dalšími podobnými mechanickými systémy, rozmanitými fotografickými postupy, xerografickým tiskem a spoustou dalších postupů. Vzor nebo znaky mohou být vytvořeny běžnými inkousty, speciálními inkousty, které mohou být magnetické, fluorescenční nebo podobně, z prášků, které mohou být připečené, z materiálů citlivých na světlo, jako jsou soli stříbra nebo azobarviva a podobně. Většina těchto vzorů umístěných na archových materiálech závisí na komplikovanosti a odhodlání vyhnout se snadnému rozmnožení. V důsledku toho představují zvýšení nákladů na materiál archu, aniž by byly zcela účinné v mnoha případech zajištění požadované ochrany před neoprávněným rozmnožováním nebo pozměňováním.

Byly navrženy různé metody strategií zabraňujících padělání zahrnující řádkové struktury indukující moaré, bodové vzory proměnlivé velikosti, sekundární obrazy, průhledné prvky, čárové kódy, hologramy založené na difřakci a další. Avšak žádná z těchto metod nevyužívá spolehlivý, čitelný sekundární obrazec v primární obrazci bez toho, aby měl předchozí vliv na kvalitu tohoto druhého, a zajištění výhod přídavné bezpečnosti, které by se z ní odvozovaly.

Běžné systémy kódování a dekódování znaků na tištěných materiálech vytvářejí paralaxní panoramapanoramagramický obrazec nebo utajený obrazec. Takovýto běžný systém je popsaný v patentu US 3 937 565, A. Alasia, vydaném 10. února 1976, který nyní přestal platit. Znaky byly vytvářeny fotograficky za použití clony s mřížkou, to jest čočkové clony se známou prostorovou hustotou čočky, např. 69 čar na inč.

Fotografické nebo analogové vytváření kódovaných znakových obrazců má tu nevýhodu, že vyžaduje speciální kameru. Také analogové obrazce jsou omezené co do jejich univerzálnosti tím že plocha znaků zabraňujících padělání je obecně výrazná, když je obklopená sekundárními obrazci umístěnými v popředí. Také je obtížné kombinovat více sekundárních obrazů s potenciálně odlišnými parametry díky neschopnosti účinně reexponovat segmenty filmu při vyvolání zábrany padělání, fotografického obrazce.

Rozmanité reprodukční technologie, jako je tištěná nebo netištěná, tedy elektronická technologie, používané pro rozložení vizuální informace jsou založené na clonění obrazu. U těchto technologií je obraz rozdělený do sady symetricky uspořádaných elementárních bodů, obrazových prvků atd., jejichž velikosti jsou pod rozlišitelností lidského oka. S odvozením na obrázky 1A až 1F jsou ukázány příklady různých tiskových ochran podle stavu techniky které mohou být použity pro vytvoření obrazce 100, který má různé stíny. Na obr. 1A je zvětšená část 102 obrazce 100, aby se ukázal účinek technik odlišného stínění, jak je ukázáno na obrázcích IB (souvislý odstín), 1C (kruhová clona), ID (stochastická clona), ID (řádková clona) a 1F (eliptická clona). Tyto clony

- 1 CZ 297272 B6 umožňují výrobu, ale současně snižují reprodukční kvalitu obrazce, když se porovnává s obrazcem originálním, což činí reprodukovaný obraze „křiklavý“.

Nedokonalosti různých systémů a prostředků používaných pro reprodukci, jako je inkoust, tiskařská média (např. papír, plastická hmota atd.), elektronových paprsků, obrazových prvků atd., nedovolují ani vytváření ani seskupování elementárních nosičů informace, jako jsou body, obrazové prvky atd. v úplném souladu s jasnými teoretickými požadavky, nýbrž pouze s menším nebo větším zkreslením. Toto dále zvyšuje „křiklavost“ výsledného obrazce.

V případě čtyř barevných reprodukcí buď elektronických, nebo tištěných je také pokles ve kvalitě obrazu díky milionům barevných odstínů původního obrazce, který musí být reprodukován za použití tří barev reprezentovaných opticky nedokonalými inkousty resp. barvami.

Jak je ukázáno na obrázcích 2A a 2B, vytváří výše uvedené faktory a množství činitelů dalších ten výsledek, že žádný z počítačově vytvářených elementárních bodů 202-210 nemá po vytištění teoreticky perfektní geometrický tvar, polohu a velikost, jak je ukázáno vytištěným body 202A210A. Tyto body 202-210 a 20A-210A jsou pro jasnost ukázané se zvětšením 100 : 1.

Otázky stínění a zbarvení jsou rozhodující body mnohobarevné reprodukční technologie. Pro vyřešení problémů zbarvení byly vytvořeny dva mezinárodní standardy. Jsou to červená-zelenámodrá, označený zkratkou RGB (Red-Green-Blue) a modrá-fuchsinová-žlutá-čemá, označený zkratkou CMYK (Cyan-Magenta-Yellow-Black), které se používají všeobecně. U omezených aplikací se také používá otisk šesti barev.

Při použití obvyklé tiskové síťky 80 řádek/cm mohou být natištěny na ploše 0,125 mm x 0,125 mm (0,005 in. x 0,005 in.) čtyři odlišné body barvy v exaktní velikosti, geometrickém tvaru, poloze a tučnosti. Tento přírůstek rozlišitelnosti aktivuje tento problém, protože zmenšení velikosti elementárních bodů nebo obrazových prvků (to jest zvýšení rozlišitelnosti rastru) snižuje „křiklavost“ obrazu, kromě nežádoucích vlivů nedokonalostí použitých materiálů i nárůstu procesů. Čím bližší je rozlišitelnost rastru k rozlišitelnosti procesu reprodukce, to jest na hranice tisknutelnosti, tím více technologických nedokonalostí ovlivňuje nevhodně vytvořený obraz.

Aby se zmenšily nežádoucí následky těchto nedokonalostí, musejí se vzít v úvahu během procesu reprodukce především.

Z tohoto důvodu se může originální obrazec digitalizovat nebo rastrovat, a rozdělit na elementární obrazové prvky v souvislém režimu zabarvení, použitím vhodné clony. Velikosti všech obrazových prvků jsou tytéž, ačkoliv sytost obrazových prvků může být odlišná podle aktuálního obrazu.

Jakmile byla tedy teoretická sytost jednou modifikována, mohou být obrazové prvky upravovány ze souvislého režimu do režimu bitové mapy. V režimu bitové mapy jsou velikosti bodů různé, ale celkové hustoty bodů jsou stejné. Toto je výhodné proto, že během tisku (s výjimkou hlubotisku) je hustota nebo tisknutelná sytost náplně tiskové barvy celkově stejná. Jako výsledek je obrazový prvek souvislého odstínu, který má největší plochu 0,125 x 0,125 mm (0,005 in. X 0,05 in. při použití tiskové síťky 80řádek/cm) a hustotu například 25 %, nahrazeny rastrovým bodem, který má optickou ekvivalenci a pokrývá pouze 25 % téže plochy, avšak má ekvivalentní maximální hustotu.

Některé běžné způsoby a prostředky reprodukce užívají kontinuálně tónované obrazové prvky, jako leptavý hlubotisk, elektronický displej a některé digitální tiskárny. Další procesy užívají kombinaci jak kontinuálního tónování, tak rastrových bodů, například jako tisk z hloubky a gravírovaný rotační hlubotisk.

-2CZ 297272 B6

Způsob přeměny režimu souvislého tónování na režim bitové mapy je komplexní procedura a má primární význam v technologii ochrany. To je proto, že se teoretická hustota elementárních obrazových prvků souvislého tónování obdržená po řádkování modifikuje předem podle technologických nedokonalostí dalších reprodukčních procesů.

Například u kopírování ofsetovým tiskem mohou technologické nedokonalosti zahrnovat:

1. deformace tvaru a velikosti přeměňovaných bodů během dalších reprodukčních procesů, jako:

- přeměňování souvislých tónovaných obrazových prvků na rastrové body,

- vytváření bodů v obrazových sestavách, ve kterých se mohou vyskytnout moarové efekty,

- vyvolání a zpracování filmu, kopírování na tiskovou desku,

- zpracování tiskové desky a

- proces tisknutí.

2. Optické nedokonalosti použitých barev.

Většina z těchto zkreslení elementárních rastrových bodů se vyskytuje při procesu tisknutí. Jako výsledek se mohou vyskytnout nepředvídatelné efekty jako:

nehomogenity povrchu papíru, pryžového tiskařského běhounu a tiskové barvy,

- zkreslení vyplývající ze síly tisku v zóně tisku, mechanické nepřesnosti v tiskařském zařízení a

- deformace tiskového papíru.

Různé technologie tisku mají různé vady charakteristické pro každý jednotlivý proces tisknutí. Aby se tedy tyto rozličné vaky kompenzovaly, byly vyvinuty různé technologie stínění a ochranné clony.

Pro digitální tisk má stínění dokonce větší důležitost. Existují různé formy technologií digitálního tisku, jako je laserová, vstřiková, barevná sublimace, magnetografická, elektrostatická atd. Protože se tyto procesy stále ještě vyvíjejí, mají značně větší množství nedokonalosti než tradiční způsoby tisknutí.

Náprava technologických vad je podstatně více komplikovaná u tisku cenin. Čím menší nebo tenčí je tištěný prvek, tím větší je relativní zkreslení při procesu tisku a tím je obtížnější kompenzace těchto zkreslení.

Snaha o zlepšení popsaného nežádoucího stavuje zřejmá z EP 705022 zveřejněné 3. dubna 1996, kde je sekundární obrazec, což může být například sériové číslo bankovky, nějaký tajný kód a podobně, skrytý uvnitř primárního obrazce. Přitom se kombinace sekundárního obrazce neviditelného prostým okem a primárního obrazce provádí v procesoru. Pro čtení sekundárního obrazce je tak třeba použít speciální zařízení.

-3 CZ 297272 B6

Podobné řešení je popsané v dokumentu WO 9720298 publikovaném 5. června 1997.1 tato řešení však mají řadu nevýhod.

Se zřetelem k nedostatkům stavu techniky je cílem předloženého vynálezu zvýšení bezpečnosti a schopnosti protipadělatelnosti nejrůznějších prostředků, jako jízdenek, směnek, pásů, koncesi, bankovek, poštovních známek atd., skrytím sekundárního obrazce uvnitř primárního obrazce tak, aby byl sekundární obrazec viditelný pouze tehdy, když se použije dekodér.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky stavu techniky odstraňuje a vytčený cíl řeší způsob kódování primárního obrazce sekundárním obrazcem, který se provádí na počítačovém systému pro digitální vytváření kódovaných masek pro včlenění sekundární informace jako protipadělatelského bezpečnostního znaku do viditelného primárního obrazce pro použití na dokumentu, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se zajistí základní rastr vybraný uživatelem, sloučí se sekundární informace a základní rastr vybraný uživatelem na základě kódovacího principu zvoleného uživatelem pro vytvoření kódovaného rastru, kódovaný rastr se kompenzuje, aby se kompenzovala jakákoliv zkreslení v kódovaném rastru vytvořeném ve slučovací operaci a vytvořil se kompenzovaný rast obsahující sekundární informaci skrytou uvnitř kompenzovaného rastru, rastruje se primární obrazec s kompenzovaným rastrem pro vytvoření kombinovaného výstupního obrazce v souladu s reprodukční technologií odpovídající kódovacímu principu zvolenému uživatelem a reprodukuje se dokument za použití reprodukční technologie, kde dokument obsahuje kombinovaný výstupní obrazec.

Podle vynálezu je výhodné, kóduje-li se kódovaný rastr optimálně na základě některé charakteristiky kódovacího principu.

Podle vynálezu je výhodné, zvolí-li se základní rastr podle reprodukční technologie použité pro reprodukci kombinovaného výstupního obrazce.

Další výhodné provedení spočívá podle vynálezu v tom, že se kódovaný rastr zakóduje za použití postupné aproximace, která se realizuje v softwarovém modulu uskutečňovaném v univerzálním počítači.

Postupná aproximace je s výhodou založená alespoň na jednom z řady parametrů reprodukční technologie použité pro reprodukování kombinovaného výstupního obrazce definovaného uživatelem.

S výhodou je sekundární informace čitelná pouze dekódovacím zařízením odpovídajícím kódovacímu principu z operace slučování sekundární informace se základním rastrem.

Sekundární informace je podle vynálezu s výhodou složená z obrazových prvků.

Výhodné také je, použije-li se obrazové prvky i jako nosiče digitální informace.

Jedno výhodné provedení vynálezu spočívá v tom, že se modifikuje některý parametr nosičů digitální informace založený alespoň na jednom z následujících znaků obrazových prvků: tvaru, velikosti, úhlu, poloze nebo sytosti.

Vhodný je způsob kódování podle vynálezu, u kterého se umístí modifikovaný parametr nosiče digitální informace v jediné vrstvě obrazce.

S výhodou se umístí modifikovaný parametr nosiče digitální informace uvnitř řady vrstev barev obrazce.

-4CZ 297272 B6

Výhodné podle vynálezu je, použije-li se jako sekundární informace alespoň jedno ze skupiny sestávající z obrazu, dat, tištěné věci a čárového kódu.

S výhodou se jako základní rastr zvolený uživatelem použije některý z kruhového rastru, čárového rastru, eliptického rastru, hlubotiskového rastru, náhodného rastru, geometrického rastru, rastru souvislého odstínu a programovatelného rastru.

U způsobu podle vynálezu se s výhodou jako dekódovací zařízení použije alespoň jeden z optického dekodéru a digitálního dekodéru programovatelného uživatelem.

Kódovací princip podle slučovací operace je tak s výhodou založený na provedení software dekódovacího zařízení.

Způsob podle vynálezu dále s výhodou zahrnuje optické dekódování kombinovaného výstupního obrazce užívající optický dekodér, který má optický filtr s alespoň jednou z řady geometrických forem.

Způsob podle vynálezu dále zahrnuje optické dekódování kombinovaného výstupního obrazce využívající optický dekodér, který má alespoň jeden z periodických a náhodných filtračních vzorů.

U způsobu podle vynálezu se dekódování kombinovaného výstupního obrazce provádí s výhodou za použití komplexního optického dekodéru, který má speciální optické vlastnosti pro čtení optických kódů, které zahrnují alespoň jedno ze zesílení, převracení, rozložení hranolem a zmenšení.

U způsobu podle vynálezu se dále kombinovaný výstupní obrazec dekóduje s výhodou elektronicky za využití elektronického dekodéru pro čtení optických kódů za použití softwarové simulace alespoň jedné funkce optického dekodéru.

S výhodou se elektronicky dekóduje kombinovaný výstupní obrazec za použití elektronického dekodéru, který má elektronickou identifikaci pro čtení optických kódů.

Do sekundární informace se s výhodou zahrnou digitální kódy a přímé čtení digitálních kódů uložených v kombinovaném výstupním obrazci se děje za použití programovatelného elektronického dekodéru.

U způsobu podle vynálezu se dále vypočte soukryt vysoké přesnosti mezi vrstvami různých barev kombinovaného výstupního obrazce pro použití u zařízení na tištění bankovek.

Způsob podle vynálezu se s výhodou aplikuje na dokument, jímž je šek, peníze, jízdenka, bankovka, kreditní karta, cestovní pas, fotoidentifikační karta, vstupenka pro zvláštní příležitosti, sladový doklad, smluvní doklad, bankovní šek, cestovní šek, protipadělatelská nálepka, daňová známka, poštovní známka, rodný list, registrační karta vozidla, dokument resp. listina, doklad o titulu a vízum.

U způsobu podle vynálezu se jako viditelný primární obrazec použije s výhodou fotografie osoby a sekundární informace je alespoň jeden osobní údaj této osoby, jímž může být výška, váha, identifikační číslo, podpis, krevní skupina a lékařská informace.

Výhodné je u způsobu kódování podle vynálezu to, že sekundární informace není v kopii dokumentu přítomná.

Další cíle a výhody tohoto vynálezu budou ozřejměny v následujícím popisu udělaného ve spojení s připojenými výkresy, kde jsou prostřednictvím ilustrací a příkladů vysvětlena určitá provede-5 ní tohoto vynálezu. Tyto výkresy vytvářejí část předloženého vynálezu a ilustrují jeho různé účely a znaky.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je nejlépe srozumitelný z následujícího podrobného popisu, když se čte ve spojitosti s připojenými výkresy. Je zdůrazněno, že podle obecné praxe nejsou různé znaky z výkresů v měřítku. Rozměry různých znaků jsou naopak pro jasnost libovolně zvětšeny nebo zmenšeny. Do výkresů jsou zahrnuty následující obrázky:

Obr. 1A-1F ukazují obecně používané tiskové clony pro zachycení obrazců různých tónů nebo barev při procesu tisknutí;

obr. 2A a 2B ukazují zkreslení elementární části obrazce během procesu tisknutí;

obr. 3 ukazuje ostrosti elementů obrazce podle předloženého vynálezu;

obr. 4A-4D ukazují způsob, jak se různé odstíny mohou reprezentovat měněním procentuální velikosti bodu rastru vzhledem k ploše buňky rastru;

obr. 5 ukazuje jeden příklad skryté informace v obrazci kompenzací;

obr. 6 ukazuje způsob, jak může být skrytá informace přidána k obrazci úpravou sytosti obrazových prvků souvislé barvy bez úpravy průměrné sytosti superbuňky;

obr. 7A-8B ukazují způsob, jak může být skrytá informace přidána k nějakému obraci úpravou některého bodu rastru buď bez modifikace procentuální plochy budu, nebo procentuální plochy bodu superbuňky;

obr. 9A-9B ukazují způsob, jak může být skrytá informace připojena k obrazci úpravou úhlu rastrového bodu beze změny procentuálního plošného obsahu bodu;

obr. 10A-10B ukazují způsob, jak může být skrytá informace přidána k obraci úpravou polohy rastrového bodu bez zpravování procentuálního plošného obsahu bodu superbuňky;

obr. 11 A-l 1B ukazují způsob, jak může být skrytá informace přidána k obrazci úpravou velikosti rastrového bodu, aniž by se měnil procentuální plošný obsah bodu superbuňky;

obr. 12A-12B ukazují způsob, jak se může skrytá informace přidat k obrazci úpravou četnosti rastrovaného bodu bez upravování procentuálního plošného obsahu bodu superbuňky;

obr. 13, 14A a 14B jsou vývojové diagramy procesů vytváření obrazců obsahujících skrytou informaci;

obr. 15 je příklad skryté informace uvnitř separátní barevné vrstvy primárního obrazce;

obr. 16 je vývojový diagram popisující proces vytváření obrazce z obr. 15;

obr. 17 je první příkladná konfigurace hardware podle předloženého vynálezu;

obr. 18 je druhá příkladná konfigurace hardware podle předloženého vynálezu;

obr. I9A-19J ukazují různé techniky pro aktivování dekodéru podle stávajícího vynálezu;

-6CZ 297272 B6 obr. 20 ukazuje způsob segmentování obrazce podle známého stavu techniky;

obr. 21 ukazuje klopení segmentů obrazce z obr. 20 pro vytvoření jediné fáze utajeného obrazce;

obr. 22 a 23 ukazují vícefázové aplikace způsobu utajení ukázaného na obr. 21 podle známého stavu techniky;

obr. 24 je jeden příklad utajeného obrazce z obr. 21 a kombinaci s provedením podle předkládaného vynálezu a obr. 25 je další příklad utajeného obrazce v kombinaci se skrytým obrazcem podle předloženého vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Metoda skrytého obrazce zahrnuje rastrování nebo rozdělení primárního nebo viditelného obrazce na elementy, jako jsou body, čáry nebo obrazové prvky (nositelé elementárních dat). Postupem digitálního kompenzování přetváříme, modifikujeme atd. tyto elementy, abychom doplnili sekundární informaci a učinili sekundární obrazec pro normální oko bez pomůcek vzhledem k primárnímu obrazci neviditelný.

Pro dekódování doplněné informace je nezbytný odpovídající dekodér, který je schopný vybrat sekundární informaci.

Kompenzace modifikaci se děje doplněním sekundárního obrazce, když jsou velikosti zkreslení způsobených technologickými nedokonalostmi výrazně pod velikostmi úpravy požadované pro kompenzaci.

V tomto případě je možné modifikovat body primárního obrazce, aby se doplnil sekundární obrazec a nahradil je, aby se vytvořil sekundární obrazec v téže bodové buňce neviditelný. Použitím tradiční mřížky např.80 řádek/cm je to teoretický čtverec 0,125 x 0,125 mm (0,005 inch x 0,005 inch) nazývaný Jednoduchá buňka“. To znamená, že úprava i vyvážení, tedy modifikace i kompenzace, se mohou udělat uvnitř jedné samostatné buňky pouze v jednom a témže rastrovaném bodu. Když jsou velikosti nežádoucích tiskových zkreslení zanedbatelné v porovnání s velikostí vědomé modifikační a kompenzační části rastrovaného bodu, bude dominovat efekt skrytého obrazce. Toto je možné za použití reprodukčních procesů s vysokým rozlišením.

S odvoláním na obr. 4A je ukázán další příklad toho, jak může být reprezentováno stínování nějakého obrazce. Na or. 4A je ukázaný bod 402 uvnitř buňky 404. Plocha buňky 404 je reprezentována součinem šířky „x“ 406 a výšky „y“ 408. Poměr plochy bodu 402 „A“ k ploše (xy) buňky 404 je reprezentovaný následující rovnicí:

Rovnice (1) Z = A/(xy) %, kde Z je v rozsahu 0 až 100 %.

Obr. 4B-4D ukazují různé poměry bodu 402 k buňce 404. Jak je ukázáno na obr. 4B, Z = 75 %, na obr, 4C Z = 50 % a na obr. 4E Z = 25 %. Ačkoliv je buňka 404 ukázaná na obr. 4A v pravoúhelníkovém tvaru, může mít jakýkoli požadovaný tvar, jako je čtverec, kruh, elipsa, lichoběžník atd.

S odvoláním na obr. 5, je ukázaný jeden příklad, kde je uvnitř plochy rastrového bodu 504 inverzí pod oblastí viditelnosti lidského oka. Pro skrytí sekundární informace 506 do rastrového bodu (prvku) 504 (obsaženém uvnitř bodové (elementu) buňky 502) je nezbytné přidat inverzi této

-7CZ 297272 B6 sekundární informace. Například, u černého a bílého obrazce je doplněk sekundární informace 506 její negativ a u barevného obraceje doplněk sekundární informace 506 její doplňková barva.

Když je velikost nežádoucích tiskových zkreslení blízko velikosti modifikační a kompenzační části rastrových bodů, klesá účinek skrytí a vzrůstá účinek nežádoucích tiskových zkreslení. Aby se účinek skrytí udržel, musí být do kompenzace ze sousedících samostatných buněk vtaženo více rastrových bodů. Skupiny signálních buněk vtažených do kompenzace jednoho modifikovaného rastrového bodu se nazývá „superbuňka“, viz obr. 3.

S odkazem na obr. 3 je ukázaný jeden příklad superbuňky. Na obr. 3 reprezentuje například superbuňku 306 devět buněk 310. Procentuální bodová plocha superbuňky 306 se stanoví za použití následující rovnice:

Rovnice (2) Ζ_Σ = Σ (Z1 ... Zn)/n %, kde „n“ je počet buněk v superbuňce 306. Superbuňka není nezbytně čtverec, může mít různé tvary, jako kruh, elipsu, obdélník atd. Funkčně zvolené prostředí zkoumaného bodu (rastrového elementu) obsahujícího okolní celek nebo dílčí bod je uvnitř okraje superbuňky.

U jednoho příkladného provedení předloženého vynálezu se reprodukce obrazců optimalizuje například:

- úpravou elementárních bodů předem podle všech zkreslení a deformací, které se vyskytnou v dalším procesu reprodukce obrazce,

- výpočtem, vytvořením a aplikací optimální formy elementárních bodů, jako jsou eliptické, kosočtvercové, oválné, nepravidelné atd. podle aktuálně aplikovaného reprodukčního procesu,

- definováním správného úhlu a polohy bodů, aby se předšlo moarovým účinkům a dosáhlo se nejvyšší kvality s minimálním „rozruchem“ v obrazci.

Aby se vytvořily různé ochranné znaky pro tisk cenin, bylo stanoveno, že použitím technologií digitálního stínění se nekompenzují jen technologické nedokonalosti různých reprodukčních procesů, nýbrž do výsledného obrazce mohou být zahrnuty záměrná zkreslení a modifikace.

U příkladného provedení předloženého vynálezu jsou elementární body primárního obrazce identifikovány jako nosiče digitální informace, do kterých může být zakódována další informace, aby se sekundární obrazec skryl uvnitř primárního obrazce. Regulace tohoto procesu vhodnou technologií stínění se mohou kompenzovat zkreslení, která vyplývají z doplnění sekundárního obrazce, a učinit se neviditelná pro nepodporované lidské oko avšak stále viditelná vhodným dekódovacím zařízením. Takové dekódovací zařízení může být například optický filtr nebo nějaký elektronický dekodér. Tento dekodér může kompenzovat jeden nebo několik kódovacích účinků připisovaných obrazci, jako je svítivost, redukce, převracení a prizmatické účinky. Tento dekodér může také filtrovat obrazec opticky za použití periodických a/nebo náhodných filtračních vzorů založených na kódovacím postupu použitém pro zakódování obrazce. Optická filtrace obrazce může být také založena na jednom nebo mnoha odlišných geometrických tvarech, jako jsou kruhy, půlkruhy, obdélníky, trojúhelníky atd.

Elektronický dekodér může být realizovaný v hardware, software nebo v jejich kombinaci, která díle poskytuje programovatelnou způsobilost. Elektronický dekodér může také zahrnovat elektronickou identifikaci pro interpretaci skryté informace, jak jsou čárové kódy a digitální údaje.

Příkladné provedení se způsob a zařízení pro digitální rastr pro vytvoření kódovaného digitálního rastru, u kterého jsou prvky rastru, jako obrazové prvky nebo body, část obrazce. U tohoto

-8CZ 297272 B6 příkladného provedení se mohou tyto obrazové prvky nebo body použít jako nosiče digitální informace. Použitím takovýchto digitálně kódovaných rastrů může být možné vytvářet pro tisk cenin skryté obrazce chráněné proti kopírování, například tam, kde kopírování obrazce chráněného proti kopírování vede k nereprodukování tohoto skrytého obrazce. Tento proces není omezený najeden specifický kódovaný rastr pro řešení specifických technologických nedokonalostí, nýbrž se může použít pro zajištění řešení pro všechny z výše zmíněných technologických problémů.

Aby se reprodukoval pouze primární obrazec, mohou být elementární nosiče digitální informace (body, obrazové prvky atd.) vytvořené a seskupené podle omezujících podmínek aktuální reprodukční technologie. V tomto případě se reprodukuje pouze primární obrazec. Zkreslením, úpravou, atd. těchto elementárních držáků dat se může do primárního obrazce začlenit sekundární obrazec. Tímto způsobem se zvýší „šum“ primárního obrazce a sekundární obrazec se jeví také ve viditelné formě. Aby se zase „šum“ primárního obrazce snížil, musejí se všechny úpravy a zkreslení kompenzovat na bázi element za elementem (bod za bodem nebo obrazový prvek po obrazovém prvku) v předem definované oblasti, která je menší než rozlišitelnost lidského oka. Tímto způsobem se stane sekundární obrazec opět skrytý a kvalita primárního obrazce se zlepší.

Například při použití elementárního bodu nebo obrazového prvku jako nosiče digitální informace mohou sloužit pro úpravu nebo zkreslení obrazce následující příkladné parametry:

- sytost (viz Obr. 6)

- forma a tvar (viz Obr. 7A-8B)

- úhel (viz Obr. 9A-9B)

- poloha (viz Obr. 10A-1 OB)

- velikost (viz Obr. 11 A-l 1B)

- četnost (viz Obr. 12A-12B).

Shora zmíněné parametry se mohou použít v rámci jedné nebo více vrstev barev primárního obrazce a také mezi vrstvami barev primárního obrazce.

Jako výsledek zpracování těchto dat použitím algoritmu postupné aproximace, například dvou částí každého jednotlivého elementárního bodu, obrazového prvku, atd. jsou uvnitř plochy, kde je skrytý sekundární obrazec. Tyto dvě části jsou:

část držáku dat elementárního bodu, obrazového prvku, atd., kde je primární obrazec zkreslený nebo upravený podle sekundárního obrazce, a kompenzační část elementárního bodu, obrazového prvku, atd., která vyrovnává zkreslení, úpravy části držáku dat.

Jako výsledek budou v porovnání s pouze reprodukovaným primárním obrazcem zkreslené nebo upravené v podstatě všechny z bodů nebo obrazových prvků.

S odkazem na obrázek 6 je ukázaný jeden příklad toho, jak je informace skrytá tam, kde je nosič informace založený na sytosti informace. Na obrázku 6 jsou buňky 602, 604, 606 označené jako buňky, ve kterých má být skryta informace. Sytost buněk 602, 604 a 606 se mění a vede k buňkám 608, 610 respektive 612. Na obrázku 6 jsou DL, Dl?, DL, D2i. D2? a D2₃ sytosti buněk 602, 604, 606, 608, 610 respektive 612. Sytost buněk nemusí být nezbytně stejná (Dl j * D2_b Dl₂ * D2₂, D1₃*D2₃). Tato informace je skrytá, když je průměrná sytost superbuňky 614 a 616 vyrovnaná.

-9CZ 297272 B6

Nyní s odkazem na obrázky 7A a 7B je ukázaný jeden příklad toho, jak je informace skrytá a kompenzace uvnitř buňky založená na vyrovnání procentuálního obsahu s procentuálním obsahem plochy buněčného bodu. Obr. 7A je nemodifikovaný nebo normální rastr a obr. 7B je rastr nosiče informace. Na obr. 7A je jako buňka nosiče informace použitá buňka 702. Bod 704 nosiče informace zahrnuje bod 706. Bod 704 nosiče informace bude skrytý, když se plocha bodu 704 nosiče informace bude rovnat ploše bodu 706. Jinými slovy, když je vyhověno následující rovnici:

Rovnice (3) Z_A = Z_B, kde Za je procentuální obsah bodu 706 a

Z_B je procentuální obsah bodu 704 nosiče informace.

Nyní je s odkazem na obrázky 8A a 8B ukázaný jeden příklad toho, jak je skrytá informace a kompenzace založená na vyrovnání procentuálního obsahu procentní plochy bodu superbuňky. Obrázek 8A je nemodifikovaný nebo normální rastr a obr. 8B je rastr nosiče informace. Na obr. 8A je jako superbuňka nosiče informace použita superbuňka 802. Na obr. 8B nahrazuje pro vytvoření superbuňky 804 informace 808 bod 806 uvnitř superbuňky 802. Informace 808 bude skrytá, když se bude průměrná procentuální plocha bodu superbuňky 804 rovnat průměrné procentuální ploše bodu superbuňky 802. Jinými slovy, když bude splněna následující rovnice:

Rovnice (4) Ζ_Σ| = Z22 a Ζ_ΣΑ Zvq, kde Ζ_Σ| je průměrná procentní plocha bodu superbuňky 802 a Ζ_Σ2 je průměrná procentní plocha bodu superbuňky 804.

Nyní je s odkazem na obrázky 9A a 9B ukázaný jeden příklad toho, jak je informace skrytá uvnitř buňky, kde je nosič skryté informace úhel. Obr. 9A je nemodifikovaný nebo normální rastr a obr. 9B je rastr nosiče informace. Na obr. 9B nahrazuje informace 904 element 906. Informace 904 bude skrytá, když bude vyhověno buď rovnice (3), nebo (4) výše. Jak je ukázáno na obr. 9B, informace 904 může být natočená o úhel a. Úhel a může být jakýkoli úhel od 0 do 359 stupňů.

S odkazem na obrázky 10A a 10B je nyní ukázaný jeden příklad, jak je informace skrytá uvnitř buňky tam, kde je nosič informace plocha. Obr. 10A je nemodifikovaný nebo normální rastr a obr. 10B je rastr nosiče informace. Na obr. 10A jsou v nepozněněném rastru ukázané superbuňky 1002 a bod 1004. Jak je ukázáno na obr. 10B, je nosič informace repozice bodu 1004 do bodu 1008. Informace může být skrytá ve výsledné superbuňce 1006. Informace bude skrytá, když bude vyhověno rovnici (4) výše mezi superbuňkou 1002 a 1006. Změna polohy se mění podle stupně požadovaného skrytí.

Nyní je s odkazem na obrázky 11A a 11B ukázaný jeden příklad toho, jak je informace skrytá tam, kde je nosič informace založený na velikosti bodu. Obr. 11A je nemodifikovaný nebo normální rastr a obr. 11B je rastr nosiče informace. Přesněji, bod 1108 nahrazuje bod 1106. Informace bude skrytá tehdy, když se celková plocha bodu superbuňky 1104 bude rovnat celkové ploše bodu superbuňky 1102 tak, aby bylo vyhověno rovnici (4).

Nyní je s odkazem na obrázky 12A a 12B ukázaný jeden příklad toho, jak je informace skrytá tam, kde je nosič informace založený na četnosti bodu. Obr. 12A je nemodifikovaný nebo normální rastr a obr. 12B je rastr nosiče informace. Na obr. 12A je každý bod 1206 a 1210 nahrazený rastrovými body 1212 vyšší četnosti ukázanými na obr. 12B. Vynález však není omezený na toto a více než jedním rastrovým bodem 1212 může být nahrazen jediný bod, jako je bod 1206. Rastrové body 1212 budou skryté, když bude vyhověno rovnicím (3) nebo (4).

-10CZ 297272 B6

Aby se učinil sekundární obrazec viditelný, je nezbytný fyzikální nebo elektronický proces dekódování a odpovídající zařízení. Dekodér s výhodou vybírá části „držáku dat“ bodů, obrazových prvků, atd. za použití metody statistického výběru, například pro aktivaci dekodéru a učinění skrytých znaků viditelnými pro uživatele.

Složky tohoto procesu se mohou propojit vhodným vazebním obvodem a proces může být optimalizován, aby se dosáhlo vhodné kvality primárního obrazce a bezpečné činitelnosti skryté informace zakódované do sekundárního obrazce.

U jiného příkladného provedení stávajícího vynálezu bere proces na zřetel odlišné složky způsobu reprodukce a parametry nebo priority definované uživatelem pro vytvoření viditelného primárního obrazce vysoké kvality s minimálním „šumem“ a maximální čitelností skryté informace zakódované do neviditelného sekundárního obrazce.

U třetího příkladného provedení může být skrytý obrazec založený proměnlivých parametrech spíše než na parametrech pevně stanovených. U tohoto příkladného provedení mohou být uvažovány následující proměnné parametry:

1. charakteristiky viditelného primárního obrazce, jako je

- jediná barva nebo mnoho barev šedá stupnice nebo namátkové barvy

- charakter primárního obrazce, jako podklad, vzor, obrázek, text, atd.

2. charakteristiky skrytého sekundárního obrazce, jako

- jediná barva nebo mnoho barev

- text, obrázek, vzorec nebo jiné

- opticky rozeznatelný obrazec nebo přímá digitální data, atd.

3. charakteristiky reprodukčního procesu a adekvátní technologie stínění, jako

- rozlišitelnost reprodukčního procesu

- minimální velikost a tvar aplikovatelného bodu nebo minimální šířka nejtenčí použitelné čáry

- použitelný minimální prostor mezi elementárními body nebo čarami

- velikost a tvar výhodného rastru relevantního k aktuálnímu reprodukčnímu procesu (souvislý odstín, bod, čára, atd.)

- elektronická reprodukce (pro displej) nebo „tvrdá kopie“ (pro tištěná média)

- tradiční tisk (ofset, rytý dekor atd.) nebo digitální tisk (počítačové tiskárny, jako jsou laserové tiskárny, inkoustové tiskárny, barevné sublimační tiskárny atd.) nebo digitální tiskové stroje (Xeiko, Indigo, atd.)

- stínění souvislým odstínem, stínění bodovým rastrem, atd.

- 11 CZ 297272 B6

4. charakteristiky dekódovacího prostředku, jako jsou

- jednoduché optické dekodéry pro čtení optických kódů vytvořených na principu jednoduchého optického filtru s odlišnými geometrickými formami užívající pravidelné nebo náhodné filtrační vzory

- komplexní optické dekodéry pro čtení optických kódů s odlišnými optickými (zvětšovací čočka, reverze nebo hranolové zmenšení, atd.) účinky jednoduché elektronické dekodéry pro čtení optických kódů se softwarovou simulací funkcí optických dekodérů bez elektronické identifikace

- pokrokové elektronické dekodéry pro čtení optických kódů se softwarovou simulací funkcí optických dekodérů s elektronickou identifikací

- komplexní uživatelské programovatelné elektronické dekodéry pro čtení přímých digitálních kódů, které jsou také programovatelné uživateli.

5. úroveň zabezpečení (ochrana proti kopírování, reprodukovatelnost, atd.) jako

- obrazec musí být chráněný proti kopírování obrazec musí být chráněný proti změně nebo nahrazení

- musejí být chráněna zakódovaná data

- dává se přednost ochraně primárního obrazce, sekundárního obrazce nebo informace před dalšími.

Podle čtvrtého příkladného provedení může být skrytý obrazec založený na parametrech nebo prioritách definovaných uživatelem. U tohoto příkladného provedení mohou parametry zvolené uživatelem zahrnovat:

- kvalitu primárního obrazce ostrost a čitelnost sekundárního obrazce

- charakter sekundárního obrazce (jak je abecedně číslicový, obrazový, dvojkový kód, atd.)

- proces dekódování (fyzikální, elektronický, softwarový, atd.)

- použitá skutečná reprodukční technologie (jako je elektronická, digitální tisk, tradiční tisk, atd.)

- ochrana (jako je ochrana dat a ochrana proti reprodukci).

Nyní je s odkazem na obr. 18 ukázané jedno příkladné provedení systému personifikace dokumentu současnosti. Podle obr. 18 je pro fotografování neznázoměného primárního obrazce použita digitální kamera 1802. aby se vytvořila digitální podoba tohoto obrazce 1804. Pro vstup osobních dat 1822 pro včlenění do primárního obrazce může být použito vstupní zařízení 1806, jako je klávesnice. Obrazec 1804 a osobní data 1822 se poskytnou pracovnímu stanovišti 1808, jak oje PC, který obsahuje software databáze 1810. Osobní data 1822 a obrazec 1804 se zpracovávají kodérem 1812, aby se vytvořil soubor 1813 skrytého obrazce. Soubor 1813 skrytého obrazce se pak poskytne software 1810, který zpracovává obrazec 1804 a skrývá data 1822 uvnitř obrazce

1804, aby vytvořil unifikovaný soubor 1814. Tento unifikovaný soubor 1814 je výstup k tiskárně 1816. Tiskárna 1816 pak vytiskne personifikovaný dokument 1820 založený na unifikovaném souboru 1814. Pracovní stanoviště 1808 může být připojené k nějakému hostitelskému počítači 1818, pokud je to nezbytné pro kontrolu a/nebo dodání dalších údajů do pracovního stanoviště 1808. Toto příkladné provedení je užitečné tam, kde není požadavek velmi vysokého rozlišení. Formát výše zmíněných souborů může být v „DLL“ formátu pro snadnost použití se systémy založenými na PC, i když se může použít jakýkoli formát souboru v závislosti na cílovém systému a/nebo požadavcích uživatele.

Jedno příkladné provedení stávajícího vynálezu pro vytváření obrazců s vysokou rozlišitelností je ukázáno na obr. 17. Podle obr. 17 se různé (neznázoměné) soubory obrazce poskytnou pracovnímu stanovišti 1716 SILICON GRAPHICS 1NC. (SGI), které realizovalo software, které vytváří skryté prvky. Zatímco by toto software mohlo běžet na jakémkoli počítači schopném zvládnout grafiku s vysokou rozlišitelností, je stroj SGI používán kvůli jeho vyšší rychlosti a grafickým schopnostem. Snímač 1712 se používá pro snímání primárního obrazce 1700. Sejmutá informace se poskytne počítači 1714, který může rozdělit obrazec 1700 na barevné vrstvy 1702. Ό tohoto příkladného provedení je počítač 1714 počítač Macintosh a používá se pro realizování projektového programu, ačkoli se může použít jakýkoliv počítač s podobnými schopnostmi. Soubory se otvírají tímto software a skryté typy znaků, hodnoty a parametry jsou voleny uživatelem. Kódovací algoritmy se aplikují software v SGI 1716, aby se spojily sekundární obrazce 1704 s viditelnými obrazci z počítače 1714 pro vytvoření nového sloučeného souboru 1708 využívajícího proces 1706 skrytého obrazce. Nový sloučený soubor může být například v nějakém „DLL“ formátu souboru, i když se v závislosti na cílovém systému může použít jakýkoliv formát souboru. Dokončený návrt se pak poskytne výstupnímu prostředku 1718, jak je speciální sazeč vysokokvalitního obrazu s vysokou rozlišitelností, který je schopný tisku finálního obrazce jako filmu 1720 s rozlišitelností nezbytnou pro zachování a odhalení skrytých sekundárních obrazců při dekódování. Jeden výhodný výstupní prostředek je vyráběný SCITEX DOLVE, i když se může použít jakýkoli vysoce kvalitní sazeč obrazu s vysokou rozlišitelností. Volitelně může být použit zkušební přístroj 1724 pro zkoušení konečného produktu 1722, aby se zajistila shoda s preferencemi zvolenými uživatelem.

Když je příkladný proces založený na kompenzaci, může skrýt uživatel v jediném primárním obrazci více než jeden sekundární obrazec. Podle toho by proces uživateli dovoloval označit vhodné primární soubory, podle kterých by se proces prováděl, a označit jeden, dva nebo více sekundárních souborů pro skrývání uvnitř obrazce reprezentovaného primárním souborem. Další operace, které by mohly být zvoleny pro kalkulaci, aby mohly zahrnovat metodu „světlého podtisku“, metodu „utajení“, metodu „mnohoúrovní“ a metodu „rastru“. Jinak by mohl uživatel zvolit výstup z programu, nebo nový vstup do procesu výběru.

Při přecházení přes proces výběru kontroluje proces různá vstupní nastavení zvolená uživatelem. Proces detekuje chyby týkající se každé volby a zobrazuje vhodné chybové hlášení. Na základě zvolených vstupních nastavení se budou provádět různé operace, například skrytí jednoho sekundárního obrazce a uložení výsledků do jednoho výstupního souboru; skrytí dvou sekundárních obrazců a uložení výsledků do některého výstupního souboru; skrytí více než dvou sekundárních obrazců a uložení výsledků do některého výstupního soboru; skrytí metodou světlého podtisku a uchování výsledků této metody světlého podtisku do výstupního souboru; skrytí metodou promíchání a uchování promíchaných/skrytých výsledků do některého výstupního souboru; skrytí několikaúrovňovou metodou a uchování několikaúrovňových výsledků do některého výstupního souboru; nebo skrytí rastrovou metodou a uchování rastrových výsledků do některého výstupního souboru. Výsledky kterékoli z těchto metod se pak mohou zobrazit na displeji a prohlížet (pokud je to žádoucí) přes neznázoměné výsledné pozorovací okénko. Pokud se zvolí, mohou naznačovat vývoj software také neznázoměné indikátory tónového zvuku.

Primární obrazec může být obrazec šedé stupnice, který může jako skryté obrazce obsahem jeden nebo více sekundárních obrazců. Tento obrazec šedé stupnice může být zredukovaný na své

- 13CZ 297272 B6 barevné složky, do kterých může být skrytý jeden nebo více sekundárních obrazců v některé nebo ve všech barevných složkách. Primární obrazec může být také barevný obrazec, ve kterém je skrytý jeden nebo více sekundárních obrazců. Když se do primárního obrazce skrývá více než jeden sekundární obrazec, může být každý sekundární obrazec natočený vhledem k dalšímu například pod úhlem mezi 0 až 359 stupni. Natočení sekundárních obrazců je aplikovatelné jak v šedé stupnici, tak i v barevných primárních obrazcích a může být v rámci jediné vrstvy barevné složky nebo mezi vrstvami barevných složek.

Přidružený softwarový program používá rozmanitou škálu uživatelských propojovacích obrazovek, které usnadňují volbu, jaký typ procesu se bude provádět a za jakých parametrických podmínek. Uživateli jsou představovány různé obrazovky, typicky s druhem prostředí „window“, aby uživateli usnadnily výběry různých kritérií naznačených výše. Toto prostředí je podobné běžným Grafical Use Interfaces (GUI), které užívají širokou paletu uživatelských vstupů a volicích prostředků, a detailní vysvětlení jako takové není poskytnuto.

Typické uživatelské propojovací obrazovky mohou poskytovat například opce Filé Menu (např. About, Load Settings, Savé Settings, Sound, a Quit), Directory opce, Filé retrieve opce, Filé store opce, Filé Type opce, Sound opce, Filter opce, atd. Další obrazovky v programové hierarchyii mohou poskytnout například Dekodér opce, Phase opce, (jedna fáze, dvě fáze, atd.), Density opce (světlá nebo tmavá nebo pozitivní nebo negativní). Proměnlivé opce respektive volby, mohou být poskytnuty přes běžnou typovou tyč jezdce nebo číslicové zobrazení analogového řízení, jako otočný knoflík.

Jak bloky primárního souboru, tak i bloky cílového souboru mají běžnou „browse“ schopnost (číst na přeskáčku) pro usnadnění pohodlí použití, takže uživatel nepotřebuje vzpomínat, ve kterém místě nebo adresáři je dílčí souboru umístění uvnitř systému nebo sítě.

Opce „filtru“ dovolují uživateli vybrat specifický název souboru a mít pro něj programové vyhledávání. Opce „rozlišitelnosti“ dovoluje uživateli vybrat požadovanou rozlišitelnost výstupního obrazce. S výhodou je toto číslo přizpůsobené rozlišitelnosti výsledného tiskového zařízení. Během ukládacích operací souboru mohou být také použity běžné kompresní techniky pro uchování celkové velkosti souborů menší a šetření prostoru na skladování disků.

Podobné uživatelské obrazovky se poskytují, když jsou žádoucí proces dvou nebo tří sekundárních obrazců. Tyto obrazovky však poskytují přídavné výběry pro přídavné sekundární obrazce, které se mají prokládat do mnohofázového sekundárního obrazce. V mnohofázovém procesu může uživatel také zvolit odlišné pasterizační sytosti pro každý sekundární obrazec. Toto je zejména užitečné tehdy, když chce uživatel vytvořit překrývající odlišné sady textu, které budou prohlíženy společně a když budou dekódována, budou přesto vidět jako samostatná slova.

Pro provádění operace znakového světlého podtisku jsou zajištěné přídavné uživatelské propojovací obrazovky. Na rozdíl od skrytého obrazce bude znakový světlý podtisk plynout skrz obrazec co možná jemně, aniž by bral na vědomí tónové změny.

Jedna z nejužitečnějších aplikací shora popsaného procesuje ta, kdy je primární obrazec fotografie a sekundární obrazec je například podpis subjektu z fotografie. Za využití tohoto postupu se může primární obrazec rastrovat a pak se může podpis nechat sloužit s elementárním vzorem rastru primárního obrazce. Výsledný zakódovaný obrazec bude viditelný obrazec fotografie osoby, který při dekódování odhalí podpis té osoby. Sekundární obrazec by také mohl zahrnout jiné životní statistické údaje, jako výšku, váhu, atd. Tento vysoce zajištěný kódovaný obrazec by se osvědčil jako mimořádně užitečný u takových věcí, jako pasů, průkazů, občanských průkazů s fotografií (ID's) atd.

Zabezpečení skrytých údajů by mohlo být dále zvýšeno vytvořením tříbarevné separace na modrou, purpurovou a žlutou obrazce poté, co byl proveden proces skrytí obrazce. Tyto barvy by

- 14CZ 297272 B6 se pak vzájemně vyrovnaly, takže kdyby se tyto barvy znovu zkombinovaly, získaly by se na vytištěné fólii v přírodní šedé. Zatímco se tedy nepodporovanému oku bude zdát vytištěný obrazec šedý, bude se dekódovaný obrazec jevit barevný. Vyrovnání roztřídění pro zajištění neutrální šedé dostává ještě další faktor, který se má kontrolovat, když se používají různé kombinace tiskařské barvy, papíru a lisu. Zajištění těchto kombinací přidává další úroveň bezpečnosti cenného dokladového oběživa.

Nyní jsou s odkazem na obrázky 13 a 14A ukázány vývojové diagramy příkladného provedení stávajícího vynálezu.

S odkazem na obr. 13 a 14A je v kroku 1400 vstup sekundárního obrazce 1300 (sestávající z jednoho nebo více obrazců, textu, dat, atd.). V kroku 1405 se zavádí předem vybrané nebo uživatelem definované kódovací schéma 1302. V kroku 1410 se na základě kódovacího schéma 1302 zakóduje sekundární obrazec 1300, aby se vyvolal kódovaný obrazec 1304. V kroku 1420 se zvolí neznázoměná základní maska založená na požadovaném procesu reprodukce, která zahrnuje doprovodné technologické nedokonalosti tohoto procesu. Základní maska je s výhodou vybraná z databáze 1306 a optimalizovaná na základě požadovaného reprodukčního procesu.

V kroku 1425 se zavedou priority 1308 vybrané uživatelem pro uvážení při procesu skrytých znaků. V kroku 1430 se vytvoří kódovaná maska 1312 založená na aproximaci informačních nosičů 1310 obsažených v kódovaném sekundárním obrazci. V kroku 1435 se vkládá primární obrazec 1314. V kroku 1440 se primární obrazec 1314 rastruje za použití kódované masky 1312, aby se vytvořil integrovaný obrazec 1316. V kroku 1450 se může integrovaný obrazec 1316 alternativně dekódovat dekodérem 1318A, 1318B, aby se ukázal sekundární obrazec 1320A, 1320B (identické s obrazcem 1300).

Další příkladné provedení stávajícího vynálezu je ukázané na obr. 14B. Podle obr. 14B se v kroku 1470 vkládá primární obrazec 1314. V kroku 1475 se primární obrazec 1314 rastruje na základě masky definované uživatelem. V kroku 1480 se vkládá sekundární obrazec 1300. V kroku 1485 se modifikuje první maska a nahrazuje se na základě informace o sekundárním obrazci.

V kroku 1490 se vytváří integrovaný obrazec 1316. V kroku 1495 může být integrovaný obrazec 1316 dekodérem 1318A, 1318B volitelně dekódován, aby se odhalil sekundární obrazec 1320A, 1320B (identický s obrazcem 1300).

Nyní je s odkazem na obr. 15 ukázaný jeden příklad vytváření skrytého obrazce v rozdělení barev. U tohoto příkladu se reprodukuje fotografie 1502, jako je barevný obrazec RGB nebo CMYK, takže proces zahrnuje dva odlišné sekundární obrazce 1506 a 1508, orientované pod 90 stupni vůči sobě, do dvou odlišných základních barev viditelného primárního obrazce. Viditelný primární obrazec 1520, jak je složený ze svých původních RGB barev, se sejme jako digitální obrazec s velkým rozlišením za použití jakéhokoli typu fotoretušovacího software. Tento obrazec se pak rozdělí v ještě další společně užívaném barevném formátu CMYK na „desky“, kde jsou ukázané složkové obrazce modré 1502C, purpurové 1502M, žluté 1502Y a černé 1502K. Univerzálnost tohoto procesu dovoluje snadnou kombinaci sekundárního obrazce s jakoukoli složkovou barvou viditelného obrazce. V tomto případě se sekundární neviditelný obrazec 1506 například s opakovaným symbolem JURA 1506 slučuje s modrou barevnou deskou 1502C. Výsledná modrá barevná deska 1510C, jak je popsáno výše, bude nepodporovanému oku ukazovat původní viditelný obrazec v rastrovém vzoru, ale sekundární neviditelný obrazec bude zakódovaný do tohoto rastrového vzoru. Druhý sekundární neviditelný obrazec 1508, například s opakující se značkou JSP, se pro vytvoření kódovaného purpurového obrazce 1510M sloučí s deskou 1502M purpurové barvy. Konečný viditelný obrazec 1512 (podobný 1502) se pak znovu složí za použití původní žluté 1502Y a černé 1502K desky spolu s kódovanou modrou 1510C a purpurovou 1510M deskou. Sekundární informace 1506 se může číst jako informace 1518 z tištěného obrazce 1512 za použití dekodéru 1516.

Nyní je s odkazem na obr. 16 ukázaný jeden příklad vývojového diagramu kroků prováděných software podle obr. 15. Primární obrazec 1502 se nejprve v kroku 1600 digitalizuje a pak se roz

- 15 CZ 297272 B6 dělí v kroku 1605. na své složkové CMYK barvy 1502C, 1502M, 1502Y a 1502K. Na každou barevnou desku se může působit nezávisle kterýmkoli z procesů prováděných v krocích 1610, 1615, 1620 respektive 1625. V tomto případě se provádí technika skrytého obrazce (nebo rastrování v jediné barvě). Následně se proces skrytého obrazce aplikuje na první sekundární obrazec 1506 v kroku 1630 a na druhý sekundární obrazec 1508 v kroku 1635. Konečný výstupní obrazec 1512 se vytvoří novým spojením kódované modré a purpurové barevné desky s nezměněnými deskami 1510 žluté a černé barvy v kroku 1640. U tohoto příkladu byly zakódovány pouze modrá a purpurová barva. Jiné příklady by mohly zvolit zakódování jedné barvy, tří barev nebo všech čtyř barev.

Přidružený softwarový program užívá širokou škálu uživatelských propojovacích masek, což usnadňuje volbu, který typ postupu se bude provádět a za jakých parametrických podmínek. Uživateli jsou představovány různé masky, typicky prostředí typu „window“, aby se usnadnily uživateli výběrů různých kriterií. Toto prostředí je podobné běžným Grafítcal User Interfaces (GUI), které užívají rozmanité uživatelské vstupní a výběrové prostředky a podrobné vysvětlení jako takové se neposkytuje.

Typická uživatelská propojovací maska může poskytnout například možnosti volby z Filé Menu (např. About, Load Settings, Savé Settings, Sound a Quit), Directory options, Filé retrieve options, Filé store options, Filé Type options, Sound options, Filter options atd.. Další masky uvnitř programové hierarchie mohou poskytnout například možnost volby Decoder. Proměnlivé možnosti volby se mohou poskytnout přes běžnou tyč typu kluzného sběrače nebo digitální ztělesnění analogového ovládání, jako je knoflík.

Jak instrukční blok primárního souboru, tak i instrukční blok výsledného souboru mají běžnou schopnost „prohledávat“ pro ulehčení pohody použití, takže si uživatel nemusí pamatovat, ve kterém místě nebo povoleném horizontu je umístěný jednotlivý souboru uvnitř systému nebo sítě.

Možnosti volby „filtru“ dovolují uživateli vybrat určitý název souboru a mít pro něj programové vyhledávání. Možnost volby „rozlišitelnosti“ dovoluje uživateli vybrat požadovanou rozlišitelnost konečného výstupního obrazce. Toto číslo je s výhodou rovné rozlišitelnosti cílového výstupního zařízení. Během operací ukládání souboru mohou být také použity běžné kompresní techniky, aby se udržela celková velikost souborů menší a ušetřil se prostor diskové paměti.

Jedna z nej užitečnějších aplikací výše popsaného procesuje ta, kde je primární obrazec fotografie a sekundární obrazec je například podpis toho subjektu z fotografie. Za použití tohoto postupu se může primární obrazec rozrastrovat pak se může do elementárního vzoru rastru primárního obrazce nechat splynout podpis. Výsledný kódovaný obrazec bude viditelný obrazec fotografie osoby, který bude ukazovat podpis té osoby, když se dekóduje. Sekundární obrazec by také mohl zahrnovat jiné tělesné míry, jako výšku, váhu, atd. Tento kódovaný obrazec s vysokým zajištěním by ukazoval, že je mimořádně užitečný u takových věcí, jako jsou cestovní pasy, řidičské průkazy, občanské průkazy s fotografií, atd. (obr. 18).

Zabezpečení skrytých údajů by se mohlo dále zvýšit vytvořením tří barevných separací obrazce na modrou, purpurovou a žlutou poté, co se provedl proces skrytí obrazce. Tyto barvy by se pak vyrovnaly vůči sobě, aby se na vytištěném archu mohly získat v přirozené šedé, když se tyto barvy znovu zkombinují. Zatímco se tedy vytištěný obrazec bude zdát nepodpořenému oku šedý, jevil by se dekódovaný obrazec v barvách. Vyrovnání separací pro zajištění neutrální šedé dostává ještě další faktor, který se má kontrolovat, když se použijí různé kombinace barvy, papíru a lisu. Udržování těchto kombinací přidává užívání cenných dokladů další hladinu bezpečnosti.

Ještě další možné využití tohoto programu by bylo vytvořit na tiskovitě kombinace interference nebo prázdného odstínu. Tato technika skryje některá slova, jako „bezcenný“ nebo „neplatný“ na věcech, jako jsou koncertní lístky. Když se bude takový lístek fotokopírovat, objeví se podklado

- 16CZ 297272 B6 vé slovo „neplatný“ na kopii a učiní ji tak neplatnou pro biletáře. Toto software by poskytlo účinnou možnost výroby takových vzorů s prázdným odstínem při malých nákladech.

Příkladný postup podle stávajícího vynálezu se může také přizpůsobit pro vytváření vzorů typu vodotisku, které se typicky zavádějí do papíru pronikáním oleje nebo laku. Tento proces může být dále aplikovatelný na vytváření hologramů například metodami čárové difrakce. Pro vytvoření takových výsledků by se opět program ukázal jako výkonnější a co do nákladů uspokojivější.

Další užitečná aplikace může zahrnovat kódování sekundárního obrazce skrytého a rozdělovaného na tři nebo více barevných separací vyžadujících mimořádně vysokou přesnost zaznamenání. Po opětném spojení barev při tisku bude sekundární obrazec čitelný dekódovacím zařízením. Nemá-li mít zaznamenání uvedené níže požadovanou přesnost, bude jak primární, tak i sekundární obrazec vhodné poškozený.

Ještě další užitečná aplikace by mohla zahrnovat vytváření a optimalizaci digitálních rastrů sestávajících z elementárních bodů definovatelných uživatelem, například písmem, figur, kreseb nebo něčeho takového, ačkoliv by rastry definovatelné uživatelem mohly být aplikovatelné jako zabezpečující znaky vysoké hodnoty u jednobarevného nebo mnohobarevného procesu dokonce i bez skrývání sekundárního obrazce do primárního obrazce, přičemž skrytí sekundárního obrazce by mohlo být zvýšení hlavního rysu.

Nyní jsou s odkazem na obrázky 19A až 19J ukázány rozmanití techniky pro aktivování dekodéru, které mohou být použity pro kódování obrazců do viditelných primárních obrazců. Jako doprovod každého obrázku je kruh, který ukazuje zvětšenou část tohoto obrázku. Příkladné typy zahrnují obr. 19A tloušťkovou modulaci dvojích čar, obr, 19B modulaci čárové tloušťky, obr. 19C rastrování vystupujících čar, obr. 19D reliér, obr. 19E dvojitý reliér, obr. 19F vystupující kruhový rastr, obr, 19G příčný rastr, obr. 19H skrytý kruhový rastr, obr. 191 oválný rastr a obr. 19J příčný čárový rastr. Další technika příčného vystupujícího rastrování může používat jednu četnost hustoty čočky ve vertikální rovině a ještě jinou četnost v horizontální rovině. Uživatel by pak kontroloval každý sekundární obrazec otáčením čočky. Ještě další technika by mohla zahrnovat čočky, které by měnily četnost a/nebo charakteristiky lomu napříč lícové plochy jediné čočky. Různé Části vytištěné věci tak mohou být zakódovány při různých četnostech ale nicméně výhodně dekódovány jednou čočkou. Nepochybně existuje mnoho dalších typů rastrování, které jsou snadno přizpůsobitelné kódovacím technikám.

Bez ohledu na použitý typ rastrování se může provádět široká škála jiných bezpečnostních opatření využívajících program a zahrnuté podkladové principy. Pro zajištění další bezpečnosti proti kopírování by se mohl například skrývat systém postupného číslování, který se nachází na lístcích, nebo penězích. Program by také mohl digitálně vytvářet skryté čárové kódování.

Ještě další technika obecného zabezpečení zahrnuje použití komplikovaných tištěných čar, okrajů, průpletů a/nebo ochranných značek, které je obtížné padělat nebo elektronicky reprodukovat. Program může zahrnovat vzory, které sledují na vytištěné věci určité linie.

Nyní se s odkazem na obr. 20 zpracovává jeden utajený obrazec na obrazec viditelný. Na tento proces se obecně odkazuje jako na Jednofázovou“ kódovací operaci. Při jakékoli kódovací operaci je výstupní obrazec funkcí optické hustoty čočky dekodéru. Je ukázaný výstupní obrazec 200' který je rozřezaný na elementární řezy 202 nebo segmenty o šířce h. Každá šířka h řezu je funkcí více faktorů, jako je hustota a základní kód. Obr. 21 znázorňuje skrytý obrazec, kde jsou segmenty 2100 obrazce překlopené vůči sobě a vedou k natočeným segmentům 10. Nyní jsou s odkazem na obr. 21 ukázány určité podrobnosti příkladu jednoho ukázkového procesu utajování podle stavu techniky. U tohoto příkladu se na tento proces odkazuje obecně jako je ,Jednofázový“ kódovací úkon, který je rozřezaný na elementární řezy nebo segmenty o šířce h. Jeden elementární řez je ukázaný na obr. 22. Každá šířka h řezu je funkcí více faktorů, jako je hustota, překrývání, zrcadlení, zdvojení, transfokování a základní kód.

- 17CZ 297272 B6

Nyní bude s odkazem na obr. 22 ukázaný „dvoufázový“ utajený kódovací proces, kde je postup podobný postupu jednofázovému. V tomto případě se však každý řez o šířce h dělí dále na první dílčí řez 2200 a druhý dílčí řez 2202. Elementární čáry prvního a druhého sekundárního obrazce budou uložené softwarovým programem v souboru „primární jedna“ a „primární dva“. U výsledného výstupního obrazce jsou liché řezy 14 složené z elementárních čar ze souboru primární jedna a sudé řezy 16 jsou ze souboru primární dva. Po dekódování se budou první i druhý sekundární obrazec jevit rozeznatelné nezávisle.

Nyní bude s odkazem na obr. 23 ukázaný „třífázový“ utajený kódovací proces podobný jednofázovému a dvoufázovému kódovacímu procesu. V tomto případě je šířka h rozdělená na tři části. První, druhý i třetí sekundární obrazec jsou uloženy ve třech počítačových primárních souborech. Ve výsledném výstupním obrazci přichází každý třetí řez 2300, 2302 a 2304 z téhož příslušného prvního, druhého nebo třetího primárního souboru. Po dekódování se budou opět první, druhý i třetí sekundární obrazec jevit rozeznatelné nezávisle. Řezy 2300, 2302, 2304 mohou být také vzájemně vůči sobě přetočené například o řadu ůhlů sahajících od 1 do 359 stupňů.

Nyní je s odkazem na obr. 24 ukázané další užitečné použití tohoto vynálezu pro aplikaci skrytého znaku na proces utajení podle stavu techniky. Určité příkladné podrobnosti jednoho příkladného kombinovaného procesu utajení a skrytí, kde skrytá část kompenzuje jinak přirozeně viditelný znak utajené procesu skrytím utajených řezových elementů (při rozlišitelnosti nepodporovaného oka) je doplňkem ve velmi přesném digitálním procesu.

Nyní je s odkazem na obr. 25 ukázaný jeden příklad skrytého utajeného procesu. Podle tohoto příkladu je vytvořené poštovní razítko, kde proces zahrnuje dva odlišné sekundární obrazce orientované pod 90 stupni vůči sobě do dvou různých základních barev viditelného primárního obrazce. Viditelný primární obrazec, jak sestává ze svých původních RGB barev, se sejme jako digitální obrazec s vysokou rozlišitelností do programu, jako je ADOBE PHOTOSHOP. Tento obrazec se pak rozdělí na své složkové obrazce z modré 2502. purpurové 2504, žluté 2506 a černé 2508, jak je ukázáno. Univerzálnost tohoto procesu dovoluje snadné kombinování sekundárního obrazce 2510 s kteroukoli složkovou barvou viditelného obrazce. V tomto případě se sekundární neviditelný obrazec 2510 například s opakovaným symbolem USPS sloučí s deskou 2502 modré barvy. Výsledná deska 2512 modré barvy bude, jak je popsáno výše, ukazovat původní viditelný obrazec nepodporovanému oku v rastrovém vzorku, ale do toho rastrovaného vzoru bude zakódovaný sekundární neviditelný obrazec. Aby se vytvořil kódovaný purpurový obrazec 2518, sloučí se druhý sekundární neviditelný obrazec 2516 s opakujícím se znakem HIDDEN INDICIA s deskou 2504 purpurové barvy. Konečný viditelný obrazec (podobný 2500) pak bude znovu složen za použití původních žlutých 2506 a černých 2508 desek spolu s kódovanými deskami modré a purpurové.

Ačkoliv je zde vynález ilustrovaný a popsaný, není vynález určený k tomu, aby byl omezený na představené jednotlivosti. V rámci oblasti v rozsahu ekvivalentů nároků mohou být spíše vytvořeny v podrobnostech různé modifikace bez odbočení od vynálezu.

Claims (27)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob kódování primárního obrazce sekundárním obrazcem, jak se provádí na počítačovém systému pro digitální vytváření kódovaných masek pro včlenění sekundární informace jako protipadělatelského bezpečnostního znaku do viditelného primárního obrazce pro použití na dokumentu, vyznačující se tím, že se:

   (a) zajistí základní rastr vybraný uživatelem, (b) sloučí se sekundární informace a základní rastr vybraný uživatelem na základě kódovacího principu zvoleného uživatelem pro vytvoření kódovaného rastru, (c) kompenzuje se kódovaný rastr, aby se i) kompenzovala jakákoli zkreslení v kódovaném rastru vytvořeném ve slučovací operaci (b) a ii) vytvořil kompenzovaný rastr obsahující sekundární informaci skrytou uvnitř kompenzovaného rastru, (d) rastruje primární obrazec s kompenzovaným rastrem pro vytvoření kombinovaného výstupního obrazce v souladu s reprodukční technologií odpovídající kódovacímu principu zvolenému uživatelem a (e) reprodukuje se dokument za použití reprodukční technologie, kde dokument obsahuje kombinovaný výstupní obrazec.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se optimálně kóduje kódovaný rastr na základě některé charakteristiky kódovacího principu.
3. 3. Způsob podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se tím, že se zvolí základní rastr podle reprodukční technologie použité pro reprodukci kombinovaného výstupního obrazce.
4. 4. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že dále zahrnuje zakódování kódovaného rastru za použité postupné aproximace, kde se tato postupná aproximace realizuje v softwarovém modulu uskutečňovaném v univerzálním počítači.
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že postupná aproximace je založená alespoň na jednom z řady parametrů reprodukční technologie použité pro reprodukování kombinovaného výstupního obrazce definovaného uživatelem.
6. 6. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se sekundární informace čte pouze přes dekódovací zařízení odpovídající kódovacímu principu z operace (b).
7. 7. Způsob podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se t í m , že sekundární informace je složená z obrazových prvků.
8. 8. Způsob podle nároku 7, v y z n a č u j í c í se t í m , že se dále jako nosiče digitální informace použijí obrazové prvky.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyz n ač u j í cí se tí m , že se dále modifikuje některý parametr nosičů digitální informace založený alespoň na jednom z:

   i) tvaru obrazových prvků, ii) velikost obrazových prvků,

   - 19CZ 297272 B6 iii) úhlu obrazových prvků, i v) poloze obrazových prvků,

   v) četnosti obrazových prvků, vi) sytosti obrazových prvků.
10. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že se dále umístí modifikovaný parametr nosiče digitální informace v jediné vrstvě obrazce.
11. 11. Způsob podle nároku 9, v y z n a č u j í c í se t í m , že se dále umístí modifikovaný parametr nosiče digitální informace uvnitř řady vrstev barev obrazce.
12. 12. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že sekundární informace je alespoň jedna ze skupiny sestávající z obrazu, dat, tištěné věci a čárového kódu.
13. 13. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se jako základní rastr zvolený uživatelem použije jeden z:

    i) kruhového rastru, i i) čárového rastru, iii) eliptického rastru, iv) hlubotiskového rastru,

    v) náhodného rastru, vi) geometrického rastru, vii) rastru souvislého odstínu a viii) programovatelného rastru.
14. 14. Způsob podle nároku 6, v y z n a č u j í c í se t í m , že se jako dekódovací zařízení použije alespoň jeden z optického dekodéru a digitálního dekodéru programovatelného uživatelem.
15. 15. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kódovací princip podle operace (b) je založený na provedení software dekódovacího zařízení.
16. 16. Způsob podle nároku I,vyznačující se tím, že dále zahrnuje optické dekódování kombinovaného výstupního obrazce užívající optický dekodér, který má optický filtr s alespoň jednou z řady geometrických forem.
17. 17. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že dále zahrnuje optické dekódování kombinovaného výstupního obrazce využívající optický dekodér, který má alespoň jeden z periodických a náhodných filtračních vzorů.
18. 18. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že dále zahrnuje dekódování kombinovaného výstupního obrazce za využití komplexního optického dekodéru, který má speciální optické vlastnosti pro čtení optických kódů.

    -20CZ 297272 B6
19. 19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že speciální optické vlastnosti zahrnují alespoň jednu ze:

    i) zesílení, ii) převracení, iii) rozložení hranolem a iv) zmenšení.
20. 20. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se dále elektronicky dekóduje kombinovaný výstupní obrazec za využití elektronického dekodéru pro čtení optických kódů za použití softwarové simulace alespoň jedné funkce optického dekodéru.
21. 21. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se dále elektronicky dekóduje kombinovaný výstupní obrazec za využití elektronického dekodéru, který má elektronickou identifikaci pro čtení optických kódů.
22. 22. Způsob podle nároku 1, vy z n a č uj í c í se tím, že sekundární informace zahrnuje digitální kódy a dále zahrnuje krok přímého čtení digitálních kódů uložených v kombinovaném výstupním obrazci za použití programovatelného elektronického dekodéru.
23. 23. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se dále vypočte soukryt vysoké přesnosti mezi vrstvami různých barev kombinovaného výstupního obrazce pro použití u zařízení na tištění bankovek.
24. 24. Způsob podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se tím, že dokument je alespoň jeden ze skupiny zahrnující:

    i) šek, ii) peníze, iii) jízdenku, iv) bankovku,

    v) kreditní kartu, vi) cestovní pas, vii) fotoidentifikační kartu, viii) vstupenka pro zvláštní příležitosti, ix) skladový doklad,

    x) smluvní doklad, xi) bankovní šek, xii) cestovní šek, xiii) protipadělatelskou nálepku,

    -21 CZ 297272 B6 xiv) daňovou známku, xv) poštovní známku, xvi) rodný list, xvii) registrační kartu vozidla, xviii) dokument resp. listinu, xix) doklad o titulu a xx) vízum.
25. 25. Způsob podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že se jako viditelný primární obrazec použije fotografie osoby a sekundární informace je alespoň jeden osobní údaj této osoby.
26. 26. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že osobní údaj je alespoň jeden z i) výšky, ii) váhy, iii) identifikačního čísla, iv) podpisu, v) krevní skupiny a ví) lékařská informace.
27. 27. Způsob podle nároků 1 až 26, v y z n a č u j í c í se tí m, že sekundární informace není v kopii dokumentu přítomná.