CZ286903B6 - Kluzátko se vzduchovým uložením - Google Patents

Abstract

Kluzátko obsahuje nosný konstrukční člen, mající postranní hrany (64, 66) a přední hranu (47) a zadní hranu (48), přičemž podélná osa (60) kluzátka, uložená po délce uvedeného nosného konstrukčního členu od uvedené přední hrany (47) k uvedené zadní hraně (48), je orientována v úhlu natočení, ležícím v rozmezí od první hodnoty ke druhé hodnotě vzhledem ke směru pohybu uvedeného záznamového média u uvedeného nosného konstrukčního členu, dvojici postranních vodicích žeber (51, 52), uložených podél postranních hran (66, 64) uvedeného nosného konstrukčního členu, ležících proti uvedenému médiu. Postranní vodicí žebra (51, 52) jsou nesymetrická vzhledem k uvedené podélné ose (60) pro poskytování vzduchového tlakování, když je úhel natočení od uvedené první hodnoty do uvedené druhé hodnoty, a zajišťování letu kluzátka v blízkosti uvedeného pohybujícího se záznamového média a v rovnoměrném odstupu od něj. Mezi uvedenou dvojicí postranních vodicích žeber (51, 52) je uloženo střední vodicí žŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká diskových jednotek, které se také nazývají paměťová zařízení s přímým výběrem. Konkrétněji se vynález týká kluzátka se vzduchovým uložením pro podporování převáděče záznamu vzhledem k pohybujícímu se záznamovému médiu, s výhodou pro použití v záznamovém systému s diskovou jednotkou, obsahující nosný konstrukční člen, mající postranní hrany, přední hranu a zadní hranu, kde přední a zadní hrana jsou určeny ve vztahu k pohybu uvedeného média, a podélnou osu, uloženou po délce uvedeného nosného konstrukčního členu od uvedené přední hrany k uvedené zadní hraně, přičemž uvedená podélná osa je orientována v úhlu natočení, ležícím v rozmezí od první hodnoty ke druhé hodnotě vzhledem ke směru pohybu uvedeného záznamového média u uvedeného nosného konstrukčního členu, dvojici postranních vodicích žeber, uložených podél postranních hran uvedeného nosného konstrukčního členu, ležících proti uvedenému médiu, přičemž uvedená postranní vodicí žebra jsou vzájemně různá a nesymetrická vzhledem k uvedené podélné ose, pro poskytování vzduchového tlakování, když je uvedený úhel natočení od uvedené první hodnoty do uvedené druhé hodnoty, a zajišťování letu kluzátka v blízkosti a v rovnoměrném odstupu od uvedeného pohybujícího se záznamového média.

Dosavadní stav techniky

Počítačové systémy používají řadu paměťových prostředků pro ukládání dat. Jeden z těchto paměťových prostředků je disková jednotka, která se také nazývá paměťové zařízení s přímým výběrem (DASD). Disková jednotka obsahuje několik disků, které vypadají podobně jako gramofonové desky s 45 ot/min, používané v gramofonu, nebo kompaktní disky, používané v CD přehrávači. Disky jsou osazeny ve sloupci na vřetení, jako několik desek s 45 ot/min, očekávajících přehrávání. V diskové jednotce jsou však disky osazeny na vřetení a umístěny s odstupem od sebe, takže se jednotlivé disky nedotýkají.

Povrch každého disku je na pohled stejnoměrný. Ve skutečnosti je však každá z ploch rozdělena do částí, nazývaných stopy, kde jsou uložena data. Tyto stopy jsou uspořádány v soustředných kruzích, podobných letokruhům stromu. Kompaktní desky mají stopy, jako mají disky v diskové jednotce. Stopy v diskové jednotce nebo kompaktním disku v podstatě nahrazují drážky v gramofonové desce 45 ot/min. Každá stopa v diskové jednotce je rozdělena do sektorů, které tvoří úseky jedné ze soustředných stop.

Disky jsou vyrobeny z různých materiálů, jako je kov, plastická hmota nebo sklo. V disku z plastické hmoty, jako jsou disky, použité jako kompaktní disky, jsou data ukládána a vyhledávána laserem. V kovovém disku ukládá a vyhledává data elektromagnet, běžně známý jako převáděč záznamu.

Pro ukládání dat na magnetickém disku se povrch disku magnetizuje při použití malého keramického bloku, běžně nazývaného kluzátko, který obsahuje magnetický převáděč záznamu, nazývaný záznamová hlava. Konkrétněji kluzátko, obsahující záznamovou hlavu, letí ve výšce několik milióntin centimetru od povrchu disku, a hlava je nabuzována do různých stavů, které mají za následek, že stopa pod nimi se magnetizuje tak, že reprezentuje data.

Pro výběr dat, uložených na magnetickém disku, kluzátko, obsahující čtecí hlavu, letí přes disk. Tentokrát magnetizované části stopy indukují ve čtecí hlavě proud. Analyzováním proudového výstupu ze čtecí hlavy může počítačový systém rekonstruovat a používat data, uložená na disku.

- 1 CZ 286903 B6

Ačkoliv některé diskové pohony používají samostatnou čtecí a záznamovou hlavu, většina běžných diskových pohonů používá převáděč záznamu, který působí jako jak čtecí, tak i záznamová hlava.

Jako deska jsou obě strany disku zpravidla používány pro ukládání dat nebo jiných informací, potřebných pro činnost diskové jednotky. Jelikož jsou disky udržovány ve sloupci a jsou umístěny ve vzájemném odstupu, mají jak horní, tak i dolní povrch každého disku ve sloupci svoji vlastní čtecí a záznamovou hlavu.

Toto je analogické pro stereodesky, kde se mohou přehrávat současně obě strany desky, kde každá strana má svůj vlastní styl.

Existují dva typy diskových jednotek, a to s otočnými ovladači a s lineárními ovladači. Otočné ovladače mají ovládací rameno, které je analogické přenoskovému raménku přehrávače desek. Jako přenoskové raménko se ovládací rameno otáčí, takže kluzátko, obsahující čtecí a záznamovou hlavu, se pohybuje do míst přes jednotlivé stopy na disku. Tímto způsobem mohou být čtecí a záznamová hlava používány pro magnetizování stopy na povrchu disku v kombinaci, reprezentující data, nebo používány pro detekování magnetizované kombinace na stopě. Například potřebná data mohou být uložena na dvou odlišných stopách na jednom konkrétním disku, takže pro Čtení magnetických reprezentací dat se ovládací rameno otáčí z jedné stopy na druhou. Vynález se týká diskových jednotek s otáčivým ovladačem.

Lineární ovladač má podobné ovládací rameno, ale změna polohy se děje lineárním pohybem místo otáčivého pohybu.

Ovládací rameno diskové jednotky má na svém konci upevněno kluzátko, které drží čtecí a záznamovou hlavu. Ke kluzátku jsou také upevněna vodicí žebra (vodítka). Když se disk otáčí, je vzduch vtahován mezi vodicí žebra a povrch disku, což vyvolává tlak, který tlačí hlavu směrem od disku. Lze tak říci, že hlava letí přes otáčející se disk. Výška letu je tloušťka vzduchového mazivového filmu, tj. vzdálenost mezi povrchem disku a hlavou.

Vodicí žebro je tak opěrný prvek úložné plochy vzduchového uložení, která tvoří a udržuje samotlakovací vzduchový mazivový film mezi hlavou a záznamovou plochou disku. Tento film vylučuje tření a vyplývající opotřebení, ke kterému by mohlo dojít, kdyby hlava a disk byly během otáčení disku v mechanickém dotyku.

Dosavadní řešení úložné plochy vzduchového uložení spočívala v prvé řadě ve dvouvodítkových zešikmených tvarech, známých jako kluzátka se zešikmeným a plochým uspořádáním. Dvouvodítkové tvary se zešikmeným a plochým uspořádáním měly v typickém případě dvě nebo více plochých vodicích žeber, majících každé zešikmenou přední hranu ve směru otáčení disku. Vodicí žebra byla podlouhlá a zešikmená hrana byla orientována se sklonem k disku ve směru otáčení. Tato řešení pracovala dobře v diskových jednotkách s lineárním ovládáním, kde byl proud vzduchu mezi diskem a kluzátkem v prvé řadě jednosměrný po délce vodicích žeber. Jinými slovy pracovala tato řešení dobře, když bylo kluzátko uloženo vzhledem k disku tak, že proud vzduchu byl viskózně vtahován pod kluzátko odpředu kluzátka dozadu ve směru podélné osy, rovnoběžné s vodícími žebry. Řešení se zešikmeným a plochým uspořádáním svým použitím časově sahá zpět k uspořádáním s velkými průměry souborů s relativně malými přístupovými rychlostmi, které používají lineární ovladače.

Dnešní diskové soubory jsou značně odlišné od diskových jednotek s velkými průměry, které používaly lineární ovladače. Běžné soubory jsou mnohem menší a vyznačují se výběrem dat s velkou rychlostí. Běžně mají diskové jednotky disky s průměry 5,25, 3,5, 2,5 nebo 1,8 a používají se s otáčivými ovladači pro dosažení velkých rychlostí výběru. Především vzhledem k použití otáčivých ovladačů vzduchový proud pod kluzátkem již není jednosměrný, ale liší se

-2CZ 286903 B6 značně ve svém úhlu vzhledem k podélné ose kluzátka. Kromě toho vysoká rychlost vyhledávacího pohybu ovladače během výběru vyvolává úhlový proud mezi hlavou a diskem. U moderních diskových jednotek s otáčivým ovladačem proto proud vzduchu již nemůže být považován za pohybující se odpředu dozadu kluzátka, nebo pouze s malými odchylkami odpředu dozadu.

Uhel vzduchového proudu vzhledem k podélné ose kluzátka se nazývá úhel natočení. Je-li ovládací rameno uloženo tak, že vzduchový proud naráží na jeho vnější, nebo obrubovou hranu kluzátka, je úhel natočení označován jako kladný. Je-li ovládací rameno uloženo tak, že vzduchový proud naráží na kluzátko na jeho vnitřní, nebo nábojovou hranu, potom je úhel natočení označován jako záporný. Řešení s plochým a zešikmeným uspořádáním je náchylné k velkému snížení výšky letu při velkých kladných nebo záporných úhlech natočení a velkých výběrových rychlostech, protože kluzátko se zešikmeným a plochým uspořádáním bylo navrženo pro lineární ovladače a nikoliv pro otáčivé ovladače.

Uhel natočení vzduchového proudu může také způsobit, že se bude kluzátko naklánět tak, že výška letu není stejná u všech vodicích žeber. Naklánění kluzátka je analogické naklánění letadla, když vlétává do zatáčky - jedno křídlo se zvedá, zatímco druhé klesá. V diskové jednotce dochází ke kladnému naklánění, když se vodicí žebro na obrubové straně odklání od povrchu disku, zatímco k zápornému naklánění dochází, když se vodicí žebro na obrubové straně naklání směrem k povrchu disku.

Výška letu kluzátka v diskové jednotce je rozhodující parametr, který musí být řízen. Vzrůst výšky letu může způsobit pokles v amplitudě signálu a pokles v poměru signálu k šumu, čímž dochází ke zvýšení chybovosti. Snížení výšky letu může zvýšit pravděpodobnost, že se hlava dostane do styku s povrchem disku, čímž dojde ke zrychlenému opotřebení jak na povrchu hlavy, tak i na povrchu disku a způsobuje snížení spolehlivosti a může dokonce způsobit poruchu diskové jednotky. Pronikavý dotyk s povrchem disku může způsobit poruchu, která se nazývá havárie a má za následek, že data nelze z disku získat.

Řízení naklánění kluzátka je také důležité. Když se nakláněním spouští roh kluzátka, je zvýšená pravděpodobnost, že se hlava dostane do kontaktu s povrchem disku. Naklánění, které zdvihá jeden roh kluzátka, může zvýšit vzdálenost čtecí a záznamové hlavy od povrchu disku, čímž způsobí chyby dat stejným způsobem, jako může způsobit chyby dat zvýšení výšky letu. Účinek naklánění se zvýší u kluzátek, kde čtecí a záznamová hlava jsou uloženy na rohu kluzátka, který se zdvihá.

Nedávný patentový spis, který si přisuzuje řešení problému, vyplývajícího z natočení a naklánění, je patentový spis USA č.4 870 519. Autoři tohoto patentového spisu obměnili základní zešikmené a ploché uspořádání tím, že přidali podélný stupeň na hranu kluzátka. Toto řešení má řadu nevýhod, včetně přídavných pochodů pro zhotovení těchto stupňů. Stupně také zavádějí přídavné citlivosti na výšku letu a jsou zdrojem potenciálního znečištění a hromadění úlomků.

Evropský patentový spis 432 733 A3, který je nejbližším známým stavem techniky, popisuje kluzátkovou sestavu s letící hlavou s dvojicí postranních vodicích žeber. Toto kluzátko však může být použito pouze pro úhly natočení v rozmezí od nuly ke kladným hodnotám.

Další plovoucí hlava, která může být také použita pouze pro kladné úhly natočení, je popsána v japonských patentových anotacích sv.l 1, č.147, str.575, 1986-12-13 ze spisu JP-A-61-293 083.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit zlepšenou úložnou plochu vzduchového uložení, která by vedla k menší citlivosti výšky letu na velkých úhlech natočení a vysokých rychlostech výběru.

-3 CZ 286903 B6

Tohoto cíle je dosaženo řešením kluzátka se vzduchovým uložením pro nesení převáděče záznamu ve formě čtecí a/nebo záznamové hlavy vzhledem k pohybujícímu se záznamovému médiu, s výhodou pro použití v záznamovém systému s diskovou jednotkou, obsahující nosný konstrukční člen, mající postranní hrany, přední hranu a zadní hranu, kde přední a zadní hrana jsou určeny ve vztahu k pohybu uvedeného média, a podélnou osu uloženou po délce uvedeného nosného konstrukčního členu od uvedené přední hrany k uvedené zadní hraně, přičemž uvedená podélná osa je orientována v úhlu natočení, ležícím v rozmezí od první hodnoty ke druhé hodnotě vzhledem ke směru pohybu uvedeného záznamového média u uvedeného nosného konstrukčního členu, dvojici postranních vodicích žeber, uložených podél postranních hran uvedeného nosného konstrukčního členu, ležících proti uvedenému médiu, přičemž uvedená postranní vodicí žebra jsou nesymetrická vzhledem k uvedené podélné ose, pro poskytování vzduchového tlakování, když je úhel natočení od uvedené první hodnoty do uvedené druhé hodnoty, a zajišťování letu kluzátka v blízkosti uvedeného pohybujícího se záznamového média a v rovnoměrném odstupu od něj, jehož podstata spočívá vtom, že mezi uvedenou dvojicí postranních vodicích žeber je uloženo střední vodicí žebro, přičemž alespoň část středního vodícího žebra je vytvořena se směrovým vychýlením vzhledem k uvedené podélné ose. Směrové vychýlení znamená, že takto vytvořené střední vodicí žebro je uloženo šikmo nebo je zalomeně odkloněné od uvedené podélné osy, nebo obsahuje alespoň dílčí délkový nebo stranový (hranový) úsek, zalomeně odkloněný od podélné osy, jak je patrné z dalšího textu, a jak bude ještě vysvětleno při rekapitulaci předmětu řešení a jeho výhodných variant v závěru popisu s odkazem na výkresy.

Podle jednoho provedení vynálezu je část středního vodícího žebra se směrovým vychýlením přímá část, uložená šikmo vzhledem k podélné ose kluzátka, a zalomeně odkloněná ze zbývající části vodícího žebra. Část středního vodícího žebra se směrovým vychýlením je s výhodou tvořena nejméně jednou přímou šikmou stranou středního žebra.

Střední vodicí žebro může být podle dalšího znaku vynálezu nesymetrické vzhledem k podélné ose.

Podle dalšího znaku vynálezu je jedno z uvedených postranních vodicích žeber v alespoň své části u přední hrany zalomeno vzhledem k podélné ose.

Postranní vodicí žebro může podle dalšího znaku vynálezu obsahovat přímou část u přední hrany, uloženou šikmo vzhledem k podélné ose a zalomeně odkloněnou ze zbývající části vodícího žebra. Postranní vodicí žebro je s výhodou u přední hrany zalomeno směrem k podélné ose.

Podle jiné dílčí varianty je jedno z uvedených postranních vodicích žeber zakřiveně zahnuto vzhledem k podélné ose u přední hrany.

Podle ještě další dílčí varianty je jedno z uvedených postranních vodicích žeber v alespoň své části u zadní hrany zalomeno směrem k podélné ose.

Podle další dílčí varianty jedno z uvedených postranních vodicích žeber, zakřiveně zahnuté vzhledem k podélné ose, na straně přivrácené k zadní hraně obsahuje zakřivenou koncovou část.

Podle jiné dílčí varianty je jedno postranní vodicí žebro zalomeno v alespoň své části u přední hrany směrem k podélné ose. Postranní vodicí žebro s výhodou obsahuje u přední hrany přímou část, uloženou šikmo vzhledem k podélné ose a zalomeně odkloněnou ze zbývající části postranního vodícího žebra.

-4CZ 286903 B6

Podle ještě další dílčí varianty je jedno z postranních vodicích žeber zakřiveně zahnuto v alespoň své části u přední hrany směrem k podélné ose a druhé z postranních vodicích žeber je zakřiveně zahnuto v alespoň své části u zadní hrany směrem k podélné ose. S výhodou obsahuje postranní vodicí žebro, zakřivené směrem k podélné ose, zakřivenou koncovou část.

Podle dalšího znaku vynálezu obsahují postranní vodicí žebra podél alespoň části jejich délky část, v níž jsou vzájemně rovnoběžná.

Podle jiné dílčí varianty jsou obě postranní vodicí žebra přímá, přičemž jedno je rovnoběžné s podélnou osou a druhé postranní vodicí žebro je uloženo šikmo vzhledem k uvedené podélné ose.

Podle vynálezu tedy obsahuje úložná plocha pro vzduchové uložení kluzátka diskové jednotky, která také nese magnetický převáděč záznamu (čtecí a/nebo záznamovou hlavu), vodicí žebra, která jsou nesymetrická okolo podélné osy kluzátka. Každé vodicí žebro úložné plochy je zešikmené na předním okraji tak, že uvádějí přicházející vzduchový proud pod tlak za účelem vytváření mazivového vzduchového filmu mezi kluzátkem a povrchem disku. Nejméně jedno z vodicích žeber nebo část nejméně jednoho z vodítek je umístěna v úhlu vzhledem k podélné ose kluzátka, takže jednotlivé části úložné plochy pro vzduchové uložení jsou vystaveny různým tlakům při měnících se úhlech natočení, čímž se minimalizuje výška letu a výchylky naklánění, když se kluzátko pohybuje od vnitřního okraje (vnitřního průměru) k vnějšímu okraji (vnějšímu průměru) diskové jednotky. Minimalizace výšky letu a výchylky naklánění snižuje pravděpodobnost, že se převáděč záznamu dostane do dotyku s povrchem disku, zvyšuje spolehlivost a zmenšuje nebezpečí vzniku havárie nebo poruchy diskové jednotky.

Vynález umožňuje vyloučit přídavné výrobní postupy, snížit citlivosti výšky letu a sklon ke znečištění v důsledku shromažďování úlomků. Vynález také může být vyroben při jediné maskovací operaci pro leptání. Je také možné vytvořit kluzátko jinými způsoby, jako jeho broušením.

Vynález přináší nesymetrické tvarové řešení kluzátka, které je optimalizováno pro dosažení minimálních změn ve výšce letu od vnitřního okraje ke vnějšímu okraji. Dále přináší kluzátko, jehož úložná plocha pro vzduchové uložení je umístěna tak, že jednotlivé části úložné plochy jsou pod různě velkým tlakem při různých úhlech natočení, minimalizaci výchylky výšky letu a naklánění.

Dále vynález přináší kluzátko, jehož vodicí žebra působí v prvé řadě při nízkých úhlech natočení během rozjezdu nebo zastavení v místech přistávání, čímž je snižována oddělovací rychlost a zvyšuje se trvanlivost. Dále přináší vynález kluzátko, jehož vodítka jsou umístěna na úložné ploše vzduchového uložení se směrovým vychýlením, takže úhel natočení vodítek vzhledem k disku je optimalizován, i když tohoto úhlu není možné dosáhnout vhodným osazením kluzátka na závěsu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, na kterých znázorňují obr. 1 celkový pohled na diskovou jednotku v rozmontovaném stavu, obr. 2 pohled shora na kluzátko a povrch diskové jednotky, obr. 3 přednostní provedení úložné plochy pro vzduchové uložení, obrácené k povrchu disku, obr. 4 grafické znázornění rozdělení tlaku při pohledu od přední strany kluzátka, které vzniká při letu kluzátka, znázorněného na obr. 3, s nízkým natočením, obr. 5 grafické znázornění rozdělení tlaku při pohledu od zadní strany kluzátka, které vzniká při letu kluzátka, znázorněného na obr. 3, s nízkým natočením, obr. 6 grafické znázornění rozdělení tlaku při pohledu od přední strany kluzátka, které vzniká při letu kluzátka, znázorněného na obr. 3, s vysokým natočením, obr. 7

-5CZ 286903 B6 grafické znázornění rozdělení tlaku při pohledu od zadní strany kluzátka, které vzniká při letu kluzátka, znázorněného na obr. 3, s vysokým natočením, obr. 8 pohled na úložnou plochu vzduchového uložení na kluzátku se souměrnými vodícími žebry, přičemž toto kluzátko je podrobeno zkouškám, jejichž výsledky jsou znázorněny na obr. 10 a 11, obr. 9 pohled na úložnou plochu vzduchového uložení na kluzátku s nesymetrickými vodícími žebry, kde jedno vodicí žebro je širší než druhé, přičemž toto kluzátko bylo zkoušeno a porovnáváno s jinými kluzátky a výsledky jsou znázorněny na obr. 10 a 11, obr. 10 grafické znázornění chování z hlediska výšky letu, k němuž dochází u několika tvarových uspořádání opěrné plochy pro vzduch od vnitřního okraje k vnějšímu okraji, obr. 11 grafické znázornění chování z hlediska naklánění, k němuž dochází u několika tvarových uspořádání úložné plochy vzduchového uložení od vnitřního okraje k vnějšímu okraji, obr. 12 druhé provedení vynálezu při použití dvou zahnutých vodicích žeber, obr. 13 třetí provedení vynálezu při použití zakřivených okrajů na ustupujících plochách oblastech a obr. 14 čtvrté provedení vynálezu při použití přímých vodicích žeber.

Tyto výkresy nejsou určeny jako definice vynálezu, ale pouze pro objasnění jeho provedení, popsaných níže.

Příklady provedení vynálezu

Vynález zde popsaný se zejména hodí pro všechny mechanické konfigurace diskových jednotek nebo paměťových zařízení s přímým výběrem, majících otáčivé ovladače.

Obr. 1 ukazuje diskovou jednotku 10 v rozloženém stavu. Disková jednotka 10 zahrnuje pouzdro 12 a kryt 14 pouzdra, který je po sestavení uložen v rámu 16. Uvnitř pouzdra 12 je otáčivě připojena na ovládacím hřídeli 18 ovládací ramenová sestava 20. Jeden konec ovládací ramenové sestavy 20 obsahuje blok 22 ve tvaru písmene E nebo hřebene, mající několik ramen 23. K samostatným ramenům 23 na hřebenu nebo tvaru E bloku 22 jsou zatěžovací pružiny 24. Ke konci každé zatěžovací pružiny je připojeno kluzátko 26, které nese magnetický převáděč záznamu ve formě čtecí a záznamové hlavy, neznázoměný na obr. 1.

Uvnitř pouzdra 12 je uložen vřetenový hřídel 32. K vřetenovému hřídeli 32 je připojena skupina disků 34. Na obr. 1 je na vřetenovém hřídeli ve vzájemném odstupu umístěno osm disků. Disky 34 se otáčejí na vřetenovém hřídeli 32, který je poháněn neznázoměným motorem. Informace je zaznamenávána nebo čtena na disky nebo z disků 34 pomocí neznázoměných hlav nebo magnetických převáděčů záznamu, které jsou uvnitř kluzátek 26 a které jsou polohově ustavovány ovládací ramenovou sestavou 20.

Každé z ramen 23 bloku 22 ve tvaru písmene E, až na horní a dolní rameno, nese dvě zatěžovací pružiny. V této obzvláštní diskové jednotce 10 je kluzátko 26 pro jak horní, tak i dolní plochu každého z disků 34. Horní a dolní ramena 23 bloku 22 ve tvaru písmene E mají pouze jednu zatěžovací pružinu 24, jelikož tyto pružiny jsou používány pro horní plochu horního disku a dolní plochu dolního disku ve sloupci disků 34. Pro vyvíjení síly na ovládací ramenovou sestavu 20 a pro otáčení ovládací ramenové sestavy 20 okolo hřídele je použit motor, tvořený cívkou 28 a pólovou magnetovou sestavou 30.

Obr. 2 ukazuje podrobnost pohledu seshora na jeden z disků 34. Jak je dobře známé v oboru diskových jednotek, každý z disků má řadu soustředných stop, na nichž je zaznamenána magnetická informace. Na vnitřním průměru (ID) 110 je nejkrajnější soustředná stopa, na níž mohou být uložena data. Kluzátka 26 a neznázoměné převáděče záznamu na nich uložené se pohybují po povrchu konkrétního disku 34 tak, že magnetická reprezentace dat může být ukládána do kterékoli ze stop na disku 34. V diskové jednotce 10 je pohyb převáděčů záznamu otáčivý okolo ovládacího hřídele 18. Otáčení ovládací ramenové sestavy 20 působí, že kluzátko

-6CZ 286903 B6 a převáděč záznamu v něm uložený může být přesouván tak, že může být uložen nad kteroukoli stopou na povrchu disku 34.

Obr. 3 ukazuje přednostní provedení kluzátka 26 a ukazuje útvar úložné plochy 49 vzduchového uložení, který je upevněn ke spodní straně kluzátka 26 a leží proti diskové ploše. Útvar úložné plochy 49 může být vytvořen lisováním, leptáním, laserovým opracováním, iontovým opracováním, běžnými strojně obráběcími procesy, nebo řadou jiných postupů.

Kluzátko 26 má přední hranu 47, zadní hranu 48, vnější postranní (obrubovou) hranu 64 (tj.hranu, obrácenou ke vnějšímu okraji disku, dále nazývanou v celém textu obrubovou hranou 64) a nábojovou postranní hranu 66 (tj. obrácenou k náboji, na němž je uložen disk). Jak je uvedeno na obr. 3, obsahuje kluzátko 26 nábojové postranní vodicí žebro 51. střední vodicí žebro 53 a obrubové postranní vodicí žebro 52. Na obrázku jsou také patrné zešikmené části 54, 55 a 56 vodicích žeber, které jsou umístěny na přední hraně 47 kluzátka a jsou nakloněny tak, že se přibližují k ploše disku ve směru jeho otáčení. Otáčivý disk tlačí vzduch viskózními efekty do zešikmených částí 54. 55 a 56 a vytváří tak tlak pod každým z vodicích žeber, který má za následek tvorbu vzduchového mazacího filmu. Ustupující plochy 57 a 58 mají dostatečnou hloubku ktomu, že nevznikají žádné zdvihové síly, vyvíjené účinky mazacího vzduchového filmu. Převáděč záznamu ve formě čtecí a záznamové hlavy je v typickém případě uložen na zadní hraně středního vodícího žebra v místě 59.

Pro účely názornosti je na obr. 3 taktéž vyznačena podélná osa 60. Úhel vzduchového proudu vzhledem k podélné ose 60 kluzátka 26 se nazývá úhel natočení a může se v široké míře měnit od vnitřního okraje (vnitřního průměru) 110 ke vnějšímu okraji (vnějšímu průměru) 111 a závisí na poloze ovládací ramenové sestavy 20 na otáčivém ovládacím hřídeli 18. Úhel natočení může být kladný nebo záporný. Jestliže je ovládací ramenová sestava 20 uložena tak, že vzduchový proud naráží na obrubovou postranní hranu 64 kluzátka 26, je úhel natočení označován za kladný. Jestliže ovládací ramenová sestava 20 je uložena tak, že vzduchový proud naráží na nábojovou postranní hranu 66 kluzátka 26, je úhel natočení označován jako záporný. V přednostním provedení je ovládací ramenová sestava 20 umístěna tak, že dochází k vysoce kladnému natočení na vnějším okraji 111 a knížce kladnému natočení na vnitřním okraji 110. Úhel natočení vzduchového proudu působí, že se kluzátko naklání tak, že výška letu není stejnoměrná pod všemi vodícími žebry. Ke kladnému naklánění kluzátka dochází, když se obrubové postranní vodicí žebro 52 natáčí vzhůru od povrchu disku, zatímco záporné naklánění nastává, když se obrubové postranní vodicí žebro 52 natáčí směrem dolů k povrchu disku. V přednostním provedení má kladné naklánění vznikat, když se kluzátko pohybuje směrem k vnitřnímu okraji 110. zatímco záporné naklánění má sklon vznikat, když se kluzátko pohybuje směrem ke vnějšímu okraji 111.

Kluzátko 26 letí po povrchu disku 34 od vnitřního okraje 110 ke vnějšímu okraji 111 otáčivé ovládací diskové jednotky, přičemž tvar vodicích žeber 51, 52 a 53 určuje tvarování rozdělení tlaku mazacího filmu. Podle obr. 3 je tvar vodítek řešen tak, aby zajišťoval rozdělení tlaku takové, že změny výšky letu a naklánění jsou vzhledem k úhlu natočení minimální. Obrubové postranní vodicí žebro 52 zahrnuje šikmou část 72. Okraje 70 a 71 šikmé části 72 jsou obzvláště důležité při tvarování rozdělení tlaku. Odebrání úložné plochy vzduchového uložení v ohraničené oblasti 62 zmenšuje zvedání, vytvářené vzduchovým ložiskem při podmínkách nízce kladného úhlu natočení. Ohraničená část 63, připojená k obrubovému postrannímu vodícímu žebru 52 prostřednictvím šikmého průběhu okraje 71, zůstává při nízkém tlaku na podmínkách nízkého úhlu natočení. Při podmínkách nízkého úhlu natočení probíhá proudění v podstatě odpředu kluzátka směrem dozadu, rovnoběžně s obrubovou postranní hranou 64 a nábojovou postranní hranou 66 kluzátka 26.

Při podmínkách vysokého úhlu natočení, jaké se mohou vyskytovat, když se používá ovládací ramenová sestava pro polohové ustavení kluzátka 26 na vnějším okraji 111, je ohraničená oblast

-7CZ 286903 B6 vysoce natlakována proudem mazacího filmu. Toto natlakování v oblasti 63 poskytuje přídavné zvedání a působí proti sklonu kluzátka pohybovat obrubovým postranním vodicím žebrem 52 směrem dolů (záporné naklánění) při vysokých úhlech natočení. Použití šikmé části 72 postranního vodícího žebra 52 používá principu volitelného tlakování podle úhlu natočení. Zmenšení výchylky prohýbu je hlavním přínosem vynálezu.

Na obr. 4 je znázorněn pohled od přední hrany 47 na rozdělení tlaku plynového mazivového filmu, působícího na úložné ploše 49 vzduchového uložení při nízce kladných podmínkách natočení. V přednostním provedení je odvolávka na obr. 3, přičemž k nízce kladnému natočení dochází na vnitřním okraji 110. Tlak, vytvářený od ohraničené oblasti 63 šikmé části 72 obrubového postranního vodícího žebra 52, je patrný v místě 210. Je třeba si povšimnout toho, že obrubové postranní vodicí žebro 52 je širší než nábojové postranní vodicí žebro 5L Bez šikmého okraje 70 obrubového postranního vodícího žebra 52 by kluzátko mělo sklon letět při vysokém kladném naklánění (obruba se pohybuje vzhůru) při nízce kladných podmínkách natočení. Protože však obrubové postranní vodicí žebro 52 zahýbá směrem od obrubové postranní hrany 64, jak je znázorněno šikmým okrajem 70. je tendence ke kladnému pohybu v poloze vnitřního okraje 110 kluzátka zmenšena.

Obr. 5 ukazuje stejné vynesení rozdělení tlaku jako na obr. 4, ale při pohledu od zadního okraje 48 kluzátka 26. Účinek šikmých okrajů 70, 71 obrubového postranního vodícího žebra 52 je patrný v místě 310. Vzhledem k nízce kladným podmínkám natočení je rozdělení tlaku každého vodícího žebra relativně rovnoměrné.

Obr. 6 ukazuje pohled od přední hrany na rozdělení tlaku plynového mazivového filmu, působícího na úložné ploše 49 vzduchového uložení při vysoce kladných podmínkách natočení, kde vzduchový proud naráží na obrubovou postranní hranu 64 kluzátka 26. V přednostním provedení dochází v místě vnějšího okraje 111 k vysoce kladnému natočení. Obr. 6 ukazuje rozdělení tlaku při vysokém úhlu natočení, zatímco obr. 4 ukazuje tlakové rozdělení při nízkém úhlu natočení. Oba obr. 4 a 6 ukazují rozdělení tlaku od předního okraje. Je třeba si povšimnout toho, že při srovnání obr. 6 a obr. 4 se rozdělení tlaku na každé vodicí žebro posunulo směrem doprava vzhledem k úhlové orientaci vzduchového proudu vzhledem k podélné ose 60 kluzátka 26. Tento tlakový posun, není-li kompenzován, působí záporné naklánění kluzátka při podmínkách kladného natočení a má za následek nižší výšku letu a zhoršenou práci kluzátka. Umístění šikmé části 72 obrubového postranního vodícího žebra 52 s okraji 70 a 71 však působí tak, že kompenzuje sklon k zápornému naklánění. Šikmá část 72 obrubového postranního vodícího žebra 52 je nyní plně natlakována (což je znázorněno jako oblast 510), čímž se vytváří přídavné zvedání a zabraňuje se nežádoucímu naklánění. Zadní část nábojového postranního vodícího žebra 51 je také vystavena menšímu tlaku, jak je znázorněno v oblasti 512.

Obr. 7 znázorňuje stejný prostorový obrazec rozdělení tlaku, jaký je na obr. 6, ale v pohledu od zadní hrany úložné plochy 49 vzduchového uložení kluzátka. V místě 510 je zřetelně patrné zaoblené rozdělení tlaku na obrubových vodicích žebrech. Rozdělení tlaku, i když je posunuto v případě vysokého natočení, bylo kompenzováno úhlovou polohou obrubového postranního vodícího žebra 52, takže rozdělení tlaku, je-li sečteno po celé úložné ploše 49 vzduchového uložení, vytváří stejnou výšku letu a kompenzaci sklonu k naklánění.

Obr. 8 a 9 znázorňují úložné plochy vzduchového uložení dvou typů kluzátek, která byla zkoušena spolu s přednostním provedením a byla srovnána na obr. 10 a 11. Obr. 8 ukazuje kluzátko se symetrickými vodícími žebry. Obr. 9 znázorňuje kluzátko, mající jedno vodicí žebro širší než je druhé, tedy s nesouměmým uspořádáním.

Obr. 10 znázorňuje diagram výšky letu záznamového převodníku vzhledem k poloze stopy pro tři různé tvary úložné plochy vzduchového uložení na kluzátku, a to:

-8CZ 286903 B6

C - souměrné uspořádání vodicích žeber z obr. 8;

B - nesouměmé uspořádání vodicích žeber z obr. 9; a

A - nesouměmé uspořádání se zahnutými vodícími žebry z obr. 3.

Nesouměmé uspořádání vodicích žeber, jak je znázorněné čarou B na obr. 10, poskytuje lepší profil letové výšky, kde výška letu na vnějším okraji 111 je přibližně stejná jako je výška letu na vnitřním okraji 110. Také je výška letu mezi vnitřním okrajem 110 a vnějším okrajem 111 stejnoměrnější, než je výška letu symetrického uspořádání (C).

Nesouměmé uspořádání se zahnutými vodícími žebry, jak je vyznačeno čarou A na obr. 10, poskytuje lepší letový profil od vnitřního okraje ke vnějšímu okraji disku. Letová výška na vnitřním okraji 110 je v podstatě stejná jako u ostatních uspořádání a je relativně stejná přes všechny stopové polohy, smírným zvýšením ke vnějšímu okraji 111. Zvýšená výška letu u vnějšího okraje 111 je výhodná, protože let nízko je vždy nebezpečný vzhledem k pravděpodobnosti dotyku mezi hlavou a povrchem disku 34. Je obzvláště nebezpečné, je-li let nízký v místě vnějšího okraje 111, protože zde je vyšší lineární rychlost mezi diskem a kluzátkem. Výhoda nízké výšky letu je ve zvýšené amplitudě signálu. Kde je lineární hustota disku nižší na vnějším okraji, než na vnitřním okraji, je výhodné použít o něco vyšší výšky letu na vnějším okraji 111, jelikož nízká výška letu na vnějším okraji 111 je nebezpečná a neposkytuje žádné výhody z hlediska hustoty dat.

Je samozřejmé, že kdyby lineární hustota dat byla na vnějším okraji stejná nebo vyšší, může být výhodnější, je-li výška letu na vnějším okraji stejná jako na vnitřním okraji. Útvar úložné plochy vzduchového uložení může být v takovém případě řešen tak, aby toto zohlednil. Natočení vodicích žeber na útvaru úložné plochy vzduchového uložení rovnoběžně řídí výchylku výšky letu pro danou geometrii. Zahnutí jednoho nebo druhého vodícího žebra řídí pohyb vzhledem k úhlu natočení. Šikmou orientací vodícího žebra se řídí bod, kde tlak klesá vzhledem k úhlu natočení.

Obr. 11 znázorňuje odpovídající chování z hlediska naklánění u stejných tří útvarů úložné plochy vzduchového uložení.

Souměrné uspořádání (C) vede k velkému zápornému a nežádoucímu naklánění na vnějším okraji 111 v důsledku posunu tlaku pod vodícími žebry, přiřazeného natočeným podmínkám. Když má kluzátko 26 záporné naklonění, obrubové postranní vodicí žebro 52 se nachyluje směrem k povrchu disku 34. To zmenšuje letovou výšku a zvyšuje pravděpodobnost dotyku mezi hlavou a povrchem disku 34. Dále při velkých úhlech natočení má vysoké záporné naklonění za následek ztrátu výšky letu po celém kluzátku. Je proto nežádoucí používat řešení s vysokým jmenovitým nakláněním při podmínkách vysokého natočení.

Nesouměmé uspořádání vodicích žeber (B) podstatně zlepšuje toto chování zvyšováním výšky letu na vnějším okraji 111 a posun naklánění do vyššího jmenovitého rozdělení. Vysoké kladné naklánění, zavedené na vnitřním okraji 110, je stále nežádoucí, protože minimální výška letu je snížena jakoukoli podmínkou naklánění. Navíc působí vysoké naklonění na vnitřním okraji 110, že část úložné plochy vzduchového uložení bude ve fyzickém dotyku s povrchem disku po prodloužené časové údobí, když se plocha disku začne otáčet, takže se sníží spolehlivost diskové jednotky.

Uspořádání úložné plochy vzduchového uložení (A) poskytuje nej lepší letový výškový profil kluzátka od vnitřního okraje 110 ke vnějšímu okraji 141. Toto je prvořadou výhodou selektivního tlakování podle natočení v případě vynálezu. Naklonění na vnitřním okraji 110 je menší, než je při uspořádání B. Tak dovoluje ohnuté vodítko minimální letovou výšku v místě vnitřního okraje 110 bez natolik nežádoucího naklonění pohybu, jako při uspořádání B. Umístěním části vodícího žebra v odlišných úhlech může být tlak, poskytovaný vodicím žebrem,

-9CZ 286903 B6 obměňován za účelem volby letové výšky a naklonění nezávisle na sobě. To je obzvláště důležité v diskové jednotce, kde má kluzátko nízkou výšku letu.

Obr. 12 ukazuje druhé provedení řešení se selektivním tlakováním podle natočení. Úložná plocha vzduchového uložení z obr. 12 je upravena pro přizpůsobení diskové jednotce, která umísťuje polohu otáčivého čepu ovladače do místa, které nechává kluzátko v neoptimálním úhlu za normálních pracovních podmínek. Toto provedení používá obměnu úložné plochy vzduchového uložení místo umístění čtecí a záznamové hlavy v úhlu na kluzátku. Umístění čtecí a záznamové hlavy v úhlu je nežádoucí, protože vyžaduje změny nástrojů, používaných v procesu pro výrobu hlav, a komplikuje připojení vývodů ke kluzátkům.

Obr. 13 znázorňuje třetí a složitější provedení tvaru, využívajícího tlakování volitelné podle natočení. Řešení tlakování volitelného natočením nezávisí na použití přímočarých okrajů vodítek, jak je znázorněno okraji 70 a 71 na obr. 3, ale může být také realizováno provedením se zakřivenými hranami. Provedení z obr. 13 ukazuje zakřivený okraj 700 pro zakřivenou koncovou část 72' obrubového postranního vodícího žebra 52'. Důsledkem výrazného směrového vychýlení zakřivené koncové části 72' obrubového postranního vodícího žebra 52' vzhledem k podélné ose znázorněného kluzátka je selektivní tlakování podle natočení.

Obr. 14 znázorňuje poslední provedení vzduchové úložné plochy vzduchového uložení, používající selektivní tlakování podle natočení. Nábojové postranní vodicí žebro 51 je znázorněno jako rovnoběžné s podélnou osou 60 kluzátka 26 a obrubové postranní vodicí žebro 52 je znázorněno jako šikmo uspořádané vzhledem k podélné ose 60. Jelikož vodicí žebra jsou různoběžná a jelikož postranní vodicí žebro 52 může být uloženo tak, že je vzhledem k proudu v odlišném úhlu natočení než nábojové postranní vodicí žebro 51, používá toto řešení selektivní tlakování podle natočení. I když toto řešení s přímými vodícími žebry nemá všechny výhody přednostního provedení, může být způsobilejší pro běžné opracovávací postupy.

Znázorněné úložné plochy vzduchového uložení mohou být vytvořeny lisováním, leptáním, laserovým opracováním, iontovým opracováním, běžnými obráběcími postupy nebo řadou jiných prostředků.

Některé nevýhody úložných ploch vzduchového uložení kluzátek se souměrnými vodícími žebry z obr. 3 jsou odstraněny nesouměmými vodícími žebry kluzátek z obr. 3, 12, 13 a 14. Nesouměrná kluzátka nemají stupňovité nebo konvexní části, které vyžadují mimořádné opracovávací pochody, nebo které zavádějí citlivosti na zdvíhání, nebo které shromažďují úlomky. Další výhodou kluzátek s nesymetrickými vodícími žebry je selektivní tlakování podle natočení ve všech úhlech natočení od vnitřního okraje ke vnějšímu okraji, což poskytuje v podstatě rovnoměrnou výšku letu a naklánění s mírným vzrůstem výšky naklánění na vnějším okraji, kde je nízký let nejnebezpečnější.

Závěrem ještě bude shrnut předmět vynálezu podle jednotlivých nároků s podrobným vysvětlením některých znaků s ohledem na to, že se struktura obrázků přesně nekryje se strukturou nároků a některé znaky speciálního tvarování vodicích žeber nejsou přímo odvoditelné z výkresů a výše uvedených konkrétních příkladných provedení bez bližšího komentáře.

Jak bylo uvedeno výše, spočívá podstata vynálezu v tom, že mezi uvedenou dvojicí postranních vodicích žeber 51, 52 je uloženo střední vodicí žebro 53, přičemž alespoň část 53a středního vodícího žebra 53 je vytvořena se směrovým vychýlením vzhledem k uvedené podélné ose 60. Směrové vychýlení znamená, že takto vytvořené střední vodicí žebro 53 je uloženo šikmo nebo je zalomeně odkloněné od uvedené podélné osy 60, nebo obsahuje alespoň dílčí délkový nebo stranový (hranový) úsek, zalomeně odkloněný od podélné osy 60, jak je patrné z dalšího rozboru výhodných konkrétních provedení.

-10CZ 286903 B6

Podle nároku 2 je část 53a středního vodícího žebra 53 se směrovým vychýlením přímá část, uložená šikmo vzhledem k podélné ose 60 kluzátka a zalomeně odkloněná ze zbývající části 53b vodícího žebra. Nárok popisuje obsah obr. 12, 13, avšak s výhradou, že část 53a může být také zalomená jako celek ven z osového zákrytu s částí 53b, tj. že části 53a, 53b nemusí tvořit jen vzájemně nakloněné hrany žebra, v zásadě probíhajícího podél osy 60, ale mohou být vytvořeny na zalomených úsecích vodícího žebra. Zalomeně odkloněné tedy znamená jak neznázoměné zalomení žebra jako celku, tedy zlomení, tak i vyhnutí nejméně jedné hrany jeho části 53a z přímky tak, že svírá úhel s hranou části 53b, přičemž žebro probíhá, jako je tomu na obr. 12,

13. Směrové vychýlení může tedy být vytvořeno směrovým vychýlením středního vodícího žebra 53 jako celku.

Podle nároku 3 je část 53a středního vodícího žebra 53 se směrovým vychýlením tvořena nejméně jednou přímou šikmou stranou středního vodícího žebra 53, jak je znázorněno např. na obr. 3.

Podle nároku 4 je střední vodicí žebro 53 nesymetrické vzhledem k podélné ose 60, jak je znázorněno na obr. 12.

Podle nároku 5 je jedno z uvedených postranních vodicích žeber 51, 52 v alespoň své části zalomeno (tj. je zalomené úplně, jako celek, neboli zlomené - viz pravé žebro na obr. 12, a nemá jen odkloněnou hranu na žebru, které probíhá) vzhledem k uvedené podélné ose 60 u přední hrany 47. Znak zalomení vzhledem k ose znamená, že šikmina se k ose 60 nemusí obligatomě přiklánět, jak lze například odvodit z náznaku možností, vyplývajících z obr. 12.

Podle nároku 6 obsahuje postranní vodicí žebro 51, 52 přímou část 51a, 52a u přední hrany 47, uloženou šikmo vzhledem k podélné ose 60 a zalomeně odkloněnou ze zbývající části 51b, 52b vodícího žebra (tj. svírající s částí 51b, 52b úhel různý od 180°, viz obr. 3, 12, 13, levé žebro, zalomeně odkloněná část může být tvořena jak na části zlomeného žebra, jako pro část 52a na obr. 12 vpravo, nebo jen vykloněním, jako je tomu pro část 51a na obr. 12,13).

Podle nároku 7 je postranní vodicí žebro 51, 52 u přední hrany 47 zalomeno směrem k podélné ose 60 (zalomeno jako celek tak, že se jako celek přiklání - viz pravé žebro na obr. 12).

Podle nároku 8 je jedno z uvedených postranních vodicích žeber 51, 52 zakřiveně zahnuto vzhledem k podélné ose 60 u přední hrany 47 (zakřiveno jako celek a podle křivky - jako pravé žebro 52 na obr. 12 nahoře, ale s křivým zahnutím, tj. podle křivky, místo pouhého zalomení).

Podle nároku 9 je jedno z uvedených postranních vodicích žeber 51, 52 v alespoň své části u zadní hrany zalomeno k podélné ose 60 (obr. 12, žebro 51, tj. zalomeno nebo zlomeno jako celek).

Podle nároku 10 jedno z uvedených postranních vodicích žeber 51, 52, zakřiveně zahnuté vzhledem k podélné ose 60, obsahuje na straně přivrácené k zadní hraně zakřivenou koncovou část 72' (obr. 13, pravé žebro 52'; zakřiveně zahnuté žebro znamená zakřivené jako celek).

Podle nároku 11 je jedno postranní vodicí žebro 51, 52 zalomeno v alespoň své části u přední hrany 47 směrem k podélné ose 60 (žebro 52 - obr. 12, pravé žebro, přední neboli horní část) a druhé postranní vodicí žebro je zalomeno směrem k podélné ose v alespoň své části u zadní hrany 48 (žebro 51 - obr. 12, levé žebro, zadní neboli dolní část).

Podle nároku 12 obsahuje postranní vodicí žebro 51, 52 u přední hrany 47 přímou část 52a, uloženou šikmo vzhledem k podélné ose 60 a zalomeně odkloněnou ze zbývající části postranního vodícího žebra 51, 52 (obr. 12 vpravo, ale s tím, že žebro není zalomeno jako celek jako na

-11 CZ 286903 B6 tomto obrázku, ale má podle nároku obligatomě jen šikmou hranovou část 52a, tj. může být zlomené nebo mít pouze vychýlenou hranu).

Podle nároku 13 je jedno z postranních vodicích žeber 51, 52 zakřiveně zahnuto v alespoň své části směrem k podélné ose 60 u přední hrany 47, a druhé z postranních vodicích žeber 51, 52 je zakřiveně zahnuto v alespoň své části směrem k podélné ose 60, u zadní hrany 48. Jde o neznázoměnou analogii jako na obr. 12, ale s tím, že místo zalomení jsou zadní konec žebra 51 a přední konec žebra 52 zakřiveně zahnuté.

Podle nároku 14 obsahuje postranní vodicí žebro 51, 52, zakřivené směrem k podélné ose 60, zakřivenou koncovou část 72'. Jde o aplikaci nároku 11 na konkrétní provedení nároku 14.

Podle nároku 15 obsahují postranní vodicí žebra 51, 52 podél alespoň části jejich délky část 51c, 52c, v níž jsou vzájemně rovnoběžná (obr. 3 nahoře).

Podle nároku 16 jsou obě postranní vodicí žebra 51, 52 přímá, přičemž jedno je rovnoběžné s podélnou osou 60 a druhé postranní vodicí žebro 51. 52 je uloženo šikmo vzhledem k uvedené podélné ose 60 (obr. 14, kde střední žebro není znázorněno pro zjednodušení).

Vynález byl popsán na nej lepších způsobech jeho realizace. Výše uvedený popis slouží pouze pro ilustraci aje možné použít dalších prostředků, aniž by se opustil rozsah vynálezu, určený patentovými nároky.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Kluzátko (26) se vzduchovým uložením pro nesení převáděče záznamu ve formě čtecí a/nebo záznamové hlavy vzhledem k pohybujícímu se záznamovému médiu, s výhodou pro použití v záznamovém systému s diskovou jednotkou, obsahující nosný konstrukční člen, mající postranní hrany (64, 66), přední hranu (47) a zadní hranu (48), kde přední (47) a zadní hrana (48) jsou určeny ve vztahu k pohybu uvedeného média, a podélnou osu (60) uloženou po délce uvedeného nosného konstrukčního členu od uvedené přední hrany (47) k uvedené zadní hraně (48), přičemž uvedená podélná osa (60) je orientována v úhlu natočení, ležícím v rozmezí od první hodnoty ke druhé hodnotě vzhledem ke směru pohybu uvedeného záznamového média u uvedeného nosného konstrukčního členu, dvojici postranních vodicích žeber (51, 52), uložených podél postranních hran (66, 64) uvedeného nosného konstrukčního členu, ležících proti uvedenému médiu, přičemž uvedená postranní vodicí žebra (51, 52) jsou nesymetrická vzhledem k uvedené podélné ose (60), pro poskytování vzduchového tlakování, když je úhel natočení od uvedené první hodnoty do uvedené druhé hodnoty, a zajišťování letu kluzátka v blízkosti uvedeného pohybujícího se záznamového média a v rovnoměrném odstupu od něj, vyznačené tím, že mezi uvedenou dvojicí postranních vodicích žeber (51, 52) je uloženo střední vodicí žebro (53), přičemž alespoň část (53a) středního vodícího žebra (53) je vytvořena se směrovým vychýlením vzhledem k uvedené podélné ose (60).
2. 2. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nároku 1, vyznačené tím, že část (53a) středního vodícího žebra (53) se směrovým vychýlením je přímá část, uložená šikmo vzhledem k podélné ose (60) kluzátka a zalomeně odkloněná ze zbývající části (53b) vodícího žebra.

   -12CZ 286903 B6
3. 3. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nároku 2, vyznačené tím, že část (53a) středního vodícího žebra (53) se směrovým vychýlením je tvořena nejméně jednou přímou šikmou stranou středního vodícího žebra (53).
4. 4. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, vyznačené tím, že střední vodicí žebro (53) je nesymetrické vzhledem k podélné ose (60).
5. 5. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že jedno z uvedených postranních vodicích žeber (51, 52) je v alespoň své části u přední hrany (47) zalomeno vzhledem k podélné ose (60).
6. 6. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nároku 1 až 5, v y z n a č e n é t í m, že postranní vodicí žebro (51, 52) obsahuje přímou část (51a, 52a) u přední hrany (47), uloženou šikmo vzhledem k podélné ose (60) a zalomeně odkloněnou ze zbývající části (51b, 52b) vodícího žebra.
7. 7. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nároku 6, vyznačené tím, že postranní vodicí žebro (51, 52) je u přední hrany (47) zalomeno směrem k podélné ose (60).
8. 8. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že jedno z uvedených postranních vodicích žeber (51, 52) je zakřiveně zahnuto vzhledem k podélné ose (60) u přední hrany (47).
9. 9. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že jedno z uvedených postranních vodicích žeber (51, 52) je v alespoň své části u zadní hrany zalomeno směrem k podélné ose (60).
10. 10. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že jedno z uvedených postranních vodicích žeber (51, 52), zakřiveně zahnuté vzhledem k podélné ose (60) na straně přivrácené k zadní hraně, obsahuje zakřivenou koncovou část (72').
11. 11. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že jedno postranní vodicí žebro (51, 52) je zalomeno v alespoň své části u přední hrany (47, 47') směrem k podélné ose (60).
12. 12. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nároku 11, vyznačené tím, že postranní vodicí žebro (51, 52) obsahuje u přední hrany (47) přímou část (52a), uloženou šikmo vzhledem k podélné ose (60) a zalomeně odkloněnou ze zbývající části postranního vodícího žebra (51, 52).
13. 13. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že jedno z postranních vodicích žeber (51, 52) je zakřiveně zahnuto v alespoň své části u přední hrany (47) směrem k podélné ose (60), a druhé z postranních vodicích žeber (51, 52) je zakřiveně zahnuto v alespoň své části u zadní hrany (48) směrem k podélné ose (60).
14. 14. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nároku 13, vyznačené tím, že postranní vodicí žebro (51, 52), zakřivené směrem k podélné ose (60'), obsahuje zakřivenou koncovou část (72').
15. 15. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nejméně jednoho z nároků 1 až 14, vyznačené t í m , že postranní vodicí žebra (51, 52) obsahují podél alespoň části jejich délky část (51c, 52c), v níž jsou vzájemně rovnoběžná.

    -13 CZ 286903 B6
16. 16. Kluzátko se vzduchovým uložením podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že obě postranní vodicí žebra (51, 52) jsou přímá, přičemž jedno je rovnoběžné s podélnou osou (60) a druhé postranní vodicí žebro (51, 52) je uloženo šikmo vzhledem k uvedené podélné ose (60).