CZ288829B6 - Prostředek pro léčení hypersenzitivních zubů - Google Patents

Abstract

eÜen se t²k prost°edku pro l en hypersenzitivn ch zub , spo vaj c v tom, e obsahuje hektoritovou hlinku, a to zejm na laponitovou hlinku.\

Description

Řešení se týká prostředku pro léčení hypersenzitivních zubů, spočívající v tom, že obsahuje hektoritovou hlinku, a to zejména laponitovou hlinku.

CD ω σ> CM co co co CM

N O

Prostředek pro léčení hypersenzitivních zubů

Oblast techniky

Vynález se týká nových desenzibilátorů hypersenzitivních zubů a metod přípravy a použití těchto desenzibilátorů.

Dosavadní stav techniky

Přecitlivělost zubů způsobuje bolest v ústech pacienta v případě, že nerv postiženého zubu je vystaven určitým vnějším podnětům, včetně teploty a dotyku. Jedním zmožných zdrojů hypersenzitivity zubů je, že dentin postiženého zubu je vystaven extrémnímu vlivu poranění, nemoci, nebo jinému vlivu. Všeobecně řečeno, dentin obsahuje kanálky zvané tubuly, které umožňují transport materiálu a energie mezi vnější částí dentinu a vnitřkem zubu, kde je uložen nerv. Vystavení těchto tubulů vnějšímu podnětu může způsobit podráždění nervu v zubu, které způsobuje bolest. Přesný mechanismus této hypersenzitivity zůstává předmětem výzkumu, avšak nejnovější výzkum ukázal, že bolest způsobenou vzdušnými proudy lze vztáhnout na počet postižených tubulů na jednotku plochy dentinu (Kontturi-Harhi, „Dentin hypersenzitivity - Factors related to the occurence of pain symptomes“. Kuopio University Publications B. Dental Sciences 5.) Podle hydrodynamické teorie senzitivity dentinu mechanické a tepelné podněty, působící na čistý (bez vrstvy nečistot) povrch dentinu, indukují nepatrné pohyby intratubulámí kapaliny. Tyto pohyby kapaliny indukují bolestivé odezvy ve vnitrozubních nervech umístěných poblíž rozhraní dentin/dřeň. Tuto představu podpořil experimentální důkaz v nejnovějších výzkumech (B. Matthews a N. Vonsavan, Archs Oral Biol, 39 (Suppl): 875-955, 1994). Přecitlivělost zub. se obvykle léčí buď působením na zubní nerv, aby byl méně citlivý na podněty, nebo blokováním nebo zastřením (ucpáním) tubulů, aby se předešlo nebo omezilo vystavení nervu vnějším tím, že se omezí podnět způsobující pohyby kapaliny v zubních tubulech.

Postupům působícím přímo na nerv obvykle vádí bilance elektrolytů poblíž nervu vtom, aby ovlivnily vnější membrány nervu, a aby nerv bolel méně často nebo méně silně, než neošetřený nerv. Činidly použitelnými k ošetření přecitlivělosti zubů tímto způsobem jsou dusičnan draselný uvedený v US patentu č. 3 863 006, autor Hodosh, vyd. 28. ledna 1975, dále chlorid draselný uvedený US patentu č. 4 751 07, Kim. vyd. 14.6. 1988, bikarbonát draselný uvedený v US patentu č.4 631 185, Kim, vyd. 23. 12. 1986, a chlorid strontnatý uvedený US patentu č.3 122 483, Rosenthal, vyd. 25. 2.1964.

Alternativní metodou ošetření je uzavření (zastření, okluze) tubulů. Jako použitelné činidlo se uvádějí polymery jako je Carbipol chráněný US patentem č. 5 270 031, Lim ai., vyd. 14.12. 193, a určité polystyrénové kuličky, popsané US patentu č. 5 211 939, Turesky ai., vyd. 18. 5.1993.

Jako činidla proti přecitlivělosti lze také použít apatitu. US patent č. 4 634 589, Scheller, vyd. 6.1. 1987, a US patent č. 4 710 372, Scheller, vyd. 1.12. 1987, uvádí zubní prostředek pro přecitlivělé zuby, který obsahuje apatit o velikosti částic pod 10 mikronů, a volitelně také anestetické činidlo, těchto patentech nejsou dovoleny žádné jiné minerální soli, které by měly rušivý vliv.

V US patentu č. 4 992 258, Mason, vyd. 12. 2. 1991, je navrhována jako znecitlivující činidlo také montmorrilonitová hlinka. Avšak tato není kompatibilní s většinou známých fluoridizačních činidel, takže má omezené použití. Mimo to montmorrilonitová hlinka ztrácí zvou schopnost zahušťovat zubní prostředek a má omezenou schopnost blokovat tubuly za přítomnosti anorganických solí, jako je sůl draselná, takže její použití jako znecitlivující činidlo je také omezené.

-1 CZ 288829 B6

V zubních aplikacích byly použity i jiné typy hlinek, ne však ke znecitlivění zubů. S příchodem čirých gelových zubních prostředků byly jako zahušťovadla použity hektoritové hlinky, a zejména laponitová hlinka hlinky, jak se uvádí např. v US patentu č. 4 069 310, Harrison, a v článku B. Mayes: „Synthetic Hectorite - A New Toothpaste Binder“, Int. J. of Cosmetic Sci., 1, 329-340 (1979). Zahušťovadel a pojiv se v zubních prostředcích obvykle používá v množství 1 % hmotnostní, avšak Harrisonův patent naznačuje, že zahušťovadla může být až 5 % hmotnostních. Masonův patent, zmíněný výše naznačuje, že jedním z četných zahušťovadel použitelných v zubních prostředcích může být laponitová hlinka, i když jako desenzibilátor uvádí montmorrilonitovou hlinku.

US patent č. 4 474 750, Gaffar aj., vyd. 2. 10. 1984, uvádí zubní pastu, krém nebo gel, v nichž je zahušťovacím činidlem Laponitová hlinka CP nebo SP v množství až 10% hmotnostních.

V tomto patentu však není zmínky o tom, že by Laponitová hlinka byla přidávána do orálního prostředku za účelem ošetření přecitlivělých zubů.

US patent č. 4 081 526, Asakawa aj.. vyd. 28. 3. 1978, uvádí zubní prostředky obsahující 0,5 až 13 % hektoritové hlinky, jako je Laponitová hlinka, za účelem odstranění plaky ze zubů.

Navzdory usilovné práci v oboru desenzibilizátorů trvá značná a dlouho pociťovaná potřeba účinných činidel blokujících tubuly, která by byla kompatibilní s fluoridy a jinými běžnými ingrediencemi zubních prostředků. Taková činidla musí dobře působit a nesmí mít při používání nepříjemnou chuť. Musí být stálá při skladování, a musí být snadno dostupná.

Podstata vynálezu

Hlavním předmětem tohoto vynálezu je tudíž připravit účinné činidlo k blokování tubulů, které by bylo kompatibilní s fluoridy a jinými složkami běžného zubního prostředku, a které by bylo také organolepticky přijatelné.

Prostředek pro léčení hypersenzitivních zubů, kteiý obsahuje 0,1 až 25 % hmotn., vztažených na celkovou hmotnost prostředku, účinného množství hektoritové hlinky jako desenzibilačního činidla a jeho nosič. Prostředek, kde hektoritovou hlinkou je laponitová hlinka; kde hektoritová hlinka obsahuje fluorid, či obsahuje dispergační činidlo, kterým je alkalická sůl, která je vybraná ze skupiny obsahující alkalické sole difosforečnanů, nitrátů, halogenidů, citrátů, uhličitanů, hydrogenuhličitanů a solí stroncia, a jejich směsi.

Další předměty a výhody tohoto vynálezu jsou definovány v popisné části, která následuje, a budou zřejmé jednak z tohoto popisu, a jednak z praktického provedení vynálezu. K dosažení uvedených cílů a ve shodě s účelem vynálezu, podrobně zde popsaného včetně provedení, vynález umožňuje vytvoření desenzibilačního činidla pro hypersenzitivní zuby, které obsahuje hektoritovou hlinku, jako je laponitová hlinka.

K dosažení uvedených cílů a ve shodě s účelem vynálezu, vynález poskytuje také metodu ošetření přecitlivělých zubů, a to uvedením zubů ve styk s desenzibilačním prostředkem obsahujícím terapeutické množství hektoritové hlinky, jako je laponitová hlinka.

Nyní bude podána podrobná informace o výhodných provedeních vynálezu.

Vynález se týká prostředku pro ošetření hypersenzitivních zubů, tedy zubního prostředku (ve formě pasty nebo gelu), nebo jiného vhodného ústního prostředku. Tento prostředek obsahuje hektoritovou hlinku, v množství a formulaci dostačující k znecitlivění zubů. Výhodné hektoritové hlinky zahrnují laponitové hlinky, a zvláště výhodné jsou upravené tzv. „syntetické“ hektoritové hlinky, jako je LAPONITOVÁ HLINKA D a LAPONITOVÁ HLINKA DF, obojí prodávané

-2CZ 288829 B6 firmou „Southem Clay Products, lne.“. Tyto hlinky byly upraveny, aby byly vhodné pro dentální účely (jako zahušťovadla čirých gelových zubních prostředků), a LAPONITOVÁ HLINKA DF byla upravena přídavkem fluoru k hlince, aby se předešlo absorpci fluoridu ze zubního prostředku. Také další výhodné laponitové hlinky, prodávané pod obchodním názvem LAPONITOVÁ HLINKA, jsou výrobky firmy Laporte Industries lne. Laponitové hlinky jsou syntetické hektoritové hlinky složené z hořčíku, lithia, oxidu křemičitého, kyslíku, vodíku a sodíku. Laponitové hlinky se v suchém stavu skládají, tak jako ostatní hlíny, z dvoj vrstev (sendvičů) uspořádaných do stohu. Každá dvojvrstva má dvojitou vrstvu s tetraedickou koordinací křemíku vázaného k atomům kyslíku. Mezi oběma vrstvami oxidu křemičitého je vrstva kationtů, složená z hořčíku a lithia v poměru 5,3 až 0,7. Tyto kationty koordinují vnitřní řadu kyslíkových atomů a skupin OH vázaných na oxid křemičitý. Částečná substituce hořčíku (+2) a lithia (+1) uděluje povrchu SiO₂ celkový negativní náboj. Přítomnost neúplně komplexovaných (nasycených) kationtů, které jsou součástí středové vrstvy (Mg, Li), uděluje okrajům dvojvrstvy pozitivní náboj.

Mezi jednotlivými nakupenými dvojvrstvami jsou vyměnitelné kationty, jako je sodík. Je-li laponitová hlinka vhodně dispergovaná ve vodě, tyto vyměnitelné kationty vtáhnou vodu do prostorů mezi dvojvrstvy v důsledku osmotických sil. Tímto přílivem vody se dvojvrstvy oddělují. Je-li laponitová hlinka vhodně dispergovaná ve vodě za přítomnosti malého množství elektrolytů, mohou se navzájem přitahovat anionické plošky oxidu křemičitého a kationické okraje. To vede k vytvoření známé struktury „domečku z karet“. Tato struktura domečku z karet se snadno poruší smykovým napětím (namáháním). Vytváření této struktury a její porušování smykovým (střihovým) napětím znamená, že disperze Laponitové hlinky mají značné thixotropní vlastnosti, a tím jsou vhodné jako zahušťovadla, a to zejména pro čiré gelové zubní prostředky.

Ukázalo se však jako důležité a neočekávané, že koncentrační a chemické podmínky, podporující u disperzí Laponitové hlinky vytváření strukturovaného gelu, nemusí nutně znamenat zlepšení desenzibilační účinnosti. Nejvyšší desenzibilační účinnost (jak prokázaly experimenty sblikováním tubulů) mají formulace, v nichž Laponitové hlinky jsou dispergovány tak, že předcházejí nebo brání vytvoření gelové struktury. Pro takové formulace je typické použití většího množství hlinky, než bylo použito u formulací skýtajících ideální gelové struktury. Prostředky s laponitovou hlinkou s takto přidaným dispergačním činidlem mají nejvyšší účinnost, výborné organoleptické vlastnosti, a jsou kompatibilní s fluoridem a s většinou jiných složek zubních prostředků.

Laponitovým hlinkám s přidaným fluoridem se dává přednost, protože se snášejí s fluoridem v zubním prostředku. Zubní prostředky a směsi obsahující zdroje fluoridu a hektoritové hlinky nebo Laponitové hlinky vyčiněné s fluoridem byly zkoumány na fluoridovou biologickou prospěšnost, při čemž prostředky obsahující nevyčiněné ketoritové hlinky měly omezenou fluoridovou prospěšnost, zatím co Laponitové hlinky vyčiněné s fluoridem si podržely plnou fluoridovou biologickou prospěšnost.

Výhodné formulace zubních prostředků mají formu pasty nebo gelu obsahujících 0,1 až 25 % hmotnostních hlinky, výhodnější obsahují 1 až 20 % hmotnostních hlinky, a nejvýhodnější 2 až 15 %. Hlinka může být také použita v jiných orálních formulacích, jako jsou ústní výplachy, a v jiných zubních formulacích.

Účinnost hlinky v omezení tečení (tekutosti) překvapivě může být zlepšena přidáním dispergačních činidel jako jsou soli, zahušťovadla a jiná aditiva. Výhodné soli jsou: soli draslíku, stroncia (zejména výhodné jsou desenzibilizační soli jako je dusičnan draselný, chlorid abikarbonát draselný a chlorid strontnatý), a pyrofosfáty, zejména tetrapyrofosfát sodný a draselný a kyselé pyrofosfáty sodné. Výhodnými zahušťovadly jsou polymemí zahušťovadla, zejména celulózová zahušťovadla, včetně ionicky modifikovaných celulózových polymerů, jako je sodná sůl karboxymetylcelulózy, což je výrobek firmy Aqualon, a kationicky modifikovaný celulózový polymer známý jako CELQUAT, výrobek společnosti National Starch and Chemical

-3CZ 288829 B6

Company. Při zkouškách samotný polymer CELQUAT vedl k nedostatečnému (nedůslednému) omezení pohybu dentinové kapaliny, měřeno technikou popsanou v příkladech. Naproti tomu při jeho zkoušení jako součásti prototypu zubního prostředku obsahujícího hektoritovou hlinku bylo pozorováno značné a důsledné omezení pohybu (toku) této kapaliny.

Autoři vynálezu si sice nepřejí být vázáni nějakou teorií, ukazuje se však, že hektoritové hlinky, a zejména laponitové hlinky obsahují mnoho individuálních minerálních dvojvrstev (dvojvrstviček) s kladně nabitými hranami a záporně nabitými ploškami· Zdá se, že kationicky nabitá modifikovaná celulóza a jiné pozitivně nabité látky mohou reagovat s anionickými 10 ploškami hlinky, což vede k lepší disperzi hlinky a k velikosti částic vhodné k pronikání do tubulů dentinu, a k modifikaci elektrochemických vlastností částice, a tím k lepšímu elektrostatickému přilnutí hlinky ke stěně tubulu. Aspekty chemie hlín jsou podrobněji diskutovány v Mayesově článku zmíněném výše, a v US patentu č. 4 621 070, Pinnavaia aj., vyd.

4. listopadu 1986.

Ústní výplachy s použitím hlinky bývají ve formě orálních roztoků nebo disperzí. Orální výplachy mohou obsahovat běžné chuťové přísady, barviva a jiná aditiva s organoleptickou nebo terapeutickou účinností.

Zubní prostředky obsahující hektoritovou hlinku bývají obvykle založeny na vodě, a obsahují smáčedlo (stabilizátor vlhkosti), jako je glycerin, sorbit nebo jiný cukerný alkohol, propylenglykol nebo polyetylenglykol. Zubním prostředkem může být pasta nebo gel. Želatinačním činidlem může být karboxymetylcelulóza, xyntanová pryskyřice, viskarin, iota karrageenan, želatina, škrob, glukóza, sacharóza, polyvinylpyrolidon, polyvinylalkohol, guma tragant, guma 25 daraya, hydroxypropylcelulóza, metylcelulóza a alginát sodný, a gel silikátu hořečnatohlinitého.

Výhodná jsou ta činidla, která jsou kompatibilní s fluoridem.

Dalšími činidly použitelnými v zubním prostředku jsou leštidla jako je srážený oxid křemičitý, hydratovaný oxid křemičitý (silika) a jiná známá brusně-leštící činidla, fluoridy, detergenty, 30 barviva nebo bělidla jako je dioxid titaničitý, vonidla a chuťové přísady (aromata). Je možno také přidávat další terapeutická činidla, jako je činidlo proti tvorbě zubního kamene, a antibakteriální činidla jako je Triclosan nebo chlorhexadin.

Zubní prostředek podle tohoto vynálezu se vyrobí smísením ingrediencí běžným způsobem, jako 35 např. vytvořením gelu s použitím vody a želatinačního činidla, a potom přidáním ingrediencí rozpustných ve vodě. Nakonec se přidají surfaktanta (povrchově aktivní látky) a hydrofobní ingredience. Směs se potom balí do běžných obalů, jako je tuba, a aplikuje se na povrch zubů běžným kartáčkem, povlékáním, natíráním nebo jinou přímou nebo nepřímou aplikační technikou.

Výhody vynálezu budou demonstrovány na následujících příkladech.

Příklady provedení vynálezu

Zkušební postupy

Disperze hektoritových hlinek ve vodě s různými ingrediencemi a prototypové zubní prostředky obsahující hektoritové hlinky byly zkoušeny s použitím in vitro modelu citlivosti dentinu, poprvé 50 popsaného Pashleyem (J. Periodontology, 55, čís. 9, str. 522, září 1984). Tato metodologie je také popsána v US patentu č. 5 270 031, Lim aj., vyd. 14. prosince 1993.

Pří této metodě se neporušené lidské stoličky bez kazů a oprav rozřežou kolmo k podélné ose zubu metalurgickou pilkou na řezy tloušťky 0,4 až 0,6 mm. Ke zkoušení se použijí řezy 55 obsahující dentin a zbavené skloviny. Tyto řezy se potom leptají roztokem EDTA

-4CZ 288829 B6 (etylendiamintetraoctové kyseliny) k odstranění vrstvy nečistoty. Kotouč řezu se zasadí do zvláštního zařízení v komoře, popsané vJ. Dent. Research, 57:187 (1987). Tato speciální neprodyšná komora je napojena na tlakový zásobník tkáňové tekutiny. S použitím směsi tlakového dusíku a plynného CO₂ je možno udržet tekutinu na fyziologickém pH. K dalšímu zajištění přesnosti se kotouče řezu smočí lidskými slinami, aby se napodobily intraorální podmínky. Přístroj má skleněnou kapiláru připevněnou k měřítku nebo jinému měřícímu zařízení. Do kapiláry se injektuje vzduchová bublinka. Změřením posunu této bublinky v čase je možno měřit průtok tekutiny kotoučem dentinu. (Uvádí se, že tekutina skutečně vytéká z tubulů dentinu z normálního lidského zubu.)

Po změření základního toku tekutiny v kotouči dentinu se aplikuje experimentální směs nebo zubní prostředek na vnější povrch kotouče, a to s použitím nylonového kartáčku. Po určité době čištění kartáčkem se experimentální materiál opláchne a změří se (poaplikační) hydraulická průchodnost (konduktance). Tímto způsobem je možno otestovat různé experimentální materiály (buď samotné, nebo jako komponenty zubních prostředků) na schopnost bránit průtoku tekutiny vtubulech dentinu. Potom lze vypočítat procento omezení průtoku, způsobené čištěním kartáčkem a experimentálními materiály.

Příklady 1 až 5

Byly připraveny a na omezení průtoku výše uvedenou metodou testovány různé kombinace Laponitových hlinek s vodou a jinými specifickými ingrediencemi. Složení každé kombinace a snížení průtoku je uvedeno v Tabulce 1. Příklady dokazují schopnost hektoritových hlinek snižovat průtok dentinové tekutiny, a to zejména je-li hlinka spojena s disperzantem, jako je polymemí disperzant nebo sole.

Tabulka 1: Procento snížení průtoku s použitím vodných kombinací Laponitů.

Příklad	Použitý prostředek	Snížení toku po aplikaci
1	5 % Laponitů D	55,3 %
2	5 % Laponitů DF, 0,25 % NaF	48,0 %
3	5 % Laponitů DF, 5 % KNO3	54,2 %
4	5 % Laponitů DF, 5 % KNO3 4 % karboxymetylcelulózy, 0,25 % NaF	83,4 %
5	5 % Laponitů DF v 5 % KNO3 0,25 % NaF 8 % kationického celulózového polymeru CELQUAT 240 SC	96,0 %

Příklady 6 až 13

Následující formulace zubních prostředků byly připraveny následujícím způsobem: Do vhodného mixeru vybaveného vakuovým systémem, jako je např. šlehač pro laboratorní dávky nebo mixér Koruma pro větší (poloprovozní) dávky, se vloží potřebné množství čištěné vody. Potom se do mixeru přidají klíčové ingredience jako fluorid sodný (nebo Na-MFP), pyrofosfát čtyřdraselný (normální), norm. fosforečnan (troj)sodný, sole draslíku nebo stroncia, dále se přidá Na-sacharin, oxid křemičitý a Laponit DF. Toto vše se míchá asi 10 až 30 minut (ve vakuu), a potom se přidají abraziva, předmíšené pryskyřice (zvlhčovadlo a „gumy“), chuťová přísada a detergenty. Nakonec se míchá 20 až 30 minut ve vakuu, aby se produkt odvzdušnil.

-5CZ 288829 B6

Příklad 6

Ingredience	Hmotnostní procento
Laponit DF	5,0
Fluorid sodný	0,24
Roztok sorbitu	20,0
Glycerin	20,0
Oxid křemičitý	1,0
Amorfní oxid křemičitý	10,0
Karboxymetylcelulóza	1,5
Carbomer	0,1
Na-sacharin	0,3
Oxid titaničitý	0,5
Kokosylamidopropylbetain	5,0
Fosfát (troj)sodný norm. bezvodý	1,5
Chuťová přísada	1,5
Čištěná voda	doplnit do 100,0

Příklad 7

Ingredience	Hmotnostní procento
Laponit DF	8,0
Fluorid sodný	0,32
Chlorid draselný	4,0
Hydratovaný oxid křemičitý	10,0
Hydroxyetylcelulóza	1,5
Na-sacharin	0,3
Laurylsulfát sodný	1,5
Triklosan	0,3
Roztok sorbitu	40,0
Chuťová přísada	1,3
Čištěná voda	doplnit do 100,0
Příklad 8
Ingredience	Hmotnostní procento
Laponit DF	6,0
Na-MFP (fluorofosfát sodný)	0,8
Oxid křemičitý (silika)	2,0
Dihydrát dikalciumfosfátu	30,0
Karboxymetylcelulóza	1,0
Na-sacharin	0,25
Oxid titaničitý	0,5
Kokosyl-amidopropylbetain	7,0
Kokosylmetyl-taurát sodný	0,75
Bezvodý norm. fosfát (troj)sodný	1,0
Roztok sorbitu	10,0
Glycerin	25,0
Chuťová přísada	1,2
Čištěná voda	doplnit do 100,0

-6CZ 288829 B6

Příklad 9

Ingredience	Hmotnostní procento
Laponit DF	7,5
Na-MFP	0,8
Oxid křemičitý	1,0
Uhličitan vápenatý	15,0
Karboxymetylcelulóza	1,0
Carbomer	0,1
Na-sacharin	0,3
Oxid titaničitý	0,5
Laurylsulfát sodný	1,5
Pyrofosfát dvoj sodný	0,3
Roztok sorbitu	30,0
Glycerin	10,0
Chuťová přísada	1,3
Čištěná voda	doplnit do 100,0
Příklad 10
Ingredience	Hmotnostní procento
Laponit DF	5,0
Chlorid draselný	3,75
Fluorid sodný	0,24
Oxid křemičitý	1,5
Amorfní oxid křemičitý	10,0
Karboxymetylcelulóza	2,0
Carbomer	0,1
Na-sacharin	0,35
Oxid titaničitý	0,5
Kokosyl-amidopropylbetain	6,0
Kokosyl-taurát sodný	0,5
Norm. pyrofosfát draselný (čtyřdraselný)	3,0
Triklosan	0,3
Roztok sorbitu	40,0
Chuťová přísada	1,3
Čištěná voda	doplnit do 100,0
Příklad 11
Ingredience	Hmotnostní procento
Laponit DF	5,0
Fluorid sodný	0,243
Norm. pyrofosfát draselný (čtyřdraselný)	3,0
Citrát draselný	5,0
Hydratovaný oxid křemičitý	12,0
Hydroxyetylcelulóza	1,4
Na-sacharin	0,3
Kokosylmetyl-taurát sodný	1,5
Bezvodý norm. fosfát sodný (trojsodný)	0,5
Roztok sorbitu	12,0
Glycerin	12,0
Chuťová přísada	1,2
Čištěná voda	doplnit do 100,0

I

Příklad 12

Ingredience	Hmotnostní procento
Laponit DF	5,0
Fluorid sodný	0,243
Norm. pyrofosfát draselný (čtyřdraselný)	3,0
Bikarbonát draselný	3,0
Hydratovaný oxid křemičitý	12,0
Hydroxyetylcelulóza	1,4
Na-sacharin	0,3
Kokosylmetyl-taurát sodný	1,5
Bezvodý norm. fosfát sodný (trojsodný)	0,5
Roztok sorbitu	12,0
Glycerin	12,0
Chuťová přísada	1,2
Čištěná voda	doplnit do 100,0
Příklad 13
Ingredience	Hmotnostní procento
Laponit DF	6,0
Hexahydrát chloridu strontnatého	10,0
Oxid křemičitý	1,0
Hydratovaný oxid křemičitý	12,0
Na-sacharin	0,3
Oxid titaničitý	1,0
Karboxymetylcelulóza	1,5
Kokosylmetyl-taurát sodný	1,2
Roztok sorbitu	12,0
Glycerin	12,0
Chuťová přísada	1,2
Čištěná voda	doplnit do 100,0

Některé zvýše uvedených formulací zubních přípravků byly zkoušeny na schopnost omezit 10 průtok (tok) zubní tekutiny. Výsledky těchto testů jsou uveden v Tabulce 2.

Tabulka 2

Procento omezení průtoku u vybraných zubních prostředků

Poř. číslo příkladu	Hlavní ingredience	% omezení průtoku
Příklad 6	Laponit (5 %), NaF (0,24 %)	79%
Příklad 7	Laponit (8 %), NaF (0,32 %)	82%
Příklad 10	Laponit (5 %), NaF (0,24 %) Norm. pyrofosfát (čtyř)draselný	87%

Účelem výše uvedených popisů je znázornit některá provedení tohoto vynálezu, aniž by to bylo míněno jako jeho omezení (vymezení). Odborníkovi bude zřejmé, že je možno realizovat různé 20 modifikace a variace v přístrojích nebo v postupu podle vynálezu, aniž by to znamenalo odklon od obsahu nebo od ducha tohoto vynálezu.

Claims (10)

1. Prostředek pro léčení hypersenzitivních zubů, vyznačující se tím, že obsahuje 0,1 až 25 % hmotn., vztažených na celkovou hmotnost prostředku, účinného množství hektoritové hlinky jako desenzibilačního činidla a jeho nosič.

2. Prostředek podle nároku 1, v y z n a č u j í c í setím, že hektoritovou hlinkou je laponitová hlinka.

3. Prostředek podle nároku 2, vyznačující se tím, že hektoritová hlinka obsahuje fluorid.

4. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje dispergační činidlo.

5. Prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, že dispergačním činidlem je sůl.

6. Prostředek podle nároku 5,vyznačující se tím, že solí je alkalická sůl.

7. Prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, že sůl je vybraná ze skupiny obsahující alkalické sole difosforečnanů, nitrátů, halogenidů, citrátů, uhličitanů, hydrogenuhličitanů a solí stroncia, a jejich směsi.

8. Prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, že dispergačním činidle^n je sloučenina celulózy.

9. Prostředek podle nároku 8, vyznačující se tím, že sloučenina celulózy obsahuje kationicky modifikovanou celulózu.

10. Prostředek podle nároku 9, vyznaču j ící se tím, že sůl je vybrána ze skupiny obsahující alkalické sole difosforečnanů, nitrátů, halogenidů, citrátů, uhličitanů, hydrogenuhličitanů, a solí stroncia, a jejich směsi.