CZ290397A3

CZ290397A3 - Kompozice obsahující antistaticky upravený polymerní substrát, způsob její přípravy, antistatická směs a její použití

Info

Publication number: CZ290397A3
Application number: CZ972903A
Authority: CZ
Inventors: Bruno Hilti; Ernst Minder; Jürgen Pfeiffer; Markus Dr. Grob
Original assignee: Ciba Specialty Chemicals Holding Inc.
Priority date: 1996-09-16
Filing date: 1997-09-15
Publication date: 1998-03-18
Also published as: AU3746997A; JP3196072B2; ATE279479T1; KR19980024827A; NO309868B1; EP0829520B1; CA2215461C; CN1092224C; KR100525183B1; SK124697A3; NO974246L; AU723382B2; MX9706948A; SK284540B6; BR9704720A; ZA978287B; ID18264A; US5965206A; CZ294418B6; NO974246D0

Description

Kompozice obsahující antistaticky upravený polymerní substrát, způsob její přípravy, antistatická směs a její použití

Oblast techniky

Vynález se týká kompozice, která obsahuje termoplastický nebo elastomerní polymerní substrát (A) a antistatickou směs (B) ve formě dotýkajících se vláken, obsahující (bl) organický polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, a není rozpustný v termoplastickém nebo elastomerním polymerním substrátu (A), (b2) polymer nebo kopolymer schopný iontového vedení, který obsahuje komplexotvorné nebo solvatující bloky pro sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny (b3), a vykazuje lepší kompatibilitu s organickým polymerem, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, (bl) než s polymerním organickým substrátem (A), a (b3) sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny, která je komplexovaná nebo solvatovaná v polymeru nebo kopolymeru (b2) . Vynález se týká rovněž antistatické směsi (B) jako takové, jejího použití k antistatické úpravě polymerů, jakož i způsobu přípravy antistaticky upraveného termoplastického nebo elastomerního polymerního substrátu.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že u polymerů dochází k silnému elektrostatickému nabíjení a jednou získané náboje mohou být odvedeny pouze pomalu v důsledku malé elektrické vodivosti polymerů. Kromě estetických důvodů je však rychlé odvedení náboje často nutné z bezpečnostních hledisek. Jako problémy vznikající v praxi v důsledku elektrostatického nabíjení polymerů je možno uvést: špinění povrchu polymerů, elektrické rány, které lidé dostávají při styku s polymery, výrobní poruchy v důsledku slepení pásů folií, poškození elektronických součástek, • · · : · : : ··· · *··ί .·

...... ·· .. ..· ·

- 2 tvorba hrudek v práškových polymerech a jiskřeni v důsledku příliš vysokých nábojů s následujícím vznícením, což již mnohokrát vedlo k velkým výbuchům.

Je známo, že lze statický náboj omezovat přidáváním aditiv, která zlepšují povrchovou vodivost. Tyto látky však mají tu nevýhodu, že jsou při nízké vzdušné vlhkosti prakticky neúčinné. Je tudíž lepší používat aditiva, která jsou účinná při nízké vlhkosti vzduchu, čehož lze obvykle dosáhnout zvýšením vodivosti v celém objemu polymerů. Známé látky zvyšující tuto vodivost v celém objemu, například saze nebo kovový prášek, však mění mechanické vlastnosti polymerů a nejsou použitelné pro průhledné polymery. K tomu stále častěji přistupuje požadavek, že aditiva mají být ekologicky nezávadná.

Další informace pokud jde o antistatická aditiva a mechanismus statického nabíjení se nacházejí například v práci Plastics Addítive Handbook, vydavatelé R. Gáchter a H. Múller, Hanser Verlag, 3. vydání, 1990, str. 749 - 775.

Pro dosažení trvalé antistatické úpravy bylo již v DE-A-4 324 062 navrženo potáhnout materiály s velkým povrchem, jako například vlákna, polovodivým bezbarvým materiálem, například oxidem cínu. Tento potažený materiál lze poté přimíchat k polymernímu granulátu a podrobit s ním dalšímu zpracování. Výroba tohoto povlaku je však nákladná, jelikož polovodivá sloučenina se musí vytvořit impregnací vláknitého nosiče vodným roztokem soli, následným vysušením a poté tepelným kondicionováním vyloučené soli. Tyto chemické a tepelné procesy prováděné na vláknech mohou tato vlákna poškodit, takže může dojít k dosažení nižší vodivosti, než jakou by bylo možné očekávat na základě vodivosti polovodiče. Další nevýhodou je, že se vlákna mechanickým namáháním lámou a křehký polovodičový povlak se může poškodit, čímž se rovněž snižuje vodivost.

·· ·

Jiná možnost je popsána v DE-A-4 316 607. Tam je navrženo přidávat k mazivům, lepidlům nebo materiálům pro vytváření povlaků metalizovaná umělohmotová vlákna, která jsou již dostupná na trhu, a tím zvyšovat jejich elektrickou vodivost. Výroba metalizovaných vláken je však relativně nákladná a tato vlákna silně snižují průhlednost polymeru, do kterého jsou zapracována. Mechanickému poškozování vodivé vrstvy a samotného vlákna (lámání) zde rovněž nejde zcela zabránit.

V EP-A-0 613 919 jsou jako antistatické přísady pro termoplastické polymery navrženy určité polyetheresteramidy. Podle specifických provedení lze dále přidávat halogenidy alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin. Pro zlepšení adheze a mechanických vlastností je navrhováno dále přidávat polymer zprostředkující kompatibilitu mezi termoplastickým substrátem a polyetheresteramidem. Kompatibilita a dobrá mísitelnost je u tam navrhovaného postupu antistatické úpravy důležitou vlastností.

V důsledku výše popsaných omezení známých antistatických úprav dále přetrvává potřeba nalezení antistaticky působícího, ekologicky nezávadného a při malé vzdušné vlhkosti působícího systému aditiv pro zvýšení vodivosti v celém objemu, který lze snadno vyrobit, snadno zapracovat do polymeru nebo smísit s polymerem, jehož pomocí se dosažená vodivost v celém objemu polymeru udrží po dlouhou dobu a který lze bez omezení, které by stálo za zmínku, používat v malých množstvích v případě všech polymerů běžných na trhu.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že do termoplastického nebo elastomerního substrátu lze zapracovat organický polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo vytváří vlákna, spolu s dalším polymerem nebo kopolymerem schopným iontového vedení, tak, že je tento polymer nebo kopolymer v podstatě adsorpčně navázán na uvedená vlákna nebo je v nich rozpuštěn a spolu s nimi vytváří siř v termoplastickém nebo elastomerním substrátu, ve kterém tato vlákna nejsou rozpustná. Část polymeru nebo kopolymeru schopného iontového vedení přitom obsahuje polární skupiny, které mohou komplexovat nebo solvatovat sůl anorganické nebo organické protické kyseliny.

Organický polymemí materiál, který je ve formě vláken nebo vytváří vlákna, je přitom třeba zvolit tak, že se nerozpouští v termoplastickém nebo elastomerním substrátu, ale může tvořit síťovou strukturu dotýkajících se vláken.

Výhodné pro dobrou elektrickou vodivost je, aby se vlákna organického materiálu, pokud jsou zapracována do polymeru, dotýkala nebo křížila na co nejvíce místech. Tak vznikají elektricky vodivé dráhy, kterými se mohou odvádět náboj e.

Jelikož se v případě vláken a polymerů nebo kopolymerů schopných iontového vedení jedná o vysokomolekulární sloučeniny, neexistuje prakticky rovněž nebezpečí vystupování těchto látek na povrch materiálu, což vede k obzvláště dlouhodobé antistatické úpravě.

Vlastnosti polymeru, které se týkají stability, jako je tepelná stabilita, stabilita vůči působení světla a stabilita vůči hydrolýzé, zůstávají ve většině případů téměř neovlivněny.

V těchto kompozicích jsou pouze málo změněny rovněž optické vlastnosti, a průhledné materiály zůstávají v podstatě průhlednými, což má velký význam v mnoha oblastech použití.

Předmětem vynálezu je kompozice, která obsahuje termoplastický nebo elastomerní polymemí substrát (A) a antistatickou směs (B) ve formě dotýkajících se vláken, ··· obsahující (bl) organický polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, a není rozpustný v termoplastickém nebo elastomerním polymerním substrátu (A), (b2) polymer nebo kopolymer schopný iontového vedení, který obsahuje komplexotvorné nebo solvatující bloky pro sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny (b3), a vykazuje lepší kompatibilitu s organickým polymerem, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, (bl) než s polymerním organickým substrátem (A), a (b3) sůl

anorganické nebo	nízkomolekulární	organické	protické
kyseliny, která je nebo kopolymerů (b2i	komplexovaná ) .	nebo	solvatovaná v	polymeru
Příklady termoplastických jsou uvedeny níže:	nebo	elastomerních	polymerů
1. Polymery	monoolefinů	a	diolefinů,	například

polypropylen, polyisobutylen, poly-l-buten, poly-4-methyl-1-penten, polyisopren nebo polybutadien, jakož i polymery cykloolefinů, například cyklopentenu nebo norbornenu, dále polyethylen (popřípadě zesítšný), například vysokohustotní polyethylen (HDPE), nízkohustotní polyethylen (LDPE), lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE), a rozvětvený nízkohustotní polyethylen (VLDPE).

Polyolefiny, t.j. polymery monoolefinů, jejichž příklady jsou uvedeny v předchozím odstavci, zejména polyethylen a polypropylen, lze připravit různými způsoby, zejména za použití následujících postupů:

a) radikálové polymerace (obvykle za vysokého tlaku a za vysoké teploty),

b) katalytické polymerace za použití katalyzátoru, který obvykle obsahuje jeden nebo více kovů ze skupiny IVb, Vb, VIb nebo VIII periodické tabulky. Tyto kovy mají obvykle jeden nebo více ligandů, jako jsou oxidy, halogenidy, alkoxidy, estery, ethery, aminy, alkyly, • ·

- 6 alkenyly nebo/a aryly, které mohou být buď π- nebo σ-koordinovány. Tyto komplexy kovů mohou být ve volné formě nebo fixovány na nosičích, jako například na aktivovaném chloridu horečnatém, chloridu titanitém, oxidu hlinitém nebo oxidu křemičitém. Uvedené katalyzátory mohou být rozpustné nebo nerozpustné v polymeračním prostředí a mohou být při polymeraci účinné jako takové nebo mohou být použity další aktivátory, jako jsou například alkyly kovů, hydridy kovů, alkylhalogenidy kovů, alkyloxidy kovů nebo alkyloxany kovů, kteréžto kovy jsou prvky ze skupin la, Ila nebo/a lila periodické tabulky. Tyto aktivátory mohou být například modifikovány dalšími esterovými, etherovými, aminovými nebo silyletherovými skupinami. Tyto katalytické systémy jsou obvykle označovány jako katalyzátory Phillips, Standard Oil Indiana, Ziegler (-Natta), TNZ (DuPont), metallocenové katalyzátory nebo katalyzátory SSC (single site catalysts).

2. Směsi polymerů uvedených v odstavci 1, například směsi polypropylenu s polyisobutylenem, polypropylenu s polyethylenem (například PP / PE, PP / LDPE) a směsi různých typů polyethylenu (například LDPE / PE) .

3. Kopolymery monoolefinů a diolefinů mezi sebou nebo s jinými vinylovými monomery, například kopolymery ethylenu a propylenu, lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE) a jeho směsi s nízkohustotním polyethylenem (LDPE), kopolymery propylenu a 1-butenu, kopolymery propylenu a isobutylenu, kopolymery ethylenu a 1-butenu, kopolymery ethylenu a hexenu, kopolymery ethylenu a methylpentenu, kopolymery ethylenu a heptenu, kopolymery ethylenu a oktenu, kopolymery propylenu a butadienu, kopolymery isobutylenu a isoprenu, kopolymery ethylenu a alkylakrylátu, kopolymery ethylenu a alkylmethakrylátu, kopolymery ethylenu a vinylacetátu a jejich kopolymery s oxidem uhelnatým, nebo kopolymery ethylenu a • · · · ··· ► · ··· · kyseliny akrylové a jejich soli (ionomery), jakož i terpolymery ethylenu s propylenem a dienem, jako je hexadien, dicyklopentadien nebo ethylidennorbornen, dále směsi těchto kopolymerů mezi sebou a s polymery uvedenými v odstavci 1, například směsi polypropylenu a kopolymerů ethylenu s propylenem, směsi LDPE a kopolymerů ethylenu s vinylacetátem, směsi LDPE a kopolymerů ethylenu s kyselinou akrylovou, směsi LLDPE a kopolymerů ethylenu s vinylacetátem, směsi LLDPE a kopolymerů ethylenu s kyselinou akrylovou, a alternující nebo statistické kopolymery polyalkylenu a oxidu uhelnatého a jejich směsi s jinými polymery, jako například s polyamidy.

4. Uhlovodíkové pryskyřice (například z monomerů obsahujících 5 až 9 atomů uhlíku), včetně jejich hydrogenovaných modifikací (například pryskyřic pro přípravu lepidel) a směsi polyalkylenů a škrobů.

5. Polystyren, póly(p-methylstyren), póly(a-methylstyren) .

6. Kopolymery styrenu nebo α-methylstyrenu s dieny nebo akrylovými deriváty, například styren - butadien, styren - akrylonitril, styren - alkyl-methakrylát, styren - butadien - alkyl-akrylát, styren - butadien - alkyl-methakrylát, styren - anhydrid kyseliny maleinové, styren - akrylonitril - methyl-akrylát, směsi o vysoké rázové houževnatosti z kopolymerů styrenu a jiného polymeru, například polyakrylátu, dřeňového polymeru nebo terpolymeru ethylen - propylen - dien, a blokové kopolymery styrenu, jako například styren - butadien - styren, styren - isopren - styren, styren - ethylen / butylen - styren nebo styren - ethylen / propylen - styren.

7. Roubované kopolymery styrenu nebo a-methylstyrenu, například styren na polybutadienu, styren na kopolymerů polybutadienu a styrenu nebo na kopolymerů polybutadienu a akrylonitrilu, styren a akrylonitril (nebo methakrylonitril) • ·

- 8 na polybutadienu, styren, akrylonitril a methyl-methakrylát na polybutadienu, styren a anhydrid kyseliny maleinové na polybutadienu, styren, akrylonitril a anhydrid kyseliny maleinové nebo maleinimid na polybutadienu, styren a maleinimid na polybutadienu, styren a alkyl-akryláty nebo alkyl-methakryláty na polybutadienu, styren a akrylonitril na terpolymerech ethylen - propylen - dlen, styren a akrylonitril na polyalkyl-akrylátech nebo polyalkyl-methakrylátech, styren a akrylonitril na kopolymerech akrylát - butadien, jakož i jejich směsi s kopolymery uvedenými v odstavci 6, například směsi kopolymerů známé jako polymery ABS, MBS, ASA nebo AES.

8. Polymery obsahující halogen, jako je polychloropren, chlorkaučuky, chlorovaný nebo chlorsulfonovaný polyethylen, kopolymery ethylenu a chlorovaného ethylenu, homo- a kopolymery epichlorhydrinu, zejména polymery vinylových sloučenin obsahujících halogen, například polyvinylchlorid, polyvinylidenchlorid, polyvinylfluorid, polyvinylidenfluorid, jakož i jejich kopolymery, jako jsou kopolymery vinylchloridu a vinylidenchloridu, vinylchloridu a vinylacetátu nebo vinylidenchloridu a vinylacetátu.

9. Polymery odvozené od a,β-nenasycených kyselin a jejich derivátů jako jsou polyakryláty a polymethakryláty, polymethyl-methakryláty, polyakrylamidy a polyakrylonitrily, jejichž rázová houževnatost je modifikována butyl-akrylátem.

10. Kopolymery monomerů uvedených v odstavci 9 mezi sebou nebo s jinými nenasycenými monomery, například kopolymery akrylonitrilu a butadienu, kopolymery akrylonitrilu a alkyl-akrylátu, kopolymery akrylonitrilu a alkoxyalkyl-akrylátu, kopolymery akrylonitrilu a vinylhalogenidu nebo terpolymery akrylonitrilu, alkyl-methakrylátu a butadienu.

11. Polymery odvozené od nenasycených alkoholů a aminů nebo jejich acylderivátů nebo acetalů, jako polyvinyl- 9 polyvinylpolyallylkopolymery s • ···· • 9 • ··· _Λ·· ···· i · · • · 9 • 99 9 • · ·* 9 alkohol, polyvinyl-acetát, polyvinyl-stearát, -benzoát, polyvinyl-raaleát, polyvinyl-butyral, -ftalát nebo polyallyl-melamin, jakož i jejich olefiny uvedenými výše v odstavci 1.

12. Homopolymery a kopolymery cyklických etherů, jako jsou polyalkylenglykoly, polyethylenoxid, polypropylenoxid nebo jejich kopolymery s bisglycidylethery.

13. Polyacetaly, jako je polyoxymethylen, jakož i takové polyoxymethyleny, které obsahují komonomery, jako například ethylenoxid, polyacetaly modifikované termoplastickými polyurethany, akryláty nebo MBS.

14. Polyfenylenoxidy a -sulfidy, a jejich směsi s polymery styrenu nebo polyamidy.

15. Polyurethany odvozené jednak od hydroxylovou skupinou zakončených polyetherů, polyesterů nebo polybutadienů a jednak alifatických nebo aromatických polyisokyanátů, jakož i jejich prekursory.

16. Polyamidy a kopolyamidy odvozené od diaminů a dikarboxylových kyselin nebo/a od aminokarboxylových kyselin nebo odpovídajících laktamů, jako je polyamid 4, polyamid 6, polyamid 6/6, 6/10, 6/9, 6/12, 4/6, 12/12, polyamid 11, polyamid 12, aromatické polyamidy vzniklé z m-xylenu, diaminu a kyseliny adipové, polyamidy připravené z hexamethylendiaminu a isoftalové nebo/a tereftalové kyseliny a popřípadě s elastomerem jako modifikačním činidlem, například poly-2,4,4 -trimethylhexamethylen-tereftalamid nebo poly-m-fenylen-isoftalamid, a též blokové kopolymery výše zmíněných polyamidů s polyolefiny, kopolymery olefinů, ionomery nebo chemicky vázanými nebo roubovanými elastomery, nebo s polyethery, například s polyethylenglykolem, polypropylenglykolem nebo polytetramethylenglykolem, jakož i polyamidy nebo kopolyamidy modifikované EPDM nebo ABS, a polyamidy ·· ···· ··· · ·,.

• ···♦ ·· · • ··· : :

··· ··· kondenzované během zpracovávání (polyamidové systémy RIM).

17. Polymočoviny, polyimidy, polyamid-imidy a polybenzimidazoly.

18. Polyestery odvozené od dikarboxylových kyselin a diolů nebo/a od hydroxykarboxylových kyselin nebo odpovídajících laktonů, například polyethylen-tereftalát, polybutylen-tereftalát, poly-1, 4-dimethylolcyklohexan-tereftalát a polyhydroxybenzoáty, jakož i blokové polyether-estery odvozené od polyetherů zakončených hydroxylovou skupinou, a dále polyestery modifikované polykarbonáty nebo MBS.

19. Polykarbonáty a polyester-karbonáty.

20. Polysulfony, polyether-sulfony a polyether-ketony.

21. Přírodní polymery, jako je přírodní kaučuk, nebo polymernš homologní chemicky modifikované deriváty celulosy, jako jsou acetáty celulosy, propionáty celulosy a butyráty celulosy, popřípadě ethery celulosy, jako je methylcelulosa.

22. Směsi výše uvedených polymerů (polyblends), jako například PP / EPDM, polyamid / EPDM nebo ABS, PVC / EVA, PVC / ABS, PVC / MBS, PC / ABS, PBTP / ABS, PC / ASA, PC / / PBT, PVC / CPE, PVC / akryláty, POM / termoplastický PUR, PC / termoplastický PUR, POM / akrylát, POM / MBS, PPO / / HIPS, PPO / PA 6,6 a kopolymery, PA / PE, PA / PP, a PA / / PPO.

Výhodně je termoplastickým nebo elastomerním polymerním substrátem (A) polyolefin, polystyren, kopolymer z akrylonitrílu, butadienu a styrenu (ABS), polymer z α,β-nenasycených kyselin, polymer obsahující halogen, homo- nebo kopolymer cyklických etherů, polymer z nenasycených alkoholů a aminů, polyacetal, polyfenylenoxid, polyurethan, polyamid, polyester, polymočovina, polykarbonát, polysulfon nebo přírodní kaučuk.

Zvláště výhodně je termoplastickým nebo elastomerním polymerním substrátem (A) polyolefin, polystyren, kopolymer z akrylonitrilu, butadienu a styrenu (ABS), polymer z α,β-nenasycených kyselin, polymer obsahující halogen nebo homo- či kopolymer cyklických etherů.

Obzvláště výhodně je termoplastickým nebo elastomerním polymerním substrátem (A) polyvinylchlorid (PVC), polystyren, polyethylen ve svých nejrůznějších modifikacích nebo polypropylen .

Organický polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo který tvoří vlákna, (bl), může být již ve formě dlouhých spředených vláken nebo ve formě sekané střiže a v této formě jej lze použít. Tato hotová vlákna mohou být rovněž ve formě ploché sítě, tkalcovského vzoru, pavučiny nebo plsti.

Výhodně se v případě organického polymerního materiálu, který je ve formě vláken nebo který tvoří vlákna, (bl) jedná o uměle vyrobená polymerní vlákna.

Mezi příklady vhodných organických polymerních materiálů, které jsou ve formě vláken nebo které tvoří vlákna, patří polyamidy a kopolyamidy, polyestery, polyvinylacetát, polyvinylalkohol, modifikovaná celulosa, polymery z esterů kyseliny akrylové, polymery z esterů kyseliny methakrylové, polyakrylonitril, modakryl (kopolymery z akrylonitrilu a vinylchloridu), polyolefiny, polyanhydridy, polyesteramidy, polyfenylensulfid, polymery z fluorovaných uhlovodíků, polyurethany nebo polymočoviny.

Výhodně obsahují tato vlákna polymer nebo kopolymer schopný iontového vedení (b2) na svém povrchu nebo ve svém průřezu a jsou v základní hmotě polymeru ve vzájemném kontaktu, jelikož tak může docházet k vodivosti v celém objemu pomocí iontů.

Vlákna organického materiálu ve formě vláken maj í ·· · · Z : .

• ··· · ·· · • · · · · ··· • · · ·· ·

obecně délku 0,01 až 200 mm, výhodně 0,1 až 20 mm. Může se přitom jednat o makroskopická vlákna, může však jít rovněž o malé fibrily s mikroskopickými dutinami.

Je však rovněž možné používat organický polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo tvoří vlákna, jako granulát nebo jako prášek. Při míchání a zpracovávání s polymerním substrátem, například ve válcovacích strojích (kalandrech), tříválcových stolicích, extrudérech nebo hnětačích strojích, se vláknitého nebo fibrilárního uspořádání dosáhne tím, že organický polymerní materiál tvořící vlákna není rozpustný v polymerním substrátu a během zpracovávání popřípadě míchání se natahuje v podstatě v jednom rozměru. Výsledek lze popřípadě ještě vylepšit následným dodatečným protažením. Způsoby míchání popřípadě zpracovávání termoplastických nebo elastomerních polymerů jsou odborníkovi známé a jsou popsané například v práci Kunststoff-Taschenbuch, 12. vydání, Hanser Verlag 1979, str. 35 - 195.

Výhodně je polymerním materiálem, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, (bl), polymer z esteru kyseliny akrylové, polymer z esteru kyseliny methakrylové, polyakrylonitril, polyvinylalkohol, polyvinylacetát, polyamid, polyurethan nebo polyester.

Obzvláště výhodně je polymerním materiálem, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, (bl) polyester, polyamid (x) nebo polyamid (x,y), kde symboly x a y nezávisle na sobě představují vždy číslo od 4 do 14.

Obzvláště výhodný je polyamid 4,6, polyamid 6,6, polyamid 6 nebo kopolyamid 6/6,6.

Polymery, které jsou ve formě vláken nebo tvoří vlákna, jsou ve velkém počtu dostupné na trhu. Pokud se použije materiál, který je již ve formě vláken, je možné volit různé tlouštíky vláken. Tlouštíky vláken se přitom obvykle udávají v dtex (g/lOOOOm) . Typicky tyto hodnoty činí 0,5 až 500 dtex, ····

...... ·· ··

- 13 výhodně se používají vlákna tloušťky od 1 do 100 dtex.

Výhodnými polymery nebo kopolymery (b2) jsou oligoethoxylované akryláty nebo methakryláty, na aromatickém kruhu oligoethoxylovaný styren, polyetherurethany, polyethermočoviny, polyetheramidy, polyetheresteramidy nebo polyetherestery. Kopolymery mohou být statistické kopolymery nebo blokové kopolymery, výhodně se jedná o blokové kopolymery.

Zejména výhodné jsou polyetheramidy nebo polyetheresteramidy.

Obzvláště výhodné jsou polyetheresteramidy ve formě blokových kopolymerů, přičemž polyetherové segmenty jsou tvořeny polyethylenglykolovými jednotkami s molekulovou hmotností M_n od 200 do 6000 Daltonů a polyamidové segmenty jsou tvořeny polyamidem (x) nebo polyamidem (x,y) s molekulovou hmotností M_n od 200 do 6000 Daltonů, a symboly x a y představují vždy číslo od 4 do 14.

Vhodné polyetheresteramidy jsou popsány například v EP-A-613 919.

Další rovněž vhodné polyetheresteramidy, včetně jejich přípravy, jsou popsány v DE-OS-25 23 991.

Polymery nebo kopolymery podle vynálezu lze získat na trhu nebo je lze připravit například způsobem popsaným v EP-A-613 919 nebo DE-OS-25 23 991.

Důležitou podmínkou při výběru polymerů nebo kopolymerů (b2) v souvislosti s materiálem, který je ve formě vláken nebo který tvoří vlákna, (bl) je, že obě tyto složky vykazují k sobě navzájem vyšší afinitu než k termoplastickému nebo elastomernímu polymernímu substrátu.

Toho lze dosáhnout například tak, že obě tyto složky zčásti obsahují stejnou polymerní kostru. Jako příklady lze uvést následující výběr složek: složkou (bl) je polyamid a ·«· složkou (b2) je polyetheresteramid, složkou (bl) je polyester a složkou (b2) je polyetheresteramid nebo polyetherester, složkou (bl) je akrylonitril a složkou (b2) je oligoethoxylovaný akrylát nebo methakrylát, a termoplastickým nebo elastomerním polymerním substrátem (A) je npaříklad polyolefin nebo PVC.

Anorganickou nebo nízkomolekulární organickou soli (b3) je výhodně sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny s alkalickým kovem, kovem alkalické zeminy nebo zinkem nebo amoniová sůl této kyseliny.

Nízkomolekulárními organickými protickými kyselinami jsou například kyseliny s 1 až 4 atomy uhlíku. Jako příklady lze uvést kyselinu octovou, kyselinu trifluoroctovou, kyselinu methansulfonovou a kyselinu trifluormethansulfonovou.

Obzvláště výhodně jsou anorganickými solemi (b3) následující soli: LiClO₄, LiCF₃SO₃, NaClO₄, LiBF₄, NaBF_4z KBF₄, NaCF₃SO₃, KC1O₄, KPF_S, KCF₃SO₃, KC₄F₉SO₃, Ca(ClO₄)₂, Ca(PF₆)₂, Mg(ClO₄)₂, Mg(CF₃SO₃)₂, Zn(ClO₄)₂, Zn(PF₆)₂ a Ca(CF₃SO₃)₂.

Tyto soli se mohou vyskytovat v různých hydratovaných formách a lze je použít s hydratační vodou nebo bez ní.

Výhodně se sůl (b3) používá v množství 0,05 - 10 % hmot., zejména výhodně v množství 0,5 - 5 % hmot., vztaženo na kopolymer (b2).

Výhodně činí hmotnostní poměr organického polymerního materiálu, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, (bl) ke kopolymeru (b2) od 20 : 1 do 1 : 10, zvláště výhodně od 10 : 1 do 1 : 3.

Výhodně se používá antistaticky účinná směs složek (bl) , (b2) a (b3) v celkovém množství 0,1 až 15 % hmot., zvláště výhodně 1 až 15 % hmot. a obzvláště výhodně 5 až 15 % hmot., vztaženo na termoplastický nebo elastomerní polymerní ·· ·· » · · « » · · ' substrát.

Výhodná kompozice podle vynálezu obsahuje jako termoplastický nebo elastomerní polymerní substrát (A) PVC, polyethylen nebo polypropylen, jako organický polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo tvoří vlákna, (bl) polyester nebo polyamid, jako kopolymer schopný iontového vedení (b2) polyetheresteramid nebo polyetherester a jako anorganickou sůl protické kyseliny (b3) NaC10₄, KPF_S nebo LiCF₃SO₃.

Termoplastický nebo elastomerní polymerní substrát, jakož i polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo při mícháni tvoří vlákna, může obsahovat další aditiva. Mezi tato další aditiva patří především antioxidanty, látky pohlcující UV záření (UV-absorbery) a činidla chránící proti působení světla. Tepelná stabilizace se přitom týká jak zpracovávání tak rovněž použití (dlouhodobá stabilita). Tato další aditiva jsou odborníkovi známá a z převážné části komerčně dostupná. Pokud se jedná o antistatické polymery obsahující halogen, jak jsou popsány výše, obsahují tyto polymery účelně dále alespoň jednu anorganickou sloučeninu zinku, baria, kadmia, hliníku, vápníku, hořčíku nebo kovu vzácné zeminy, jako je například oxid, hydroxid, chlorid nebo sulfid zinečnatý nebo superbázické adiční sloučeniny na bázi oxidu/hydroxidu zinku, nebo organickou sloučeninu zinku, baria, kadmia, hliníku, vápníku, hořčíku nebo kovu vzácné zeminy, kterážto organická sloučenina je vybraná ze skupiny zahrnující alifatické nasycené karboxyláty s 2 až 22 atomy uhlíku, alifatické nenasycené karboxyláty se 3 až 22 atomy uhlíku, které jsou substituovány alespoň jednou hydroxyskupinou nebo jejichž řetězec je přerušen alespoň jedním atomem kyslíku (oxakyseliny), cyklické a bicyklické karboxyláty s 5 až 22 atomy uhlíku, nesubstituované, alespoň jednou hydroxyskupinou substituované nebo/a alkylovou skupinou s 1 až 16 atomy uhlíku substituované fenylkarboxyláty, nesubstituované, • · · · alespoň jednou hydroxyskupinou substituované nebo/a alkylovou skupinou s 1 až 16 atomy uhlíku substituované naftylkarboxyláty, fenylalkylkarboxyláty s 1 až 16 atomy uhlíku v alkylové části, naftylalkylkarboxyláty s 1 až 16 atomy uhlíku v alkylové části a popřípadě alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku substituované fenoláty.

Uvedené sloučeniny kovů se mohou přitom používat jako směsi různých sloučenin. Výhodné jsou takzvané synergické směsi kovových mýdel, například obsahující kovy vápník a zinek nebo barium a zinek. Organické sloučeniny zinku, baria, kadmia, hliníku, vápníku, hořčíku nebo kovu vzácné zeminy mohou být rovněž ve formě povlaku na hydrotalcitu, zeolitu nebo dawsonitu, viz. rovněž DE-A-4031818.

Jako antioxidanty přicházejí v úvahu například:

1. Alkylované monofenoly, například 2,6-diterc.butyl-4 -methylf enol , 2-butyl-4,6-dimethylfenol, 2,6-diterc.butyl-4-ethylfenol, 2,6-diterc.butyl-4-n-butylfenol,

2.6- diterc.butyl-4-isobutylfenol, 2,6-dicyklopentyl-4 -methylfenol, 2-(a-methylcyklohexyl)-4,6-dimethylfenol, 2,6-dioktadecyl-4-methylfenol, 2,4,6-tricyklohexylfenol, 2,6-diterc .butyl-4-methoxymethylfenol, 2,6-dinonyl-4-methylfenol, 2,4-dimethyl-6-(1'-methyl-1'-undecyl)fenol, 2,4-dimethyl- 6 -(l'-methyl-1-heptadecyl)fenol, 2,4-dimethyl-6-(1'-methyl-1'-tridecyl)fenol, oktylfenol, nonylfenol a jejich směsi.

2. Alkylthiomethylfenoly, například 2,4-dioktylthiomethyl-6-terc.butylfenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6-methylfenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6-ethylfenol, 2,6-didodecylthiomethyl-4-nonylfenol.

3. Hydrochinony a alkylované hydrochinony, například

2.6- diterc.butyl-4-methoxyfenol, 2,5-diterc.butylhydrochinon, 2,5-diterc.amylhydrochinon, 2,6-difenyl-4-oktadecyloxyfenol, 2,6-diterc.butylhydrochinon, 2,5-diterc.butyl-4 -hydroxyanisol, 3,5-diterc.butyl-4-hydroxyanisol, 3,5-di444 4 • ···· ·· * • 444 • 4 ·

• 44 444 ·· ···· terč.butyl-4-hydroxyfenyl-stearát, bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)-adipát.

4. Hydroxylované thiodifenylethery, například 2,2'-thiobis(6-terc.butyl-4-methylfenol), 2,2'-thiobis(4-oktylfenol), 4,4'-thiobis(6-terc.butyl-3-methylfenol), 4,4'-thiobis(6-terc.butyl-2-methylfenol), 4,4'-thiobis(3,6-disek.amylfenol), 4,4'-bis(2,6-dimethyl-4-hydroxyfenyl)disulfid.

5. Alkylidenbisfenoly, například 2,2'-methylenbis(6 -terč.butyl-4-methylfenol) , 2,2'-methylenbis(6-terč.butyl-4-ethylfenol) , 2,2'-methylenbis [4-methyl-6-(cc-methylcyklohexyl)fenol], 2,2'-methylenbis(4-methyl-6-cyklohexylfenol),

2,2'-methylenbis(6-nonyl-4-methylfenol), 2,2'-methylenbis(4,6-diterc.butylfenol), 2,2'-ethylidenbis(4,6-diterc.butylfenol) , 2,2'-ethylidenbis(6-terc.butyl-4-isobutylfenol),

2,2'-methylenbis[6-(a-methylbenzyl)-4-nonylfenol], 2,2'-methylenbis [6- (a,a-dimethylbenzyl)-4-nonylfenol] , 4,4'-methylenbis (2,6-diterc.butylfenol), 4,4'-methylenbis(6-terc.butyl -2 -methylfenol) , 1,1-bis(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)butan, 2,6-bis(3-terč.butyl-5-methyl-2-hydroxybenzyl) -4-methylfenol, 1,1,3-tris(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)butan, 1,1-bis(5-terč.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)-3-n-dodecylmerkaptobutan, ethylenglykol-bis[3,3-bis(3'-terč.butyl-4'-hydroxyfenyl)butyrát], bis(3-terc.butyl-4-hydroxy-5-methylfenyl)dicyklopentadien, bis [2-(3'-terč.butyl -2'-hydroxy-5'-methylbenzyl)-6-terc.butyl-4-methylfenyl]tereftalát, 1,1-bis(3,5-dimethyl-2-hydroxyfenyl)butan, 2,2-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propan, 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan, 2,2-bis(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)-4-n-dodecylmerkaptobutan, 1,1,5,5-tetra(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)pentan.

6. 0-, N- a S-benzylové sloučeniny, například 3,5,3',5'-tetraterc.butyl-4,4'-dihydroxydibenzylether, oktadecyl-4-hydroxy-3,5-dimethylbenzylmerkaptoacetát, tris(3,5 -

4 4

4 • ···· ·· ·

444 • · ·

·· · ···

-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)amin, bis(4-terč.butyl-3 -hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)dithiotereftalát, bis(3,5-diterc . butyl-4-hydroxybenzyl)sulfid, isooktyl-3,5-diterc.butyl-4 -hydroxybenzylmerkaptoacetát.

7. Hydroxybenzylované malonáty, například dioktadecyl-2,2-bis(3,5-diterc.butyl-2-hydroxybenzyl)malonát, dioktadecyl-2-(3-terc.butyl-4-hydroxy-5-methylbenzyl)malonát, didodecylmerkaptoethyl-2,2-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)malonát, di-[4-(1,1,3,3 -tetramethylbutyl)fenyl]-2,2-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)malonát.

8. Aromatické hydroxybenzylové sloučeniny, například

1.3.5- tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)-2,4,6-trimethylbenzen, 1,4-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)-2,3,5,6-tetramethylbenzen, 2,4,6-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl) fenol.

9. Triazinové sloučeniny, například 2,4-bis-oktylmerkapto-6-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyanilino)-1,3,5-triazin, 2-oktylmerkapto-4,6-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyanilino) -1,3,5-triazin, 2-oktylmerkapto-4,6-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenoxy)-1,3,5-triazin, 2,4,6-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenoxy)-1,2,3-triazin, 1,3,5-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)isokyanurát, 1,3,5-tris(4-terč.butyl-3 -hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)isokyanurát, 2,4,6-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylethyl)-1,3,5-triazin, 1,3,5-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hexahydro-1,3,5-triazin, 1,3,5-tris(3,5-dicyklohexyl-4-hydroxybenzyl)isokyanurát .

10. Fosfonáty, fosfáty a fosfonity, například dimethyl-2,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzylfosfonát, diethyl-3,5-diterc . butyl-4-hydroxybenzylfosfonát, dioktadecyl-3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzylfosfonát, dioktadecyl-5-terc.butyl-4-hydroxy-3-methylbenzylfosfonát, vápenatá sůl monoethylesteru

3.5- diterc.butyl-4-hydroxybenzylfosfonové kyseliny, trifenyl- 19 • · ··· ·

fosfit, difenylalkylfosfity, fenyldialkylfosfity, tris(nonylfenyl)fosfit, trilaurylfosfit, trioktadecylfosfit, distearylpentaerythritoldifosfit, tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit, diisodecylpentaerythritoldifosfit, bis(2,4-diterc.butylfenyl)pentaerythritoldifosfit, bis(2, 6-diterc.butyl-4-methylfenyl)pentaerythritoldifosfit, bisisodecyloxypentaerythritoldifosfit, bis(2,4-diterc.butyl-6-methylfenyl)pentaerythritoldi fosfit, bis(2,4,6 -triterc.butylfenyl)pentaerythritoldifosfit, tristearylsorbitoltrifosfit, tetrakis(2,4-diterc.butylfenyl)-4,4'-bifenylendifosfonit, 6-isooktyloxy-2,4,8,10-tetraterc.butyl-12H-dibenz[d, g]-1,3,2-dioxafosfocin, 6-fluor-2,4,8,10-tetraterc.butyl-12-methyldibenz[d, g]-1,3,2-dioxafosf ocin, bis(2,4-diterc.butyl-6-methylfenyl)methylfosfit, bis (2,4-diterc . butyl - 6-methylf enyl) ethylfosfit, (C₉H₁₉-C_SH₄) _1<5-P- ( O - C i. 2 - χ 3 H_{2 9} _ 2 7 ) _1)S .

11. Acylaminofenoly, například 4-hydroxylauranilid, 4-hydroxystearanilid, oktylester N-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)karbamové kyseliny.

12. Estery β-(3,5-di-terč.buty1-4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktanolem, oktadekanolem,

1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanurátem, diamidem N,N'-bis(hydroxyethyl)šťavelové kyseliny, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

13. Estery β-(5-terc.butyl-4-hydroxy-3-methylfenyl)propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktanolem, oktadekanolem,

1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris- 20 • · • · · · · ·

(hydroxy)ethylisokyanurátem, diamidem N,N-bis(hydroxyethyl)šťavelové kyseliny, 3-thiaundekanolem, 3 -thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

14. Estery β-(3,5-dicyklohexyl-4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, jako například s methanolem, ethanolem, oktanolem, oktadekanolem,

1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxy)ethylisokyanurátem, diamidem N,N'-bis(hydroxyethyl)šťavelové kyseliny, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-1-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

15. Estery 3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyloctové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanurátem, diamidem N,N'-bis(hydroxyethyl)šťavelové kyseliny, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-1-fosfa-2,6,7 -trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

16. Amidy β-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny, jako například N,N'-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hexamethylendiamin, N,N'-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)trimethylendiamin, N,N'-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hydrazin.

17. Estery thiodioctové kyseliny a thiodipropionové kyseliny.

Výhodné jsou antioxidanty ze skupin 5, 10 a 14, zejména

2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan, ester 3,5-diterc.butyl-4 • · • · • · 9

-hydroxyfenylpropionové kyseliny s oktadekanolem nebo pentaerythritolem nebo tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit.

Použít lze popřípadě rovněž směs antioxidantů různé struktury.

Antioxidanty lze používat v množství například 0,01 až 10, účelně 0,1 až 10 a zejména 0,1 až 5 hmotnostních dílů na 100 hmotnostníéch dílů polymeru.

Jako látky pohlcující UV záření (UV-absorbery) a činidla chránící proti působení světla přicházejí v úvahu zejména:

1. 2-(2'-hydroxyfenyl)benzotriazoly, například 2-(2'-hydroxy-5'methylfenyl)benzotriazol, 2 -(3',5'-diterc.butyl-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(5'-terč.butyl-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(2'-hydroxy-5' -(1,1,3,3 -tetramethylbutyl)fenyl)benzotriazol, 2- (3 ' , 5'-diterc.butyl-2'-hydroxyfenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2-(3'-terč.butyl-2'-hydroxy-5'-methylfenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2-(3'-sek.butyl-5'-terč.butyl -2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(2'-hydroxy-4'-oktyloxyfenyl)benzotriazol, 2 -(3',5'-diterc.amyl-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(3',5'-bis(a,a-dimethylbenzyl)-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, směs 2 -(3'-terč.butyl-2'-hydroxy-5'-(2 -oktyloxykarbonylethyl)fenyl)-5-chlorbenzotriazolu, 2- (3 '-terč.butyl-5'-[2-(2-ethylhexyloxy)karbonylethyl]-2'-hydroxyfenyl)-5-chlorbenzotriazolu, 2-(3'-terč.butyl-2'-hydroxy-5'-(2-methoxykarbonylethyl)fenyl)-5-chlorbenzotriazolu, 2- (3 '-terč.butyl-2'-hydroxy-5'-(2-methoxykarbonylethyl)fenyl)benzotriazolu, 2-(3'-terč.butyl-2'-hydroxy-5'-(2-oktyloxykarbonylethyl )fenyl)benzotriazolu, 2-(3'-terč.butyl-5'-[2 -(2-ethylhexyloxy)karbonylethyl]-2'-hydroxyfenyl)benzotriazolu,

2-(3'-dodecyl-2'-hydroxy-5'-methylfenyl)benzotriazolu a 2- (3'-terč.butyl-2'-hydroxy-5'-(2-isooktyloxykarbonylethyl)fenyl)benzotriazol, 2,2'-methylen-bis [4 -(1,1,3,3 -tetramethylbutyl)-6-benzotriazol-2-ylfenol], produkt transesterifi• · · · • · kace 2-[3-terč.butyl-5-(2-methoxykarbonylethyl)-2'-hydroxyfenyl]benzotriazolu polyethylenglykolem 300, sloučenina vzorce [R-CH₂CH₂-COO-(CH₂) ₃] - , kde R představuje 3-terc.butyl-4-hydroxy-5'-2H-benzotriazol-2-ylfenylovou skupinu.

2. 2-hydroxybenzofenony, například 4-hydroxy-, 4-methoxy-, 4-oktyloxy-, 4-decyloxy-, 4-dodecyloxy, 4-benzyloxy-, 4,2,4-trihydroxy- a 2-hydroxy-4,4'-dimethoxyderiváty 2-hydroxybenzofenonu.

3. Estery popřípadě substituovaných benzoových kyselin, jako například 4-terc.butylfenyl-salicylát, fenyl-salicylát, oktylfenyl-salicylát, dibenzoyl-resorcinol, bis(4-terc.butylbenzoyl)-resorcinol, benzoyl-resorcinol, 2,4-diterc.butylfenylester 3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzoové kyseliny, hexadecylester 3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzoové kyseliny, oktadecylester 3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzoové kyseliny, 2-methyl-4,6-diterc.butylfenylester 3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzoové kyseliny.

4. Akryláty, například ethylester popřípadě isooktylester ct-kyan-β, β-difenylakrylové kyseliny, methylester a-methoxykarbonylskořicové kyseliny, methylester popřípadě butylester cc-kyan^-methyl-p-methoxyskořicové kyseliny, methylester a-methoxykarbonyl-p-methoxyskořicové kyseliny, Ν-(β-methoxykarbonyl^-kyanvinyl)-2-methylindolin.

5. Sloučeniny niklu, například komplexy niklu s 2,2-thiobis[4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenolem], jako je komplex 1 : 1 nebo 1 : 2, popřípadě s dalšími ligandy, jako je n-butylamin, triethanolamin nebo N-cyklohexyldiethanolamin, dibutyldithiokarbamát nikelnatý, soli niklu s monoalkylestery 4-hydroxy-3,5-diterc.butylbenzylfosfonové kyseliny, jako s jejím methylesterem nebo ethylesterem, komplexy niklu s ketoximy, například s 2-hydroxy-4-methylfenyl-undecylketoximem, komplexy niklu s l-fenyl-4-lauroyl-5-hydroxypyrazolem, popřípadě s dalšími ligandy.

• · · · • · jako například bis(2,2,6,6bis (2,2,6,6-tetramethyl- 23

6. Stéricky bráněné aminy,

-tetramethylpiperidyl)sebakát, piperidyl)sukcinát, bis(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)sebakát, bis(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)ester n-butyl-3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzylmalonové kyseliny, kondenzační produkt 1-hydroxyethyl-2,2,6,6-tetramethyl-4-hydroxypiperidinu a kyseliny jantarové, kondenzační produkt N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-terč.oktylamino-2,6-dichlor-1,3,5-s-triazinu, tris(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)nitrilotriacetát, tetrakis(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)-1,2,3,4-butan-tetraoát,

1,1'-(1,2-ethandiyl)bis(3,3,5,5-tetramethylpiperazinon), 4-benzoyl-2,2,6,6-tetramethylpiperidin, 4-stearyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin, bis(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)-2-n-butyl-2-(2-hydroxy-3,5-diterc.butylbenzyl)malonát, 3-n-oktyl-7,7,9,9-tetramethyl-l,3,8-triazaspiro[4,5]děkan-2,4-dion, bis(l-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)sebakát, bis(1-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)sukcinát, kondenzační produkt N,N-bis(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-morfolino-2,6-dichlor-1,3,5-triazinu, kondenzační produkt 2-chlor-4,6-di(4-n-butylamino-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)-1,3,5-triazinu a 1,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu, kondenzační produkt 2-chlor-4,6-di(4-n-butylamino-1,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)-1,3,5-triazinu a l,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu, 8-acetyl-3-dodecyl-7,7,9,9-tetramethyl-l , 3,8-triazaspiro[4,5]děkan-2,4-dion, 3-dodecyl-1-(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)pyrrolidin-2,5-dion, 3-dodecyl-1-(1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyl)pyrrolidin-2,5-dion, jakož i Chimassorb 966.

7. Diamidy kyseliny šéavelové, například 4,4'-dioktyloxyoxanilid, 2,2'-dioktyloxy-5,5'-diterc.butyloxanilid,

2,2'-didodecyloxy-5,5'-diterc.butyloxanilid, 2-ethoxy-2'-ethyloxanilid, Ν,Ν'-bis(3-dimethylaminopropyl)oxalamid, 2-ethoxy-5-terč.butyl-2'-ethyloxanilid a jeho směs s 2-ethoxy- 2'-ethyl-5,4'-diterc.butyloxanilidem, směsi ortho- a para·· tttt

-methoxy- jakož i ortho- a pata-ethoxy-disubstituovaných oxanilidů.

8. 2-(2-hydroxyfenyl)-1,3,5-triaziny, jako například

2,4,6-tris(2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl)-1,3,5-triazin, 2- (2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-(2,4-dihydroxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2,4-bis(2-hydroxy-4-propyloxyfenyl)-6-(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl) -4,6-bis(4-methylfenyl)-1,3,5-triazin, 2 -(2-hydroxy-4-dodecyloxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2- [2-hydroxy-4-(2-hydroxy-3-butyloxypropyloxy)fenyl]-4,6-bis(2,4-dimethyl)-1,3,5-triazin, 2-[2-hydroxy-4-(2-hydroxy-3-oktyloxypropyloxy) fenyl]-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin.

Jako sloučeniny rozrušující peroxidy přicházejí například v úvahu: estery β-thiodipropionové kyseliny, například její laurylester, stearylester, myristylester nebo tridecylester, merkaptobenzimídazol, zinečnatá sůl 2-merkaptobenzimidazolu, dibutyldithiokarbamát zinečnatý, dioktadecyl-disulfid, pentaerythritol-tetrakis(β-dodecylmerkapto)propionát nebo ethylenglykol-bismerkaptoacetát.

Dalším předmětem vynálezu je antistatická směs (Β), která obsahuje (bl) organický polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, a není rozpustný v termoplastickém nebo elastomerním polymerním substrátu (A), (b2) polymer nebo kopolymer schopný iontového vedení, který obsahuje komplexotvorné nebo solvatující bloky pro sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny (b3), a vykazuje lepší kompatibilitu s organickým polymerem, který je ve formě vláken nebo tvoří vlákna, než s polymerním organickým substrátem (A), a (b3) sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny, která je komplexovaná nebo solvatovaná v polymeru nebo kopolymeru (b2) .

• · · · · · • · ·· · • · · • · · • · ··· · · · · · · · · • · · · · • · · · · ·

Definice organického polymerního materiálu, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, (bl) , polymeru nebo kopolymerů schopného iontového vedení (b2) a soli anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny (b3), a rovněž výhodná provedení těchto látek, jsou uvedena výše. Tato směs může rovněž obsahovat výše popsané další složky.

Kromě antistatické směsi podle vynálezu mohou být přítomny také další známé antistaticky účinné sloučeniny. Takových antistatik je znám velký počet a jsou popsána například v práci Kunststoffe 67 (1977) 3, str. 154 - 159.

Může se přitom jednat například o polyoxyalkylenové sloučeniny. Jako příklady lze uvést polypropylenglykollaurylester, polypropylenglykololeylether, polypropylenglykolmethyldiethylamoniumchlorid, polyethylenglykolmonomethýlether, polyethylenglykoldimethylether, polyethylenglykollaurylester, polyethylenglykololeylester, polyethylenglykololeylether, polyethylenglykolsorbitanmonolaurylester, polyethylenglykolstearylester, polyethylenglykolpolypropylenglykollaurylether, polyethylenglykollauryletherkarboxylová kyselina, polyethylenglykoldiakrylát, -monoakrylát a -triakrylát nebo polyethylenglykoldimethakrylát, -monomethakrylát a -trimethakrylát.

Pokud se použije olefinický nenasycená sloučenina, může tato sloučenina na vlákně polymerovat nebo se na něm zesíčovat.

Vynález popisuje rovněž způsob přípravy antistaticky upraveného termoplastického nebo elastomerního polymerního substrátu (A) , který se vyznačuje tím, že se s termoplastickým nebo elastomerním polymerem (A) smíchá antistatická směs (B) obsahující (bl) organický polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo za podmínek míchání tvoří vlákna, a není rozpustný v termoplastickém nebo elastomerním polymerním substrátu (A) , (b2) polymer nebo kopolymer schopný iontového vedení, který obsahuje komplexo- tvorné nebo solvatující bloky pro sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny (b3), a vykazuje lepší kompatibilitu s organickým polymerním materiálem, který je ve formě vláken nebo tvoří vlákna, (bl), než s termoplastickým nebo elastomerním polymerním organickým substrátem (A), a (b3) sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny, která je komplexovaná nebo solvatovaná v polymeru nebo kopolymeru (b2), a to jako taková nebo ve formě jejích jednotlivých složek přidávaných v libovolném pořadí, a popřípadě další přísady, přičemž se přítomná nebo tvořící se vlákna navzájem dotýkají.

Příprava může probíhat i o sobě známým způsobem, kdy se za použití o sobě známých zařízení, jako jsou válcovací stroje (kalandry), míchací stroje, hnětači stroje, extrudéry a podobná zařízení, uvedené složky a popřípadě další přísady smíchají s polymerem. Aditiva lze přitom přidávat jednotlivě nebo ve směsi. Lze rovněž použít takzvané předsměsi.

Antistaticky upravený termoplastický polymer, získatelný podle vynálezu, lze známým způsobem upravit do požadované formy. Mezi tyto způsoby patří například mletí, válcování (kalandrování), vytlačování, vstřikování, spékání (sintrování), tlakové sintrování nebo zvlákňování, dále extruzní vytlačování nebo zpracování postupem plastisol. Z antistaticky upraveného termoplastického polymeru lze vyrábět rovněž pěnové hmoty.

Dalším předmětem vynálezu je použití antistatické směsi podle vynálezu k antistatické úpravě termoplastických nebo elastomerních polymerů.

Polymerní kompozice podle vynálezu je vhodná zejména k oplášúování drátů a izolaci kabelů. Lze z ní však vyrábět rovněž dekorační folie, pěnové hmoty, folie pro použití v zemědělství, hadice, těsnící profily a kancelářské folie.

• 0 0000 • 0 0 0 0 0 0 0 0 ·· · 0 0 0 0 0 0 0

0000 0 00 0 0 0 0

Polymerní kompozice podle vynálezu lze použít rovněž jako výchozí hmoty pro výrobu dutých výrobků (lahví), balících folií (hlubokotažných folií), nadouvaných folií, folií pro ochranu při haváriích (pro automobily), rour, pěnových hmot, profilů (okenních rámů), stavebních profilů, obkladů, tvarovek, kancelářských folií a krytů na přístroje (počítače, přístroje pro domácnost).

Vynález blíže ilustrují následující příklady.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava antistatického tvrdého PVC g tvrdého PVC (podle DIN 53774; produkt Vinnol od firmy Wacker Chemie), 2,1 g polyetheresteramidu (Pelestat 7490 od firmy Sanyo Chemicals) s přídavkem 3 % hmot. monohydrátu chloristanu sodného a 4,0 g sekaných vláken z polyamidu 6,6 (o délce 1,5 mm, 2,2 dtex) se promíchá špachtlí a z této směsi se na dvouválcovém kalandru při teplotě 190° C (doba válcování 5 minut, otáčky 26/33 otáček za minutu, štěrbina 0,5 mm) vyrobí válcovaný produkt. Z něj se poté v zahřátém vysokotlakém lisu vylisují desky (tloušťka 0,5 mm, teplota 195° C, doba zahřívání 5 minut). Vylisovaná deska se chladí po dobu 5 minut vodou. Při měření okamžitě po vyrobení vykazují desky vnitřní odpor R_D (měřeno podle DIN 53482 pomocí prstencové elektrody s plochou 20 cm², štěrbina 5 mm, po 5 minutách při 500 Voltech) 4,5 x ΙΟ¹⁰ Ω, který se po 14 dnech skladování na vzduchu při 50% relativní vlhkosti sníží na 2,0 x 10⁹ Ω. Povrchový odpor R_o, měřený stejnou prstencovou elektrodou, činí po vyrobení 6,0 x ΙΟ¹⁰ Ω a po 14 dnech skladování na vzduchu při 50% relativní vlhkosti 5,0 x ΙΟ⁹ Ω.

• · · · · · • ···· · · ·· ·· · ······ · ···· · · · · · · · • · φ · φ φ φ φ φ ·Φ φ e • · · · · · ·

.............

Příklad 2

Příprava antistatického měkkého PVC g měkkého PVC (100 dílů EVIPOLu SH 7020, 48 dílů dioktylftalátu, 2 díly epoxidovaného sojového oleje (Reoplast 39), 2 díly BZ 561), 0,15 g polyetheresteramidu (Pelestat

7490 od firmy Sanyo Chemicals) s přídavkem 3 % hmot. monohydrátu chloristanu sodného a 4,5 g sekaných vláken z polyamidu 6,6 (o délce 1,5 mm, 2,2 dtex) se promíchá špachtlí a z této směsi se na dvouválcovém kalandru při teplotě 180° C (doba válcování 5 minut, otáčky 22/26 otáček za minutu, štěrbina 0,5 mm) vyrobí válcovaný produkt. Při měření okamžitě po vyrobení vykazuje tato deska vnitřní odpor R_D(měřeno podle DIN 53482 pomocí prstencové elektrody s plochou 20 cm², štěrbina 5 mm, po 5 minutách při 500 Voltech) 3 x ΙΟ¹⁰ Ω, který se po 14 dnech skladování na vzduchu při 50% relativní vlhkosti sníží na 3 x ΙΟ⁹ Ω. Povrchový odpor R_o, měřený stejnou prstencovou elektrodou, činí po vyrobení 3 x 10¹¹ Ω a po 14 dnech skladování na vzduchu při 50% relativní vlhkosti 2 x ΙΟ¹⁰ Ω.

Příklad 3

Příprava antistatického polypropylenu

194 g polypropylenu (stabilizovaný Moplen FLF 20) , 2,88 g polyetheresteramidu (práškový Pelestat 6321 od firmy Sanyo Chemicals), 3,00 g sekaných vláken z polyamidu 6 (o délce 1,8 mm, 11,0 dtex) a 0,12 g monohydrátu chloristanu sodného se míchá v míchacím zařízení po dobu 3 minut, poté se směs vytlačí pomocí jednošnekového extrudéru (BRABENDER 25 D) při teplotě 230° C a následně se granuluje. Vylisované desky, vyrobené při teplotě 200° C a tlaku 30 MPa, vykazují po vychlazení vodou a dvoudenním skladování při 60% relativní vlhkosti vnitřní odpor R_D (měřeno podle DIN 53482 pomocí • ···· ·· 99 ·· 9999 • •9 9999 ·· · • ··♦ 9 · 9 · 9 9 9

999 99999 9999

9 9 9 9 · 9 prstencové elektrody s plochou 20 cm², štěrbina 5 mm, po 5 minutách při 500 Voltech) 5,5 x ΙΟ⁹ Ω, a povrchový odpor R_o, měřený stejnou prstencovou elektrodou jako vnitřní odpor, 4,0 x ΙΟ¹⁰ Ω.

Příklad 4

Výroba antistatické směsi ve formě potažených vláken

3,33 g polyetheresteramidu (Pelestat 7490 od firmy Sanyo Chemicals) se rozpustí ve 160 g methanolu. Přidá se 13,33 g vláken z polyamidu 6 (o délce 1,8 mm, 11 dtex), jakož i roztok tvořený 3,20 g polyethylenglykol-600-dimethakrylátu a 0,13 g monohydrátu chloristanu sodného. Methanol se odpaří při teplotě 40° C a vakuu přibližně 1000 Pa. Potažená vlákna se poté suší při teplotě 40° C a tlaku 70 Pa po dobu 5 hodin .

Příklad 5

Antistatická úprava polypropylenu

Polypropylen a antistatická směs ve formě potažených vláken popsaná v příkladu 4 se vzájemně smíchávají v různých poměrech. Směsi se vytlačí v jednošnekovém extrudéru (Brabender 25 D) . Teplota hmoty u trysky činí přibližně 236° C. Extrudovaný polypropylen se granuluje a při teplotě 200° C se z něj vylisují desky. Při teplotě 22° C a relativní vlhkosti 50 % se pomocí pružinové elektrody měří laterální vrstvový odpor R_o (DIN 53482) těchto desek o tloušťce 0,57 mm. Mísící poměry a výsledky měření jsou shrnuty v tabulce 1.

• 4 4 4 4 4 4 · 4 4 4

4 4 4 4 4 4 4 4 • 444 4 ♦ · 4 4 4 4 • 444 4 4« 4 4 444 4

4 4 4 4 4 4 _ 3 0 - ··· ··· ·· ·· ·· *

Tabulka 1

příklad	polypropylen (dílů)	potažená vlákna (dílů)	Ro (v ohmech)
srovnávací	100	0	4 x 10¹⁵
příklad
5a	98	2	4,1 x 10¹²
5b	97	3	1,5 x 10¹¹
5c	96	4	3,5 x 10^1Q
5d	95	5	6,4 x 10⁹

Příklad 6

Příprava antistatické směsi ve formě směsi polymerů

Smíchá se 50 g práškového polyamidu 6,6, 49 g poly(etheresteramidu) (Pelestat 7490 od firmy Sanyo Chemicals) a 1,0 g monohydrátu chloristanu sodného. Směs se vytlačí v jednošnekovém extrudéru (Brabender 2 5 D) . Teploty hmoty u trysky činí přibližně 239° C. Směs polymerů se granuluje a poté se suší po dobu 30 minut při teplotě 70° C. Granulát je tvořen vláknitými, krystalickými a amorfními oblastmi.

Příklad 7

Antistatická úprava tvrdého PVC

Smíchá se 55,2 g tvrdého PVC a 4,8 g antistatické směsi ve formě směsi polymerů popsané v příkladu 6. Tato směs se míchá na dvouválcové stolici při teplotě válců 197° C (přední válec) respektive 193° C (zadní válec) po dobu 5 minut. Ze získané válcované hmoty se při teplotě 195° C vylisuje deska. Pomocí pružinové elektrody se změří laterální vrstvový odpor R_o této desky o tloušťce 0,6 mm při teplotě 22° C a relativní * 4 ·«··

444 vlhkosti 50 %. Tento odpor činí 1 x 10¹¹ Ω.

Příklad 8

Příprava antistatického vysokohustotního polyethylenu

55,8 g vysokohustotního polyethylenu Hostalen GF 7660 (Hoechst), 0,6 g polyetheresteramidu (Pebax MH 1657 od firmy Elf-Atochem S.A.) s přídavkem 5 % hmot. monohydrátu chloristanu sodného a 3,6 g sekaných vláken z polyamidu 6,6 (o délce 0,6 mm, 0,9 dtex) se promíchá špachtlí a z této směsi se na dvouválcovém kalandru při teplotě 175° C (doba válcování 5 minut, otáčky 22/26 otáček za minutu, štěrbina 0,5 mm) vyrobí válcovaný produkt. Z něj se poté v zahřátém vysokotlakém lisu vylisují desky o tloušťce 0,5 mm (teplota 180° C, doba zahřívání 5 minut). Vylisované desky se chladí pod tlakem v jiném vodou chlazeném lisu po dobu 5 minut. Jeden den po vyrobení, při skladování při 20% relativní vlhkosti, vykazuji desky vnitřní odpor R_D (měřeno prstencovou elektrodou podle DIN 53482, 20 cm², štěrbina 5 mm, po 5 minutách při 500

Voltech) 1 x ΙΟ¹⁰ Ω, který se po týdnu skladováni na vzduchu při zhruba 40% relativní vlhkosti sníží na 3 x ΙΟ⁹ Ω. Povrchový odpor R_o, měřený stejnou prstencovou elektrodou, činí 1,2 x 10¹¹ Ω (při 20% relativní vlhkosti), respektive 5 x 10^1ΰ Ω (po týdnu při přibližně 40% relativní vlhkosti) . Desky jsou neprůhledně bílé.

Příklad 9

Příprava antistatického vysokohustotního polyethylenu

55,2 g vysokohustotního polyethylenu Hostalen GF 7660 (Hoechst), 1,2 g polyetheresteramidu (Pebax MH 1657 od firmy

Elf-Atochem S.A.) s přídavkem 5 % hmot. monohydrátu chloristanu sodného a 3,6 g aramidového vlákna typu F AR 700/75 (od firmy Schwarzwálder Textilwerke, D-7771 Schenkenzell) se • ···· ·· ·· ·· ···· ·· · ······ · • ·*· · · · · · · · • · · · · ··· · ··· · • * · · · · ·

999 999 99 99 99 9 promíchá špachtli a z této směsi se na dvouválcovém kalandru při teplotě 160° C (doba válcování 5 minut, otáčky 28/36 otáček za minutu, štěrbina 0,5 mm) vyrobí válcovaný produkt. Z něj se poté v zahřátém vysokotlakém lisu vylisují desky o tloušťce 0,5 mm (teplota 180° C, doba zahřívání 5 minut). Vylisované desky se chladí pod tlakem v jiném vodou chlazeném lisu po dobu 5 minut. Krátce po vyrobení vykazují desky při 20% relativní vlhkosti vnitřní odpor R_D (měřeno prstencovou elektrodou podle DIN 53482, 20 cm², štěrbina 5 mm, po 5 minutách při 500 Voltech) 2,5 x ΙΟ⁹ Ω, který se po týdnu skladování na vzduchu při 50% relativní vlhkosti sníží na 1,3 x 10⁹ Ω. Povrchový odpor R_o činí 2,3 x ΙΟ¹⁰ Ω (při 20% relativní vlhkosti), po týdnu skladováni na vzduchu při 50% relativní vlhkosti 1,0 x ΙΟ¹⁰ Ω. Desky jsou neprůhledné a nažloutlé, což je způsobeno žlutým aramidovým vláknem.

Přiklad 10

Příprava antistatického vysokohustotního polyethylenu

55,8 g vysokohustotního polyethylenu Hostalen GF 7660 (Hoechst), 0,6 g polyetheresteramidu (Pelestat 6321 od firmy Sanyo Chemicals) s přídavkem 10 % hmot. monohydrátu chloristanu sodného a 3,6 g sekaného vlákna z polyamidu 6 (o délce

1,8 mm, 11 dtex) se promíchá špachtlí a z této směsi se na dvouválcovém kalandru při teplotě 160° C (doba válcování 8 minut, otáčky 22/26 otáček za minutu, štěrbina 0,5 mm) vyrobí válcovaný produkt. Z něj se poté v zahřátém vysokotlakém lisu vylisuje deska o tloušťce 0,5 mm (doba zahřívání 5 minut při teplotě 165° C). Vylisovaná deska se chladí pod tlakem v jiném vodou chlazeném lisu po dobu 5 minut. Jeden den po vyrobení při skladování při 20% relativní vlhkosti vykazuje tato deska vnitřní odpor R_D (měřeno prstencovou elektrodou podle DIN 53482) 2 x ΙΟ¹² Ω, který se po čtyřech měsících skladování na vzduchu při 48% relativní vlhkosti sníží na 4 x 10¹⁰ Ω. Povrchový odpor R_o činí po vyrobení 2 x 10¹³ Ω • · • · ♦ φφφ φφφ * φ φ φ φ φ

Φ · • φφφφ • · · • φ · ·

- 33 (pří 20% relativní vlhkosti), po čtyřech měsících skladování na vzduchu při 48% relativní vlhkosti 2 x ΙΟ¹² Ω.

Přiklad 11

Příprava antistatického blokového kopolymeru styrenu a butadienu

55,9 g blokového kopolymeru styrenu a butadienu (Styrolux RE 31, BASF), 0,48 g polyetheresteramídu (Pebax MH 1657 od firmy Elf-Atochem S.A.) s přídavkem 5 % hmot.

monohydrátu chloristanu sodného a 3,6 g sekaného vlákna z polyamidu 66 (o délce 0,6 mm, 0,9 dtex) se promíchá špachtlí a tato směs se zpracuje na dvouválcovém kalandru při teplotě 190° C (doba válcování 5 minut, otáčky 26/32 otáček za minutu, štěrbina 0,5 mm) . Ze získané homogenní hmoty se poté v zahřátém vysokotlakém lisu vylisuje deska o tlouštice 0,5 mm (doba zahřívání 5 minut při teplotě 195° C). Vylisovaná deska se chladí pod tlakem v jiném vodou chlazeném lisu po dobu 5 minut. Krátce po vyrobení vykazuje tato deska vnitřní odpor R_d 2 x 10¹¹ Ω a povrchový odpor Ro 4 x 10¹¹ Ω (při 2 0% relativní vlhkosti). Po jednodenním skladování na vzduchu činí při 48% relativní vlhkosti vnitřní odpor RD 3 x ΙΟ¹⁰ Ω a povrchový odpor R_o 8 x ΙΟ¹⁰ Ω. Měření se provádí prstencovou elektrodou podle DIN 53482 (20 cm², štěrbina 5 mm, po 5 minutách při 500 Voltech).

Příklad 12

Příprava antistatické směsi PPE/PA

55,2 g směsi PPE/PA (Hamamatsu-CHO, Japonsko), 1,2 g polyetheresteramídu (Pebax MH 1657 od firmy Elf-Atochem S.A.) s přídavkem 5 % hmot. monohydrátu chloristanu sodného a 3,6 g sekaného vlákna z polyamidu 66 (o délce 0,6 mm, 0,9 dtex) se promíchá špachtlí a tato směs se zpracuje na dvouválcovém • · • · · · • ···· ·· ·· ··· ···· · · · ···· · · · · · · · • ··· ····· ···· kalandru při teplotě 230° C (doba válcování 5 minut, otáčky 22/26 otáček za minutu, štěrbina 0,5 mm). Ze získané hmoty se poté v zahřátém vysokotlakém lisu vylisuje deska o tloušťce 0,5 mm (doba zahřívání 5 minut pří teplotě 235° C). Vylisovaná deska se chladí pod tlakem v jiném vodou chlazeném lisu po dobu 5 minut. Jeden den po vyrobení vykazuje tato deska při skladování při 20% relativní vlhkosti vnitřní odpor R_d 1,6 x ΙΟ¹² Ω a po jednom týdnu skladování na vzduchu při 50% relativní vlhkosti 6 x 10¹¹ Ω. Hodnoty povrchového odporu R_o činí 7 x ΙΟ¹² Ω (při 20% relativní vlhkosti) a 4 x ΙΟ¹² Ω (při 50% relativní vhlhkosti) . Měření se provádí prstencovou elektrodou podle DIN 53482.

Příklad 13

Příprava antistatického tvrdého PVC g tvrdého PVC (Evipol SH 7020 stabil. od firmy EVC European Vinyls Corporation AG) , 1,4 g polyetheresteramidu (Pelestat 7490 od firmy Sanyo Chemicals) s přídavkem 10 % monohydrátu chloristanu sodného a 4,0 g aramidového vlákna typu F AR 700/40 (od firmy Schwarzwálder Textilwerke D-7771 Schenkenzell) se promíchá špachtlí a z této směsi se na dvouválcovém kalandru (doba válcování 5 minut při 190° C, otáčky 22/26 otáček za minutu, štěrbina 0,5 mm) vyrobí válcovaný produkt. Z něj se poté v zahřátém vysokotlakém lisu vylisují desky o tloušťce 0,5 mm (doba zahřívání 5 minut při teplotě 195° C). Vylisované desky se chladí pod tlakem v jiném vodou chlazeném lisu po dobu 5 minut. Krátce po vyrobení vykazují tyto desky při 55% relativní vlhkosti vzduchu vnitřní odpor R_D 1,3 x ΙΟ¹² Ω a povrchový odpor Ro 2 x ΙΟ¹² Ω. Po jednom týdnu skladování na vzduchu činí při 55% relativní vlhkosti vnitřní odpor RD 2 x 10¹¹ Ω a povrchový odpor R_o 4 x 10¹¹ Ω. Měření se provádí prstencovou elektrodou podle DIN 53482. Desky jsou nažloutlé, což je způsobeno použitím žlutého aramidového vlákna.

• · • · _ _ ··»··· ·· ·· ·· ·

Příklad 14

Příprava antistatického ABS (kopolymeru z akrylonitrilu, butadienu a styrenu) g ABS Cycolac TCA (GEP) , 3 g polyetheresteramidu (Pelestat 7490 od firmy Sanyo Chemicals, Japonsko) s přídavkem 10 % hmot. LiCF₃SO₃ a 3 g sekaného vlákna z polyamidu 6,6 (o délce 2 mm, 1,7 dtex) se promíchá špachtlí a z této směsi se na dvouválcovém kalandru (doba válcování 5 minut při 170° C, otáčky 22/26 otáček za minutu, štěrbina 0,5 mm) vyrobí válcovaný produkt. Z něj se poté v zahřátém vysokotlakém lisu vylisuje deska o tlouštice 0,5 mm (doba zahřívání 5 minut při teplotě 175° C) . Vylisovaná deska se chladí pod tlakem v jiném vodou chlazeném lisu po dobu 5 minut. Bezprostředně po vyrobení se při 20% relativní vlhkosti vzduchu prstencovou elektrodou podle DIN 53482 stanoví následující hodnoty vodivosti: vnitřní odpor R_D3,2 χ ΙΟ¹⁰ Ω, povrchový odpor R_o 7,4 χ ΙΟ¹⁰ Ω. Po jednom týdnu skladování na vzduchu při zhruba 55% relativní vlhkosti činí

vnitřní odpor R_D 3,1 x 1,3 χ ΙΟ¹⁰ Ω. Příklad 15	ΙΟ⁹ Ω	a	povrchový odpor R_o
Příprava antistatického ABS	(kopolymeru	z akrylonitrilu,
butadienu a styrenu)
54 g ABS Cycolac TCA	(GEP),	2,4	g polyetheresteramidu

(Pebax MH 1657 od firmy Elf-Atochem S.A.) s přídavkem 5 % hmot. monohydrátu chloristanu sodného a 3,6 g aramidového vlákna typu F AR 700/075 (od firmy Schwarzwálder Textilwerke, D-7771 Schenkenzell) se promíchá špachtlí a z této směsi se na dvouválcovém kalandru (doba válcování 5 minut při 175° C, otáčky 28/36 otáček za minutu, štěrbina 0,5 mm) vyrobí válcovaný produkt. Z něj se poté v zahřátém vysokotlakém lisu • · · · • ♦ · · • · · · • · · · • · · · · · · zahřívání 5 minut při chladí ood tlakem v

- 36 -......

vylisuje deska o tloušťce 0,5 mm (doba teplotě 185° C). Vylisovaná deska se jiném vodou chlazeném lisu po dobu 5 minut. Bezprostředně po vyrobeni se při 20% relativní vlhkosti vzduchu prstencovou elektrodou podle DIN 53482 stanoví následující hodnoty vodivosti: vnitřní odpor R_D 4 x ΙΟ¹⁰ Ω, povrchový odpor R_o x 10¹¹ Ω. Po jednom týdnu skladování na vzduchu při 50% relativní vlhkosti činí vnitřní odpor RD 2,6 x ΙΟ¹⁰ Ω a povrchový odpor Ro 2,7 x ΙΟ¹⁰ Ω. Desky jsou nažloutlé, což je způsobeno použitím žlutého aramidového vlákna.

Příklad 16

Příprava antistatického lineárního nízkohustotního polyethylenu

54,6 g lineárního nízkohustotního polyethylenu Dowlex 2045 E (DOW Chemicals), 1,8 g polyetheresteramidu (Pebax MH 1657 od firmy Elf-Atochem S.A.) s přídavkem 5 % hmot.

monohydrátu chloristanu sodného a 3,6 g sekaného vlákna z polyamidu 6,6 (o délce 0,6 mm, 0,9 dtex) se promíchá špachtlí a z této směsi se na dvouválcovém kalandru (doba válcování 5 minut při 180° C, otáčky 22/26 otáček za minutu, štěrbina 0,5 mm) připraví válcovaný produkt. Z něj se poté v zahřátém vysokotlakém lisu vylisuje deska o tloušťce 0,5 mm (doba zahřívání 5 minut při teplotě 190° C) . Vylisovaná deska se chladí pod tlakem v jiném vodou chlazeném lisu po dobu 5 minut. Po třídenním skladování na vzduchu při relativní vlhkostí 20 % vykazuje tato deska vnitřní odpor R_D 2 x ΙΟ⁹ Ω a povrchový odpor Ro 1,3 x ΙΟ¹⁰ Ω. Po jednom týdnu skladování na vzduchu při 50% relativní vlhkosti činí RD 7 x ΙΟ⁸ Ω a Ro x ΙΟ⁹ Ω. Měření se provádí prstencovou elektrodou podle DIN

53482 .

• · · • 0000 ·· ··

0 0 · · ·

0000 0 00 * • 000 0 0000

0 0 0 0

Příklad 17

Příprava antistatického polypropylenu

192 g polypropylenu (stabilizovaný Profax 6501), 3,84 g polyetheresteramidu (Pelestat 6321 od firmy Sanyo Chemicals, Japonsko), 4,00 g sekaných vláken z polyamidu 6 (o délce

1,8 mm, 11,0 dtex) a 0,16 g monohydrátu chloristanu sodného se míchá v míchacím zařízení po dobu 2 minut, poté se směs vytlačí pomocí jednošnekového extrudéru (BRABENDER 25 D) při teplotě 285° Ca následně se granuluje. Vylisované desky, vyrobené při teplotě 260° C a tlaku 30 MPa, vykazují po vychlazení vodou a osmidenním skladování při teplotě 23° C a 58% relativní vlhkosti vnitřní odpor R_D (měřeno podle DIN 53482 pomocí prstencové elektrody s plochou 20 cm², štěrbina 5 mm, po 5 minutách při 500 Voltech) 1,9 x ΙΟ¹⁰ Ω, a povrchový odpor R_0/ měřený stejnou prstencovou elektrodou, 1,7 x ΙΟ¹² Ω.

Příklad 18

Příprava antistatického polypropylenu

190 g polypropylenu (stabilizovaný Profax 6501), 4,80 g polyetheresteramidu (práškový Pebax MH 1657 od firmy Alf Atochem, Francie), 5,00 g práškového polyamidu 66 (Ultramid AS 2500S) a 0,2 g monohydrátu chloristanu sodného se míchá v míchacím zařízení po dobu 3 minut, poté se směs vytlačí pomocí jednošnekového extrudéru (BRABENDER 25 D) při teplotě 245° C a následně se granuluje. Vylisované desky, vyrobené při teplotě 200° C a tlaku 30 MPa, vykazují po vychlazení vodou a dvoudenním skladování při teplotě 23° C a 51% relativní vlhkosti vnitřní odpor R_D (měřeno podle DIN 53482 pomocí prstencové elektrody s plochou 20 cm², štěrbina 5 mm, po 5 minutách při 500 Voltech) 1,1 x ΙΟ¹⁰ Ω, a povrchový odpor R_o, měřený stejnou prstencovou elektrodou, 7,7 x ΙΟ¹⁰ Ω.

4··

4

- 38 Příklad 19

Příprava antistatického polystyrenu

191.8 g polystyrenu (Polystyrol 168 N, BASF), 3,84 g póly (etheresteramidu) (práškový Pelestat 6321 od firmy Sanyo Chemicals, Japonsko), 4,00 g sekaných vláken z polyamidu 6 (o délce 1,8 mm, 11 dtex), 0,16 g monohydrátu chloristanu sodného a 0,20 g přípravku Irganox 900 FF (Ciba Specialty Chemicals) se míchá v míchacím zařízení po dobu 3 minut, poté se směs vytlačí pomocí jednošnekového extrudéru (BRABENDER 25 D) při teplotě 210° C a následně se granuluje. Vylisované desky, vyrobené při teplotě 200° C a tlaku 30 MPa, vykazují po vychlazení vodou a dvoudenním skladování při teplotě 23° C a 40% relativní vlhkosti vnitřní odpor R_D (měřeno podle DIN 53482 prstencovou elektrodou s plochou 20 cm², štěrbina 5 mm, po 5 minutách při 500 Voltech) 8,7 x 10¹¹ Ω, a povrchový odpor R_o, měřený stejnou prstencovou elektrodou, 3,2 x 10¹¹ Ω.

Příklad 20

Příprava antistatického polystyrenu

189.8 g polystyrenu (Polystyrol 168 N, BASF), 4,80 g póly(etheresteramidu) (Pelestat 6321 od firmy Sanyo Chemicals, Japonsko), 5,00 g práškového polyamidu 66 (Ultramid AS 2500S), 0,20 g monohydrátu chloristanu sodného a 0,20 g přípravku Irganox 900 FF (Ciba Specialty Chemicals) se míchá v míchacím zařízení po dobu 3 minut, poté se směs vytlačí pomocí jednošnekového extrudéru (BRABENDER 25 D) při teplotě 235° C a následně se granuluje. Vylisované desky, vyrobené při teplotě 230° C a tlaku 30 MPa, vykazuji po vychlazeni vodou a dvoudenním skladováni při teplotě 23° C a 48% relativní vlhkosti vnitřní odpor R_D (měřeno podle DIN 53482 pomocí prstencové elektrody s plochou 20 cm², štěrbina 5 mm, po 5 minutách při 500 Voltech) 93,2 x ΙΟ¹⁰ Ω, a povrchový odpor R_o, měřený stejnou prstencovou elektrodou, 9,2 x ΙΟ¹⁰ Ω.

Claims

·· ····

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje termoplastický nebo elastomerní polymerní substrát (A) a antistatickou směs (B) ve formě dotýkajících se vláken, obsahuj ící (bl) organický polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, a není rozpustný v termoplastickém nebo elastomerním polymerním substrátu (A), (b2) polymer nebo kopolymer schopný iontového vedení, který obsahuje komplexotvorné nebo solvatující bloky pro sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny (b3) , a vykazuje lepší kompatibilitu s organickým polymerem, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, (bl) než s polymerním organickým substrátem (A), a (b3) sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny, která je komplexovaná nebo solvatovaná v polymeru nebo kopolymerů (b2).
2. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že složkou (A) je polyolefin, polystyren, kopolymer z akrylonitrilu, butadienu a styrenu - ABS, polymer z a,β-nenasycených kyselin, polymer obsahující halogen, homonebo kopolymer cyklických etherů, polymer z nenasycených alkoholů a aminů, polyacetal, polyfenylenoxid, polyurethan, polyamid, polyester, polymočovina, polykarbonát, polysulfon nebo přírodní kaučuk.
3. Kompozice podle nároku 2, vyznačující se tím, že složkou (A) je polyolefin, polystyren, kopolymer z akrylonitrilu, butadienu a styrenu - ABS, polymer z a,β-nenasycených kyselin, polymer obsahující halogen nebo homo- či kopolymer cyklických etherů.
4. Kompozice podle nároku 3, vyznačující se tím, že složkou (A) je polyvinylchlorid - PVC, polyethylen, polystyren nebo polypropylen.
5. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že polymerním materiálem, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, (bl) je polymer z esterů kyseliny akrylové, polymer z esterů kyseliny methakrylové, polyakrylonitril, polyvinylalkohol, polyvinylacetát, polyamid, polyurethan nebo polyester.
6. Kompozice podle nároku 5, vyznačující se tím, že polymerním materiálem, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, (bl) je polyester, polyamid (x) nebo polyamid (x,y), kde symboly x a y nezávisle na sobě představují vždy číslo od 4 do 14.
7. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se t i m , že polymerem nebo kopolymerem (b2) je oligoethoxylovaný akrylát nebo methakrylát, v para-poloze oligoethoxylovaný styren, polyetherurethan, polyethermočovina, polyetheramid, polyetheresteramid nebo polyetherester.
8. Kompozice podle nároku 7, vyznačující se tím , že polymerem nebo kopolymerem (b2) je polyetheresteramid ve formě blokového kopolymerů, přičemž polyetherové segmenty jsou tvořeny polyethylenglykolovými jednotkami s molekulovou hmotností M_n od 200 do 6000 Daltonů a polyamidové segmenty jsou tvořeny polyamidem (x) nebo polyamidem (x,y) s molekulovou hmotností M_n od 200 do 6000 Daltonů, a symboly x a y představují vždy číslo od 4 do 14 .

- 41
9. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že anorganickou solí (b3) je sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny s alkalickým kovem, kovem alkalické zeminy nebo zinkem nebo amoniová sůl této kyseliny.
10. Kompozice podle nároku 9, vyznačující se t í m , že anorganickou nebo nízkomolekulární organicku solí (b3) je LiClO₄, LíCF₃SO₃, NaClO₄, LiBF₄, NaBF₄, KBF₄, NaCF₃SO₃, KC10₄, KPF₆, KCF₃SO₃, KC₄F₉SO₃, Ca(ClO₄)₂, Ca(PF_s)₂, Mg(ClO₄)₂, Mg (CF₃SO₃) ₂, Zn(ClO₄)₂, Zn(PF₆)₂ a Ca(CF₃SO₃)₂.
11. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se t í m , že anorganická sůl (b3) je přítomná v množství 0,05 - 10 % hmot., vztaženo na kopolymer (b2).
12. Kompozice podle nároku 11, vyznačující se t í m , že anorganická sůl (b3) je přítomná v množství 0,5 - 5 % hmot., vztaženo na kopolymer (b2).
13. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že hmotnostní poměr organického polymerního materiálu, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, (bl) ke kopolymeru (b2) je od 20 : 1 do 1 : 10.
14. Kompozice podle nároku 13, vyznačující se tím, že hmotnostní poměr organického polymerního materiálu, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, (bl) ke kopolymeru (b2) je od 10 : 1 do 1 : 3.
15. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se t í m , že antistaticky účinná směs složek (bl), (b2) a (b3) je přítomná v celkovém množství 0,1 až 15 % hmot., vztaženo na termoplastický nebo elastomerní polymerní substrát.

• · · · · ·

- 42
16. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se t í m , že termoplastickým nebo elastomerním polymerním substrátem (A) je PVC, polyethylen nebo polypropylen, organickým polymerním materiálem, který je ve formě vláken nebo tvoří vlákna, (bl) je polyester nebo polyamid, kopolymerem schopným iontového vedení (b2) je polyetheresteramid nebo polyetherester, a anorganickou solí protické kyseliny (b3) je NaClO₄, KPF₆ nebo LÍCF3SO3.
17. Antistatická směs, vyznačující se tím, že obsahuje (bl) organický polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo při míchání tvoří vlákna, a není rozpustný v termoplastickém nebo elastomerním polymerním substrátu (A), (b2) polymer nebo kopolymer schopný iontového vedení, který obsahuje komplexotvorné nebo solvatující bloky pro sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny (b3) , a vykazuje lepší kompatibilitu s organickým polymerem, který je ve formě vláken nebo tvoří vlákna, než s polymerním organickým substrátem (A), a (b3) sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny, která je komplexovaná nebo solvatovaná v polymeru nebo kopolymerů (b2).
18. Způsob přípravy antistaticky upraveného termoplastického nebo elastomerního polymerního substrátu (A) , vyznačující se tím , že se s termoplastickým nebo elastomerním polymerem (A) smíchá antistatická směs (B) obsahuj ící ···· ·· ··· · ··· ······ · • ··· ♦ · · · * · · • ··· · · · · · · · · * • · · · · · · *·· ··* ·· ·· ·· ·

- 43 (bl) organický polymerní materiál, který je ve formě vláken nebo za podmínek míchání tvoří vlákna, a není rozpustný v termoplastickém nebo elastomerním polymerním substrátu (A), (b2) polymer nebo kopolymer schopný iontového vedení, který obsahuje komplexotvorné nebo solvatující bloky pro sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny (b3), a vykazuje lepší kompatibilitu s organickým polymerním materiálem, který je ve formě vláken nebo tvoří vlákna, (bl), než s termoplastickým nebo elastomerním polymerním organickým substrátem (A), a (b3) sůl anorganické nebo nízkomolekulární organické protické kyseliny, která je komplexovaná nebo solvatovaná v polymeru nebo kopolymeru (b2), a to jako taková nebo ve formě jejích jednotlivých složek přidávaných v libovolném pořadí, a popřípadě další přísady, přičemž se přítomná nebo tvořící se vlákna navzájem dotýkají.
19. Použití antistatické směsi podle nároku 17 k antistatické úpravě termoplastických nebo elastomerních polymerů.