CZ285252B6 - Textilní nosič pro tepelně lepivý podklad obsahující v utku příze tvarované proudem vzduchu. - Google Patents

Abstract

Textilní nosič pro tepelně lepivý podklad je vytvořený z útkové tkaniny nebo úpletu obsahující tvarované syntetické příze. Alespoň útek útkové tkaniny nebo úpletu je ze syntetických přízí (1) s velkou objemností, získaných tvarováním proudem vzduchu (11) z nejméně dvou dlouhovlákenných přízí z kontinuálních elementárních vláken, a to první jádrové příze (2) pro 20 až 40 hmot. % a druhé efektní příze (3) pro 60 až 80 % hmot. %, přičemž podávání jádrové příze (2) s předstihem je v rozmezí od 10 do 20 % a podávání efektní příze s předstihem (3) je nejméně 70 %. ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nosné textilie pro termolepivý textilní materiál, která je vytvořená z tkaniny nebo osnovní pleteniny s vloženými útkovými nitěmi, obsahující tvarované syntetické nitě, a která je určena k bodovému nanesení teplem tavitelné polymemí hmoty na její povrch pro zajištění termolepivosti, čímž se z ní vytvoří termolepivý textilní materiál.

Pod pojmem termolepivý textilní materiál se rozumí zejména oděvní vložková textilie nebo obecně materiál k tepelnému lepení na další materiál pro výrobu vrstvených, podlepovaných a polepovaných výrobků a dílů s využitím jeho termolepivosti (lepivosti na základě natavení nánosu polymemí hmoty vlivem tepla). Zejména se jedná o prostředek pro zlepšení vlastností textilních materiálů, knimž se termolepivý textilní materiál natavením vlivem tepla lepí, například stálosti a odolnosti proti mačkání nebo jiným druhům deformování, nebo pro zlepšení omaku. Dále se zejména jedná o materiál pro vyztužování podlepovaného textilního materiálu, výrobku nebo dílu (jako kusu oděvu) při použití jako obvyklá oděvní lepivá vložková textilie.

Pod pojmem nosná textilie se rozumí základní textilie uvedeného termolepivého textilního materiálu (základní textilie, nosná textilie - dále, nosná textilie). Tato nosná textilie, když se opatří body termolepivého pojivá (termolepidla) naneseného na její povrch, pak s termolepivým nánosem tvoří dohromady termolepivý textilní materiál.

Dosavadní stav techniky

Mezi nosnými textiliemi pro termolepivé textilní materiály se rozlišují jednak textilie v pravém slova smyslu, a jednak netkané textilie. Textilie v pravém slova smyslu jsou získávány tkaním nebo pletením nití, zatímco netkané textilie jsou získávány vytvořením a konsolidací rouna z vláken nebo nekonečných vláken.

Pro vytvoření nosných textilií určených pro podlepování jemných a lehkých látek, například na halenky, šaty nebo lehké vesty a kabátky, se již používalo tvarovaných syntetických nití, získaných pomocí zpracování s fixovaným nepravým zákrutem. Toto omezení na jemné a lehké látky vyplývá z malého objemu a hladkého povrchu, který je důsledkem slabého zkadeření tvarovaných nekonečných vláken při tomto postupu tvarování. Kromě toho je zapotřebí pro to, aby se takovým nosným textiliím dodal omak potřebný pro podlepovací tepelně lepivý textilní materiál, aby byly tyto textilie podrobeny zpracování se smršťováním a tepelným fixováním po tkaní nebo pletení, aby se odhalilo zkadeření vláken.

Tato zpracování smršťováním a tepelným fixováním mají cíl zvýšit objemovost nosné textilie a změnit tak její omak. To usnadňuje vyrábět tkaním nebo pletením nosnou textilii, která má šířku o 15 až 30 % větší, než jaká se získá po zpracování smrštěním a tepelným fixováním. Je tedy zapotřebí použít stavy dovolující pracovat ve větší šířce.

Takto smrštěná nosná textilie vykazuje kromě toho zbytkovou roztaživost, která je blízká míře smrštění. Tato roztaživost může škodit nedeformovatelnosti oděvu k nošení, protože termolepivý textilní materiál není schopen stabilizovat oděv, který je sám roztažitelný, například když se jedná o pletený výrobek.

Kromě toho je v oboru termolepivých textilních materiálů sledována snaha o to, aby nosná textilie měla velmi dobrou krycí schopnost tak, aby nánosy tepelně tavitelného polymeru vytvořené na jejím povrchu nevnikly do jejího nitra, neboť by takové vniknutí mělo za následek

-1 CZ 285252 B6 lokální ztužení termolepivého vložkového textilního materiálu a v důsledku toho oděvního výrobku. U termolepivého textilního materiálu stejné hmotnosti dochází k pronikání polymeru tím méně snadno, čím je povrch nosné textilie uzavřenější, tj. když je malý rozestup mezi jednotlivými vlákny, která tvoří nosnou textilii. Čím je tento rozestup menší, tím větší má nosná textilie krycí schopnost. Strukturálně má při stejné hmotnosti nosná textilie termolepivého textilního materiálu, vytvořená jako netkaná textilie, mnohem větší kryvost než nosná textilie v pravém slova smyslu, tj. z tkaniny nebo úpletu.

Netkané textilii však chybí objemovost pro to, aby tvořila termolepivý textilní materiál přijatelný v řadě aplikací.

Podstata vynálezu

Autoři vynálezu si položili za úkol vytvořit nosnou textilii pro termolepivý textilní materiál, která by vykazovala krycí schopnost podobnou jako u netkané nosné textilie a která by nevykazovala výše uvedené nedostatky nosné textilie obsahující tvarované nitě získané postupem s fixovaným nepravým zákrutem.

Tohoto cíle je dokonale dosaženo nosnou textilií pro termolepivý textilní materiál, určený pro tepelné lepení k dalšímu textilnímu materiálu, přičemž nosná textilie je vytvořená z tkaniny nebo osnovní pleteniny s vloženými útkovými nitěmi, která obsahuje tvarované syntetické nitě, jehož podstatou je, že alespoň útek tkaniny nebo osnovní pleteniny s vloženými útkovými nitěmi je vytvořen z kompozitních syntetických nití sestávajících z nejméně dvou sdružovaných multifilamentových dílčích nití, a to jádrové první dílčí nitě tvořící 20 až 40 hmotn. % a efektní druhé dílčí nitě tvořící 80 až 60 hmotn. %, přičemž jednotlivá nekonečná vlákna tvořící jádrovou dílčí nit a efektní dílčí nit jsou vzájemně promísena, přičemž nekonečná vlákna efektní nitě tvoří smyčky, které jsou blokovány nekonečnými vlákny jádrové dílčí nitě.

S výhodou mají jednotlivá nekonečná vlákna efektní dílčí nitě jemnost od 1 do 3 dtex.

Podle výhodného provedeni je nosná textilie osnovní pletenina s vloženými útkovými nitěmi, přičemž hmotnostní procentuelní podíl útkových nití je nejméně 80 % hmotnosti pleteniny.

Podle dalšího znaku vynálezu má útková nit tažnost 10 až 15 %. Jádrová první dílčí nit může být nit tvarovaná nepravým zákrutem. Alternativně může jádrová první dílčí nit obsahovat nekonečná vlákna na bázi elasthanu.

Vynález dále přináší způsob výroby výše uvedené nosné textilie pro termolepivý textilní materiál, a to ve formě tkaniny, jehož podstata spočívá v tom, že se se zhotoví nejméně jedna kompozitní syntetická nit tak, že se do tvarovací trysky, napájené stlačeným vzduchem, přivádějí nejméně dvě dílčí multifilamentové nitě, a to jádrová první dílčí nit, tvořící 20 až 40 % hmotnosti kompozitní nitě, a efektní efektní druhá dílčí nit, tvořící 80 až 60 % hmotnosti kompozitní nitě, přičemž uvedené dílčí nitě se přivádějí s předstihem vůči rychlostem, jimiž jsou odebírány z jejich návinů, do tvarovací trysky, kde se tvarují a sdružují, přičemž jádrová dílčí nit se přivádí s předstihem 10 až 25 % a efektní dílčí nit se přivádí s předstihem nejméně 70 % a takto získaná tvarovaná kompozitní nit, získaná jako útková nit, se tká s dalšími nitěmi pro vytvoření tkaniny jako nosná textilie pro termolepivý textilní materiál.

V jiném provedení vynález přináší způsob výroby výše uvedené nosné textilie pro termolepivý textilní materiál, a to ve formě úpletu, jehož podstata spočívá v tom, že se se zhotoví nejméně jedna kompozitní syntetická nit tak, že se do tvarovací trysky, napájené stlačeným vzduchem, přivádějí nejméně dvě dílčí multifilamentové nitě, a to jádrová první dílčí nit, tvořící 20 až 40 % hmotnosti kompozitní nitě, a efektní druhá dílčí nit, tvořící 80 až 60 % hmotnosti kompozitní

-2CZ 285252 B6 nitě, přičemž uvedené dílčí nitě se přivádějí s předstihem vůči rychlostem, jimiž jsou odebírány z jejich návinů, do tvarovací trysky, kde se tvarují a sdružují, přičemž jádrová dílčí nit se přivádí s předstihem 10 až 25 % a efektní dílčí nit se přivádí s předstihem nejméně 70 % a takto získaná tvarovaná kompozitní nit se vkládá do osnovní pleteniny, vytvořené z dalších nití, pro vytvoření osnovní pleteniny s vloženou tvarovanou nití jako ůtkem, jako nosné textilie pro termolepivý textilní materiál.

Autoři zjistili, že ve výše uvedených specifických podmínkách má nosná textilie pro termolepivý textilní materiál omak srovnatelný s nosnou textilií realizovanou na bázi nití předených z normálních krátkých vláken a velkou objemovost.

Technika tvarování proudem vzduchu s jádrovou dílčí nití a efektní dílčí nití je samozřejmě co taková sama o sobě dlouhodobě známá. Takový postup je například popsán ve francouzském patentovém spisu FR A 2 450 891. Pokud je však autorům známo, nebyla až dosud navržena žádná nosná textilie pro termolepivý podlepovací textilní materiál tvořený ze syntetických tvarovaných nití s velkou objemovostí, získaných technikou tvarování proudem vzduchu při použití dvou multifilamentových nití s podáváním s předstihem. Za normálních podmínek použití tohoto postupu, tj. pro jiná určení, nepřináší získaná nit vlastnosti požadované pro optimální podlepovací termolepivý textilní materiál.

S výhodou je nosná textilie osnovní pletenina s vloženými útkovými nitěmi, přičemž hmotnostní procentuelní podíl útkových nití vzhledem k osnovním nitím je nejméně 80 %. V tomto případě se zjišťuje, že míra kryvosti získané nosné textilie je značně vyšší, než když se použije útková nit předená ze staplových vláken stejné jemnosti a když se tato nit nahradí nití tvarovanou proudem vzduchu podle vynálezu.

Podle obzvláštního provedení vynálezu je výhodné, jestliže má multifilamentová nit, tvořící jádrovou dílčí nit, určitou tažnost. To má za cíl udělit nosné textilii pro termolepivý textilní materiál zbytkovou roztaživost, která by měla být blízká roztaživosti nosných textilií, tkaných nebo pletených z nití předených z krátkých vláken. I když totiž je velká roztaživost nosných textilií pro termolepivé podlepovací textilní materiály škodlivá, protože nedovoluje stabilizovat látky, které jsou samy o sobě roztaživé, je žádoucí, aby uvedené nosné textilie měly určitou tažnost, aby se zachovala poddajnost oděvu. S výhodou je tažnost, o kterou se jedná, řádově 10 až 15 %.

Toho se dosáhne tím, když se použije v nosné textilii podle vynálezu tvarovaných jádrových dílčích nití získaných klasicky technikou nepravého zákrutu. Nit tvarovaná proudem vzduchu tak vykazuje zbytkovou elasticitu, odpovídající tomuto uvedení pod napětí.

Podle jiného provedení se tažnost útkové nitě získá tím, že se v jádrové dílčí niti použije nekonečných vláken na bázi elasthanu. Přes přítomnost smyček, vytvořených okolo jádrové dílčí nitě efektní dílčí nití, zachovává útková nit část tažnosti útkové nitě.

S výhodou mají nekonečná vlákna efektní dílčí nitě jemnost jednotlivých vláken od 1 do 3 dtex. Toto rozpětí jemností dovoluje se vyhnout nevýhodám příliš jemných délkových hmotností a příliš hrubých délkových hmotností. Jedná-li se o příliš jemná nekonečná vlákna, může dojít ke zploštění vláken při připojování bodů termolepivého polymeru na nosnou textilii pro vytvoření termolepivého textilního materiálu. Pokud jde o použití nekonečných vláken v efektní dílčí niti s jemnostmi vyššími než 3 dtex, je to na závadu získání vysoké míry kryvosti pro nosnou textilii určité gramáže.

-3 CZ 285252 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladě provedení s odvoláním na připojený výkres, na kterém jediný obrázek znázorňuje schéma způsobu výroby útkové nitě pro nosnou textilii podle vynálezu tvarováním proudem vzduchu.

Příklad provedení vynálezu

Vynález je vysvětlen v popise na příkladě provedení nosné textilie pro termolepivý textilní materiál, u něhož je alespoň útek ze syntetických nití s velkou objemovostí, získaných tvarováním proudem vzduchu. Podle vynálezu termolepivý textilní materiál obsahuje nosnou textilii, tj. tkaninu nebo osnovní pleteninu s vloženými útkovými nitěmi, v níž alespoň útkové nitě jsou tvarované syntetické nitě, tvarované proudem vzduchu z nejméně dvou multifilamentových nití, a to z jádrové první dílčí nitě tvořící 20 až 40 % hmotnosti kompozitní nitě, a z efektní druhé dílčí nitě tvořící 80 až 60 % hmotnosti kompozitní nitě, přičemž při výrobě této útkové nitě jádrová dílčí nit podává s předstihem v rozmezí od 10 až 25 % a efektní dílčí nit se podává s předstihem nejméně 70 %.

I když taková tvarovaná nit může být použita nejen jako útek, ale rovněž jako osnova, bude pro zjednodušení v následujícím textu tato nit označována jako útková nit.

Jak je zřejmé z obr. 1, je útková nit 1 tvořena ze dvou multifilamentových dílčích nití, a to první dílčí nitě, nazývané jádrová nit 2, a druhé dílčí nitě, nazývané efektní nit 3. Jádrová dílčí nit 2 se odvíjí z cívky 4, prochází napínacím ústrojím 5 a navíjí se ve více ovinech okolo podávacího válce 6 před zaváděním do tvarovací trysky 7. Efektní dílčí nit 3 sleduje podobnou dráhu. Je odvíjena z cívky 8, prochází napínací soustavou 9, navíjí se ve větším počtu ovinů okolo podávacího válce 10 a je zaváděna současně s jádrovou dílčí nití 2 do tvarovací trysky 7. S výhodou prochází jádrová dílčí nit 2 před zaváděním do trysky 7 neznázoměnou smáčecí soustavou.

Tvarovací tryska 7 je napájena stlačeným vzduchem kanálem 11 z neznázoměného zdroje. Nit 12. vycházející z tvarovací trysky 7, přechází na první mezilehlý válec 13 a potom na druhý mezilehlý válec 14. okolo nichž je ovinuta v několika ovinech, a po té je získaná útková nit 1 přijímána ve formě cívky 15, poháněné třením pomocí přijímacího válce 16.

Podle principu tvarování proudem vzduchu je obvodová rychlost podávačích válců 6 a 10 pro odpovídající jádrovou nit 2 a efektní nit 3 větší, než je obvodová rychlost prvního mezilehlého válce 13.

Míra podávání jádrové dílčí nitě 2 s předstihem musí ležet podle vynálezu v rozmezí od 10 do 25 %. To znamená, že obvodová rychlost podávacího válce 6 bude větší o 10 až 25 % než obvodová rychlost navíjení útkové nitě 1 na první mezilehlý válec 13. Stejně tak v případě efektní dílčí nitě musí být míra podávání s předstihem podle vynálezu nejméně 70%. To znamená, že obvodová rychlost podávacího válce 10 bude vyšší o 70 %, než je rychlost navíjení útkové nitě 1 na prvním mezilehlém válci 13.

Druhý mezilehlý válec 14 slouží k regulování napětí útkové nitě 1. Může mít obvodovou rychlost lehce vyšší, než je obvodová rychlost prvního mezilehlého válce 13.

Obvodová rychlost přijímacího válce 16 může být vyšší nebo nižší, než je rychlost prvního mezilehlého válce 13. Má-li být jádrová dílčí nit 2 v útkové niti 1 ve v podstatě napjatém stavu bez nadměrné tvorby smyček na uvedené jádrové niti, zvolí se zejména obvodová rychlost prvního mezilehlého válce 13 nižší než je rychlost přijímacího válce 16.

-4CZ 285252 B6

Obvodová rychlost prvního mezilehlého válce 13 vymezuje vzhledem k obvodovým rychlostem odpovídajících napájecích válců 6 a 10 při jejich přechodu do tvarovací trysky 7 podávání jádrové dílčí nitě 2 a efektní dílčí nitě 3 s předstihem. Proud stlačeného vzduchu, přiváděný vedením 11, vniká do vnitřní komory tvarovací trysky 7 a setkává se zde s jádrovými dílčími nitěmi 2 a efektními dílčími nitěmi 3. Vířivý účinek, vyvolávaný uvnitř této komory stlačeným vzduchem, vytváří promísení nekonečných vláken tvořících jádrovou dílčí nit 2 a efektní dílčí nit 3 tak, že se tvoří z nekonečných vláken efektní dílčí nitě 3 smyčky, které jsou vsazeny do nekonečných vláken jádrové dílčí nitě 2 a jsou těmito vlákny blokovány. Je zřejmé, že míra podávání efektní dílčí nitě s předstihem má vliv na získaný účinek smyčkování. Podávání jádrové dílčí nitě 2 s předstihem dovoluje otevřít její nekonečná vlákna tak, že nekonečná vlákna efektní dílčí nitě 3 mohou při působení stlačeného vzduchu vnikat mezi jednotlivá nekonečná vlákna jádrové dílčí nitě 2.

V případě, kdy jádrová dílčí nit 2 a/nebo efektní dílčí nit 3 jsou nitě typu POY, tj. nitě, které podstoupily po zvlákňování pouze předběžné dloužení, popsané zařízení rovněž obsahuje, mezi napínacím ústrojím 5 nebo 9 a tvarovací tryskou 7, protahovací soustavu obsahující dva podávači válečky s výstupním válečkem, který se otáčí vyšší obvodovou rychlostí než vstupní váleček a který vzhledem ktomu, že vyhřívá, zajišťuje tepelnou fixaci nitě. Podávání jádrové nitě a efektní nitě s předstihem podle vynálezu musí být chápáno jako definované počínaje obvodovými rychlostmi výstupního válečku protahovací soustavy a prvního mezilehlého válečku.

Podle právě popsaného postupu se vytvořila útková nit 1 mající jemnost 360 dtex, obsahující 30 hmot.% jádrové nitě a 70 hmotn. % efektní nitě. Jádrová dílčí nit 2 je multifilamentová nit s jemností 170 dtex, 72 nekonečnými vlákny typu POY, přičemž každé nekonečné vlákno má jemnost 2,36 dtex. Jádrová dílčí nit a efektní dílčí nit byly dlouženy v protahovacím systému, až dosáhly jemnost 100 dtex. Tato útková nit 1 se získala při podávání s předstihem u jádrové dílčí nitě o velikosti 11 % a podávání s předstihem u efektní dílčí nitě o velikosti 170 %.

Tato útková nit 1 byla použita při výrobě osnovního úpletu s vloženými útkovými nitěmi jako nosná textile pro termolepivý textilní materiál, v němž útkové nitě představují 80 % celkové hmotnosti úpletu.

Pro srovnání se vytvořil osnovní úplet s vloženými útkovými nitěmi, mající stejné tvarování a stejnou hustotu útkových nití, při použití jako útkové nitě niťového materiálu spředeného z krátkých vláken stejné jemnosti při použití postupu spřádání s otevřeným koncem.

Je možné konstatovat, že úplet získaný s útkovou syntetickou nití, tvarovanou proudem vzduchu, má mnohem vyšší míru kiyvosti, než jaká se získává u příze z krátkých vláken. Je tomu tak stejně v případě srovnání tloušťky obou úpletů. Zjištěná odchylka je až dvojnásobná. Konkrétně ukázalo změření tloušťky, získané pomocí přístroje dodávaného firmou SODEMAT, hodnotu 0,77 mm pro úplet s útkovou nití podle vynálezu a 0,33 mm pro úplet s útkovou přízí předenou s otevřeným koncem.

Je samozřejmé, že při působení na úplet získaný s útkovou přízí spředenou z krátkých vláken je obvyklé ho podrobit zejména česání, čímž se nechají vlákna vystoupit na povrch. I po česání se zjistí, že útková nit (příze) z krátkých vláken má míru kryvosti nižší, než je u úpletu podle vynálezu. Smyčky tvarovaných niti s velkou objemovostí totiž uzavírají prostory mezi očky úpletu s útkovou nití mnohem lépe, než česaná vlákna, neboť ta zůstávají na povrchu česaného úpletu.

Je rovněž patrné, že krytí získané úpletem podle vynálezu je ve srovnání s nosnými textiliemi, obvykle používanými pro vložkové termolepivé textilní materiály, mnohem rovnoměrnější. Navíc se při nanášení bodů lepidla na nosnou textilii získává lepší zachycení polymeru.

-5CZ 285252 B6

Je možné se pokusit o vysvětlení dobrých výsledků vyplývajících z přítomnosti smyček efektních nití a počtu nekonečných vláken, které jsou ve hře v těchto smyčkách, jakož i jejich jemnosti jednotlivých nekonečných vláken. I když útková nit získaná tvarováním proudem vzduchu se zdá vykazovat relativně různorodou strukturu, nakonec se tato nestejnorodost tlumí při zhotovení úpletu s vloženými útkovými nitěmi, v němž útkové nitě tvoří až 80 hmotn. % úpletu. Smyčky útkové nitě se jednak nacházejí ve výše uvedených podmínkách na obou stranách úpletu a jednak vyplňují z velké části mezery mezi každým očkem. To dovoluje získat velmi značnou objemovost úpletu, jakož i omak dosti podobný tomu, jaký se získá pomocí nitě spřádané z krátkých vláken, a rovněž velmi dobrou kryvost. Rovněž přítomnost smyček podle výše uvedených parametrů dovoluje získat velmi dobré zachycování bodů lepidla, které je realizováno více na povrchu.

Pomocí nosné textilie podle vynálezu je možné získat termolepivý textilní materiál, mající danou krycí schopnost, a to pomocí nosné textilie s nižší gramáží. Tím je více možné podstatně zmenšit množství použitého polymeru při nanášení bodů nánosu lepidla.

Vynález se neomezuje na popsané provedení, které bylo popsáno formou příkladu, který není vyčerpávající. Zejména je podle varianty provedení možné použít jako jádrové dílčí nitě multifilamentovou nit, která byla před tím tvarována postupem s nepravým zákrutem. Taková jádrová nit vykazuje určitou elasticitu, která se částečně znovu získá přes určité blokování přítomností efektních dílčích nití v útkové niti, a v důsledku toho i v nosné textilii pro termolepivý textilní materiál, vytvořené podle vynálezu na bázi útkové nitě tvarované proudem vzduchu.

Navíc je možné použít při výrobě výše uvedené útkové nitě jakýkoli typ syntetických nití, ať jsou předběžně dloužen nebo již dloužené, přičemž se rozumí, že pojem syntetický není omezující, ale zahrnuje rovněž v tomto textu to, co se obvykle označuje pod pojmem umělý.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Nosná textilie pro termolepivý textilní materiál, vytvořená z tkaniny nebo osnovní pleteniny svloženými útkovými nitěmi, která obsahuje tvarované syntetické nitě, vyznačená tím, že alespoň útek tkaniny nebo osnovní pleteniny s vloženými útkovými nitěmi je vytvořen z kompozitních syntetických nití sestávajících z nejméně dvou sdružovaných multifilamentových nití, a to jádrové první dílčí nitě tvořící 20 až 40 hmotn. % a efektní druhé dílčí nitě tvořící 80 až 60 hmotn. %, přičemž jednotlivá nekonečná vlákna tvořící jádrovou dílčí nit a efektní dílčí nit jsou vzájemně promísena, přičemž nekonečná vlákna efektní dílčí nitě tvoří smyčky, které jsou blokovány nekonečnými vlákny jádrové dílčí nitě.
2. 2. Nosná textilie pro termolepivý textilní materiál podle nároku 1,vyznačená tím, že jednotlivá nekonečná vlákna efektní dílčí nitě mají jemnost od 1 do 3 dtex.
3. 3. Nosná textilie pro termolepivý textilní materiál podle nejméně jednoho z nároků 1 nebo 2, vyznačená tím, že uvedená nosná textilie je osnovní pletenina svloženými útkovými nitěmi, přičemž hmotnostní procentuelní podíl útkových nití je nejméně 80 % hmotnosti pleteniny.
4. 4. Nosná textilie pro termolepivý textilní materiál podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, vyznačená tím, že útková nit má tažnost 10 až 15 %.

   -6CZ 285252 B6
5. 5. Nosná textilie pro termolepivý textilní materiál podle nároku 4, vyznačená tím, že jádrová první dílčí nit je nit tvarovaná nepravým zákrutem.
6. 6. Nosná textilie pro termolepivý textilní materiál podle nároku 4, vyznačený tím, že jádrová první dílčí nit obsahuje nekonečná vlákna na bázi elasthanu.
7. 7. Způsob výroby nosné textilie pro termolepivý textilní materiál podle nejméně jednoho z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že se zhotoví nejméně jedna kompozitní syntetická nit (1) tak, že se do tvarovací trysky (7), napájené stlačeným vzduchem, přivádějí nejméně dvě multifilamentové dílčí nitě, a to jádrová první dílčí nit (2), tvořící 20 až 40 % hmotnosti kompozitní nitě, a efektní druhá dílčí nit (3), tvořící 80 až 60 % hmotnosti kompozitní nitě, přičemž uvedené dílčí nitě se přivádějí s předstihem vůči rychlostem, jimiž jsou odebírány z jejich návinů, do tvarovací trysky, kde se tvarují a sdružují, přičemž jádrová dílčí nit (2) se přivádí s předstihem 10 až 25 % a efektní dílčí nit (3) se přivádí s předstihem nejméně 70% a takto vytvořená tvarovaná kompozitní nit, získaná jako útková nit, se tká s dalšími nitěmi pro vytvoření tkaniny jako nosné textilie pro termolepivý textilní materiál.
8. 8. Způsob výroby nosné textilie pro termolepivý textilní materiál podle nejméně jednoho z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že se zhotoví nejméně jedna kompozitní syntetická nit (1) tak, že se do tvarovací trysky (7), napájené stlačeným vzduchem, přivádějí nejméně dvě multifilamentové dílčí nitě, a to jádrová první dílčí nit (2), tvořící 20 až 40 % hmotnosti kompozitní nitě, a efektní druhá dílčí nit (3), tvořící 80 až 60 % hmotnosti kompozitní nitě, přičemž uvedené dílčí nitě se přivádějí s předstihem vůči rychlostem, jimiž jsou odebírány z jejich návinů, do tvarovací trysky, kde se tvarují a sdružují, přičemž jádrová dílčí nit (2) se přivádí s předstihem 10 až 25 % a efektní dílčí nit (3) se přivádí s předstihem nejméně 70% a takto získaná tvarovaná kompozitní nit se vkládá do osnovní pleteniny, vytvořené z dalších nití, pro vytvoření osnovní pleteniny s vloženou tvarovanou nití jako útkem, jako nosné textilie pro termolepivý textilní materiál.