CZ286764B6 - 5-Heterocyclo-1,5-benzodiazepine derivatives, process of their preparation and pharmaceutical preparation containing thereof - Google Patents

Description

5-Heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty, způsob jejich výroby a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Oblast techniky

Vynález se týká 5-heterocyklo-l,5-benzodiazepinových derivátů, které mají agonistickou účinnost na CCK-A receptorech a umožňují modulaci účinku gastrinu a cholecystokininu CCK u savců. Vynález se rovněž týká způsobu výroby těchto látek a farmaceutických prostředků, které tyto látky obsahují.

Dosavadní stav techniky

Cholecystokiny CCK a gastrin jsou strukturně příbuzné peptidy, které se vytvářejí ve tkáni žaludečního a střevního systému a centrálního nervového systému. Cholecystokininy zahrnují CCK-33, neuropeptid s obsahem 33 zbytků aminokyselin v původně izolované formě, karboxyterminální oktapeptid této látky, CCK-8, který je rovněž přirozeně se vyskytujícím neuropeptidem a dále formy, s obsahem 39 a 12 aminokyselin. Gastrin se vyskytuje ve formách, které obsahují 34, 17 a 14 zbytků aminokyselin, přičemž nejkratší účinnou sekvencí je Cterminální tetrapeptid, Trp-Met-Asp-Phe-NH₂, CCK-4, jde o společný strukturní prvek, který je přítomen v CCK i v gastrinu.

CCK a gastrin jsou gastrointestinální hormony a nervové přenašeče v centrálním i periferním systému, svoji biologickou úlohu vykonávají vazbou na receptory, uložené na různých místech celého organismu. Existují nejméně dva podtypy receptorů pro cholecystokiny, označované CCK-A a CCK-B, oba tyto typy je možno nalézt na periferii i v centrálním nervovém systému.

Receptor CCK-A, běžně uváděný jako receptor periferního typu, se primárně vyskytuje ve slinivce břišní, žlučníku, tenkém střevě, svěrači pyloru a v aferentních nervových vláknech vagu. Receptory typu A je rovněž možno najít v některých oblastech mozku, kde vyvolávají řadu účinků. Vzhledem ke schopnosti CCK-8 a selektivních agonistů receptorů A potlačit příjem potravy u některých živočišných čeledí, byla věnována velká pozornost vývoji nových látek, působících agonistický uvedeným způsobem v naději, že tyto látky bude možno použít jako anorektika.

Receptory CCK-B nebo gastrinu je možno nalézt v periferních neuronech, v hladké svalovině a ve sliznici zažívací soustavy, zvláště v nástěnných buňkách, buňkách ECL a D a v hlavním typu buněk sliznice. Receptory CCK-B také převažují v mozkové tkáni a patrně se účastní vzniku úzkostných stavů, pochodů při probouzení a je možno je ovlivnit působením neuroleptických látek.

US patentový spis č. 4 988 692 (Gasc a další), popisuje skupinu 3-acylamino-l-alkyl-5-fenyl-

1,5-benzodiazepinových derivátů, které jsou antagonisty cholecystokininu a mohou blokovat účinky tohoto endogenního hormonu na jeho receptorech.

Dokument WO 93/14074 popisuje deriváty 1,5-benzodiazepinu, které mají silný specifický antagonistický účinek vůči gastrinu a/nebo cholecystokininu.

US 4 490 304 a PCT patentové přihlášky WO 90/06937 a WO 91/19733 popisují peptidové deriváty s agonistickým účinkem na CCK-A. Tyto látky mohou řídit chuť k jídlu a je možno je použít k léčení a/nebo prevenci některých zažívacích poruch, nebo poruch centrálního nervového systému u různých živočichů včetně člověka.

-1 CZ 286764 B6

US 5 187 154 popisuje použití neuropeptidu cholecystokininu CCK křížení vyprazdňování žaludku u nemocných s počínající cukrovkou, nezávislou na inzulínu, u nichž se žaludek rychle vyprázdní. Mimoto se v tomto patentovém spisu uvádí, že sloučeniny, které zpomalují vyprázdnění žaludku, je možno použít ke zmírnění nebo potlačení příznaků tohoto typu cukrovky. Tyto příznaky zahrnují zvýšenou koncentraci glukosy a inzulínu v krvi, sníženou vnímavost tkání na inzulín, malou odolnost proti infekci a ztráty cukru močí, uvedené látky mohou rovněž udržet vyprázdnění žaludku na normálních hodnotách.

Nyní bylo zjištěno, že nová skupina 5-heterocyklo-l,5-benzodiazepinových derivátů s agonistickým účinkem na receptor CCK-A může upravovat působení hormonu gastrinu a cholecystokininu u savců. Některé z těchto látek mají také antagonistický účinek na receptory CCK-B.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří 5-heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty obecného vzorce I

v nichž

X znamená vodík, trifluormethyl, Ci^alkyl, alkylthioskupinu o 1 až 4 atomech uhlíku, -Oalkyl o 1 až 4 atomech uhlíku nebo atom halogenu,

R¹ skupinu obecného vzorce II nebo skupinu -NR⁴R⁵,

(II)

R² znamená

1) heterocyklický zbytek, vázaný v poloze 2, zvolený ze skupiny pyrrol, tetrahydropyrrol, indol, benzofuran, thiofen, benzothiofén, indolin, chinolin nebo 4-oxobenzopyran, přičemž pyrrolový, tetrahydropyrrolový, indolový nebo indolinový zbytek jsou popřípadě substituovány na dusíkovém atomu kruhu skupinou R⁸ v dále uvedeném významu a indolový, indolinový, chinolinový, benzofuranový, benzothiofenový nebo

-2CZ 286764 B6

4-oxobenzopyranový zbytek jsou popřípadě substituovány na svém benzenovém kruhu skupinou R⁹ v dále uvedeném významu nebo

2) fenyl, popřípadě nezávisle mono- nebo disubstituovaný atomem halogenu, hydroxyskupinou, kyanoskupinou, karboxyskupinou, -O-alkylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku, skupinou -O(CH₂C₆H₅), -COO- alkylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku, aminoskupinou, dimethylaminoskupinou, skupinou -NHR¹⁰, 1-pyrrolidinylovou nebo tetrazolylovou skupinou, nebo

3) pyridyl nebo pyridyl, nezávisle mono- nebo disubstituovaný atomem halogenu, methylovou skupinou, hydroxyskupinou, nitroskupinou, kyanoskupinou, karboxylovou skupinou, -O-alkylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku, -O(CH₂C₆H₅), -COO-alkylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku, aminoskupinou nebo dimethylaminoskupinou, nebo

4) -NHR¹¹, kde R¹¹ má dále uvedený význam, nebo znamená 7-indazolylovou skupinu, obsahující na atomu dusíku v poloze 1 skupinu R¹⁰,

R³ znamená heterocyklickou skupinu, vázanou na zbytek molekuly přes atom uhlíku v kruhu a volenou ze skupiny pyridyl, pyrimidinyl, pyridazinyl, pyrazinyl, furanyl, thiofenyl, pyrrolyl, oxazolyl, thiazolyl, imidazolyl, pyrazolyl, isoxazolyl, isothiazolyl, oxadiazolyl, thiazolyl, thiadiazol, pyrrolidinyl, piperidinyl, morfolinyl nebo thiomorfolinyl, tyto heterocyklické skupiny jsou popřípadě substituovány až třemi stejnými nebo různými substituenty ze skupin atom halogenu, alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, nitroskupina, karboxyskupina, alkoxykarbonyl o 1 až 4 atomech uhlíku v alkoxylové části, alkoxyskupina nebo alkylthioskupina vždy o 1 až 4 atomech uhlíku, aminoskupina, alkylaminoskupina nebo dialkylaminoskupina vždy o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylových částech,

R⁴ nezávisle znamená alkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, alkenyl o 3 až 6 atomech uhlíku, fenyl, ~(CH₂)_PCN nebo -(CH2)_pCOO-alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylové části a

R⁵ znamená nezávisle alkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, alkenyl o 3 až 6 atomech uhlíku, benzyl, fenyl nebo fenyl, nezávisle mono- nebo disubstituovaný skupinou trifluormethyl, kyanoskupinou, hydroxyskupinou, dimethylaminoskupinou, -O-alkylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku, -O-(CH₂C6H₅), -NHalkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, -COO-alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylové části, N(alkyl)₂ o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylové části, skupinou pyrrolidinyl, morfolinyl nebo atomem halogenu nebo

R⁴ znamená alkyl o 1 až 2 atomech uhlíku a

R⁵ znamená fenyl, substituovaný v poloze 2 nebo 4 atomem chloru, methylovou skupinou, methoxyskupinou nebo methoxykarbonylovou skupinou,

R⁶ znamená atom vodíku nebo methyl,

R⁷ znamená atom vodíku, hydroxyskupinu, atom fluoru, dimethylaminoskupinu, -O-alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku nebo skupinu -O(CH₂C6H5),

R⁸ znamená -(CH2)bCOOH,

-3 CZ 286764 B6

R⁹ znamená methyl, atom chloru, nitroskupinu, hydroxyskupinu, methoxyskupinu nebo

R¹⁰ znamená atom vodíku, acetyl, alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, -SO₃H, -SO₂CH₃, -SO₂CF₃, -SO₂C₆H₅ nebo alkoxykarbonyl o 1 až 4 atomech uhlíku v alkoxylové části,

R¹¹ znamená fenyl, popřípadě nezávisle mono- nebo disubstituovaný substituenty ze skupiny atom fluoru, trifluormethoxyskupina, alkylthioskupina o 1 až 4 atomech uhlíku, -(CH2)cCOOH, -(CH2)cCOO-aIkyl o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylové části, _(CH2)cSCH3, _(CH2)cSOCH3, -(CH2)cSO2CH3, -(CH2)cCONH2, -sch2cooh, -CONH(SO2CH3), -CONH(SO2CF3), -(CH2)cN-(alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku)2, -(CH2)(;NH(SO2CF3), -(CH2)cN(SO2CF3)-alkyl, -(CH2)cSO2NHCO-alkyl, -<CH2)cSO2Nalkyl-CO-alkyl, -(CHJCONHSOT-alkyL JCH2)cCON-alkyl-SO2-alkyl vždy o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylových částech, -(CH2)cOR¹²-(CH2)_cNHR¹⁰ nebo fenyl, monosubstituovaný substituentem ze skupiny -(CH₂)_c-tetrazolyl, -(CH₂)_c-karboxamidotetrazolyl nebo -(CH₂)_c-pyrrolidinyl nebo znamená R¹¹ pyridyl nebo pyridyl, nezávisle mono- nebo disubstituovaný substituenty ze skupiny atom halogenu, methyl, hydroxyskupina, nitroskupina, kyanoskupina, karboxyskupina, -O-alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, aminoskupina, dimethylaminoskupina, -NHR¹⁰,

R¹² znamená atom vodíku, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, -CH₂C₆H₅, -CH₂COOH, -CH₂CONH₂, -CH₂CONH-alkyl, -CH₂CON(alkyl)₂ vždy o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylových částech nebo

nebo -(^CO-N N-r'° z znamená 1 nebo 2, a znamená 1 nebo 2, p znamená celé číslo 1 až 4, b znamená celé číslo 0 až 3 a c znamená 0 nebo 1, a fyziologicky přijatelné soli a solváty těchto látek.

V případě, že R¹ znamená skupinu obecného vzorce Π, je možno jako příklady takových skupin uvést skupiny, v nichž R⁶ znamená vodík a zvláště methyl, R⁷ je atom vodíku, hydroxyskupina, methoxyskupina nebo atom fluoru a n = 1.

V případě, že R¹ znamená skupinu NR⁴R⁵, je možno jako příklady takových skupin uvést skupiny, v nichž R⁴ znamená alkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, jako propyl, isopropyl, cyklohexyl nebo fenyl a R⁵ znamená alkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, benzyl nebo fenyl, popřípadě substituovaný v poloze para hydroxyskupinou, dimethylaminoskupinou, methoxyskupinou, trifluormethylovou skupinou, atomem fluoru, pyrrolidinovou skupinou nebo morfolinovou skupinou. V této skupině jsou zvláště vhodné skupiny R¹, v nichž R⁴ znamená propyl a zvláště isopropyl a R⁵ znamená fenyl, popřípadě substituovaný v poloze para hydroxyskupinou, methoxyskupinou, dimethylaminoskupinou, atomem fluoru nebo morfolinovou skupinou.

-4CZ 286764 B6

Jako zyláště vhodné příklady skupin R¹ je možno uvést příklad, v němž tyto skupiny znamenají skupinu obecného vzorce II, v němž R⁶ znamená methyl, η = 1 a R⁷ znamená atom vodíku, hydroxyskupinu, atom fluoru nebo methoxyskupinu, nebo znamená R¹ skupinu NR⁴R⁵, v níž R⁴ znamená propyl nebo isopropyl a R⁵ znamená fenyl, popřípadě substituovaný v poloze para hydroxyskupinou, methoxyskupinou, atomem fluoru, dimethylaminoskupinou, pyrrolidinovou skupinou nebo morfolinovou skupinou. Ve zvláště výhodném případě znamená R⁴ isopropyl a R⁵ znamená 4-methoxyfenyl.

V případě, že R² znamená indolovou, indolinovou, benzofuranovou, benzothiofenovou, chinolinovou nebo 4-oxobenzopyranovou skupinu, může být případným substituentem R⁹ například atom vodíku, methyl, methoxyskupina, hydroxyskupina, nitroskupina nebo aminoskupina a případným substituentem na atomu dusíku ve významu R⁸ může být -CH2CO2H.

V případě, že R² znamená fenylovou skupinu, popřípadě substituovanou, může jít o fenyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvěma stejnými nebo různými substituenty ze skupiny atom chloru nebo fluoru, aminoskupina, hydroxyskupina nebo karboxylová skupina.

V případě, že R² znamená skupinu NHR¹¹, znamená R¹¹ například fenyl (popřípadě substituovaný atomem fluoru, hydroxyskupinou, aminoskupinou, dimethylaminoskupinou, trifluormethylsulfonylaminoskupinou, alkoxykarbonylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku v alkoxylové části, lH-tetrazol-5-ylovou skupinou, acetylaminoskupinou nebo skupinou OR¹², v níž R¹² znamená atom vodíku, methyl, benzyl, CH2CO2H, CH2CONH2, CH₂CONHCH₃, CH₂CON(CH₃)2 nebo některou ze skupin

CHjCON

CH.CON

NH

CHjCON NCO.CCCH.Jj nebo 7-indazolylovou skupinu, v níž substituentem R¹⁰ na dusíkovém atomu v poloze 1 je atom vodíku.

V případě, že R¹¹ znamená monosubstituovanou fenylovou skupinu, nachází se substituent obvykle v poloze meta.

Jako příklady vhodných skupin ve významu R je možno uvést indolovou, benzofuranovou, thiofenovou, benzothiofenovou, indolinovou, chinolinovou, 4-oxobenzopyranovou, fenylovou skupinu, popřípadě substituovanou, nebo skupinu NHR¹¹. Vhodným substituentem ve významu R² je indolová, indolinová nebo benzofuranová skupina a také případně substituovaná fenylová skupina nebo skupina NHR¹¹. S výhodou znamená R² indolovou skupinu, popřípadě substituovanou fenylovou skupinu nebo NHR¹¹.

V případě, že R³ znamená pyridyl, jsou vhodnými skupinami například 2-pyridyl, 3-pyridyl a

4- pyridyl.

V případě, že R³ znamená pyrimidinyl, jsou vhodnými skupinami například 2-pyrimidinyl nebo

5- pyrimidinyl.

V případě, že R³ znamená pyrazolylovou skupinu, je vhodnou skupinou například 1,3,5trimethyl-1 H-pyrazol—4-yl.

-5CZ 286764 B6

Jako příklad vhodných skupin R³ je možno uvést pyridyl, jako 2-pyridyl, 3-pyridyl nebo 4pyridyl, pyrimidinyl, jako 2-pyrimidinyl nebo 5-pyrimidinyl a také 1,3,5-trimethyl-lHpyrazol-4-yl.

Zvláště vhodnou skupinou sloučenin podle vynálezu jsou ty látky, v nichž R¹ znamená skupinu NR⁴R⁵, v níž R⁴ znamená propyl nebo isopropyl a R⁵ znamená fenyl, popřípadě substituovaný v poloze para hydroxyskupinou, methoxyskupinou, atomem fluoru, dimethylaminoskupinou nebo morfolinovou skupinou, R² znamená fenyl, popřípadě nezávisle substituovaný jedním nebo dvěma substituentami ze skupiny atom chloru nebo fluoru, hydroxyskupina, aminoskupina nebo karboxylová skupina, dále skupinu NHR¹¹, v níž R¹¹ znamená fenyl (popřípadě substituovaný aminoskupinou, dimethylaminoskupinou, trifiuormethylovou skupinou, sulfonylaminoskupinou, karboxyskupinou, lH-tetrazol-5-ylovou skupinou, acetylaminoskupinou nebo skupinou OR¹², v níž R¹² znamená vodík, methyl, benzyl, CH₂CO₂H, CH₂CONH₂, CH₂CONHCH₃, CH₂CON(CH₃)₂ nebo některou ze skupin

CH.CON O ’ CHjCON NH , CH,C0N NCO.CíCH^ a substituent se s výhodou nachází v poloze meta), nebo indolovou skupinu, v níž je atom dusíku popřípadě substituován skupinou -CH₂CO₂H a benzenový kruh je popřípadě substituován atomem chloru, methylovou skupinou, methoxyskupinou, nitroskupinou, hydroxyskupinou nebo aminoskupinou, R³ znamená pyridyl, například 2-, 3- nebo 4-pyridyl, pyrimidinyl, například 2nebo 5-pyrimidinyl nebo l,2,5-trimethyl-lH-pyrazol-4-yl a X znamená atom vodíku nebo fluoru.

Zvláště zajímavou skupinu sloučenin podle vynálezu s vysokou a selektivní afinitou pro receptor CCK-A a s výjimečně vysokou účinností tvoří sloučeniny, v nichž R² znamená indolovou skupinu. Výhodnou skupinu sloučenin v tomto smyslu pak tvoří ty látky, v nichž je indolová skupina substituována na dusíkovém atomu skupinou -CH₂CO₂H nebo ještě výhodněji je atom dusíku nesubstituovaný a benzenový kruh indolevé skupiny je popřípadě substituován atomem chloru, methylovou skupinou, methoxyskupinou, nitroskupinou, hydroxyskupinou nebo aminoskupinou. V této skupině látek jsou zvláště vhodné ty sloučeniny, v nichž R⁴ znamená isopropyl, R⁵ znamená p-methoxyfenyl a R³ znamená pyridyl, pyrimidinyl nebo 1,3,5-trimethyl-lHpyrazol-4-yl a zvláště 3-pyridyl a X znamená atom vodíku.

Výhodné jsou zejména následující sloučeniny:

(l-/isopropyl-(4-methoxyfenyl)-karbamoylmethyl/-2,4-dioxo-5-pyridin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo/b//l,4/diazepin-3-yl)amid kyseliny lH-indol-2-karboxylové, (l-/isopropyl-(4-methoxyfenyl)karbamoylmethyl/-2,4-dioxo-5-pyrimidin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo/b//l ,4/diazepin-3-yl)amid kyseliny lH-indol-2-karboxylové,

2-/2,4-dioxo-3-(3-fenylureido)-5-pyridin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo/b//l,4/diazepin-lyl/-N-isopropyl-N-(4-methoxyfenyl)acetamid, jakož i enanciomery těchto sloučenin.

Zvláště výhodnou sloučeninou podle vynálezu je (l-/isopropyl-(4-methoxyfenyl)karbamoylmethyl/-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo/b//l,4/diazepin-3-yl)amid kyseliny lH-indol-2-karboxylové a jeho enanciomery.

-6 ·

V průběhu přihlášky se pod pojmem „alkyl“ obecně rozumí alkylové řetězce s uvedenou délkou, přímé nebo rozvětvené. Například alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku znamená methyl, ethyl, npropyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, terc.butyl, n-pentyl a podobně.

Cykloalkylovými zbytky jsou všechny alicyklické isomery odpovídajících alkylových skupin. Například alkyl o 3 až 6 atomech uhlíku zahrnuje cyklopropyl, cyklopentyl a cyklohexyl.

Atomem halogenu může být atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu.

Tetrazolová skupina nebo tetrazolová část jiné skupiny znamená (ÍH)-tetrazol-5-ylovou skupinu a také tautomery této skupiny.

Je zřejmé, že ve sloučeninách obecného vzorce I existují středy prostorové isomerie. Vynález proto zahrnuje všechny existující stereoisomery a geometrické isomery, odpovídající vzorci I a to nikoliv pouze racemické sloučeniny, nýbrž také všechny opticky aktivní isomery. V případě, že je žádoucí získat sloučeninu obecného vzorce I ve formě jediného enanciomerů, je možno rozdělit směs výsledného produktu nebo je možno uskutečnit stereospeciflckou syntézu při použití opticky čisté výchozí látky nebo opticky čistého meziproduktu. Rozdělení výsledného produktu, meziproduktu nebo výchozí látky je možno uskutečnit jakýmkoliv známým způsobem, například podle publikace E. L. Eliel, Stereochemistry of Carbon Compounds, (Mcgraw Hill, 1962) a S. H. Wilen, Tables of Resolving Agents. V případě, že mohou existovat tautomery sloučenin obecného vzorce I, zahrnuje přihláška také všechny tautomemí formy těchto látek.

Je rovněž zřejmé, že sloučeniny podle vynálezu je možno využít také ve formě farmaceuticky přijatelných solí nebo solvátů. Fyziologicky přijatelné soli sloučenin obecného vzorce I zahrnují běžné soli s farmaceuticky přijatelnými anorganickými nebo organickými kyselinami a také kvartemí amoniové soli. Jde například o soli s kyselinou chlorovodíkovou, bromovodíkovou, sírovou, fosforečnou, dusičnou, chloristou, filmařovou, octovou, propionovou, jantarovou, glykolovou, mravenčí, mléčnou, maleinovou, vinnou, citrónovou, pamoovou, jablečnou, hydroxymaleinovou, fenyloctovou, glutamovou, benzoovou, salicylovou, filmařovou, toluensulfonovou, methansulfonovou, naftalen-2-sulfonovou, benzensulfonovou a podobně. Další kyseliny, například kyselina šťavelová sice netvoří farmaceuticky přijatelné soli, jejich soli je však možno využít při přípravě jako meziprodukty pro výrobu sloučenin podle vynálezu a jejich farmaceuticky přijatelných solí. Pokud se uvádějí v průběhu přihlášky sloučeniny obecného vzorce I, rozumí se vždy také jejich farmaceutické! soli a solváty.

Sloučeniny podle vynálezu mají agonistický účinek na receptory CCK-A a je možno je považovat za úplné nebo parciální agonisty cholecystokininu vzhledem ktomu, že jsou schopné se vázat na receptory CCK-A a zcela nebo částečně stimulují stahování žlučníku a/nebo snižují příjem potravy na živočišném modelu.

Jako látky s agonistickým účinkem na receptorech CCK-A jsou sloučeniny podle vynálezu vhodné jako anorektika pro léčení obezity a příbuzných pathologických stavů, například cukrovky nebo zvýšeného krevního tlaku. Sloučeniny podle vynálezu vyvolávají pocit sytosti a tím řídí chuť k jídlu a příjem potravy u savců včetně člověka, takže dochází ke ztrátě hmotnosti. Sloučeniny je možno použít také u cukrovky, nezávisle na insulinu, která je spojena s rychlým vyprázdněním žaludku po požití potravy.

Některé sloučeniny podle vynálezu mohou také mít určitý antagonistický a specifický účinek na receptorech CCK-B a receptorech pro gastrin, jak je možno prokázat inhibici kontrakce izolovaného podélného svalu morčecího ilea a plexus myentericus po stimulaci CCK-4 a inhibici sekrece žaludeční kyseliny na izolované žaludeční sliznici krysy po stimulaci pentagastrinem podle publikací M. Patel a C. F. Spraggs, Br. J. Pharmac., 1992, 106, 275-282 a J. J. Reeves a R. Stables, Br. J. Pharmac., 1985, 86, 677 - 684.

-7 CZ 286764 B6

Relativní afinitu sloučenin podle vynálezu pro receptory CCK-A a CCK-B je možno stanovit běžnými postupy, například způsobem podle publikace Fomos a další, J. Pharmacol. Exp. Ther., 1992, 261, 1056- 1063.

Schopnost sloučenin podle vynálezu vyvolat inhibici sekrece žaludeční kyseliny, například pentagastrinem stimulované sekrece kyseliny je možno stanovit u bdících krys se žaludeční pištěli způsobem podle publikace Hedges a Parsons, Joumal of Physiology, 1977, 267, 191 — 194.

Sloučeniny obecného vzorce I způsobují inhibici nebo zpoždění vyprazdňování žaludku, což je možno prokázat standardními zkouškami. Postupuje se například tak, že se krysám, které byly chovány na lačno 18 hodin, předem podá intraperitoneálně zkoumaná látka, například 20 minut před podání methylcelulózy žaludeční sondou. Potrava obsahuje označení, například fenolovou červeň. Po určité předem určené době se v různých intervalech krysy usmrtí a stanoví se množství potravy v žaludku podle koncentrace látky, použité pro označení. Stanovená hodnota se pak srovnává s hodnotou u kontrolních zvířat, jimž nebyla podána žádná účinná látka.

Bylo prokázáno, že sloučeniny podle vynálezu mají zvláště výhodný profil účinnosti, to znamená dobrou biologickou dostupnost při perorálním podání a dobrou rozpustnost ve vodě.

Podstatu vynálezu tedy tvoří také sloučeniny obecného vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo solváty pro použití k léčebným účelům, zvláště v lidském lékařství.

Sloučeniny obecného vzorce I a jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo solváty je možno použít pro výrobu farmaceutických prostředků pro léčení stavů, u nichž je možno předpokládat příznivý účinek při modifikaci účinku CCK a/nebo účinku gastrinu.

Tyto farmaceutické prostředky je tedy možno použít k léčení savců v uvedených případech, podává se léčebně účinné množství sloučenin obecného vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí nebo solvátů.

Je zřejmé, že pokud se uvádí léčení, rozumí se také profylaktické použití sloučenin podle vynálezu. Je také samozřejmé, že se množství sloučeniny podle vynálezu, jehož je zapotřebí pro použití k léčebným účelům bude měnit v závislosti na léčeném onemocnění, na věku a celkovém stavu nemocného a podobných okolnostech, přičemž výslednou dávku vždy určí ošetřující lékař nebo veterinární lékař. Obecně je možno u dospělého člověka předpokládat typické denní dávky v rozmezí 0,02 až 5000, například 1 až 1500 mg. Požadovanou dávkuje možno podat najednou nebo rozděleně ve vhodných intervalech, například ve dvou, třech, čtyřech nebo větším množství dílčích dávek v průběhu dne.

Sloučeniny podle vynálezu je možno k léčebným účelům podávat jako chemické látky, je však výhodné je podávat ve formě farmaceutických prostředků. Podstatu vynálezu tedy tvoří také farmaceutické prostředky, které jako svou účinnou složku obsahují sloučeninu obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem a popřípadě s další účinnou složkou. Nosič musí být přijatelný, o znamená kompatibilní s ostatními složkami farmaceutického prostředku a současně také neškodný pro příjemce.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu zahrnují prostředky pro perorální, parenterální nebo rektální podání, pro podání ústní sliznicí nebo ve formě implantátu, perorální podání je nej výhodnější. Pro podání ústní sliznicí mohou mít prostředky formu tablet nebo kosočtverečných tablet, připravených běžným způsobem. Tablety a kapsle pro perorální podání mohou obsahovat běžné pomocné látky, jako pojivá, například sirupy, akaciovou gumu, želatinu, sorbitol, tragakant, škrob nebo polyvinylpyrrolidon, plniva, jako jsou laktosa, jiné cukry, mikrokrystalická

-8 CZ 286764 B6 celulosa, kukuřičný škrob, fosforečnan vápenatý nebo sorbitol, kluzné látky, jako stearan hořečnatý, kyselinu stearovou, mastek, polyethylenglykol nebo oxid křemičitý, desintegrační činidla, jako bramborový škrob nebo sodnou sůl glykolátu škrobu nebo smáčedla, například Iaurylsíran sodný. Tablety mohou být povlékány běžným způsobem včetně běžných enterosolventních povlaků.

Sloučeniny podle vynálezu je možno zpracovat také na kapalné prostředky pro perorální podání, například na suspenze, roztoky nebo emulze ve vodě nebo v oleji, sirupy nebo elixíry. Mimoto mohou být účinné látky dodávány jako suché produkty, určené pro smísení s vodou nebo jiným vhodným nosným prostředím před použitím. Ty.o kapalné prostředky mohou rovněž obsahovat běžné přísady, například suspenzní činidla, jako jsou sorbitolový sirup, methylcelulóza, glukosový sirup, želatina, hydroxyethylcelulóza. karboxymethylcelulóza, gel stearanu hlinitého nebo hydrogenované jedlé tuky, emulgační činidla, jako jsou lecithin, sorbitanmonooleát nebo akaciová guma, nosné prostředí nevodné povahy včetně jedlých olejů, například mandlový olej, frakcionovaný kokosový olej, estery typu olejů, propylenglykol nebo ethylalkohol a konzervační prostředky, jako methyl- nebo propyl-p-hydroxybenzoát nebo kyselinu sorbovou. Další vhodnou lékovou formou jsou čípky, které obsahují například běžný základ pro tvorbu čípků, jako kakaové máslo nebo jiné glyceridy.

Pro perorální podání se sloučeniny podle vynálezu často zpracovávají na tablety nebo kapsle, opatřené enterosolventním povlakem, kapsle mohou být přímo vyrobeny z enterosolventního materiálu.

Parenterálními prostředky jsou především prostředky pro injekční podání nebo pro podání infuzí. Z injekčních prostředků je možno uvést suspenze, roztoky nebo emulze v oleji nebo ve vodném prostředí, popřípadě s obsahem suspenzních, stabilizačních a/nebo disperzních činidel. Účinnou složku je také možno dodávat ve formě prášku pro smísení s vhodným nosným prostředím, například se sterilní, bezpyrogenní vodou těsně před použitím.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu mohou rovněž mít formu depotních prostředků. Tyto prostředky s dlouhodobým účinkem je možno implantovat, například pod kůži nebo do svalu nebo podávat ve formě nitrosvalové injekce. Sloučeniny podle vynálezu je také možno zpracovat spolu s vhodnými polymemími nebo hydrofobriími materiály například na emulzi ve vhodném oleji, s iontoměničovými pryskyřicemi nebo ve formě málo rozpustných derivátů, například ve formě málo rozpustných solí.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu mohou obsahovat 0,1 až 99 % účinné složky, obvykle 30 až 95 % v případě tablet a kapslí a 3 až 50 % v případě kapalných farmaceutických prostředků.

Sloučeniny obecného vzorce I a jejich soli je možno připravit dále uvedenými obecnými postupy.

V následujícím popisu jednotlivých postupů mají symboly R¹ až R¹² a X význam, uvedený ve vzorci I, není-li uvedeno jinak, nebo může jít o skupiny, které je na uvedené významy možno převést.

V kterémkoliv z těchto postupů může být nezbytné a/nebo žádoucí chránit citlivé nebo reaktivní skupiny. K tomuto účelu se užívají ochranné skupiny podle standardních postupů organické syntézy, tak jak byly popsány v publikaci T. W- Green a P. G. M. Watts, 1991, Protecting Groups in Organic Synthesis, John Wiley and Sons. Tyto skupiny je pak možno opět odstranit ve vhodném stupni běžnými postupy. Například aminoskupiny je možno chránit arylmethylovou, například benzylovou skupinou, acylovou skupinou, sulfonylovou, například allylsulfonylovou skupinou, ftalimidazol nebo tosylovou skupinou, tyto skupiny je možno odstranit hydrolýzou nebo hydrogenolýzou při použití běžných podmínek. Hydroxylové a karboxylové skupiny je možno chránit běžnými ochrannými skupinami, jako jsou alkyl, například methyl, terc.butyl nebo

-9CZ 286764 B6 methoxymethyl, arylmethyl, jako benzyl, difenylmethyl, nebo trifenylmethyl, heterocyklické skupiny, jako tetrahydropyranyl, acyl, například acetyl nebo benzoyl a silylové skupiny, například trialkylsilyl, například terc.butyldimethylsilyl. Ochranné skupiny na hydroxylové skupině je možno odstranit běžným způsobem. Například alkyl, silyl, acyl a heterocyklickou skupinu je možno odstranit hydrolýzou v kyselém nebo zásaditém prostředí. Arylmethylové skupiny, jako trifenylmethyl, je možno odstranit hydrolýzou v kyselém prostředí. Arylmethylové skupiny, jako benzyl, je možno odštěpit hydrogenolýzou v přítomnosti katalyzátoru na bázi ušlechtilého kovu, jako paladia na aktivním uhlí. Silylové skupiny je možno snadno odstranit při použití zdroje fluoridových iontů, například tetra- n-butylamoniumfluoridu.

Podle prvního obecného postupu A je možno připravit sloučeniny obecného vzorce I reakcí aminu obecného vzorce III,

NH.

(UD kde R¹, R², R³, X a z mají význam, uvedený ve vzorci I, se sloučeninou obecného vzorce IV

RⁿY (IV) kde Y znamená skupinu -NCO, HNCOC1 nebo NHCOR_a, kde R_a znamená fenoxyskupinu, substituovanou nitroskupinou nebo 1-imidazolovou skupinu.

Reakce snadno probíhá v přítomnosti vhodného rozpouštědla, například halogenovaného uhlovodíku jako dichlormethanu, etheru, jako tetrahydrofuranu nebo nitrilu, jako acetonitrilu nebo ve směsi těchto rozpouštědel při teplotě v rozmezí 0 až 80 °C.

Sloučeniny obecného vzorce IV, v němž Y znamená -NCO se dodávají nebo je možno je připravit reakcí aminů obecného vzorce H₂N-R^U s fosgenem nebo trifosgenem ve vhodném rozpouštědle, například methylenchloridu. Sloučeniny obecného vzorce IV, v němž Y znamená NHCOC1 je rovněž možno připravit reakcí aminů H2NR^h s fosgenem nebo trifosgenem ve vhodném rozpouštědle, jako methylenchloridu. Sloučeniny obecného vzorce TV, v němž Y znamená NHCORa, kde R_a znamená 1-imidazolovou skupinu, je možno připravit tak, že se na aminy vzorce H₂NR^h působí karbonyldiimidazolem ve vhodném rozpouštědle, jako dichlormethanu, etheru nebo tetrahydrofuranu při teplotě 0 až 80 °C, běžně při teplotě místnosti. Sloučeniny obecného vzorce IV, v němž Y znamená skupinu HNCORa, kde Ra znamená fenoxyskupinu, substituovanou nitroskupinou je možno připravit reakcí aminů vzorce H2NR^h s příslušným chlormravenčanem RaCOCl v přítomnosti báze, jako pyridinu nebo triethylaminu ve vhodném rozpouštědle, například v dichlormethanu při teplotě v rozmezí 0 až 50 °C.

Podle dalšího obecného postupu B je možno připravit sloučeniny obecného vzorce I tak, že se nechá reagovat meziprodukt obecného vzorce V

-10CZ 286764 B6 (V)

kde Y znamená skupinu -NCO, -NHCOC1 nebo NHCOR_a, kde R_a znamená fenoxyskupinu, substituovanou nitroskupinou nebo 1-imidazolovou skupinu, s aminem obecného vzorce VI

H₂N-R” (VI) a popřípadě v přítomnosti báze, například terciárního aminu jako triethylaminu.

Reakce dobře probíhá ve vhodném rozpouštědle, například v halogenovaném uhlovodíku jako dichlormethanu nebo v etheru, například tetrahydrofuranu nebo v amidu, například vN,Ndimethylformamidu, popřípadě při teplotě místnosti až teplotě varu použitého rozpouštědla pod zpětným chladičem.

Sloučeniny obecného vzorce V se s výhodou připravují in šitu z aminu obecného vzorce III.

Ve zvláštním provedení způsobu B, v němž Y znamená skupinu NHCOR_a a R_a znamená 1-imidazolovou skupinu, je možno imidazolid vzorce V vytvořit in šitu tak, že se amin obecného vzorce VI smísí se sloučeninou obecného vzorce III (X),

NH.

(HD v přítomnosti karbonyldiimidazolu za svrchu uvedených podmínek.

Při provádění postupu B v případě, že Y znamená skupinu NHCOR_a, kde R_a znamená fenoxyskupinu, substituovanou nitroskupinou, provádí se reakce s primárním aminem obecného vzorce VI s výhodou v přítomnosti báze, například terciárního aminu, jako triethylaminu.

Při provádění postupu B v případě, že Y znamená isokyanátovou skupinu -N = C = O, provádí se reakce s primárním aminem obecného vzorce VI s výhodou v aprotickém rozpouštědle, například halogenovaném uhlovodíku, jako methylenchloridu. Isokyanát se s výhodou připraví in šitu před přidáním primárního aminu vzorce VI.

Sloučeniny obecného vzorce V, v němž R_a znamená fenoxyskupinu, popřípadě substituovanou, je možno připravit z primárního aminu vzorce III reakcí s odpovídajícím, nitrosubstituovaným

-11CZ 286764 B6 fenylchlormravenčanem v přítomnosti báze, například pyridinu. Reakci je možno provádět v rozpouštědle, například v halogenovaném uhlovodíku, jako dichlormethanu při teplotě 0 až 50 °C.

Sloučeniny obecného vzorce V, v němž R_a znamená 1-imidazolovou skupinu, je možno připravit reakcí sloučeniny obecného vzorce III s karbonyldiimidazolem v přítomnosti vhodného rozpouštědla, například halogenovaného uhlovodíku jako dichlormethanu nebo etheru, jako tetrahydrofuranu při teplotě 0 až 80 °C, běžně při teplotě místnosti.

Sloučeniny obecného vzorce V, v němž Y znamená isokyanátovou skupinu - N = C = 0 nebo karbamoylchloridovou skupinu -NHCOC1 je možno připravit z primárního aminu vzorce III reakcí s fosgenem COCI2 nebo trifosgenem ve vhodném rozpouštědle, například methylenchloridu.

Podle dalšího obecného postupu C je možno připravit sloučeniny obecného vzorce I také tak, že se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce VII

s halogenacetamidem obecného vzorce VIII

R^OCH.hal (VIII) kde hal = Cl nebo Br.

Reakce se běžně provádí tak, že se na sloučeninu obecného vzorce VII působí silnou bází, například hydridem sodíku v polárním aprotickém rozpouštědle, například N,N-dimethylformamidu s následnou reakcí s acetylhalogenidem obecného vzorce VIII.

Acetylhalogenid vzorce VIII se připravuje reakci aminu vzorce R’-H s odpovídajícím halogenacetylbromidem v dichlormethanu při teplotě 0 °C v přítomnosti vhodné báze, například triethylaminu.

Aminy R'-H, v nichž R¹ znamená skupinu -NR⁴R⁵ je možno připravit reduktivní alkylaci aminu vzorce H2N-R⁵ v příslušném aldehydu nebo ketonu.

Podle obecného postupu D je možno sloučeniny obecného vzorce I připravit také reakcí meziproduktu obecného vzorce III s kyselinou obecného vzorce IX

HOOC - R² (IX)

Reakci meziproduktu vzorce ΠΙ s kyselinou vzorce IX je možno uskutečnit v přítomnosti vhodného dehydratačního činidla, jako dicyklohexylkarbodiimidu DCC, l-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimidhydrochloridu, EDC, nebo 4-benzotriazol-l-yloxytris(dimethylamino)fosfoniumhexafluorofosfátu BOP, zvláště v přítomnosti vhodného alkoholu, Nhydroxylsukcinimidu nebo N-hydroxybenztriazolu.

-12CZ 286764 B6

Sloučeniny obecného vzorce I je možno připravit také reakcí meziproduktů obecného vzorce III s aktivovanými deriváty kyseliny vzorce IX, například s chloridem nebo anhydridem včetně směsných anhydridů této kyseliny.

Výhodnými rozpouštědly pro obecný postup D jsou Ν,Ν-dimethylformamid nebo dichlormethan. Výhodné teplotní rozmezí je 0 až 60 °C. Výhodnou bází pro tuto reakci je například triethylamin, N-methylmorfolin nebo Ν,Ν-dimethylaminopyrin, DAMP.

Podle dalšího obecného postupu E je možno připravit sloučeniny obecného vzorce I reakcí sloučenin, odpovídajících sloučeninám obecného vzorce I, v nichž R³ znamená atom vodíku s halogenidem R³hal, kde hal je atom chloru nebo bromu a R³ znamená skupiny, uvedené ve vzorci I, zvláště heteroarylovou skupinu, jako pyridyl, pyrimidinyl a podobně. Reakce se běžně provádí v přítomnosti kovové mědi a ocianu draselného v rozpouštědle, například v dimethylsulfoxidu nebo Ν,Ν-dimethylformamdu a s výhodou při teplotě v rozmezí 25 až 100 °C.

Podle dalšího obecného postupu F je možno sloučeniny podle vynálezu převádět na jiné sloučeniny podle vynálezu. Například sloučeniny vzorce I, v nichž R⁸ znamená skupinu (CH2)bCO2H, je možno připravit reakcí sloučeniny vzorce I, v němž R⁸ znamená atom vodíku se sloučeninou obecného vzorce Br(CH2)bCOOR*, kde R* znamená alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku v přítomnosti silné báze, například hydridu sodíku s následným odstraněním ochranné skupiny na karboxylové skupině běžnými postupy, například hydrolýzou v kyselém nebo v zásaditém prostředí.

Sloučeniny obecného vzorce I, v nichž R¹¹ znamená fenyl, substituovaný alkoxykarbonylovou skupinou, je možno hydrolyzovat běžným způsobem, například v kyselém prostředí za vzniku sloučenin vzorce I, v nichž R¹¹ znamená fenyl, substituovaný karboxylovou skupinou.

Sloučeniny obecného vzorce III je možno připravil: také redukcí sloučenin obecného vzorce X

(X) kde W znamená CH-N₃ nebo C=N-NHPh.

Sloučeniny obecného vzorce X, kde W znamená CH-N₃, je možno redukovat na sloučeniny vzorce III hydrogenací v přítomnosti katalyzátoru, například 5 až 10% paladia na nosiči, jako uhlíku nebo uhličitanu vápenatém nebo v přítomnosti oxidu platičitého. Reakce dobře probíhá v rozpouštědle, například alkanolu, jako ethanolu, esteru, jako ethylacetátu nebo v kyselině octové.

Sloučeniny obecného vzorce X, kde W znamená skupinu C=N-NHPh je možno redukovat na sloučeniny vzorce III reakcí se zinkem a kyselinou octovou. Reakci je možno uskutečnit při teplotě v rozmezí 0 až 50 °C.

-13CZ 286764 B6

Sloučeniny obecného vzorce X, v němž W znamená CH-N₃ je možno připravit ze sloučenin obecného vzorce X, v nichž W znamená methylenovou skupinu působením silné báze, například hydridu sodíku, hexamethyldisilazidu draselného nebo terc.butoxidu draslíku s následným působením triisopropylbenzensulfonylazidu nebo diterc.butoxyazidodikarboxylátu. Reakce dobře probíhá v rozpouštědle, například v etheru, jako tetrahydrofuranu při teplotě v rozmezí -78 až 20 °C.

Sloučeniny vzorce III je také možno připravit reakcí sloučeniny vzorce X, v němž W znamená skupinu CH₂ s vhodnou bází, jako bis(trimethylsilyl)amidem sodíku nebo s O-(difenylfosfenyl)hydroxylaminem v rozpouštědle, například v dimethylformamidu.

Sloučeniny obecného vzorce X, v němž W znamená skupinu C = NNHPh nebo CH₂, je možno připravit reakcí orthofenylendiaminu vzorce XI s chloridem dikarboxylové kyseliny vzorce XII, v němž Q znamená skupinu CH₂ nebo C = NNHPh ve vhodném rozpouštědle, například v etheru, jako v tetrahydrofuranu.

COR¹ nm

Sloučeniny obecného vzorce XII, v nichž Q znamená C = NNHPh je možno připravit reakcí kyseliny ketomalonové s fenylhydrazonem s následnou reakcí s chloridem fosforečným.

Sloučeniny obecného vzorce XI jsou známé látky nebo je možno je připravit analogickými postupy. Například sloučeniny vzorce XI je možno připravit alkylací aminů obecného vzorce XIII

(XHD

Postupuje se tak, že se amin vzorce XIII nechá reagovat se sloučeninou vzorce RiCOCH₂hal, kde hal znamená atom chloru nebo bromu, popřípadě v přítomnosti jodidu sodného v rozpouštědle, jako Ν,Ν-dimethylformamidu v přítomnosti báze například uhličitanu draselného.

Další možný postup pro výrobu meziproduktu vzorce III spočívá v tom, že se na meziprodukt vzorce XIV působí hydridem sodíku s následnou adicí halogenacetamidu vzorce VIII ve vhodném rozpouštědle, jako Ν,Ν-dimethylformamidu při teplotě 0 °C za vzniku chráněného meziproduktu vzorce XV

-14CZ 286764 B6

(XIV)

Meziprodukt vzorce XVI je možno převést na amin vzorce ΠΙ působením bromovodíku v methylenchloridu.

Meziprodukt vzorce XIV je možno získat z meziproduktu vzorce XVI reakcí s benzyloxychlormravenčanem v dichlormethanu při použití triethylaminu jako báze. Tato reakce snadno probíhá při teplotě místnosti.

(XVI)

Meziprodukt vzorce XVI je možno připravit z fenylendiaminu vzorce XIII následujícím způsobem.

Reakcí diaminu vzorce XIII s p-methoxybenzoylchloridem s následnou redukcí vzniklého amidu působením lithiumaluminiumhydridu se získá N-chráněný diamin vzorce XVII

(XVII)

Reakcí sloučeniny vzorce XVII s chloridem dikyseliny vzorce XII, v němž Q znamená C=NNHPh s následnou redukcí působením zinku a kyseliny octové se získá amin vzorce XVIII

O (XVW)

-15CZ 286764 B6

Sloučeniny obecného vzorce XVIII je možno převést na požadované sloučeniny vzorce XVI reakcí s dusičnanem ceroamonným, Ce(NO₂)₆NH₄.

Sloučeniny obecného vzorce VII je možno připravit ze sloučenin XVI při použití svrchu popsaných obecných postupů A, B nebo C.

Sloučeniny, odpovídající sloučeninám vzorce I, v nichž však R³ znamená atom vodíku, je možno připravit z odpovídajícího aminu vzorce III, v němž R³ znamená atom vodíku při použití obecných postupů A, B a C. Sloučeniny obecného vzorce III, v němž R³ znamená atom vodíku, je možno připravit při použití svrchu uvedených postupů pro přípravu sloučenin obecného vzorce III, v nichž R³ znamená heterocyklickou skupinu, avšak při použití meziproduktů, v nichž R³ znamená p-methoxybenzyl, kteiý je pak možno odstranit běžným způsobem.

To znamená, že se reakcí diaminu vzorce XIX

(XK) s halogenacetamidem vzorce VIII se získá disubstituovaný diamin obecného vzorce XX

Reakcí sloučeniny vzorce XX s chloridem dikarboxylové kyseliny vzorce XII, v němž Q znamená C=NNHPh s následnou redukcí působením zinku a kyseliny octové se získá benzodiazepin obecného vzorce XXI

COR¹

-16CZ 286764 B6

Reakcí sloučeniny obecného vzorce XXI s dusičnanem ceroamonným se získá sloučenina, odpovídající sloučenině vzorce III, v níž R³ je atom vodíku.

Diamin obecného vzorce XIX je možno připravit reakcí nitrovaného a fluorovaného derivátu vzorce XXII

s p-methoxybenzylaminem s následnou redukcí nitroskupiny.

Sloučeniny obecného vzorce X, v němž W znamená methylenovou skupinu, je možno připravit reakcí sloučeniny obecného vzorce XXIII, v níž X, za R¹ mají význam, uvedený v obecném vzorci I,

COR¹

(xxm) s bromidem obecného vzorce R³Br, kde R³ má svrchu uvedený význam, v přítomnosti práškové mědi a octanu draselného. Reakce se s výhodou provádí v polárním rozpouštědle, například dimethylformamidu za současného zahřátí.

Sloučeniny obecného vzorce XXIII je možno připravit reakcí diaminu vzorce XXIV, v němž X, z a R¹ mají svrchu uvedený význam

(XXIV) s malonylchloridem obdobným způsobem, jaký byl popsán pro přípravu sloučeniny vzorce X, v níž W znamená CH2.

Sloučeniny obecného vzorce I obsahují nejméně jeden asymetrický atom uhlíku, jde specificky o uhlíkový atom diazepinového kruhu, na nějž je vázána substituovaná močovina. Specifické enanciomery sloučenin obecného vzorce I je možno připravit dělením racemické sloučeniny při použití běžných postupů, například chirální HPLC. Požadovaný enanciomer je také možno připravit zodpovídajícího enanciomemího aminu vzorce III při použití postupů, které byly svrchu uvedeny pro přípravu sloučenin obecného vzorce I z aminu obecného vzorce III. Enanciomery aminu obecného vzorce ΠΙ je možno připravit z racemického aminu vzorce II při použití běžných postupů, například tvorbou soli s vhodnými, opticky aktivními kyselinami nebo pomocí chirální preparativní HPLC.

-17CZ 286764 B6

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady popisují výrobu někteiých sloučenin podle současného vynálezu a vysvětlují využití postupů A-E. Příklady nejsou omezením současného vynálezu.

Znaky, zkratky a jiná obecně známá vyjádření uvedená ve schématech a příkladech jsou ve shodě s obecně užívanými v současné vědecké literatuře, jako například v „The Joumal of Američan Chemical Society“. Výchozí materiál je běžně na trhu dostupný, pokud není uvedeno jinak, a používá se bez dalšího čištění. V příkladech a v popisu vynálezu jsou používány tyto zkratky:

TLC - chromatografie na tenké vrstvě,

MeOH - metanol,

TFA - kyselina trifluoroctová,

THF - tetrahydrofuran,

DMSO - dimetylsulfoxid,

EtOAC - etylacetát,

DCM - dichlormetan,

DMF - dimethylformamid,

CDI- 1,1-karbonyldiimidazol, iBuCF - isobutylchlormravenčan, HOSu - N-hydroxysukcinimid, HOBT - N-hydroxybenztriazol, EDC - l-(3-dimetylaminopropyl)-3-etylkarbodiimidhydrochlorid, BOP - bis-(2-oxo-3-oxazolidinyl)fosfinic chlorid,

BOC - terc.butyloxykarbonyl,

DCC - dicyklohexylkarbodiimid,

Cbz - benzyloxykarbonyl,

DAMP - 4-dimetylaminopyridin.

Teplota je vyjádřena ve stupních Celsia. Všechny reakce se provádějí při teplotě místnosti, pokud není jinak uvedeno.

Měření *H NMR spektra se provádí buď zařízením Varian VXR-300 nebo VArian Unity - 300. Chemické posuny se vyjadřují v částech na milion (ppm, d). Vazné konstanty se uvádějí v Hertzích (Hz) a štěpení se označuje jako s - pro jednotlivé, D pro dvojici, t pro triplet, q pro kvartet, m pro multiplet a b pro široké.

Hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností se určuje spektrometry Joel JMS-AX505HA, Joel SX-102 a SCIEX-APIiii. Všechna hmotová spektra se uvádějí jako positivní ionty po elektrické ionizaci (ESI), chemické ionizaci (Cl), nárazu elektronů (El) nebo bombardování rychlými atomy (FAB). Spektrum v infračerveném světle se získá spektrometrem Nicolet 510 FT-IR za použití 1-mm NaCl cell. Rotace se měří polarimetrem Perkin-Elmer 241. Všechny reakce se monitorují chromatografii na tenké vrstvě na deskách E. Měrek silikagelu o síle 0,25 mm (60F-254). Vizualizace se provádí UV světlem za použití 7% roztoku p-anisaldehydu kyseliny etanolfosfomolybdenové. Rychlá chromatografie na sloupci se provádí na silikagelu Měrek o velikosti částic 0,037 až 0,063 mm.

Produkty se čistí preparativní vysokotlakou kapalinovou chromatografii v reversní fázi (RPHPLC) na systému Waters Model 3000 Delta Prep vybaveném radiálním sloupcem Delta-pak (Cis, 300 A, 15 m, 47 mm x 300 mm).

-18··

Systém rozpouštědel:

A: vodný roztok 0,1% kyseliny trifluoroctové,

B: 60% roztok acetonitrilu a 40% vodný roztok 0,1% kyseliny trifluoroctové

C: acetonitril.

Všechna rozpouštědla obsahují 0,1% roztok kyseliny trifluoroctové. Ve všech případech se použijí lineární gradienty a rychlost průtoku je 100 ml/min (t₀ = 5,0 min). Analytická čistota se dosahuje použitím RP-HPLC na systému Waters 600E vybaveném diodovým spektrometrem Waters 990 (I v rozmezí 200 až 400 nM). Stacionární fází je sloupec Vydac C_]8 (5m, 4,6 mm x 250 mm). Rychlost průtoku je od 1,0 do 1,5 ml/min (to = 2,8 nebo 3,0 minuty). Systémem rozpouštědel je shora uvedený systém.

Zkratka t_r označuje dobu retence v minutách (% acetonitrilu za čas).

Příklad 1

2-[2,4-dioxo-3-(fenylureido)-5-pyridin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl]N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Do roztoku 100 mg 2-(3-amino-2,4-dioxo-5-pjridin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 1 ml metylenchloridu se přidá roztok 25,6 mg fenylisokyanátu v 1 ml metylenchloridu. Vzniklá reakční směs se 4 hodiny míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a vzniklý zbytek se nechá krystalizovat z etylacetátu za vzniku 44 mg špinavě bílé pevné látky výsledné sloučeniny.

’H NMR (300 MHz, CDC1₃); 1,03 (2 x d, J = 7 Hz, 6H), 3,81 (s, 3H), 4,17 (d, J = 16 Hz, 1H), 4,37 (d, J = 16 Hz, 1 H), 5,0 (sept, J = 7,1 Hz, 1 H), 5,40 (d, J = 6,3 Hz, 1 H), 6,40 (d, J = 5,3 Hz, 1 H), 6,8-7,3 (m, 17H), 7,80 (br, 1 H), 8,42 (d, J = 3,9 Hz, 1 H).

Tle (107a MeOH, CH₂C1₂) Rf = 0,53 m/z [MH]+ = 593.

Příklad 2 {l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4—dioxo-5-pyridin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo[b][l,4]diazepin-3-yl}amid kyseliny lH-indol-2-karboxylové

Roztok 276 mg 2-(3-amino-2,4-dioxo-5-pyridin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4—metoxyfenyl)acetamidu, 244 mg BOP, 78 mg N-hydroxybenztriazolu, 69 mg DMAP a 98 kyseliny indol-2-karboxylové v 1 ml dimetylformamidu se 18 hodin míchá při teplotě místnosti. Reakční směs se zředí 15 ml ethylacetátu, dvakrát 15 ml IN vodného roztoku hydroxidu sodného, 20 ml vody a 20 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení nad uhličitanem draselným se vzniklý zbytek zahustí ve vakuu za vzniku surového produktu. Čištěním RP-HPL při eluci lineárním gradientem 20% A, 80% B až 90% B, 10% C (doba retence 30 min) vznikne 26,6 mg výsledné sloučeniny jako bílého lyofilizovaného materiálu. Doba retence výsledné sloučeniny je 21,3 minut.

’H NMR (300 MHz, CDC1₃); 0,98 (2 x d, J = 7 Hz, 6H), 3,68 (s, 3H), 4,17 d, J = 16,6Hz, 1 H), 4,37 (d, J = 16,8 Hz, 1 H), 4,87 (sept, J = 6,8Hz, 1 H), 5,40 (d, J = 6,8Hz, 1 H), 6,40 (d, J = 5,3 Hz, 1 H), 6,75 - 6,84 (m, 5H), 6,92 - 6,99 (m, 2H), 7,07 (t, J = 7,3 Hz, 1 H), 7,09 - 7,2 (m, 4H), 7,24 (t, J = 9,2 Hz, 1 H), 7,40 (t, J = 9,1 Hz, 2H), 7,52 (d, J = 7,9 Hz, 1 H), 7,72 (m, 2H), 8,38 (d, J = 4,4 Hz, 1 H), 9,19 (s, 1 H); m/z (MHJ+ = 617.

-19CZ 286764 B6

Příklad 3 a 4 (+) nebo (-) {l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-dioxo-5-pyridin-2-yl-2,3,-

4.5- tetrahydro-lH-benzo[b]-[l,4]diazepin-3-yl)amid kyseliny lH-indol-2-karboxylové

Jednotlivé výsledné enantiomery se získají absorpcí 100 mg výsledné sloučeniny příkladu 2 na semipreparativní Pirkle D-Leucin sloupec a elucí isokratickým systémem rozpouštědel stávajícího se ze 77 % hexanu, 20 % isopropy lalkoholu a 3 % acetonitrilu, kde každé rozpouštědlo obsahuje 0,3 % dietylaminu. Odpovídající frakce se oddělí a sloučí. Rozpouštědlo se odstraní odpařováním ve vakuu a vzniklý zbytek se rozetře s vodou. Vzniklá sraženina se oddělí filtrací a suší ve vakuu.

Příklad 3: chirálně analytický sloupec Pirkle D-Leucin, rychlost průtoku 2 ml/min, t_r = 19,62 min (100%), m/z [MH]⁺ = 617.

Příklad 4: chirálně analytický sloupec Pirkle D-Leucin, rychlost průtoku 2 ml/min, t_r = 22,797 min (98,4%), m/z [MH]⁺ = 617.

Příklad 5 {l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-dioxo-5-pyrimidin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo[b][ 1,4]diazepin-3-yl}amid kyseliny 1 H-indol-2-karboxylové

Do roztoku 933 mg (1,97 mmol) 2-(3-amino-2,4-dioxo-5-pyrimidin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu ve 20 ml dimetylformamidu se při teplotě místnosti a za stálého míchání postupně přidá 333 mg (2,07 mmol) kyseliny indol kyseliny indol-2-karboxylové, 266 mg (1,97 mmol) N-hydroxybenztriazolu a 415 mg (2,16 mmol) l-(3-dimetylaminopropyl)-3-etylkarbodiimidhydrochloridu. Vzniklá reakční směs se 18 hodin míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku za vzniku žlutého oleje, který se rozpustí ve 100 ml etylacetátu, promyje se dvakrát 30 ml vody a suší se nad síranem hořečnatým. Po filtraci a zahuštění za sníženého tlaku vznikne žlutohnědá pěna jako surový produkt, který se čistí rychlou chromatografií po absorpci na 30 g sloupec silikagelu a při eluci 600 ml etylacetátu. Odpovídající frakce se sloučí a zahustí ve vakuu za vzniku 902 mg (1,46 mmol) bílé pěny výsledné sloučeniny.

’HNMR (CDCIj, 400 MHz): 9,44 (s, 1 H), 8,75 (d, 2H, J = 4,4Hz), 7,64 - 6,88 (m, 15H), 5,60 (d, 1 H, J = 6,8 Hz), 5,03 (m, 1 H), 4,45 (d, 1 H, J = 16,6Hz), 3,99 (d, 1 H, J = 16,6 Hz), 3,81 (s, 3H), 1,07 (m, 6H);

TLC (CH₂C1₂OCH₃OH (19:1)): R_f = 0,63;

MS (FAB) m/z 618,2 (MH+).

Příklad 6 [ l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-dioxo-5-{ 1,3,5-trimetyl-lH-pyrazol-4yl)-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo[b][l,4]diazepin-3-yl]amid kyseliny lH-indol-2-karboxylové

Do roztoku 385 mg (0,76 mmol) 2-[3-amino-2,4-dioxo-5—(l,3,5-trimetyl-lH-pyrazol—4-yl)-

2.3.4.5- tetrahydrobenzo[b][l,4]-diazepin-l-yl]-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 5 ml dichlormetanu se přidá 148 mg (0,92 mmol) kyseliny indol-2-karboxylové, 125 mg (0,92 mmol) N-hydroxybenztriazolu, 176 mg (0,92 mmol l-(3-dimetylaminopropyl)-3etylkarbodiimid hydrochloridu a TEA (2 d). Vzniklý reakční roztok se 48 hodin míchá při teplotě místnosti, a pak se vlije do 100 ml dichlormetanu Reakční směs se dvakrát extrahuje nasyceným

-20CZ 286764 B6 roztokem uhličitanu sodného, nasyceným roztokem chloridu sodného, a pak se suší nad síranem hořečnatým a zahustí ve vakuu. Vzniklý zbytek jako pevná látka se rozetře se etanolem za vzniku 159 mg výsledné sloučeniny. Doba retence výsledné sloučeniny je 18,3 minut na sloupci 3055% C po době delší než 30 minut.

'HNMR (d₆-DMSO, 300 MHz): δ 11,8 (s, 1H), 8,45 (s, 1H), 7,7-6,9 (m, 12H), 5,36 (m, 1H), 4,78 (m, 1H), 4,23 (m, 2H), 3,79 (s, 3H), 3,64 (d. 3H, J = 26,6), 2,11 (d, 3H, J = 31), 1,5 (d, 3H, J = 72);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB): m/e 648 (MH+).

Příklad 7 {l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo[b][l,4]diazepin-3-yl}amid kyseliny lH-indol-2-karboxylové

Do roztoku 0,14 g (0,26 mmol) {l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-dioxo-

2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo[b][l,4]diazepin-3-yl}amidu kyseliny lH-indol-2-karboxylové a 40 μΐ (0,42 mmol) 3-brompyridinu v 1 ml dimetylformamidu se přidá 46 mg (0,73 mmol) práškové mědi a 38 mg (0,73 mmol) octanu draselného. Vzniklý heterogenní roztok se 15 hodin míchá při teplotě 100 °C, a pak se horký roztok filtruje přes celit a promyje metanolem. Vzniklá sraženina se filtruje a čistí RP-HPLC (sloupec 40-60% C po době delší než 30 minut) za vzniku 19 mg bílého lyofilizovaného materiálu. Doba retence výsledné sloučeniny je 8,7 minut na sloupci 40-60% C po době delší než 30 minut.

‘H NMR (d₆-Aceton, 300 MHz): δ 10,98 (s, 1H), 9,02 (s, 1H), 8,76 (s, 1H), 7,85 (d, 1H, J = 8,8), 7,5 (m, 15H), 5,68 (d, 1H, J = 7,6), 5,02 (m, 1H), 4,65 (ABq, 2H, J = 16,8, 135), 4,02 (s, 3H), 2,19 (d, 3H, J = 2,0), 2,18 (d, 3H, J = 2,0);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB):

m/e 617 (MH+).

Příklad 8

2-[2,4-dioxo-3-(3-fenylureido)-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo [b][l ,4]diazepin—1— yl]-N-isopropyl-N-(4—metoxyfenyl)acetamid

Roztok 36,6 mg (0,295 mmol) fenylisokyanátu v 1 ml metylenchloridu se přidá do roztoku 140 mg (0,295 mmol) 2-(3-amino-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 1 ml metylenchloridu. Vzniklý reakční roztok se 16 hodin míchá při teplotě místnosti, rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a vzniklý zbytek se krystalizuje z 5% roztoku metanolu v etylacetátu za vzniku 49 mg bílého prášku výsledné sloučeniny.

’HNMR (300 MHz, CDC1-3): s 8,72 (s, 1H), 8,56 (d, 1H, J = 8,0), 7,92 (d, 1H, J = 8,0),

6,91 - 7,43 (m, 16H), 6,43 (d, 1H, J = 8,3), 5,43 (d, 1H, J = 8,3), 4,95 (sept, 1H, J = 6,8), 4,60 (d, 1H, J = 11,8), 4,18 (d, 1H, J = 11,8), 3,88 (s, 3H), 1,06 (m, 6H);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB):

m/e 593 (m+).

-21CZ 286764 B6

Příklad 9 terc.butylester kyseliny 3-(3-( l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-dioxo-5pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo [b][l,4]diazepin-3-yl}ureido)benzoové

Do roztoku 43,3 mg (0,224 mmol) t-butyl m-aminobenzoátu v 5 ml tetrahydrofuranu o teplotě 0 °C a 0,068 ml trietylaminu se přidá 22,1 mg mfosgenu a vzniklá reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě 0 °C. Po přidání 106 mg (0,224 mmol) 2-(3-amino-2,4-dioxo-5-pyridin-3yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu se vzniklá reakční směs míchá přes noc při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a vzniklý zbytek se rozpustí v 50 ml etylacetátu, promyje se dvakrát 30 ml 0,5N roztoku kyseliny chlorovodíkové, 30 ml vody a 30 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení nad síranem hořečnatým a zahuštění ve vakuu vznikne 115 mg bílé pevné látky výsledné sloučeniny.

’H NMR (300 MHz, CDC1-3): s 8,62 (s, 1H) 8,59 (d, 1H, J = 8,0), 7,92 (d, 1H, J = 8,0),

6,92 - 7,83 (m, 15H), 6,43 (d, 1H, J - 8,1), 5,43 (d, 1H, J = 8,1), 4,91 (sept, 1H, J - 6,8), 4,60 (d, 1H, J = 11,8), 4,18 (d, 1H, J = 11,8), 3,86 (s, 3H) 1,66 (s, 9H), 1,06 (m, 6H).

Příklad 10

3-(3-( 1 -[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-dioxo-5-pyridin-3-y 1-2,3,4,5tetrahydro-1 H-benzo[b] [ 1,4]diazepin-3-yl} ureido)benzoová kyselina

Směs 115 mg (0,224 mmol) terc.butylesteru kyseliny 3-(3-( l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydro-l H-benzo[b] [ 1,4]diazepin-3yl}ureido)benzoové a 1 ml 4N roztoku kyseliny chlorovodíkové v dioxanu se 1,75 hodiny míchá při teplotě místnosti. Po přidání 1 ml 4N roztoku kyseliny chlorovodíkové v dioxanu se reakční směs přes noc míchá při teplotě místnosti. Přidá se 20 ml dietyleteru a vzniklá sraženina se třikrát rozetře s 30 ml dietyleteru za vzniku bílého prášku výsledné sloučeniny.

'HNMR (300MHz, CDC1₃): s 8,61 (s, 1H), 8,56 (d, 1H, J = 8,2), 7,91 (d, 1H, J = 8,2), 6,91 - 7,83 (m, 16H), 6,41 (d, 1H, J = 7,9), 5,43 (d, 1H, J = 7,9), 4,91 (sept, 1H, J = 6,8), 4,60 (d, 1H,J= 11,8), 4,18 (d, 1H, J = 11,8), 3,86 (s, 3H). 1,06 (m,6H);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB):

m/e 637 (m+).

Příklad 11 (l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-indoldioxo-5-pyridin-4-yl-2,3,4,5,5a,9a-hexahydro-lH-benzo[b][l,4]diazepin-3-yl}amid kyseliny 1 H-indol-2-karboxylové

Do roztoku 23,3 mg (0,049 mmol) 2-(3-amino~2,4-dioxo-5-pyridin-4-yl-2,3,4,5,5a,9a-hexahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 0,5 ml dimetylformamidu se za stálého míchání a při teplotě místnosti postupně přidá 8,5 g (0,052 mmol, 1,05 ekv.) kyseliny indol-2-karboxylové, 6,7 mg (0,49 mmol, 1 ekv.) N-hydroxybenztriazolu a 10,4 mg (0,054 mmol; 1,1 ekv.) l-(3-dimetylaminopropyl)-3-etylkarbodiimidhydrochloridu. Vzniklá reakční směs se 18 hodin míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku za vzniku žlutého oleje, který se vlije do 30 ml dichlormetanu, promyje se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a suší se nad síranem hořečnatým. Po filtraci a zahuštění za sníženého tlaku vznikne žlutohnědá pěna jako surový produkt, který se po absorpci na 4 g sloupec silikagelu čistí rychlou chromatografíi při eluci postupně 100 ml směsi etylacetátu

-22CZ 286764 B6 a směsi hexanů v poměru 4:1 a 100 ml etylacetátu. Odpovídající frakce se sloučí a zahustí ve vakuu za vzniku 10,2 mg (0,017 mmol) bílé pěny fysledné sloučeniny.

‘HNMR (Aceton - d₆, 300 MHz): δ 10,83 (s, 1H), 8,63 (s, 1H), 7,69 (m, 2H), 7,61 (d, 1H, J = 8,2), 7,53 (m, 3H), 7,45 (m, 1H), 7,38 - 7,28 (m, 4H), 7,23 (t, 1H), 7,09 (m, 4H), 5,50 (d, 1H, J = 7,6), 4,85 (m, 1H), 4,65 (d, 1H, J = 16,6), 4,28 (d, 1H, J = 16,7), 3,86 (s, 3H), 1,01 (m, 6H); chromatografíe na tenké vrstvě (etylacetát): R_f = 0,36;

hmotové spektrum (FAB): m/z 617,3 (MH+).

Příklad 12 terc.butylester kyseliny 3-(3-{7-fluor-l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo [b][l,4]diazepin-3-yl}ureido)benzoové

Roztok 84 mg (0,165 mmol) 2-(3-amino-7-fluor-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu ve 4 ml acetonitrilu se sloučí s 59 mg (0,165 mmol, 1 ekv.) terc.butylesteru kyseliny 3-[(4-nitrofenoyl)oxykarbonyl]aminobenzoové a vzniklá reakční směs se 3 hodiny refluxuje pod dusíkem. Vzniklá suspenze se 30 minut chladí na teplotu 5 °C, filtruje se a suší ve vysokém vakuu za vzniku 93 mg krystalické pevné látky výsledné sloučeniny.

‘H NMR (300 MHz, d₆-DMSO): δ 9,41 (s, 1H), 8,74 (d, 1H, J = 2,3), 8,61 (dd, 1H, J = 1,5, 4,9), 7,99 (m, 1H), 7,95 (m, 1H), 7,67 (dd, 1H, J = 5,6, 9,3), 7,57 (m, 2H), 7,48 (m, 1H), 7,31 (m, 4H), 7,10 (d, 2H, J = 8,9), 6,97 (d, 15 1H, J = 7,7), 6,87 (dd, 1H, J = 8,9), 5,16 (1H, J = 7,6), 4,78 (m, 1H), 4,56 (d, 1H, J = 16,5), 4,19 (d, 1H, J = 16,5), 3,84 (s, 3H), 1,54 (s, 9H), 0,98 (m, 6H); hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB):

m/e710(MH+).

Příklad 13

3-(3-{7-fluor-l-[isopropyI-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-dioxo-5-pyrídin-3-yl-2,3,-

4,5-tetrahydro-lH-benzo [b][l,4]diazepin-3-yl}ureido)benzoová kyselina

Směs 84 mg (0,118 mmol) terc.butylesteru kyseliny 3-(3-{7-fluor-l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoyImetyl]-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo[b][l,4]diazepin-3-yl}ureido)benzoové a 4 ml kyseliny trifluoroctové se 1,5 hodiny míchá pod dusíkem. Kyselina trifluoroctová se odstraní ve vakuu a vzniklý zbytek se rozetře s dietyleterem. Suspenze se filtruje, promyje se dietyleterem a suší ve vysokém vakuu za vzniku 85 mg bílé krystalické látky výsledné sloučeniny jako soli kyseliny trifluoroctové.

‘HNMR (300 MHz, d₆-DMSO): δ 9,33 (s, 1H), 8,70 (b, 1H), 8,57 (d, 1H, J = 4,7), 8,00 (m, 1H), 7,97 (d, 1H, J = 8,6), 7,61 (dd, 1H, J = 5,5, 9,1), 7,55 (dd, 1H, J = 4,88, 8,2), 7,47 (m, 2H), 7,26 (m, 4H), 7,05 (d, 2H, J = 9,0), 6,92 (d, 1H, J = 7,8), 6,82 (dd, 1H, J = 2,8, 9,6), 5,10 (d, 1H, J = 7,6), 4,72 (m, 1H), 4,51 (d, 1H, J = 16,8), 4,14 (d, 1H, J = 16,8), 3,78 (s, 3H), 0,92 (m, 6H); hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB): m/e 655 (MFf).

-23CZ 286764 B6

Příklad 14 a 15 (+) nebo (-) [l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-

2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo[b][l,4]diazepin-3-yl]amid kyseliny lH-indol-2-karboxylové

Enantiomery výsledné sloučeniny příkladu 7 se získají oddělením (>99,9%ee, ee=enanciomemí čistota) pomocí chromatografíckého postupu (HPLC) na systému Waters Model 4000 Delta Prep vybaveném preparativním sloupcem Daicel Chemical Industries Chiralpak-AD o velikosti 5 cm x 50 cm, s velikostí ok 20 mikronů jako stacionární fází. Mobilní fází je směs 72 % hexanu, 21 % isopropylalkoholu a 7 % chloroformu. Chromatografie probíhala za isokratických podmínek, kde rychlost průtoku byla 50 ml/min (t₀ = 16 min). Odpovídající frakce se sloučí, zahustí se ve vakuu a lyofilizují se z vody a acetonitrilu za vzniku požadovaných sloučenin. Chemická analýza se prováděla za použití HPLC na systému Hewlett Packard 1050 vybaveného diodovým spektrometrem Hewlet Packard (vlnová délka v rozmezí 200 až 400 nm). Stacionární fází byl sloupec Daicel Chemical Industries Chiralpak-AD o velikosti 0,46 x 25 cm a s velikostí ok 10 mikronů. Mobilní fází byl shora uvedený systém rozpouštědel a rychlost průtoku je 1,0 ml/min (to 3 minuty).

Retenční doba v minutách:

enantiomer 1 (příklad 14): doba retence = 25,06 minut, enantiomer 2 (příklad 15): doba retence = 81,39 minut.

Meziprodukt 1

Isopropyl-(4-metoxyfenyl)amin

Do míchaného roztoku 1,24 g (6,22 mmol) 4-metoxyfenylaminu v 15 ml metanolu se při teplotě místnosti postupně přidá 415 mg (6,91 mmol) ledové kyseliny octové, 699 mg (11,5 mmol) acetonu a 12,7 ml (12,6 mmol) ÍM roztoku kyanborhydridu sodného v tetrahydrofuranu. Reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Pc přidání 6N roztoku kyseliny chlorovodíkové kpH2 se reakční směs míchá 30 minut a po zpracování přebytku kyanoborhydridu sodného se přidáním IN roztoku hydroxidu sodného přivede pH směsi na pH 8,5. Vzniklý reakční roztok se extrahuje dvakrát 50 ml dietyleteru a 50 ml etylacetátu. Organické extrakty se sloučí, suší se nad síranem sodným, filtrují se a zahustí za sníženého tlaku za vzniku 1,42 g (5,91 mmol) žlutého oleje výsledné sloučeniny.

Ή NMR (300 MHz, CDC1₃): δ 6,78 (d, J = 8,8 Hz, 2H), 6,57 (d, J = 9,1 Hz, 2H), 3,75 (s, 3H), 3,55 (m, 1H), 2,92 (br s, 1H), 1,18 (d, J = 6,1Hz, 6H);

chromatografie na tenké vrstvě (směs etylacetátu a hexanu v poměru 2:3): Rf = 0,72

Meziprodukt 2

2-brom-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Do roztoku 25,11 g (152 mmol) isopropyl-(4-metoxyfenyl)aminu v 250 ml dichlormetanu se během míchání přidá při teplotě místnosti 15,38 g (152 mmol) trietylaminu. Reakční roztok se zchladí v ledové lázni o teplotě nižší než 3 °C. Do roztoku se po kapkách přidá během 45 minut roztok 30,68 g (152 mmol) bromacetylbromidu ve 100 ml dichlormetanu. Reakční roztok se při teplotě místnosti míchá přes noc, promyje se 300 ml 0,3 N roztokem kyseliny chlorovodíkové a 300 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení nad síranem sodným, filtraci a odpařování za sníženého tlaku vznikne tmavě hnědý olej, který se filtruje přes 150 g silikagelu

-24· při eluci 900 ml směsi etylacetátu a hexanu v poměru 1:1. Filtrát se odpařuje za sníženého tlaku za vzniku 41,05 g (143 mmol) hnědého oleje, který stáním krystalizuje.

*H NMR (300 MHz, CDC1₃): δ 1,04 (d, J = 6,8 Hz, 6H), 3,53 (s, 2H), 3,84 (s, 3H), 4,93 (m, IH),

6,93 (d, J = 9,1 Hz, 2H), 7,10 (d, J = 9,1 Hz, 3H): chromatografie na tenké vrstvě (směs etylacetátu a hexan v poměru 3:17): Rf = 0,18.

Meziprodukt 3 kyselina 2-(fenylhydrazon)malonová

Do energicky míchaného roztoku 29,33 g monohydrátu kyseliny ketomalonové ve 140 ml etanolu a 300 ml vody se při teplotě místnosti po kapkách během 40 minut přidá 23,3 g fenylhydrazinu. Vzniklá suspenze se přes noc míchá při teplotě místnosti, pevná látka se oddělí filtrací, postupně se promyje 100 ml studené vody a 25 ml etanolu. Po sušení vzduchem se následně sušení provádí při teplotě 75 °C ve vakuu přes noc. Vznikne 42,38 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 155 až 157 °C (za rozkladu).

'H NMR (300 MHz, DMSO-d₆): δ 7,12 (t, IH), 7,35 - 7,48 (m, 4H).

Meziprodukt 4

2-(fenylhydrazon)propandioyldichlorid

Do míchané suspenze 14,73 g 2-(fenylhydrazon )malonové kyseliny v 90 ml chloroformu se při teplotě 5 °C po částech během 20 minut přidá 36,84 g chloridu fosforečného. Roztok se ohřeje na teplotu místnosti, míchá se 1 hodinu, a pak se 3 hodiny refluxuje. Po zchlazení v ledové lázni se vzniklá sraženina oddělí filtrací, promyje se 50 ml studeného hexanu a přes noc se suší ve vakuu. Vznikne 13,4 g jasně žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě 135 až 138 °C (za rozkladu).

’H NMR (300MHz, DMSO-d₆): δ 7,12 (t, IH), 7,20 - 7,56 (m, 4H);

Meziprodukt 5

2-(2-aminopyridyl)nitrobenzen

Do roztoku 2,00 g 2-aminopyridinu v 10 ml tetrahydrofuranu o teplotě 0 °C se přidá 1,26 g 60% roztoku hydridu sodného v oleji a vzniklá směs se 1 hodinu míchá při teplotě 0 °C. Po kapkách se přidá roztok 2,21 ml 2-fluomitrobenzenu v 8 ml tetrahydrofuranu. Vzniklá směs se nechá přes noc ohřát na teplotu místnosti. Přidá se 10 ml nasyceného vodného roztoku uhličitanu sodného a oddělený vodný podíl se třikrát extrahuje 10 ml dichlormetanu. Sloučené organické extrakty se promyjí 20 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu. Po čištění rychlou chromatografii na sloupci při eluci směsí cyklohexanu a etylacetátu v poměru 3:1 vznikne 2,23 g oranžovočervené pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 71 °C.

’H NMR (300 MHz, CDC1₃): 6,83 (m, 3H), 7,42 (dt, J = 1,7 Hz, IH), 7,40 (dt, J = 1,7 Hz, IH), 8,08 (dd, J = 1,7 Hz, IH), 8,21 (d, J = 1, 1,5 Hz, ¹H), 8,61 (dt, J = 1,7 Hz, IH), 10,0 (s, IH).

Meziprodukt 6

N-(2-pyridyl)fenylendiamin

-25CZ 286764 B6

Ve 45xnl ledové kyseliny octové se rozpustí 2,14 g 2-(2-aminopyridyl)nitrobenzenu a přidá se 5,57 g iron filings. Vzniklá reakční směs se 72 hodin míchá při teplotě místnosti, pak se pevný podíl oddělí filtrací přes celit a rozpouštědlo se odstraní zahuštěním ve vakuu. Přidá se 2M vodný roztok uhličitanu sodného k dosažení pH 8 a směs se extrahuje třikrát 30 ml dichlormetanu. Sloučené organické podíly se promyjí 30 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu. Vznikne 1,68 g béžové pevné látky výsledné sloučeniny.

’HNMR (300 MHz, CDC1₃): 6,12 (br, 2H), 6,42 (d, J = 6 Hz, 1H), 6,68 (m, 1H), 6,78 (m, 3H), 7,008 (dt, J = 1, 6,0 Hz, 1H), 7,15 (dd, J = 1, 5,8 Hz, 1H), 7,42 (m, 1H), 8,15 (br, 1H).

Chromatografie na tenké vrstvě (směs cyklohexartu a etylacetátu v poměru 1:1): Rf = 0,2

Meziprodukt 7

N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)-2-[2-(pyridin-2-yl-aminofenylamin)]acetamid

Při teplotě místnosti se 22 hodin míchá směs 2,00 g N-(2-pyridyl)fenylendiaminu, 3,08 g isopropyl-(4—metoxyfenyl)aminu a 1,50 g uhličitanu draselného ve 30 ml dimetylformamidu. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a vzniklý zbytek se rozdělí do 50 ml etylacetátu a třikrát 30 ml vody. Organický podíl se promyje 30 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu za vzniku hnědé pevné látky surové výsledné sloučeniny. Po krystalizací ze směsi etylacetátu a hexanu v poměru 1:1 vznikne světlehnědá pevná látka výsledné sloučeniny.

*HNMR (300 MHz, CDC1₃): 1,01 (d, J = 7Hz, 6H), 3,4 (s, 2H), 3,83 (s, 3H), 4,98 (sept, J = 7Hz), 6,08 (s, 1H), 6,31 (d, J = 8,5Hz, 1H), 6,42 (d, J = 8,0 Hz, 1H), 6,66 (m, 2H), 6,9-7,1 (m, 6H), 7,22 (d, J = 8,0 Hz, 1H), 7,40 (t, J = 6,5 Hz, 1H), 8,18 (d, J = 3,5 Hz, 1H);

chromatografie na tenké vrstvě (10% roztok metanolu v metylenchloridu): Rf = 0,42.

Meziprodukt 8

2-[2,4-dioxo-3-(fenylhydrazon)-5-pyridin-2-y!-2,3,4,5-tetrahydrobenzo [b][l,4]diazepin-lyl]-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Směs 500 mg N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)-2-[2-(pyridin-2-yl-aminofenylamin)]acetamidu ve 20 ml tetrahydrofuranu a 317 mg 2-(fenylhydrazon)propandioyldichloridu ve 20 ml tetrahydrofuranu se současně přidá do 20 ml tetrahydrofuranu o teplotě 0 °C. Vzniklá směs se nechá přes noc ohřát na teplotu místnosti. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a vzniklý zbytek se rozpustí v 50 ml etylacetátu a dvakrát se promyje 30 ml 2N vodného roztoku uhličitanu sodného, 30 ml vody a 30 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení nad síranem hořečnatým a zahuštění ve vakuu vznikne surový produkt. Čištěním chromatografií na sloupci silikagelu při eluci 10% roztokem metanolu v metylenchloridu vznikne 460 mg směsi hydrazonů výsledné sloučeniny v poměru 3:2. Protože jde o směs diastereoisomerů, nejsou výsledky *HNMR diagnostické.

Chromatografie na tenké vrstvě (10% roztok metanolu v metylenchloridu): Rf = 0,62.

Meziprodukt 9

2-(3-amino-2,4-dioxo-5-pyridin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-Nisopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

-26CZ 286764 B6

Směs 460 mg 2-[2,4-dioxo-3-(fenylhydrazon)-5-pyridin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl]-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid, 430 mg práškového zinku a 5,6 ml kyseliny octové se při teplotě místnosti míchá 3 hodiny. Pevný podíl se odstraní filtrací přes celit, filtrát se zahustí ve vakuu a vzniklý zbytek se čistí azeotropickou destilací s hexanem. Zbytek se rozpustí v 50 ml etylacetátu a dvakrát se promyje 30 ml 2N vodného roztoku uhličitanu sodného, 30 ml vody a 30 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení nad síranem hořečnatým a zahuštění ve vakuu vznikne 270 mg surového produktu, který se bez dalšího čištění použije v další části příkladu.

’H NMR (300 MHz, CDC1₃): 1,03 (d, t = 7Hz, 6H), 3,79 (s, 3H), 4,02 (d, J = 10 Hz, 1H), 4,40 (s, 1H), 4,42 (d, J = 10 Hz, 1H), 5,0 (sept, J = 7,1 Hz, 1H), 6,8 - 7,3 (m, 10 H), 7,44 (d, J = 8,0 Hz, 1H), 7,68 (d, J = 6,0 Hz, 1H), 7,80 (m, 1H), 8,42 (d, J = 3,9Hz, 1H).

chromatografie na tenké vrstvě (10% roztok metanolu v metylenchloridu): Rf = 0,23

Meziprodukt 10 (2-nitrofenyl)pyrimidin-2-ylamin

Do chlazeného roztoku 10 g (105 mmol) roztoku 2-aminopyrimidinu ve 100 ml dimetylformamidu o teplotě 5 °C se přidá 5,47 g (137 mmol) 60% roztoku hydridu sodného v minerálním oleji a vzniklá směs se za stálého chlazení 1 hodinu míchá. Do míchaného a chlazeného roztoku se po kapkách během 20 minut přidá 14,83 g (105 mmol) 2-fluor-2nitrobenzenu ve 30 ml dimetylformamidu. Vzniklá reakční roztok se pomalu nechá ohřát na teplotu místnosti a 3 hodiny se míchá. Po přidání 300 ml vody se vytvoří sraženina, která se oddělí filtrací a po sušení vznikne 13,39 g Í61,9 mmol) oranžové pevné látky výsledné sloučeniny.

'HNMR (Aceton - d₆, 400 MHz): 10,34 (br s, 1H), 9,00 (d, 1H, J = 8,6Hz), 8,60 (d, 2H, J = 4,8 Hz), 8,23 (d, 1H, J = 8,4 Hz), 7,74 (t, 1H), 7,17 (t, 1H), 7,06 (t, 1H);

chromatografie na tenké vrstvě (směs etylacetátu a hexanů v poměru 3:17): Rf - 0,27.

Meziprodukt 11

N-pyrimidin-2-ylbenzen-1,2-diamin

Do 13,2 g (61,1 mmol) roztoku (2-nitrofenyl)pyrimidin-2-ylaminu ve směsi 450 ml etylacetátu a 350 ml metanolu se přidá 16 g Raney Nickle zvlhčeného vodou a vzniklá reakční směs se hydrogenuje 3 hodiny v atmosféře vodíku při tlaku 0,1 MPa a při teplotě místnosti. Katalyzátor se oddělí filtrací, filtrát se zahustí ve vakuu a vzniklá červenohnědá pevná látka se rozetře s 250 ml studeného metanolu. Vznikne 8,21 g (44,1 mmol) šedé pevné látky výsledné sloučeniny.

‘H NMR (CDCI3, 400 MHz): 8,38 (d, 2H, J = 4,9 Hz), 7,37 (d, 1H, J = 7,9 Hz), 7,08 (t, 1H), 7,00 (br s, 1H), 6,83 (m, 2H), 6,67 (t, 1H), 3,60 (br s, 2H);

chromatografie na tenké vrstvě (směs etylacetátu a směsi hexanů v poměru 2:1): Rf = 0,33.

Meziprodukt 12

N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)-2-[2-(pyrimidin-2-ylamino)fenylamino]acetamid

Do roztoku 82 mg (0,441 mmol) N-pyrimidiri-2-ylbenzen-l,2-diaminu ve 2 ml dimetylformamidu se přidá 61 mg (0,441 mmol) uhličitanu draselného, 7 mg (0,044 mmol) jodidu draselného a 126 mg (0,441 mmol) 2-brom-N-isopropyl-N-(4—metoxyfenyl)acetamidu. Vzniklá reakční směs se přes noc míchá při teplotě 60 °C. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a

-27CZ 286764 B6 vzniklý zbytek se rozdělí do 35 ml metylenchloridu a 15 ml vody. Organický podíl se oddělí, suší se nad.síranem hořečnatým, filtruje se a zahustí za vzniku žlutého oleje, který se rozetře s 6 ml etanolu. Filtrací vznikne 96,7 mg (0,247 mmol) žlutých krystalů výsledné sloučeniny.

'H NMR (CDC1₃, 300 MHz): 8,36 (d, 2H, J = 4,9 Hz), 7,38 (dd, 1H, J = 1,2, 7,8 Hz), 7,06 - 6,90 (m, 6H), 6,75 (t, 1H), 6,66 (t, 1H), 6,36 (dd, 1H, J = 1,2, 7,8Hz), 4,97 (m, 1H), 3,87 (s, 3H), 3,43 (s, 2H), 1,04 (d, 6H, J = 6,8Hz);

chromatografie na tenké vrstvě (etylacetát): Rf = 0,62; hmotové spektrum (FAB) m/z 392,0 (MH+).

Meziprodukt 13

2-[2,4-dioxo-(3-fenylhydrazon)-5-pyrimidin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo [b][l,4]diazepin-

1- yl]-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

V ledové lázni se chladí suspenze 500 mg (1,28 mmol) N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)-2-[2(pyrimidin-2-yl-amino)fenylamino]acetamidu ve 12 ml tetrahydrofuranu, do které se po kapkách během 5 minut přidá 344 mg (0,141 mmol) 2-(fenylhydrazon)propandioyldichloridu v 6 ml tetrahydrofuranu. Po dokončení přidávání se roztok nechá ohřát na teplotu místnosti a reakční směs se přes noc míchá. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku a vzniklý zbytek jako olej se rozpustí v 80 ml etylacetátu, promyje se nasyceným roztokem uhličitanu sodného a suší se nad síranem hořečnatým. Po filtraci a zahuštění za sníženého tlaku vznikne žlutý olej jako surový produkt, který se po absorpci na 15 g silikagelu čistí rychlou chromatografii při eluci 250 ml směsi etylacetátu a hexanů v poměru 2:1. Vzniknou odpovídající podíly, které se sloučí a zahustí za vzniku 500 mg (0,886 mmol) žluté pěny výsledné.

’HNMR (300 MHz, CDC1₃): 11,22 (s, 1H), 8,58 (m, 2H), 7,70-6,90 (m, 14H), 5,05 (m, 1H), 4,46 (m, 1H), 3,82 (m, 4H), 1,12 (m, 6H);

chromatografie na tenké vrstvě (směs etylacetátu a směsi hexanů v poměru 2:1): Rf = 0,21; hmotové spektrum (FAB): m/z 564,1 (MH’).

Meziprodukt 14

2- (3-amino-2,4-dioxo-5-pyrimidin-2-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo [b] [ 1,4]diazepin-l-yl)-Nisopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Do míchaného roztoku 500 mg (0,886 mmol) 2-[2,4-dioxo-(3-fenylhydrazon)-5-pyrimidin-2yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo [b][l,4]diazepin-l-yl]-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu ve 12 ml kyseliny octové se při teplotě místnosti přidá 530 mg práškového zinku a vzniklá reakční směs se 1 hodinu míchá. Zinek se odstraní filtrací, filtrát se zahustí ve vakuu a vzniklý olej se rozdělí do 30 ml vody a 80 ml etylacetátu. Po přidání 6N roztoku hydroxidu sodného kpH8 se podíly oddělí. Vodný podíl se dvakrát extrahuje 35 ml etylacetátu. Organické podíly se sloučí, suší se nad síranem hořečnatým a po filtraci a zahuštění ve vakuu vznikne žlutá pěna. Tento surový produkt se po absorpci na 15 g silikagelu čistí rychlou chromatografii při eluci 250 ml směsi metylenchloridu a metanolu v poměru 19:1. Vzniklé odpovídající frakce se sloučí a zahustí za vzniku 255 mg (0,537 mmol) bílého sklovitého materiálu výsledné sloučeniny.

’H NMR (300 MHz, CDC1₃): 8,78 (2H, 4,9Hz), 7,59 (dd, 1H, J = 1,1, 8,3 Hz), 7,33 - 7,25 (m, 3H), 7,16 (t, 1H), 7,05 (dd, 1H, J= 1,4, 8,3Hz), 6,96 (dd, 1H, J = 2,7, 8,7 Hz), 6,89 (dd, 1H, J = 2,7Hz, 8,5 Hz), 6,86 (dd, 1H, J = 1,2, 8,2 Hz). 5,06 (m, 1H), 4,52 (d, 1H, J = 16,6 Hz), 4,43 (s, 1H), 3,85 (d, 1H, J = 16,6 Hz), 3,82 (s, 3H), 2,60 (br s, 2H), 1,11 (d, 6H, J = 1,0 Hz); chromatografie na tenké vrstvě (směs metylenchloridu a metanolu v poměru 9:1): Rf = 0,48; hmotové spektrum (FAB): m/z 475,3 (MFT).

Meziprodukt 15 (2-nitrofenyl)-(l,3,5-trimetyl-lH-pyrazol—4-yl)amin

Do roztoku 7,47 ml (70,9 mmol) l-fluor-2-nitrobenzenu ve 35 ml etanolu a 105 ml se přidá 8,8 g (70,9 mmol) 4-amino-l,3,5-trimetylpyrazolu. Roztok se 15 hodin zahřívá pod refluxem, zchladí se na teplotu místnosti a vzniklá sraženina se oddělí filtrací a promyje se 25% vodným roztokem etanolu. Vznikne 8,6 g výsledné sloučeniny.

'HNMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 8,81 (s, 1H), 8,18 (dd, 2H, J = 1,6, 8,7), 6,69 (m, 1H), 6,61 (dd, 1H, J = 1,2, 8,7), 3,77 (s, 3H), 2,10 (s, 3H), 2,06 (s, 3H);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB):

m/z 247 (MH+).

Meziprodukt 16

N-( 1,3,5-trimetyl-l H-pyrazol—4-yl)-benzen-l ,2-diamin

Do roztoku 8,6 g (35 mmol) (2-nitrofenyl)-(l,3,5-trimetyl-lH-pyrazol-4—yl)aminu v 175 ml etylacetátu se přidá 1 g 10% roztoku paladia na aktivním uhlí. Roztok se míchá 15 hodin v atmosféře vodíku při tlaku 0,35 MPa, následně se filtruje přes celit, promyje se etylacetátem a zahustí se ve vakuu za vzniku 7,56 g výsledné sloučeniny.

'HNMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 6,74 (m, 3H), 6,32 (d, 1H, J = 1,9, 7,2), 4,6 (s, 1H), 3,75 (s, 3H), 3,1 (s, 2H), 2,05 (m, 6H);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB): m/z217(MH+).

Meziprodukt 17

N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)-2-[2-( 1,3,5-trimetyl-l H-pyrazol-ylamino)fenylamino]acetamid

Do roztoku 7,56 g (35,0 mmol) N-(l,3,5-trimetyl-lH-pyrazol^4-yl)-benzen-l,2-diaminu a 7,18 g (38,5 mmol) 2-brom-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 70 ml dimetylformamidu se přidá 14,5 g (105 mmol) uhličitanu draselného a 581 mg (3,5 mmol) jodidu draselného. Roztok se 15 hodin zahřívá při teplotě 80 °C a následně se vlije do 100 ml dichlormetanu. Směs se čtyřikrát extrahuje vodou, dvakrát IN roztokem kyseliny chlorovodíkové a nasyceným roztokem chloridu sodného. Suší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu. Vzniklá pěna se čistí rozetřením s etyleterem za vzniku 11,9 g výsledné sloučeniny.

'HNMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 8,08 (s, 1H), 7,07 (dd, 4H, J = 2,2, 6,6), 6,63 (m, 2H), 6,31 (m, 2H), 5,03 (m, 1H), 4,76 (s, 1H), 3,87 (s, 3H), 3,74 (s, 3H), 3,46 (s, 2H), 2,02 (m, 6H), 1,07 (d, 6H, J = 6,8);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB): m/z 422 (MH+).

Meziprodukt 18

2-[2,4-dioxo-(3-feny lhydrazon)-5-( 1,3,5-trimety 1-1 H-pyrazol-4-y 1)-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl]-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

-29CZ 286764 B6

Do 35 ml tetrahydrofuranu chlazeného na teplotu 0 °C se současně přidá roztok 3,0 g (7,1 mmol) N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)-2-[2-(l,3,5-trimetyl-lH-pyrazol-yl-amino)fenylamino]acetamidu v 70 ml tetrahydrofuranu a roztok 1,75 g (7,1 mmol) 2-(fenylhydrazon)propandioyldichloridu v 70 ml tetrahydrofuranu. Roztok se 15 hodin míchá při teplotě místnosti, a pak se zahustí ve vakuu za vzniku 8,1 g výsledné sloučeniny, která se v následující syntéze použije bez dalšího čištění.

*HNMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 7,60-6,80 (m, ιΟΗ), 5,05 (m, IH), 4,4 (m, IH), 3,82 (s, 3H), 3,74 (s, 3H), 3,62 (s, 2H), 2,24 (s, 3H), 1,20 (s, 3H), 1,09 (m, 6H);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB): m/z 505 (MH+).

Meziprodukt 19

2-[3-amino-2,4—dioxo-5-( 1,3,5-trimetyl-l H-pyrazoH-y 1)-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b] [1,4]diazepin-l-yl]-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Do roztoku 4,6 g (7,74 mmol) 2-[2,4-dioxo-(3-fenylhydrazon)-5-(l,3,5-trimetyl-lH-pyrazol4-yl)-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl]-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu ve 45 ml ledové kyseliny octové se přidá 4,6 g práškového zinku. Vzniklý heterogenní roztok se 15 hodin míchá při teplotě místnosti, následně se filtruje přes celit, promyje se etylacetátem a zahustí se dosucha. Vzniklý olej se rozpustí ve 200 ml etylacetátu a extrahuje se třikrát nasyceným roztokem uhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného. Po sušení nad síranem hořečnatým a zahuštění ve vakuu vznikne olej, který se po absorpci na silikagel čistí rychlou chromatografii při eluci 5% roztokem metanolu v dichlormetanu. Vznikne 385 mg výsledné sloučeniny.

'HNMR (CDCI3, 300 MHz): δ 7,60-6,80 (m, 10H), 5,05 (m, IH), 4,4 (m, IH), 3,82 (s, 3H), 3,74 (s, 3H), 3,62 (s, 2H), 2,24 (s, 3H), 1,20 (s, 3H), 1,09 (m, 6H);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB): m/z 505 (MH+).

Meziprodukt 20 (4-metoxybenzyl)-(2-nitrofenyl)amin

Do 80,65 ml (0,77 mol) 2-fluomitrobenzenu rozpuštěného ve 200 ml etanolu a 600 ml vody se přidá 100 ml (0,77 mmol) 4-metoxybenzylaminu. Reakční směs se zahřívá 15 hodin na teplotu 92 °C. Po zchlazení na teplotu místnosti se oranžová sraženina oddělí filtrací a nechá se krystalizovat ze směsi etanolu a vody v poměru 1:3. Po rozpuštění v etylacetátu, sušení nad síranem hořečnatým a zahuštění ve vakuu vznikne 117,88 g výsledné sloučeniny.

*HNMR (300 MHz, CDC1₃): δ 8,35 (bs, IH), 8,18 (d, J = 8,5 Hz, IH), 7,38 (dd, J = 7,3, 7,8 Hz, IH), 7,27 (d, J = 8,5 Hz, 2H), 6,85 (m, 3H), 6,66 (dd, J = 7,3, 7,8 Hz, IH), 4,47 (collapsed ABq, J = 4,9 Hz, 2H), 3,81 (s, 3H);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB):

m/z 258,99 (MH+).

Meziprodukt 21

N-(4—metoxybenzyl)benzen-l ,2-diamin

-30CZ 286764 B6

V baňce s třemi hrdly, kulatým dnem a vybavené míchadlem se chladí na teplotu 15 °C roztok 50 g (4-metoxybenzyl)-(2-nitrofenyl)aminu v 500 ml ledové kyseliny octové, do kterého se přidá 50 g práškového zinku. Reakční směs se zahřeje na teplotu místnosti a 15 hodin se míchá. Po filtraci přes celit se filtrát zahustí dosucha a vzniklý olej se rozpustí ve směsi etylacetátu a vody. Po dosažení pH vodného podílu 8 přidáním uhličitanu sodného se vodný podíl extrahuje čtyřikrát etylacetátem a suší se nad síranem hořečnatým. Zahuštěním ve vakuu vznikne surový produkt, který se po absorpci na silikagel čistí rychlou chromatografií při eluci 50% roztokem hexanu v dichlormetanu. Vznikne 33,34 g výsledné sloučeniny.

‘HNMR (300 MHz, CDC1₃): δ 7,32 (d, J = 8,5 Hz, 2H), 6,88 (d, J = 8,5 Hz, 2H), 6,97 (m, 4H), 4,25 (s, 2H), 3,81 (s, 3H);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB): m/z 476 (MH+).

Meziprodukt 22

N-isopropyl-2-[2-(4-metoxybenzylamin)fenylamin]-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Do roztoku 2,42 g (10,6 mmol) N-(4-metoxybenzyl)benzen-l,2-diaminu ve 40 ml dichlorformamidu se přidá 1,47 g (10,6 mmol) uhličitanu draselného, 176 mg (1,06 mmol) jodidu draselného a 3,03 (10,6 mmol) 2-brom-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu. Vzniklá reakční směs se přes noc míchá při teplotě 60 °C. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a surový produkt se rozpustí ve 150 ml etylacetátu, promyje se dvakrát 50 ml vody a 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se nad síranem hořečnatým, filtruje se a zahustí za vzniku hnědého oleje. Přidáním 70 ml dietyleteru se vytvoří sraženina, která se oddělí filtrací za vzniku 1,39 g (3,21 mmol) žluté pevné látky výsledné sloučeniny. Filtrát se zahustí za sníženého tlaku, za vzniku zbytku jako hnědého oleje, který se po absorpci na 40 g silikagelu čistí 900 ml směsi etylacetátu a hexanů v poměru 1:4. Požadované podíly se sloučí a zahustí za sníženého tlaku za vzniku 1,86 g (4,29 mmol) hnědého oleje výsledné sloučeniny.

'HNMR (300 MHz, CDC1₃): δ 7,30 (m, 2H), 7,05 (m, 2H), 6,95 (m, 2H), 6,88 (m, 2H), 6,73 6,61 (m, 3H), 6,28 (m, 1H), 5,01 (m, 1H), 4,23 (s, 2H), 3,87 (s, 3H), 3,80 (s, 3H), 3,40 (s, 2H), 1,07 (m, 6H);

chromatografíe na tenké vrstvě (směs etylacetátu a směsi hexanů v poměru 1:4): Rf = 0,14.

Meziprodukt 23

N-isopropyl-2-[5-(4-metoxybenzyl)-2,4-dioxo-{3-fenylhydrazon)-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl]-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

V ledové lázni o teplotě menší než 5 °C se chladí roztok 3,25 g (7,51 mmol) N-isopropyl-2-[2(4-metoxybenzylamino)fenylamino]-N-(4—metoxyfenyl)acetamidu v 50 ml tetrahydrofuranu, do kterého se během 20 minut po kapkách přidá 1,84 g (7,51 mmol) 2-(fenylhydrazon)propandioyldichloridu v 50 ml tetrahydrofuranu. Po ukončení přidávání se reakční roztok nechá ohřát na teplotu místnosti a přes noc se míchá. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a vzniklý zbytek jako olej se rozpustí ve 300 ml etylacetátu, promyje se 100 ml nasyceného roztoku uhličitanu sodného a 50 ml nasyceného rozteku chloridu sodného, suší se nad síranem hořečnatým filtruje a zahustí za sníženého tlaku. Vznikne 4,55 g (7,51 mmol) žlutého oleje výsledné sloučeniny.

‘HNMR (300MHz, CDC1₃): δ 11,46 (s, 0,5H), 10,69 (s, 0,5H), 7,56-6,95 (m, 15H), 6,776,66 (m, 2H), 5,34 (m, 1H), 5,05 (m, 1H), 4,79 (m, 1H), 4,34-4,08 (m, 2H), 3,86 (s, 2H), 3,74 (s, 3H), 3,72 (s, 3H), 1,11 (m, 6H);

-31CZ 286764 B6 chromatografie na tenké vrstvě (směs etylacetátu a směsi hexanů v poměru 2:3): Rf = 0,30.

Meziprodukt 24

2-[3-amino-5-(4-metoxybenzyl)-2,4-dioxo-2,3.4,5-tetrahydrobenzo[b] [ 1,4]diazepin-l-yl]N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Do míchaného roztoku 4,55 g (7,51 mmol) N-isopropyl-2-[5-(4-metoxybenzyl)-2,4—dioxo-(3fenylhydrazon)-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl]-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 50 ml kyseliny octové se přidá 4,50 g práškového zinku a vzniklá reakční směs se 4 hodiny míchá při teplotě místnosti. Zinek se odstraní filtrací, filtrát se zahustí ve vakuu a vzniklý olej se rozdělí do 150 ml vody a 250 ml etylacetátu. Po přidání 6N roztoku hydroxidu sodného k pH 8 se podíly oddělí. Vodný podíl se dvakrát extrahuje 80 ml etylacetátu, organické podíly se sloučí a suší se nad síranem hořečnatým. Po filtraci a zahuštění ve vakuu vznikne hnědý olej jako surový produkt, který se po absorpci na 70 g silikagelu čistí rychlou chromatografii při eluci 500 ml směsi etylacetátu a hexanů v poměru 2:1 a 500 ml metylenchloridu a metanolu v poměru 19:1. Vzniklé odpovídající frakce se sloučí a zahustí za vzniku 2,85 mg (5,52 mmol) hnědého oleje výsledné sloučeniny.

*H NMR (300 MHz, CDC1₃): δ 7,43 (d, J = 7,3Hz, 1H), 7,30 - 7,19 (m, 4H), 7,05 - 6,90 (m, 5H), 6,59 (d, J = 8,8 Hz, 2H), 5,13 (d, J = 15,1 Hz, 1H), 5,00 (m, 1H), 4,86 (d, J = 15,1 Hz, H), 4,25 (s, 1H), 4,21 (d, J = 16,6 Hz, 1H), 3,85 (s, 3H), 3,69 (s, 3H), 3,48 (d, J = 16,6 Hz, 1H), 1,09 (m, 6H);

chromatografie na tenké vrstvě (směs metylenchloridu a metanolu v poměru 29:1): Rf = 0,11.

Meziprodukt 25

2-(3-amino-2,4-dioxo-2,3,4,5-tetrahydrobenzo [b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4metoxyfenyl)acetamid

Do míchaného roztoku 2,63 g (5,09 mmol) 2-[3-amino-5-(4-metoxybenzyl)-2,4-dioxo2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b] [ 1,4]diazepin-l-yl]-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 70 ml směsi acetonitrilu a vody v poměru 9:1 se při teplotě místnosti přidá po částech během 1 hodiny 10,05 g (18,3 mmol) dusičnanu cematoamoného. Vzniklý reakční roztok se přes noc míchá při teplotě místnosti. Roztok se zahustí ve vakuu, dvakrát se protřepe 50 ml toluenu a zbytek se extrahuje třikrát 50 ml metylenchloridu. Po filtraci a zahuštění vznikne zbytek jako oranžová sklovitá látka. Tento surový produkt se po absorpci na 100 g silikagelu čistí rychlou chromatografii při eluci nejprve 1,5 1 směsi metylenchloridu a metanolu v poměru 15:1, a pak 1,3 1 směsi metylenchloridu a metanolu v poměru 10:1. Požadovaná frakce se sloučí a zahustí za sníženého tlaku. Vznikne 1,97 g (4,97 mmol) hnědé pěny výsledné sloučeniny.

*H NMR (300 MHz, DMSCM₆): δ 10,68 (br s, 1H), 7,39 - 6,98 (m, 8H), 5,75 (s, 1H), 4,76 (m, 1H), 4,16 - 3,92 (m, 4H), 3,77 (s, 3H), 3,15 (m, 2H), 0,97 (m, 6H);

chromatografie na tenké vrstvě (směs metylenchloridu a metanolu v poměru 13:1): Rf= 0,21.

Meziprodukt 26 {l-[isopropyl-(4—metoxyfenyl)karbamoylmetyl]-2,4-dioxo-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo[b][l,4]diazepin-3-yl}amid kyseliny lH-indol-2-karboxylové

Do roztoku 350 mg (0,883 mmol) 2-(3-amino-2,4-dioxo-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl]-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 10 ml dimetylformamidu se za stálého míchání postupně přidá 142 mg (0,883 mmol) kyseliny indol-2-karboxylové, 119 mg

-32CZ 286764 B6 (0,883 mmol) N-hydroxybenztriazolu a 169 mg (0,883 mmol) l-(3-dimetylaminopropyl)-3etylkarbodiimidhydrochloridu. Vzniklá reakční směs se 18 hodin míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní odpařováním za sníženého tlaku za vzniku žlutého oleje, který se rozpustí v 60 ml etylacetátu, promyje se 20 ml vody a 20 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a suší se nad síranem hořečnatým. Po filtraci a zahuštění za sníženého tlaku vznikne žlutý olej, který stáním tuhne. Surový produkt se rozetře s 20 ml vroucího etanolu, zchladí se, filtruje se a suší za vzniku 169 mg (0,313 mmol) žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

'HNMR (300 MHz, Aceton—d₆): δ 10,85 (br s, 1H), 9,83 (br s, 1H), 7,67 (m, 2H), 7,53 (m, 2H), 7,37 - 7,20 (m, 7H), 15 7,04 (m 3H), 5,28 (d, J = 7,5 Hz, 1H), 4,87 (m, 1H), 4,31 (d, J = 16,3 Hz, 1H), 4,13 (d, J = 16,6 Hz, 1H), 3,83 (s, 3H), 1,02 (m, 6H);

chromatografie na tenké vrstvě (směs metylenchloridu a metanolu v poměru 19:1): Rf = 0,24; hmotové spektrum (FAB): m/z = 540 (ΜΗ*).

Meziprodukt 27

N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)-2-fenylaminoacetamid

Směs 257,6 g (924 mmol) N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)bromacetamidu, 100 g (924 mmol) 1,2-fenylendiaminu a 128 g (924 mmol) uhličitanu draselného v 1200 ml dimetylformamidu se 2 hodiny míchá při teplotě 0 °C, a pak se nechá míchat 20 hodin při teplotě místnosti. Reakční směs se filtruje přes celit a filtrát se zahustí ve vakuu. Vzniklý zbytek se rozpustí v 1200 ml etylacetátu, třikrát se promyje 200 ml vody a jedenkrát 200 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení nad síranem hořečnatým a zahuštění ve vakuu se odstraní asi ze 70 % rozpouštědlo. Vznikne sraženina, která se oddělí filtrací, promyje se studeným etylacetátem a suší se za vzniku 67,1 g výsledné sloučeniny jako béžové pevné látky. Sloučené filtráty se zahustí ve vakuu za vzniku 88 g oleje. Krystalizací z etanolu vznikne druhá porce výsledné sloučeniny jako 29,6 g béžové pevné látky.

'HNMR (300 MHz, DMSO-ds). s 7,22 (m, 2H), 7,05 (m, 2H), 6,47 (m, 1H), 6,34 (m, 2H), 5,95 (m, 1H), 4,81 (sept., 1H, J = 6,8), 4,59 (dt, 1H, J = 27,2, 6,1), 4,4 (s, 2H), 3,77 (s, 3H), 3,30 (s, 2H), 0,96 (d, 6H, J = 6,8).

Meziprodukt 28

2-(2,4-dioxo-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b] [ 1,4]diazepin- l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Do 100 ml tetrahydrofuranu se během 40 minut současně přidají roztoky 20 g (63,8 mmol) Nisopropyl-N-(4—metoxyfenyl)-2-fenylaminoacetamidu v 500 ml tetrahydrofuranu a 6,2 ml (63,8 mmol) malonyldichloridu v 500 ml tetrahydrofuranu. Vzniklý reakční roztok se míchá 72 hodin při teplotě místnosti, a následně se přidá 3,0 ml malonyldichloridu. Po dalších 5 hodinách se rozpouštědlo odstraní ve vakuu a vzniklý zbytek se rozpustí ve 300 ml metylendichloridu a dvakrát se promyje 200 ml 2N vodného roztoku uhličitanu sodného. Sloučené organické podíly se dvakrát promyjí 200 ml vody a 200 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se nad síranem hořečnatým a filtrují se ve vakuu. Vznikne 23,8 g surového produktu, který se dokonale rozetře s dietyleterem. Vzniklá pevná látka se čistí rychlou chromatografií na sloupci při eluci 5% roztokem metanolu v metylenchloridu za vzniku 8,85 g béžové pevné látky výsledné sloučeniny.

'HNMR (300MHz, CDC1-3): s 7,7 (s, 1H), 7,4 (m, 1H), 6,90-7,3 (m, 7H), 4,97 (sept., 1H, J = 6,8), 4,4 (m, 1H), 3,81 (s, 3H), 3,78 (m, 1H), 3,40 (s, 2H), 1,06 (d, 6H, J = 6,8).

-33CZ 286764 B6

Meziprodukt 29

2-(2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b] [ 1,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N(4-metoxyfenyl)acetamid

Směs 3,5 g (9,48 mmol) 2-(2,4-dioxo-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-Nisopropyl-N-)4-metoxyfenyl)acetamidu, 1,09 g (17,06 mmol) práškové mědi, 0,91 ml (9,48 mmol) 3-brompyridinu a 1,11 g (11,37 mmol) octanu draselného v 80 ml dimetylformamidu se 7 hodin zahřívá na teplotu 100 °C. Po přidání dalších 0,4 ml 3brompyridinu se vzniklá reakční směs míchá při teplotě 100 °C dalších 14 hodin. Následně se přidá 1,09 g (17,06 mmol) práškové mědi, 0,91 ml (9,48 mmol) 3-brompyridinu a 1,11 g (11,37 mmol) octanu draselného a reakční směs se 6 hodin zahřívá na teplotu 110°C. Pevný podíl se oddělí filtrací, filtrát se zahustí ve vakuu a vzniklý zbytek se rozdělí do 150 ml etylacetátu a 150 ml 10% vodného roztoku hydroxidu amonného. Sloučené organické podíly se dvakrát promyjí 100 ml vody, 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a suší se nad síranem hořečnatým. Po zahuštění ve vakuu vznikne surový produkt, který se dokonale rozetře s dietyleterem za vzniku 2,56 g smetanově žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

'HNMR (300 MHz, CDC1-3): s 7,86 (d, 1H, J = 8,1), 7,01 - 7,43 (m, 10H), 6,92 (d, 1H, J = 8,3), 5,05 (sept, 1H, J = 6,8), 4,22 (m, 2H), 3,88 (s, 3H), 3,58 (dd, 2H, J = 32,2, 12,0), 1,06 (m, 6H).

Meziprodukt 30

2-(3-azido-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Do roztoku 750 mg (1,64 mmol) 2-(2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 15 ml tetrahydrofuranu o teplotě -78 °C se po kapkách během 7 minut přidá 4,59 ml (2,29 mmol) 0,5 M roztoku hexametyldisilazidu draselného v toluenu. Vzniklý roztok se 17 minut míchá při teplotě -78 °C, přidá se 632 mg (2,05 mmol) 2,4,6-triisopropylbenzensulfonylazidu a reakční směs se 4 minuty míchá při teplotě -78 °C. Po přidání 0,235 ml kyseliny octové se reakční směs nechá ohřát na teplotu místnosti. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu za vzniku surového produktu, který se čistí rychlou chromatografii na sloupci při eluci 5% roztokem metanolu v metylenchloridu za vzniku 530 mg bezbarvé pěny výsledné sloučeniny.

’H NMR (300 MHz, CDC1-3): s 7,96 (d, 15 1H, J = 8,0), 6,91 - 7,43 (m, 11H), 5,05 (sept, 1H, J = 6,8), 4,42 (d, 1H, J = 12,1), 4,38 (s, 1H), 4,22 (d, 1H, J = 12,1), 3,88 (s, 3H), 1,06 (m, 6H).

Meziprodukt 31

2-(3-amino-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-Nisopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Směs 530 mg (1,06 mmol) 2-(3-azido-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu a 53 mg 10% roztoku paladia na aktivním uhlí se v atmosféře vodíku míchá v 50 ml etanolu 9 hodin. Po přidání dalších 53 mg 10% roztoku paladia na aktivním uhlí se vzniklá směs 16 hodin míchá. Pevný podíl se odstraní filtrací přes celit a filtrát se zahustí ve vakuu za vzniku 520 mg výsledné sloučeniny, která se v následující syntéze použije bez dalšího čištění.

*H NMR (300 MHz, CDC1-3): s 8,52 (m, 2H), 7,92 (d, 1 H, J = 8,0), 6,91 - 7,43 (m, 11H), 5,05 (sept, 1H, J = 6,8), 4,42 - 4,22 (m, 3H), 3,88 (s, 3H), 1,05 (m, 6H).

-34CZ 286764 B6

Meziprodukt 32

2-(2,4-dioxo-5-pyridin-4-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N(4-metoxyfenyl)acetamid

Do míchaného roztoku 400 mg (1,08 mmol) l-[isopropyl-(4-metoxyfenyl)amino]-l,5-dihydrobenzo[b] [ 1,4]diazepin-2,4-dionu ve 20 ml dimetylformamidu se přidá 212 mg (2,16 mmol, 2,0 ekv.) octanu draselného, 206 mg (3,25 mmol, 3,0 ekv.) práškové mědi a 245 mg (2,62 mmol, 2 ekv.) 4-brompyridinu. Vzniklý roztok se 7 hodin zahřívá při teplotě 122 °C, horká reakční směs se filtruje přes celit, filtrační síto se promyje 10 ml metanolu a filtrát se zahustí ve vakuu. Vzniklý zbytek se zředí 100 ml etylacetátu a pětkrát se promyje 25 ml 5% vodného roztoku hydroxidu amonného. Organický podíl se oddělí, suší se nad síranem hořečnatým a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Čištěním produktu rychlou chromatografíi na silikagelu při eluci směsí etylacetátu, hexanů a hydroxidu amonného v poměru 80:20:1 a následnou krystalizací z etanolu vznikne 80 mg výsledné sloučeniny s výtěžkem 16 %.

’HNMR (Aceton-d₆, 300 MHz): δ 8,57 (d, 1H, .1 = 4,6), 7,46 (m, 3H), 7,31 (m, 4H), 6,97 (m, 3H), 4,86 (sept, 1H), 4,48 (d, 1H, J = 16,8), 4,21 (d, 1H, J = 16,8), 3,86 (s, 3H), 3,67 (d, 1H, J = 12,2), 3,22 (d, 1H, J = 12,2), 1,02 (m, 6H);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB):

m/z 459.2 (MH+).

Meziprodukt 33

2-(3-amino-2,4-dioxo-5-pyridin-4-yl-2,3,4,5,5a,9a-hexahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Do míchaného roztoku 80 mg (0,175 mmol) 2-(2,4-dioxo-5-pyridin—4-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N--(4-metoxyfenyl)acetamidu ve 3 ml dimetylformamidu se při teplotě 0 °C přidá 0,210 ml (0,209 mmol, 1,2 ekv.) IN roztoku bis(trimetylsilyl)amidu sodného v tetrahydrofuranu. Po 0,5 hodině míchání se přidá 62 mg (0,262 mmol, 1,5 ekv.) O-(difenylfosfínyl)hydroxylaminu (Harger, J.C.S. Perkin I, 3284-3288 (1981)) a reakční směs se 16 hodin míchá při teplotě místnosti. Reakční směs se filtruje a filtrát se zahustí ve vakuu. Surový produkt se čistí po absorpci na 5 g silikagelu rychlou chromatografíi při dokonalé eluci 100 ml etylacetátu a 100 ml směsi dichlormetanu a metanolu v poměru 19:1. Odpovídající frakce se sloučí a zahustí ve vakuu za vzniku čirého skla výsledné sloučeniny.

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB):

m/z 474,2 (MH+); chromatografie na tenké vrstvě Rf = 0,31 (směs dichlormetanu a metanolu v poměru 19:1).

Meziprodukt 34

2-amino-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Roztok 2,86 g (10 mmol) 2-brom-N-isopropyl-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 100 ml metanolu se nasytí amoniakem při teplotě 0 °C a nechá se 3 dny při teplotě místnosti v uzavřené nádobě. Metanol a amoniak se odstraní ve vakuu a vzniklý zbytek se rozpustí ve 100 ml chloroformu a dvakrát se promyje 50 ml vody. Organický podíl se suší nad bezvodým síranem sodným, filtruje se a zahustí ve vakuu. Po sušení ve vysokém vakuu vznikne 2,7 g oleje výsledné sloučeniny.

-35· ’HNMR (300 MHz, CDC1₃): δ 6,96 (m, 4H), 4,99 (m, 1H), 3,84 (s, 3H), 2,97 (s, 2H), 1,58 (s, 2H), 1,05 (d, 6H, J = 6,6 Hz);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (ESI): m/e 223 (MH+).

Meziprodukt 35

2-(4-fluor-2-nitrofenylamino)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Směs 9,06 g (60 mmol (2,5-difluomitrobenzenu a 12,64 g (60 mmol, 1,0 ekv.) 2-amino-Nisopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu se přidá 225 ml směsi etanolu a vody v poměru 2:1. Vzniklá reakční směs se refluxuje pod dusíkem a energicky se přes noc, asi 16 hodin míchá. Vzniklá suspenze se zchladí na teplotu místnosti, filtruje se a promyje směsí vody a etanolu v poměru 2:1. Mokrá pevná látka se rozpustí v metylenchloridu, suší se nad bezvodým síranem sodným a odpařuje se ve vakuu. Zbytek se rozetře s hexanem, filtruje se a promyje hexanem. Produkt se suší pod vysokým vakuem za vzniku 9,32 g oranžově pevné látky výsledné sloučeniny.

‘HNMR (300 MHz, CDCI3): δ 7,89 (dd, 1H, J = 3,1, 9,3), 7,12 (m, 3H), 6,99 (m, 2H), 6,35 (dd, 1H, J = 4,8, 9,2), 5,03 (m, 1H), 3,89 (s, 3H), 3,57 (s, 2H), 1,09 (d, 6H, J = 6,8);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (ESI): m/e 362 (MH+).

Meziprodukt 36

2-(2-amino-4-fluorfenylamino)-N-isopropyl-N-)-4-metoxyfenyl)acetamid

Roztok 30 ml etylacetátu, 175 ml etanolu a 2,50 g (6,92 mmol) 2-(4-fluor-2-nitrofenylamino)N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu se sloučí s 0,25 g 10% vodného roztoku paladia na aktivním uhlí a hydrogenuje se 16 hodin v atmosféře vodíku. Reakční směs se filtruje a odpaří ve vakuu za vzniku 1,91 g pevné látky výsledné sloučeniny.

'H NMR (300 MHz, CDC1₃): δ 7,036 (m, 2H), 6,94 (m, 2H), 6,36 (m, 3H), 4,99 (m, 1H), 4,37 (b, 3H), 3,86 (s, 3H), 3,39 (s, 2H), 1,07 (d, 6H, J = 6,8);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB): m/e 332 (MH+).

Meziprodukt 37

2-(7-fluor-2,4-dioxo-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b] [ 1,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4—metoxyfenyl)acetamid

Roztok 1,724 g (5,20 mmol) 2-(2-amino-4-fluorfenylamino)-N-isopropyl~N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 15 ml tetrahydrofuranu se vloží do přidávací nálevky. Do další přidávací nálevky se přidá roztok 0,506 ml (5,20 mmol, 1,0 ekv.) malonyl dichloridu v 15 ml tetrahydrofuranu. Tyto roztoky se současně během 30 minut po kapkách při teplotě místnosti přidají pod dusíkem během energického míchání do 100 ml tetrahydrofuranu. Po 20 minutách míchání se při teplotě místnosti najednou přidá dalších 0,506 ml (5,20 mmol, 0,1 ekv.) malonyldichloridu. Vzniklá reakční směs se nechá 2,5 hodiny míchat, pak se odpaří ve vakuu za vzniku zbytku, který se čistí rychlou na silikagelu při eluci směsí etylacetátu a hexanu v poměru 1:3 a následně 3:1. Odpovídající frakce se sloučí, odpaří ve vakuu a vzniklá pevná látka se suší ve vysokém vakuu za vzniku 1,061 g žlutohnědé pevné látky výsledné sloučeniny.

’HNMR (300 MHz, CDCI3): δ 8,14 (b, 1H), 7,45 (dd, 1H, J = 5,5, 9,2), 7,29 (m, 1H), 7,05 (m, 1H), 6,94 (m, 3H), 6,78 (m, 1H), 4,99 (m, 1H), 4.37 (d, 1H, J = 16,4), 3,82 (s, 3H), 3,69 (d, 1H, J = 16,0), 3,40 (m, 2H), 1,09 (d, 6H, J = 6,8);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB): m/e 400 (MH+).

Meziprodukt 38

2-(7-fluor-2,4-dioxo-5-pyridin—4-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-3-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Směs 0,880 g (2,20 mmol) 2-(7-fluor-2,4-dioxo-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-lyl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu, 420 mg (6,61 mmol, 3 ekv.) mědi, 476 mg (4,85 mmol, 2,2 ekv.) octanu draselného a 0,290 ml (4,85 mmol, 2,2 ekv.) 3-brompyridinu v 10 ml dimetylformamidu se při teplotě 100 °C zahřívá pod dusíkem 3 hodiny. Po přidání 0,132 ml (2,43 mmol, 1,1 ekv.) 3-brompyridinu se reakční směs nechá stát další dvě hodiny. Po zchlazení na teplotu místnosti a filtraci ve skleněné nálevce se sintrem se odpařuje za vzniku zbytku, který se rozdělí do etylacetátu a 100 rr l 5% vodného roztoku hydroxidu amonného. Podíly se oddělí a organický podíl se promyje 100 ml 5% vodného roztoku hydroxidu amonného, a pak nasyceným vodným roztokem chloridu sodného. Organický podíl se extrahuje třikrát IN roztokem kyseliny chlorovodíkové. Kyselé podíly se sloučí a neutralizují se přidáním IN vodného roztoku hydroxidu sodného. Směs se dvakrát extrahuje metylenchloridem. Metylenchloridové podíly se sloučí, suší se nad bezvodým síranem sodným, filtrují se a zahustí odpařováním ve vakuu. Vzniklý zbytek se rozetře s hexanem, a pak se zahustí ve vakuu za vzniku 0,705 g žlutohnědé pevné látky výsledné sloučeniny.

’H NMR (300 MHz, CDC1₃): δ 8,60 (m, 2H), 8,08 (b, 1H), 7,54 (b, 1H), 7,39 (m, 1H), 7,15 (m, 2H), 7,00 (m, 3H), 6,57 (dd, 1H, J = 2,7, 9,2), 4,95 (m, 1H), 4,32 (d, 1H, J = 17,9), 4,14 (d, 1H, J = 17,8), 3,85 (s, 3H), 3,61 (d, 1H, J = 12,1), 3,52 (d, 1H, J = 12,1), 1,06 (d, 6H, J = 6,8); hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB):

m/e 477 (MH+).

Meziprodukt 39 t-butylester kyseliny 3-nitrobenzoové

Do roztoku 5,00 g (26,94 mmol) 3-nitrobenzoylchloridu v 70 ml bezvodého tetrahydrofuranu se přidá 3,82 g (32,30 mmol) t-butoxidu draselného jako pevné látky. Vzniklá reakční směs se pod dusíkem 2 hodiny míchá, zahustí se ve vakuu a rozdělí do dichlormetanu a vody. Po oddělení podílů se vodný podíl extrahuje etylacetátem. Organické podíly se sloučí, suší se nad bezvodým síranem hořečnatým, filtrují se a zahustí ve vakuu. Surový produkt se čistí po absorpci na silikagel pro rychlou chromatografii při eluci gradientem koncentrací od 0 do 5% roztoku etylacetátu v n-hexanu. Podíly obsahující požadovanou sloučeninu se sloučí, zahustí se ve vakuu a suší se ve vysokém vakuu za vzniku 3,82 g oleje výsledné sloučeniny.

'H NMR (300 MHz, CDC1₃): δ 8,79 (m, 1H), 8,35 (m, 2H), 7,62 (m, 1H), 1,63 (s, 9H): hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (Cl):

m/e 224 (MH+).

Meziprodukt 40 t-butylester kyseliny 3-aminobenzoové

-37CZ 286764 B6

Roztok 3,77 g (16,9 mmol) t-butylesteru kyseliny 3-nitrobenzoové v 50 ml absolutního etanolu se sloučí s 0,30 g 10% vodného roztoku paladia na aktivním uhlí a hydrogenuje se v atmosféře plynného vodíku asi 3 hodiny. Reakční směs se filtruje přes infusiorovou hlinku a zahustí se ve vakuu za vzniku oleje, který sušením ve vysokém vakuu krystalizuje za vzniku 3,28 g žlutohnědé pevné látky výsledné sloučeniny.

*HNMR (300 MHz, CDC1₃): δ 7,38 (d, 1H, J = 8,0 Hz), 7,29 (m, 1H), 7,19 (m, 1H), 6,83 (m, 1H), 1,58 (s, 9H);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (Cl):

m/e 194 (MH+).

Meziprodukt 41 t-butylester kyseliny 3-[(4-nitrofenyl)oxykarbonvl]-aminobenzoové

Do roztoku 3,15 g (16,24 mmol) t-butylesteru kyseliny 3-aminobenzoové a 1,379 ml (17,05 mmol) bezvodého pyridinu ve 25 ml bezvodého dichlormetanu se pod dusíkem při teplotě 05 °C přidá po kapkách během 20 minut 25 ml roztoku 4-nitrofenylchlorformatu v bezvodém dichlormetanu. Reakční směs se ohřeje na teplotu místnosti a přes noc se míchá. Po promytí IN vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové se reakční roztok suší nad bezvodým síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu za vzniku pevné látky. Surový produkt se uvede během 30 minut do suspenze v n-hexanu, filtruje se a suší ve vysokém vakuu za vzniku 4,460 g bílé krystalické látky výsledné sloučeniny.

'HNMR (300 MHz, CDC1₃): δ 8,30 (m, 2H), 7,92 (m, 1H), 7,78 (d, 2H, J = 7,5 Hz), 7,43 (m, 3H), 7,11 (bs, 1H), 1,69 (s, 9H);

hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (L-SIMS): m/e 358 (M+.).

Meziprodukt 42

2-(3-azido-7-fluor-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamid

Na roztok 262 mg (0,550 mmol) 2-(7-fluor-2,4-dioxo-5-pyridin-4-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 5 ml bezvodého tetrahydrofuranu se při teplotě -78 °C a pod dusíkem působí 0,5 M roztokem 1,54 ml (0,770 mmol, 1,4 ekv.) bis(trimetylsilyl)amidu draselného v toluenu. Po 15 minutách míchání se přidá 212 mg (0,687 mmol, 1,25 ekv.) 2,4,6-triisopropylbenzensulfonylazidu (J. Org. Chem. 1984, 49, 1430-1434). Po 4 minutách míchání se reakce ukončí přidáním 78,6 ml (1,38 mmol, 2,5 ekv.) ledové kyseliny octové a směs se nechá ohřát na teplotu místnosti. Po odpařování ve vakuu se vzniklý zbytek čistí na silikagelu pro rychlou chromatografií při eluci směsí etylacetátu a hexanu v poměru 1:1. Odpovídající podíly se sloučí, odpaří se ve vakuu a suší se ve vysokém vakuu za vzniku 170 mg výsledné sloučeniny jakc amorfní pevná látka.

Hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB):

m/e 518 (MH+);

chromatografíe na tenké vrstvě oxidu křemičitého (směs etylacetátu a hexanu v poměru 3:1): Rf=0,68.

-38CZ 286764 B6

Meziprodukt 43

2-(3-amino-7-fluor-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-lyl)-N—isopropyl-N-(4—metoxyfenyl)acetamid

Roztok 152 mg 2-(3-azido-7-fluor-2,4-dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydrobenzo[b][l,4]diazepin-l-yl)-N-isopropyl-N-(4-metoxyfenyl)acetamidu v 10 ml etylacetátu se sloučí s 60 mg 10% vodného roztoku paladia na aktivním uhlí. Po 16 hodinách hydrogenace v atmosféře plynného vodíku se směs filtruje, odpařuje ve vakuu a čistí na silikagelu pro rychlou chromatografii při eluci směsí metanolu a etylacetátu v poměru 3:7. Odpovídající podíly se sloučí, odpaří ve vakuu a suší se ve vysokém vakuu za vzniku 82 mg pěny výsledné sloučeniny. Hmotové spektrum s nízkou rozlišovací schopností (FAB):

m/e 492 (MH+);

chromatografíe na tenké vrstvě oxidu křemičitého (směs dichlormetanu a metanolu v poměru 95:5): R_f= 0,30.

Farmakologické příklady

Tableta:

Účinná látka 50mg

Bezvodá laktóza USP 163mg

Mikrokrystalická celulóza NF 69 mg Želatinový škrob Ph. Eur.15 mg

Stearát hořečnatý USP__________3mg

Celková hmotnost 300mg

Přes síto o velikosti ok 500 mikronů se přesije účinná látka, mikrokrystalická celulóza, laktóza a škrob. Po smísení ve vhodném míchacím zařízení se stearát hořečnatý přesije přes síto o velikosti ok 250 mikronů a smísí se s aktivní látkou. Ze směsi se lisují tablety ve vhodných raznicích, a pak se opatří povlakem acetátftalátu celulózy.

Zkouška vazby na receptory CCK-A

Příprava tkáně:

Připraví se 0,3 M roztok sacharózy a 2,0 M roztoku sacharózy a přes noc se zchladí na teplotu 4 °C. Následující den se přidají inhibitory. Výsledná koncentrace trypsinového inhibitoru ze sojových bobů je 0,01 % (50 mg/500 ml sacharózy) a fenylmetylsulfonylfluoridu je lOOmM (8,5 mg/500 ml sacharózy).

Laboratorní potkani se usmrtí dekapitací gilotinou. Vnější břišní stěna se zvlhčí metanolem a kožešina a kůže se odstraní. Břicho se otevře, opatrně se disekuje pankreas, který se umístí do 50 ml kádinky obsahující 0,3 M roztok sacharózy. Po sebrání všech pankreatů se odstraní tuk a lymfatické uzliny. Pankreatická tkáň se rozdělí do asi 4,0 g dílů do 30 ml kádinek obsahujících 1,0 ml 0,3 M roztok sacharózy.

Při teplotě 4 °C se pankreatická tkáň nůžkami rozdělí na malé části a zředí se v poměru hmotnosti a objemu l:1100,3M roztokem sacharózy. Jednotlivé díly tkáně se homogenizují v chlazeném homogenizačním zařízení Wheaton 4 pohyby pístu (nahoru a dolů) „B“ a následně 4 pohyby pístu (nahoru a dolů) „A“. Homogenát se filtruje přes 2 vrstvy mulu do chlazené 500 ml kádinky, a pak se za stálého míchání zředí 2,0 M roztokem sacharózy při dosažení výsledné koncentrace 1,3 M roztoku homogenátu v sacharóze. Vzniklý 1,3 M roztok homogenátu se

-39CZ 286764 B6 rozdělí do 18 tenkostěnných polyalomerových zkumavek o objemu 36 ml umístěných v ledové lázni (přibližně 30 ml homogenátu v jedné zkumavce). Do každé zkumavky se přidá 0,3 M roztok sacharózy tak, aby hladina kapaliny byla asi 0,5 pod horním okrajem zkumavky. Vzorky se 3 hodiny centrifugují při teplotě 4 °C v ultracentrifugačním zařízení Sorvall RC70 při otáčkách 27 500 otáček za minutu (100 000 g). Vrstva tvořící rozhraní se sebere do chlazeného měrného válce, zředí se a smísí se studenou destilovanou vodou na výsledný objem 312 ml. Tento roztok se odstřeďuje při teplotě 4 °C (100 000 g) 50 minut. Usazenina se znovu uvede do suspenze v pufru KRH, suspenze se homogenizuje v homogenizačním zařízení Wheaton o objemu 15 ml čtyřmi pohyby nahoru a dolů pístu „A“ (těsnější). Homogenát se vloží do polykarbonátových baněk o objemu 2 až 27 ml a při teplotě 4 °C se centrifuguje 30 minut (100 000 g). Usazenina se uvede znovu do suspenze (1 ml pufru KRH/g původní tkáně). Suspenze se vloží do homogenizačního zařízení odpovídající velikosti a suspenze se homogenizuje čtyřmi pohyby nahoru a dolů pístu „A“. Vzniklý homogenát se uloží rozdělený do mikrocentrifugačních zkumavek v 1 ml dílech při teplotě -70 °C.

Pufr KRH:

Ph 7,4 při teplotě 4 °C

Složka	molekulová hmotnost	g/i
25 mM HEPES	260,3	6,51
104 mM chlorid sodný	58,44	6,08
5 mM chlorid draselný	74,56	0,37
1 mM fosforečnan draselný	136,09	0,14
l,2mM síran hořečnatý	246,48	0,30
2 mM chlorid vápenatý	110,99	0,22
2,5 mM glukóza	180,16	0,45
0,2% BSA		2,00
0,1 mM PMSF*	174,2	0,017
0,01% STI*		0,10

* čerstvé inhibitory přidané v den pokusu Zkouška:

Zkoumané látky se desetkrát zředí v pufru pro vazbu (assay binding buffer) z koncentrace zásobního roztoku na výslednou koncentraci při zkoušce.

Směs 50 ml sloučeniny podle současného vynálezu + 400 ml pufru + 25 ml [¹²⁵I] sulfátovaného CCK-8 označeného Boltonovým a Hunterovým reakčním činidlem (Amersham, 2000 Cl/mmol) + 25 ml připravených pankreatických membrán potkana se 30 minut inkubuje při teplotě 5 °C a za stálého jemného protřepávání během celé inkubace.

K určení nespecifických vazeb se použije 1 mM roztok L-364718 (výsledná koncentrace).

Reakce se zastaví použitím přístroje Brandell Cell Harvester, který se promyje třikrát vždy 3 ml ledově studeného (4 °C) pufru pro vazbu (assay binding buffer).

Tkáň se uloží na filtrační papír Whatman GF/B, který se předem navlhčí pufrem pro vazbu a impulsy z filtračního papíru se měří pomocí počítače gama záření.

-40CZ 286764 B6

Zkouška vazby na receptory CCK-B

Příprava tkáně

Morčata mužského pohlaví o hmotnosti 250 až 300 g (Hartley, Charles River) se usmrtí dekapitací. Mozková tkáň se uloží do pufru pro vazbu při teplotě 4 °C (pufr = 50 mM roztok Tris v kyselině chlorovodíkové o pH 7,4). Kůra mozková se oddělí a uloží do pufru o teplotě 4 °C. Určí se celková vlhká hmotnost kůry mozkové a tkáň se zředí v poměru hmotnosti tkáně a objemu pufru 1:10.

Mozková kůra se rozdělí na malé části v zařízení Tekmar Tissuemizer. Za použití motorového skleněnoteflonového homogenizačního zařízení se při pěti pohybech pístem nahoru a dolů vyrobí homogenát tkáně s pufrem. Tato příprava probíhá při teplotě 4 °C.

Membrány se oddělí centrifugací v zařízení Sorvall RC5C při teplotě 4 °C za použití SA 600 rotoru s rychlostí otáček 16 000 otáček za minutu (maximálně 47800 g). Vrstva membrán se uloží a supematant se odstraní. Usazeniny se sloučí a uvedou se do suspenze v pufru při teplotě 4 °C tak jak je uvedeno shora při stejném postupu přípravy homogenátu ve skleněnoteflonovém homogenizačním zařízení. Vzniklé homogenáty se 15 minut odstřeďují při rychlosti 16 000 otáček za minutu (47 800 g maximálně, 36 592 g průměrně) a při teplotě 4 °C. Supematant se odloží a usazeniny se uloží, sloučí se s pufrem do výsledného objemu 300 ml a rozmělní se v zařízení Tekmar Tissuemizer. Počáteční obsah bílkoviny se určí zkouškou na bílkovinu (Biorad). Přidáváním pufru se objem suspenze upraví tak, aby výsledná koncentrace, určená pomocí zkoušky na bílkovinu (Biorad) byla přibližně 4,0 mg/ml. Výsledná suspenze se uloží ve 4,0 ml dílech do zkumavek z umělé hmoty při teplotě 70 °C.

Zkouška:

Pufr o pH 7,4 obsahuje: 20 mM HEPES mM EGTA

118 mM NaCl mM KC1 mM MgCl₂

0,05 % BSA

Filtry Skatron se 1 hodinu před provedením zkoušky nechají nasát pufrem obsahujícím 0,1% roztok albuminu hovězího séra (BSA).

Připraví se čerstvé roztoky 100 mM Bestatinu a 3 mM Fosforamidonu. Výsledná koncentrace při zkoušce bude 10 mM.

Zkoumané látky se desetkrát zředí v pufru pro vazbu (assay binding buffer) z koncentrace zásobního roztoku na výslednou koncentraci při zkoušce. Zředí se [¹²⁵I]-sulfátovaný CCK-8 označený Bolton-Hunterovým činidlem.

Při teplotě místnosti se 150 minut inkubuje 25 ml 100 mM roztoku Bestatinu, 25 ml 3 mM roztoku Fosforamidonu, 25 ml sloučeniny podle současného vynálezu, 50 ml radioligandu, 25 ml pufru a 100 ml buněčných membrán z morčecí mozkové kůry.

Pro provedení slepé zkoušky a určení hodnoty Bo se sloučenina podle současného vynálezu nahradí pufrem pro vazbu.

Pro určení velikosti vazby na filtr se sloučenina podle současného vynálezu a buněčné membrány z morčecí mozkové kůry nahradí pufrem pro vazbu.

-41CZ 286764 B6

Pro určení nespecifických vazeb se sloučenina podle současného vynálezu nahradí 1 mM roztokem sulfátovaného CCK-8 (Sigma).

Reakce se zastaví filtrací automatickým zařízením Skatron Cell Harvester. Filtry se promyjí pufrem o teplotě 4 °C, rozstříhají se, umístí se dc· zkumavek a impulsy se odečítají použitím počítače gama záření.

Pokus na žlučníku morčat

Příprava tkáně:

Morčata se usmrtí zlomením vazu, odebrané žlučníky se očistí od okolní pojivové tkáně a u každého zvířete se rozříznutím žlučníku získají dva kroužky dlouhé 2 až 4 mm. Tkáň se uloží do fyziologického roztoku o následujícím složení:

chlorid sodný 118,4mM chlorid draselný 4,7mM vodný síran hořečnatý 1,2mM vodný chlorid vápenatý 2,5mM dihydrogenfosforečnan draselný 1,2mM hydrogenuhličitan sodný25 mM dextrosa 11,1 mM

Roztok v lázni o teplotě 37 °C se provzdušňuje směsí 95 % kyslíku a 5 % oxidu uhličitého. Tkáňové vzorky se spojí zlatými kroužky a drátky z nerez oceli se připevní na převaděč pro měření izometrické síly (Grass, Model FT03 D). Odpovědi se zaznamenávají na polygrafii (Grass, Model 7E). Jeden tkáňový vzorek z každého zvířete slouží jako kontrola a není na ni aplikována sloučenina podle současného vynálezu.

Zkouška:

Kroužky tkáně se během 120 minut postupně napnou k dosažení bazálního klidového tonu (1 g), který se zachová během celé doby pokusu. Během této napínací fáze se k ověření tkáňové kontraktility na tkáň čtyřikrát působí ÍO^M roztokem acetylcholinu (ACH). Tkáň se pak třikrát vystaví účinku submaximální dávky 10~⁹M roztoku sulfátovaného CCK-8 (Sigma). Po dosažení ustálené odpovědi se tkáň promývá třikrát rychle, a pak během 1 hodiny každých 5 až 10 minut do dosažení základního klidového tonu.

Sloučeniny podle současného vynálezu se rozpustí v dimetylsulfoxidu (DMSO), a následně vodou. Každá sloučenina se podrobí třem měřením. Jde o stanovení kumulativní křivky závislosti odpovědi tkáně na koncentraci zkoumané látky (od 10~ⁿM do třikrát ΙΟ^-6 M), dále stanovení křivky závislosti odpovědi tkáně na koncentraci roztoku sulfátovaného CCK-8 (od 10’¹⁰M do ÍO^M) za přítomnosti vysoké dávky sloučeniny podle současného vynálezu. Na závěr se provede zkouška maximální kontrakce tkáně přidáním 10 mM roztoku acetylcholinu.

Koncentrace sloučenin podle současného vynálezu během pokusů je 1 μΜ a výsledky jsou uvedené jako % z maximální odpovědi na sulfátovaný CCK-8.

-42CZ 286764 B6

Příklad č. Velikost kontrakce

1	91
2	64
3	83
4	67
5	51
6	32
7	77
8	81
10	83
11	67
13	96
14	84
15	93

Paradigma vyvolané 18-ti hodinovým hladověním

V nerezových klecích o rozměrech 17,8 x 25,4 x 17,8 cm se nejméně týden chovají LongEvansovy laboratorní potkani mužského pohlaví, vážící 300 až 375 g. Zvířatům se pomocí automatického zařízení podává dostatečné množslví vody a potravy (Lab Blox, Purina Rodent Laboratory Chow #5001) při zachování 12 hodinového cyklu světlo-tma (světlo od 6,00 do 18,00 hodin) a při teplotě 22,8 °C. Před pokusem se potrava odstraní v 16 hodin při zachování dostatečného přívodu vody. Další ráno se v 9,00 potkani zváží. V 9,45 se aplikuje intraperitoneálně, orálně nebo intraduodeální kanylou zkoumaná sloučenina nebo nosné prostředí (2ml/kg) a zvířata se umístí zpět do klecí. Potrava se podá v 10,00. V 10,30 se zbytek potravy a rozsypané krmivo zváží.

Sloučeniny podle současného vynálezu jsou v terapeutických dávkách netoxické. Při aplikaci terapeutických dávek laboratorním potkanům se nezjistily žádné vedlejší účinky.

Claims (13)

1) heterocyklický zbytek, vázaný v poloze 2, zvolený ze skupiny pyrrol, tetrahydropyrrol, indol, benzofuran, thiofen, benzothiofen, indolin, chinolin nebo 4-oxobenzopyran, přičemž pyrrolový, tetrahydropyrrolový, indolový nebo indolinový zbytek jsou popřípadě substituovány na dusíkovém atomu kruhu skupinou R⁸ v dále uvedeném významu a indolový, indolinový, chinolinový, benzofuranový, benzothiofenový nebo 4-oxobenzopyranový zbytek jsou popřípadě substituovány na svém benzenovém kruhu skupinou R⁹ v dále uvedeném významu nebo

1. 5-Heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty obecného vzorce I (D

-43CZ 286764 B6 v nemz

X znamená vodík, trifluormethyl, Ci-galkyl, alkylthioskupinu o 1 až 4 atomech uhlíku, -Oalkyl o 1 až 4 atomech uhlíku nebo atom halogenu,

R¹ skupinu obecného vzorce II nebo skupinu -NR⁴R⁵, (II)

R² znamená

2. 5-Heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty podle nároku 1, obecného vzorce I, v němž R³ znamená pyridyl, pyrimidinyl nebo l,3,5-trimethyl-lH-pyrazol-4-ylovou skupinu.

2) fenyl, popřípadě nezávisle mono- nebo disubstituovaný atomem halogenu, hydroxyskupinou, kyanoskupinou, karboxyskupinou, -O-alkylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku, skupinou -Ο(0Η₂0₆Η₅), -COO-alkylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku, aminoskupinou, dimethylaminoskupinou, skupinou -NHR¹⁰, 1-pyrrolidinylovou nebo tetrazolylovou skupinou, nebo

3. 5-Heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty podle nároku 1 nebo 2, obecného vzorce I, v němž R³ znamená 3-pyridylovou skupinu.

3) pyridyl nebo pyridyl, nezávisle mono- nebo disubstituovaný atomem halogenu, methylovou skupinou, hydroxyskupinou, nitroskupinou, kyanoskupinou, karboxylovou skupinou, -O-alkylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku, -Ο(0Η₂0₆Η₅), -COOalkylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku, aminoskupinou nebo dimethylaminoskupinou, nebo

4. 5-Heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty podle některého z nároků 1 až 3, obecného vzorce I, v němž R⁴ znamená propyl nebo isopropyl a R⁵ znamená fenyl, popřípadě substituovaný v poloze para hydroxyskupinou, methoxyskupinou, atomem fluoru, dimethylaminoskupinou, pyrrolidinovou skupinou nebo morfolinovou skupinou.

4) -NHR¹¹, kde R¹¹ má dále uvedený význam, nebo znamená 7-indazolylovou skupinu, obsahující na atomu dusíku v poloze 1 skupinu R¹⁰,

R³ znamená heterocyklickou skupinu, vázanou na zbytek molekuly přes atom uhlíku v kruhu a volenou ze skupiny pyridyl, pyrimidinyl, pyridazinyl, pyrazinyl, furanyl, thiofenyl, pyrrolyl, oxazolyl, thiazolyl, imidazolyl, pyrazolyl, isoxazolyl, isothiazolyl, oxadiazolyl, thiazolyl, thiadiazolyl, pyrrolidinyl, piperidinyl, morfolinyl nebo thiomorfolinyl, tyto heterocyklické skupiny jsou popřípadě substituovány až třemi stejnými nebo různými substituenty ze skupiny atom halogenu, alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, nitroskupina, karboxyskupina, alkoxykarbonyl o 1 až 4 atomech uhlíku v alkoxylové části, alkoxyskupina nebo alkylthioskupina vždy o 1 až 4 atomech uhlíku, aminoskupina, alkylaminoskupina nebo dialkylaminoskupina vždy o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylových částech,

-44CZ 286764 B6

R⁴ nezávisle znamená alkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, alkenyl o 3 až 6 atomech uhlíku, fenyl, -<CH₂)pCN nebo -(CH₂)pCOO-alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylové části a

R⁵ znamená nezávisle alkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, alkenyl o 3 až 6 atomech uhlíku, benzyl, fenyl nebo fenyl, nezávisle mono- nebo disubstituovaný skupinou trifluomethyl, kyanoskupinou, hydroxyskupinou, dimethylaminoskupinou, -O-alkylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku, -O-CCH₂C₆H5), -NH-alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, -COO-alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylové části, N-(alkyl)₂ o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylové části, skupinou pyrrolidinyl, morfolinyl nebo atomem halogenu nebo

R⁴ znamená alkyl o 1 až 2 atomech uhlíku a

R⁵ znamená fenyl, substituovaný v poloze 2 nebo 4 atomem chloru, methylovou skupinou, methoxyskupinou nebo methoxykarbonylovou skupinou,

R⁶ znamená atom vodíku nebo methyl,

R⁷ znamená atom vodíku, hydroxyskupinu, atom fluoru, dimethylaminoskupinu, -O-alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku nebo skupinu -O(CH₂C6H₅),

R⁸ znamená -(CH₂)_bCOOH,

R⁹ znamená methyl, atom chloru, nitroskupinu, hydroxyskupinu, methoxyskupinu nebo -NHR¹⁰,

R¹⁰ znamená atom vodíku, acetyl, alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, -SO3H, -SO₂CH₃, -SO₂CF₃, -SO₂C₆H₅ nebo alkoxykarbonyl o 1 až 4 atomech uhlíku v alkoxylové části,

R¹¹ znamená fenyl, popřípadě nezávisle mono- nebo disubstituovaný substituenty ze skupiny atom fluoru, trifluormethoxyskupina, alkylthioskupina o 1 až 4 atomech uhlíku, -(CH2)cCOOH, -(CH2)cCOO-alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylové části, -(CH2)cSCH3, -(CH2)cSOCH3, -(CH2)cSO2CH3, -(CH2)cCONH2, -SCH2COOH, -CONH(SO2CH3), -CONH(SO2CF3), -(CH2)cN-(alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku)2, -(CH2)cNH(SO2CF3), -<CH2)cN(SO2CF3)-alkyl, -CCH2)cSO2NHCO-alkyl, -(CH2)cSO2Nalkyl-CO-alkyl, -(CH^CONHSO^alkyl, -(CH2)cCON-alkyl-SO2-alkyl vždy o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylových částech, -(CH2)cOR¹²-(CH2)_cNHR¹⁰ nebo fenyl, monosubstituovaný substituentem ze skupiny -<CH₂)_c-tetrazolyl, -(CH₂)_ckarboxamidotetrazolyl nebo -(CH₂)_c-pynOlidinyl nebo znamená R¹¹ pyridyl nebo pyridyl, nezávisle mono- nebo disubstituovaný substituenty ze skupiny atom halogenu, methyl, hydroxyskupina, nitroskupina, kyanoskupina, karboxyskupina, -O-alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, aminoskupina, dimethylaminoskupina, -NHR¹⁰,

R¹² znamená atom vodíku, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, =CH₂C₆H₅, -CH2COOH, -CH₂CONH₂, -CH₂CONH-alkyl, -CH₂CON(alkyl)₂ vždy o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylových částech nebo nebe /

(dy_tco-N \

N-R

-45CZ 286764 B6 z znamená 1 nebo 2, n znamená 1 nebo 2, p znamená celé číslo 1 až 4, b znamená celé číslo 0 až 3 a c znamená 0 nebo 1 a fyziologicky přijatelné soli a solváty těchto látek.

5. 5-Heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty podle některého z nároků 1 až 4, obecného vzorce I, v němž R⁴ znamená isopropyl a R⁵ znamená 4-methoxyfenyl.

6. 5-Heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty podle některého z nároků 1 až 5, obecného vzorce I, v němž R² znamená indolovou skupinu, popřípadě substituovaný fenyl nebo skupinu NHR¹¹.

7. 5-Heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty podle některého z nároků 1 až 6, obecného vzorce I, v němž R² znamená indolovou skupinu nebo skupinu NHR¹¹, v níž R¹¹ znamená fenyl nebo 3-karboxyfenyl.

8. 5-Heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty podle některého z nároků 1 až 7, obecného vzorce I, v němž X znamená atom vodíku nebo fluoru.

9. 5-Heterocyklo-l,5-benzodiazepinový derivát podle nároku 1, kterým je (l-/isopropyl-(4methoxyfenyl)karbamoylmethyl/-2,4—dioxo-5-pyridin-3-yl-2,3,4,5-tetrahydro-lH-benzo/b//l,4/diazepin-3-yl)amid kyseliny lH-indol-2-karboxylové a jeho enanciomery.

10. 5-Heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty obecného vzorce I, podle některého z nároků 1 až 9 pro použití jako léčivo.

11. Použití 5-heterocyklo-l,5-benzodiazepinových derivátů obecného vzorce I, podle některého z nároků 1 až 9, pro výrobu farmaceutických prostředků pro léčení stavů, u nichž je zapotřebí dosáhnout modulace účinků gastrinu nebo CCK.

12. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako svou účinnou složku obsahuje 5-heterocyklo-l,5-benzodiazepinové deriváty obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 9 ve směsi s alespoň jedním fyziologicky přijatelným nosičem nebo pomocnou látkou.

-46CZ 286764 B6

13. Způsob výroby 5-heterocyklo-l,5-benzodiazepinových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím, že se

a) při výrobě derivátů vzorce I, v němž R² má význam podle bodu 4 nároku 1 nechá reagovat sloučenina obecného vzorce III (X),

NH.

(ΠΏ kde R¹, R³, X a z mají význam, uvedený ve vzorci I, se sloučeninou obecného vzorce IV

R^1!'Y (IV) kde Y znamená skupinu -NCO, NHCOC1 nebo NHCOR_a, kde R_a znamená fenoxyskupinu, substituovanou nitroskupinou nebo 1-imidazolovou skupinou a R¹¹ má význam, uvedený ve vzorci I pro R¹¹ nebo znamená skupinu, kterou lze na tuto skupinu převést, načež se v případě, že R¹¹ má význam, odlišný od Rⁿ, tato skupina převede na skupinu ve významu R¹¹, nebo

b) při výrobě derivátů vzorce I, v němž R² má význam podle bodu 4 nároku 1 se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce V kde

R¹, R³, X a z mají svrchu uvedený význam, a

Y znamená skupinu -NCO, -NHCOC1 nebo NHCOR_a, kde R_a znamená fenoxyskupinu, substituovanou nitroskupinou nebo 1-imidazolovou skupinou, s aminem obecného vzorce VI

H₂N-R^h (VI) kde R¹¹ má význam, uvedený ve vzorci I pro R¹¹ nebo jde o skupinu, kterou je možno na tuto skupinu převést, načež se v případě, že R¹¹ má význam, odlišný od R¹¹, tato skupina převede na skupinu ve významu R¹¹, nebo

-47CZ 286764 B6

c) při výrobě derivátů vzorce I, v němž R² má význam podle bodu 4 nároku 1 se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce VII kde R³, R¹¹ a X mají význam, uvedený ve vzorci I se sloučeninou obecného vzorce VIII

R’COCH₂hal (VIII) kde R¹ má význam, uvedený ve vzorci I, a hal znamená halogen nebo

d) se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce lil kde R¹, R³, X a z mají význam, uvedený ve vzorci I, s kyselinou vzorce IX nebo jejím aktivovaným derivátem

HOOC-R² (IX) kde R má význam, uvedený ve vzorci I pro R nebo znamená skupinu, kterou je na tuto skupinu možno převést, načež se popřípadě výsledná sloučenina převede na jinou sloučeninu podle vynálezu obměnou substituentů v rámci vymezení.