CZ288519B6

CZ288519B6 - (S)-alfa-Fenyl-2-pyridinethanamin, způsob jeho přípravy, farmaceutická kompozice tento enantiomer obsahující, tento enantiomer pro použití jako léčivo a použití tohoto enantiomeru pro výrobu léčiva

Info

Publication number: CZ288519B6
Application number: CZ19942409A
Authority: CZ
Inventors: Ronald Conrad Griffith; Robert John Murray; Michael Balestra
Original assignee: Astra Ab
Priority date: 1992-04-03
Filing date: 1993-04-01
Publication date: 2001-07-11
Also published as: IL105276A; KR100259567B1; MX9301935A; JP2000319259A; CA2133427C; AU7545696A; DK0633879T3; AU705419B2; EP0633879A1; FI944546A0; NO943645D0; FI105025B; CZ240994A3; NO302170B1; SK117794A3; AU3897693A; CA2133427A1; SK281258B6; NZ251384A; DZ1677A1

Abstract

eÜen se t²k (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu a jeho adi n soli s kyselinou, kter jsou pou iteln pro l en neurodegenerativn ch poruch a vykazuj line rn farmakokinetiku. Pops ny jsou tak zp sob p° pravy uveden ho enantiomeru, farmaceutick kompozice, kter tento enantiomer nebo jeho adi n s l s kyselinou obsahuje jako · innou l tku, a pou it tohoto enantiomeru nebo jeho adi n soli s kyselinou pro v²robu l iva ur en ho pro l en neurodegenerativn ch chorob.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká enantiomeru známé sloučeniny, jeho použití jako léčiva, zejména při léčení neurodegenerativních poruch, způsobu jeho přípravy a farmaceutické kompozice, která tento enantiomer obsahuje.

Dosavadní stav techniky

Hlavním problémem u existujících farmakologicky účinných látek pro léčení neurodegenerativních poruch je špatná předpověditelnost koncentrace účinné látky v pacientově krevní plazmě rezultující z podání daného množství uvedené účinné látky, což je důsledkem toho, že tyto existující farmakologicky účinné látky nemají lineární farmakokinetiku. Bylo stanoveno, že ideální farmakologicky účinná látka použitelná v tomto odvětví by měla vykazovat lineární závislost koncentrace účinné látky v krevní plazmě na velikost na velikosti dávky tak, aby daná změna dávky účinné látky měla za následek i předpověditelnou změnu koncentrace této účinné látky v krevní plazmě (Pharmacokinetics of old, new and yet-to-be discovered antiepileptic drugs', R. H. Levý, B. M. Kerr, Epilepsia, sv. 30. dod. 1, str. 35-41,1989).

V evropské patentové přihlášce 356 035 je popsán velký počet sloučenin použitelných pro léčení neurodegenerativních poruch, včetně alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu (uváděného jako 1-fenyl2-(2-pyridinyl)ethylamin) vzorce

Nyní bylo s překvapením zjištěno, že (S)enantiomer této sloučeniny vykazuje lineární farmakokinetiku, zatímco racemát této sloučeniny vykazuje nelineární farmakokinetiku.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je takto (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanamin vzorce

mající enantiomemí čistotou vyšší než 90 % hmotn. a jeho adiční sůl s kyselinou.

Výhodně se vynález týká (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu majícího enantiomemí čistotu vyšší než 99 % hmotn. a jeho adiční soli s kyselinou.

-1CZ 288519 B6

Výhodněji se vynález týká (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu majícího enantiomemí čistotu 100 % hmotn. a jeho adiční soli s kyselinou.

Předmětem vynálezu je také farmaceutická kompozice, jejíž podstata spočívá v tom, že obsahuje (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanamin nebo jeho adiční sůl s kyselinou ve směsi s farmaceuticky přijatelnou přísadou, ředidlem nebo nosičem.

Předmětem vy nálezu je dále (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanamin nebo jeho adiční sůl s kyselinou 10 pro použití jako léčivo.

Předmětem vy nálezu je také použití (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu nebo jeho adiční soli s kyselinou při výrobě léčiva určeného pro léčení neurodegenerativní poruchy.

Předmětem vy nálezu je rovněž (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanamin nebo jeho adiční sůl s kyselinou pro léčení neurodegenerativní poruchy.

Předmětem vy nálezu je konečně způsob přípravy (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu nebo jeho adiční soli s kyselinou, jehož podstata spočívá v tom, že se selektivně vysráží diasteromemí sůl 20 vytvořená reakcí alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu a chirální kyseliny.

Adiční soli (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu zahrnují soli s minerálními kyselinami, jakými jsou například dihydrochlorid a dihydrobromid, a soli vytvořené s organickými kyselinami, jakými jsou mravenčan, jablečnan, acetát, benzoát a fumarát.

alfa-Fenyl-2-pyridinethanamin může být připraven konvenčními způsoby, například adicí anionu 2-pikolinu na N-trimethylsilylbenzaldimin. (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanamin může být potom připraven jedním nebo opakovaným selektivním srážením diastereomemí soli, vytvořené reakcí alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu s chirální kyselinou, a následnou jednou nebo opako30 vanou krystalizaci. V souladu s tím je předmětem vynálezu také způsob přípravy sloučeniny podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje selektivní vysrážení diastereomemí soli vytvořené reakcí alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu s chirální kyselinou. Chirální kyseliny, které mohou být uvedeny, zahrnují kyselinu D- nebo L-vinnou a zejména kyselinu S(+)- nebo R(-)-mandlovou. Uvedené vysrážení může být provedeno v organickém rozpouštědle, které 35 nemá nežádoucí vliv na průběh reakce a kterým je například ethylacetát, a při okolní teplotě nebo při teplotě, která je blízká okolní teplotě.

Sloučeniny podle vynálezu jsou indikovány jako léčiva, zejména jako antikonvulzní a neuroprotekční činidla pro léčení neurodegenerativních poruch. Specifickými neurodegenerativními 40 poruchami, které zde mohou být uvedeny, jsou mrtvičný záchvat, certebrální ischemie, cerebrální paralýza, účinky hypoglykemie, epilepsie, demence sdružené sAIDS, Alzheimerova choroba, Huntingtonova chorea, olivo-ponto-cerebelámí atrofie, perinatální asfyxie, Parkínsonova nemoc, anoxie, neuronální poruchy spojené s aplikací škodlivých látek (například narkotika nebo kokain), retinopatie, schizofrenie, ischemické stavy po srdeční zástavě nebo chirurgických 45 operacích, intoxikace nebo poškození míchy a amyotrofní laterální skleróza.

I když zde není tendence vázat se na určitou teorii, předpokládá se, že neurodegenerace je způsobena nebo urychlena některými excitačními aminokyselinami přirozeně se vyskytujícími v centrální nervové soustavě. Glutamát je endogenní aminokyselinou, která byla charakterizo50 vána jako rychlý přenašeč vznětů v savčím mozku. Glutamát je rovněž znám jako silný neurotoxin schopný usmrtit neurony centrální nervové soustavy za určitých patologických podmínek, které doprovázejí mrtvičný záchvat nebo zástavu srdce. Bylo prokázáno, že citlivost centrálních neuronů khypoxii a ischemii může být snížena specifickým antagonismem post-synaptických glutamátových receptorů. Glutamát je charakterizován jako antagonizující činidlo se širokým 55 spektrem, vykazující aktivitu ve čtyřech receptorových místech neuronálních excitačních amino

-2CZ 288519 B6 kyselin. Tato receptorová místa jsou pojmenována po aminokyselinách, které tyto místa selektivně excitují: kainát (KA), N-methyl-D-aspartát (NMDA), kviskvalát (QUIS) a 2-amino4-fosfonobutyrát (APB). O glutamátu se předpokládá, že je směsným agonizujícím činidlem schopným vazby ke všem uvedeným typům receptorů a tedy i schopným excitace těchto receptorů. Proto tedy činidla, která selektivně blokují nebo antagonizují účinek glutamátu na uvedených receptorech, mohou inhibovat neurotoxická poškození sdružená sanoxií, hypoxií nebo ischemií. Při prevenci a léčení neurodegenerativních chorob se zejména používají sloučeniny, které se váží na NMDA-receptorová místa a takto selektivně blokují účinek glutamátu.

Farmakologická účinnost sloučenin podle vynálezu může být demonstrována následujícími testy.

a) NMDA-blokující účinnost se stanovuje vyhodnocením schopnosti testované sloučeniny chránit myši proti křečím indukovaným intravenózním podáním 150 mg/kg NMDA podle protokolu popsaného Czuczwarem a kol. (Neurotransmitters, Seizures and Epilepsy III, vyd.

G. Nistico a kol., Raven Press, New York 1986, str. 235-246.) Skupinám myší se 30 minut před podáním NMDA intraperitoneálně podá testovaná sloučenina. Pokusná zvířata se po podání NMDA pozorují za účelem zjištění konvulzí definovaných ztrátou vzpřimovacího reflexu a výskytem tonicko-klonických záchvatů. 60 minut po podání NMDA se zaznamená mortalita pokusných zvířat.

b) Antagonizující účinnost vůči NMDA-receptorům může být stanovena in vitro vyhodnocením schopnosti testované sloučeniny inhibovat vazbu receptorového antagonizujícího činidla, kterým je 10,1 l-dihydro-5-methyl-5H-dibenzo(a,d)-cyklohepten-5,10-iminu (MK 801) k receptorů. Tato metoda je popsána Fosterem a Wongem v Br. J. Pharmacol. 91, 403-409 (1987).

c) Afinita k NMDA-receptorům a glycinovým receptorům může být rovněž testována v (³H)Lglutamátovém a (³H)glycinovém vazebném testu způsobem popsaným Monaghanem a Cotnanem v PNAS, 83, 7532, (1986) a Watsonem a kol. v Neurosci. Res. Comm., 2,169, (1988).

d) Účinnost proti hypoxii může být vhodně stanovena u myší. Skupiny myší se testují při různých dobách trvání testu po intraperitoneálním podání gradovaných dávek testované sloučeniny. Při testu se zaznamenává doba přežití v teplotě kontrolovaném hypoxickém prostředí (96 % dusíku a 4 % kyslíku). Provede se statistické porovnání mezi experimentální skupinou pokusných zvířat a kontrolní skupinou pokusných zvířat ošetřených pouze vehikulem. Získají se závislost dávka-odezva a minimální účinná dávka pro jednotlivé testované sloučeniny (A. A. Artu aj. D. Michenfelder, Anaesthesia and Analgesia, 1981, 60, 867). Mohou být použity i jiné druhy podání.

e) Antiepileptická účinnost může být stanovena vyhodnocením schopnosti testované sloučeniny inhibovat při záchvatu složku tonické extenze zadní okončetiny ve skupině myší nebo kiys indukovanou maximálním elektrošokem po perorálním, intraperitoneálním, intravenózním nebo subkutánním podání podle protokolů v Epilepsy Branch. NINCDS, publikovaných R. J. Porterem a kol. vCleve Clin Quarterly 1984, 51, 293 a porovnáním získaných výsledků s výsledky získanými při použití standardních činidel dilantin a phenobarbital.

f) Při tomto testu se použije model mrtvičného záchvatu 4-VO (4-vessel occlusion) za účelem indukování globální ischemie u krys, přičemž tento test představuje základní metodu pro vyhodnocení účinnosti testovaných sloučenin při inhibici poškození selektivně zranitelných oblastí mozku, zejména při inhibici poškození pyramidálních neuronů CA1 hippokampu. Tato oblast spadá do dráhy určené pro tvorbu krátkodobé paměti u pokusných laboratorních zvířat a lidí. Tato metoda spočívá vkatetrizaci vertebrálních tepen a izolaci krčních tepen krys udržovaných pod anestezií po dobu jednoho dne. Druhý den se krční tepny sevřou svorkami po různé časové úseky, přičemž ke zničení neuronů CA1 postačí deset minut. Svorky se potom odstraní, průtok v tepnách se obnoví, načež se po různé časové úseky po obnovení průtoku v tepnách podávají testované farmakologicky účinné látky. V průběhu ischemické a regenerační

-3CZ 288519 B6 periody se udržuje tělesná teplota 37 °C. Neurony CA1 odumírají v průběhu 48 až 72 hodin a krysám se normálně podávají účinné látky po dobu alespoň 3 dnů (intraperitoneálně, intravenózně nebo perorálně), načež se jim sedmý den odeberou mozky za účelem provedení histologických testů. Vyhodnocení poškození neuronů CA1 se provede za použití dvou metod, a sice sečtení živých neuronů CA1 s vyhodnocením stupně hrubé patologie (W. A. Pulsinelli a A. Buchán, The NMDA receptor/ion channel: Its importance to in vivo ischemia injury to selectively vulenrable neurons', Pharmacology of Cerebral Ischemia, vyd. J. Krieglstein and

H. Oberpichler, publik, v Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft, Stuttgart, 1990, str. 169).

g) Při fokálním modelu mrtvičného záchvatu se jako experimentální subjekty používají subjekty použijí spontánně hypertenzní krysy (SHR) vzhledem kjejich relativně chudé kolaterální mozkové cirkulaci. Dvouhodinové fokální ischemie se dosáhne u krys SHR sevřením svorkou střední cerebrální arterie a ipsilaterální karotidy, přičemž tento zákrok se provádí pod anestezií. Účinné látky mohou být podány (obvykle intraperitoneálně buď před svorkováním, nebo různé časové úseky po svorkování tepen nebo po dvou hodinách, kdy je obnoven průtok tepnami. 24 hodin po experimentu se mozky vyjmou a zmrazí, načež se z nich provedou řezy, ve kterých se stanoví účinek účinných testovaných látek vedoucí k omezení rozsahu infarktu v mozkové kůře za použití na zakázku postaveného počítačového kvantifikačního systému (A. M. Buchán, D. Xue a A. Slivka, Stroke, 1992, 23, 273).

Toxicita sloučenin podle vynálezu může být měřena následujícími testy.

a) Studie progresivně zvyšované dávky je založena na metodě popsané N. W. Spurlingem a P. F. Careyem v A Protocol for dose selection in repeat dose toxicity studies', prezentační leták 974 na Society of Toxicology annual meeting, Seattle, USA, 23-27, únor 1992. Krysám se denně podávají intravenózní progresivně rostoucí dávky testované sloučeniny až se dosáhne maximální opakovatelné dávky, nad kterou je výskyt konvulzí a ostatních abnormálních klinických znaků již nepřijatelný.

b) Test na převráceném sítu (L. L. Cougenour, J. R. McLean a R. B. Parker, Pharmacol. Biochem. Behav. 1977, 6, 351). Myším se podá testovaná sloučenina a o 30 minut později se umístí na malou sítěnou plošinu, která se potom obrátí o 180°. Myši, které nejsou schopné v průběhu 30 sekund vyšplhat na vrchní stranu síta jsou vyhodnoceny jako neúspěšné. Za použití dostatečných dávek a počtu pokusných zvířat může být snadno stanovena dávka TD₅₀ (dávka způsobující 50% neúspěšnost myší).

c) Test vyhodnocující 28 znaků chování pokusných zvířat popsaný S. Irwinem v Psychopharmacology 1968, 13, 222. Skupinám tří myší na každou dávku se podávají přírůstková množství testované sloučeniny v rozmezí od 25 do 400 mg/kg, načež se bezprostředně po podání dávky, 30 minut, 3 hodiny a 24 hodin po podání dávky vyhodnocuje 28 znaků chování pokusných zvířat.

d) Test vyhodnocující znaky, které se typicky vyskytují po podání fenylcyklidinu. Chování jako po podání fenylcyklidinu (PCP) zahrnuje soubor vedlejších účinků potentních kompetitivních a nekompetitivních antagonistů NMDA-receptorů. Při třídicí zkoušce prováděné za účelem stanovení, zda testovaná sloučenina má sklon k indukování výše uvedených znaků, se krysám perorálně podá testovaná sloučenina (vyjádřená jako násobek perorální dávky ED50 pro ochranu při testu EMS) a krysy se umístí do individuálních průhledných plastikových klecí, ve kterých se pozorují po dobu 4 hodin za účelem zjištění výskytu 5 charakteristických znaků chování, které doprovází podání PCP a kterými jsou: hyperaktivita, ataxie, krouživý pohyb, kolébání hlavou a retropulze. Pro každou dávku se pozoruje pět krys a výsledky se zkontrolují s výsledky získanými pro kontrolní skupinu pokusných zvířat, kterým byl podán PCP. Úplný výskyt znaků u všech pokusných zvířat představuje známku 25, což znamená, že pět krys vykazuje všech pět znaků chování. PCP dosahuje této známky 25 při desetinásobku dávky ED50 (W. Koek, J. H. Woods, P. Omstein, 1987, Psychopharmacology, 91, 297).

-4CZ 288519 B6

e) Test úniku po liště je použit pro stanovení zhoršení neurálního stavu krys (G. E. Garske a kol., Epilepsy Research, 1991, 9, 161). Krysy se umístí na úzkou lištu (lišta je široká 1,25 cm a je uložena 40 cm nad podložkou) do velmi dobře osvětlené kóje, odkud je po liště přístup do postupně ztemňovaného boxu spojeného na druhém konci s temnou únikovou kójí (lišta je dlouhá 63 cm). Neurální stav krysy se považuje za zhoršený v případě, že se jí nepodaří zdolat přechod po liště. Při tomto testu se využívá dvou známých vlastností krys, motivujících jejich chování: strach z výšky a vyhledávání temného prostředí.

Lineární farmakokinetika může být u krys detekována vyhodnocením plochy pod křivkami koncentrace v plazmě versus čas, získaných po jediném intravenózním podání testované sloučeniny v rámci podávání rostoucích dávek (Smith a kol., Xenobiotica, 20,1 187-1 199,1990).

Z hrdelní žíly se v různých časových okamžicích v průběhu 24 hodin katétrem odebírají vzorky krve. Plazma se oddělí odstředěním, načež se za použití vysokotlaké chromatografie s detekcí ultrafialovým světlem stanoví koncentrace testované sloučeniny. Pro každou dávku se vynese do diagramu časová závislost koncentrace testované sloučeniny v plazmě, načež se vyhodnotí plocha pod každou křivkou. V případě, že sloučenina vykazuje lineární farmakokinetiku, potom je plocha pod křivkou závislosti koncentrace v plazmě na čase pro danou dávku přímo úměrná podané dávce. Zjištění takové lineární farmakokinetiky u krys indikuje skutečnost, že by taková lineární farmakokinetika by měla existovat i u lidí (Leander a kol., Epilepsia, 33, 696-704, 1992, str. 703).

Při léčení neurodegenerativních poruch se pacientovi podá terapeuticky účinné množství sloučeniny podle vynálezu. Zejména je zajímavý způsob podání uvedené účinné látky, při kterém je dávka podané účinné látky lineárně úměrná koncentraci této účinné látky v krevní plazmě.

Při výše uvedené aplikaci se bude použité dávkování samozřejmě měnit v závislosti na konkrétní použité sloučenině, způsobu podání a požadovaném léčení. Nicméně uspokojivých výsledků se dosáhne v případě, kdy se sloučeniny podle vynálezu podávají v denních dávkách od asi 0,1 do asi 20 mg na kilogram tělesné hmotnosti živočicha, které se výhodně podávají v dílčích dávkách 1 až 4krát denně nebo ve formě formulace umožňující regulované uvolňování účinné dávky. U člověka činí celková denní dávka 5 až 1 400 mg, výhodněji 10 až 100 mg, přičemž jednotková dávková forma vhodná pro perorální podání obsahuje 2 až 1 400 mg účinné sloučeniny v kombinaci s pevným nebo kapalným farmaceutickým nosičem nebo ředidlem.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být použity jako takové nebo ve formě vhodných medicinálních přípravků pro enterální nebo parenterální podání. Předmětem vynálezu je dále farmaceutická kompozice, jejíž podstata spočívá v tom, že obsahuje výhodně méně než 80 % a výhodněji méně než 50 % hmotnosti sloučeniny podle vynálezu v kombinaci s farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami, ředidlem nebo nosičem.

Příklady takových ředidel a nosičů jsou:

pro tablety a dražé: laktóza, škrob, talek, kyselina stearová, pro kapsle: kyselina vinná nebo laktóza, pro injikovatelné roztoky: voda, alkoholy, glycerin, rostlinné oleje, pro čípky: přírodní nebo ztužené oleje nebo vosky.

V případě, že sloučenina podle vynálezu má být použita pro léčení Parkinsonovy choroby, potom je obzvláště výhodnou přísadou farmaceutické kompozice podle vynálezu L-dopa.

Předmětem vynálezu je také použití sloučeniny podle vynálezu jako účinné látky při výrobě léčiva pro léčení neurodegenerativní poruchy.

-5I

Výhoda sloučenin podle vynálezu spočívá také v tom, že jsou méně toxické, více účinné, mají delší dobu účinku, jsou snadněji absorbovatelné nebo mají ostatní využitelné vlastnosti a mají menší vedlejší účinky ve srovnání se sloučeninami, které byly až dosud používány ve výše vymezené terapeutické oblasti.

V následující části popisu bude vynález blíže objasněn pomocí konkrétních příkladů provedení vynálezu, přičemž tyto příklady mají pouze ilustrační charakter a nikterak neomezují rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen formulací patentových nároků.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanamin-dihydrochloridu

a) alfa-Fenyl-2-pyridinethanamin-dihydrochlorid

K ochlazenému (0 °C) roztok benzaldehydu (34,24 g, 0,323 molu) v 600 ml tetrahydrofuranu se přidá lithiumbis(trimethylsilyl)amin (323 ml l,0M roztoku v tetrahydrofuranu, 0,323 molu), přičemž tento přídavek se provádí po kapkách a v průběhu 30 minut. Tato směs se míchá při teplotě 0 °C po dobu 3 hodin.

Separátně se do kulaté baňky obsahující ochlazený (-78 °C) roztok 2-pikolinu (30,0 g, 0,323 molu) v tetrahydrofuranu (600 ml) přidá n-butyllithium (n-BuLi) (129,2 ml 2,5M roztoku v hexanu) v průběhu dvaceti minut.

První reakční směs se ponechá ohřát na teplotu 0 °C a při této teplotě se udržuje po dobu dalších 30 čtyřiceti minut. Druhá reakční směs (obsahující lithiovaný anion 2-pikolinu) se v průběhu minut pipetou přidá do uvedené první reakční směsi. Po dalších 30 minutách se chladicí lázeň odstaví a směs se ponechá ohřát na okolní teplotu. Po další jedné hodině se reakční směs nalije do dělicí nálevky obsahující led (1 1) a 12N kyselinu chlorovodíkovou (200 ml). Vodná vrstva se promyje 3 x 200 ml diethyletheru, načež se zalkalizuje 25% roztokem hydroxidu sodného ve 35 vodě. Vodná vrstva se potom extrahuje 2 x 200 ml chloroformu, načež se chloroformové extrakty vysuší nad síranem hořečnatým, zfiltrují a zahustí za vakua. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu a okyselí nasyceným roztokem chlorovodíku v ethylacetátu. Roztok se zředí diethyletherem a získaný bílý pevný podíl se odfiltruje a vysuší za vakua, přičemž se získá subtilní sloučenina.

Výtěžek: 37,08 g (43 %), teplota tání: 206 až 208 °C.

b) (S)-alfa-2-pyridinethanamin-dihydrochlorid

K roztoku racemického alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu (volná báze produktu ze stupně a), získaná neutralizací vodného roztoku produktu ze stupně a) 25% roztokem hydroxidu sodného ve vodě a extrakcí chloroformem) (10,96 g, 0,0553 molu) v ethylacetátu (400 ml) se přidá roztok kyseliny S(+)-mandlové (8,41 g, 0,0553 molu) v ethylacetátu (300 ml). Získaná sraženina se rekrystalizuje z horkého ethylacetátu (500 ml) (třikrát). Sůl se zalkalizuje 25% roztokem 50 hydroxidu sodného ve vodě, extrahuje 3 x 100 ml chloroformu, vysuší nad síranem hořečnatým, zfíltruje a zahustí za vakua. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu (300 ml) a okyselí nasyceným roztokem chlorovodíku v ethylacetátu. Získaný bílý podíl se odfiltruje a vysuší za vakua, přičemž se získá (-)-alfa-fenyl-2-pyridinethanamin-dihydrochlorid.

-6CZ 288519 B6

Výtěžek: 5,5 g, teplota tání: 220 až 222 °C, (alfa)o = -87,3° (c = 1,0, methanol).

Filtrát z prvotního vysrážení se neutralizuje 25% roztokem hydroxidu sodného ve vodě, extrahuje 2 x 250 ml chloroformu, vysuší nad síranem hořečnatým, zfiltruje a zahustí za vakua. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu (500 ml) a získaný roztok se přidá k roztoku kyseliny R(-)-mandlové (6,5 g, 0,043 molu) v ethylacetátu (500 ml). Sraženina se odfiltruje a třikrát rekrystalizuje. Sůl se zalkalizuje 25% roztokem hydroxidu sodného ve vodě, extrahuje 3 x 100 ml chloroformu, vysuší nad síranem hořečnatým, zfiltruje a zahustí za vakua. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu (300 ml) a okyselí nasyceným roztokem chlorovodíku v ethylacetátu. Rezultující bílý pevný podíl se odfiltruje a vysuší za vakua, přičemž se získá požadovaná sloučenina.

Výtěžek: 3,84 g, teplota tání: 220 až 222 °C, (alfa)_D = +87,1° (c = 1,1, methanol).

Enantiomemí čistota může být stanovena derivatizováním kyseliny mandlové nebo dihydrochloridové soli enantiomemě čistým (enantiomemí čistota vyšší než 99,5 %) methylbenzylizokyanátem a analýzou za použití vysokotlaké kapalinové chromatografie se sloupcem normální fáze a eluční soustavy tvořené směsí ethanolu a hexanu v objemovém poměru 6:94. Bylo zjištěno, že výše uvedeným způsobem získaný enantiomer má enantiomemí čistotu vyšší než 99,5 %.

Rentgenová krystalografie ukázala, že (+)-enantiomer má absolutní stechiometrii (S).

Příklad 2

Bylo zjištěno, že při perorálním podání má sloučenina z příkladu 1 při prevenci tonické extenze zadní okončetiny krys indukované maximálním elektrošokem (popsáno výše) účinnost odpovídající hodnotě ED₅₀ 3,7 mg/kg. Její enantiomer má hodnotu ED₅o rovnou 20,2 mg/kg.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. (S)-alfa-Fenyl-2-pyridinethanamin mající enantiomemí čistotu vyšší než 90% hmotn. a jeho adiční sůl s kyselinou.
2. (S)-alfa-Fenyl-2-pyridinethanamin podle nároku 1 mající enantiomemí čistotu vyšší než 99 % hmotn. a jeho adiční sůl s kyselinou.
3. (S)-alfa-Fenyl-2~pyridmethanamin podle nároků 1 a 2 mající enantiomemí čistotu 100 % hmotn. a jeho adiční sůl s kyselinou.
4. Farmaceutická kompozice, vyznačená tím, že obsahuje (S)-alfa-fenyl-2pyridinethanamin podle některého z nároků 1 až 3 nebo jeho adiční sůl s kyselinou ve směsi s farmaceuticky přijatelnou přísadou, ředidlem nebo nosičem.
5. (S)-alfa-Fenyl-2-pyridinethanamin podle některého z nároků 1 až 3 nebo jeho adiční sůl s kyselinou pro použití jako léčivo.

-7CZ 288519 B6
6. Použití (S}-alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu podle některého z nároků 1 až 3 nebo jeho adiční soli s kyselinou pro výrobu léčiva určeného pro léčení neurodegenerativní poruchy.

5
7. (S)-alfa-Fenyl-2-pyridinethanamin podle některého z nároků 1 až 3 nebo jeho adiční sůl s kyselinou pro léčení neurodegenerativní poruchy.
8. Způsob přípravy (S)-alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu podle některého z nároků 1 až 3 nebo jeho adiční soli s kyselinou, vyznačený tím, že se selektivně vysráží diastereomemí sůl ío vytvořená reakcí alfa-fenyl-2-pyridinethanaminu s chirální kyselinou.