CZ291445B6 - Samoutahovací svorka - Google Patents

Abstract

Samoutahovac svorka (10), maj c uvoln nou prvn polohu, v n je pru n²m p°edp t m svorky vyv jeno svorkou sv rn p soben , a druhou polohu, v n je svorka (10) dr ena proti vlastn m utahovac m sil m, obsahuje sv rn² p sek (11), kter² je opat°en² na jeho jednom konci (A) jaz² kovit²m v²b kem (20), maj c m vyhnutou koncovou st (21), a v oblasti p°ilehl k jeho opa n mu druh mu konci (B) je opat°en² jednak Üt rbinovit²m otvorem (36) pro vsunut jaz² kovit ho v²b ku (20) v prvn poloze svorky, a jednak zajiÜ ovac plochou (350) pro zajiÜ ov n jaz² kovit ho v²b ku (20) ve druh poloze, p°i em tato zajiÜ ovac plocha (350) le bl e ke druh mu konci (B) sv rn ho p sku (11) ne Üt rbinovit² otvor (36) a je obr cen sm rem k tomuto druh mu konci (B). ZajiÜ ovac plocha (350) je spojena vodic m pr chodem (37) pro n stroj se Üt rbinovit²m otvorem (36).\

Description

Vynález se týká samoutahovací svorky, mající uvolněnou první polohu, v níž je pružným předpětím svorky vyvíjeno svorkou svěrné působení, a druhou polohu, v níž je svorka držena proti vlastním utahovací silám, přičemž svorka obsahuje svěmý pásek, který je opatřený na jeho jednom konci jazýčkovitým výběžkem, majícím vyhnutou koncovou část, a v oblasti přilehlé kjeho opačnému druhému konci je opatřený jednak štěrbinovitým otvorem pro vsunutí jazýčkovitého výběžku v první poloze svorky, a jednak zajišťovací plochou pro zajišťování jazýčkovitého výběžku ve druhé poloze, přičemž tato zajišťovací plocha leží blíže ke druhému konci svěmého pásku než štěrbinovitý otvor a je obrácená směrem k tomuto druhému konci.

Dosavadní stav techniky

Samoutahovací svorky, tj. svorky vytvořené z pružinového drátu nebo páskového materiálu z pružinové oceli, které se také v oboru označují jako svorky s konstantním napětím, jsou samy o sobě známé. V jejich nejjednodušší formě takové svorky, které mají v důsledku jejich vlastní pružinové schopnosti normálně sklon zaujímat svěmou polohu, sestávají z pružinového drátu s konci uloženými přes sebe a vybíhajícími ven do opačných směrů, přičemž se svorky otevírají tím, že se jejich vzájemně se konce tlačí ksobě. Po osazení svorky okolo hadice se konce, vybíhající směrem ven a orientované do opačných směrů, uvolní a svorka zaujme její svěmou polohu.

Samoutahovací svorky, vytvořené z páskového materiálu, jsou ve stavu techniky také známé. Obvykle mají na jednom konci jazýčkovitý výběžek a na druhém konci jsou s výhodou opatřeny zajišťovacím ústrojím pro zajišťování svorky v jejím předepnutém stavu. Takto otevřené a zajištěné svorky se dodávají uživateli, který bude svorky osazovat v otevřeném stavu a po jejich osazení uvolní zajišťovací záběr.

Samoutahovací svorky, vyrobené z páskového materiálu, jsou popsány například v patentových spisech US 4 305 179, 4 425 681, 4 773 129, 4 930 191, 4 930 192 a 4 996 749. Všechny tyto známé svorky však s sebou nesou nebezpečí poranění při použití, a to vzhledem k tomu, že obsahují směrem ven vybíhající části, nemluvě o tom, že nemají svěmé plochy prosté nespojitostí, stupňů nebo ustupujících částí nebo vyhnutí.

Svorky, popisované v patentovém spisu US 5 203 809 přihlašovatele, představují významný krok směrem ke větší bezpečnosti, ve spojení se spolehlivým svěmým působením po celém obvodě. Jako na trhu úspěšná se ukázala zejména svorka, znázorněná na obr. 24 až 30 v uvedeném spisu. Jejich nedostatkem je však to, že kromě skutečnosti, že jsou relativně složité a výrobně nákladné, vyvolává jejich skokovité uvolňování ze zajištěné polohy do svěmé polohy příležitostně určité jiskření, které je nepřijatelné například v oblasti benzinových potrubí apod. Nebezpečí jiskření může být sníženo použitím lakové krycí vrstvy na povrchu svorky. Tato laková vrstva však opět zvyšuje cenu svorky.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky odstraňuje podle vynálezu samoutahovací svorka, mající uvolněnou první polohu, v níž svorka vyvíjí svým pružným předpětím svěmé působení, a druhou polohu, v níž je svorka držena proti vlastnímu předpětí aje zajištěna proti vyvíjení vlastních utahovacích sil, přičemž svorka obsahuje svěrný pásek, který je opatřený na jeho jednom konci jazýčkovitým

-1 CZ 291445 B6 výběžkem, majícím vyhnutou koncovou část, a v oblasti přilehlé kjeho opačnému druhému konci je opatřený jednak štěrbinovitým otvorem pro vsunutí jazýčkovitého výběžku v první poloze svorky, ajednak zajišťovací plochou pro zajišťování jazýčkovitého výběžku ve druhé poloze, přičemž tato zajišťovací plocha leží blíže ke druhému konci svěrného pásku než štěrbinovitý otvor a je obrácená směrem k tomuto druhému konci, přičemž podstata řešení spočívá v tom, že zajišťovací plocha je spojena vodicím průchodem pro nástroj se štěrbinovitým otvorem.

Podle dalšího znaku vynálezu je zajišťovací plocha vytvořena v druhém štěrbinovitém otvoru, vytvořeném ve svěmém pásku mezi prvním štěrbinovitým otvorem a druhým koncem svěmého pásku, a je tvořena částí obrysu druhého štěrbinovitého otvoru, přilehlou k prvnímu štěrbinovému otvoru a oddělenou od něj výběžky vymezujícími vodicí průchod pro nástroj, přičemž druhý štěrbinovitý otvor má v příčném směru svěmého pásku šířku menší než je šířka prvního štěrbinovitého otvoru.

Vodicí průchod pro nástroj má s výhodou šířku v příčném směru pásku menší než je šířka jazýčkovitého výběžku a jeho zahnuté koncové části. Zúžený vodicí průchod tak brání jazýčkovitému výběžku přecházet z druhého štěrbinovitého otvoru do prvního štěrbinovitého otvoru, čímž je dosaženo zajišťování svorky v její druhé poloze.

Šířka druhého štěrbinovitého otvoru je podle dalšího znaku vynálezu menší než je šířka jazýčkovitého výběžku.

Jazýčkovitý výběžek má podle dalšího znaku vynálezu koncovou část, zužující se směrem kjeho volnému konci. Alternativně má jazýčkovitý výběžek šířku, která se mění od normální šířky jazýčkovitého výběžku na šířku menší než je šířka druhého štěrbinovitého otvoru.

Zužující se koncová část jazýčkovitého výběžku má podle dalšího znaku vynálezu křivočarý obrys, například kruhový.

Koncové plochy vzájemně opačných konců svěmého pásku jsou s výhodou opatřeny výřezy pro záběr nástroje.

Podle dalšího znaku vynálezu je v blízkosti druhého konce svěmého pásku je vytvořen radiálně vyhnutý úsek, jímž je alespoň druhý štěrbinovitý otvor radiálně přesazen vzhledem ke zbývající části pásku. S výhodou přitom do radiálně vyhnutého úseku zasahuje část prvního štěrbinového otvoru.

Vynález tak přináší samoutahovací svorku, která jednoduchými prostředky vylučuje výše zmíněné nevýhody a nedostatky řešení dle známého stavu techniky. Samoutahovací svorka podle vynálezu je konstruována a uzpůsobena tak, že může být uvolněna ze zajištěného stavu při stálém účinném vedení nástrojem, takže je zabráněno skokovitému vracení do svěmého působení, které by mohlo vyvolat jiskření. Svorka má mimořádně jednoduchou konstrukci a nízké výrobní náklady. Dá se snadno otevírat a uzavírat při vedení pomocí stejného nástroje.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení, neomezujících jeho rozsah, s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 půdorysný pohled na samoutahující svorku podle vynálezu ve stavu rozvinutém do pásku, obr. 2 boční pohled na svorku z obr. 1, obr. 3 axiální pohled na svorku z obr. 1 a 2 v její zajištěné, otevřené (druhé)

-2CZ 291445 B6 poloze, obr. 4 axiální pohled podobný obr. 3, ale ukazující svorku v uzavřené (první) poloze, v níž svírá trubicovitý předmět na pevnou část, a obr. 5 půdorysný pohled na svorku z obr. 4.

Příklady provedení vynálezu

Jak je patrné z výkresů sestává svorka 10 ze svěrného pásku 11, který je opatřen na svém jednom (prvním) konci A jazýčkovitým výběžkem 20. Vyhnutá koncová část 21 jazýčkovitého výběžku má zaoblený konec, který má v sobě vytvořen výřez 22 jakožto záběrový prostředek pro záběr 10 nástroje. Plná pásková šířka svěmého pásku 11 přechází do jazýčkovitého výběžku 20 prostřednictvím šikmin 13a, 13b, svírajících s podélným směrem svěmého pásku 11 úhel g, a přecházejících do jazýčkovitého výběžku 20 v zaoblených přechodech se zakřivením Rp

Opačný druhý konec B svěrného pásku je upraven do koncové části 30 mající první úsek 31, 15 spojený s druhým úsekem 32 přes spojovací radiálně vyhnutý úsek 33 ve tvaru stupně. Koncová plocha druhého konce B je opatřena výřezem 34 pro záběr nástroje. První úsek 31 koncové části je opatřen štěrbinovitým otvorem 35 (dále označovaným v souladu s terminologií patentových nároků jako druhý štěrbinovitý otvor), za nímž následuje dále od druhého konce B svěmého pásku 11 další štěrbinovitý otvor 36 (dále označovaný v souladu s terminologií patentových 20 nároků jako první štěrbinovitý otvor), které jsou vzájemně spojeny přes zúžený vodicí průchod

37, vymezovaný směrem dovnitř vybíhajícími výběžky 38a, 38b (obr. 5). Jazýčkovitý výběžek 20 se zužuje v koncové části 21 směrem kjeho volnému konci, přičemž takové zúžení může být tvořeno částí kruhového oblouku o poloměru R? na jeho obou stranách.

Svěrný pásek 11 je dále opatřen mezi (prvním) štěrbinovitým otvorem 36 a jazýčkovitým výběžkem 20 dvěma otvory 14, 15, které se ve znázorněném provedení mají na směrem k sobě orientovaných stranách zužující se šířku. Tyto otvory 14. 15 jsou vytvořeny pro snadnost manipulace se svorkou. Jejich počet a tvary se mohou měnit v závislosti na požadavcích na svorku.

Šířka c, tj. rozměr v příčném směru svěmého pásku, prvního štěrbinovitého otvoru 36 je přitom větší, než je šířka d druhého štěrbinovitého otvoru 35 a je také větší, než je šířka b jazýčkovitého výběžku, takže jazýčkovitý výběžek 20 může volně klouzat uvnitř prvního štěrbinovitého otvoru 36 během otevírání a následného uvolňování do svěmé polohy svorky. Na druhé straně je šířka d 35 druhého štěrbinovitého otvoru 35 s výhodou o něco menší, než je šířka b jazýčkovitého výběžku

20, takže jí může procházet pouze část zužující se koncové části 21. To usnadní uvolnění svorky z její zajištěné otevřené polohy, jak bude podrobněji vysvětleno níže.

Obr. 3 znázorňuje svorku v její otevřené zajištěné poloze, do níž byla nuceně uvedena proti 40 vlastní pruživosti svěmého páskového materiálu záběrem nástroje, jak je znázorněno například na obr. 31 až 33 dřívějšího patentového spisu US 5 203 809 stejného přihlašovatele, přičemž nástroj zabírá do výřezů 22, 34 na navzájem opačných koncích svorky. Jak je znázorněna na obr. 3, je svorka držena v této otevřené zajištěné poloze záběrem zužující se koncové části 21 jazýčkovitého výběžku 20 proti zaoblené koncové stěně druhého štěrbinovitého otvoru 35 v části 45 35' jeho obrysu, tvořící zajišťovací plochu 350 pro zajišťování jazýčkovitého výběžku 20.

Zajišťovací plocha 350 pro zajišťování jazýčkovitého výběžku 20 v otevřené („druhé“) poloze, tvořená uvedenou částí obrysu 35' druhého štěrbinovitého otvoru 35, je tak obrácena směrem ke druhému konci B svěmého pásku a je tedy odvrácená od prvního štěrbinovitého otvoru 36.

Pro uvolnění svorky ze zajištěné otevřené („druhé“) polohy z obr. 3 do nezajištěné svěmé („první“) polohy znázorněné na obr. 4 a 5, se stejný nástroj opět zasune do výřezů 22,34, a volná koncová část 21 je jím poté, co byla uvolněna ze zajištěné polohy z obr. 3, nuceně vedena do svěmé polohy při stlačování vyčnívající koncové části 21 směrem dolů tak, že se dostane pod zúžený vodicí průchod 37. Omezením rozsahu vystupování koncové části 21 druhým štěrbinovitým otvorem 35, který je řízen šířkovými rozměry d ab a zužující se koncovou částí 21, je usnadňováno uvolňování v důsledku skutečnosti, že druhým štěrbinovitým otvorem 35 prochází pouze konec volného konce jazýčkovitého výběžku 20, který musí projít pod zúženým vodicím průchodem 37. Obr. 4 znázorňuje osazenou svorku 10, v níž svorka svěrně drží trubicovitý člen 40, jako je hadice nebo objímkovité pouzdro nápravy, na pevném členu 50, jako je nátrubek nebo otáčivý člen CV spoje.

Ve smyslu definice předmětu vynálezu tedy svorka obsahuje svěmý pásek 11, který je opatřený:

1) na jeho jednom konci A opatřený jazýčkovitým výběžkem 20, majícím vyhnutou koncovou část 21,

2) v oblasti přilehlé k jeho opačnému druhému konci B

a) štěrbinovitým otvorem 36 pro vsunutí jazýčkovitého výběžku 20 v první poloze svorky,

b) zajišťovací plochou 350 pro zajišťování jazýčkovitého výběžku 20 ve druhé poloze, přičemž tato zajišťovací plocha 350 leží blíže ke druhému konci B svěmého pásku 11 než štěrbinovitý otvor 36 a je obrácená směrem k tomuto druhému konci B, přičemž podle vynálezu je zajišťovací plocha 350 spojena vodicím průchodem 37 pro nástroj se štěrbinovitým (druhým) otvorem 36.

V typickém příkladě neomezujícím rozsah vynálezu, budou rozměry svorky pro dosažení vnitřního průměru ve svěmé poloze o velikosti 26,5 mm následující:

Délka svorky je okolo 119,7 mm, zatímco šířka svěmého pásku 11 je 10 mm a jeho tloušťka je 1,2 mm. Druhý štěrbinovitý otvor 35 má šířku d okolo 3 mm a délku okolo 8 mm.

Vzdálenost od zaobleného konce druhého štěrbinovitého otvoru 35 k odpovídajícímu konci svorky je okolo 4 mm. První štěrbinovitý otvor 36 má délku okolo 20 mm a šířku c okolo 4,5 mm. Otvor 14 je umístěn svým širším zaobleným koncem okolo 38 mm od odpovídajícího konce svěmého pásku a má délku okolo 12 mm. Konec otvoru 14 s menší zaoblenou částí je umístěn od konce otvoru 15 s menší zaoblenou částí ve vzdálenosti okolo 29,2 mm, zatímco otvor 15 má délku okolo 12 mm a leží svým širším zaobleným koncem ve vzdálenosti od volného konce jazýčkovitého výběžku 20 okolo 28,5 mm.

Jazýčkovitý výběžek 20 má šířku b okolo 4 mm a délku okolo 23,3 mm, včetně šikmin 13a, 13b, které svírají úhel okolo 45° s podélným směrem svěmého pásku. Zužující se postranní plochy koncové části 21 jsou tvořeny částí kruhového oblouku, mající poloměr zakřivení okolo 2 mm nebo více, přičemž výřez 22 pro záběr nástroje je vytvořen s poloměrem zakřivení 1 mm do hloubky okolo 0,35 mm.

Šikmé strany otvorů 14, 15 se v důsledku uvedené geometrie protínají v bodě, ležící v polovině vzdálenosti mezi těmito dvěma otvory. Koncová část 21 jazýčkovitého výběžku 20 je vyhnuta ven v úhlu okolo 40°, zatímco radiálně vyhnutý úsek 33 je vyhnut v úhlu okolo 30° zaoblenými přechody, majícími poloměr zakřivení okolo 0,5 mm. V osazeném stavuje vnější první úsek 31 koncové části 30 umístěn v radiálním směru v odstupu od vnitřního překrytého svěmého pásku ve vzdálenosti s okolo 1,2 mm (obr. 4). Délka vyhnuté koncové části 21 je okolo 5 mm. Poloměr Ri o velikosti okolo 1 mm je použit jak pro zářez 22 pro záběr nástroje, tak i pro přechod šikmin 13a, 13b do jazýčkovitého výběžku, pro šikmé postranní části jazýčkovitého výběžku a pro zaoblený výřez 34 pro záběr nástroje na druhém konci B svěmého pásku 11 je použit poloměr

R2. Širší zaoblené konce otvorů 14, 15 jsou vytvořeny s poloměrem zakřivení okolo 2,5 mm, zatímco zakřivení menších konců otvorů 14, 15 jsou vytvořeny s poloměrem zakřivení 1,5 mm.

Rozumí se však, že výše uvedené rozměry slouží pouze pro názornost a jako příklad, a že mohou být obměňovány podle velikosti a použití svorky. Důležité pro vynález, který usiluje o získání svorky prosté jakéhokoli vyhnutí, ústupku, stupně nebo nespojitosti podél jejích vnitřních svěrných ploch, je konstrukce štěrbinovitých otvorů 35, 36 jako zajišťovacích prostředků ve spojení s jazýčkovitým výběžkem 20, jakož i použití radiálně vyhnutého úseku 33, zatímco šířka zúženého vodícího průchodu 37 umožní průchod jedné čelisti nástroje. Vodicí průchod 37 pro nástroj tak spojuje zajišťovací plochu 350, vytvořenou na druhém štěrbinovitém otvoru 35, se štěrbinovitým prvním otvorem 36, jak se uvádí v definici předmětu vynálezu.

Svorka podle vynálezu je vytvořena z velmi tvrdého materiálu, a to jak z nerezavějící oceli, tak i z uhlíkové oceli, který je v případě potřeby vytvrzen a pokoven nebo na vnější straně kryt vrstvou laku pro ochranu proti korozi. Svorka vytvořená z nerezavějící oceli poskytuje výhodu vtom, že svorky opouštějí stroj ve zcela dohotoveném konečném stavu bez potřeby následné úpravy.

Svěmý pásek může být opatřen výztužnou drážkou, probíhající v podélném směru v podstatě ve střední oblasti pro zajištění větší pružinovou tuhost. Výztužná drážka může přitom být přerušena v oblasti otvorů 35, 36, 14, 15, nebo může být vytvořena na obou stranách jednoho nebo všech těchto otvorů s lehlým přektýváním s centrální výztužnou drážkou.

I když přednostní způsob uvolňování svorky podle vynálezu z její otevřené polohy je pomocí nástroje, jaký je znázorněn na obr. 31-33 ve starším patentovém spisu US 5 203 809 přihlašovatele, bylo by také proveditelné uvolňovat svorku použitím směrem dolů vyvíjené síly na koncovou část 21 jazýčkovitého výběžku 20 použitím vhodného nástroje.

Základní myšlenka vynálezu je dále použitelná na svorku pro upevňování hadice nebo podobného předmětu, která má být upevněna zevnitř ve směru radiálně ven, tj. kde otevřená zajištěná poloha má menší průměr a normální svěmá poloha má větší průměr. Je pouze zapotřebí v tomto případě obrátit svěmý systém svorky tak, že svěmé plochy, prosté stupňů, posunutí nebo nespojitosti, jsou nyní umístěny na vnější straně, a poloha štěrbinovitých otvorů 35, 36 je obrácena.

I když byla znázorněno a popsáno několik provedení podle vynálezu, rozumí se, že vynález není na ně omezen, ale že může být podroben různým změnám a obměnám, zřejmým odborníkům v oboru. Vynález proto není omezen na tyto podrobnosti, ale je zaměřen i na krytí všech takových změn a obměn, jak vyplývá z rozsahu patentových nároků.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (11)

1. Samoutahovací svorka (10), mající uvolněnou první polohu, v níž je pružným předpětím svorky vyvíjeno svorkou svěmé působení, a druhou polohu, v níž je svorka (10) držena proti vlastním utahovací silám, přičemž svorka obsahuje svěmý pásek (11), který je opatřený na jeho jednom konci (A) jazýčkovitým výběžkem (20), majícím vyhnutou koncovou část (21), a v oblasti přilehlé kjeho opačnému druhému konci (B) je opatřený jednak štěrbinovitým otvorem (36) pro vsunutí jazýčkovitého výběžku (20) v první poloze svorky, a jednak zajišťovací plochou (350) pro zajišťování jazýčkovitého výběžku (20) ve druhé poloze, přičemž tato zajišťovací plocha (350) leží blíže ke druhému konci (B) svěrného pásku (11) než štěrbinovitý otvor (36) a je

-5CZ 291445 B6

I *

obrácená směrem ktomuto druhému konci (B), vyznačená tím, že zajišťovací plocha (350) je spojena vodicím průchodem (37) pro nástroj se štěrbinovitým otvorem (36).

2. Samoutahovací svorka podle nároku 1, vyznačená tím, že zajišťovací plocha (350) je vytvořena v druhém štěrbinovitém otvoru (35), vytvořeném ve svěmém pásku (11) mezi prvním štěrbinovitým otvorem (36) a druhým koncem (B) svěmého pásku (11), a je tvořena částí (35') obrysu druhého štěrbinovitého otvoru (35), přilehlou k prvnímu štěrbinovému otvoru (36) a oddělenou od něj výběžky (38a, 38b) vymezujícími vodicí průchod (37) pro nástroj, přičemž druhý štěrbinovitý otvor (35) má v příčném směru svěmého pásku (11) šířku (d) menší než je šířka (c) prvního štěrbinovitého otvoru (36).

3. Samoutahovací svorka podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že vodicí průchod (37) pro nástroj má šířku v příčném směru pásku menší než je šířka (b) jazýčkovitého výběžku (20) a jeho zahnuté koncové části (21).

4. Samoutahovací svorka podle kteréhokoli z nároků laž3, vyznačená tím, že šířka (d) druhého štěrbinovitého otvoru (35) je menší než je šířka (b) jazýčkovitého výběžku (20).

5. Samoutahovací svorka podle kteréhokoli z nároků 2 až 4, vyznačená tím, že jazýčkovitý výběžek (20) má koncovou část (21), zužující se směrem k jeho volnému konci.

6. Samoutahovací svorka podle kteréhokoli z nároků 2 až 4, vyznačená tím, že jazýčkovitý výběžek (20) má šířku, která se mění od normální šířky (b) jazýčkovitého výběžku (20) na šířku menší než je šířka druhého štěrbinovitého otvoru (35).

7. Samoutahovací svorka podle nároku 5 nebo 6, vyznačená tím, že zužující se koncová část (21) jazýčkovitého výběžku (20) má křivočarý obrys.

8. Samoutahovací svorka podle nároku 7, vyznačená tím, že obrys zužující se koncové části (21) jazýčkovitého výběžku (20) má kruhový tvar.

9. Samoutahovací svorka podle kteréhokoli z nároků 1 až 7, vyznačená tím, že koncové plochy vzájemně opačných konců (A, B) svěmého pásku (11) jsou opatřeny výřezy (22, 34) pro záběr nástroje.

10. Samoutahovací svorka podle kteréhokoli z nároků 2 až 9, vyznačená tím, že v blízkosti druhého konce (B) svěmého pásku (11) je vytvořen radiálně vyhnutý úsek (33), jímž je alespoň druhý štěrbinovitý otvor (35) radiálně přesazen vzhledem ke zbývající části pásku.

11. Samoutahovací svorka podle nároku 10, vyznačená tím, že do radiálně vyhnutého úseku zasahuje část prvního štěrbinového otvoru (36).