CZ292904B6 - Kontejner pro volitelné měnění teploty v něm uložené látky - Google Patents

Abstract

Kontejner obsahuje kontejnerové těleso (10) a termický modul (14), který je uložený uvnitř kontejnerového tělesa (10) a obsahuje pouzdrové těleso (18) vymezující komoru pro uložení prvního reaktantu (38). Uvnitř pouzdrového tělesa (18) modulu je uloženo hlavové těleso (20), uvnitř kterého je vytvořena komora pro uložení druhého reaktantu (36). Komory pro první a druhý reaktant (38, 36) jsou od sebe oddělovány protrhovatelnou přepážkou a kontejner je opatřen protrhovacím prostředkem. Hlavové těleso (20) je opatřeno aktivačním koncem (A) pro stisk k iniciování protržení protrhovatelné přepážky protrhovacím prostředkem a smísení prvního reaktantu (38) a druhého reaktantu (36), jejichž stykem dochází k reakci, která vyvolává změnu entalpie. Hlavové těleso (20) je na straně přivrácené k hlavovému konci kontejnerového tělesa (10) opatřeno prstencovou obrubou (58), v níž je ve styku s pouzdrovým tělesem (18) a je spojeno s kontejnerovým tělesem (10). Prstencová obruba (58) má v sobě vytvořeny mezi hlavovým tělesem (20) a kontejnerovým tělesem (10) průchody (56) pro uvolňování tlaku v pouzdrovém tělese (18) modulu. Průchody (56) jsou opatřeny uzavíracími prostředky, předepnutými do uzavírací polohy jako klidové polohy, když je tlak v pouzdrovém tělese (18) modulu v podstatě rovný atmosférickému tlaku vně kontejneru.ŕ

Description

Vynález se obecně týká kontejnerů pro ohřívání nebo chlazení látek, jakými jsou nápoje, léky apod., a zejména kontejneru, který obsahuje vnitřní termický modul, který dodává či odnímá teplo materiálům, které modul v kontejneru obklopují.

Dosavadní stav techniky

Kontejnery mohou obsahovat vcelku vytvořené moduly umožňující v kontejneru ohřívat látky, jakými jsou například japonské saké, káva nebo polévka. Příklady takovýchto samočinně ohřívajících kontejnerů jsou uvedeny v patentu US 4 640 264, Yamaguchi a spol., a v patentu US 4 784 113, Nagai a spol. Pro takové kontejnery je charakteristické, že obsahují vnější nádobu, ve které jsou potraviny či nápoj těsně uzavřené, a těsně uzavřený modul nebo vnitřní nádobu, která obsahuje dvě chemicky reagující činidla (reaktanty). Reaktanty jsou stabilní, jsouli odděleny jeden od druhého. Jakmile však dojde k jejich smíchání, vzniká exotermická reakce. Je známo, že kombinace jiných reaktantů vyvolává vznik endotermních reakcí, které obsah kontejneru ochlazují. Při obou typech reakcí dochází ke změnám entalpie.

Vnitřní nádoba je v typickém případě umístěna u jednoho konce vnější nádoby. Vnitřní nádoba má dvě komory, z nichž každá obsahuje jeden chemický reaktant, které jsou vzájemně oddělené protrhovatelnou přepážkou, například z kovové nebo plastové fólie. Jeden z reaktantů je typicky v roztoku, a druhý reaktant je v pevné, a to práškovité nebo zrnité formě. Do vnější nádoby vybíhá na konci přilehlém k vnitřní nádobě dřík. Jeden konec dříku přiléhá k přepážce a druhý konec končí knoflíkem vně vnější nádoby. Aby vznikla reakce, jejímž důsledkem by bylo ohřívání nebo ochlazování obsahu vnější nádoby, je třeba nádobu uložit tak, že je tento její konec obrácen směrem nahoru. Stisknutím knoflíku se dřík stlačí směrem dolů, přepážka se protrhne a kapalný reaktant se tak dostává do tuhé složky. Konec dříku může mít rozšířenou hlavu, aby se usnadnilo úplné protržení přepážky. Teplo, které vzniká jako výsledek exotermické reakce, nebo které se spotřebuje v důsledku endotermické reakce, se vedením přenáší mezi vnitřní nádobou a obsahem vnější nádoby. Pro exotermické reakce je typické, že při nich vzniká plyn, který může skrz otvory na konci kontejneru unikat. Jakmile se reakce zastaví, kontejner se obrátí. Druhý konec vnější nádoby má hermetický uzávěr, jakým je například odtrhovací poutko, který je možno otevřít, a skrz který může spotřebitel ohřátý obsah konzumovat.

Samočinně ohřívající a samočinně ochlazující kontejnery, jaké jsou známé ve stavu techniky, jsou výrobně nehospodámé, protože mechanismus protrhování fóliové přepážky obvykle obsahuje řadu součástek. Vnitřní nádoba obsahuje pevný reaktant a má krátký trubkový uzávěr, který těsně uzavírá jeden konec. Uzávěr obsahuje kapalný reaktant. Jeden konec uzávěru je těsně uzavřen přepážkou z fólie, a skrz otvor ve druhém konci uzávěru vyčnívá dřík. Stisknutím knoflíku se zatlačí na dřík, který se v otvoru posouvá, až fóliovou přepážku protrhne.

V praxi se ověřilo, že zavedením dříku skrz fólii vzniká velký kanál, kterým může proudit kapalný reaktant, čímž se na minimum zkracuje doba, nutná k tomu aby kapalina vytekla z uzávěru do zbytku vnitřní nádoby. Výroba a montáž řady součástek však zvyšují cenu kontejneru. Kapalina může kromě toho unikat mezi dříkem a otvorem v uzávěru, kterým se dřík pohybuje. Bylo proto nutné okolo dříku, kde tento dřík vystupuje z vnitřní nádoby, ukládat voskový prstenec, aby se tak zlepšilo těsnění. Tento krok, v podobě přidávání vosku, zvyšuje složitost výroby a v konečném důsledku i cenu kontejneru.

i 10

I

Samočinně ohřívající a samočinně ochlazující kontejnery, jaké jsou ve stavu techniky známé, mohou také způsobovat unikání práškovité látky, která je produktem ukončené reakce, skrz otvory, a to tehdy, když dochází k obracení kontejneru. Bylo by proto žádoucí mít takovou vnitřní nádobu nebo modul, který by se vyznačoval jak minimálním počtem jednotlivých součástí, tak i maximální odolností proti vzniku netěsností. Bylo by dále žádoucí mít kontejner se zlepšeným těsněním mezi vnitřní nádobou či modulem a vnější nádobou.

Patentový spis US 3 970 068 popisuje kontejner na potraviny mající tři komory, a to jednak pro uložení potraviny nebo nápoje, jednak pro uložení exotermního nebo endotermního reakčního činidla, a jednak pro uložení činidla vyvolávajícího reakci. V tomto řešení zapadá samostatný jehlový člen uvnitř kónického výběžku uvnitř samostatného kovového krytu, a musí být protlačen tímto koncem výběžku, jakož i přepážkou. Toto zařízení je výrobně neekonomické, protože mechanizmus pro perforování má přepážky více samostatných součástí.

Patentový spis US 5 255 812 popisuje víkový kryt pro samoohřívací kontejner, který má první komoru, oddělovanou od druhé komory, obsahující protrhovatelnou přepážku. Ve víkovém krytu jsou vytvořeny trvale otevřené průchody pro uvolňovací výstup plynů, které vznikají při reakci. Mohou také uvolňovat práškovou látku, která je produktem dokončené reakce. Kromě toho je víkový kryt vytvořen z více samostatných částí, které zvyšují jeho výrobní náklady.

Spis EP 0 255 494 popisuje samoohřívací kontejner, který je vytvořen z více samostatných částí, a to konkrétně kovového vnitřního kontejneru, samostatného vnějšího kontejneru, a samostatného protrhovacího členu nebo víkového krytu pro směšování reaktantů. To činí zařízení výrobně neekonomické. Zařízení obsahuje bezpečnostní ventil, určený k tomu, aby při předem určeném tlaku umožňoval vypouštění do prostoru mezi vnější nádobou a vnitřní nádobou. To však neumožňuje náležité odvětrávání a pevné reakční produkty mohou také zde unikat z vnitřního kontejneru.

WO 93/17928 popisuje kontejner, obsahující nádobu pro uložení vody, horní kryt spojený s ústím nádoby a obsahující práškový reaktant rozpustný ve vodě, dutinu pro reaktant na opačném konci nádoby, a dolní kryt, obsahující druhý reaktant, upevněný přes dolní konec nádoby. Toto zařízení je proto relativně složité a sestává z řady různých součástek, činících jeho výrobu neekonomickou. Ani zde také není provedeno opatření pro uvolňovací výstup plynných produktů.

Podstata vynálezu

Uvedené problémy řešení kontejner pro volitelné měnění teploty v něm uložené látky, obsahující kontejnerové těleso s trubicovitým pláštěm a dnem pro vložení ukládané látky, přičemž kontejnerové těleso má hlavový konec a dnový konec, a dále obsahující termický modul, uložený uvnitř kontejnerového tělesa a obsahující pouzdrové těleso s trubicovitým pláštěm a dnem, vymezující komoru pro uložení prvního reaktantů, přičemž uvnitř pouzdrového tělesa modulu je uloženo hlavové těleso, uvnitř kterého je vytvořena komora pro uložení druhého reaktantů, přičemž komory pro první reaktant a druhý reaktant jsou od sebe oddělovány protrhovatelnou přepážkou a kontejner je opatřen protrhovacím prostředkem pro protrhování protrhovatelné přepážky, přičemž hlavové těleso je opatřeno aktivačním koncem, ležícím na straně hlavového tělesa obrácené směrem k hlavovému konci kontejnerového tělesa, pro stisk k iniciování protržení protrhovatelné přepážky protrhovacím prostředkem a smísení prvního reaktantů a druhého reaktantů, jejichž stykem dochází k reakci, která vyvolává změnu entalpie, přičemž hlavové těleso je na straně přivrácené k hlavovému konci kontejnerové tělesa opatřeno prstencovou obrubou, v níž je ve styku s pouzdrovým tělesem a je spojeno s kontejnerovým tělesem, přičemž prstencová obruba má v sobě vytvořeny mezi hlavovým tělesem a kontejnerovým tělesem průchody pro uvolňování tlaku v pouzdrovém tělese modulu, a přičemž dnový konec kontej50

-2CZ 292904 B6 nérového tělesa je opatřen odnímatelným uzávěrem, přičemž podstata řešení spočívá v tom, že průchody jsou opatřeny uzavíracími prostředky, předepnutými do uzavírací polohy jako klidové polohy, když je tlak v pouzdrovém tělese modulu v podstatě rovný atmosférickému tlaku vně kontejneru.

Kontejner podle vynálezu tak obsahuje vnější kontejnerové těleso, v němž je ukládaná užitná uložená látka, jako jsou například potraviny, nápoje nebo léky, a těsně uzavřený termický modul uvnitř kontejnerového tělesa, který obsahuje chemické reagující složky, které se při ovládacím působení uživatele na kontejner smíchají. Smícháním reaktantů, kterými mohou být vhodné chemické sloučeniny nebo směsi, dochází k exotermické nebo endotermické chemické reakci, v závislosti na tom, jaké reaktanty byly zvoleny. Obsah vnějšího kontejnerového tělesa obklopuje část vnějšího povrchu termického modulu, čímž se usnadňuje vedení tepla.

Ačkoliv mohou být reaktanty tvořeny jakýmikoli sloučeninami nebo směsmi, jaké jsou v technice známé, je v příkladném provedení první látkou pevný reaktant, a druhou látkou je kapalný reaktant, které při smíchání vyvolávají exotermickou nebo endotermickou reakci.

Podle dalšího znaku vynálezu každý průchod obsahuje alespoň dvě pružné chlopně, které jsou každá v klidové poloze v těsnicím dotyku s uvedenou alespoň jednou další pružnou chlopní, zatímco v odezvě na tlakový rozdíl mezi tlakem v pouzdrovém tělese modulu a atmosférickým tlakem jsou chlopně v poloze ohnuté mimo těsnicí dotyk. S výhodou obsahuje každá pružná chlopeň část, která je v dotyku se všemi ostatními pružnými chlopněmi. Podle výhodného provedení je každý průchod opatřen čtyřmi pružnými chlopněmi, z nichž každá má dvě strany, které jsou každá v těsnicím dotyku s jednou stranou další z pružných chlopní.

Podle dalšího znaku vynálezu je pouzdrové těleso zasunuto do prstencového vybrání v prstencové obrubě mezi pouzdrovým tělesem a zásobníkovým tělesem.

Kontejnerové těleso může být připojeno k prstencovité obrubě prostřednictvím prstencové příruby, do jejíhož vybrání je natlačeno na záskočku kontejnerové těleso, přičemž samotná prstencová příruba je osazena na záskočku na prstencovitou obrubu.

Podle dalšího znaku vynálezu je kontejnerové těleso na hlavovém konci kryto odnímatelným ochranným krytem pro krytí aktivačního konce hlavové části. Odnímatelný ochranný kryt je s výhodou tvořen fólií. Alternativně je odnímatelný ochranný kryt tvořen víkem z plastu.

Hlavové těleso má podle dalšího znaku vynálezu na svém aktivačním konci poddajný kryt, vytvořený v celku s pláštěm hlavového tělesa, který je vzhledem plášti hlavového tělesa poddajný zatlačením na střední část aktivačního konce v axiálním směru, a to mezi zataženou klidovou polohou a pracovní polohou vysunutou v odezvě na axiální sílu, vyvíjenou na střední část aktivačního konce, přičemž z poddajného krytu vystupují směrem ke dnovému konci hlavového tělesa podlouhlé perforovací výběžky, vytvořené v celku s poddajným krytem, přičemž protrhovatelná přepážka, normálně oddělující od sebe první reaktant a druhý reaktant, je tvořena protrhovatelnou příčnou stěnou tvořící dno pouzdrového tělesa, přičemž volné konce podlouhlých perforovacích výběžků, které tvoří protrhovací prostředek, přesahují přes úroveň dnového konce hlavového tělesa, když se poddajný kryt nachází ve vysunuté poloze, a pronikají skrz příčnou stěnu, přičemž podlouhlé perforovací výběžky mají obloukové vnější plochy ve tvaru kruhových segmentů, které na sebe v kruhu navazují, když se poddajný kryt nachází v zatažené klidové poloze.

Poddajný kryt má s výhodou na své straně, obrácené dovnitř hlavového tělesa, v zatažené klidové poloze v podstatě konkávní tvar. Účelně je dále poddajný kryt vytvořen z pružného materiálu. Stěna pružně poddajného krytu je s výhodou pružně předepnutá pro zaskakování na koncích přesouvacího zdvihu do odpovídající zatažené klidové polohy nebo vysunuté pracovní polohy.

-3 CZ 292904 B6

Podle dalšího znaku vynálezu jsou podlouhlé perforovací výběžky rozmístěny ve stejných úhlových vzdálenostech a souměrně vzhledem k ose poddajného krytu. Poddajný kryt má s výhodou radiální záhyby pro usnadňování jeho ohýbání, přičemž radiální záhyby jsou uspořádány mezi 5 oblastmi připojení přilehlých podlouhlých perforovacích výběžků k poddajnému krytu a uprostřed úhlové vzdálenosti mezi dvěma navzájem přilehlými podlouhlými perforovacími výběžky.

Poddajný kryt může mít tvar kruhového kotouče. Podle jiného provedení může mít poddajný kryt tvar komolého kužele s plochou střední částí na aktivačním konci.

» 10

Podlouhlé perforovací výběžky mohou mít v místě připojení k poddajnému krytu příčné průřezy, jejichž osy se protínají v ose poddajného krytu.

Podlouhlé perforovací výběžky jsou podle výhodného provedení vynálezu čtyři. S výhodou jsou 15 podlouhlé perforovací výběžky v zatažené poloze poddajného krytu vzájemně rovnoběžné.

Hlavová část termického modulu má s výhodou tvar trubicového tělesa s poddajným krytem uzavírajícím jeden konec, a protrhovatelnou přepážku uzavírající druhý konec. Poddajný kryt nese jeden nebo více perforovacích výběžků, vyčnívajících směrem k přepážce z jednoho nebo 20 z více bodů na vnitřním povrchu poddajného krytu. S výjimkou přepážky je hlavová část v celku vytvořená jednotka.

Uživatel může stisknout vnější povrch poddajného krytu prstem, a tím aktivuje kontejner. Před aktivací je poddajný kryt v zatažené poloze. Jako reakce na sílu, vyvíjenou na poddajný kryt 25 uživatelem, se perforovací výběžky posunou v axiálním směru, tj. směrem k protrhovatelné přepážce, a mohou se také od sebe radiálně od sebe oddalovat. Dvojitý pohyb hrotů, tj. jak v axiálním tak v radiálním směru, podporuje úplné protržení přepážky, jakož i rychlé smísení prvního a druhého reaktantu. Jakmile prst přestane na poddajný kryt tlačit, může tento poddajný kryt zaskočit do stlačené neboli vysunuté polohy s předsunutými perforovacími výběžky, nebo 30 může pružně znovu zaujmout zataženou polohu.

Poddajný kryt může být jakéhokoliv vhodného tvaru, který umožňuje, aby se řada bodů na jeho vnitřním povrchu mohla pohybovat alespoň částečně v axiálním směru v reakci na sílu, mající alespoň jednu složku v tomto směru. Například může mít vnitřní povrch poddajného krytu 35 konkávní nebo miskovitý tvar (při pohledu zvnitřku tělesa uzávěru před aktivací kontejneru), a vysouvat se do konvexního tvaru při aktivaci. Alternativně může mít obecně plochý tvar před aktivací, a vysouvat se do konvexního nebo baňkovitého tvaru (při pohledu zevnitř tělesa krytu) při aktivování.

Tvar vnitřního povrchu poddajného krytu může být popsán z hlediska umístění řady bodů které na něm jsou. V předchozím příkladu jsou před aktivováním různé body na vnitřním povrchu poddajného krytu v různých axiálních vzdálenostech. Jestliže má vnitřní povrch takového poddajného krytu tvar, který je symetrický vzhledem ke střední ose, například polokoule nebo ⁵ jiné symetrické báně, jsou body, ležící v různých radiálních vzdálenostech od osy, v různých axiálních vzdálenostech, a body v jakékoliv dané radiální vzdálenosti jsou ve stejné axiální vzdálenosti. V tomto posledním příkladě jsou před aktivací všechny body na vnitřním povrchu poddajného krytu ve stejné axiální vzdálenosti.

Jsou možné i ještě další tvary, jako například harmonikovité tvary nebo knoflíkovité tvary. 50 V reakci na aktivační sílu se může ohnout celý pružný člen, nebo se mohou ohnout jenom jeho části. Síla nutná k aktivaci však může být vyvíjena na jakoukoliv pohyblivou nebo vychýlitelnou část, poddajnou nebo nepoddajnou. Poddajný člen může být z polotuhého materiálu, jakým je plast, nebo z elastomemího materiálu, jakým je pryž.

-4CZ 292904 B6

Pouzdrové těleso termického modulu může mít jeden nebo více průchodů, uspořádaných kolem obvodu aktivačního konce, které fungují jako zpětné ventily, umožňující plynným produktům reakce, aby unikly a tím se minimalizovala netěsnost. Každý průchod může mít jednu nebo více pružných klapek (chlopní). Každá chlopeň má aspoň jeden jazýček nebo hranu která se dotýká jazýčku další chlopně nebo části (nepružné) tělesa modulu k vytvoření těsného uzávěru. Před uvedením termického modulu v činnost zůstávají chlopně pevně uzavřené, čímž se minimalizuje únik tuhého reaktantů. Když je termický modul aktivován, chlopně se ohnou a otevírají těsné uzavření v reakci na tlak plynu uvnitř tělesa termického modulu. Klapky (chlopně) se uzavřou, jakmile se tlak sníží.

Poté, co se reakce v samočinně ohřívajícím nebo samočinně ochlazujícím kontejneru spustí, může uživatel kontejner obrátit. Jakmile reakce skončí, může uživatel odstranit uzávěr, jakým je například odtrhávací poutko, čímž se obsah zpřístupní pro konzumaci. I když je potom termický modul obrácen, minimalizují uzavřené průchody únik tuhých produktů reakce. Kapalný reaktant neuniká, protože je při reakci spotřebován nebo absorbován tuhou složkou.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, na kterých znázorňuje obr. 1 boční pohled na kontejner podle vynálezu, v částečném řezu, obr. 2 je půdorys kontejneru, obr. 3 řez 3-3 z obr. 1, obr. 4 řez 4-4 kontejnerem z obr. 1, obr. 5 zvětšený pohled podobný obr. 1, ukazující aktivaci kontejneru, obr. 6 perspektivní pohled na část kontejneru z obr. 1 až 5, a obr. 7 je zvětšený pohled podobný obr. 5, znázorňující alternativní konstrukci krytu termického modulu.

Příklady provedení vynálezu

Jak je znázorněno na obr. 1 až 4, obsahuje kontejner válcovité kontejnerové těleso (těleso kontejneru - dále v celém textu: kontejnerové těleso) 10, které může obsahovat nápoj 12, a termický modul 14 k ohřívání nápoje 12. Termický modul 14 těsně uzavírá jeden konec kontejnerového tělesa 10, zatímco druhý konec kontejneru 10 je uzavírán koncovým víkem 15 s obvyklým odnímatelným uzávěrem 16 tvořeným odtrhovacím poutkem typu běžně používaného k uzavírání plechovek s nápoji. Vnější pohled na konec kontejneru, na kterém je umístěn termický modul 14, je znázorněn na obr. 6. Když je kontejner aktivován, jak bude popsáno dále, vznikne v termickém modulu 14 teplo, které se přenáší vedením na nápoj 12. Kontejner může být potom obrácen, a uzávěr 16 tvořený odtrhovacím poutkem otevřen, aby bylo možné nápoj konzumovat.

Termický modul 14 obsahuje válcovité pouzdrové těleso 18 a válcovité hlavové těleso 20. Hlavové těleso 20 je vytvořeno v celku, a je vyrobeno z polotuhého plastu, jako je vysokohustotní polyethylen. Hlavové těleso 20 termického modulu 14 má aktivační konec A ve tvaru kotouče, a čtyři perforovací výběžky 24. Na spodní straně termického modulu 14 je přilepena protrhovatelná přepážka ve formě příčné stěny 34, vyrobené z kovové fólie. Protrhovatelná přepážka těsně uzavírá vodu 36 uvnitř hlavového tělesa 20 termického modulu 14. Pouzdrové těleso 18 termického modulu 14 obsahuje tuhou chemikálii 38, jakou je oxid vápenatý, běžně známý jako nehašené vápno.

Hlavové těleso 20 je na straně přivrácené k hlavovému konci kontejnerové tělesa 10 opatřeno prstencovou obrubou 58, v níž je ve styku s pouzdrovým tělesem 18 a je spojeno s kontejnerovým tělesem 10. Hlavové těleso 20 termického modulu 14 je dále opatřeno drážkovitým prstencovým vybráním 40, do něhož zapadá přírubový okraj 42 pouzdrového tělesa 18 termického modulu 14, čímž dochází k těsnému uzavření chemikálie 38 v pevném stavu, uložené uvnitř

-5CZ 292904 B6 termického modulu. Prstencové vybrání 40 může být opatřeno smačknutelnými výstupky 44, které zlepšují těsnost. Pouzdrové těleso 18 je s výhodou vyrobeno z kovu, například z hliníku.

Jak bylo uvedeno výše, je kontejner těsně uzavřen na jeho obou koncích. Prstencová příruba 46 zajišťuje termický modul 14 v kontejnerovém tělese 10. Prstencová příruba 46 má v sobě prstencovité vybrání 48, do něhož je zasunuto a uchyceno na záskočku kontejnerové těleso 10, opatřené přírubovitým okrajem 50. Prstencová příruba 46 je na její radiálně vnější straně přehnuta přes přírubovitý okraj 50. čímž je vytvořeno těsné uzavření styku s kontejnerovým tělesem

10. V prstencovém vybrání 48 může být uložena neznázoměná těsnicí hmota typu obvykle ío používaného v průmyslu nápojových kontejnerů a plechovek.

Na opačném konci kontejneru má koncové víko 15 podobné vybrání 51, do něhož je zasunut odpovídající přírubovitý okraj 53 kontejnerového tělesa 10. Okraj koncového víka 15 je přehnut přes přírubovitý okraj 53 obdobně jako je tomu u prstencové příruby 46.

Termický modul 14 je natlačen na záskočku do otvoru v prstencové přírubě 46. Část termického modulu, která je ve styku s prstencovou přírubou 46. může být opatřena smačknutelnými výstupky 52, aby se utěsnění ještě více zlepšilo.

K aktivování kontejneru musí být odstraněn nebo protržen bezpečnostní uzávěr 54 adhezivně připojený k termickému modulu 14. Bezpečnostní uzávěr 54 minimalizuje riziko poškození kontejneru nebo jeho nahodilou aktivaci. Ačkoliv může být jako bezpečnostní uzávěr použit plast, kovová fólie, papír nebo jiné vhodné plošné materiály, měl by být tento uzávěr především průhledný, aby umožňoval pohled na aktivační konec A hlavové části 20. Kontejner může mít také vnější víko 55 z plastu, osazené natlačením přes konec kontejnerového tělesa. Vnější víko nejen snižuje pravděpodobnost nahodilé aktivace kontejneru, ale může sloužit k uložení dochucovacích přísad, jako neznázoměného balení cukru, nebo reklamního předmětu, jako neznázoměného kupónu, uloženého mezi víkem a bezpečnostním uzávěrem 54. Víko 55 může být průhledné. Bezpečnostní uzávěr 54 a/nebo víko 55 tvoří ochranný kryt 550 ve smyslu 30 definice předmětu vynálezu.

Hlavové těleso 20 má na svém aktivačním konci A poddajný kryt 22, vytvořený v celku s pláštěm hlavového tělesa 20. který je vzhledem plášti hlavového tělesa 20 poddajný zatlačením na střední část S aktivačního konce A v axiálním směru, a to mezi zataženou klidovou polohou 35 a pracovní polohou vysunutou v odezvě na axiální sílu, vyvíjenou na střední část S aktivačního konce.

Jak je znázorněno na obr. 5, vyvíjí-li se axiálně směřující síla na střední část S aktivačního konce A nebo poblíž něho, střední část S se prohne směrem k příčné stěně 34 tvořící protrhovatelnou 40 přepážku. Oba konce podlouhlých perforovacích výběžků 24 se pohybují axiálně a roztahují se od sebe radiálně, čímž se usnadňuje protrhování příčné stěny 34. Voda 36 nyní může proudit skrz protrženou příčnou stěnu 34 a smíchává se s tuhou chemikálií 38. Výsledná exotermická reakce produkuje teplo, které se vedením přenáší na nápoj 12 přes pouzdrové těleso 18 1 termického modulu 14, a oxid uhličitý, kteiý uniká skrz čtyři průchody 56. rozmístěné okolo prstencovité obruby 58 mezi pouzdrovým tělesem 18 termického modulu 14 a hlavovým tělesem 20.

Jak je nejlépe znázorněno na obr. 3 a 4, mohou být průchody 56 opatřeny čtyřmi trojúhelníkovými chlopněmi 60. které se dotýkají jedna druhé, když jsou tlaky uvnitř a vně termického 50 modulu 14 vyrovnané, ale které se odtahují od sebe, aby mohly unikat plynné produkty reakce.

Alternativně mohou být průchody opatřeny jednoduchou chlopní, jak je znázorněno na obr. 7.

V zatažené poloze aktivačního konce A. tj. předtím než došlo k aktivaci kontejneru, může poddajný kryt 22 ve tvaru kotouče zaujímat konvexní nebo báňovitý tvar, při pohledu zevně

-6CZ 292904 B6 kontejneru, jak je znázorněno na obr. 1 a 6. Ve své vysunuté poloze, tj. poté, co byl kontejner aktivován, může aktivační kotouč zaujímat konkávní nebo miskovitý tvar, jak je znázorněno na obr. 5. Kotoučovitý poddajný kiyt 22 je s výhodou stabilní jak ve své vysunuté, tak i zatažené poloze, a když je kontejner aktivován, zaskakuje tento poddajný kryt 22 vlastním předpětím do vysunuté polohy. Zaskočení umožňuje příznivou vizuální a hmatatelnou indikaci pro uživatele, že došlo k aktivování kontejneru. Aspoň část kotoučovitého poddajného krytu 22 se musí během přechodu ze zatažené do vysunuté polohy ohnout. Ve znázorněném provedení usnadňují tento přechod čtyři radiální záhyby 62. a to tím, že zmenšují velikost síly požadované k ohnutí kotoučovitého poddajného krytu 22. V jiných provedeních však může mít poddajný kryt 22 více nebo méně radiálních záhybů 62. popřípadě žádné takové záhyby.

Perforovací výběžky 24 jsou rozděleny okolo středu poddajného krytu 22 ve stejné radiální vzdálenosti. Perforovací výběžky 24 mohou být vytvořeny podélným rozříznutím trubkovitého válce, který je v celku vytvarován s poddajným krytem 22. Výsledné perforovací výběžky 24 mají segmentovitý tvar. I když má ve znázorněném provedení hlavové těleso 20 perforovací výběžky 24 rozdělené okolo středu aktivačního konce A, v jiných provedeních může mít hlavové těleso 20 termického modulu 14 jen jeden střední perforovací výběžek.

Části poddajného krytu 22. které se ohýbají, když dojde k aktivování kontejneru, mohou být dále v jakékoliv radiální vzdálenosti od střední osy a mohou mít jakýkoliv vhodný tvar. Mohou být soustředěny v jedné nebo více v podstatě jednotlivých radiálních vzdálenostech, nebo mohou být spojité po celé radiální vzdálenosti. V provedení znázorněném na obr. 1 až 6 jsou části aktivačního kotouče, které jsou mezi perforovacími výběžky 24. poddajné, což má za následek, že se výběžky 24 od sebe radiálně roztáhnou, když dojde k aktivaci kontejneru.

V alternativním provedení znázorněném na obr. 7, jsou části alternativního aktivačního kotouče (poddajného krytu 122). které se ohýbají, ve větších radiálních vzdálenostech než perforovací výběžky 124. Plochá střední část S aktivačního konce neboli kotoučového poddajného krytu 122. kde jsou uspořádány perforovací výběžky 124. se neohýbá. Proto se perforovací výběžky 124 při aktivaci kontejneru od sebe radiálně neroztahují. Ačkoliv mají perforovací výběžky 124 s výhodou nejlépe lehký radiální úkos vzhledem k střední ose kontejneru, zůstávají perforovací výběžky 124 v této orientaci bez ohledu na to, zda je aktivační konec A ve vysunuté nebo zatažené poloze. Toto provedení usnadňuje výrobu vstřikováním, protože oblasti ohybu nepřiléhají k perforovacím výběžkům 124.

Kontejnerové těleso 10 může být z jakéhokoliv vhodného materiálu, jakým je například karton, kov nebo plast. Kontejnerové těleso 10 z kartonu odolává vedení tepla, a pro uživatele proto není nepohodlné držet kontejner poté, co došlo k jeho aktivaci. V oboru je však známo, že tuhá chemikálie 38 a voda 36 mohou být nahrazeny vhodnou kombinací chemikálií, které budou mít po endotermické reakci za následek ochlazení nápoje 12. V provedeních, která ochlazují nápoje sycené oxidem uhličitým, by mělo být kontejnerové těleso 10 vyrobeno z kovu nebo z plastu, protože tyto materiály usnadňují vytvoření plynotěsných uzávěrů.

Odborníkům v oboru budou na základě výše uvedeného popisu zřejmá další provedení a obměny. Vynález se proto neomezuje na výše popsaná provedení, ale zahrnuje další takové obměny a provedení v rámci patentových nároků.

Claims (5)

1. Kontejner pro volitelné měnění teploty v něm uložené látky, obsahující kontejnerové těleso (10) s trubicovitým pláštěm a dnem pro vložení ukládané látky, přičemž kontejnerové těleso (10) má hlavový konec adnový konec, a dále obsahující termický modul (14), uložený uvnitř kontejnerového tělesa (10) a obsahující pouzdrové těleso (18) s trubicovitým pláštěm a dnem,

10 vymezující komoru pro uložení prvního reaktantu (38), přičemž uvnitř pouzdrového tělesa (18) modulu je uloženo hlavové těleso (20), uvnitř kterého je vytvořena komora pro uložení druhého reaktantu (36), přičemž komory pro první reaktant (38) a druhý reaktant (36) jsou od sebe oddělovány protrhovatelnou přepážkou a kontejner je opatřen protrhovacím prostředkem pro protrhování protrhovatelné přepážky, přičemž hlavové těleso (20) je opatřeno aktivačním 15 koncem (A), ležícím na straně hlavového tělesa (20) obrácené směrem k hlavovému konci kontejnerového tělesa (10), pro stisk k iniciování protržení protrhovatelné přepážky protrhovacím prostředkem a smísení prvního reaktantu (38) a druhého reaktantu (36), jejichž stykem dochází k reakci, která vyvolává změnu entalpie, přičemž hlavové těleso (20) je na straně přivrácené k hlavovému konci kontejnerové tělesa (10) opatřeno prstencovou obrubou (58), v níž 20 je ve styku s pouzdrovým tělesem (18) a je spojeno s kontejnerovým tělesem (10), přičemž prstencová obruba (58) má v sobě vytvořeny mezi hlavovým tělesem (20) a kontejnerovým tělesem (10) průchody (56) pro uvolňování tlaku v pouzdrovém tělese (18) modulu, a přičemž dnový konec kontejnerového tělesa (10) je opatřen odnímatelným uzávěrem (16), v y z n a č e n ý t í m, že průchody (56) jsou opatřeny uzavíracími prostředky, předepnutými do uzavírací 25 polohy jako klidové polohy, když je tlak v pouzdrovém tělese (18) modulu v podstatě rovný atmosférickému tlaku vně kontejneru.

2. Kontejner podle nároku 1,vyznačený tím,že každý průchod (56) obsahuje alespoň dvě pružné chlopně (60), které jsou každá v klidové poloze v těsnicím dotyku s uvedenou

30 alespoň jednou další pružnou chlopní (60), zatímco v odezvě na tlakový rozdíl mezi tlakem v pouzdrovém tělese (18) modulu a atmosférickým tlakem jsou chlopně v poloze ohnuté mimo těsnicí dotyk.

3. Kontejner podle nároku 2, vyznačený tím, že každá pružná chlopeň (60) obsahuje 35 část, která je v dotyku se všemi ostatními pružnými chlopněmi (60).

4. Kontejner podle nároku 3, v y z n a č e n ý t í m, že každý průchod (56) je opatřen čtyřmi pružnými chlopněmi (60), z nichž každá má dvě strany, které jsou každá v těsnicím dotyku s jednou stranou další z pružných chlopní (60).

5. Kontejner podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačený tím,že pouzdrové těleso (18) je zasunuto do prstencového vybrání (40) v prstencové obrubě (58) mezi pouzdrovým tělesem (18) a kontejnerovým tělesem (10).

45

6. Kontejner podle kteréhokoli z nároků laž 5, vyznačený tím, že kontejnerové těleso (10) je připojeno k prstencovité obrubě (58) prostřednictvím prstencové příruby (46), osazené na záskočku na prstencovitou obrubu (58).

7. Kontejner podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že kontejnerové těleso 50 (10) je na hlavovém konci kryto odnímatelným ochranným krytem (550) pro krytí aktivačního konce (A) hlavové části (20).

-8CZ 292904 B6

8. Kontejner podle nároku 7, vyznačený tím, že odnímatelný ochranný kryt (550) je tvořen fólií.

9. Kontejner podle nároku 7, vyznačený tím, že odnímatelný ochranný kryt (550) je tvořen víkem z plastu.

10. Kontejner podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, vyznačený tím,že hlavové těleso (20) má na svém aktivačním konci (A) poddajný kryt (22), vytvořený v celku s pláštěm hlavového tělesa (20), který je vzhledem k plášti hlavového tělesa (20) poddajný zatlačením na střední část (S) aktivačního konce (A) v axiálním směru, a to mezi zataženou klidovou polohou a vysunutou pracovní polohou v odezvě na axiální sílu, vyvíjenou na střední část (S) aktivačního konce, přičemž z poddajného krytu (22) vystupují směrem ke dnovému konci hlavového tělesa (20) podlouhlé perforovací výběžky (24), vytvořené v celku s poddajným krytem (22), přičemž protrhovatelná přepážka, normálně oddělující od sebe první reaktant (38) a druhý reaktant (36), je tvořena protrhovatelnou příčnou stěnou (34) tvořící dno pouzdrového tělesa (18), přičemž volné konce podlouhlých perforovacích výběžků (24), které tvoří protrhovací prostředek, přesahují přes úroveň dnového konce hlavového tělesa (20), když se poddajný kryt (22) nachází ve vysunuté poloze, a pronikají skrz příčnou stěnu (34), přičemž podlouhlé perforovací výběžky (24) mají obloukové vnější plochy ve tvaru kruhových segmentů, které na sebe v kruhu navazují, když se poddajný kryt (22) nachází v zatažené klidové poloze.

11. Kontejner podle nároku 10, vyznačený tím, že poddajný kryt (22) má na své straně, obrácené dovnitř hlavového tělesa (20), v zatažené klidové poloze v podstatě konkávní tvar.

12. Kontejner podle nároku 10 nebo 11, vyznačený tím, že poddajný kryt (22) je vytvořen z pružného materiálu.

13. Kontejner podle kteréhokoli z nároků 10 až 12, vyznačený tím, že stěna pružně poddajného krytu (22) je pružně předepnutá pro zaskakování na koncích přesouvacího zdvihu do odpovídající zatažené klidové polohy nebo vysunuté pracovní polohy.

14. Kontejner podle kteréhokoli z nároků lOaž 13, vyznačený tím,že podlouhlé perforovací výběžky (24) jsou rozmístěny ve stejných úhlových vzdálenostech a souměrně vzhledem k ose poddajného krytu (22).

15. Kontejner podle nároku 14, vyznačený tím, že poddajný kryt (22) má radiátor záhyby (62) pro usnadňování jeho ohýbání, přičemž radiální záhyby (62) jsou uspořádány mezi oblastmi připojení přilehlých podlouhlých perforovacích výběžků (24) k poddajnému krytu (22) a uprostřed úhlové vzdálenosti mezi dvěma navzájem přilehlými podlouhlými perforovacími výběžky (24).

16. Kontejner podle kteréhokoli z nároků lOaž 15, vyznačený tím, že poddajný kryt (22) má tvar kruhového kotouče.

17. Kontejner podle kteréhokoli z nároků 10 až 15, vyznačený tím, že poddajný kryt (22) má tvar komolého kužele s plochou střední částí (S) na aktivačním konci (A).

18. Kontejner podle kteréhokoli z nároků lOažl 7, vyznačený tím,že podlouhlé perforovací výběžky (24) mají v místě připojení k poddajnému krytu (22) příčné průřezy, jejichž osy se protínají v ose poddajného krytu (22).

-9CZ 292904 B6

19. Kontejner podle kteréhokoli z nároků lOažl 8, vyznačený tím,že podlouhlé perforovací výběžky (24) jsou čtyři.

5 20. Kontejner podle kteréhokoli z nároků lOaž 19, vyznačený tím,že podlouhlé perforovací výběžky (24) jsou v zatažené poloze poddajného krytu (22) vzájemně rovnoběžné.