CZ292786B6 - Bednění s náběhovým bednicím prvkem - Google Patents

Abstract

Bednění sestává z náběhového bednicího prvku (9), který je upevněn v provozní poloze na spodním a/nebo popřípadě horním okraji alespoň jedné rovné nebo zakřivené bednicí tabule (7). Tvarovací část (4) bednění je po stanovení náběhového úhlu (6) mezi bednicí tabulí (7) a náběhovým bednicím prvkem (9) umístěna na náběhových nosnících (11) náběhového bednicího prvku (9). Vyztužující nosníky (10) a náběhové nosníky (11) jsou spolu spojeny pod náběhovým úhlem (6). Náběhové nosníky (11) jsou na vyztužujících nosnících (10) pomocí prvního kloubu (12) výkyvně uloženy kolem osy (13) otáčení probíhající přibližně rovnoběžně s tvarovací částí (4) a jsou ve své délce přestavitelné. Každý první kloub (12) je upevněn na zásuvném dílu (14), který je zasunut ve vyztužujícím nosníku (10), který je vytvořen z dutého profilu.ŕ

Description

Bednění s náběhovým bednícím prvkem

Oblast techniky

Vynález se týká bednění s náběhovým bednícím prvkem upevněným v provozní poloze na spodním a/nebo popřípadě horním okraji alespoň jedné rovné nebo zakřivené bednící tabule. Tvarovací část bednění je po stanovení náběhového úhlu mezi bednící tabulí a náběhovým bednícím prvkem umístěna na náběhových nosnících náběhového bednícího prvku. Vyztužující nosníky a náběhové nosníky jsou spolu spojeny pod náběhovým úhlem.

Dosavadní stav techniky

Známé obdobné bednění je popsáno například v katalogu NOE Schaltechnik společnosti NOEschaltechnik, 1993, a slouží ktomu, aby se zpravidla na spodním okraji stěny nebo zdi určené k betonování mohl vytvořit tzv. náběh, tedy zpravidla stále se rozšiřující oblast plochy stěny směrem ke dnu. Takovýmto jednostranným nebo i eventuálně oboustranným náběhem se rozšiřuje a zesiluje spodní okrajová oblast betonové stěny a tím se zvyšuje i její stabilita. Kromě toho se dají odstranit relativně ostré rohy v oblasti úhlu mezi dnem a stěnou, což je například důležité u usazovacích nádrží, aby se co nejvíce vyloučilo nežádoucí usazování.

Stejným způsobem může být podle okolností vytvořen i přechod od dna stěny k jejímu stropu.

Podle požadavků na stavbu určenou k betonování mohou být náběhy opatřeny různými úhly a/nebo různými výškami, popřípadě šířkami, takže pro tyto různé případy jsou požadována vždy odpovídající úhlová spojení mezi vyztužujícími nosníky a náběhovými nosníky. To představuje relativně nákladnou výrobu takového bednění, hlavně když se provádí již ve výrobním závodě. Obzvláště nepříznivé je to, že pro obměňované rozměry náběhů musejí být zhotovovány a přizpůsobovány vždy nové úhly nebo náběhové nosníky s úhlovým držákem k upevnění na vyztužujících nosnících.

V patentovém spisu DE 35 36 816 je popsáno známé nastavování úhlu mezi dvěma spojenými rovnými díly s pomocí kloubu u velkoplošných bednění. Přitom je však pouze možná změna směru bednění stěny, aby se daly bednit kulaté nebo vícerohé stavby.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje bednění s náběhovým bednícím prvkem upevněným v provozní poloze na spodním a/nebo popřípadě horním okraji alespoň jedné rovné nebo zakřivené bednící tabule, přičemž tvarovací část bednění je po stanovení náběhového úhlu mezi bednící tabulí a náběhovým bednícím prvkem umístěna na náběhových nosnících náběhového bednícího prvku, přičemž vyztužující nosníky a náběhové nosníky jsou spolu spojeny pod náběhovým úhlem, jehož podstata spočívá vtom, že náběhové nosníky jsou na vyztužujících nosnících pomocí prvního kloubu výkyvné uloženy kolem osy otáčení probíhající přibližně rovnoběžně s tvarovací částí a jsou ve své délce přestavitelné. Každý první kloub je upevněn na zásuvném dílu, který je zasunut ve vyztužujícím nosníku, který je vytvořen z dutého profilu.

Podle výhodného provedení jsou náběhové nosníky sestaveny z alespoň dvou teleskopicky do sebe zasunutelných dílů, které jsou pro přestavení délky náběhových nosníků fíxovatelné v různých zásuvných polohách.

- 1 CZ 292786 B6

Podle dalšího výhodného provedení je na volném konci náběhových nosníků u dna betonové stěny výkyvné uložena pomocí druhého kloubu patka pro uchycení kotvicí desky. Osa otáčení druhého kloubu je rovnoběžná s osou otáčení prvního kloubu.

Podle dalšího výhodného provedení jsou patky spolu spojeny vyztužovacím prvkem, a/nebo na alespoň dvou sousedních patkách je nad druhým kloubem vytvořen výstupek. Na dvou sousedních výstupcích je uvolnitelně umístěna první podpěra pro podepření spodní tahové kotvy.

Podle dalšího výhodného provedení je zásuvný díl spojený přes první kloub s náběhovým nosníkem oproti příslušnému vyztužujícímu nosníku bednící tabule ve směru orientace tohoto vyztužujícího nosníku přestavitelný, zejména plynule přestavitelný, a fixovatelný.

Podle dalšího výhodného provedení mají vyztužující nosníky v podstatě průřez tvaru písmena U, jehož ramena jsou spojena první výztuhou, která je umístěna na straně odvrácené od tvarovací části. Ramena vyztužujících nosníků se od první výztuhy rozbíhají šikmo od sebe a na svých volných koncích mají vždy od ramen směrem ven odstávající a od sebe orientované upevňovací příruby pro uchycení na tvarovací části. Zásuvný díl s průřezem ve tvaru písmena U má ramena, která se od první výztuhy směrem k tvarovací části rozbíhají šikmo od sebe. Ramena zásuvného dílu, ležícího v provozní poloze alespoň částečně uvnitř vyztužujícího nosníku, svírají s plochou tvarovací části větší úhel než ramena vyztužujícího nosníku. Vzájemná vzdálenost volných konců ramen zásuvného dílu u tvarovací části je menší než vzdálenost volných konců ramen vyztužovacího nosníku, a to alespoň o šířku upevňovacích přírub, vytvořených na volných koncích ramen zásuvného dílu. Upevňovací příruby leží na rovné tvarovací části vedle sebe v téže rovině.

Podle dalšího výhodného provedení je zásuvný díl sestaven ze dvou nosných profilů s průřezem ve tvaru písmena Z, mezi nimiž je v oblasti druhé výztuhy s průřezem ve tvaru písmena U vytvořena štěrbina. Nosné profily jsou umístěny symetricky k podélné střední rovině a jsou spolu spojeny příčnými spojkami nebo příčnými plechy, umístěnými uvnitř druhé výztuhy, a jsou spolu spojeny zejména příčnou podpěrou umístěnou na spodním konci vyztužujícího nosníku v blízkosti prvního kloubu. Na příčné podpěře zabírá rameno prvního kloubu, k němuž je navařeno.

Podle dalšího výhodného provedení mají náběhové nosníky čtyřúhelníkový, zejména obdélníkový průřez. První díl náběhového nosníku má příčné děrování a k němu posuvný druhý díl náběhového nosníku má k příčnému děrování přizpůsobenu druhou podélnou štěrbinu pro vzájemné přestavování a upevňování.

Podle dalšího výhodného provedení jsou jednak na vnější straně náběhového nosníku a jednak na vnější straně kněmu patřícího vyztužujícího nosníku umístěny podpěry pro přestavovací prvek s měnitelnou délkou pro nastavování a fixování náběhového úhlu mezi vyztužujícím nosníkem a náběhovým nosníkem, který je umístěn mezi podpěrami.

Podle dalšího výhodného provedení je přestavovací prvek tvořen pouzdrem s opačnými závity na svých obou koncích, do nichž zabírají závitové svorníky.

Hlavní výhoda navrženého řešení spočívá vtom, že bednění může být rychleji přizpůsobováno na různé rozměiy náběhů určených k betonování, popřípadě na šikmo probíhající rozšíření stěn.

Další výhodou je to, že kloubové spojení náběhových nosníků a vyztužujících nosníků usnadňuje přizpůsobení na různé náběhové úhly, protože může být vždy bezproblémově nastaven požadovaný náběhový úhel. Délková přestavitelnost náběhových nosníků ulehčuje změnu výšky a šířky náběhu a tím i délky šikmé plochy náběhu, která vede od dna ke stěně. Výška náběhu může být sice měněna, ale šířka musí být ponechána, což je dosahováno pomocí odpovídajícího délkového přestavení při současném vychýlení náběhových nosníků. Právě tak je možné šířku stěny ze

-2CZ 292786 B6 strany dna nebo ze strany stropu zvětšit nebo zmenšit, přičemž náběhový úhel může být ponechán, avšak šířka a výška může být současně měněna. Kromě toho jsou možné kombinace tohoto nastavení, takže přes zdánlivě větší náklady na první kloub a délkovou přestavitelnost náběhových nosníků jsou při pozdějším použití bednění dány mnohé možnosti, neboť může být zabráněno drahému přizpůsobení na nové přípravky jednotlivých dílů. Pouze tvarovací část bednění musí být přizpůsobena na rozdílné nastavení vyztužujících nosníků a náběhových nosníků vůči sobě.

Výhodou je i to, že se ušetří místo na uskladnění a na přepravu při současně jednoduché montáži. Bednící tabule s vyztužujícími nosníky je možné upevňovat nejen pro vytvoření bednění s náběhy, ale i používat pro normální bednění, u kterých nemá plocha stěny ve svislém směru žádnou změnu směru, nýbrž probíhá v podstatě přímo. Na takové bednící tabule mohou být vyztužující díly velmi jednoduše uvolnitelně umísťovány nebo upevňovány, přičemž nastavení náběhového úhlu a/nebo délky náběhového nosníku může být již předem nebo po upevnění na příslušném vyztužujícím nosníku nastaveno a fixováno.

Další výhoda spočívá v tom, že jestliže se nastavení náběhového úhlu mění, může být s pomocí patky a její schopnosti vykývnutí vytvořena pevná opěra na dnu. Sice může být na konci náběhového nosníku umístěna i zakřivená plocha patky, avšak patka dosedající v každé poloze náběhového úhlu pevně a plošně na dno umožňuje lepší zakotvení, takže především v této oblasti, ve které při betonování vznikají největší tlaky betonu, může těmto silám dobře odolávat. Spojení patek vyztužovacím prvkem zlepšuje tuhost, popřípadě synchronní nastavování náběhového úhlu a/nebo délky náběhových nosníků.

Další výhodou je to, že odstup prvního kloubu od spodního konce vyztužujícího nosníku může být měněn, tzn., že začátek vlastního náběhu může být ve výšce nastavován vzhledem ke dnu, popřípadě k bednící tabuli. Současně tím může být měněna i celková výška bednícího prvku.

Další výhoda spočívá v tom, že bednění umožňuje zakřivit bednící tabuli okolo svislé osy, takže i náběh má obloukovitý průběh, což je výhodné například u kruhových nádrží, přičemž příslušnému zakřivení bednící tabule se přizpůsobují i ramena vyztužujících nosníků. Druhou podélnou štěrbinou je umožněno plynulé vzájemné přestavování dílů náběhových nosníků, zatímco u děrování je dosaženo jen stupňovitého přestavení délky náběhového nosníku, které ale v některých případech nemusí stačit.

Výhodou je i to, že u tohoto bednění může být prováděno a fixováno nastavení náběhového úhlu, neboť stačí měnit délku náběhového nosníku, aby proběhlo vychýlení náběhového nosníku kolem prvního kloubu.

Další výhodou je to, že při kombinaci jednotlivých provedení může být bednění rychle a jednoduše přizpůsobeno na různé rozměry náběhů, takže může být zabráněno drahé a nákladné kusové výrobě náběhových nosníků. Tím je takové bednění použitelné podstatně hospodárněji a může podle okolností přispívat k tomu, že v případě pochybností, ve kterých se chce z nákladových důvodů od takového uspořádání náběhu upustit, může být použito bez problémů. Patky navíc získávají doplňkovou funkci, protože mohou tvořit podepření pro tahovou kotvu, která tak může být pohodlně a jednoduchým způsobem umístěna co nejblíže ke dnu, tedy v oblasti největšího tlaku na bednění.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých znázorňuje obr. 1 čelní pohled na bednění, obr. 2 pohled na bednění z obr. 1 ve směru šipky A, obr. 3 čelní pohled na bednící prvek z obr. 1, obr. 4 čelní pohled na bednící prvek z obr. 3 v první poloze, obr. 5 čelní pohled na

-3CZ 292786 B6 bednící prvek z obr. 3 v druhé poloze, obr. 6 řez vyztužujícím nosníkem a zásuvným dílem podle čáry C-D z obr. 1, obr. 7 řez vyztužujícím nosníkem a zásuvným dílem podle čáry G-F z obr. 1 a obr. 8 řez náběhovým nosníkem podle čáry G-H z obr. 1.

Příklady provedení vynálezu

Bednění, znázorněné na obr. 1, sestává z prvního pažení 1 a druhého pažení 2, která stojí proti sobě, a mezi kterými lze rozpoznat průřez stěny určené k betonování. Tento průřez betonové stěny se ve spodní části zvětšuje. To je způsobeno tím, že první pažení 1 je tvořeno bednící tabulí 7, která je vytvořena z jednoho svislého rovného prvku 7a, kdežto druhé pažení 2 je sice také vytvořeno z bednící tabule T, která je však tvořena svislou horní částí, která je rovnoběžná s rovným prvkem 7a. Na spodním okraji 8 horní části je výkyvné v bodě 3 zlomu uložena tvarovací část 4, která je orientována šikmo od bodu 3 zlomu ke dnu 5 betonové stěny, a to směrem od prvního pažení 1, takže tvarovací část 4 nesvírá se dnem 5 betonové stěny pravý úhel, ale ostrý náběhový úhel 6. Takovéto šikmé rozšíření na spodním konci betonové stěny tvoří náběh, který dříve vyžadoval zvláštní bednící opatření.

Ke svislé horní části bednící tabule 7 u druhého pažení 2 jsou připevněny vyztužující nosníky 10. Ke tvarovací části 4 jsou připevněny náběhové nosníky 11, které spolu s tvarovou částí 4 představují bednící prvek, který je tvořen náběhovým bednícím prvkem 9. Vyztužující nosníky 10 a náběhové nosníky 11 tak spolu svírají rovněž náběhový úhel 6.

Především lze poznat na obr. 3, jakož i po srovnání obr. 4 a 5, že náběhové nosníky 11 jsou na vyztužujících nosnících 10 uloženy výkyvné pomocí prvního kloubu 12 okolo osy 13 otáčení, přičemž náběhové nosníky 11 jsou u tohoto příkladu provedení přestavitelné ve své délce.

Jestliže se mění velikost náběhového úhlu 6 mezi náběhovým nosníkem 11 a vyztužujícím nosníkem 10 jen vychýlením náběhového nosníku 11 okolo prvního kloubu 12, vznikne situace znázorněná na obr. 3, přičemž výška náběhu je buď větší a jeho šířka u dna 5 menší, nebo se jeho výška zmenšuje, a proto jeho šířka roste. To umožňuje již velký počet možností, neboť pomocí tohoto bednění a především náběhového bednícího prvku 9 a na něm umístěného prvního kloubu 12 lze předem určit a bednit různé tvary náběhu.

Při srovnání obr. 4 a 5 lze poznat, že výška náběhu může být udržována stejná, a to tím, že se současně s vychýlením náběhového nosníku 11 provádí ještě jeho délkové přestavení, čímž je zabezpečeno, že spodní konec náběhového nosníku 11 u dna 5 si zachová stejnou polohu. Na obr. 5 to ovšem není realizováno změnou délky náběhového nosníku 11. nýbrž se přitom využívá další nastavovací možnosti způsobem, který bude ještě popsán, neboť první kloub 12 může být ve své výškové poloze měněn relativně ke spodnímu okraji 8. V každém případě odpadá pro vytvoření různých tvarů náběhu a jeho rozměrů nutnost knim přizpůsobovat zhotovování nosníků s náběhy a úhelníků, které mohou být upevněny na bednící tabuli 7.

Konstrukčně zejména jednoduchým a účelným způsobem je upevnění prvních kloubů 12 na zásuvném dílu 14, který je zasunutelný do vyztužujícího nosníku 10, který má dutý profil, viz obr. 6 a 7. Tento zásuvný díl 14, spojený pomocí prvního kloubu 12 s náběhovým nosníkem 11, je oproti příslušnému vyztužujícímu nosníku 10 v podélném rozměru tohoto vyztužujícího nosníku 10, tedy u příkladu provedení ve svislém směru, přestavitelný, účelně plynule přestavitelný, uvolnitelně upevnitelný a rovněž demontovatelný. Při srovnání obr. 4 a 5 je zřejmé, že zásuvný díl 14 může být zastrčen hluboko, viz obr. 4, nebo méně hluboko, viz obr. 5, do spodního konce příslušného vyztužujícího nosníku 10. U příkladu provedení podle obr. 5 má první kloub 12 oproti spodnímu konci vyztužujícího nosníku 10 větší vzdálenost než u polohy podle obr. 4. Náběh, zmenšený ve své výšce vychýlením, avšak ve své šířce zvětšený, se dá tedy přesto na

-4CZ 292786 B6 ploše určené k betonování realizovat, aniž by se celková výška bednění, popřípadě odpovídajícího druhého pažení 2, musela měnit.

Toto je výhodné na horním konci bednění, neboť je zabezpečeno, že v oblasti rovnoběžných bednících tabulí 7 mohou horní tahové kotvy 15 zachovávat svou vzájemnou polohu nezměněnu, i když se tvar a rozměr náběhu nacházejícího se na spodním konci bednění mění nebo přestavuje. Samozřejmě i na prvním pažení 1 by mohl být použit takovýto náběh tím, že se rovný prvek 7a bednící tabule 7 u prvního pažení 1 nahradí náběhovým bednícím prvkem 9.

Jinou možností, jak vyrovnat výškový rozdíl na spodním konci náběhového bednícího prvku 9 vznikající přestavováním náběhového úhlu 6, je sama délková přestavitelnost náběhového nosníku 11. Na obrázcích a především na obr. 8 lze poznat, že náběhové nosníky 11 jsou sestaveny z alespoň prvního dílu 11a a druhého dílu 11b. které jsou do sebe teleskopicky zasunutelné. Tyto díly 11a, 11b pro přestavování délky náběhových nosníků 11 jsou upevnitelné v různých posuvných polohách. Tím vzniká možnost vyrovnat výškový rozdíl spodního konce náběhových nosníků 11, viditelný zřetelně na obr. 3, při jejich vychýlení tím, že se přestaví i jejich délka. Tím může být zajištěno, že bednící tabule 7 může při změně rozměru náběhu zachovávat svou polohu.

Je tedy dána buď možnost přizpůsobit náběh s menší výškou a větší šířkou vertikálnímu přestavení zásuvných dílů 14 nebo vytvořit náběhy s větší výškou a větší šířkou vychýlením na prvním kloubu 12 a délkovým přestavením uvnitř náběhového nosníku Π.. Tím vznikne celkově velmi všestranné bednění, které dokonce dovoluje na protilehlých paženích 1, 2 vytvořit různé náběhy a přesto uspořádat a fixovat svisle rovnoběžné bednící tabule 7 a jejich spodní okraje 8 ve stejné výšce.

Pro stabilní podepření druhého pažení 2 je na volném konci, u příkladu provedení na spodním konci, náběhových nosníků 11 u dna 5 umístěna vždy patka 16 s kotvicí deskou 17 pro uchycení kotvy, která není blíže znázorněna, ale je vyznačena čárou L. Přitom je tato patka 16 oproti náběhovému nosníku 11 výkyvná kolem druhého kloubu 18 s druhou osou 19 otáčení, která probíhá rovnoběžně s osou 13 otáčení prvního kloubu 12. Tím je možné, navzdoiy vychýlení náběhového nosníku 11 na prvním kloubu 12, přestavovat kotvicí desku 17 rovnoběžně vůči sobě samotné tím, že dojde k odpovídajícímu opačnému vychýlení u druhého kloubu 18, jak je to vyznačeno na obr. 3.

Na patkách 16 je vždy oproti jejich druhému kloubu 18 vytvořen přečnívající nebo nahoru stojící výstupek 20. Na tomto výstupku 20 by mohl být upevněn vyztužovací prvek 43 pro vyztužení v blízkosti dna 5, který spojuje patky 16. U příkladu provedení je podle obr. 2 vždy na dvou sousedních výstupcích 20 patek 16 uvolnitelně umístěna první podpěra 21 pro podepření bednící spodní tahové kotvy 22 v blízkosti dna 5, kde je tlak betonu největší.

Na obr. 6 a 7 je znázorněn tvar průřezu vyztužujících nosníků 10 a s nimi spolupůsobících zásuvných dílů 14 náběhového bednícího prvku 9, přičemž tvar průřezu je přizpůsoben tomu, že bednící tabule 7 a náběhové bednící prvky 9 mohou být u příkladu provedení zakřiveny kolem svislé osy, a sice buď s konvexním nebo konkávním zakřivením, aby mohla být bedněna vertikální stěna, která má obloukovitý průběh. Toto je například požadováno u usazovacích nádrží s kruhovým průřezem nebo u obdobných zásobníků.

K tomuto účelu mají vyztužující nosníky 10 bednící tabule 7 u příkladu provedení průřez přibližně ve tvaru písmena U, jehož ramena 23 jsou spojena první výztuhou 24, která se nachází na straně odvrácené od tvarovací části 4. Ramena 23 vyztužujících nosníků 10 přitom probíhají od první výztuhy 24 šikmo od sebe a mají na svých volných koncích ven odstávající, tedy od sebe směřující upevňovací příruby 25 k uchycení na tvarovací části 4, jak je to znázorněno na obr. 6 a 7.

-5 CZ 292786 B6

Zásuvný díl 14 náběhového nosníku 11 má rovněž průřez ve tvaru písmena U se šikmo vůči sobě uspořádanými rameny 26. Ramena 26 zásuvného dílu 14 mají na svých koncích ven odstávající upevňovací příruby 27. Ramena 26 zásuvného dílu 14, ležícího v provozní poloze alespoň částečně uvnitř vyztužujícího nosníku 10, svírají s plochou tvarovací části 4 větší úhel než ramena 23 vyztužujícího nosníku 10. To vede ktomu, že vzájemná vzdálenost volných konců ramen 26 zásuvného dílu 14 u tvarovací části 4 je menší než vzdálenost volných konců ramen 23 vyztužovacího nosníku 10, a to alespoň o šířku upevňovacích přírub 27. Tím je možné, jak lze seznat z obr. 6 a 7, že upevňovací příruba 25 vyztužujícího nosníku 10 a upevňovací příruba 27 zásuvného dílu 14 leží u rovné tvarovací části bednění vedle sebe v téže rovině. Zakřivení upevňovacích přírub 25, 27. znázorněné na obr. 6 a 7, usnadňuje již zmíněné zakřivení tvarovací části 4 bednění oproti znázorněné rovné poloze okolo osy zakřivení probíhající paralelně s podélným směrem vyztužujících nosníků 10.

Obr. 6 a 7, jakož i obr. 3 až 5, rovněž znázorňují, že druhé výztuhy 28 s průřezem ve tvaru písmena U zásuvných dílů 14 leží na prvních výztuhách 24 s průřezem ve tvaru písmena U vyztužujících nosníků 10 přes celkovou zásuvnou délku na sobě a že si ve své šířce přibližně odpovídají, přičemž uvnitř ležící druhé výztuhy 28 jsou podle okolností nepatrně kratší než vně ležící první výztuhy 24 a jsou uvolnitelně spolu spojitelné, popřípadě podle obr. 7 spojeny způsobem, který bude dále ještě popsán.

Na druhé výztuze 28 zásuvného dílu 14 je vytvořeno posuvné nebo podélné vedení ve tvaru první podélné štěrbiny 29. aby se plynule umožnila již zmíněná změna zásuvné hloubky zásuvného dílu 14 na vyztužujícím nosníku 10.

Pro přestavování a spojování, jakož i fixaci v různých zásuvných hloubkách, zabírají na děrování v provozní poloze vně ležícího vyztužujícího nosníku 10 v zásuvné oblasti upevňovací prvky s radiálně přečnívajícím výstupkem nebo hlavou 32, přičemž tento výstupek nebo hlava 32 je u příkladu provedení tvořen profilovým dílem a podle obr. 7 leží uvnitř průřezu vyztužujícího nosníku 10 a jako opačný vodicí prostředek podchycuje okraje podélného vedení nebo první podélné štěrbiny 29 uvnitř ležícího zásuvného dílu 14. Tyto upevňovací prvky 31 jsou oproti uvnitř ležícímu úseku vyztužujícího nosníku 10 upnutelné autažitelné, tedy pevně spojitelné pomocí závitu, nacházejícího se na vnější straně vyztužujícího nosníku 10 a pomocí na něm utažitelné první matice 33. Přitom lze poznat podle obr. 7, že mezi první maticí 33 a vnější stranou první výztuhy 24 vyztužujícího nosníku 10 je ještě umístěna podložka 34, pomocí které mohou být svorné síly rozdělovány přes větší výšku a šířku. Také na obr. 3 až 5 je dobře znázorněna tato podložka 34 a vyříznutý profilový díl, který tvoří hlavu 32. Přitom je zřetelné, že se tento profilový díl a podložka 34 rozprostírají přes relativně velkou výšku, takže na upevňovacím prvku 31 se vytváří dobrá upínací síla a přes příslušně velký díl vyztužujícího nosníku 10 může být do něho zaváděna.

Zásuvný díl 14 je sestaven ze dvou nosných profilů s průřezem ve tvaru písmena Z, mezi nimiž je v oblasti druhé výztuhy 28 vytvořena štěrbina. Nosné profily jsou umístěny symetricky k podélné střední rovině a jsou spolu spojeny příčnou spojkou nebo příčným plechem 35, který je umístěn uvnitř druhé výztuhy 28, a zejména jsou spolu spojeny příčnou podpěrou 36 umístěnou v blízkosti prvního kloubu 12. Na této příčné podpěře 36 působí rameno 12a prvního kloubu 12, k němuž je zejména navařeno, takže tím je jednoduchým způsobem vytvořeno také stabilní a tuhé spojení mezi náběhovým nosníkem 11 a zásuvným dílem 14.

Výše popsané uspořádání ramena 23 vyztužujících nosníků 10 umožňuje s těmito rameny 23 bez zbývající deformace bočně, tedy ve smyslu zvětšování nebo zmenšování jejich vzájemné šikmé polohy, pohybovat, čímž jsou bednící tabule 7 a náběhový bednící prvek 9 kolem jedné nebo více os probíhajících paralelně s vyztužujícími nosníky 10 a náběhovými nosníky 11 zakřivitelné, popřípadě ve svém zakřivení měnitelné. K tomu dále přispívá to, že i ramena 26 nebo

-6CZ 292786 B6 nosné profily s průřezem ve tvaru písmena Z umožňují a připouštějí takovouto deformaci, takže se i zásuvný díl 14 takovémuto zakřivení přizpůsobí.

Ačkoliv tedy do spodních konců vyztužujících nosníků 10, které jsou ve svém zakřivení nastavitelné, zabírají v provozní poloze zásuvné díly 14 náběhových bednících prvků 9, zůstává vlastnost celkového bednění zachována a je realizována i na náběhových bednících prvcích 9 tím, že náběhové bednící prvky 9 jsou ve svém zakřivení nastavitelné a měnitelné. Tím může být bednění používáno a přizpůsobováno nejen pro rovné, nýbrž i pro téměř libovolně kolem svislých os zakřivené betonové stěny.

Na obr. 8 lze poznat, že náběhové nosníky 11 mají čtyřůhelníkový, u příkladu provedení obdélníkový průřez, přičemž delší strany obdélníku jsou přibližně v pravém úhlu ktvarovací části 4 a kratší strany obdélníku jsou uspořádány rovnoběžně s ní. Přitom má každý první díl 11a náběhového nosníku 11 příčné děrování 37 nebo příčné vrtání a relativně k němu posouvatelný druhý díl 11b náběhového nosníku 11, u příkladu provedení se druhý díl 11b nachází uvnitř prvního dílu 11a s druhou podélnou štěrbinou 38 pro vzájemné přestavování a fixování, přizpůsobenou k tomuto příčnému děrování 37.

Na obr. 8 lze dále poznat, že uvnitř druhého dílu 11b náběhového nosníku 11 je na protidesce 40 upevněna, například navařena, druhá matice 39 nebo popřípadě i jiný díl opatřený vnitřním závitem, přičemž relativně vůči druhé matici 39 je uvnitř ležící druhý díl 11b náběhového nosníku 11 posunutelný. Na této druhé matici 39 je uvolnitelně a fixovatelně našroubován šroub 41, působící z vnějšku skrz příčné děrování 37 vnějšího prvního dílu 11a náběhového nosníku 11. Tím je jednoduchým způsobem umožňována vzájemná přestavitelnost a fíxovatelnost obou dílů 11a, 11b, přičemž utažení šroubu 41 vyvolá odpovídající sevření v příslušně zvolené poloze. Druhá podélná štěrbina 38 by mohla být vytvořena i na vně ležícím prvním dílu 11a. zatímco na druhém dílu 11b ležícím uvnitř by potom mohl být umístěn odpovídající vystupující protikus, který touto druhou podélnou štěrbinu 38 prostupuje. V každém případě touto kombinací přestavitelného vedení vznikne plynulá přestavitelnost s fixací v každé libovolné nastavovací poloze.

Při současném pozorování obr. 2, například s obr. 1 nebo s obr. 3 až 5, lze poznat, že na vně ležícím prvním dílu 1 la náběhového nosníku 11 a na vyztužujících nosnících 10. jakož i popřípadě na patkách 16, jsou vytvořena zakotvení 42 pro vyztužovací prvek 43, u příkladu provedení pro vyztužovací pivek 43 přestavitelný ve své délce, pomocí kterého může být celé bednění vyztuženo a i jeho zakřivení nastaveno a měněno. U příkladu provedení takový vyztužovací prvek 43 působí jak na vyztužujících nosnících 10, tak i na náběhových nosnících 11, zatímco na patkách 16 jsou upevněny již zmíněné první podpěry 21 pro podepření spodní tahové kotvy 22.

Na uvedených obrázcích je kromě toho znázorněno, že jednak na vnější straně příslušného náběhového nosníku 11 a jednak na vnější straně k němu patřícího vyztužujícího, nosníku 10 je vytvořena druhá podpěra 44 a třetí podpěra 45 pro přestavovací prvek 46 k nastavení a fixování náběhového úhlu 6 mezi vyztužujícím nosníkem 10 a náběhovým nosníkem 11, probíhající mezi těmito oběma podpěrami 44, 45. Již popsané vychýlení náběhového bednícího prvku 9, popřípadě jeho náběhového nosníku 11. oproti zásuvnému dílu 14. popřípadě vyztužujícím nosníkům 10. pomocí prvního kloubu 12. může být tedy prováděno změnou délky tohoto druhého přestavovacího prvku 46, což představuje velmi jednoduchou manipulaci ajednoduchým způsobem umožňuje žádoucí plynulé přizpůsobení. Přitom je u příkladu provedení tímto přestavovacím prvkem 46 pro nastavování náběhového úhlu 6 mezi vyztužujícím nosníkem 10 a náběhovým nosníkem 11 pouzdro s opačnými vnitřními závity na obou koncích, do nichž zabírají závitové svorníky 47. Otočením pouzdra se vzhledem na opačný závit pohybují svorníky 47 od sebe nebo ksobě, takže vzájemně přibližují jimi ovládané podpěry 44, 45, nebo je tlačí od sebe, atak stanovují žádoucí polohu náběhového úhlu 6.

-7CZ 292786 B6

Na obr. 2 je ještě znázorněno, že na okraji bednící tabule 7 a náběhového bednícího prvku 9, u příkladu provedení svislého, probíhajícího rovnoběžně s vyztužujícími nosníky 10 a náběhovými nosníky 11, je uspořádána společná uzavírací příčka 48, která je v oblasti prvního kloubu 12, popřípadě začátku náběhu, opatřena zlomem, zejména předzhotoveným, odpovídajícím nastavenému náběhovému úhlu 6. Tyto společné uzavírací příčky 48, nacházející se po obou stranách na bednícím prvku sestávajícím z bednící tabule 7 a náběhového bednícího prvku 9, mohou sloužit k tomu, aby vždy vzájemně průběžně spolu spojovaly takovéto bednící prvky, takže jejich příslušná tvarovací část 4 bednění lícuje.

Bednění nebo bednící prvek pro bednění s náběhem sestává z rovné nebo zakřivené bednící tabule 7 a náběhového bednícího prvku 9, upevněného na jejím zpravidla spodním okraji 8. Tvarovací část 4, která je již eventuálně na bednící tabuli 7 upevněna, nebo může být upevňována dodatečně i po jejím zakřivení, je doplňována tvarovací částí 4 na náběhovém bednícím prvku 9 a je potom po stanovení náběhového úhlu 6 upevňována mezi bednící tabuli 7 a náběhový bednící prvek 9. Přitom jsou vyztužující nosníky 10 a náběhové nosníky 11 spolu spojeny pod náběhovým úhlem 6. Aby se náběhový úhel 6 a rozměry mohly měnit, jsou náběhové nosníky 11 na vyztužujících nosnících 10 výkyvné upevněny přes první kloub 12 okolo osy 13 otáčení, probíhající přibližně rovnoběžně s tvarovací částí 4, a jsou ve své délce přestavitelné. Kromě toho může být spojení mezi náběhovými nosníky 11 a vyztužujícími nosníky 10 rovněž měnitelné různými hloubkami záběru nebo délkami zasunutí.

Claims (10)

1. Bednění s náběhovým bednícím prvkem (9) upevněným v provozní poloze na spodním a/nebo popřípadě horním okraji alespoň jedné rovné nebo zakřivené bednící tabule (7), přičemž tvarovací část (4) bednění je po stanovení náběhového úhlu (6) mezi bednící tabulí (7) a náběhovým bednícím prvkem (9) umístěna na náběhových nosnících (11) náběhového bednícího prvku (9), přičemž vyztužující nosníky (10) a náběhové nosníky (11) jsou spolu spojeny pod náběhovým úhlem (6), vyznačující se tím, že náběhové nosníky (11) jsou na vyztužujících nosnících (10) pomocí prvního kloubu (12) výkyvné uloženy kolem osy (13) otáčení probíhající přibližně rovnoběžně s tvarovací částí (4) a jsou ve své délce přestavitelné, přičemž každý první kloub (12) je upevněn na zásuvném dílu (14), který je zasunut ve vyztužujícím nosníku (10), který je vytvořen z dutého profilu.

2. Bednění podle nároku 1, vyznačující se tím, že náběhové nosníky (11) jsou sestaveny z alespoň dvou teleskopicky do sebe zasunutelných dílů (11a, 11b), které jsou pro přestavení délky náběhových nosníků (11) fíxovatelné v různých zásuvných polohách.

3. Bednění podle některého z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že na volném konci náběhových nosníků (11) je u dna (5) betonové stěny výkyvné uložena pomocí druhého kloubu (18) patka (16) pro uchycení kotvicí desky (17), přičemž osa (19) otáčení druhého kloubu (18) je rovnoběžná s osou (13) otáčení prvního kloubu (12).

4. Bednění podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že patky (16) jsou spolu spojeny vyztužovacím prvkem (43), a/nebo na alespoň dvou sousedních patkách (16) je nad druhým kloubem (18) vytvořen výstupek (20), přičemž na dvou sousedních výstupcích (20) je uvolnitelně umístěna první podpěra (21) pro podepření spodní tahové kotvy (22).

-8CZ 292786 B6

5. Bednění podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že zásuvný díl (14) spojený přes první kloub (12) s náběhovým nosníkem (11) je oproti příslušnému vyztužujícímu nosníku (10) bednící tabule (7) ve směru orientace tohoto vyztužujícího nosníku (10) přestavitelný, zejména plynule přestavitelný, a fixovatelný.

6. Bednění podle některého z nároků 1 až 5, vy z n a č u j í cí se tím, že vyztužující nosníky (10) mají v podstatě průřez tvaru písmena U, jehož ramena (23) jsou spojena první výztuhou (24), která je umístěna na straně odvrácené od tvarovací části (4), přičemž ramena (23) vyztužujících nosníků (10) se od první výztuhy (24) rozbíhají šikmo od sebe a na svých volných koncích mají vždy od ramen (23) směrem ven odstávající a od sebe orientované upevňovací příruby (25) pro uchycení na tvarovací části (4), přičemž zásuvný díl (14) s průřezem ve tvaru písmena U má ramena (26), která se od první výztuhy (24) směrem k tvarovací části (4) rozbíhají šikmo od sebe, přičemž ramena (26) zásuvného dílu (14), ležícího v provozní poloze alespoň částečně uvnitř vyztužujícího nosníku (10), svírají s plochou tvarovací části (4) větší úhel než ramena (23) vyztužujícího nosníku (10), přičemž vzájemná vzdálenost volných konců ramen (26) zásuvného dílu (14) u tvarovací části (4) je menší než vzdálenost volných konců ramen (23) vyztužovacího nosníku (10), a to alespoň o šířku upevňovacích přírub (27), vytvořených na volných koncích ramen (26) zásuvného dílu (14), přičemž upevňovací příruby (25, 27) leží na rovné tvarovací části (4) vedle sebe v téže rovině.

7. Bednění podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že zásuvný díl (14) je sestaven ze dvou nosných profilů s průřezem ve tvaru písmena Z, mezi nimiž je v oblasti druhé výztuhy (28) s průřezem ve tvaru písmena U vytvořena štěrbina, přičemž nosné profily jsou umístěny symetricky k podélné střední rovině a jsou spolu spojeny příčnými spojkami nebo příčnými plechy (35), umístěnými uvnitř druhé výztuhy (28), a jsou spolu spojeny zejména příčnou podpěrou (36) umístěnou na spodním konci vyztužujícího nosníku (10) v blízkosti prvního kloubu (12), přičemž na příčné podpěře (36) zabírá rameno (12a) prvního kloubu (12), k němuž je navařeno.

8. Bednění podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že náběhové nosníky (11) mají čtyřúhelníkový, zejména obdélníkový průřez, přičemž první díl (11a) náběhového nosníku (11) má příčné děrování (37) a k němu posuvný druhý díl (11b) náběhového nosníku (11) má k příčnému děrování (37) přizpůsobenu druhou podélnou štěrbinu (38) pro vzájemné přestavování a upevňování.

9. Bednění podle některého z nároků laž 8, vyznačující se tím, že jednak na vnější straně náběhového nosníku (11) a jednak na vnější straně k němu patřícího vyztužujícího nosníku (10) jsou umístěny podpěry (44, 45) pro přestavovací prvek (46) směnitelnou délkou pro nastavování a fixování náběhového úhlu (6) mezi vyztužujícím nosníkem (10) a náběhovým nosníkem (11), který je umístěn mezi podpěrami (44,45).

10. Bednění podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že přestavovací prvek (46) je tvořen pouzdrem s opačnými závity na svých obou koncích, do nichž zabírají závitové svorníky (47).