CZ292753B6

CZ292753B6 - Způsob zavádění trubky nebo trubkového svazku do položeného trubkového vedení

Info

Publication number: CZ292753B6
Application number: CZ19963765A
Authority: CZ
Inventors: Willem Griffioen
Original assignee: Koninklijke Ptt Nederland N. V.
Priority date: 1995-12-21
Filing date: 1996-12-19
Publication date: 2003-12-17
Also published as: EP0785387B1; US5884384A; DE69622833D1; ES2181843T3; ATE221971T1; EP0785387A1; CZ376596A3; NL1001960C2; DE69622833T2

Abstract

Způsob zavádění trubky (10) nebo trubkového svazku (2) do položeného trubkového vedení (1), kde trubka (10) nebo trubkový svazek (2) se vztahuje do již položeného trubkového vedení (1) pomocí stlačené tekutiny, která se přivádí do položeného trubkového vedení (1) na jeho vstupním konci. Konce trubky (10) nebo alespoň jedné trubky z trubkového svazku (2) se nechají otevřené. Tímto způsobem mohou být snadno a účinně instalovány trubky do již položeného trubkového vedení nebo potrubí, přičemž tyto trubky mohou být využity k různým účelům, např. jako plášť pro telekomunikační kabely.ŕ

Description

Vynález se týká způsobu zavádění trubky nebo trubkového svazku do položeného trubkového vedení. Takovéto zavádění trubky nebo svazku trubek může být žádoucí v řadě případů, např. při instalaci trubek s kabely, ale i v případě vodovodů a kanalizací.

Dosavadní stav techniky

U trubkových vedení či potrubí, v nichž jsou vedeny kabely, což jsou tzv. kabelové kanály, může vzniknout potřeba zavést do již instalovaného potrubí jinou trubku, jejíž vnitřek má nízký či nižší součinitel tření než již instalované potrubí, takže kabel může být protažen druhou trubkou, případně i později. Může vzniknout potřeba do již zavedené trubky instalovat větší počet trubek o menším průřezu než má již zavedená trubka, a to v případě, že se požaduje použít jednotlivé menší trubky jako zvláštní vodiče nebo vedlejší vodiče pro měděné jedno- nebo vícejádrové kabely nebo pro kabely ze skelných vláken. Mimoto může být nezbytné instalovat do již zavedené trubky trubku s vodotěsnou bariérou, takže se v instalované trubce, jejíž vnitřek se působením difúze postupně plní vodou, je pomocí druhé trubky zhotoveno vodotěsné vedení umožňující vedení kabelů bez použití bariéry pro vodu. Trubky s bariérou pro vodu mohou být také zaváděny do již instalovaných vodovodních trubek, jestliže bylo zjištěno, že voda uvnitř zavedené mírně porézní trubky je vystavena kontaminaci z obklopující spodní vody. Konečně i do trubek, jež jsou uvnitř hrubé, může být instalována druhá trubka s hladkou vnitřní stěnou, čímž může dojít ke vzrůstu průtoku navzdory zmenšení celkového průřezu. Toto již bylo využito v kanalizačních trubkách a může to být využito i ve vodovodních trubkách nebo v plynovodech a v ropovodech.

V současnosti se při instalaci trubek do již existujících položených trubek používají buď protahovací způsoby, při nichž se protahuje nová trubka nebo trubky zavedenou trubkou, nebo se již instalovaná trubka zavádí společně s vloženou druhou trubkou nebo trubkami. Tento druhý jmenovaný postup se používá zejména při instalaci kabelových kanálů obsahujících řadu vložených vedení.

První řešení má tu nevýhodu, že nejdříve do již existující trubky musí být vložena tažná šňůra, pomocí které mohou být následovně taženy trubky nebo trubka instalovanou trubkou, zatímco druhé řešení je nákladné a málo operativní, jelikož uspořádání dalších vložených vedení nemůže být již později měněno.

Je známo zavádění kabelů do kabelových potrubí pomocí tlaku plynu, resp. vzduchu, tedy vefouknutím, např. ze spisu DE-A 0 292 037. U tohoto zaváděcího zařízení působí na vnější stěnu nebo stěny zaváděného kabelu do trubky unášecí síla, což je popsáno s uvedením podpůrných výpočtů. Aby bylo možné eliminovat působení protitlaku, který vzniká v přívodním konci zavedeného potrubí při zavádění instalované trubky nebo trubek, používá se zařízení umístěné v blízkosti přívodu, např. motoricky poháněné tlakové válce, které při zachycení obvodu instalované trubky nebo trubek je zavádějí do instalovaného potrubí. Takovéto uspořádání je však v důsledku popsaných, poměrně drahých nutných dodatečných prostředků, velmi nákladné.

Je známo i uspořádání, kdy přední konec instalované trubky nebo trubek je neprodyšně uzavřen a spojen s vodicím zařízením tak, aby byl odolný proti tažnému napětí, přičemž toto vodicí zařízení má v podstatě stejný rozměr v průřezu jako vnitřek zavedeného potrubí. Takovéto vodicí zařízení je známo pod jménem člunek, který je znám v provedení částečně nebo zcela uzavřeném.

V tomto případě působí stlačená tekutina na člunek silou a člunek je tak v instalovaném potrubí

-1 CZ 292753 B6 posunován dopředu a plní rovněž funkci tažného zařízení. Funkčně však není takovéto uspořádání, popsané např. ve spise EP-A-0 445 858, zcela spolehlivé a použitelné pro různé konfigurace vedení.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je způsob zavádění trubky nebo trubkového svazku do položeného trubkového vedení bez použití protahování, který umožňuje instalaci požadované konfigurace vedlejších vedení kdykoliv a bez vysokých nákladů na instalaci.

Podstata vynálezeckého způsobu zavádění trubky nebo trubkového svazku do položeného trubkového vedení spočívá vtom, že trubka nebo trubkový svazek se zavádí do již položeného trubkového vedení pomocí stlačené tekutiny, která se přivádí do položeného trubkového vedení na jeho vstupním konci, přičemž konce trubky nebo alespoň jedné trubky z trubkového svazku se nechají otevřené.

Vynálezecký způsob lze též provádět tak, že přední konec instalované trubky nebo trubkového svazku se spojí s vodicím zařízením, které má stejný rozměr v průřezu jako vnitřek trubkového vedení.

Vynálezecký způsob lze též provádět tak, že jako vodicí zařízení se použije tažné zařízení.

Vynálezecký způsob lze též provádět tak, že trubkové vedení se opatří na vnitřní stěně alespoň jednou vodicí drážkou a vodicí zařízení se opatří prostředky pro záběr s touto nebo těmito vodícími drážkami během postupu vodícího zařízení.

Vynálezecký způsob lze též provádět tak, že trubkové vedení se provede s nekruhovým průřezem a vodicí zařízení s jiným průřezem než kruhovým, zapadajícím do nekruhového průřezu trubkového vedení.

Vynálezecký způsob lze též provádět tak, že přední konec trubky nebo trubkového svazku se spojí s tažným zařízením majícím v průřezu stejný rozměr jako vnitřek trubkového vedení.

Vynálezecký způsob lze též provádět tak, že konec trubkového vedení se uzavře.

Vynálezecký způsob lze též provádět tak, že trubky v trubkovém svazku se uspořádají vzájemně vedle sebe v jedné rovině.

Vynálezecký způsob lze též provádět tak, že trubky v trubkovém svazku se spojí do kruhového průřezu.

Vynálezecký způsob lze též provádět tak, že kolem trubkového svazku se uspořádá plášť.

Konečně pak lze vynálezecký způsob též provádět tak, že se trubka nebo trubkový svazek pohání u vstupního konce trubkového vedení po svém obvodu zabírajícími přítlačnými válci.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude podrobněji vysvětlen pomocí příkladů s odkazem na přiložené výkresy, kde:

obr. 1 představuje schematicky bokorys, částečně v řezu, prvního použití způsobu podle tohoto vynálezu,

-2CZ 292753 B6 obr. 2 představuje v nárysu použití způsobu z obr. 1 v instalovaném potrubí s drážkovaným vnitřkem, obr. 3 představuje schematicky bokorys, částečně v řezu, druhého použití způsobu podle tohoto vynálezu, obr. 4a, b představují schematicky bokorys, opět částečně v řezu, třetího použití způsobu podle tohoto vynálezu, obr. 5a, b znázorňují detail pomocného zařízení pro volný konec trubky instalované způsobem podle tohoto vynálezu a obr. 6a, b, c schematicky perspektivně zobrazují současné přivádění většího počtu trubek do zavedeného potrubí.

Příklady provedení vynálezu

Vynález je dále vysvětlen pomocí příkladů s instalovanými trubkami, jež mají sloužit jako kabelové vedení. Je však třeba zdůraznit, že tento vynález je využitelný při instalaci trubek určených pro nejrůznější aplikace, včetně vodovodních a kanalizačních trubek atd.

Na obr. 1 je znázorněno položené trubkové vedení 1, do něhož se má instalovat trubkový svazek 2, jehož trubky mají sloužit jako kabelové vedení. Konce trubek trubkového svazku 2 jsou na přední, tj. přívodní straně uzavřeny a za použití dvojice přítlačných válců 3, jež jsou poháněny neznázoměným motorem, se trubkový svazek 2 přivádí přes přívodní otvor do tlakového prostoru 4, do kterého také ústí vstupní otvor 5 pro přívod stlačené tekutiny, např. stlačeného vzduchu. Se vstupním otvorem 5 je spojen neznázoměný kompresor. Volný konec trubek trubkového svazku 2, určených k instalaci, je navinut na cívce, jež také není znázorněna. Uzavřené přívodní konce trubek trubkového svazku 2 jsou spojeny s tažným zařízením nebo s člunkem 6, aby mohly klást odpor tažnému napětí a je-li třeba zkrutu.

Vnitřní stěna trubkového vedení 1 je výhodně opatřena jednou nebo více vodícími drážkami 7 (viz obr. 2) a obvod člunku 6 je opatřen jedním nebo více vodícími výstupky 8, jež se uchytí v drážkách a tak zajistí, že člunek 6 se nebude pootáčet v trubkovém vedení 1, čímž se zabrání zkrutu trubkového svazku 2, jenž by byl velice nežádoucí, jelikož by to přineslo ztížení následujícího zavádění kabelů do jednotlivých trubek. Část trubkového svazku 2, navinutí na cívce, se samozřejmě nezkroutí.

U provedení znázorněného na obr. 3 přívodní konec instalované trubky 10 není uzavřen. Obr. 3 ukazuje instalaci jedné trubky, ale tento princip je přímo použitelný pro trubkový svazek 2, jehož všechny trubky nebo jehož část trubek má otevřený přední konec. Stlačený vzduch může v tomto případě proudit kolem vnější stěny trubky 10 dokonce rychleji, než by proudil, kdyby trubka 10 byla uzavřena. Nyní, a to dokonce když je člunek uzavřen je rychlost vzduchu vždy vyšší než rychlost, kterou je trubka 10 člunkem 6 tažena trubkovým vedením 1 vpřed. Přídavná unášecí síla takto působí na vnějšek trubky 10, a proto ta může být při stejném tlaku stlačeného vzduchu zavedena dále, než když je konec trubky 10 uzavřen. Účinek přídavné unášecí síly získaný při uzavřeném člunku je srovnatelný s účinkem při polopropustném člunku 6, tj. při člunku s jedním nebo s více průchody pro stlačený vzduch. Ve srovnání s použitím polopropustného člunku má použití trubky s otevřeným předním koncem tu výhodu, že poměr mezi průtokem vzduchu, který udílí energii člunku, a průtokem, z kterého vyplývá unášecí síla přes celou délku trubky, je zde regulován automaticky a výhodným způsobem, aniž by bylo zapotřebí použít polopropustný člunek s měnitelným otevřením. Rozměr instalované trubky 10, kterou vzduch může proudit zpět, je prakticky jediným faktorem, s výjimkou člunku, určujícím průtokový odpor, který je konstantní. Při instalaci trubky 10 na člunek 6 působí nejdříve úplný tlak vzduchu, jelikož

-3CZ 292753 B6 průtokový odpor přes celou, na cívce navinutou délku trubky 10, jíž vzduch proudí zpět, je mnohem větší než průtokový odpor části trubkového vedení 1, které je zaplněno trubkou 10, kterým vzduch proudí směrem dopředu. Když je trubka 10 zavedena dále, průtokový odpor ve směru dopředu se zvýší, zatímco směrem zpět zůstane stejný. Celkový průtokový odpor se proto zvýší, což nastane alespoň do menší míry u polopropustného člunku. Tažná síla působící na člunek 6 prostřednictvím stlačeného vzduchu je proto minimální, když instalovaná trubka 10 dosáhne konce trubkového vedení 1, do něhož je zaváděna. V tomto okamžiku je naopak unášecí síla maximální. To je optimální, pokud se má dosáhnout maximální instalační délky. Vzhledem k tomu, že na počátku na člunek 6 působí úplný tlak a potom se tento lak postupně zmenšuje, není mechanický pohon pro zavádění trubky do tlakového prostoru v principu nutný. Uvedený způsob je vhodný pro překonávání tzv. kritického bodu při zavádění trubky tlakem plynu, např. vzduchu.

Následující popis může být vysvětlen na základě dále uvedeného výpočtu, u něhož se předpokládá, že kabel je instalován do kabelového vedení tlakem plynu. Síla působící na kabel je definována takto:

nDcD_d dF = -----dp (I) kde D_c = průměr kabelu, D_d = průměr vedení a dp = gradient tlaku. Síla dF sestává ze dvou částí, z hydrostatické síly a hydrodynamické síly. Hydrostatická sílaje dána rozdílem tlaků přes průřez kabelu a musí být dodána v místě, kde je kabel zaváděn do tlakového prostoru. Může to být provedeno např. pomocí mechanicky poháněných přítlačných válců 3 z obr. 3. Toto platí i při použití polopropustného člunku, gradient tlaku je však zde nižší, neboť polopropustný člunek zpomaluje proud vzduchu. V místě, kde se nachází člunek, je přítomna i lokální tažná síla, která se rovná rozdílu tlaků přes člunek násobenému průřezem člunku, jenž zde má též průměr D_d.

Při instalaci trubky 10 o vnějším průměru D_c (viz obr. 3) platí toto: je-li trubka 10 na předním konci uzavřena, působí proud vzduchu na ni stejnou silou jako v případě kabelu. Když je však přívodní konec trubky 10 otevřen, vzduch může trubkou 10 proudit zpět k podobně otevřenému zadnímu konci trubky 10. jenž je navinut na cívce. Pokud se použije uzavřený člunek, podél vnější stěny trubky 10 může vzniknout proud vzduchu, jenž má vyšší rychlost než je rychlost posuvu trubky 10, což má za následek vznik unášecích sil. Síla působící na člunek se opět rovná rozdílu tlaků přes člunek násobnému průřezem Člunku, ale zde je zvětšena o sílu vyplývající ze změny impulzu proudu vzduchu, jenž mění svůj směr. Tato naposled jmenovaná síla je definována takto:

(2) kde Φ_ν = objemový tok, p = hustota a Δν - absolutní změna rychlosti proudící látky. Derivace tohoto vzorce je obsažena v knize „Fluid mechanice“ od V. L. Streetera, vydavatelství McGraw-Hill, studentské vydám', New York. Je nutné poznamenat, že proud vzduchu vracející se trubkou 10 nevyvolává žádnou další unášecí sílu působící v protilehlém směru. Ve skutečnosti se rovnají unášecí síly v trubce 10, integrované přes celou délku trubky, rozdílu tlaků přes trubku 10 vynásobenému průřezem trubky 10. Při instalaci trubky s uzavřeným koncem působí stejná síla na uzavřený přívodní konec trubky. Tam tato síla, stejně jako při instalaci kabelu, vyvolá sílu, jež je kompenzována na přívodní straně mechanickou silou vzniklou tlakem na válcích. Tyto síly působící na kabel nebo na uzavřenou trubku nemají vliv na instalaci kabelu nebo trubky a proto ani na instalaci otevřené trubky. Tento jev je podrobněji popsán v publikaci „Instalace optických kabelů ve vedeních“ od W. Griffioena, Plumettaz, Bex (CH), 1993.

Na obr. 4a je znázorněno, jak může být trubka 10 instalována do položeného trubkového vedení 1, jež je na konci uzavřené, za použití stlačené tekutiny, výhodně stlačeného vzduchu. Výhoda

-4CZ 292753 B6 spočívá v tom, že při instalaci vnitřní trubky nejsou nutné výkopové práce k otevření konce položeného trubkového vedení 1, když vnitřní trubka nebo vnitřní trubky jsou instalovány v pozdější fázi. Další výhoda spočívá v tom, že délky instalovaných trubek a otvory v položeném trubkovém vedení 1 nemusí být počítány, neboť se vždy dosáhne, a to nezávisle na skutečné délce uzavřeného potrubí, maximální instalovatelné délky. Bude to osvětleno dále na příkladu.

Trubka 10 o vnějším průměru 5 mm a o vnitřním průměru 3,5 mm, kde tedy D_c = 5 mm, je instalována do trubkového vedení 1 o vnějším průměru 8 mm a o vnitřním průměru 6 mm, kde je tedy D_d = 6 mm, jak je znázorněno na obr. 4b. V tomto případě je proudový odpor prostoru mezi oběma trubkami větší než proudový odpor prostoru uvnitř vnitřní trubky, jelikož plocha průřezu prvně jmenovaného prostoru je menší, zatímco „smáčený povrch“ je větší. Trubkové vedení 1 s průměry 8 mm a 6 mm je navinuto na cívce 13 o průměru 1 m (Rb = 0,5 m), jak je znázorněno na obr. 4b. Dalšími parametry instalované trubky 10 jsou hmotnost W = 0,1 N/m a tuhost B = 0,005 Nm². Součinitel tření f = 0,2.

Nejdříve uvažujme situaci, kde obě trubky jsou uzavřené, např. pomocí zátek 11,12 (viz obr. 4a). Předpokládá se, že kompresor spojený s tlakovou komorou dodává vzduch o absolutním tlaku pi = 0,9 MPa (9 bar), zatímco atmosférický tlak činí 0,1 MPa (1 bar). Po zapnutí kompresoru se obě trubky zaplní vzduchem. Po jejich zaplnění se proud vzduchu zastaví. Jedinou zbývající silou pro instalaci trubky je tlačná síla instalační jednotky. Tato tlačná sílaje nastavena na 100 N bez síly 16 N, jež je potřebná k zavedení trubky do tlakového prostoru. Nárůst síly během zatlačování je dán hmotností instalované trubky, tlakem této trubky na stěny v ohybech a přerušováním zatlačování. Poslední příspěvek je malý, jelikož jedna trubka zapadá přesně do druhé. Vzorec pro tažení do potrubí je proto dobrou aproximací a rozhodně udává maximální instalovatelnou délku tímto způsobem. Vzorec je následující:

F = WRbSÍnh(/6) (3) kde Θ je úhel, pod kterým byla trubka instalována v ohybu. Pomocí vzorce (3) může být vypočteno, že instalovaná délka činí 6,6 x 360° maximálně, což odpovídá délce trubky 21 m. Derivace vzorce (3) viz „Instalace optických kabelů ve vedeních“ od W. Griffioena. Vzorec (3) platí pro horizontálně uloženou cívku, ale výsledek pro vertikálně uloženou cívku je prakticky stejný, jak je znázorněno.

Jestliže je zátka 12 odstraněna, zvýší se proud vzduchu vnitřní trubkou a na ni začnou působit unášecí síly. Na uvádění do pohybu instalované vnitřní trubky má vliv jen dopředný proud vzduchu mezi oběma trubkami. Vnitřní trubka je vefukována stále více. Zatímco probíhá tento děj, a poté, co vzduch začal proudit v poloustálených podmínkách, snižuje se gradient tlaku přes prostor mezi trubkami. Celkový pokles tlaku přes tento prostor se může naopak zvýšit v důsledku průtokového odporu v tomto prostoru, jenž se podstatně zvyšuje, za předpokladu stejného průtokového odporu uvnitř instalované trubky, jež má konstantní délku, přičemž délka zavedeného vnějšku instalované trubky se zvětšuje. Griffioen ve své knize uvádí, že při vefuková ní je pokles tlaku na jednotku délky významný. Maximální délky se dosáhne proto v okamžiku, kdy je pokles tlaku na jednotku délky tak malý, že tření plynoucí z hmotnosti kabelu nemůže být již překonáno. V důsledku stlačitelnosti proudu vzduchuje pokles tlaku dp/dx nejmenší tam, kde se nachází instalační jednotka:

dp pi²' p_s ²

-= --- (4) dx 21pi

Tento vzorec (4) nezahrnuje již atmosférický tlak p_a, ale tlak p_s, to značí, že tlak na předním konci instalované trubky je vyšší než atmosférický tlak, neboť průtokový odpor zpětného toku je rovněž překlenut. Jestliže u tohoto příkladu je p_s rovné 0,5 MPa (5 bar) instalační délka může být vypočítána, položíme-li síle vefukování hodnotu rovnou frikční síle:

-5CZ 292753 B6 πdp —D_cD_d--=/W(5)

4dx

Může být vypočteno, že lze vetukováním dosáhnout délky 367 m a to nezávisle na délce trubky 1. V praxi lze dosáhnout dokonce i o něco větší hodnoty, jelikož instalační jednotka též působí tlačnou silou.

Toto jasně ukazuje na důležitost zpětného toku. Instalační délka se tak zvýší z méně než 21 m na více než 367 m.

Na obr. 5a je schematicky znázorněno, jak může být instalován přední konec trubky 10. V případě instalace do položeného potrubí s uzavřeným koncem je možné opatřit systém pomocným zařízením 14, jež se zužuje a jehož ohybová tuhost se výhodně zmenšuje směrem k volnému konci a jež je výhodně na volném konci zaoblené. Pomocné zařízení 14. jež je spojeno s trubkou 10 pomocí spojovacího prcku 17 usnadňuje instalaci v položeném potrubí. Aby se během zavádění instalovaná trubka „netřepala“, může být přední konec pomocného zařízení 14 opatřen vodicím zařízením 16 (viz obr. 5b).

Na obr. 6a, 6b a 6c je znázorněno, jakým způsobem může být trubkový svazek 2 zaveden do jednoho trubkového vedení L

Podle obr. 6a jsou instalované trubky trubkového svazku 2 jednotlivě přiváděny přes své příslušné tlakové komory 4 (přičemž všechny tlakové komory jsou spojeny se svým příslušným zdrojem stlačeného vzduchu) do spojovací trysky 15, jež má tolik vstupů, kolik je trubek, a která má jeden výstup, který je spojen s položeným trubkovým vedením 1.

Na obr. 6b je znázorněna situace, kde trubky již spojené do trubkového svazku 2 jsou přiváděny přes jednu tlakovou komoru 4 do trubkového vedení 1, přičemž trubkový svazek 2 byl opatřen vlastním pláštěm, i když toto není nutné.

Obr. 6c znázorňuje instalaci trubek trubkového svazku 2 ve formě ploché pásky pomocí jedné tlakové komory s uzpůsobenými širokými přítlačnými válci 3. V případě potřeby může být tato plochá páska před zavedením do potrubí složena do kulatého trubkového svazku 2. Má to tu výhodu, že může být s ohledem na daný průměr trubek umístěno více trubek.

Pro úplnost je potřeba poznamenat, že tento vynález je vhodný nejenom pro zavádění svazku prázdných trubek, aleje vhodný i pro instalaci trubek, v nichž byl předtím uložen průtažný prvek, např. jiná trubka nebo telekomunikační kabel, např. měděný nebo kabel z optických vláken, příp. elektrický kabel apod. Termínem „položené trubkové vedení“ je nazýváno jakékoliv existující potrubí, trubka, roura, kanál apod., do něhož je zaváděna nová trubka nebo trubkový svazek. Při provádění vynálezeckého způsobu však musí být brán zřetel na to, aby mezi vnitřní stěnou trubek a vnější stěnou průtažného prvku, jenž byl do trubky před tím vpraven, zbylo dost místa, které umožní zpětný tok tekutiny použité při instalaci.

Průmyslová využitelnost

Vynález je využitelný zejména při délkové instalaci kabelů, trubek a jiných podélných předmětů do již položeného trubkového vedení nebo potrubí.

Claims

1. Způsob zavádění trubky (10) nebo trubkového svazku (2) do položeného trubkového vedení (1), vyznačující se tím, že trubka (10) nebo trubkový svazek (2) se vtahuje do již položeného trubkového vedení (1) pomocí stlačené tekutiny, která se přivádí do položeného trubkového vedení (1) na jeho vstupním konci, přičemž konce trubky (10) nebo alespoň jedné trubky z trubkového svazku (2) se nechají otevřené.

2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že přední konec instalované trubky (10) nebo trubkového svazku (2) se spojí s vodicím zařízením (6), které má v průřezu stejný rozměr, jako vnitřek trubkového vedení (1).

3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že jako vodicí zařízení (6) se použije tažné zařízení.

4. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že trubkové vedení (1) se opatří na vnitřní stěně alespoň jednou vodicí drážkou (7) a vodicí zařízení (6) se opatří prostředky pro záběr s touto nebo těmito vodícími drážkami (7) během postupu vodícího zařízení (6).

5. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že trubkové vedení (1) a vodicí zařízení (6) se vytvoří s kompatibilním nekruhovým průřezem.

6. Způsob podle alespoň jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že přední konec trubky (10) nebo trubkového svazku (2) se spojí s tažným zařízením majícím v průřezu stejný rozměr jako vnitřek trubkového vedení (1).

7. Způsob podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že konec trubkového vedení (1) se uzavře.

8. Způsob podle alespoň jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že trubky v trubkovém svazku (2) se uspořádají vzájemně vedle sebe v jedné rovině.

9. Způsob podle alespoň jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že trubky v trubkovém svazku (2) se spojí do kruhového průřezu.

10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že kolem trubkového svazku (2) se uspořádá plášť.

11. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, vyznačující se tím , že se trubka (10) nebo trubkový svazek (2) pohání u vstupního konce trubkového vedení (1) po svém obvodu zabírajícími přítlačnými válci (3).