CZ285272B6 - Způsob výroby zpěnitelných částic styrenových polymerů - Google Patents

Abstract

Způsob výroby zpěnitelných částic styrenových polymerů, při kterém se částice podrobují částečné ztrátě nadouvadla, prováděné v peci při teplotě nižší než je teplota přechodu částic do sklovitého stavu, umožňuje získat částice se zlepšenou zpracovatelností a se zlepšenými mechanickými vlastnostmi.ŕ

Description

Vynález se týká způsobu výroby zpěnitelných neboli nadouvatelných částic styrenových polymerů, které vykazují zlepšenou zpracovatelnost a zlepšené mechanické vlastnosti.

Především se vynález týká způsobu výroby zpěnitelných částic styrenových polymerů, které jsou zvláště vhodné pro výrobu lisováním hotových výrobků a bloků s mimořádně dobrým vzhledem povrchu, s nízkou srážlivostí, s vysokým stupněm slinutí a s poměrně krátkou dobou prodlevy uvnitř formy.

Dosavadní stav techniky

Výroba zpěnitelných částic styrenových polymerů, zvláště polystyrenu, je dobře známa. Je založena na včleňování do polymeru v průběhu polymerace nebo později, a to zpěňovacích činidel o teplotě varu nižší než je teplota měknutí polymeru. Jestliže se pak částice, obsahující zpěňovací činidla neboli nadouvadla zahřejí, nadouvadlo se odpaří a vede k vytvoření velkého počtu uzavřených dutin, zvaných buňky v polymeru.

Za účelem výroby hotových výrobků nebo bloků o nízké hustotě, vkládají se nadouvatelné částice do dutiny formy, která definuje tvar žádaného hotového výrobku a pak se provede zahřívání na teplotu vyšší, než je teplota varu nadouvadla a než je teplota bodu měknutí polymemího materiálu. V průběhu tohoto zahřívání se částice nadouvají ve vymezeném prostoru, slinují a vytvářejí výrobek, jehož rozměry a tvar odpovídají použité formě. Částice se mohou do formy vnášet přímo nebo se mohou předem předběžně tvarovat před vnesením do formy, načež se mohou podrobovat stárnutí po dobu přibližně 15 až 30 hodin.

Po lisování se hotový výrobek nechá ve formě ochladit po dobu dostatečně dlouhou, aby se výrobek při vyjímání z formy nedeformoval. Jelikož je zpěněný materiál velmi dobrým tepelným izolátorem, je zapotřebí poměrně dlouhé doby prodlevy ve formě k vychladnutí výrobku. Proto doba chladnutí představuje velký časový úsek lisovacího cyklu a mimořádně snižuje využívání lisovacích forem v daném časovém úseku.

Za účelem snížení doby prodlevy ve formě a současně za účelem získání dobrého slinutí bylo navrženo přidávat malé množství halogenovaných organických sloučenin, jako například brómovaných derivátů, chlorovaných derivátů nebo bromchlorovaných derivátů do syntetického polymeru při polymeraci. Jako příklady takových sloučenin, přidávaných do styrenu v průběhu polymerace se uvádějí sloučeniny podle amerických patentových spisů číslo 4 169193, 4 172928 a 4 200696.

Tyto organické produkty umožňují snížit dobu prodlevy v lisovací formě dokonce v podstatné míře, avšak pro četné nedostatky je jejich používání omezeno. Prvním nedostatkem je vývoj nepříjemného zápachu ve fázi předtváření. Dále se po vylisování pozoruje silná smrštivost, takže není možno získat výlisky předem stanovených rozměrů. Dále může používání halogenovaných organických produktů způsobovat problémy s toxicitou, pokud je výrobek určen pro balení potravin. Kromě toho různá národní zákonná opatření vedou k eliminování halogenovaných produktů z formulací zpěňovatelných polystyrenů.

V evropské zveřejněné přihlášce vynálezu číslo 0 046494 se popisuje povlékání částic styrenových polymerů esterem hydroxykarboxylové kyseliny nebo esterem karboxylové kyseliny a alkoxyalkoholu. Takovým povlečením se získá materiál s velmi krátkou lisovací dobou a

-1 CZ 285272 B6 s vysokou schopností slinování. Jeho velkým nedostatkem však je, že se musí přidávat velké množství přísad do částic, aby se dosáhlo přijatelných výsledků, což způsobuje spékání částic v obalech (vytváření koláčů) a znečišťování průmyslových vod při operaci lisování.

Nyní se s překvapením zjistilo, že je možno získat zpěnitelné částice styrenových polymerů, které jsou vhodné pro výrobu výlisků bez shora uvedených nedostatků, jestliže se takové částice, obsahující hmotnostně 2 až 20% nadouvadla, podrobují částečně ztrátě nadouvadla před předtvářením při nižší teplotě než je teplota přechodu částic do sklovitého stavu.

Podstata vynálezu

Způsob výroby zpěnitelných částic styrenových polymerů, které mají zlepšenou zpracovatelnost a zlepšené mechanické vlastnosti, spočívá podle vynálezu vtom, že se částice obsahující hmotnostně 2 až 20 % nadouvadla, podrobují částečně ztrátě nadouvadla před přetvářením při nižší teplotě než je teplota přechodu částic do sklovitého stavu.

Tímto způsobem se získají lisováním tvarované výrobky a bloky s mimořádně dobrým vzhledem, s nízkou srážlivostí a s poměrně krátkou dobou prodlevy ve formě.

Podstatou způsobu výroby zpěnitelných částic styrenových polymerů se zlepšenými zpracovatelskými vlastnostmi a se zlepšenými mechanickými vlastnostmi, jako jsou homopolymery a kopolymery styrenu, jakož i vinylické a/nebo vinylidenické monomery, při obsahu alespoň 50 % hmotn. chemicky kombinovaných styrenových polymerů je podle předloženého vynálezu způsob sestávající z následujících stupňů:

(i) připraví se zpěnitelné částice styrenových polymerů, obsahující od 2 do 20 % hmotn. nadouvadla;

(ii) uvedené částice se povlečou antistatickým prostředkem v množství do 1 % hmotn. vztaženo na polymer;

(iii) před fází předzpěnění se odstraní do 60 % hmotn. nadouvadla původně přítomného zahříváním částic v peci při teplotě nižší než je teplota přechodu uvedených částic do sklovitého stavu.

Množství nadouvadla, které se z částic odstraní, nemá pro účely tohoto vynálezu rozhodující význam. Nejlepších výsledků se však se zřetelem na stupeň slinutí dosahuje, když ztráta nadouvadla není větší než 60 % hmotn., výhodně v rozmezí 5 až 50 % hmotn. (vztaženo na počáteční obsah nadouvadla).

Odstranění nadouvadla se provádí zahříváním, výhodně v peci, na teplotu nižší než je teplota přechodu (Tg) částic do sklovitého stavu.

Doba prodlevy částic v peci závisí na množství odstraňovaného nadouvadla. Obecně je tato teplota 25 až 60 °C, výhodně 35 až 50 °C a doba prodlevy v peci je 10 minut až 24 hodin.

Částice s obsahem nadouvadla se mohou vyrábět prováděním polymerace výhodně ve vodné suspenzi styrenu buď samotného, nebo ve směsi s alespoň jedním ethylenicky nenasyceným komonomerem, kopolymerovatelným se styrenem, v přítomnosti nadouvadla. Taková polymerace se může provádět v přítomnosti alespoň jednoho peroxidického iniciátoru nebo tepelnou cestou způsobem o sobě známým ze stavu techniky.

-2CZ 285272 B6

Nebo se nadouvadlo může včleňovat do již připraveného styrenového polymeru tak, že se na částice polymeru působí parami nadouvadla nebo se nadouvadlo přidává do již vyrobených částic, suspendovaných ve vodě, nebo v průběhu jejich vytlačování. Různé způsoby výroby zpěňovatelných částic jsou pracovníkům v oboru dobře známy a jsou popsány v technické literatuře. Příkladně se uvádějí britské patentové spisy číslo 695826, 715100, 886811, 908089 a 1 048243 a americký patentový spis číslo 2 983692.

Výrazem „styrenové polymery“ nebo „styrenické polymery“ se zde vždy míní styrenové homopolymery a styrenové kopolymery s jinými vinylovými a/nebo vinylidenovými monomery, přičemž takové kopolymery obsahují hmotnostně alespoň 50 % chemicky kombinovaného styrenu. Jakožto příklady takových komonomerů se uvádějí: α-methylstyren, halogenovaný styren, jako 2,4-dichlorstyren, akrylonitril, metakiylonitril, estery α,β-nenasycených karboxylových kyselin s alkoholy s 1 až 4 atomy uhlíku, například estery akrylové a/nebo metakrylové kyseliny, N-vinylové sloučeniny jako vinylkarbazol.

Výrazem „styrenové polymery“ nebo „styrenické polymery“ se zde vždy také míní kopolymery, které kromě styrenu a shora uvedených vinylových a/nebo vinylidenových komonomerů obsahují také malá množství monomerů, které mají dvojné vazby vinylového typu, jako je například divinylbenzen.

Zpěnitelné polystyrénové částice obsahují jakožto nadouvadlo běžné, snadno těkající organické sloučeniny, které mohou být při teplotě místnosti v plynné nebo v kapalné formě, a které nerozpouštějí polymer, nýbrž způsobují jeho zpěnění a jejichž teplota varu je nižší než teplota měknutí polymeru.

Jakožto příklady zvlášť vhodných nadouvadel se uvádějí alifatické uhlovodíky se 2 až 6 atomy uhlíku, jako jsou například propan, butan, n-pentan, isopentan, hexan, cyklohexan, kterých se může používat buď jednotlivě, nebo ve vzájemných směsích, dále petroleumuther a halogenované deriváty alifatických uhlovodíků s 1 až 3 atomy uhlíku, jako jsou četné chlorované a fluorované deriváty methanu, ethanu a ethylenu, například dichlordifluormethan, 1,2,3trifluorethan, 1,1,2-trichlorethan.

Nadouvadla se obecně používá ve hmotnostním množství 2 až 20 % a s výhodou 4 až 10 %, se zřetelem na hmotnost polymeru.

Antistatickými činidly vhodnými pro způsob podle vynálezu jsou činidla obecně navrhovaná pro zlepšení povrchových vlastností, tekutosti, konečné úpravy a zpracovatelnosti částic styrenových polymerů. Tato antistatická činidla jsou obecně známa a jsou popsána v technické literatuře. Příkladně se uvádí K. Johnson, Antistatic Composition for Textiles and Plastics (Antistatická činidla pro textilie a plasty), Noyes Data Corporation, Park Ridge N.J., 1976.

Jakožto příklady antistatických činidel, použitelných podle vynálezu, se příkladně uvádějí: estery mastných kyselin, například butylstearát; monohydroxy nebo polyhydroxyalkoholy, například glycerol; aminy, například ethoxylovaný terciární alkylamin, dialkanolamin mastné kyseliny; amidy, například N,N—bis-(2-hydroxyethylstearamid); polyoxyethylenové nebo polyoxyalkylenové deriváty, například polyethylenglykolhexadecylether; ethylenoxid/propylenoxidové kopolymery; aminická mýdla například oktadecylaminová sůl kyseliny stearové; aminické soli alkylsulfátů například oktadecylsulfátová sůl guanidinu; kvartémí aminiové sloučeniny, například oktadecyltrimethylamoniumchlorid; alkylfosfáty, například bis-dodecylhydrogenfosfát a aminické soli alkylfosfonových kyselin, například triethanolaminová sůl oktadecylfosfonové kyseliny. Těchto antistatických činidel se může používat jednotlivě nebo ve vzájemných směsích v jakýchkoliv poměrech.

-3 CZ 285272 B6

Jakožto výhodná antistatická činidla pro způsob podle vynálezu se uvádějí: blokové ethylenoxid/propylenoxidové kopolymery s obsahem ethylenoxidu hmotnostně 10 až 50% a s molekulovou hmotností 1000 až 5000, obchodně známé jakožto GLENDION a ethoxylovaný terciární alkylamin, obchodně známý jakožto ATMER.

Množství antistatického činidla zpravidla není větší než hmotnostně 1 % se zřetelem na polymer, příkladně je toto množství hmotnostně 0,001 až 0,5 % a s výhodou 0,010 až 0,100 %, vztaženo na polymer.

Částice polymeru se mohou povlékat antistatickým činidlem jakémkoliv ze stavu techniky o sobě známým způsobem míšení. Například se zpěňovatelné částice zpracovávají vhodným množstvím antistatického činidla v otáčející se nádobě nebo v bubnu.

Povlékání částic antistatickým činidlem usnadňuje následnou operaci prosévání, takže usnadňuje získání různých frakcí, přičemž každá má řízenou velikost částic a je tak určena pro různé účely. Před zavedením do lisovacího stupně se částice obecně podrobují předzpěňování působením páiy nebo horkého vzduchu při vyšší teplotě, než je teplota přechodu částic do sklovitého stavu a pak se nechávají stárnout při teplotě místnosti po dobu 10 až 30 hodin o sobě známým způsobem ze stavu techniky.

Takto získané zpěnitelné částice způsobem podle vynálezu mají následující vlastnosti:

a) krátká doba prodlevy ve formě, obecně stejná nebo dokonce nižší než 50 % doby nutné pro ochlazení bloku nebo tvarovaného předmětu z předzpěněných částic, neupravených způsobem podle vynálezu,

b) deformace bloku ve směru tloušťky je rovna nebo menší než 1 %,

c) vysoký stupeň slinutí, čímž je umožněno lisování bez přísady podstatnějšího množství recyklovaných seškrabaných zpěněných produktů,

d) kratší doba stárnutí po předzpěňování a

e) vysoká absorpční schopnost pro pigmenty ajiné přísady povrchem výlisku.

Vedle nadouvadel mohou styrenové polymery obsahovat také další přísady, jako například zpomalovače hoření, organická a anorganická plnidla, barviva, pigmenty, antistatická činidla, protispékavé přísady pro předcházení vzniku shluků v průběhu předzpěňování a změkčovadla.

Polymerace styrenu, s výhodou ve vodné suspenzi, přísada nadouvadel, s výhodou v průběhu polymerace a transformace částic na tvarované produkty lisováním v uzavřených formách se mohou provádět způsoby dobře známými pracovníkům v oboru a popsanými v technické literatuře (například „Rgip Plastic Foems“ - Tvrdé pěnové plasty - T.N. Ferrigno, Reinhold Publishing Corp., New York, Sp. st. a., 1963).

Následující příklady praktického provedení vynález blíže objasňují, nijak jej však neomezují.

-4 CZ 285272 B6

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 kg částic polystyrenu o střední molekulové hmotnosti 180000, o průměru 0,2 až 2,7 mm a obsahujících nadouvadlo, tvořené směsí n-pentanu a isopentanu ve hmotnostním poměru 70:30, se získá polymeraci styrenu ve vodné suspenzi při teplotě 85 až 120 °C a v přítomnosti dibenzoylperoxidu a terc.-butylperoxidu jakožto katalyzátoru. Částice se vyjmou zpolymeračního reaktoru, kde se promyly vodou, odstředí se a vysuší se při teplotě 20 °C v průběhu jedné hodiny.

Zpěnitelné částice se smísí s 300 ppm antistatického činidla, kterým je blokový kopolymer ethylenoxidu a propylenoxidu ve hmotnostním poměru 10:90 a molekulové hmotnosti 2000 až 3000, známý pod obchodním označením GLENDION FG. Toto míšení se provádí v bubnu při teplotě místnosti po dobu přibližně 10 minut. Částice se pak propijí a jejich dvě frakce se oddělí, přičemž frakce

A) je tvořena částicemi o průměru 0,4 až 0,9 mm a další frakce

B) je tvořena částicemi o průměru 0,9 až 2,7 mm.

Obsah nadouvadla je ve frakci A) hmotnostně 6,8 % a ve frakci B) 6,9 %.

Každá frakce se pak rozdělí na dva stejné podíly, to znamená na frakci „A-l“ a „A.2“ a „B.l“ a „B.2“. Frakce A.2 se vnese do pece, zahřeje se na teplotu přibližně 35 °C a obsah nadouvadla se měří v intervalech 10 minut. Když obsah nadouvadla dosáhne hodnoty 5 %, vyjme se vzorek z pece a rychle se ochladí, aby se zastavilo ztrácení nadouvadla.

Frakce A.l i A.2 se smíchají s běžnou povlakovou směsí, obsahující hmotnostně 0,2 %, se zřetelem na hmotnost polymeru, glycerolmonostearátu a 0,05 % stearátu zinečnatého a podrobují se předzpěnění působením páry o teplotě 95 až 100 °C až na hustotu 25 g/1. Každá frakce se nechá stárnout na vzduchu při teplotě místnosti po dobu 24 hodin a následně se lisuje k získání obalového kontejneru 40 cm x 60 cm o tloušťce 2 cm. Lisování se provádí párou o tlaku 0,09 MPa. Měří se doba chlazení kontejneru, což je doba prodlevy ve formě potřebná, aby si výrobek uchoval při vyjmutí z formy svůj tvar.

Kontejnery, získané z frakce A.2, vykazují dobu chlazení (2 minuty, 45 sekund), která je přibližně o 50 % kratší než je doba chlazení kontejneru z frakce A.l (5 minut).

V případě každého kontejneru se stanovuje stupeň slinutí, definovaný jakožto procento zpěněných částic, které se ulomí po rozrušení dna kontejneru. Procentové slinutí se stanovuje definováním sekce lomu o ploše přibližně 10 cm², spočítáním celkového počtu zpěněných částic obsažených v takovém řezu a spočítáním odlomených částic a vyjádřením jejich vztahu k celkovému počtu částic. Tímto měřením bylo zjištěno, že kontejner z frakce A.2 vykazuje stupeň slinutí 80 %, zatímco z frakce A.l jen 15 %.

Frakce B.2 se pracovává stejně, jako je uvedeno pro frakci A.2. Když je obsah zpěňovadla 5,1 %, vzorek se z pece vyjme a rychle se ochladí, aby se ztráta nadouvadle přerušila. Frakce B.l a B.2 se smísí se stejným povlakovým činidlem jako frakce A.l a A.2 a podrobují se předzpěnění na hustotu přibližně 20 g/1 a pak se nechají stárnout při teplotě místnosti po dobu 24 hodin, stejně jako frakce A.l a A.2. Každá frakce se pak lisuje k získání bloku 100 cm x 100 cm x 50 cm. Lisování se provádí párou o tlaku 0,065 MPa. Doba prodlevy ve formě (9 minut) v případě bloku z frakce B.2 je o 55 % kratší než doba prodlevy (20 minut) v případě bloku, získaného z frakce

-5 CZ 285272 B6

B.l. Deformace, měřená na tloušťce bloku z frakce B.2 je o 75 % menší než v případě bloku z frakce B.l (5 mm proti 20 mm). Stupeň slinutí listu o tloušťce 5 cm, vyříznutého z bloku z frakce A.2 je závažně vyšší než odpovídajícího listu téže tloušťky, vyříznutého z bloku frakce B.l (50 % proti 5 %).

Z bloků se nařežou listy o tloušťce 1,5 mm. Jestliže se tyto listy pozorují proti tmavému pozadí, nevykazují listy z bloku z frakce B.2 žádné mezery mezi slinutými částicemi na rozdíl od listů z bloku z frakce B.l.

Příklad 2

Frakce A.l a A.2 podle příkladu 1 se zpracují za stejných pracovních podmínek jako podle příkladu 1, avšak doba stárnutí je jen 5 hodin. Doba prodlevy kontejneru ve formě z frakce A.l je delší než 10 minut a kontejnery po vyjmutí z formy jsou značně deformovány. Doba prodlevy ve formě kontejnerů z frakce A.2 je pouze o 20% delší než podle příkladu 1, kdy se provádělo stárnutí 24 hodin. Kontejnery, vyjmuté z formy, se nedeformují.

Příklad 3

Frakce B.l a B.2 podle příkladu 1 se po 24 hodinovém stárnutí smísí se hmotnostně 25% zpěněného polystyrenu, získaného z odpadového materiálu drcením seškrabaného materiálu. Každá frakce se lisuje za stejných podmínek jako podle příkladu 1. Stupeň slinutí bloku z frakce B.2 je podstatně vyšší než bloku z frakce B.l (40 % oproti 0 %). Kromě toho při vizuálním pozorování proti tmavému pozadí listu o tloušťce 1,5 mm, odříznutého horkým drátem z bloku z frakce B.2 se nezjišťují prakticky žádné mezery mezi slinutými částicemi. Podobný list, získaný odříznutím z bloku z frakce B.l vykazuje nerovnoměrné značné trhliny a jasné nánosy kondenzované vody.

Příklad 4

Postupuje se stejně jako podle příkladu 1, přičemž se připraví vzorce „C.l“ a „C.2“, které mají stejné charakteristiky jako vzorce A.l a A.2 podle příkladu 1. Každý vzorek se smísí hmotnostně s 0,1 % sazí a s 0,2 %, vztaženo na hmotnost polymeru, běžné lisovací povlakové hmoty tvořené gylcerylmonostearátem a s 0,05 % stearátu zinečnatého. Míšení se provádí v bubnu při teplotě místnosti. Každý vzorek se pak podrobuje předzpěnění, nechá se stárnout a lisuje se za stejných podmínek jako podle příkladu 1. Vzorek z C.2 má rovnoměrně pigmentovaný povrch a nevykazuje žádné uvolňování sazí. Na rozdíl od toho vzorek z C.l vykazuje nerovnoměrné rozdělení sazí a dochází ke ztrátě pigmentu v průběhu doby. Kromě toho stupeň slinutí předmětů, získaných ze vzorku C.2 je podstatně vyšší než v případě výrobků ze vzorku C.l (25 % proti 0 %).

Průmyslová využitelnost

Způsob výroby zpěnitelných částic styrenových polymerů, při kterém se tyto částice podrobují částečné ztrátě nadouvadla v peci při nižší teplotě, než je teplota přechodu do sklovitého stavu, vede ke zpěněným výrobkům, které mají velmi pěkný vzhled povrchu, vykazují nízkou srážlivost, vysoký stupeň slinutí a poměrně krátkou nutnou dobu prodlevy ve formě.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby zpěnitelných částic styrenových polymerů se zlepšenými zpracovatelskými vlastnostmi a se zlepšenými mechanickými vlastnostmi, jako jsou homopolymery a kopolymery styrenu, jakož i vinylické a/nebo vinylidenické monomery, při obsahu alespoň 50 % hmotn. chemicky kombinovaných styrenových polymerů, vyznačující se tím, že způsob sestává z následujících stupňů:

   (i) připraví se zpěnitelné částice styrenových polymerů, obsahující od 2 do 20% hmotn. nadouvadla;

   (ii) uvedené částice se povlečou antistatickým prostředkem v množství do 1 % hmotn. vztaženo na polymer;

   (iii) před fází předzpěnění se odstraní do 60 % hmotn. nadouvadla původně přítomného, zahříváním částic v peci při teplotě nižší, než je teplota přechodu uvedených částic do sklovitého stavu.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že ztráta nadouvadla je do 60 % hmotn., zejména je 5 až 50 % hmotn. se zřetelem na počáteční obsah nadouvadla.
3. 3. Způsob podle nároků laž 2, vyznačující se tím, že se odstraňování nadouvadla provádí při teplotě 26 až 60 °C, zejména při teplotě 35 až 50 °C po dobu 10 minut až 24 hodin.
4. 4. Způsob podle nároků laž3, vyznačující se tím, že nadouvadlo je voleno ze souboru zahrnujícího alifatické uhlovodíky s 2 až 6 atomy uhlíku, používané jednotlivě nebo ve směsích, jako jsou zejména propan, butan, n-pentan, isopentan, hexan, cyklohexan, petroleumether a halogenované deriváty alifatických uhlovodíků s 1 až 3 atomy uhlíku, jako jsou chlorované a fluorované deriváty methanu, ethanu a ethylenu.
5. 5. Způsob podle nároků laž 4, vyznačující se tím, že je nadouvadlo obsaženo ve hmotnostním množství 4 až 10 % hmotn. vztaženo na hmotnost polymeru.
6. 6. Způsob podle nároků laž5, vyznačující se tím, že antistatická činidla jsou volena ze souboru zahrnujícího estery mastných kyselin, zejména butylstearát; monohydroxy nebo polyhydroxyalkoholy, zejména glycerol; aminy, zejména ethoxylovaný terciární alkylamin, dialkanolamin mastné kyselin; amidy zejména N,N-bis-(2-hydroxyethylstearamid); polyoxyethylenové nebo polyoxyalkylenové deriváty, zejména polyethylenglykolhexadecylether; ethylenoxid/propylenoxidové kopolymery; aminická mýdla zejména oktadecylaminová sůl kyseliny stearové; aminické soli alkylsulfátů, zejména oktadecylsulfátová sůl guanidinu: kvartemí amoniové sloučeniny, zejména oktadecyltrimethylamoniumchlorid; alkylfosfáty, například bisdodecylhydrogenfosfát a aminické soli alkylfosfonových kyselin, zejména triethanolaminová sůl oktadecylfosfonové kyseliny, kterých se může používat jednotlivě nebo ve vzájemných směsích v jakémkoliv poměru.
7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že se jakožto antistatického činidla používá ethylenoxidpropylenoxidového blokového kopolymeru, obsahujícího hmotnostně 10 až 50% ethylenoxidu o molekulové hmotnosti 1000 až 5000.

   -7CZ 285272 B6
8. 8. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že se jakožto antistatického činidla používá ethoxylovaného terciárního alkylaminu.
9. 9. Způsob podle nároků laž8, vyznačující se tím, že používá antistatického 5 činidla v množství hmotnostně 0,001 až 0,50 %, zejména 0,01 až 0,10 % vztaženo na hmotnost polymeru.
10. 10. Způsob podle nároků laž9, vyznačující se tím, že se zpěnitelné částice styrenových polymerů prosévají před parciálním odstraněním nadouvadla.