CZ289605B6 - Naftylové a dihydronaftylové sloučeniny, způsob jejich přípravy, meziprodukty a farmaceutické kompozice - Google Patents

Abstract

e en se t²k slou enin obecn ho vzorce I, kde R.sup.1.n. p°edstavuje atom vod ku, hydroxylovou skupinu, skupinu -O(C.sub.1.n.-C.sub.4.n. alkyl), -OCOC.sub.6.n.H.sub.5.n., -OCO(C.sub.1.n.-C.sub.6.n. alkyl) nebo -OSO.sub.2.n.(C.sub.4.n.-C.sub.6.n. alkyl); R.sup.2.n. p°edstavuje C.sub.1.n.-C.sub.6.n. alkylovou skupinu, C.sub.5.n.-C.sub.7.n. cykloalkyl, kter² je pop° pad substituovan² 1 a 3 substituenty vybran²mi ze souboru zahrnuj c ho C.sub.1.n.-C.sub.4.n. alkylovou skupinu, C.sub.1.n.-C.sub.4.n. alkoxylovou skupinu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, a atom halogenu; X p°edstavuje skupinu -CH(OH)- nebo -CH.sub.2.n.-; M p°edstavuje skupinu -CH.sub.2.n.CH.sub.2.n.- nebo -CH=CH-; n p°edstavuje slo 2 nebo 3; a R.sup.3.n. p°edstavuje skupiny 1-piperidinyl, 1-pyrrolidinyl, methyl-1-pyrrolidinyl, dimethyl-1-pyrroli-dinyl, 4-morfolino, dimethylamino, diethylamino nebo 1-hexamethylenimino; nebo jej farmaceuticky p°ijateln s l nebo solv t. e en se tak t²k zp sobu pou it slou enin podle p°edkl dan ho vyn lezu pro l en r zn²ch l ka°sk²ch indikac , souvisej c ch s postmenopaus ln m syndromem, d lo n m fibroidn m onemocn n m, endometri zou a proliferac bun k aort ln ho hladk ho svalstva. e en se tak t²k farmaceutick²ch kompozic, obsahuj c ch slou eniny obecn ho vzorce I a meziprodukt p°i p° prav slou enin obecn ho vzorce I.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká naftylových a dihydronaftylových sloučenin, způsobu jejich přípravy, meziproduktů a farmaceutických kompozic. Vynález se tedy týká oblasti farmaceutické a organické chemie a poskytuje nové naftylové a dihydronaftylové sloučeniny, kterých se používá pro léčení u různých lékařských indikací asociovaných se syndromem post-menopauzy, fibroidních chorob dělohy, endometriózy a proliferace aortálních buněk hladkého svalstva. Předložený vynález se také týká způsobu přípravy aktivních sloučenin, meziproduktů a farmaceutických kompozicí.

Dosavadní stav techniky „Syndrom post-menopauzy“ je termín používaný pro popsání různých patologických podmínek, které často postihují ženy, které vstoupily nebo završily fyziologickou metamorfózu nazývanou menopauza. Ačkoliv používáním tohoto termínu je míněno množství patologií, tři hlavní jevy post-menopauzálního syndromu jsou zdrojem dlouhodobého léčení a to:

osteoporóza, kardiovaskulární jevy jako je hyperlipidemie a rakovina vyvolaná estrogenem, zvláště rakovina prsu a rakovina dělohy.

Osteoporózou se označuje skupina nemocí, které povstávají z různých etiologií, ale které jsou charakterizovány čistou ztrátou kostní hmoty na jednotku objemu. Následky ztráty kostní hmoty a výsledná fraktura kosti je selháním kostry zajišťovat odpovídající strukturní oporu těla. Jeden z nejznámějších typů osteoporózy je spojován s menopauzou. Většina žen ztrácí od okolo 20 do okolo 60 % kostní hmoty z trabekulámí části kosti během 3 až 6 let po ustání menses. Tato rychlá ztráta je obecně spojována se vzrůstem kostní resorpce a formace. Resorpční cyklus je však dominantní a výsledkem je čistá ztráta kostní hmoty. Osteoporóza je obecné a vážné onemocnění mezi ženami v post-menopauze.

Existuje odhad 25 milionů žen ve Spojených státech, které jsou sužovány touto nemocí. Výsledky osteoporózy jsou personálně škodlivé pro postiženou osobu a zapříčiňují také velké ekonomické ztráty způsobené její chronicitou a potřebou dlouhodobé podpory (hospitalizace a domácí ošetřovatelská péče) pro následky nemoci. To platí obzvláště pro starší pacientky. Mimo to, i když osteoporóza není obecně považována za nemoc ohrožující život, 20 až 30 % úmrtí je u starších žen ve vztahu k frakturám kyčli. Velké procento těchto úmrtí lze přímo asociovat s post-menopauzální osteoporózou.

Nejvíce zranitelná tkáň v kosti vzhledem k účinkům post-menopauzální osteoporózy je trabekulámí část kosti. Tato tkáň je často popisována jako porézní nebo mřížkovitá kost a je obzvláště koncentrovaná blízko konce kosti (blízko kloubů) a v obratlích páteře. Trabekulámí tkáň je charakterizovaná malými osteoidními strukturami, které se uvnitř dotýkají jedna druhé, jakož i pevnější a hustší kortikální tkání, která tvoří vnější povrch a centrální diafázu kosti. Tato vnitřně spojená síť trabekuly poskytuje laterální podporu vnější kortikální struktuře a je kritická pro biomechanickou pevnost celkové struktury. Při post-menopauzální osteoporóze je to zejména čistá resorpce a ztráta trabekuly, která vede k narušení a frakturám kosti. Vzhledem k ztrátě trabekuly u post-menopauzálních žen nepřekvapuje, že většina obvyklých fraktur je asociována s kostmi, které jsou vysoce závislé na trabekulámí podpoře, to jest obratle, krčky, nesoucí zátěž kostí jako je femora (stehenní kost) a předloktí. Kyčelní fraktury, fraktury krčku a fraktury obratlů rozdrcením jsou hlavními projevy post-menopauzální osteoporózy.

V přítomnosti je jediná obecně přijímaná metoda pro léčení post-menopauzální osteoporózy estrogenová substituční terapie. Ačkoliv je tato terapie obecně úspěšná, její přijatelnost pro pacientku je nízká a to zvláště proto, že léčba estrogenem často produkuje nežádoucí vedlejší efekty.

Během premenopauzálního času má většina žen menší výskyt kardiovaskulárních nemocí než věkem srovnatelní muži. Avšak následkem menopauzy ke stupni výskytu, pozorovaného u mužů. Tato ztráta ochrany je spojena s úbytkem estrogenu a zvláště se ztrátou schopnosti estrogenu regulovat hladinu sérových tuků. Povaha estrogenové schopnosti regulovat sérové tuky není dobře známa, ale současné znalosti naznačují, že estrogen reguluje receptory nízkohustotních lipidů (LDL) v játrech k odstranění přebytku cholesterolu. Ktomu se ukazuje, že estrogen též účinkuje při biosyntéze cholesterolu a má další příznivé vlivy na kardiovaskulární zdraví.

V literatuře je popsáno, že ženy v post-menopauze podstupující substituční estrogenovou terapii vykazují hladiny sérových lipidů blízké koncentracím, které byly v pre-menopauzálním stavu. Z tohoto důvodu by se zdálo podávání estrogenu rozumnou léčbou. Avšak vedlejší účinky estrogenové substituční terapie nejsou přijatelné pro mnoho žen, což limituje použití této terapie. Ideální terapií za těchto podmínek by bylo činidlo, které by bylo schopné regulovat hladinu sérových lipidů, jak to dělá estrogen, ale umožnilo by vyhnout se vedlejším efektům a rizikům spojených s estrogenovou terapií.

Třetí hlavní patologie spojená se syndromem post-menopauzální osteoporózy je s estrogenem související rakovina prsu a v menším rozsahu s estrogenem související rakoviny dalších orgánů, zvláště dělohy. I když takovéto neoplazmy nejsou výhradně omezeny na ženy v post-menopauze, jsou rozšířenější ve starší, post-menopauzální populaci. Běžná chemoterapie těchto rakovin je silně založena na použití anti-estrogenových sloučenin jako je například tamoxifen. I když takovéto směsi agonista-antagonista mají příznivé účinky v léčení těchto rakoviny, a estrogenové vedlejší účinky jsou tolerovány v akutních život ohrožujících situacích, nejsou přesto ideální. Na příklad tato činidla mohou mít stimulační efekty na jisté rakovinové buněčné populace v děloze, způsobené jejich estrogenovými (agonistickými) vlastnostmi a mohou tudíž býti v některých případech kontraproduktivní. Lepší terapií pro léčení těchto typů rakoviny by bylo činidlo, které je antiestrogenovou sloučeninou, mající zanedbatelné nebo neestrogenové agonistické vlastnosti na reproduktivní tkáně.

Vzhledem k jasné potřebě nových farmaceutických činidel, která jsou schopná ulehčit symptomům, inter alia, post-menopauzálního syndromu, předložený vynález popisuje nové naftalenové a dihydronaftylenové sloučeniny, jejich farmaceutické kompozice a způsoby použití těchto sloučenin pro léčení post-menopauzálního syndromu a dalších k estrogenu se vztahujících patologických stavů, jak je zmíněno výše.

Děložní fibrózy (nádorové onemocnění dělohy) představují starý a stále přítomný klinický problém, který je znám pod různými jmény, zahrnujíce v to děložní fibroidní chorobu, děložní hypertrofíi, lieomyomata, myometriální hypertrofii, děložní fibrózu a fíbrotické metritidy. Podstatné spočívá vtom, že děložní fibróza nastává za stavu nevhodného ukládání fibroidní tkáně na stěnách dělohy.

Tento stav je důvodem dysmenorey a neplodnosti žen. Přesná příčina tohoto stavu není zatím dobře pochopena, ale zkušenost naznačuje, že je to způsobeno nevhodnou odezvou fibroidní tkáně na estrogen. Tento stav byl vyvolán u králíků denním podáváním estrogenu po dobu 3 měsíců. U morčat byl tento stav vyvolán denním podáváním estrogenu po dobu 4 měsíců. Dále u krys, estrogen způsoboval obdobnou hypertrofii.

Nejobvyklejší léčení děložních fibróz zahrnuje chirurgické zásahy, které jsou jak drahé, tak občas zdrojem komplikací jako jsou abdominální adheze a infekce. U některých pacientek je počáteční chirurgický zákrok pouze dočasným opatřením a fibroidy znovu dorůstají. V těchto případech je

-2CZ 289605 B6 prováděna hysterektomie, která účinně odstraní fibroidy (nádory), ale také reprodukční etapu života pacientky. Také lze podávat hormonální antagonisty, uvolňující gonadotropin, i když jeho podávání je omezeno faktem, že vede k osteoporóze. Je zde tedy nutná potřeba vynalézt nový způsob léčení děložních fibróz, což splňuje řešení podle předkládaného vynálezu.

Endometrióza (ložiska tkáně podobná děložní sliznici na neobvyklých místech) je stavem těžké dysmenorey, která je doprovázená krutou bolestí, krvácením do endometriální hmoty a nebo do peritoneální (pobřišnicové) dutiny a často vede k neplodnosti. Příčinou symptomů tohoto stavu se ukazují ektopické endometriální růsty, které odpovídají nevhodně na normální hormonální řízení a jsou lokalizovány v nevhodných tkáních. V důsledku nevhodné lokace endometriálního růstu se zdá, že tkáň iniciuje místní zánětům se podobající odezvy, způsobující makrofágovou infiltraci a kaskádu událostí, vedoucích k iniciování bolestivé odezvy. Dosud není dobře pochopena exaktní etiologie těchto nemocí a jejich léčení hormonální terapii je různé, špatně definované a doprovázené množstvím nechtěných a snad i nebezpečných vedlejších účinků.

Jednou z léčeb této nemoci je používání nízkých dávek estrogenu k potlačení endometriálního růstu vyvoláním záporného zpětnovazebného efektu na centrální gonadotropinové uvolňování a následně ovariální produkci estrogenu; při tom je však občas nutné použít nepřetržité podávání estrogenu k ovládnutí symptomů. Takovéto používání estrogenu často způsobuje nežádoucí vedlejší efekty a dokonce i risk rakoviny děložní sliznice.

Další léčba spočívá v nepřetržitém podávání progestinů, což zahrnuje amenoreu (vynechání menstruace v období plodnosti) a potlačením produkce ovariálního estrogenu způsobuje regresi endometriálního růstu. Použití chronické progestinové terapie je často doprovázeno nepříjemnými CNS vedlejšími efekty progestinů a často vede k neplodnosti způsobené potlačením funkce vaječníků.

Třetí léčba spočívá v podávání slabých androgenů, které jsou účinné v řízení endometriózy; avšak tyto indukují značné maskulinizační efekty. Několik těchto léčeb endometriózy mělo za následek způsobení lehkého stupně ztráty kosti průběžnou terapií. Z toho důvodu jsou žádoucí nové způsoby léčení endometriózy.

Proliferace (bujení) buněk hladkého aortálního svalu hraje důležitou roli u nemocí jako je ateroskleróza a restenóza (znovuvytváření stenózy). Vaskulámí restenóza po perkutánní transluminámí koronární angioplastice - (PCTA) se ukázala být odezvou tkáně, charakterizovanou rannou a pozdní fází. Ranná fáze, trvající hodiny až dny po provedení PCTA, je způsobena trombózou s jistým vasospasmem, zatímco v pozdní fázi je dominantní excesivní proliferace a migrace aortálních buněk hladkého svalstva. Při této chorobě vzrůstající buněčná mobilita a kolonizace takovými svalovými buňkami a makrofágy přispívá významně k patogenezi nemoci. Excesivní proliferace a migrace vaskulámích aortálních buněk hladkého svalstva může být primárním mechanismem kreokluzi (opětnému uzavření) koronárních arterií následující po PCTA, aterektomii, laserové angioplastice a arteriální chirurgii přemostěním štěpem (bypass). Viz „Intimal Proliferation of Smooth Muscle Cells as an Explanation for Recurrent Coronaiy Artery Stenosis after Percutaneous Transluminal Coronary Angioplasty“, Austin a kol., Joumal of the Američan College of Cardiology, 8: 369 - 375 (Aug. 1985).

Vaskulámí restenóza zůstává hlavní dlouhodobou komplikací následující po chirurgické intervenci blokovaných arterií perkutánní transluminámí koronární angioplastikou (PTCA), atherektomií, laserovou angioplastikou a arteriální „bypass“ štěpovou chirurgií. U okolo 35% pacientů, kteří podstoupí PCTA, dojde k reokluzi během tří až šesti měsíců po zásahu. Běžná strategie pro léčení vaskulámí restenózy zahrnuje mechanickou intervenci zařízením jako je stent (pomůcka k přidržení štěpu a jiné podpory) nebo farmakologické terapie zahrnující heparin, heparin s nízkou molekulovou hmotností, kumarin, aspirin, rybí olej, vápníkové antagonisty, steroidy a prostacyklin. Tyto strategie selhávají při omezování reokluze a jsou neúčinné pro léčení a prevenci vaskulámí restenózy. Viz „Prevention of Restenosis after Precutaneous Transluminal

-3CZ 289605 B6

Coronary Angioplasty: The Search for a „Magie Bullet“, Hermans a kol., Američan Heart Joumal, 122: 171-187 (July 1991).

V patogenezi restenózy nastává excesivní proliferace buněk a migrace jako výsledek růstových faktorů, produkovaných buněčnými konstituenty v krvi a poškozené arteriální cévní stěně, což zprostředkovává proliferaci buněk hladkého svalstva při vaskulámí restenóze.

Činidla, která inhibují proliferaci a/nebo migraci buněk hladkého aortálního svalstva, jsou používána při léčení a prevenci restenózy. Předložený vynález se týká sloučenin, působících jako inhibitory proliferace buněk hladkého aortálního svalstva a tudíž jako inhibitory restenózy.

Podstata vynálezu

Podstatou předloženého vynálezu jsou naftylové a dihydronaftylové sloučeniny, způsob jejich přípravy, meziprodukty a farmaceutické kompozice.

Předložený vynález se týká sloučenin obecného vzorce I

(D kde substituent

R¹ představuje atom vodíku, hydroxylovou skupinu, skupinu -O(C]-C4 alkyl), -OCOC₆H₅, -OCO(Ci-C₆ alkyl) nebo -OSO₂(C₄-C₆ alkyl);

R² představuje Cj-C₆ alkylovou skupinu, C5-C7 cykloalkyl, který je popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty vybranými ze souboru zahrnujícího C]-C4 alkylovou skupinu, C1-C4 alkoxylovou skupinu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, a atom halogenu,

X představuje skupinu -CH(OH)- nebo -CH2-;

M představuje skupinu -CH2CH2- nebo -CH=CH-;

n představuje číslo 2 nebo 3; a

R³ představuje skupiny 1-piperidinyl, 1-pyrrolidinyl, methyl-l-pyrrolidinyl, dimethyl-1pyrrolidinyl, 4-morfolino, dimethylamino, diethylamino nebo 1-hexamethylenimino nebo jejich farmaceuticky přijatelné sole.

-4CZ 289605 B6

Předložený vynález se také týká meziproduktů obecného vzorce Illf

kde skupina

R^la představuje atom vodíku, hydroxylovou skupinu nebo -O(Ci-C₄ alkyl);

R² představuje C]-C6 alkylovou skupinu nebo C5-C7 cykloalkylovou skupinu která je popřípadě substituována 1 až 3 substituenty vybranými ze souboru zahrnujícího C]-C₄ alkylovou skupinu, Ci-C₄ alkoxylovou skupinu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, a atom halogenu;

M představuje skupinu -CH2CH2- nebo -CH=CH-; a

Y¹ představuje hydroxylovou skupinu, skupinu -OCH₃ nebo skupinu -O(CH₂)-Z kde n představuje číslo 2 nebo 3; a

Z představuje odštěpitelnou skupinu; a nebo jejich farmaceuticky přijatelnou sůl.

Předložený vynález se dále týká farmaceutických kompozicí obsahujících sloučeninu obecného vzorce I, popřípadě obsahující estrogen nebo progestin a použití takovýchto sloučenin samotných nebo v kombinaci s estrogenem nebo progestinem, pro zmírnění symptomů post-menopauzálního syndromu, obzvláště osteoporózy, patologických stavů kardiovaskulárně závislých a estrogen vyvolané rakoviny. Zde používaný termín „estrogen“ zahrnuje steroidní sloučeniny mající estrogenní aktivitu jako je, například, 17 β-estradiol, estron, konjugovaný estrogen (Premarin), koňský estrogen, 17p-ethinyl estradiol, a podobně. Zde používaný termín „progestin“ zahrnuje sloučeniny mající progestationální aktivitu jako je, například, progesteron, norethylnodrel, nongestrel, megestrol acetát, norethindron, a tak podobně.

-5CZ 289605 B6

Dalším předmětem podle předloženého vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce I

kde

R¹ představuje atom vodíku, hydroxylovou skupinu, -O(C]-C₄ alkylovou skupinu), skupinu -OCO₆H₅, -OCO(Ci-C₆ alkylovou skupinu), nebo -OSO2(C₄-C₆ alkylovou skupinu);

R² představuje Ci-C₆ alkylovou skupinu nebo C5-C7 cykloalkylovou skupinu, která je popřípadě substituována 1 až 3 substituenty zvolenými ze souboru zahrnujícího Ci-C₄ alkylovou skupinu, Cj—C₄ alkoxylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, atom halogenu;

X představuje skupinu -CH(OH)-, nebo -CH2-;

M představuje skupinu -CH2CH2- nebo -CH=CH~;

n představuje 2 nebo 3; a

R³ představuje skupinu piperidinyl, 1-pyrrolidinyl, methyl-l-pyrrolidinyl, dimethyl-l-pyrrolidinyl, 4-morpholino, dimethylamino, diethylamino, nebo 1-hexamethylenimino; nebo jejich farmaceuticky přijatelné sole.

Obecné názvy zde používané k popisu sloučenin se týkají jejich obvyklého významu. Na příklad „Ci-Ce alkylová skupina“ popisuje přímý nebo rozvětvený řetěz obsahující od 1 do 6 uhlíkových atomů včetně methylu, ethylu, propylu, isopropylu, butylu, n-butylu, pentylu, isopentylu, hexylu, isohexylu a podobně. Obdobně pojem „C]-C₄ alkoxylová skupina“ představuje Ci-C₄ alkylovou skupinu přivázanou přes kyslík, jako je například, methoxy, ethoxy, n-propoxy, isopropoxy a podobně. Z těchto Ci-C₄ alkoxylových skupin je považována za výhodnou skupina methoxy.

Výchozí materiály pro cestu přípravy sloučenin podle předloženého vynálezu, sloučeniny obecného vzorce II uvedené níže jsou připravovány v podstatě jak je popsáno v US patentu č. 4 230 862, zveřejněném 28. října 1980, který je zde citován.

-6CZ 289605 B6

kde

R^lb představuje atom vodíku nebo -O(C_t-C₄ alkylovou skupinu); a

Y představuje methoxyskupinu nebo skupinu R³(CH2)n-O-, ve které R³ a n mají význam uvedený výše. Výhodně R^lb představuje methoxyskupinu, Y představuje skupinu R³(CH2)_n-O-, kde R³ představuje 1-piperidinyl, a n je 2.

Obecně tetralon, který je lehce dostupný neboje připraven pomocí známých způsobů, nebo jeho sůl, vzorce

kde skupina R^lb je definována výše, reaguje s acylačním činidlem jako je fenylbenzoát vzorce

kde skupina Y je popsána výše. Reakce je obecně prováděna v přítomnosti středně silné báze jako je amid sodný a probíhá při teplotě okolí nebo pod touto teplotou.

Pro další krok možnost volby dovoluje výběr reagující sloučeniny vzorce II, po konverzi na derivát enolfosfátu, často generovaného in šitu, za podmínek Grignardovy reakce, spolu s Grignardovým činidlem vzorce

-7CZ 289605 B6

R²-MgBr kde skupina R² představuje Ci-C₆ alkylovou nebo cykloalkylovou skupinu, které jsou popřípadě substituovány 1 až 3 substituenty vybranými ze souboru zahrnujícího C1-C4 alkylovou skupinu, C1-C4 alkoxylovou skupinu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, a haloskupinu, za účelem získání sloučenin vzorce lila, uvedených níže, které jsou známé ze stavu techniky (viz například US patent č. 4 230 862, supra). Při přípravě sloučenin podle předloženého vynálezu, konfigurace substituentu R², když R² představuje hydroxycyklohexyl, zejména 4-hydroxycyklohexyl, je trans. Avšak stereokonfigurace není zde uváděna ve vztahu k přítomnému popisu.

kde R^lb, R², a Y jsou definovány výše nebo jejich farmaceuticky přijatelných. Jinak lze prostřednictvím mědi připravit sloučeniny vzorce lila za použití měděné reagencie následujícího vzorce:

(R²)₂CuLi

Tyto reagencie jsou známé ve stavu techniky a lze je připravit reakcí odpovídajícího Grignardova činidla s vhodnými sloučeninami mědi (jako je komplex CuBr-dimethylsulfidu).

Sloučeniny vzorce I, ve kteiých skupina M představuje - CH=CH- jsou připraveny pomocí způsobů popsaných níže. Když je třeba připravit výhodné sloučeniny vzorce I, ve kterých M představuje -CH₂CHr-, pak průměrný odborník zjistí, že aromatizace může být provedena prakticky v jakémkoliv stadiu způsobu zde popsaného. Charakteristicky jsou sloučeniny vzorce lila aromatizovány za použití standardních způsobů. Obecně, požadovaný dihydronaftylový substrát reaguje sasi 2 ekvivalenty 2,3-dichlor-5,6-dikyano-l,4-benzochinonu (DDQ) v přítomnosti inertního rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel jako jsou například dioxan, dichlormethan, toluen, dichloroethan, nebo benzen. Reakční směs je obecně zahřívána při teplotě zpětného toku asi 1 až 2 hodiny, a potom je míchána při teplotě okolí po dobu od asi 36 do asi 72 hodin.

Když skupina Y vzorce sloučeniny lila představuje skupinu R³-(CH₂)n-O-, mohou být tyto sloučeniny redukovány a odštípnuty jak je popsáno infra. Když skupina Y sloučenin vzorce III představuje methoxyskupinu (sloučeniny vzorce Illb), jedna z možných syntéz, znázorněná na schématu I uvedeném byla uplatněna. Významy substituentů R^lb, R², R³, M a n jsou uvedeny výše.

-8CZ 289605 B6

SCHÉMA I

(Hic)

(Hic)

z-(CH₂)

(Hle)

(Z je odštěpitelná skupina)

Každý krok syntézy A a B schématu I je proveden pomocí způsobů dobře známých průměrnému odborníkovi v oboru.

Například, sloučeniny vzorce IIIc se připraví působením na sloučeniny vzorce Illb hydrochloridem pyridinu při teplotě zpětného toku. Za těchto podmínek by skupina R^lb měla být alkoxysku

-9CZ 289605 B6 pina, skupina se dealkyluje na hydroxyskupinu. Použitím tohoto způsobu bude eliminován deprotekční krok u takových jako je alkoxyskupina v posledním stadiu, je-li třeba.

Alternativně, Y methoxyskupina vzorce Illb je selektivně demethylována působením sloučeniny s ekvivalentem thioethoxidu sodného v inertním rozpouštědle jako je N,N-dimethylformamid (DMF) při mírně zvýšené teplotě od asi 80 do asi 100 °C. Postup tohoto kroku lze monitorovat pomocí standardních chromatografíckých technik jako je chromatografie na tenké vrstvě (TLC).

Připravená sloučenina vzorce nic reaguje se sloučeninou vzorce

R³-(CH₂)n-Q kde význam skupiny R³ popsán výše a symbol Q představuje bromo nebo výhodně chloro část, za účelem získání sloučenin vzorce Illd. Tato reakce představuje poslední krok na cestě A schématu I.

Za normálních alkylačních podmínek se reakce uskuteční na každé hydroxyskupině, která je přítomna v molekule vzorce IHc. Selektivní alkylace 4-hydroxybenzoyl skupiny se dosáhne provedením reakce v přítomnosti nadbytku jemného práškového uhličitanu draselného a použitím ekvivalentu až lehkého přebytku R³-(CH₂)_n-Q reaktantu. Příprava sloučenin vzorce IDe je znázorněna pomocí cesty B na schématu I, vzorec sloučeniny IIIc reaguje s přebytkem alkylačního činidla vzorce

Z-(CH₂)_n-Z' kde Z a Z' jsou totožné nebo odlišné odštěpitelné skupiny v alkalickém roztoku.

Vhodné odštěpitelné skupiny jsou například sulfonáty jako je methansulfonát, 4-bromsulfonát toluensulfonát, ethansulfonát, isopropansulfonát, 4-methoxybenzensulfonát, 4-nitrobenzensulfonát, 2-chlorobenzensulfonát, a podobně, halogeny jako je brom, chlor, jód a podobně a jakož i další příbuzné skupiny. Výhodné alkylační činidlo je 1,1-dibromethan, a alespoň 2 ekvivalenty, výhodně více než 2 ekvivalenty 1,2-dibromethanu se použije na ekvivalent substrátu.

Výhodný alkalický roztok pro tuto alkylační reakci obsahuje uhličitan draselný v inertním rozpouštědle jako je například methylethylketon (MEK) nebo Ν,Ν-dimethylformamid. V tomto roztoku se 4-hydroxyskupina benzylové části sloučeniny obecného vzorce HId konvertuje na fenoxidový iont, kteiý nahradí jednu ze skupin odštěpených alkylačním činidlem.

Reakce nejlépe probíhá když alkalický roztok obsahující reaktanty a reagencie je zahříván a reakce je ponechána do zakončení. V případě použití MEK jakožto výhodného rozpouštědla je doba reakce od asi 6 do asi 20 hodin.

Reakční produkt z tohoto kroku, sloučenina vzorce Hle, reaguje poté s 1-piperidinem, 1-pyrrolidinem, methyl-l-pyrrolidinem, dimethyl-l-pyrrolidinem, 4-morfolinem, dimethylaminem, diethylaminem, nebo 1-hexamethyleniminem, pomocí standardních technik, za vzniku sloučenin vzorce Illd. Výhodně, hydrochloridová sůl piperidinu reaguje se sloučeninou vzorce Hle v inertním rozpouštědle, jako je bezvodý Ν,Ν-dimethylformamid a je zahřívána na teplotu v rozmezí od asi 60 do asi 110 °C. Když je směs zahřívána na výhodnou teplotu asi 90 °C, reakce trvá od asi 30 minut do asi 1 hodiny. Avšak změny v reakčních podmínkách ovlivňují délku doby potřebnou k završení reakce. Postup reakčních kroků lze samozřejmě monitorovat pomocí standardních chromatografíckých technik.

Sloučeniny vzorců lile, IIIc, IIIc ve kterém 4-hydroxyskupina benzoylové části je deprotekována jsou zde kolektivně zobrazeny jako sloučeniny vzorce Illf, uvedeného níže.

-10CZ 289605 B6

kde

R^,a představuje atom vodíku, hydroxylovou skupinu, nebo skupinu -O(C]-C₄ alkyl);

R² představuje Ci-C₄ alkylovou skupinu nebo C₅-C₇ cykloalkylovou skupinu, která je popřípadě substituována 1 až 3 substituenty vybranými ze souboru zahrnujícího Ci-C₄ alkylovou skupinu, C]-C₄ alkoxylovou skupinu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, a atom halogenu;

M představuje skupinu -CH2CH2- nebo -CH=CH-; a

Y¹ představuje hydroxylovou skupinu, skupinu-OCH₃ nebo -O(CH₂)_n-Z, kde n je 2 nebo 3 a

Z představuje odštěpitelnou skupinu;

nebo jejich farmaceuticky přijatelné sole.

Tyto sloučeniny vzorce IHf jsou nové a jsou použitelné jako meziprodukty pro přípravu farmaceuticky aktivních sloučenin vzorce I podle předloženého vynálezu.

Sloučeniny vzorce Illd představují výchozí materiál pro způsob přípravy farmaceuticky aktivních sloučenin vzorce la a Ib, jak uvádí následující schéma II.

-11 CZ 289605 B6

SCHÉMA II

kde substituenty R^la, R^lb, R², R³, M a n jsou definovány výše.

Ve schématu Π, sloučenina vzorce Illd nebo její sůl je přidána k vhodnému rozpouštědlu a reaguje s redukčním činidlem jako je například lithiumaluminiumhydrid (LAH).

I když volnou bázi sloučeniny vzorce Illd lze použít v této reakci, kyselá adiční sůl, výhodně hydrochloridová sůl je často více vhodná.

Množství redukujícího činidla, použitého v této reakci je množství dostatečné k redukci karbonylové skupiny sloučeniny vzorce Illd, k tvorbě karbinolových sloučenin vzorce Ia, a ke konverzi sole sloučeniny vzorce Illd na volnou bázi, v případě, že volná báze nebyla použita.

Obecně se používá značný přebytek redukčního činila na ekvivalent substrátu.

-12CZ 289605 B6

Vhodná jsou rozpouštědla zahrnující jakékoliv rozpouštědlo nebo směs rozpouštědel, která zůstávají inertní za redukčních podmínek. Jsou za ně považována rozpouštědla jako je diethylether, dioxan, a tetrahydrofuran (THF). Přednost je dávána bezvodé formě rozpouštědel a bezvodý tetrahydrofuran je zvláště výhodný.

Pracovní teplota v tomto kroku syntézy je ta, která je dostatečná k dokončení redukční reakce. Teplota okolí v rozmezí od 17 °C do asi 25 °C je všeobecně přijatelná.

Délka doby tohoto kroku je rovna nezbytnému množství, za kterého reakce proběhne. Obvykle 10 reakce potřebuje čas od asi 1 do asi 20 hodin. Optimální čas se určí monitorováním postupu reakce pomocí konvenčních chromatografických technik.

Karbinolové produkty z tohoto reakčního kroku, popřípadě deprotekované jak jsou popsány níže jsou nové a použité pro způsoby zde popsané. Průměrný odborník v oboru shledá, že karbinolový 15 uhlíkový atom je chirální. Předložený vynález proto předkládá enantiomery sloučenin vzorce la a sloučenin vzorce I ve kterých skupinu X představuje skupina -CH(OH).

Když je připravený karbinol podle předloženého vynálezu, tato sloučenina je přidána k inertnímu rozpouštědlu, jako je například ethylacetát, následuje adice silné protické kyseliny jako je kyseli20 na chlorovodíková za účelem získání nových sloučenin vzorce lb. Reakce obvykle probíhá za teploty okolí od asi 17 do asi 25 °C a obecně pouze trvá od několika málo minut do 1 hodiny do dokončení. Krystalizace finálního produktu se provede standardními postupy.

Dealkylace/deprotekce koncových chráněných hydroxyskupin je přednostně provedena před 25 přípravou sloučenin vzorce la, přednostně před přípravou sloučenin vzorce lb nebo po provedení ochrany sloučenin vzorce lb, které jsou připraveny postupy známými průměrnému odborníku v oboru. Je ovšem výhodné dealkylovat a chránit sloučeniny vzorce lb jakmile vzniknou.

Reakce znázorněná na schématu II poskytuje nové, farmaceuticky aktivní sloučeniny vzor30 ce la a lb, kde skupina R^la představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo C]-C₄ alkoxyskupinu a R² představuje C1-C4 alkylovou skupinu nebo C5-C7 cykloalkylovou skupinu, která je popřípadě substituována 1 až 3 substituenty vybranými ze souboru zahrnujícího C1-C4 alkylovou skupinu, C]-C₄ alkoxylovou skupinu, hydroxyskupin, aminoskupinu, nitroskupinu, a atom halogenu.

Výhodné sloučeniny vzorce la a lb jsou ty, ve kterých skupina R^la je methoxy nebo hydroxy, R² je skupina cyklohexylová nebo cyklohexanoylová, R³ je 1-piperidinyl a n je rovno 2. U těchto sloučenin vzorce la nebo lb je obzvláště výhodné, když skupina R^Ia je hydroxyskupina, R² je cyklohexanol, R³ je 1-piperidinyl, a n je rovno 2. Tyto výhodné sloučeniny, jakož i další vzorce 40 la a lb lze použít jako farmaceutická činidla nebo lze dále připravit jejich deriváty za účelem získání dalších sloučenin vzorce I, které jsou použitelné pro přípravu podle způsobů popsaných předloženým vynálezem.

Jako alternativa k reakci znázorněné na schématu II, lze použít podle předloženého vynálezu 45 k přípravě sloučeniny vzorce lb jednostupňový způsob a to redukcí vlastního ketonu vzorce III.

Obzvláště, když skupina R^la představuje -O(CiC4 alkyl), může se přednostně odstranit chránící hydroxyskupina před použitím popisovaného způsobu nebo výhodně ji lze odstranit in šitu, následně po popisovaném jednostupňovém redukčním způsobu.

Produkt vzniklý tímto způsobem může býti popřípadě převeden na sůl pomocí známých metod nebo jak je zde popsáno.

-13CZ 289605 B6

Při těchto způsobech, sloučenina vzorce V

(V), kde skupiny

R^la, R², R³ a n jsou definovány výše nebo jejich sole, je redukována pomocí redukčního činidla jako je lithiumaluminiumhydrid nebo Red-Alb[sodný bis (2-methoxyethoxyaluminium hydrid)] v přítomnosti rozpouštědla majícího teplotu varu v rozmezí od asi 160 do asi 200 °C. Když se použijí sloučeniny vzorce IIIc v popisovaném způsobu, je potom prováděna alkylace pomocí sloučeniny vzorce

R³-(CH₂)_n-Q kde skupina R³ má význam uvedený výše a to pomocí výše popsaných způsobů.

Množství redukujícího činidla, použitého v této reakci je množství dostatečné k redukci karbonylové skupiny sloučenin vzorce IIIc nebo Illd, k tvorbě sloučenin vzorce Ib. Obecně se používá značný přebytek redukčního činidla na ekvivalent substrátu.

Rozpouštědla používaná v předloženém způsobu musí míti relativně vysokou teplotu varu, v rozmezí od asi 160 do asi 200 °C a jsou reprezentována rozpouštědly jako jsou například npropylbenzen, diglyme (l,l'-oxybis[2-methoxyethan]) a anisol. Z těchto je výhodné rozpouštědlo n-propylbenzen pro přípravu sloučenin vzorce Ib kde skupina R^la je -OCH₃ a -0^-4O(Ci-C4 alkyl). Red-Al, použitý pro oba úkony, jako rozpouštědlo a jako redukční činidlo je výhodný, když skupina R^la je -OH.

Teplota použitá při této reakci je ta, která je dostatečná k dokončení redukční reakce.

Výhodně je reakční směs zahřívána k teplotě zpětného toku po okolo 15 minut až do asi 6 hodin, chladnutí probíhá za teploty okolí, pracuje se pomocí známých způsobů [viz například publikaci Fieser and Fieser, Reagents for Organic Synthesis, Vol. 1, strana 584 (1968)] a jak je zde dále popsáno v příkladové části. Optimální čas pro provedení reakce je příznačně od asi 10 minut do asi 1 hodiny, tento lze určit monitorováním postupu reakce pomocí standardních technik.

Produkty vzorce Ib vzniklé jednostupňovou reakcí jsou extrahovány, jak je popsáno dále.

- 14CZ 289605 B6

Výhodné sloučeniny vzorce lb vzniklé touto reakcí jsou tytéž výhodné sloučeniny vzorce lb popsané výše a lze je použít jako farmaceuticky aktivní činidla pro metody zde popsané nebo lze získat jejich deriváty za účelem nových sloučenin vzorce I, které se použijí v popsaných způsobech.

Například, když skupina R^la představuje C1-C4 alkylhydroxy chránící skupinu (tedy nebyla dealkylována, jak připouští jedna možnost v Schématu 1), takovéto skupiny lze odstranit pomocí standardních dealkylačních technik, popsaných v příkladě 6, infra, pro přípravu výhodných sloučenin vzorce lb.

Další výhodné sloučeniny vzorce I jsou připraveny nahrazením nově vzniklé skupiny R^la sloučeniny vzorce lb nebo sloučeniny vzorce la jak je popsáno výše, skupinou vzorce -O-CO-(Ci-C6 alkyl) nebo -O-SOr-(C₄-C6 alkyl) pomocí známých způsobů. Viz například US patent č. 4 358 593.

Kupříkladu, když je požadována skupina -O-CO-(Ci-C6 alkyl), pak 6-hydroxy sloučenina vzorce la nebo lb se nechá reagovat s činidlem jako je acetylchlorid, bromid, kyanid nebo azid nebo s vhodným anhydridem nebo směsí anhydridů. Běžně se reakce provádí v bazickém rozpouštědle jako je pyridin, lutidin, chinolin nebo isochinolin, nebo v terciálním aminovém rozpouštědle jako je triethylamin, tributylamin, methylpiperidin a podobně.

Reakci lze také uskutečnit v inertním rozpouštědle jako je ethylacetát, dimethylformamid, dimethylsulfoxid, dioxan, dimethoxyethan, acetonitril, aceton, methylethylketon a podobně, ke kterému byl přidán alespoň jeden ekvivalent látky, zachycující kyselinu (s výjimkou uvedenou níže), jako je terciální amin. V případě potřeby je možné použít acylační katalyzátory jako je 4-dimethylaminopyridin nebo 4-pyrrolidinopyridin. Viz například publikaci Haslam, a kol., Tetrahedron. 36:2409-2433 (1980).

Acylační reakce poskytující dříve zmíněné skupiny R¹ sloučenin vzorce I se provádí za mírné teploty, v rozmezí od asi -25 do asi 100 °C, často pod inertní atmosférou jako je například plynný dusík. Teplota okolí je však často adekvátní postupu reakce.

Acylaci hydroxyskupiny lze též provést reakci katalyzovanou kyselinou, vhodnou karboxylovou kyselinou v inertním organickém rozpouštědle nebo za zahřívání. Je možné použít kyselé katalyzátory jako je kyselina sírová, kyselina polyfosforečná, kyselina methansulfonová a podobně.

Dříve zmíněná skupina R¹ sloučenin vzorce I lze získat utvořením aktivního esteru vhodné kyseliny, jako jsou estery vzniklé pomocí známých reakčních činidel jako jsou dicyklohexylkarbodiimid, acylimidazoly, nitrofenoly, pentachlorfenol, N-hydroxysukcinimid a 1-hydroxybenzotriazol. Viz například publikaci Bull. Chem. Soc. Japan, 38:1979 (1965) a Chem. Ber.. 788 a 2024 (1970).

Každá z výše uvedených technik poskytující skupiny -O-CO(Ci-C₆ alkyl) se provádí v rozpouštědlech diskutovaných výše. Techniky, které neposkytují kyselý produkt v průběhu reakce, nepotřebují látku zachycující kyselinu v reakční směsi.

Když je požadována sloučenina vzorce I, ve které skupina R^la vzorce la nebo lb je konvertována na skupinu vzorce -O-SOr-(C4-C₆ alkyl), 6-hydroxy sloučenina vzorce la nebo lb reaguje například se sulfonovým anhydridem nebo derivátem vhodné sulfonové kyseliny, jako je sulfonylchlorid, bromid nebo sulfonylamoniová sůl, jak bylo navrženo King a Monoir, J, Am. Chem. Soc.. 91:2566-2567 (1975). 6-hydroxy sloučenina také může reagovat s vhodným sulfonovým anhydridem nebo se směsí sulfonových anhydridů. Reakce jsou prováděny za podmínek, které byly objasněny dříve v textu v diskusi reakce s kyselými halogenidy a podobně.

-15CZ 289605 B6

Souhrnně, sloučeniny vzorce la a lb používané ve způsobech podle předloženého vynálezu a dále popsané deriváty těchto sloučenin jsou reprezentovány jako sloučeniny vzorce I podle předloženého vynálezu.

Ačkoliv může býti u způsobů podle předloženého vynálezu použita sloučenina vzorce I ve formě volné báze, dává se přednost přípravě a použití sloučeniny ve formě farmaceuticky přijatelné sole.

Tudíž sloučeniny používané u způsobů podle předloženého vynálezu primárně tvoří farmaceuticky akceptovatelné kyselé adiční sole s širokou rozmanitostí organických a anorganických kyselin a zahrnují fyziologicky akceptovatelné sole, které se často používají ve farmaceutické chemii. Tyto sole jsou také součástí vynálezu. Typické anorganické kyseliny, používané pro tvorbu solí zahrnují kyselinu chlorovodíkovou, kyselinu bromovodíkovou, kyselinu jodovodíkovou, kyselinu dusičnou, kyselinu sírovou, kyselinu fosforečnou, kyselinu hypofosforečnou a podobně.

Sole odvozené od organických kyselin jsou tvořeny kyselinami jako jsou alifatické mono a dikarboxylové kyseliny, fenylem substituované alkanové kyseliny, hydroxyalkanové ahydroxyalkandioické kyseliny, aromatické kyseliny, alifatické a aromatické sulfonové kyseliny, lze též použít. Farmaceuticky přijatelné soli zahrnují tudíž acetát, fenylacetát, trifluoracetát, akiylát, askorbát, benzoát, chlorobenzoát, dinitrobenzoát, hydroxybenzoát, methoxybenzoát, methylbenzoát, o-acetoxybenzoát, naftalen-2-benzoát, bromid, isobutyrát, fenylbutyrát, β-hydroxybutyrát, butyn-l,4-dioate, hexyne-l,4-dioate, kaprát, kaprylát, chlorid, cinnamát, citrát, formiát, fumarát, glykolát, heptanoát, hippurát, lactát, malát, maleát, hydroxymaleát, malonát, mandlan, mesylát, nicotinát, isonicotinát, dusičnan, oxalát, ftalát, tereftalát, fosfát, monohydrogenfosfát, dihydrogenfosfát, metafosfát, pyrofosfát, propiolát, propionát, fenylpropionát, salicylát, sebakát, sukcinát, suberát, sulfát, bisulfát, pyrosulfát, siřičitan, bisiřičitan, sulfonát, benzensulfonát, pbromfenylsulfonát, chlorobenzensulfonát, ethansulfonát, 2-hydroxyethansulfonát, methansulfonát, naftalen-1-sulfonát, naftalene-2-sulfonát, p-toluensulfonát, xylensulfonát, vinan a podobně. Výhodná sůl je hydrochlorid.

Farmaceuticky přijatelné kyselé adiční sole jsou příznačně utvářeny reakcí sloučenin vzorce I s ekvimolámím množstvím nebo přebytkem kyseliny. Reaktanty jsou obecně kombinovány ve společném rozpouštědle jako je diethylether nebo ethylacetát. Sole běžně precipitují z roztoku v rozmezí od okolo 1 hodiny do 10 dní a izolují se filtrací nebo se rozpouštědlo oddělí konvenčními prostředky.

Farmaceuticky přijatelné sole mají obecně vylepšené charakteristiky rozpustnosti při srovnání se sloučeninami, ze kterých jsou odvozeny a tak jsou často více přístupné k tvorbě roztoků a emulzí.

Následující příklady dále ilustrují přípravu sloučenin podle předloženého vynálezu. Není cílem těchto příkladů žádným způsobem omezovat rozsah předmětu vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

NMR data pro následující příklady byla získána na přístroji GE 300 MHz NMR a pokud není indikováno j inak, bylo jako rozpouštědla použito bezvodého d-6 DMSO.

-16CZ 289605 B6

Příprava 1 [3,4-dihydro-2-hydroxy-6-methoxynaftalen-l-yl][4-[2-(l-piperidinyl)ethoxy]fenyl]methanon

Do roztoku 6-methoxy-2-tetralonu (9,12 g, 51,7 mmol) míchaného v tetrahydrofuranu (100 ml) při -78 °C byla přidána hydrochloridová sůl 4-[l-(l-piperidinyl)ethoxy]benzoové kyseliny 10 (15,7 g, 51,7 mmol). Do této směsi byl lithium hexamethylsilazide (104 ml 1M roztoku v tetrahydrofuranu, 103,51 mmol) rychlostí, která umožnila udržet teplotu pod -65 °C. Reakční směs byla míchána při -78 °C po dobu 1 hodiny a potom propláchnuta nasyceným vodným chloridem amonným. Po odpaření tetrahydrofuranu ve vakuu byl přidán ethyl ether a vzniklá směs byla postupně extrahována vodnými roztoky hydroxidu sodného. Acidický extrakt byl 15 změněn na bazický přidáním nasyceného vodného kyselého uhličitanu sodného a potom promýván Et20. Sloučené organické extrakty byly sušeny (síran sodný), filtrovány a koncentrovány, čímž se získalo 4,0 g (19%) požadovaného produktu ve formě tmavě žlutého oleje: ’H NMR (300 MHz, CDC1₃) 5 1,44 (m, 2H), 1,61 (m, 4H), 2,50 (m, 4H), 2,58 (t, J = 6,6, 7,1, 2H), 2,77 (t, J = 6,1, 6,0, 2H), 2,92 (t, J = 7,1, 6,7, 2H), 3,76 (s, 3H), 4,12 (t, J = 6,0, 6,0, 2H), 20 6,44 (dd, J = 2,7, 8,6, IH), 6,64 (d, J = 8,7, IH), 6,71 (d, J = 2,6, IH), 6,80 (d, J = 7,1, 2H), 7,48 (d, J = 7,0, 2H). EA vypočteno C 73,68, H 7,17, N 3,44. Nalezeno C 73,13, H 7,22, N 3,39; MS (FD) m/e 407 (M+); IR 1605,94 cm’¹.

Příprava 2 [3,4-dihydro-2-ethyl-6-methoxynaftalen-l -y 1] [4—[2—(1 -piperidinyl)ethoxy] fenyljmethanon

Do suspenze hydridu sodného (0,60 g 60 % olejové disperse, 15,1 mmol) míchané v tetrahydrofuranu (50 ml) při 0 °C byla přidána směs difenylchlorofosfátu (3,30 ml, 15,1 mmol) a produktu Přípravy 1 (5,6 g, 13,72 mmol) v tetrahydrofuranu (50 ml). Po 2,5 hodinách byl vzniklý roztok 35 promýván nasyceným vodným chloridem amonným. Reakční směs byla zředěna ethylacetátem a postupně extrahována nasyceným vodným roztokem chloridu amonným. Reakční směs byla zředěna ethylacetátem a postupně extrahována nasyceným vodným roztokem chloridu amonného, hydroxidu sodného a chloridu sodného. Organické extrakty byly sušeny (síran sodný) a filtrovány. Koncentrací se získal tmavý olej, který byl rozpuštěn v tetrahydrofuranu (150 ml). Tento 40 roztok byl ochlazen na -78 °C a byl přidán komplex mědi a bromiddimethylsulfidu (4,34 g,

-17CZ 289605 B6

21,1 mmol), který byl následován ethylbromidem hořčíku (7,0 ml 3,0 M roztoku, 21,1 mmol). Pokud to bylo potřebné, byly přidány dodatečné ekvivalenty komplexu mědi a bromiddimethylsulfidu a ethylbromidu hořčíku. Po úplném spotřebování meziproduktu enol fosfátu byla reakční směs ohřátá na -30 °C a promývána nasyceným vodným chloridem amonným. Směs potom byla extrahována ethylacetátem a sloučené organické extrakty byly promývány nasyceným vodným chloridem amonným, 1 N vodným hydroxidem sodným a solankou. Vzniklý tmavý olej byl čištěn mžikovou chromatografií (silikagel, chloroform s 5% gradientem methanol/chloroform) což dalo 3,48 g (60%) požadovaného produktu ve formě tmavě žlutého oleje: ’HNMR (300 MHz, CDCI3) δ 0,98 (t, J = 7,5, 7,5, 3H), 1,43-1,56, (m, 2H), 1,58-1,63 (m, 4H), 2,08 (g, J =, 2H), 2,37 (t, J = 7,6, 8,3, 2H), 2,49 (m, 4H), 2,78 (t, J = 6,0, 5,9, 2H), 2,88 (t, J = 8,2, 7,6, 2H), 3,75 (s, 3H), 4,15 (t, J = 6,0, 6,0,2H), 6,53 (dd, J = 2,71, 8,5,1H), 6,68 (d, J = 8,4,1H), 6,72 (d, J = 2,4, 1H), 6,88 (d, J = 8,8, 2H), 7,93 (d, J = 8,7, 2H); EA vypočteno C 77,29, H 7,93, N 3,34, Nalezeno C 77,15, H 8,18, N 3,32; MS (FD) m/e 419 (M+); IR (chloroform) 1653,21 cm’¹.

Příprava 3 [3,4-dihydro-2-(4-terc.-butyldimethylsilyloxycyklohexyl)-6-methoxynaftalen-l-yl][4-[2-(lpiperidinyl)ethoxy]fenyl]methanon

Získán stejným způsobem jako produkt Přípravy 2 použitím zásobního roztoku produktu Přípravy 1 (13,06 g, 20,42 mmol), komplex mědi a bromid-dimethylsulfidu (12,59 g, 61,26 mmol), trans-4-t-butyldimethylsiiyloxycyklohexylmagnesium bromidu [získaného přidáním trans-4-tbutyldimethylsiloxy-bromocyklohexanu do suspenze hořčíkových štěpin (3,00 g, 123 mmol) vbezvodém tetrahydrofuranu (150 ml) v tetrahydrofuranu (150 ml). Směs byla ponechána exotermicky se zahřát na teplotu zpětného toku a následně byla míchána po dobu 4 hodin]. To dalo 4,6 g (378) požadovaného produktu ve formě tmavě žlutého oleje. MS (FD) m/e - 603 (M+).

Příprava 4 [3,4-dihydro-2-hexyl-6-methoxynaftalen-l-yl][4-[2-(l-piperidinyl)ethoxy]fenyl]methanon

-18CZ 289605 B6

Syntetizován stejným způsobem, jako to bylo popsáno v Přípravě 2 s využitím zásobního roztoku produktu Přípravy (13,0 g, 20,42 mmol), komplexu mědi a bromiddimethylsulfidu (12,59 g, 61,26 mmol), roztoku 1-hexylbromidu hořčíku [získaného stejným způsobem jako Grignardovo reagens popsané v Přípravě 3 s použitím hořčíkových štěpin (3,00 g, 123 mmol), 1-brom-nhexanu (8,6 ml, 61,26 mmol), a 150 ml bezvodého tetrahydrofuranu] což dalo 3,5 g (36%) požadovaného produktu ve formě tmavě žlutého oleje, MS (FD) m/e 475 (M+).

Příprava 5 [3,4-dihydro-2-ethyl-6-hydroxynafialen-l-yl][4-[2-(l-piperidinyl)ethoxy]fenyl]methanon

Do roztoku produktu Přípravy 2 (3,40 g, 8,10 mmol) míchaného v methylenchloridu (200 ml) při teplotě okolí byl přidán ethanthiol (3,00 ml, 40,5 mmol) následovaný chloridem hlinitým (5,40 g, 40,5 mmol). Po usilovném míchání po dobu půl hodiny byl tmavě červený roztok promýván nasyceným vodným kyselým uhličitanem sodným. Vzniklá směs byla extrahována nasyceným vodným kyselým uhličitanem sodným a solankou. Organická extrakt byl sušen (síran sodný), filtrován a koncentrován. Výsledný tmavý olej byl čištěn mžikovou chromatografií (silikagel, 2% to 5% MeOH/CHCh gradient) což dalo 2,00 g (61 %) požadovaného produktu ve formě žluté pěny: 'HNMR (300 MHz, CDC1₃) δ 0,97 (t, J = 7,5, 7,4, 3H), 1,42-1,47 (m, 2H), 1,63 (m, 4H), 2,07 (q, J =, 2H), 2,35 (t, J = 8,6, 8,2, 2H), 2,54 (m, 4H), 2,80 (m, 4H), 4,12, (t, J = 5,8, 5,7,2H), 6,42 (dd, J = 2,5, 7,3, 1H), 6,60 (m, 2H), 6,76 (d, J = 8,8, 2H), 7,87 (d, J = 8,7, 2H); MS (FD) m/e 405 (M+); IR (CHC1₃) 1653, 3597,70 cm’¹.

Příprava 6

Hydrochlorid [3,4-dihydro-2-(4-trans-hydroxycyklohexyl)-6-hydroxynaftalen-l-yl][4-[2-(lpiperidinyl)ethoxy]fenyl]methanonu

Připraven stejným způsobem jak je popsáno v Přípravě 5 s použitím produktu Přípravy 3 (4,5 g, 7,46 mmol), chloridu hlinitého (8,6 g, 64,4 mmol) ethanthiolu (3,4 ml, 46,0 mmol) v dichlormethanu (200 ml) což dalo 1,9 g (54%) požadovaného produktu ve formě světle žluté pěny: EA

-19CZ 289605 B6 vypočteno 75,76, g 7,84, N 2,94, Nalezeno C 75,51, H 7,79, N 2,97, MS (FD) m/e 475 (M+); IR - 1653,21 cm·';. *HNMR (300 MHz, CDC1₃) 5 1,20-1,24 (m, 2H), 1,57-1,76 (m, 8H), 2,03-2,18 (m, 2H), 2,25-2,30 (m, 18), 2,37 (t, J = 7,5, 7,6, 2H), 2,64-2,70 (m, 4H), 2,83-2,94 (m, 5H), 3,59-3,64 (m, 2H), 4,25 (t, J = 5,6, 5,6, 2H), 6,51 (dd, J = 8,3,2,5,2,5,1H), 6,67 (d, J = 8,3,1H), 6,70 (d, J = 2,3,1H), 6,85 (d, J = 8,8,2H), 7,97 (d, J = 8,6,2H).

Příprava 7

Hydrochlorid [3,4-dihydro-2-hexyl-6-hydroxynaftalen-l-yl][4-[2-(l-piperidinyl)ethoxy]fenyljmethanonu

Připraven stejným způsobem jako je popsáno v přípravě 1 s použitím produktu Přípravy 4 (3,4 g, 7,15 mmol), chloridu hlinitého (4,8 g, 35,79 mmol), ethanthiolu (2,7 mi, 35,79 mmol) a dichlormethanu (200 mg) což dalo 0,25 g (8%) požadovaného produktu ve formě žluté pěny: ‘H NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 0,92 (t, J = 6,4, 6,3, 3H), 1,27-1,38 (m, 6H), 1,47-1,58 (m, 4H), 1,73-1,77 (m, 4H), 2,16 (t, J = 8,2, 7,2), 2,44 (t, J = 7,5, 8,2), 2,69-2,76 (m, 4H), 2,88-2,97 (m, 4H), 4,25 (t, J = 5,8, 5,6, 2H), 6,53 (dd, J = 8,2, 2,5, 2,4, 1H), 6,67 (d, J = 8,3, 1H), 6,73 (d, J = 2,2, 1H), 6,86 (d, J = 8,7, 2H), 7,38 (s, 1H), 7,97 (d, J = 8,6, 2H); IR (CDC1₃) 1600; MS (FD) m/e 461 (M+).

Příklad 1

Hydrochlorid [2-ethyl-6-hydroxynaftalen-l-yl][4-[2-(l-piperidinyl)ethoxy]fenyl]methanu

o .HCI

Do roztoku produktu Přípravy 5 (2,00 g, 4,93 mmol), míchaného v tetrahydrofuranu (100 ml) při 0 °C byl pomalu přidán hydrid lithno—hlinitý (10,4 ml, 1,0 M roztoku v tetrahydrofuranu, 10,4 mmol). Reakční směs byla zahřívána na teplotu okolí, míchána po dobu 2 hodin, potom proplachována nasyceným vodným vínanem draselným. Po přidání ethylacetátu byl organický extrakt promýván nasyceným vodným vínanem sodno-draselným, vodou a solankou. Organický extrakt byl sušen (síran sodný), filtrován a koncentrován, čímž byl získán karbinol ve formě bílé pěny, která byla používána bez dalšího čistění. Pěna byla rozpuštěna v ethylacetátu a roztok byl

-20CZ 289605 B6 následně nasycen plynnou kyselinou chlorovodíkovou. Po 18 hodinách při teplotě okolí byla směs proplachována nasyceným vodným kyselým uhličitanem sodným. Vrstvy byly odděleny a organický extrakt byl sušen (síran sodný), filtrován a koncentrován. Vzniklá žlutá pěna byla čištěna mžikovou chromatografií (silikagel, gradient 2 až 10 % MeOH/CHCl₃) což dalo 0,91 g (47%) požadovaného produktu ve formě žluté pěny: 'HNMR (300MHz, CDC1₃): δ 1,81 (t, J = 7,5, 7,5, 3H), 1,45 (m, 2H), 1,64 (m, 4H), 2,58 (m, 4H), 2,79 (m, 4H), 4,04 (t, J = 6,0, 6,0, 2H), 4,36 (s, 2H), 6,65 (d, J = 8,6, 2H), 6,88 (d, J = 8,6, 2H), 6,96 (dd, J = 2,6, 9,2,1H), 7,07 (d, J = 2,6, 1H), 7,30 (d, J = 8,5, 1H), 7,53 (d, J = 8,5, 1H), 7,73 (J = 9,1, 1H); EA vypočteno C 80,17, H 8,02, N 3,60. Nalezeno C 80,18, H 8,02, N 3,54; MS (FD) m/e 390 (M+); IR (CHC1₃) 1510,3597 cm¹.

Příklad 2

Hydrochlorid [2-(4-cyklohexyl)-6-hydroxynaftalen-l-yl][4-[2-(l-piperidinyl)ethoxy]fenyl]methanu

Připraven stejným způsobem jako bylo popsáno v Příkladě 1 s použitím produktu Přípravy 6 (1,1 g, 2,31 mmol), hydridu lithno-hlinitého (9,2 ml IM roztoku v tetrahydrofuranu, 9,2 mmol) a bezvodého tetrahydrofuranu (100 ml). Okyselením surového reakčního produktu (100 ml IN HC1/100 ml tetrahydrofuranu) dalo 0,3 g (34%) požadovaného produktu ve formě světle hnědé pevné látky: MS (FD) m/e460 (M+); IR 3163,66 cm¹: 'HNMR (300MHz, DMSO-d₆) δ 1,15-1,21 (m, 2H), 1,29-1,59 (m, 10H), 1,82-1,87 (m, 2H), 2,46-2,54 (m, 4H), 2,57 (t, J = 5,8, 5,7,2H), 2,85-2,90 (m, 1H), 3,13 (d, J = 4,8, 1H), 3,93 (t, J = 5,9, 5,9 2H), 4,31 (s, 2H), 4,52 (d, J = 4,3, 1H), 6,75 (d, J= 8,6, 2H), 6,89-7,02 (m, 4H), 7,33 (d, J= 8,7, 1H), 7,53 (d, J = 8,7,1H), 7,77 (d, J = 9,2,1H), 9,57 (s, 1H).

Příklad 3

Hydrochlorid [2-( l-hexyl)-6-hydroxynaftalen-l-yl] [4-[2-( l-piperidinyl)ethoxy]fenyl]methanu

-21 CZ 289605 B6

Připraven stejným způsobem jako bylo popsáno v Příkladě 1 s použitím produktu Přípravy 7 (1,1 g, 2,39 mmol), hydridu lithno-hlinitého (7,2 ml, 1,0 M roztoku v tetrahydrofuranu, 7,2 mmol) a tetrahydrofuranu (150 ml). Okyselením surové reakční směsi (100 ml IN HC1/100 ml tetrahydrofuranu) dalo 0,10 g (9%) požadovaného produktu ve formě světle žluté pěny: TlNMR (300 MHz, CDC1₃) 8 0,97 (t, J= 6,7, 6,7, 3H), 1,31-1,80 (m, 14H), 2,69-2,96 (m, 8H), 4,16 (t, J = 5,9, 5,8, 2H), 4,47 (s, 2H), 6,76 (d, J = 8,6, 2H), 7,00 (d, J = 8,5, 2H), 7,07 (dd, J = 9,0, 2,5, 2,5, 1H), 7,19 (d, J = 2,6, 1H), 7,39 (d, J = 8,7,1H), 7,63 (d, J = 8,4,1H), 7,85 (d, J = 9,2, 1H).

Příprava 8 [3,4-dihydro-2-cyklohexyl-6-methoxynaftalen-l-yl][4-methoxyfenyl]methanon

Do suspenze hydridu sodného (1,48 g 60% disperse v minerálním oleji, 36,9 mmol) míchané v tetrahydrofuranu (100 ml) při 0°C byl pomalu přidán roztok difenylchlorfosfátu (7,65 g, 36,9 mmol) a produktu Přípravy 1 (10,4 g, 33,5 mmol) v tetrahydrofuranu (100 ml). Po 1,5 hodině byl přidán dodatečný difenylchlorfosfát (5 ml) a reakční směs byla ponechána po dobu 2,5 hodin a potom proplachována nasyceným vodným chloridem amonným. Vzniklá směs byla extrahována ethylacetátem a sloučené organické extrakty promývány nasyceným vodným chloridem amonným a potom solankou. Organický extrakt byl sušen (síran sodný), filtrován a koncentrován. Výsledný žlutý olej byl čištěn mžikovou chromatografíi (silikagel, gradient 20 až 35 % ethylacetátu/hexanu) což dalo 11,2 g enolfosfátu jako žlutého oleje, který byl v následujícím kroku použit bez dalšího čistění. Surový enolfosfát byl rozpuštěn v tetrahydrofuranu (150 ml) a ochlazen na -78 °C. Do tohoto míchaného roztoku byl přidán komplex mědi a bromidedimethylsulfidu (4,20 g, 20,46 mmol), následovaný bromidem cyklohexyl-hořečnatým (10,2 ml 2,0 M roztoku v tetrahydrofuranu, 5,1 mmol). Po dvou hodinách byl přidán dodatečný bromid cyklohexyl-hořečnatý (5 ml). Vzniklá směs byla míchána po dobu 1 hodiny při -78 °C, potom ohřátá na -20 °C a následně promývána roztokem nasyceného vodného chloridu amonného. Směs byla extrahována ethylacetátem a organický extrakt byl promýván nasyceným vodným chloridem amonným a solankou. Organická část byla sušena (síran sodný), filtrována a koncentrována. Vzniklý olej byl čištěn mžikovou chromatografíi (silikagel, gradient 100% hexanu až 10% ethylacetátu/hexanu), což dalo směs požadovaného produktu s fenolem. Tento materiál byl rozpuštěn v ethyletheru a extrahován 1 N vodným hydroxidem sodným. Organický extrakt byl sušen (síran sodný), filtrován a koncentrován, což dalo 3,25 g (26%) požadovaného produktu ve formě žlutého oleje: ’H NMR (300 MHz, CDC1₃) 5 1,08 (m, 2H), 1,32-1,37 (m, 2H), 1,51-1,64 (m, 6H), 2,20 (m, 1H), 2,33 (t, J = 8,1, 7,5, 2H), 2,83 (t, J = 8,0, 7,6, 2H), 3,75 (s, 3H), 3,85 (s, 3H), 6,53 (dd, J = 2,7, 8,5,1H), 6,67 (d, J = 8,4, 1H), 6,72 (d, J = 2,5, 1H), 6,90 (d, J = 8,7,2H), 7,95 (d, J = 8,8,2H); MS (FD) m/e 376 (M+); IR (CHC1₃) 1654,17 cm’¹.

-22CZ 289605 B6

Příprava 9 [3,4-dihydro-2-cyklohexyl-6-methoxynaftalen-l-yl][4-hydroxyfenyl]methanon

Do roztoku ethanthiolu (0,91 ml, 12,4 mmol) míchaného v Et₂O (30 ml) při 0 °C byl přidán po kapkách n-BuLi (6,70 ml 1,6 M v hexanu, 10,72 mmol). Po půl hodině byla směs koncentrována do sucha. Do této bílé pevné látky byl přidán roztok produktu Přípravy 8 (3,10 g, 8,24 mmol) v N,N-dimethylformamidu (30 ml) a výsledná směs byla zahřívána na teplotu 90 °C. Po 4 hodinách byla směs ochlazena na teplotu okolí, proplachována nasyceným vodným chloridem amonným a koncentrována. Výsledný materiál byl rozpuštěn v ethylacetátu a extrahován nasyceným vodným chloridem amonným. Organická část byla sušena (síran sodný), filtrována a koncentrována. Vzniklý olej byl čištěn mžikovou chromatografií (silikagel, gradient 10 až 30% ethylacetátu/hexanu) což dalo 1,56 g (81% výtěžek vzhledem k výchozímu materiálu) požadovaného fenolu ve formě žlutého oleje: *HNMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,06-1,68 (m, 10H), 2,20 (m, 1H), 2,37 (t, 5=7,3, 8,4, 2H), 2,83 (t, J= 8,0, 7,7, 2H), 3,75 (s, 3H), 6,54 (dd, J = 2,7,1H), 2,68 (d, J = 8,5, 1H), 6,72 (d, J= 2,7, 1H), 6,82 (d, J = 8,7, 2H), 7,91 (d, J = 8,6,2H); MS (FD) m/e 362 (M+); IR (CDC1₃) 1651,28 cm’¹.

Příklad 4 [3,4-dihydro-2-cyklohexyl-6-methoxynaftalen-l-yl][4-[2-(l-piperidinyl)ethoxy]fenyl]methanon

Do roztoku produktu Přípravy 9 (1,93 g, 5,32 mmol) míchanému v N,N-dimethylformamidu (40 ml) při teplotě okolí byl přidán N-(chlorethyl)piperidin hydrochlorid (0,98 g, 5,32 mmol), následovaný bezvodým uhličitanem draselným (3,68 g, 26,60 mmol). Po 18 hodinách byl přidán ethylacetát a reakční směs byla extrahována vodou a potom solankou. Organický extrakt byl sušen (síran sodný), filtrován a koncentrován. Vzniklý hnědý olej byl čištěn mžikovou chromatografií (150 g silikagelu, gradient CHC1₃ až 5% MeOH/CHCl₃), což dalo 2,40 g (95 %) požadovaného produktu ve formě oranžové pěny: ’HNMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,08 (m, 2H), 1,32— 1,65 (m, 14H), 2,19 (m, 1H), 2,33 (t, J= 7,5, 8,1, 2H), 2,51 (m, 4H), 2,77-2,85 (m,4H), 3,75

-23CZ 289605 B6 (s, 3H), 4,15 (t, J = 6,0, 5,9,2H), 6,55 (dd, J = 2,7, 8,5, 1H), 6,67 (d, J = 8,5,1H), 6,71 (d, J = 2,5, 1H), 6,88 (d, J = 8,7, 2H), 7,93 (d, J = 8,7, 2H); MS (FD) m/e 474 (M+); IR (CDC1₃) 1653 cm’¹.

Příklad 5 [2-cyklohexyl-6-methoxynaftalen-1 -y 1] [4—[2—ζ 1 -piperidinyl)ethoxy]feny l]methan

io

Do roztoku produktu Příklad 4 (2,10 g, 4,44 mmol), míchaného v tetrahydrofuranu (50 ml) při 0°C byl přidán hydrid lithno—hlinitý (8,9 ml 1,0 M roztoku v tetrahydrofuranu, 8,9 mmol). Po 1,5 hodinách byla reakční směs opatrně propláchnuta nasyceným vodným vínanem sodno15 draselným, následovaným adicí ethylacetátu.

Výsledná směs byla extrahována nasyceným vodným nasyceným vodným vínanem sodnodraselným a potom solankou. Organický extrakt byl sušen (síran sodný), filtrován a koncentrován. Vzniklý olej byl rozpuštěn v ethylacetátu (100 ml) a tento roztok byl nasycen plynnou 20 kyselinou chlorovodíkovou a míchán při teplotě okolí po dobu 45 minut před propláchnutím nasyceným vodným kyselým uhličitanem sodným. Tento roztok byl extrahován nasyceným vodným kyselým uhličitanem sodným, sušen (síran sodný), filtrován a koncentrován. Vzniklý materiál byl čištěn mžikovou chromatografií (200 g silikagel, 5% MeOH/CHCl₃) což dalo žlutou pěnu, která byla použita bez dalšího čistění. Surový produkt byl rozpuštěn v ethyletheru a tento 25 roztok byl nasycen plynnou kyselinou chlorovodíkovou. Po půl hodině byla směs koncentrována, což dalo 1,73 g (85%) požadovaného produktu ve formě hustého oleje: ‘HNMR (300 MHz, CDC1₃) 5 1,31 - 2,76 (m, 16H), 2,74 (t, J = 6,1, 6,1, 2H), 2,93 (m, 4H), 3,90 (s, 3H), 4,04 (t, J = 6,1, 6,1, 2H), 4,42 (s, 2H), 6,76 (d, J = 8,6, 2H), 6,96 (d, J = 8,6, 2H), 7,05 (dd, J = 2,6, 9,2, 1H), 7,11 (d, J-2,7, 1H), 7,46 (d, J= 8,6, 1H), 0,66 (d, J = 8,6, 1H), 7,83 (d,J = 9,2, 1H). EA 30 vypočteno C 75,36, H 8,16, N 2,94; Nalezeno C 75,57, H 7,99, N 2,63; MS (FD) m/e 457 (M+ HCI); IR(CHC1₃) 1628,23 cm'¹.

Příklad 6

Hydrochlorid [2-cyklohexyl-6-hydroxynaftalen-l-yl][4-[2-(l-piperidinyl)ethoxy]fenyl]methanon

-24CZ 289605 B6

V reakční nádobě byl ochlazený (0 °C) roztok produktu Příkladu 5 (0,50 g, 1,01 mmol) v dichlorethanu (10 ml) nasycen plynným chloridem boritým. Reakční nádoba byla uzavřena a směs byla zahřáta na teplotu okolí. Po 6,5 hodinách byl roztok opatrně propláchnut methanolem a potom zředěn ethylacetátem. Organická část byla extrahována nasyceným vodným kyselým uhličitanem sodným, solankou, sušena (síran sodný), filtrována a koncentrována. Vzniklý olej byl čištěn mžikovou chromatografií (50 g silikagel, 2% MeOH/CHCl₃) a hydrochloridová sůl byla připravena podle Příkladu 5, čímž se získalo 0,10 g (35% výtěžek vzhledem k výchozímu materiálu): ^]H NMR (300 MHz, CM-13) δ 1,27 - 1,81 (m, 16H), 2,50 (m, 4H), 2,79 (t, J = 5,5, 5,7, 2H), 2,90 (m, 1H), 4,05 (t, J = 5,9, 5,8, 2H), 4,38 (s, 2H), 6,67 (d, J = 8,5, 2H), 6,91 (d,J = 8,5, 2H), 6,96 (dd, J = 2,7, 9,2, 1H), 7,07 (d, J= 2,5, 1H), 7,41 (d, J= 8,7, 1H), 7,56 (d,J = 8,7, 1H), 7,78 (d, J= 9,06, 1H); EA vypočteno C 81,27, H 8,41, N 3,16; Nalezeno C 80,57, H 8,10, N 3,47; MS (FD) m/e 444 (M+).

Příprava 10 [3,4-dihydro-2-cyklohexyl-6-hydroxynaftalen-l-yl][4-[2-(l-piperidinyl)ethoxy]fenyl]methanon

Připraven stejným způsobem jako bylo popsáno v Přípravě 5 s využitím produktu Příkladu 4 (7,7 g, 16,3 mmol), chloridu hlinitého (10,8 g, 81,3 mmol) a ethanthiolu (6,0 ml, 81,3 mmol) v dichlormethanu (200 ml), čímž se získalo 1,35 g požadovaného produktu ve formě nahnědlé pevné látky: EA vypočteno C 78,4, H 8,11, N 3,05. Nalezeno C 78,90, H 7,38, N 2,83, MS (FD) 459 (M+); IR (KBr) 3347, 1598 cm¹; HNMR (CDC1₃) 7,99 (d, J=9Hz, ZH), 6,80 (d, J=9 Hz, ZH), 6,70 (d, J=2 Hz, 1H), 6,65 (d, J=9 Hz, 1H), 6,50 (dd, J=9,3 Hz, 2H), 4,20 (t, J=6,l Hz, ZH), 2,2-3,0 (série m, 7H), 1-1,8 (série m 16H).

Příklad 7 [3,4-dihydro-2-cyklohexyl-6-hydroxynaftalen-1 -yl] [4—[2—(1 -piperidinyl)ethoxy]fenyl]methanol

-25CZ 289605 B6

Do roztoku produktu Přípravy 10 (30 mg, 0,6 mmol), míchaného v tetrahydrofuranu (5 ml) při 0 °C byl přidán hydrid lithno—hlinitý (0,2 ml 1 M roztoku v tetrahydrofuranu, 0,2 mmol). Roztok byl zahřát na teplotu okolí a propláchnut po 4 hodinách nasyceným vodným kyselým uhličitanem sodným. Směs byla extrahována ethylacetátem a sloučené organické extrakty byly promývány solankou, sušeny (MgSO₄) a koncentrovány. Čistění radiální chromatografií (SiO₂ 5% MeOH v CH₂C1₂) dalo 22 mg (73 %) požadovaného produktu ve formě žluté pevné látky: ’H NMR (aceton-d6) 7,40 (d, J=8,0 Hz, 2H), 7,31 (d, 5=7,0 Hz, 1H), 6,89 (d, 5=8,0 Hz, 2H), 6,81 (9,1H), 6,42 (dd, J=8,0, 2,5 Hz, 1H), 6,20 (s, 1H), 4,15 (t, 536,0 Hz, 3H), 2,95 (Μ, 1H), 2,80 (t, 516,0 Hz, 2H), 2,50-2,60 (m, 6H), 2,20 (m, 2H), 1,20-1,80 (16H).

V příkladech ilustrujících způsoby byl používán postmenopauzální model, ve kterém účinky byly určovány účinky různého působení na cirkulující lipidy.

Sedmdesát pět dní staré samice krys Sprague Dawley (hmotnost v rozmezí od 200 do 225 g) byly získány z Charles River Laboratories (Portage, MI). Zvířata byla buď bilaterálně ovariektomizována (OVX) nebo podrobena sham chirurgické proceduře v Charles River Laboratories a potom po jednom týdnu odeslána. Po přijetí byla umístěna v kovových klecích ve skupinách po 3 nebo 4 v kleci a měly ad libitum přístup k potravě (obsah vápníku přibližně 0,5%) a vodě po jeden týden. Teplota místnosti byla udržována na 22,2 °C ± 1,7 °C s minimální relativní vlhkostí 40%. Fotoperioda v místnosti byla 12 hodin světlo a 12 hodin tma.

Dávkovači režim tkáňového souboru. Po jednom týdnu aklimatizace (a tudíž dva týdny post-OVX) bylo započato s dávkováním testované sloučeniny. 17a-ethinyl estradiol nebo testovací sloučenina byly podávány orálně, pokud není uvedeno jinak v suspenzi v 1% karboxymethylcelulóze nebo rozpuštěny v 20% cyclodextrinu. Dávky byly zvířatům podávány denně po dobu 4 dní. Po dávkovacím režimu byla zvířata vážena, podrobena anestézii směsí ketamin: Xylazin (2:1, objemově) a krevní vzorky byly odebrány kardiální punkcí. Zvířata potom byla usmrcena asfyxií kysličníkem uhličitým, děloha byla odebrána incizí a byla určena hmotnost dělohy.

Cholesterolová analýza. Krevní vzorky byly ponechány koagulovat při teplotě okolí po dobu 2 hodin a získané sérum bylo získáno po centrifugaci po dobu 10 minut při 3000 otáčkách za minutu. Sérový cholesterol byl určen použitím diagnostické soupravy Roehringer Mannheim. Cholesterol byl rychle oxidován na cholest-4-en-3-on a peroxid vodíku. Peroxid vodíku byl potom ponechán reagovat s fenolem a 4-aminofenazonem v přítomnosti peroxidázy, což vytvořilo p-chinoniminové barvivo, které bylo určováno spektrofoto-metricky při 500 nm. Cholesterolová koncentrace potom byla vypočtena vzhledem k standardní křivce. Celý test byl proveden automaticky použitím Biomek Automated Workstation.

Děložní Eosinofil Peroxidázový (EPO) Test. Dělohy byly uchovávány při teplotě 4 °C až do okamžiku enzymatické analýzy. Potom byly dělohy homogenizovány v 50 objemech 50 mM Tris pufru (pH 8,0) obsahujícího 0,005 % Triton X-100. Po přidání 0,01 % peroxidu vodíku a 10 mM O-fenylendiaminu (konečná koncentrace) v pufru Tris, byl monitorován vzrůst absorpce po jednu minutu při 450 nm. Přítomnost eosonofílů v děloze je indikací estrogenického účinku sloučeniny. Maximální rychlost v 15 sekundovém intervalu byla určena na počáteční lineární části reakční křivky.

Zdroj sloučeniny: 17a-ethinyl estradiol byl získán od Sigma Chemical Co., St. Louis, MO.

Vliv sloučenin obecného vzorce I a sloučenin obecného vzorce II na sérový cholesterol a určení aktivity agonista/ne-agonista.

Data předložená v Tabulce 1 uvedené níže ukazují srovnávací výsledky u ovariektomizovaných krys, krys, které byly léčeny 17a-ethinyl estradiolem (EE₂, orálně dostupná forma estrogenu)

-26CZ 289605 B6 a u krys, které byly léčeny jistými sloučeninami podle předkládaného vynálezu. I když EE₂ způsobil snížení sérového cholesterolu pokud byl podáván orálně v dávkách 0,1 mg/kg/den, vyvolával také stimulující účinek na dělohu, takže EE₂ děložní hmotnost byla podstatně větší než děložní hmotnost u ovariektomizovaných kontrolních zvířat. Děložní odezva na estrogen je dobře známa odborníkům.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu nejenom snižovaly množství sérového cholesterolu ve srovnání s kontrolními ovariektomizovaných zvířat, ale vzrůst hmotnosti dělohy byl nepatrný nebo mírně nižší u většiny testovaných sloučenin. Ve srovnání s estrogenovými sloučeninami podle současného stavu techniky je účinek sloučenin podle předkládaného vynálezu spočívající v redukci sérového cholesterolu bez nepříznivého ovlivnění hmotnosti dělohy vzácný a žádoucí.

Jak je uvedeno v tabulce podané níže, estrogenicita byla také určována určováním odezvy eosinofilové infiltrace do dělohy. Sloučeniny podle předkládaného vynálezu nezpůsobují vzrůst počtu pozorovaných eosinofilů u ovariektomizovaných krys, zatímco estradiol způsobil podstatný a očekávaný vzrůst infiltrace eosinofilů.

Data podávaná v tabulce I podávají výsledky odezvy u 5 až 6 krys projeden způsob léčení.

Tabulka 1

Sloučenina	Dávka mg/kg	Dělož. hm. (% vzrůstu vs. OVX)	Dělo. EPO (V.max)	Sér. cholest. (% poklesu vs. OVX)
EE2	0,1	86,3	116,4	81,4
Příklad 1	0,1	-3,3	6,6	20,3
	1,0	3,0	12,0	23,1
	10,0	60,2	12,0	38,6
Příklad 2	0,1	32,0	4,8	57,8
	1,0	17,1	4,8	71,8
	10,0	6,7	3,6	34,9
Příklad 4	0,1	32,0	2,1	65,5
	1,0	30,7	8,1	56,6
	10,0	24,2	10,6	58,3
Příklad 5	0,1	21,2	21,2	77,6
	1,0	10,4	4,2	76,3
	10,0	6,4	5,3	65,8
Příklad 6	0,1	65,7	17,7	57,4
	1,0	22,8	4,2	46,8
	10,0	22,0	4,5	63,9

Navíc kromě prokázání účinku sloučenin podle předloženého vynálezu, zejména když jsou srovnány s estradiolem, uvedené hodnoty jasně demonstrují, že sloučeniny obecného vzorce I nejsou estrogenová mimetika. K tomu nebyly u nich pozorovány zhoubné toxikologické účinky (přežívání).

-27CZ 289605 B6

Způsob testování osteoporózy

Podle níže popsaného obecného způsobu přípravy byla krysám látka podávána po 35 dní (6 krys v léčené skupině) a byly usmrceny oxidem uhličitým asfixií 36. den. Den 35 časového rozmezí byl dostatečný pro vyvolání maximální redukce hustoty kosti, měřené jak je zde popsáno. V době usmrcení byla vyjmuta děloha, odpreparována od vnější tkáně a tekutý obsah byl odstraněn před určením hmotnosti, aby byl potvrzen nedostatek estrogenů asociovaný s úplnou ovariektomií. Hmotnost dělohy byla obvykle redukována okolo 75% v odezvě na ovariektomií. Dělohy byly poté umístěny do 10% neutrálně pufrovaného formalinu pro další následné histologické analýzy.

Pravé stehenní kosti byly vyříznuty a digitalizovány RTG-paprsky a analyzovány programem NIH pro obrazovou analýzu (NIH obraz) u distální metaíyzy. Proximální aspekt holenní kosti z těchto zvířat byl též skanován kvantitativní počítačovou tomografií.

V souladu s výše uvedenými procedurami byly sloučeniny podle předkládaného vynálezu a ethinylestradiol (EE₂) v 20% hydroxypropyl β-cyclodextrinu orálně podávány testovaným zvířatům. Data, týkající se distantní metaíyzy stehenní kosti a podaná v Tabulce 2 uvedené níže, jsou výsledky léčení pomocí sloučenin obecného vzorce I, porovnávané s testovanými zvířaty bez zásahu a ovarietkomovanými zvířaty. Výsledky jsou podány v procentech ochrany proti ztrátě kostní hmoty, která byla vypočítávána podle následujícího vzorce:

% ochrany = [(ΒΜΡ,^,ΒΜΡ^νίΒΜΡ^^-ΒΜΡ^Ι x 100.

Tabulka 2

BCD holenní kosti

Sloučenina/léčení Dávka/kg(% ochrany)

EE2	0,1 mg	60,9*
Příklad 6	0,01 mg	23,1
	0,1 mg	52,6*
	1,0 mg	30,1*
	3,0 mg	59,6*

*P <= 0,5 dvojitý Studentův T Test na hrubých datech.

V souhrnu ovariectomie testovaných zvířat způsobila významnou redukci hustoty stehenní kosti ve srovnání se zvířaty, která nepodstoupila zákrok a byla léčena vehikulem. Orálně podávaný ethinyl estradiol (EE₂) zabraňuje této ztrátě ale riziko děložní stimulace je u tohoto způsobu léčení stále přítomno.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu také zabraňují kostním ztrátám obecným, na dávkování závislým způsobem. V souladu stím jsou sloučeniny podle vynálezu použitelné pro léčení post-menopauzálního syndromu, obzvláště osteoporózy.

MCF-7 Proliferační test

MCF-7 buňky adenokarcinomu prsu (ATCC HTB 22) byly pěstovány v MEM (minimální esenciální médium, fenolu prosté, Sigma, St. Louis, MO) do kterého bylo přidáno 10% fetálního hovězího séra (FBS) (objemově), L-glutamin (2 mM), pyruvát sodný (1 mM), HEPES {(N-[2hydroxyethyl]piperazine-N'-[2-ethansulfonová kyselina] 10 mM}, neesenciální aminokyseliny a hovězí inzulín (1 pg/ml) (udržovací médium). Deset dní před testem byly MCF-7 buňky přeneseny do udržovacího média, ke kterému byly přidáno 10% fetální hovězí sérum čištěné dextra

-28CZ 289605 B6 nem pokrytým aktivním uhlím (DCC-FBS pokusné médium) namísto 10% FBS aby se odstranily vnitřní zbytky steroidů. MCF-7 byly vyjmuty z udržovací baňky použitím buněčného disociačního média (Ca++/Mg++ prostý HBSS fenolu prostý) doplněného lOmM HEPES and2mM EDTA). Buňky byly dvakrát promývány pokusným médiem a adjustovány na 80 000 buněk/ml.

Přibližně 100 μΐ (8 000 buněk) bylo přidáno do mikrokultivačních jamek s plochým dnem (Costar 3596) a inkubováno při teplotě 37 °C v 5% CO₂ zvlhčovaném inkubátoru po 48 hodin, aby se umožnila buněčná adherence a vyváženost po přenosu. Sériové ředění chemické sloučeniny nebo DMSO jako kontroly bylo připraveno v pokusném médiu a 50 μΐ bylo přeneseno do triplikovaných mikrokultur, následováno 50 μΐ pokusného média až do konečného objemu 200 ml. Po dalších 48 hodinách při 37 °C v 5% CO₂ zvlhčovaném inkubátoru byly mikrokultury pulsovány s tritiovaným thymidinem (1 pCi/jamka) po 4 hodiny. Kultury byly ukončeny ochlazením na -70 °C po 24 hodiny, následovaným roztáním a odběrem mikrokultur použitím Skatron Semiautomatic Cell Harvester. Vzorky byly odečítány kapalinovou scintilací použitím čítače Wallac BetaPlace β. Výsledky v Tabulce 3 ukazují IC₅₀ pro některé sloučeniny podle vynálezu.

Tabulka 3

Sloučenina (číslo příkladu)	IC50
1	10,0
2	1,0
5	10,0
6	0,6

DMBA-indukovaná inhibice nádoru prsní žlázy

Estrogenem způsobované nádory prsní žlázy byly vyvolány u samic krys Sprague-Dawley, které byly zakoupeny od Harlan Industries, Indianapolis, Indiana. Zhruba ve stáří 55 dní krysy dostaly jednu orální dávku 20 mg 7,12-dimethylbenz[a]anthracenu (DMBA). Zhruba 6 týdnů po podání DMBA byly prsní žlázy v týdenních intervalech ohmatány na výskyt nádoru. Jakmile se objevil jeden nebo více nádorů, byl největší a nejmenší průměr nádoru změřen metrickým kalibrem, měření bylo zaznamenáno a zvíře bylo vybráno pro pokus. Byla vyvíjena snaha rozdělit různé velikosti nádorů stejnoměrně mezi kontrolní a pokusná zvířata tak, aby střední velikost nádoru byla stejným způsobem rozdělena mezi obě testované skupiny. Kontrolní a pokusné skupiny pro každý pokus se skládaly z 5 až 9 zvířat.

Sloučeniny obecného vzorce I byly podávány buď intraperitoneální injekcí v 2 % akátovém oleji nebo orálně. Orálně podávaná látka byla buď rozpuštěna nebo suspendována v 0,2 ml kukuřičného oleje. Každá látka, v to počítaje kontrolní ošetření s akátovým a kukuřičným olejem, byla podávána testovaným zvířatům jednou. Po počátečním změření nádoru a volbě testovacích zvířat byly nádory měřeny každý týden výše uvedenou metodou. Ošetření a měření zvířat pokračovalo po 3 až 5 týdnů a po této době bylo provedeno konečné změření nádorů. Pro každou testovanou skupinu a kontrolní skupinu byla určena střední změna velikosti oblasti, zaujímané nádorem.

Testovací procedury děložní fibrózy

Test 1

Ženám, trpícím děložní fibrózou, v počtu mezi 3 a 20, byla podávána sloučenina podle předkládaného vynálezu. Množství podávané látky bylo mezi 0,1 a 1000 mg/den a doba podávání byla 3 měsíce.

-29CZ 289605 B6

U žen byly pozorovány během podávání látky a až do 3 měsíců po přerušení podávání účinky podávané látky na děložní fibrózu.

Test 2

Byla použita stejná procedura jako v Testu 1, ale doba podávání byla 6 měsíců.

Test 3

Byla použita stejná procedura jako v Testu 1, ale doba podávání byla 1 rok.

Test 4

A. Indukce fibroidních nádorů u morčete.

Dlouhodobá estrogenová stimulace byla použita k indukci leiomyomatózy u sexuálně zralých samic morčete. Zvířatům byl podáván estradiol 3 až 5 krát týdně injekcí po dobu 2 až 4 měsíců a nebo do výskytu nádoru. Léčení sestávalo z podávání látky podle předkládaného vynálezu nebo vehikula denně po dobu 3 až 16 týdnů; poté byla zvířata usmrcena a odebrány dělohy, které byly analyzovány na regresi nádoru.

B. Implantace lidské tkáně děložních fibroidů do holé myši.

Tkáně z lidských leiomyomatóz byly implantovány do peritoneální dutiny nebo děložního myometria sexuálně zralých, kastrovaných samic holé myši. Byl podáván exogenní estrogen k indukci růstu explantované tkáně. V některých případech byly odebrané nádorové buňky kultivovány in vitro před implantací. Ošetření spočívalo v podávání sloučeniny podle předkládaného vynálezu nebo vehikula gastrickou sondou denně po dobu 3 až 16 týdnů, poté byly implanty odebrány a měřen jejich růst nebo regrese. V okamžiku usmrcení zvířat byly odebrány dělohy pro určení stavu orgánu.

Test 5

A. Tkáň z lidského děložního fibroidního nádoru byla odebrána a udržována, in vitro, jako primární netransformovaná kultura. Chirurgické vzorky byly protlačeny sterilní mřížkou nebo síto nebo alternativně odtrženy od okolní tkáně, čímž byla vytvořena jediná buněčná suspenze. Buňky byly udržovány v médiu, obsahujícím 10 % séra a antibiotika. Byla určena rychlost růstu v přítomnosti a nepřítomnosti estrogenu. Buňky byly testovány na jejich schopnost produkovat komplementární komponentu C3 a na jejich odezvu na růstové faktory a růstové hormony. Byla měřena proliferativní odezva in vitro kultur, následující po ošetření progestiny, GnRH, sloučeninami podle vynálezu a vehikulem. Úroveň receptorů steroidních hormonů byla určována týdně za účelem určení, zda jsou důležité buněčné vlastnosti uchovávány in vitro. Byly použity tkáně od 5 až 25 pacientek.

Účinek v alespoň jednom z výše uvedených testů indukuje, že sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou potenciálně použitelné pro léčení děložní fibrózy.

Testovací procedury děložní sliznice.

V testech 1 a 2 mohou být určeny účinky 14-denního a 21-denního podávání sloučenin podle předkládaného vynálezu na růst explantované tkáně děložní sliznice.

-30CZ 289605 B6

Test 1

Jako pokusná zvířata bylo použito dvacet až třicet dospělých krysích samic kmene CD. Zvířata byla rozdělena do tří skupin stejné velikosti. V den estruace byl na každé samici proveden chirurgický zákrok. Samicím v každé skupině byl odebrán levý roh děložní, rozdělen na malé čtverce a čtverce byly volně přišity v různých místech přiléhajících ke krevnímu oběhu v mezenteriu. U samic skupiny 2 byly navíc odebrány vaječníky.

V den, následující po chirurgickém zákroku, byla zvířatům ve skupinách 1 a 2 podávána po 14 dní intraperitoneální injekce vody, zatímco zvířata ve skupině 3 dostávala po stejnou dobu intraperitoneální injekce 1,0mg sloučeniny podle předkládaného vynálezu najeden kilogram tělesné hmotnosti. Po 14 dnech podávání látky byla každá samice usmrcena a byly odebrány endometriální expanty, nadledviny, zbývající části děloh a vaječníky (u samic, kterým byly ponechány) a připraveny pro histologické zkoumání. Vaječníky a nadledviny byly váženy.

Test 2

Jako pokusná zvířata bylo použito dvacet až třicet dospělých krysích samic kmene CD. Zvířata byla rozdělena do dvou stejných skupin. Byl monitorován estruační cyklus všech zvířat. V den estruace, byl na každé samici proveden chirurgický zákrok. Samicím v každé skupině byl odebrán levý roh děložní, rozdělen na malé čtverce a čtverce byly volně přišity v různých místech přiléhajících ke krevnímu oběhu v mezentériu.

Přibližně 50 dní po chirurgickém zákroku začala zvířata ve skupině 1 dostávat po 21 dní intraperitoneální injekce vody, zatímco zvířata ve skupině 2 dostávala po stejnou dobu intraperitoneální injekce 1,0 mg sloučeniny podle předkládaného vynálezu na jeden kilogram tělesné hmotnosti. Po 21 dnech podávání látky byla každá samice usmrcena a byly odebrány a váženy endometriální explanty a nadledviny. Explanty byly měřeny jako indikace růstu. Byl monitorován estruační cyklus.

Test 3

A. Chirurgická indukce endometriózy.

Pro indukci endiometriózy u krys a/nebo králíků byly použity autografy tkáně děložní sliznice. Zvířecí samice v reprodukční zralosti podstoupily bilaterální ooforektomii a byl exogenně podáván estrogen, čímž byla zajištěna specifická a konstantní úroveň hormonu. Autologní tkáň děložní sliznice byla implantována do pobřišnice 5 až 150 zvířat a byl podáván estrogen pro indukci růstu explantované tkáně. Sloučenina podle předkládaného vynálezu byla podávána denně po 3 až 16 týdnů gastrickou sondou a implanty byly odebrány a měřen jejich růst nebo regrese. V okamžiku usmrcení zvířat byl odebrán neporušený roh děložní a určen stav děložní sliznice.

B. Implantace lidské tkáně děložní sliznice holé myši.

Tkáň z lidské endometriální léze byla implantována do peritonea sexuálně zralé kastrované samice holé myši. Byl podáván exogenní estrogen pro indukci růstu explantované tkáně. V některých případech byly odebrány buňky děložní sliznice před implantací kultivovány in vitro. Působení spočívalo v podávání sloučeniny podle předloženého vynálezu denně po 3 až 16 týdnů gastrickou sondou. Potom byly odebrány implanty a měřen jejich růst nebo regrese. V okamžiku usmrcení zvířat byly odebrány dělohy a byl určován stav neporušené děložní sliznice.

-31 CZ 289605 B6

Test 4

A. Tkáň z lidské endometriální léze byla odebrána a udržována in vitro jako primární netransformovaná kultura. Chirurgické vzorky byly protlačeny sterilní mřížkou nebo síto nebo alternativně odtrženy od okolní tkáně, čímž byla vytvořena jediná buněčná suspenze. Buňky byly udržovány v médiu, obsahujícím 10% séra a antibiotika. Byla určena rychlost růstu v přítomnosti a nepřítomnosti estrogenu. Buňky byly testovány na jejich schopnost produkovat komplementární komponentu C3 a na jejich odezvu na růstové faktory a růstové hormony. Byla měřena proliferativní odezva in vitro kultur, následující po ošetření progestiny, GnRH, sloučeninami podle vynálezu a vehikulem. Úroveň receptorů steroidních hormonů byla určována týdně, aby bylo určeno, zda jsou důležité buněčné vlastnosti uchovávány in vitro. Byla použita tkáň od 5 až 25 pacientek.

Účinek v alespoň jednom z výše uvedených testů indukuje, že sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou potenciálně použitelné pro léčení endometriózy.

Testovací procedura inhibice proliferace/restenózy aortálních buněk hladkého svalstva.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mají schopnost inhibice proliferace aortálních buněk hladkého svalstva. To může být demonstrováno použitím kultivovaných buněk hladkého svalstva, získaných z králičí aorty, přičemž proliferace je určena měřením syntézy DNA. Buňky byly získány expantační metodou, popsanou v Ross, J. of Cell Biol. 50: 172 (1971).

Buňky byly umístěny na 96 jamkové mikrotitrační destičky na pět dní. Kultury se spojily a růst se zastavil. Buňky byly potom přeneseny do média „Dulbecco's Modifíed Eagle's Medium“ (DMEM) obsahujícího 0,5 až 2% na krevní destičky chudého plasma, 2mM L-glutaminu, lOOU/ml penicilinu, 100 mg/ml streptomycinu, 1 mC/ml ³H-thymidinu, 20 ng/ml růstového faktoru odvozeného z krevních destiček a různé koncentrace sloučenin podle vynálezu. Zásobní roztok sloučenin byl připraven v dimethylsulfoxidu a potom zředěn na potřebnou koncentraci (0,01 až 30 mM) ve výše uvedeném pokusném médiu. Buňky potom byly inkubovány při 37 °C po 24 hodin v atmosféře 5 % oxidu uhličitého a 95 % vzduchu. Po 24 hodinách byly buňky fixovány v methanolu. Inkorporace ³H thymidinu v DNA byla potom měřena scintilačním způsobem, jak je popsáno v Bonin a kol., Exp. Cell Res., 181: 475-482 (1989).

Inhibice proliferace aortálních buněk hladkého svalstva sloučeninami podle předkládaného vynálezu byla dále demonstrována jejich účinkem na pokusně pěstované buňky. Buňky hladkého svalstva z králičí aorty byly uloženy na 12 jamkovou destičku pro tkáňovou kultivaci v DMEM obsahujícím 10 % fetálního hovězího séra, 2 mM L-glutaminu, 100 U/ml penicilinu a 100 mg/ml streptomycinu. Po 24 hodinách byly buňky spojeny a médium bylo nahrazeno médiem DMEM obsahujícím 10% sérum, 2 mM L-glutaminu, 100 U/ml penicilinu, 100 mg/ml streptomycinu a požadovanou koncentraci sloučenin podle vynálezu. Buňky byly ponechány růst po čtyři dny. Na buňky bylo působeno trypsinem a počet buněk v každé kultuře byl určen použitím čítače ZM-Coulter.

Účinek v alespoň jednom z výše uvedených testů indukuje, že sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou potenciálně použitelné pro léčení restenózy.

Předkládaný vynález také poskytuje způsob zmírnění postmenopauzálního syndromu u žen, který zahrnuje výše uvedené způsoby, používající sloučeniny obecného vzorce I a dále zahrnuje podávání účinného množství estrogenu nebo progestinu pacientce. Tento způsob je obzvláště užitečný pro léčení osteoporózy a snížení úrovně sérového cholesterolu, neboť pacientka bude profitovat z působení uvedeného farmaceutického činidla nebo činidel, zatímco sloučeniny podle předkládaného vynálezu budou inhibovat nežádoucí vedlejší účinky estrogenu a progestinu. Účinek těchto kombinovaných způsobů léčení v kterémkoli z post-menopauzálních testů uvedených výše

-32CZ 289605 B6 indikuje, že kombinovaný způsob léčení je užitečný pro zmírnění symptomů post-menopauzálního syndromu u žen.

Komerčně jsou dostupné různé formy estrogenu a progestinu. Na estrogenu založená činidla zahrnují například ethinyl estrogen (0,01 až 0,03 mg/den), mestranol (0,05 až 0,15 mg/den) a konjugované estrogenové hormony jako je Premarin® (Wyeth-Ayerst; 0,3 až 2,5 mg/den). Na progestinu založená činidla zahrnují například medroxyprogesterony jako je Provera® (Upjohn; 2,5 až 10 mg/den), norethylnodrel (1,0 až 10,0 mg/den) a noethindron (0,5 až 2,0 mg/den). Výhodnou sloučeninou založenou na estrogenu je Premarin a norethylnodrel a norethindron jsou výhodná činidla, založená na progestinu.

Způsob podávání každého činidla, založeného na estrogenu nebo progestinu, je konzistentní s poznatky, známými ze stavu techniky. V případě většiny způsobů podle předkládaného vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce I podávány nepřetržitě, jednou až třikrát denně. Cyklická terapie však může být obzvláště užitečná při léčení endometriózy nebo mohou být sloučeniny používány akutně v průběhu bolestivých ataků onemocnění. V případě restenózy může být terapie omezena na krátké (1 až 6 měsíců) intervaly následující po lékařských procedurách jako je angioplastika.

Výraz „účinné množství“, tak jak je zde používán, znamená množství sloučeniny podle předkládaného vynálezu, které je schopno poskytnout zmírnění symptomů různých patologických stavů, které zde byly popsány. Specifické dávkování podávaných sloučenin podle předkládaného vynálezu bude pochopitelně určeno s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem uvažovaného případu, mezi něž patří například volba podávané sloučeniny, způsob podávání, stav pacienta a patologický stav, který má být léčen. Typická denní dávka zahrnuje netoxickou úroveň dávkování od asi 5 do asi 600 mg/den sloučeniny podle předkládaného vynálezu. Výhodná denní dávka sloučeniny podle předkládaného vynálezu je obecně od asi 15 do asi 80 mg/den.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být podávány různými cestami, které zahrnují podávání orální, rektální, transdermální, subkutánní, intravenózní, intramuskulámí a intranasální. Tyto sloučeniny jsou výhodně před podáváním upraveny do vhodné podávači formy a konkrétní způsob bude zvolena ošetřujícím lékařem. Dalším předmětem vynálezu je tedy farmaceutický přípravek obsahující účinné množství sloučeniny obecného vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli a popřípadě obsahující účinné množství estrogenu nebo progestinu a farmaceuticky přijatelný nosič, ředidlo nebo excipient.

Celkové množství účinné složky v takovémto přípravku představuje od 0,1 do 99,9% hmotnostních přípravku. Výraz „farmaceuticky přijatelný“, tak jak je zde používán, znamená, že nosič, ředidlo nebo excipient a sůl musí být použitelné spolu s dalšími složkami přípravku a nesmí být škodlivý pro jejího příjemce.

Farmaceutické přípravky podle předkládaného vynálezu mohou být připraveny způsoby, známými ze stavu techniky a s použitím dobře známých a snadno dostupných ingredientů. Například je možno připravit farmaceutické přípravky obsahující sloučeniny obecného vzorce I s nebo bez obsahu estrogenové nebo progestinové sloučeniny s použitím běžných excipientů, ředidel nebo nosičů ve formě tablet, kapsle, suspenzí, prášků a podobně. Příklady excipientů, ředidel nebo nosičů, které jsou vhodné pro přípravu takových farmaceutických přípravků zahrnují následující: plnidla jako je škrob, cukry, mannitol a silikonové deriváty; vazebná činidla, jako je karboxymethyl celulóza a další celulózové deriváty, algináty, želatinu a polyvinylpyrrolidon; zvlhčovači činidla jako je glycerol; desintegrační činidla jako je uhličitan vápenatý a kyselý uhličitan sodný; činidla, zpomalující rozpouštění, jako je parafín; urychlovače resorpce jako jsou kvartémí amonné sloučeniny; povrchově aktivní činidla jako je ketylalkohol a glycerolmonostearan; adsorptivní nosiče jako je kaolin a bentonit; a lubrifikanty jako je talek, stearan vápenatý a hořečnatý a pevné polyethylglykoly.

-33CZ 289605 B6

Sloučeniny mohou být také připraveny ve formě elixírů nebo roztoků pro výhodné orální podávání nebo jako roztoky pro parenteráiní podávání, například intramuskulámí, subkutánní nebo intravenózní cestou. Sloučeniny podle vynálezu jsou kromě toho dobře použitelné v přípravcích se zpožděným účinkem. Farmaceutické přípravky mohou být vytvořeny tak, aby uvolňovaly účinnou složku pouze nebo převážně v určitém fyziologickém místě, případně po určitou dobu. Pokrytí, obaly a ochranné matrice mohou být vytvořeny například z polymerických látek nebo vosků.

Sloučeniny obecného vzorce I, samotné nebo v kombinaci s farmaceutickým činidlem podle předkládaného vynálezu, jsou obecně podávány ve formě vhodného přípravku. Následující příklady přípravků jsou pouze ilustrativní a neomezují rozsah předkládaného vynálezu.

Farmaceutické přípravky

V popisu následujících farmaceutických přípravků znamená výraz „účinní složka“ sloučeninu obecného vzorce I nebo její sůl.

Farmaceutický přípravek 1: Želatinové kapsle

Tvrdé želatinové kapsle byly připraveny s použitím:

Složka	Množství (mg/kapsle)
Účinná složka	0,1 -1000
Škrob, NF	0-650
Škrobový sypký prášek	0-650
Silikonová tekutina 350 centistoke	0-15

Výše uvedený přípravek může být změněn řadou různých proveditelných způsobů.

Přípravek ve formě tablet může být připraven z následujících složek:

Farmaceutický přípravek 2: Tablety

Složka	Množství (mg/tableta)
Účinná složka	2,5-1000
Mikrokrystalická celulóza	200-600
Oxid křemičitý	10-650
Kyselina stearová	5-15

Složky byly smíchány a lisovány do tablet.

Alternativně mohou být připraveny tablety, obsahující 2,5-1000 mg účinné složky následujícím způsobem:

-34CZ 289605 B6

Farmaceutický přípravek 3: Tablety

Složka_______________________________________Množství (mg/tableta)

Účinná složka 25-1000

Škrob45

Mikrokrystalická celulóza35

Polyvinylpyrrolidon (jako 10% roztok ve vodě) 4

Sodná karboxymethyl celulóza4,5

Stearan hořečnatý0,5

Talek1

Účinná složka, škrob a celulóza se protlačí sítem s velikostí ok č. 45 U.S. a pečlivě rozmíchají. Roztok polyvinylpyrrolidinu je smíchán s výsledným práškem a potom jsou protlačeny sítem s velikostí ok č. 14 U.S. Takto získané granule se suší při teplotě 50 až 60 °C a protlačí sítem s velikostí ok č. 18 U.S. Sodná karboxymethyl celulóza, stearan hořečnatý a talek se protlačí sítem s velikostí ok č. 60 U.S. a potom přidají ke granulím, které jsou lisovány na tabletovacím stroji a tím se vytvoří tablety.

Suspenze obsahující 0,1 až 1000 mg léčiva na dávku 5 ml se vyrobí následujícím způsobem:

Farmaceutický přípravek 4: Suspenze

Složka Množství (mg/5 ml)

Účinná složka	0,1-1000 mg
Sodná karboxymethyl celulóza	50 mg
Sirup	1,25 mg
Roztok kyseliny benzoové	0,10 ml
Chuťová přísada	q.v.
Barvicí činidlo	q.v.
Čistá voda do	5 ml

Léčivo bylo protlačeno sítem s velikostí ok č. 45 U.S. a smíchá se sodnou karboxymethyl celulózou a sirupem, čímž se vytvoří jemná pasta. Roztok kyseliny benzoové, chuťová přísada a kolorant se rozpustí v malém množství vody a za míchání se přidají. Poté je přidáno dostatečné množství vody pro dosažení požadovaného objemu.

Aerosolový roztok byl připraven s použitím následujících složek:

Farmaceutický přípravek 5: Aerosol

Složka	Množství (% hmotnostních)
Účinná složka	0,25
Ethanol	25,75
Propelent 22 (chlordifluormethan)	70,00

Účinná složka byla smíchána s ethanolem a směs přidána do části propelentu 22, ochlazena na 30 °C a přenesena do plnicího zařízení. Nádobka z nerezové oceli byla naplněna požadovaným objemem roztoku a zředěn zbývajícím propelentem. K nádobce byla přidána ventilová jednotka.

-35CZ 289605 B6

Čípky byly získány následujícím způsobem:

Farmaceutický přípravek 6: Čípky

Složka	Množství (mg/čípek)
Účinná složka	250
Glyceridy nasycené mastné kyseliny	2000

Účinná složka byla protlačena sítem s velikostí oka č. 60 U.S. a suspendována v glyceridech nasycené mastné kyseliny, které byly předtím roztaveny s použitím nejmenšího možného zahřátí. Směs potom byla vlita do čípkové formy o jmenovité hmotnosti 2 g a ponechána vychladnout.

Intravenózní přípravek byl vytvořen následujícím způsobem:

Farmaceutický přípravek 7: Intravenózní roztok

Složka	Množství
Účinná složka	50 mg
Isotonický fyziologický roztok	1000 ml

Roztok výše uvedených složek je podáván pacientce intravenózně rychlostí zhruba 1 ml za minutu.

Farmaceutický přípravek 8: Kombinované kapsle I

Složka	Množství (mg/kapsle)
Účinná složka	50
Premarin	1
Avicel pH 101	50
Škrob 1500	117,50
Silikonový olej	2
Tween 80	0,50
Cab-O-Sil	0,25

Farmaceutický přípravek 9: Kombinované kapsle II

Složka	Množství (mg/kapsle)
Účinná složka	50
Norethylnodrel	5
Avicel pH 101	82,50
Škrob 1500	90
Silikonový olej	2
Tween 80	0,50

-36CZ 289605 B6

Farmaceutický přípravek 10: Kombinované tablety

Složka	Množství (mg/tableta)
Účinná složka	50
Pramarin	1
Kukuřičný škrob NF	50
Povidone, K29-32	6
Avicel pH 101	41,50
Avicel pH 102	136,50
Crospovidone XI10	2,50
Stearan hořečnatý	0,50
Cab-O-Sil	0,50

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (22)

1. Naftylová nebo dihydronaftylová sloučenina obecného vzorce I kde substituent

R¹ představuje atom vodíku, hydroxylovou skupinu, skupinu -O(Ci-C₄ alkyl), -OCOC₆H₅, -OCO(Ci-C₆ alkyl) nebo -OSO₂(C4-C₆ alkyl);

R² představuje Ci-Cé alkylovou skupinu, C5-C7 cykloalkyl, který je popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty, vybranými ze souboru zahrnujícího C1-C4 alkylovou skupinu, C1-C4 alkoxylovou skupinu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, a atom halogenu;

X představuje skupinu -CH(OH)- nebo -City-;

M představuje skupinu -CH₂CH₂- nebo -CH=CH-;

n představuje číslo

2 nebo 3; a

-37CZ 289605 B6

R³ představuje skupiny 1-piperidinyl, 1-pyrrolidinyl, methyl-l-pyrrolidinyl, dimethyl-1pyrrolidinyl, 4-morfolino, dimethylamino, diethyiamino nebo 1-hexamethylenimino nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.

5 2. Naftylová nebo dihydronaftylová sloučenina podle nároku 1, vzorce I, ve kterém n je 2, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.

3. Naftylová nebo dihydronaftylová sloučenina podle nároku 1, vzorce I, ve kterém R³ je 1-piperidinyl, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.

4. Naftylová nebo dihydronaftylová sloučenina podle nároku 1, vzorce I, ve kterém R¹ je hydroxylová skupina -OH nebo skupina -OCH₃ nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.

15

5. Naftylová nebo dihydronaftylová sloučenina podle nároku 1, vzorce I, ve kterém R² je

Ci-C₆ alkyl, ethyl, nebo hexyl nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.

6. Naftylová nebo dihydronaftylová sloučenina podle nároku 1, vzorce I, ve kterém X je -CH(OH)- nebo -CHr-, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.

7. Naftylová nebo dihydronaftylová sloučenina podle nároku 1, vzorce I, ve kterém M je -CH2CH2-, -CH=CH-, -CH2CH2-, -CH=CH- nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.

25

8. Farmaceutická kompozice, obsahující sloučeninu podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát a popřípadě účinné množství estrogenu nebo progestinu v kombinaci s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidlem nebo excipientem.

9. Naftylová nebo dihydronaftylová sloučenina obecného vzorce I (I) kde substituent

R¹ představuje atom vodíku, hydroxylovou skupinu, skupinu -O(Ci-C₄ alkyl), -OCOC₆H₅, -OCO(C!-C₆ alkyl) nebo -OSO₂(C₄-C₆ alkyl);

R² představuje C]-C₆ alkylovou skupinu, C5-C7 cykloalkyl, který je popřípadě substituovaný 40 1 až 3 substituenty, vybranými ze souboru zahrnujícího C]-C₄ alkylovou skupinu, C]-C₄ alkoxylovou skupinu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, a atom halogenu;

-38CZ 289605 B6

X představuje skupinu -CH(OH)- nebo -CH2-;

M představuje skupinu -CH2CH2- nebo -CH=CH-;

n představuje číslo 2 nebo 3; a

R³ představuje skupiny 1-piperidinyl, 1-pyrrolidinyl, methyl-l-pyrrolidinyl, dimethyl-1pyrrolidinyl, 4-morfolino, dimethylamino, diethylamino nebo 1-hexamethylenimino nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát pro použití jako léčivo.

10. Použití naftylové nebo dihydronaftylové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátů pro přípravu léčiva k zmírnění symptomů postmenopauzálního syndromu.

11. Použití fenylové nebo dihydronafitylové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátů pro přípravu léčiva k zmírnění symptomů postmenopauzálního syndromu, vedoucího k osteoporóze, kardiovaskulárnímu onemocnění nebo estrogenem způsobené rakovině.

12. Použití naftylové nebo dihydronaftylové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátů pro přípravu léčiva k léčení hyperlipidemie.

13. Použití naftylové nebo dihydronaftylové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátů pro přípravu léčiva k léčení rakoviny prsu nebo rakoviny dělohy.

14. Použití naftylové nebo dihydronaftylové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátů pro přípravu léčiva k léčení inhibice děložního fíbroidního onemocnění.

15. Použití naftylové nebo dihydronaftylové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátů pro přípravu léčiva k inhibici endometriózy.

16. Použití naftylové nebo dihydronaftylové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátů pro přípravu léčiva k inhibici proliferace buněk aortálního hladkého svalstva.

17. Použití naftylové nebo dihydronaftylové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátů pro přípravu léčiva k inhibici restenózy.

18. Použití naftylové nebo dihydronaftylové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátů pro přípravu léčiva k zmírnění symptomů postmenopauzálního syndromu, který dále zahrnuje podávání účinného množství estrogenu nebo progestinu.

-39CZ 289605 B6

19. Sloučenina obecného vzorce Illf kde skupina

R^la představuje atom vodíku, hydroxylovou skupinu nebo -O(Ci-C₄ alkyl);

R₂ představuje Ci-C₆ alkylovou skupinu nebo C5-C7 cykloalkylovou skupinu, která je popřípadě substituována 1 až 3 substituenty, vybranými ze souboru zahrnujícího Ci-C₄ alkylovou skupinu, C]-C₄ alkoxylovou skupinu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, a atom halogenu;

M představuje skupinu -CH₂CHr- nebo -CH=CH-; a

Y¹ představuje hydroxylovou skupinu, skupinu -OCH₃ nebo skupinu -O(CH₂)_n-Z, kde n představuje číslo 2 nebo 3 a Z představuje odštěpitelnou skupinu;

a nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát jako meziprodukt pro přípravu sloučeniny obecného vzorce I.

20. Sloučenina podle nároku 19, vzorce Illf, ve kterém R¹ je hydroxylová skupina, -O(CjC₄alkyl), -OCH₃, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát jako meziprodukt pro přípravu sloučeniny obecného vzorce I.

21. Sloučenina podle nároku 19, vzorce Illf, ve kterém R² je Ci-Cg alkyl, ethyl, hexyl nebo cykloalkyl, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát jako meziprodukt pro přípravu sloučeniny obecného vzorce I.

22. Sloučenina podle nároku 19, vzorce Ulf, ve kterém Y¹ je hydroxylová skupina, -OCH₃, nebo -O(CH₂)n-Z, kde n je 2 nebo 3 a Z představuje odštěpitelnou skupinu, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát jako meziprodukt pro přípravu sloučeniny obecného vzorce I.