CZ288438B6

CZ288438B6 - Device for bringing pourable solids into contact with gases or liquids

Info

Publication number: CZ288438B6
Application number: CZ19971221A
Authority: CZ
Inventors: Gert Albert
Original assignee: Rwe Dea Ag
Priority date: 1994-11-08
Filing date: 1995-11-04
Publication date: 2001-06-13
Also published as: EP0790859A1; HU216014B; KR970706062A; AU3801295A; NO972066D0; ES2116773T3; DE59502130D1; NO315151B1; WO1996014150A1; BR9509603A; NZ294820A; RU2153929C2; NO972066L; ATE165750T1; CN1162931A; PL322017A1; CA2199280C; CA2199280A1; CN1128661C; JPH11510728A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení k vytvoření kontaktu pevných těles v podobě zásypu s tekutinami a eventuálně plyny v reaktoru, přičemž reaktor sestává z pláště reaktoru uloženého síta, v němž dochází ke kontaktu.

Dosavadní stav techniky

ZDE32 44 972 Cl jsou patrné způsob a zařízení ke kontinuální výrobě alkoholátů hliníku. V plášti reaktoru je přitom umístěno sítové dno ve tvaru koše, na kterém je umístěn zásyp z hliníku s velmi malou velikostí částic, například v podobě jehliček. Sítový koš tvoří reakční prostor, který je vytvořen nad vanou. Pro dostatečně rychlou reakci se musí hliníkové částice v reakčním prostoru vznášet. To nastane tím, že se neustále čerpá do reakčního prostoru potrubím vedením ve vaně a zde umístěným sítovým košem sítového dna velmi velké množství tekutiny, například alkoholátu. Otvory ve dnu vany odtéká velký díl čerpané tekutiny před tím, než se dostane do reakčního prostoru. Tekutina, která se dosáhne do reakčního prostoru, z něho vytéká bočními stěnami koše. Rychlá recirkulace a odtok tekutiny zpět otvory ve vaně do jímače čerpadla představuje značné energetické ztráty. Pro udržení množství tekutiny, dodávaného zdola sítovým dnem, v ekologicky realistickém rozsahu musí být rozpouštěné částice kovu velmi malé. Obvykle používané jehličkovité kovové částice jsou například dlouhé 5 až 12 mm a mají průměr 0,5 až 0,8 mm. Kovové částice velmi rychle sedimentují a shlukují se na dnu sítového koše. To vede převážně nebo zcela k blokování sítového koše. Tím se vyřadí reaktor z chodu.

Další nevýhoda známého reaktoru spočívá v tom, že je výroba malých jehličkovitých kovových částic velmi drahá. S ohledem na nutnost přečerpání zbytkových množství tekutiny a jejího rozdělení na horní a spodní přívod, které znamenají značné investiční náklady a náklady na energii, je provoz známého zařízení nepříznivý.

Reakční složky nelze u známých reaktorů v případě poruchy, například při zašpinění síta, rychle a zcela navzájem oddělit. Není tak vždy zcela zajištěno ovládnutí exotermní reakce hliníku s alkoholem.

Z DE 40 26 938 Al je znám sloupový otočný reaktor, který má děrovaný sítový buben. Reaktor slouží k získávání substancí adsorpcí. Reakční postup s cílem rozpouštění kusů hliníku pomocí alkoholu a jeho speciální problémy přitom nejsou uvedeny.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je vytvořit zařízení vpředu uvedeného typu k rozpouštění kousků pevných těles, které pracuje hospodárně a bezpečně.

Uvedený úkol se podle vynálezu vyřeší tím, že

- síto je vytvořeno jako rotující sítový buben,

- sítový buben je za chodu uložen ve spodní vaně, ve které je umístěno plynné nebo tekuté médium reagující s kousky pevných těles, otočně,

- spodní vana je uložena pohyblivě ve směru dolů, přičemž kousky pevných těles v sítovém bubnu a médium ve spodní vaně jsou pro změnu podmínek reakce nebo pro přerušení reakce navzájem oddělitelné snížením spodní vany.

-1CZ 288438 B6

Vedle rozpouštění pevných těles se mohou v takovém zařízení provádět chemické reakce nebo fyzikální postupy, jako katalytické zpracování, očkování, barvení, desinfekce, adsorpce, tepelné zpracování, zpracování za studená a/nebo míšení.

Při provedení síta jako sítový buben se ušetří objemově rozsáhlá recirkulace reakční tekutiny. Recirkulaci pevné látky přebírá sítový buben, který zajišťuje všestranné promíchaní s plynným nebo tekutým médiem v reaktoru, respektive ve vaně. Kousky pevných těles se nenadnáší provířením. Kousky pevných těles mohou přitom být podstatně větší. Je možné používat jako 10 vsázky kousků pevných těles v podobě pelet, kostek a kvádrů, přitom se pod tímto označením rozumí části v obchodě obvyklých bámíků nebo dokonce celé bámíky o celkové hmotnosti až 25 kg. Takováto tělesa lze vyrobit podstatně snáze, celé bámíky lze přitom použít bez zvláštních nákladů. Vypouštění rozsáhlé recirkulace média a cenově příznivá pevná tělesa jsou spojeny s hospodárnější činností zařízení. Snižující se spodní vana umožňuje rychlé oddělení reakčních 15 složek v reakčním prostoru, a to zcela podle potřeby mezi 0 až 100 %. Tím se současně docílí vedle zřetelného zvýšení bezpečnosti provozu citlivého řízení reakce.

Použitím rotujícího sítového bubnu se docílí konstantní průchodnost reakčního prostoru v bubnu. Ve spodní části pláště reaktoru může proudit tekutina ze spodní vany do bubnu a z bubnu do 20 spodní vany. V homí části se mohou odvést reakční plyny a reakční páry z bubnu do pláště reaktoru a odtud k ochlazení, popřípadě kondenzaci. Když se použije jako médium alkohol, je reakčním produktem vodík. K odvodu tepla ze silně exotermní reakce slouží alkoholové páry. Buben je na všech stěnách průchozí pro použité reakční tekutiny.

Průřez bez tekutiny v homí polovině sítového bubnu je vytvořen tak velký, že může odtéci extrémně velké množství plynu nebo páry.

Další výhoda zařízení spočívá v tom, že reakční objem lze přizpůsobit vsázce, případně iychlosti reakce kousků pevných těles konstrukčně jednoduchým konstrukčním prodloužením bubnu 30 a také výškovým posunutím spodní vany.

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že zařízení je opatřeno do vnitřku sítového bubnu zavedeným přívodem, pomocí kterého je buď stejnoměrně po celé délce bubnu, nebo ve stanovených částech bubnu přiváděno čerstvé médium. Tím se ve vnitřním bubnu docílí zvláště 35 rychlá reakce.

Podle dalšího provedení vynálezu sestává zařízení ze dvou navzájem soustředně umístěných bubnů, přičemž šířka drážky vnitřního sítového bubnuje větší než šířka drážky vnějšího sítového bubnu. To umožňuje kousky pevných těles předehřívat a na základě jejich odpovídajícího 40 rozložení se nejprve přenesou na povrch vnitřního bubnu, načež potom propadnou drážkou ve vnitřním bubnu do vnějšího bubnu a zde se potom zcela rozpustí. Vnitřní buben slouží u velkých kousků pevných těles současně jako mechanická ochrana vnějšího jemnějšího síta.

Podle dalšího provedení vynálezu je hřídel bubnu opatřen přívodem kousků pevných těles do 45 vnitřku bubnu. Tím je bez problémů možné kontinuální plnění.

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že uvnitř bubnu jsou umístěny recirkulační lopatky pro kousky pevných těles. Recirkulační lopatky dopravují u otáčejícího se sítového bubnu recirkulaci kousky pevných těles horizontálně a vertikálně a zajišťují stejnoměrné rozdělení.

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že zařízení je opatřeno vedením k tryskám, ke kterému jsou připojeny trysky, pomocí kterých je rozstřikováno médium k čištění vnější stěny sítového bubnu. Každá část sítového bubnu se při otáčení sítového bubnu pohybuje kolem trysek. Optimální čištění nastane ostřikováním pomocí vysokotlakého paprsku. Ostřikováním se čistí 55 vnější buben kontinuálně během provozu, takže není nutné zařízení k čištění zastavovat nebo

-2CZ 288438 B6 dokonce rozebírat. Na buben se může nastříknout tolik čisticího média, kolik je potřeba k doplnění pro recirkulaci a chlazení. Čisticí nebo oplachovací tekutina je tak zároveň reakční a chladicí tekutinou.

Podle dalšího provedení vynálezu jsou uvnitř bubnu volně pohyblivě uložená mlecí tělesa. Těmito mlecími tělesy mohou být například kuličky, kostky nebo válečky, které jsou zhotoveny z materiálu, na který médium nepůsobí korozivně. Při mechanické recirkulaci pevného obsahu bubnu otáčením sítového bubnu tak nastává mletí kousků pevných těles. Toto mletí a rychlost rozpouštění jsou výhodně ovlivněny přídavnými mlecími tělesy, protože je tím během provozu podporována aktivace povrchu a tím i rekreační rychlost.

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že je zařízení pro pokles spodní vany opatřeno provazovým kladkostrojem. Varianta k tomuto provedení spočívá v tom, že zařízení je ke zdvíhání a poklesu spodní vany opatřeno hydraulickým zdvíhacím zařízením. Pokles spodní vany má v případě poruchy při provozu velký význam pro rychlé zajištění klidového stavu. Dílčím poklesem lze reakci řídit. Stejně tak je důležité, když se provede hydraulicky nebo pomocí kladkostroje zvednutí, že spodní vana může v případě nebezpečí poklesnout bez pomocných prostředků rozpojením neznázoměné brzdy a tím nastane rychlé oddělení média a kousků pevných těles, čímž se reakce zastaví.

Podle dalšího provedení vynálezu je spodní vana uložena otočně kolem hřídele rovnoběžného s hřídelem bubnu, přičemž spodní vana sklopením poklesne. V tomto případě, který je konstrukčně zvláště zajímavý, působí prostředek způsobující pokles jen na jedné straně spodní vany.

Podle dalšího provedení vynálezu sestává plášť reaktoru v průřezu z horní a dolní poloviny válcové skořepiny, jejichž okraje jsou spojeny pomocí spojovacích stěn. Tento plášť je tedy prodloužený ve směru poklesu spodní vany. Vzhledem k tlaku, který je uvnitř pláště, se může jevit jako potřebné zlepšení tuhosti pláště. V tomto případě má podle dalšího provedení vynálezu plášť reaktoru průřez ve tvaru válce.

Podle dalšího provedení vynálezu je sítový buben vytvořen válcový. Přitom je přirozeně rovněž možný víceúhelníkový tvar.

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že reakční složky, kousky pevných těles a plynná nebo tekutá média jsou přiváděna do sítového bubnu v protiproudu, souprodu nebo křížovém proudu konci dutých hřídelů bubnu.

Podle dalšího provedení mohou pevné látky recirkulované v sítovém bubnu reagovat s plynnou atmosférou v reaktoru.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 zařízení k výrobě alkoholátů kovu se sítovým bubnem zajišťujícím reakci mezi hliníkem a alkoholem, obr. 2 provedení poklesu spodní vany uvnitř pláště reaktoru pomocí provázkového kladkostroje, obr. 3 provedení poklesu spodní vany uvnitř pláště reaktoru pomocí hydraulického válce, obr. 4 a 5 řez vnitřní a vnější stojinou sítových bubnů s různými šířkami drážky, obr. 6 až 8 různé varianty provedení poklesu spodního dna, a obr. 9 pracovní schéma zařízení podle obr. 1 až 8.

-3CZ 288438 B6

Příklady provedení vynálezu

Zařízení podle vynálezu slouží obecně k podpoře reakce kousků pevných těles s plynným nebo 5 kapalným médiem, přičemž používá médium, které rozkládá pevná tělesa. Jako materiál pevných těles přichází do úvahy zejména hliník, hořčík nebo křemík. Lze také přirozeně použít pro pevná tělesa jiné materiály. Jako plynné nebo tekuté médium přichází do úvahy všechna média, která jsou vhodná k rozpuštění materiálu pevných těles. U tekutých médií jsou přitom uvažovány zejména Ci až Cu přímé nebo rozvětvené alkoholy, C₂ až C_]2 vícemocné alkoholy a rovněž 10 cyklické a aromatické jednomocné nebo vícemocné alkoholy. V následujícím příkladném provedení se jedná pouze o příklad výroby alkoholátu hliníku z kousků hliníku a z alkoholu.

Obr. 1 znázorňuje zařízení k výrobě alkoholátů hliníku tvořené pláštěm 3 reaktoru, jehož přední spojovací stěna 3a, která je patrná na obr. 2, je na obr. 1 k zajištění pohledu do vnitřku pláště 3 15 reaktoru odmontována. V plášti 3 reaktoru je umístěn sítový buben 5. Tento sítový buben 5 je umístěn svým nosným hřídelem 6 v ložiskách 7, které jsou opatřeny pomocí opěr 8 na plášti 3 reaktoru. Oba hřídele 6, které vyčnívají těsněními 9 z pláště 3 reaktoru jsou provedeny duté.

Spodní polovina sítového bubnu 5 je umístěna na obr. 1 a obr. 2 ve spodní vaně 10. Tato spodní 20 vana 10 je uložena pohyblivě dolů ze své zdvižené polohy podle obr. 1, přičemž se oddělí jednak v ní umístěný alkohol, případně alkoholáty hliníku vytvořené z alkoholu a hliníku a jednak kousky hliníku umístěné uvnitř sítového bubnu 5 z reakčního styku s alkoholem.

Plášť 3 reaktoru se opírá o zemi 12 pomocí patic 1_L Na spodní straně 3b pláště 3 reaktoru je pro 25 tekutinu vytvořen výpustný nátrubek 13. V nalevo patrné koncové stěně 3c pláště 3 reaktoru je vytvořen průlezný otvor 14.

K poklesu a zvednutí spodní vany 10 jsou vytvořeny provazový kladkostroj 15. znázorněný na obr. 2, nebo hydraulické zdvihové zařízení 16, znázorněné na obr. 3. Provazový kladkostroj 15 30 sestává z motoru 15a, který je opatřen vně pláště 3 reaktoru na tomto plášti 3 reaktoru. Hnací hřídel 15c provazového kladkostroje 15 uložený v ložiskách 15b hnacího hřídele 15c a poháněný motorem 15a je umístěn na horní straně 3d pláště 3 reaktoru v podstatě po celé délce pláště 3 reaktoru. Na činném zařízení 15d jsou umístěny provazy, které jak je patrné na obr. 2 zabírají na horní hraně 10b spodní vany 10. Rovněž je vytvořeno neznázoměné brzdicí zařízení, s jehož 35 pomocí jsou uchyceny provazy 15e držící spodní vanu 10 ve zdvižené poloze.

Obr. 3 znázorňuje hydraulické zdvihové zařízení 16 pro zdvih a pokles spodní vany 10. Toto hydraulické zdvihové zařízení 16 sestává z více než jednoho hydraulického válce 16a a v něm umístěných pístů 16b, které jsou přes zdvihové tyče 16c v záběru s horní hranou 10b spodní vany 40 10.

Sítový buben 5 sestává buď jen z jednoho vnějšího sítového bubnu 5a, nebo ze dvou soustředných sítových bubnů 5a. 5b. to znamená vnějšího sítového bubnu 5a a vnitřního sítového bubnu 5b. Sítové bubny 5a a 5b sestávají z blíže neznázoměné nosné konstrukce z podélných a příčných 45 profilů, které jsou vytvořeny pro umístění sítových desek 5al a 5bl a recirkulačních lopatek 5c.

Sítové desky 5al a 5bl jsou navzájem spojeny neznázoměnou příčnou stojinou, přičemž vniká sítovitá mřížka, která zachycuje zpracovávané kousky hliníku v sítovém bubnu 5. Oba sítové bubny 5a a 5b jsou navzájem spojeny nosnou tyčí 5cl. Obr. 4 a 5 znázorňují řez podélnými stojinami sítových desek 5al a 5bl. Obr. 4 znázorňuje dvě podélné stojiny vnějšího sítového 50 bubnu 5a a obr. 5 znázorňuje dvě podélné stojiny vnitřního sítového bubnu 5b. Mezi podélnými stojinami vnějšího sítového bubnu 5a je vytvořena drážka 5a2 vnějšího sítového bubnu 5a, jejíž velikost se pohybuje od 0,2 mm až 0,4 mm, přednostně 0,3 mm. Mezi podélnými stojinami vnitřního sítového bubnu 5b jsou vytvořeny drážky 5b2 vnitřního sítového bubnu 5b v rozmezí od 10 mm až 50 mm. Čisticí tekutina se nastřikuje ve směru šipky 5k. čímž se dobře čistí drážka 55 5a2 vnějšího sítového bubnu 5a.

-4CZ 288438 B6

Obr. 6 znázorňuje plášť 3 reaktoru s v průřezu na výšku podélném tvaru, který sestává ze dvou polovin válcových skořepin 3f, které jsou navzájem spojeny spojovací stěnou 3a. V tomto na výšku zvětšeném plášti 3 reaktoru zobrazeném na obr. 6 lze spodní vanu 10 také při velkém průřezu sítového bubnu zcela snížit z účinné oblasti hliníkových kousků v sítovém bubnu 5.

Při vyšších tlacích se více hodí válcový plášť 3h reaktoru zobrazený na obr. 7 a 8.

Obr. 8 znázorňuje opět provedení s válcovým pláštěm 3h reaktoru. Spodní vana 10 není ale v tomto případě vertikálně pohyblivá jako v příkladě podle obr. 6 a 7, v tomto případě je sklopná kolem hřídele 10c, který je umístěn rovnoběžně s nosným hřídelem 6 sítového bubnu 5. U takovéhoto zavěšení spodní vany 10 jsou závěsná zařízení, provazový kladkostroj 15 nebo hydraulické zdvihové zařízení 16. jednodušší, protože je třeba spodní vanu 10 zvedat nebo spouštět jen na jedné homí hraně 10b. Pro udržení stejnoměrného odtoku ze spodní vany 10 může být snižující se hrana opatřena ozubem.

Za chodu se sítový buben 5 začne pomocí řemenového kola 17 otáčet. Kousky hliníku, kterými mohou být pelety, krychle, kvádry nebo ještě větší kusy jako části bámíků nebo dokonce celé bámíky, se umístí dutým nosným hřídelem 6 do sítového bubnu 5 a padají přitom nejprve do vnitřního sítového bubnu 5b s většími oky. Rovněž se mohou reakční složky, kousky hliníku a alkohol, přivést do sítového bubnu 5 v protiproudu oběma dutými nosnými hřídeli 6. Do pláště 3 reaktoru se vstupním nátrubkem 19 napustí Ci až Ci₂ -alkohol. Ve spodní polovině sítového bubnu 5, která je uzavřena spodní vanou 10, se tak potom nachází směs z kousků hliníku a alkohol. Během procesu, při němž se sítový buben 5 otáčí, se pozvolna rozpouští kousky hliníku, až budou tak malé, že propadnou z vnitřního sítového bubnu 5b do vnějšího sítového bubnu 5a s menší drážkou 5a2 vnějšího sítového bubnu 5a. S ohledem na menší šířku drážky 5a2 vnějšího sítového bubnu 5a existuje nebezpečí, že se drážka 5a2 vnějšího sítového bubnu 5a zacpe. Tomu zabraňuje vedení 18 jednotlivých trysek 18a umístěných po celé délce sítového bubnu 5. Přes jednotlivé trysky 18a se vysokým tlakem na vnější stranu vnějšího sítového bubnu 5a vstřikuje alkohol. Tím se ze chodu neustále sítový buben 5 čistí.

Schématické uspořádání podle obr. 9 znázorňuje plášť 3 reaktoru se sítovým bubnem 5 a spodní vanou 10. K dávkování částic hliníku slouží dávkovači zařízení 21 se vstupní násypkou 22. Z této vstupní násypky 22 pokračují částice hliníku do propusti 23 s uzavíracím ventilem 23a řízeným řídicím zařízením 23c. Propusť 23 se používá, když se pracuje s přetlakem nebo se zdraví škodlivými nebo snadno hořlavými plyny a párami. Vypláchnutí propusti 23 se může provést pomocí ventilu 23b dusíkem nebo jiným inertním plynem. Hliníkové částice pokračují propustí 23 k dutému nosnému hřídeli 6 a pomocí dopravního šneku 24 do sítového bubnu 5. Pevná propusť 6 a rotující nosný hřídel 6 jsou navzájem spojeny pomocí těsnění. K zajištění reakce se pomocí čerpadla 25 alkoholu přivádí do zařízení čerstvý alkohol. Čerpadlo 25 alkoholu je připojeno pomocí vedení 26 k dalšímu čerpadlu 27, které rozstřikuje alkohol pod vysokým tlakem pomocí tryskové lišty 18 s tryskami 18a do sítového bubnu 5. Pro plnění na začátku provozu nebo přídavné dávkování čerstvého alkoholu se může přirozeně alkohol také přivádět do sítového bubnu 5 hřídelem 6 ve směru další šipky 28. přičemž stejnoměrné rozdělení zajišťuje trubice 51. Rozdělení alkoholu je znázorněno malými šipkami 5m.

Sítový buben 5 je připojen k hnacímu motoru 29, který zajišťuje otáčení sítového bubnu 5. Vodní a alkoholové páry vznikají při činnosti zařízení proudí přes vstupní nátrubek 19 do kondenzátoru se sběračem 31 tekutiny. Alkoholové páry se kondenzují a následně se znovu zavádějí do procesu, například ve směru další šipky 28. Odvod ze sběrače 31 tekutiny je proveden řízené pomocí senzoru 32 a k němu připojeného výstupního ventilu 33. Výstup alkoholátu hliníku je proveden dalším vedením 34 alkoholátu a čerpadlem 35 alkoholátu. Páry a plyny se z propusti 23 odsávají a odvádí se k dalšímu využití, například se přidávají k vodíku odebranému pod kondenzátorem.

-5CZ 288438 B6

V příkladu provedení se vychází z kontinuálního chodu. Je ale také možný diskontinuální chod. To může být požadováno tehdy, když je reakce přerušena, aby bylo možné pomocí tekutiny odvést část reakce a jinou část reakce jinou tekutinou. Dále může část reakce odvádět kapalná fáze a jinou část reakce plynná fáze. K urychlení reakce mohou být spodní vana 10 a/nebo sítový buben 5 opatřeny ohřívací trubicí. K redukci reakční rychlosti je také možné chlazení, například je možné plnit ohřívací trubici chladicí tekutinou.

Reakční teplotu je možné kontrolovat pomocí neznázoměného měřicího zařízení umístěného ve spodní vaně 10.

Claims

1. Zařízení k vytváření kontaktu pevných těles v podobě sypkých částic s kapalinami nebo pevných těles s kapalinami a plyny v reaktoru současným přivedením reakčních složek, přičemž reaktor má plášť (3) reaktoru a v plášti (3) reaktoru síto, v jehož oblasti dochází ke kontaktu, vyznačující se tím,že

- síto je vytvořeno jako rotující sítový buben (5),

- sítový buben (5) je za chodu uložen otočně ve spodní vaně (10), ve které se nachází plynné nebo tekuté médium reagující s pevnými tělesy,

- spodní vana (10) je uložena natolik pohyblivě směrem dolů, že pro změnu podmínek reakce pevných těles, umístěných v sítovém bubnu (5) s médiem nebo pro přerušení reakce, jsou pevná tělesa a médium snížením spodní vany (10) navzájem oddělitelná.

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že je pro rovnoměrné rozdělení čerstvého média po celé délce sítového bubnu (5), nebo v části sítového bubnu (5) upravena do vnitřního sítového bubnu (5b) zaveditelná přívodní rozdělovači trubice (5d).

3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že má dva navzájem soustředně uspořádané sítové bubny (5a, 5b), přičemž šířka drážky (5b2) vnitřního sítového bubnu (5b) je větší než šířka drážky (5a2) vnějšího sítového bubnu (5a).

4. Zařízení podle některého z nároků laž 3, vyznačující se tím, že nosný hřídel (6) je uspořádán pro zavedení pevných těles do vnitřku sítového bubnu (5) skrz nosný hřídel (6).

5. Zařízení podle některého z předchozích nároků laž4, vyznačující se tím, že uvnitř sítového bubnu (5) jsou umístěny míchací lopatky (5c) pro částice pevných těles.

6. Zařízení podle některého z předchozích nároků laž5, vyznačující se tím, že k nastříkávání média pro čištění na vnější stranu (5e) sítového bubnu (5a) je uspořádána trysková lišta (18).

7. Zařízení podle některého z předchozích nároků laž6, vyznačující se tím, že uvnitř sítového bubnu (5) jsou umístěna volně pohyblivá mlecí tělesa.

8. Zařízení podle některého z předchozích nároků laž7, vyznačující se tím, že spodní vana (10) je opatřena provazovým kladkostrojem (15).

9. Zařízení podle jednoho z nároků laž7, vyznačující se tím, že spodní vana (10) je opatřena hydraulickým zdvihovým zařízením (16).

-6CZ 288438 B6

10. Zařízení podle některého z předchozích nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že spodní vana (10) je uspořádána s možností klopného snížení vykývnutím kolem hřídele (10c) rovnoběžného s nosným hřídelem (6).

11. Zařízení podle některého z předchozích nároků lažlO, vyznačující se tím, že plášť (3) reaktoru sestává z horní a dolní poloválcové skořepiny (3f), jejichž okraje jsou spojeny spojovacími stěnami (3a).

12. Zařízení podle nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že plášť (3) reaktoru má válcovité uspořádání.

13. Zařízení podle některého z nároků 3 až 12, vyznačující se tím, že sítové bubny (5a, 5b) mají kruhový nebo mnohoúhelníkovitý průřez.

14. Zařízení podle některého z nároků 4ažl3, vyznačující se tím, že nosné hřídele (6) jsou uspořádány duté pro zavedení reakčních složek, pevných těles a kapalin, případně společně s plyny, v protiproudu do sítového bubnu (5).

15. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že v reaktoru je vytvořena pro reakci pevných těles převalovaných v sítovém bubnu (5) plynná atmosféra.