CZ284500B6

CZ284500B6 - Vyměnitelný vsazovací nůž

Info

Publication number: CZ284500B6
Application number: CZ931859A
Authority: CZ
Inventors: Amir Satran; Yiri Man
Original assignee: Iscar Ltd.
Priority date: 1992-09-09
Filing date: 1993-09-08
Publication date: 1998-12-16
Also published as: DE587109T1; CZ185993A3; ZA936482B; AU4498293A; JP3364891B2; ES2052474T3; KR100289886B1; DE69309585D1; MX9305516A; TW262416B; ES2052474T1; JPH06190624A; SK95893A3; BR9303732A; PL172101B1; HU213003B; AU655729B2; PL300319A1; CA2105520C; CA2105520A1

Abstract

Vyměnitelný vsazovací nůže pro osazení do válcového frézovacího nástroje má v podstatě čtvercový tvar průřezu a je určen pro frézování vybrání se stěnami svírajícími spolu úhel 90.sup.o .n.a je opatřen čtyřmi otočnými břity (5) vybíhajícími z příslušných čtyř okrajových hran (4) základny (1) a protínajícími čelní plochu (2) nože. Každý břit (5) sestává z prvního, druhého a třetího dílčího břitu (5a, 5b, 5c), které na sebe navazují a jsou vůči sobě úhlově natočeny, přičemž při frézování odřezává první a druhý dílčí břit (5a, 5b) břitu svislou plochu vybrání v obrobku se stěnami svírajícími spolu úhel 90.sup.o .n.a třetí dílčí břit (5c) sousedního břitu (5) slouží jako stírač pro základní plochy vybrání. Alespoň první a druhý dílčí břit (5a, 5b) každého břitu (5) je orientován tak, že všechny jejich body leží na válcové opsané obalové ploše vytvořené tvořící čárou rovnoběžnou s osou otáčení frézovacího nástroje a otáčející se kolem osy otáčení s poloměrem rovným řeznŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vyměnitelného vsazovacího nože pro osazení do válcového frézovacího nástroje, opatřeného v podstatě čtvercovou rovinnou základnou, v podstatě čtvercovou horní čelní plochou, bočními hřbety, probíhajícími směrem ven z příslušných bočních okrajů základny a protínajícími čelní plochu v příslušných břitech vsazovacího nože, přičemž každý břit je tvořen prvním, druhým a třetím dílčím břitem, které na sebe navazují. Tento vsazovací nůž je určen pro frézování vybrání, například osazení, polodrážek, drážek a podobně, jejichž stěny spolu svírají úhel v podstatě 90°.

Dosavadní stav techniky

Známé frézovací nástroje tohoto druhu spadají obecně do dvou kategorií. Nástroje první kategorie jsou opatřeny jednou obvodově uspořádanou řadou vsazených nožů a každý vsazený nůž je opatřen hlavním břitem, směrovaným v podstatě rovnoběžné s osou otáčení frézovacího nástroje, který je určen pro frézování vybrání nebo polodrážek se svislou stěnou, a příčně orientovaným stíracím břitem, určeným pro stírání nebo vyhlazování základní plochy vybrání. Tyto nástroje mají ovšem omezenou hloubku vybrání, která může být frézována, a tato hloubka není větší než délka hlavního břitu. V druhé kategorii frézovacích nástrojů jsou zařazeny nástroje, které jsou opatřeny kromě spodní řady vsazených nožů typu, popsaného v předchozí části, nejméně jednou přídavnou řadou vsazených ncžů, které jsou opatřeny hlavními břity, orientovanými v podstatě rovnoběžně s osou otáčení frézovacíno nástroje. U tohoto nástroje je pochopitelně rozsah frézování na frézované svislé ploše vybrání nebo polodrážky zvětšen. Rozumí se, že tímto vsazené nože, uspořádané v nejspodnější řadě vsazených nožů, musí být opatřeny příčně probíhajícími stíracími břity, vsazené nože ve vyšších řadách, to znamená ve druhé nebo další řadě, nemusí již být tímto stíracím břitem opatřeny.

Kromě tohoto je žádoucí zejména z ekonomických důvodů, aby každý vsazený nůž byl opatřen co největším počtem břitů, které mohou být snadno natáčením vsazeného nože přiváděny do polohy, která je v dané chvíli potřebná. Nejznámější vsazené nože frézovacích nástrojů, používané pro tyto účely, které jsou označovány za podlouhle pravoúhelníkové, jsou opatřeny dvěma břity, které jsou vzájemně rovnoběžné, popřípadě jsou v čelním pohledu trojúhelníkové a jsou opatřeny třemi břity.

V EP č. 156 780 bylo navrženo použití vsazených nožů ve válcovém frézovacím nástroji pro frézování vybrání, přičemž každý ze vsazených nožů ve válcovém frézovacím nástroji pro frézování vybrání, přičemž každý ze vsazených nožů má podstatně čtvercový tvar, mající čtyři břity, uváděné do funkční polohy otáčením vsazeného nože, z nichž každý břit je napojen na příčně orientovaný stírací břit, umístěný na prodloužení vsazeného nože, který vystupuje ze základní čtvercový tvar nože. Použití těchto vsazených nožů je však omezeno, protože tyto nože mohou být použity ve válcových frézovacích nástrojích, majících jedinou řadu vsazených nožů, uspořádaných po obvodu frézovacího nástroje, takže hloubka frézovaného vybrání je omezena na rozsah délky břitu každého vsazeného nože.

V alternativním návrhu, uvedeném v EP č. 489 702 A2, je popsán v podstatě čtvercový vsazený nůž pro frézovací nástroje, který je opatřen čtyřmi břity, z nichž každý břit je spojen s břitem, který je nazýván sekundárním břitem, ale který je z funkčního hlediska stíracím břitem, uspořádaným v malém ostrém úhlu k hlavnímu břitu. Tento vsazený nůž nemá omezení, která platila pro řešení podle EP č. 156 780, a která spočívala v chybějícím vystupujícím prodloužení, což omezovalo hloubku vybrání. U tohoto vsazeného nože, který je charakterizován kromě

- 1 CZ 284500 B6 jiného tím, že je usazen v nástroji s negativním úhlem čela nože, se projevuje základní problém, spočívající vtom, že úhel podbroušení u břitu na jeho přední zaváděcí straně je podstatně větší než úhel podbroušení na břitu na jeho opačné zadní straně. Za předpokladu, že poměrně malý úhel podbroušení na vsazeném noži na přední zaváděcí straně břitu je ve skutečnosti minimálním úhlem podbroušení, který by mohl být použit, je třeba si uvědomit, že úhel podbroušení náběžné strany je přehnaně velký a to vede ke zvýšení nebezpečí oslabení břitu v této oblasti a v důsledku toho ke zkrácení životnosti nože.

Tento problém, který je podstatný pro konvenční vsazené nože, byl uveden ve spisech US-PS 5 071 292 a 5 078 550, přičemž byla navržena alternativní řešení, aby se překonaly uvedené nedostatky. Všechny návrhy, uvedené v těchto spisech, jsou však určeny pro podlouhlé pravoúhelníkové vsazení nože a jejich použití pro nože s v podstatě čtvercovým tvarem, opatřené čtyřmi břity na všech čtyřech stranách, však není dobře možné.

Úkolem vynálezu je vyřešit nové konstrukční řešení vsazeného nože pro upevnění ve válcovém frézovacím nástroji, u kterého by byly odstraněny uvedené nedostatky.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen vyměnitelným vsazovacím nožem podle vynálezu, určeným pro osazení do válcového frézovacího nástroje a opatřeným v podstatě čtvercovou rovinnou základnou, v podstatě čtvercovou homí čelní plochou, bočními hřbety, probíhajícími směrem ven z příslušných bočních okrajů základny a protínajícími čelní plochu v příslušných břitech vsazovacího nože, přičemž každý břit je tvořen prvním, druhým a třetím dílčím břitem, které na sebe navazují. Podstata vynálezu spočívá vtom, že první dílčí břit a třetí dílčí břit, vycházejí z rohů vsazovacího nože a navazují na druhý dílčí břit, jenž tvoří hlavní část celkové délky břitu, a první dílčí břit je odkloněn od základny ve směru k druhému dílčímu břitu, druhý dílčí břit je skloněn k základně směrem od prvního dílčího břitu k třetímu dílčímu břitu, třetí dílčí břit je odkloněn od základny ve směru od druhého dílčího břitu a také směřuje k sousednímu rohu vsazovacího nože, přičemž každý hřbet obsahuje v úhlu skloněnou homí dílčí část a spodní dílčí část, z nichž horní dílčí část hřbetu je podbroušena hřbetní plochou a spodní dílčí část hřbetu je osazovací a polohovací plochou, kde úhel podbroušení homí dílčí části hřbetu je v oblasti hlavního břitu v podstatě roven úhlu podbroušení v oblasti vedlejšího břitu, měřenému s ohledem na nástroj, přičemž první dílčí břit a druhý dílčí břit břitu jsou vytvořeny ve formě bočního břitu vsazeného nože a třetí dílčí břit sousedního břitu je vytvořen ve formě stíracího prvku pro základnovou stěnu vybrání, alespoň první dílčí břit a druhý dílčí břit každého břitu jsou umístěny na válcové opsané ploše, vytvořené rotací tvořící čáry, rovnoběžné s osou oběžné dráhy vsazovacího nože a umístěné ve vzdálenosti od osy, odpovídající řeznému poloměru vsazeného nože.

Ve výhodném provedení vynálezu je podbroušená horní dílčí část hřbetu nože alespoň ve své oblasti, sousedící s druhým dílčím břitem, zakřivená a horní dílčí čelní plocha je alespoň v oblasti, sousedící s druhým dílčím břitem břitu, rovněž zakřivená, přičemž vsazovací nůž má úhel podbroušení a radiální úhel čela nože, měřený vzhledem k nástroji, v podstatě konstantní podél celé délky druhého dílčího břitu.

Vsazovací nůž podle vynálezu, který má v půdorysném pohledu v podstatě čtvercový tvar, je tak opatřen čtyřmi volitelnými břity, které jsou použitelné pro frézování svislých stěn vybrání nebo polodrážek, přičemž každý břit je spojen s příčně probíhajícím stíracím břitem, který je vytvořen kontinuálně se sousedním břitem. Vytvořením stíracího břitu ve velmi mírném úhlovém naklonění vůči druhému dílčímu břitu, jehož prodloužení tvoří, je dosaženo toho příznivého účinku, že je-li tento dílčí břit použit pro frézování svislé stěny vybrání nebo polodrážky,

-2CZ 284500 B6 nepřichází stírací břit, který je prodloužením frézovacího břitu, do kontaktu s povrchem vybrání a nedochází tak k jeho opotřebení.

Na druhé straně se vytvořením vsazeného nože v takové formě, že každý břit má alespoň na své přední zaváděcí straně a na zadní straně úhly podbroušení, které jsou při svém měření vzhledem k frézovacímu nástroji v podstatě stejné, odstraňují nedostatky dosud známých vsazených nožů, které byly uvedeny v předchozí části popisu.

Kromě toho uspořádáním každého druhého dílčího břitu, který je napojen na rohy vsazeného nože prvním a třetím dílčím břitem, které byly popsány v předchozí části a z nichž třetí dílčí břit tvoří v podstatě stírací břit, je usnadněno vytváření vsazených nožů se čtvercovým tvarem se speciálně navrženými hřbetními a čelními plochami vsazeného nože.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení, zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 schematický axonometrický pohled na vsazovací nůž podle vynálezu, obr. 2 schematický boční pohled na vsazovací nůž z obr. 1, obr. 3 boční pohled na alternativní provedení vsazovacího nože podle obr. 1, obr. 4 schematický axonometrický pohled na frézovací nástroj, obsahující vsazený nůž podle vynálezu, zobrazený v průběhu frézovací operace;

obr. 5 axonometrický pohled ve zvětšeném měřítku na detail frézovacího nástroje z obr. 4; a obr. 6 schematický axonometrický pohled na frézovací nástroj se vsazeným nožem, který je částečně odlomen, aby se jasně zobrazilo úhlové uložení vsazeného nože ve frézovacím nástroji.

Příklady provedení vynálezu

Jak je patrno z obr. 1 a 2, vsazovací nůž pro frézovací nástroje má čtvercovou základnu 1 a v podstatě čtvercovou horní čelní plochu 2. Z jednotlivých okrajových hran 4 základny 1 vybíhají čtyři shodné hřbety 3 nože, z nichž jsou viditelné jen dva, a protínají čelní plochu 2 v příslušných břitech 5 vsazovacího nože. Každý břit 5 sestává, jak je to patrno zejména z obr. 2, z prvního dílčího břitu 5a, z druhého dílčího břitu 5b a z třetího dílčího břitu 5c. Jak je zřejmé z výkresů, tyto dílčí břity 5a, 5b, 5c jsou vůči sobě skloněny, přičemž je třeba připomenout, že pro větší názornost zobrazení a výraznější vyznačení polohových vztahů jsou úhlová natočení dílčích břitů 5a, 5b, 5c zvýrazněna oproti skutečným úhlovým vztahům na reálném noži. První dílčí břit 5a a třetí dílčí břit 5c vybíhají od příslušných zaoblených rohů 6a. 6b vsazovacího nože směrem k sobě a stýkají se s druhým dílčím břitem 5b. První dílčí břit 5a je skloněn směrem nahoru a směrem od základny 1 vsazovacíno nože, druhý dílčí břit 5b je skloněn směrem k základně 1, zatímco třetí dílčí břit 5c je skloněn směrem od základny L Jak je patrno z výkresů, druhý dílčí břit 5b probíhá po větší části délky břitu 5, a má délku 65 až 75 % celkové délky břitu

5. Na druhé straně třetí dílčí břit 5c může mít jakoukoliv délku mezi 5 až 20 % celkové délky břitu 5 a první dílčí břit 5a probíhá v délce, zbývající do celkové délky břitu 5.

Každý boční hřbet 3 nože je tvořen horní dílčí částí 3a a spodní dílčí částí 3b. přičemž horní dílčí část 3a tvoří podbroušenou hřbetní plochu a spodní dílčí část 3b tvoří polohovací část pro

-3CZ 284500 B6 uložení vsazovacího nože. V příkladném provedení, zobrazeném na obr. 1, je polohovací spodní dílčí část 3b nože vytvořena se středním vybraným úsekem 7, který je po obou stranách ohraničen dvojicí vypouklých úseků 8.

Horní čelní plocha 2 je tvořena vedle každého břitu 5 dílčí čelní plochou 9, která probíhá směrem dolů od břitu 5 a směrem k základně 1 do střední rovinné části 10 horní čelní plochy 2, která je rovnoběžná se základnou 1. Ve střední rovinné části 10 je vytvořena průchozí díra 11. probíhající celou výškou vsazovacího nože a tvořící upevňovací element pro upevnění vsazovacího nože v obráběcím nástroji, který je upevněn upínacím šroubem, procházejícím touto průchozí dírou 11.

V příkladných provedeních podle obr. 1 a 2 je podbroušená horní dílčí část 3a a dílčí čelní plocha 9 zakřivena tak, že při osazení vsazovacího nože do obráběcího nástroje zůstává úhel podbroušení a radiální úhel y, čela nože, měřený s ohledem na obráběcí nástroj, v podstatě konstantní po celé délce břitu 5. Tento tvar konstrukčního vytvoření vsazovacího nože je zejména ve spojení s břitem 5, který je skloněn směrem dolů vzhledem k rovině základny 1, popsán v US-PS 5 071 292 a 5 078 550.

Jak bude uvedeno v další části popisu při objasňování příkladu z obr. 5, nejméně první dílčí břit 5a a druhý dílčí břit 5b hlavního břitu 5’ jsou orientovány tak, že leží na válcové opsané ploše 21’, vytvořené rotací tvořící přímky kolem osy 21 otáčení vsazovacího nože s poloměrem, odpovídajícím poloměru obráběcího nástroje.

Následující část popisuje věnována objasnění příkladů z obr. 4, 5 a 6, které znázorňují osazování vsazovacího nože podle vynálezu do frézovacího nástroje a také pracovní režim frézovacího nástroje při frézování vybrání.

Jak je patrno z těchto příkladů, vsazovací nůž je osazen v obvodové kapse 15 válcového držáku 16 řezného nástroje. Řezný nástroj je určen pro frézování vybrání 17 v obrobku 18, majícího svislou stěnu 19 a základnovou stěnu 20, které spolu svírají úhel v podstatě 90°, to znamená vybrání se stanoveným tvarem.

Z obr. 5 je zřejmé, že svislá stěna 19 vybrání 17 v obrobku 18 je frézována prvním dílčím břitem 5a a druhým dílčím břitem 5b hlavního břitu 5’, zatímco třetí dílčí břit 5c příčně orientovaného sousedního břitu 5 slouží jako stírač pro plochu základní stěny 20. Aby se dosáhlo toho, že svislá stěna 19, frézovaná dílčími břity 5a, 5b, bude hladkou plochou bez jakýchkoliv nerovností, jsou všechny body po délce těchto dílčích břitů 5a, 5b uloženy na opsané válcové ploše 2Γ, vytvořené rotací tvořící přímky, umístěné v radiální vzdálenosti od osy 21 otáčení. Tak je možno vidět, že přímky, procházející příslušným bodem na některé části břitu 5, leží také na této válcové opsané ploše 21’.

Aby se zajistilo, že třetí dílčí břit 5c vedlejšího břitu 5”. provádějícího frézovací operaci, nebude nadměrně opotřebováván v průběhu frézování a tím nebude omezována jeho funkce stíracího nástroje po natočení následujícího břitu 5 do pracovní polohy, ke kterému by docházelo, jestliže by byl třetí dílčí břit 5c směrován v podstatě rovnoběžně se směrem osy 21 otáčení, je tento třetí dílčí břit 5c mírně úhlově odkloněn od této rovnoběžné polohy a tímto opatřením nepřichází do styku se svislou stěnou 19, na které probíhá frézování.

Mírný odklon tohoto třetího dílčího břitu 5c je objasněn pomocí příkladu z obr. 6, zobrazujícím osazení vsazovacího nože do válcového držáku 16 řezného nástroje.

Jak je patrno z tohoto obr. 6, vsazený nůž je osazen v uložení 22, které je v podstatě rovnoběžné s osou 21 otáčení válcového držáku 16 řezného nástroje. Protože však nejdelší a tím hlavní druhý

-4CZ 284500 B6 dílčí břit 5b břitu 5 je skloněn směrem dolů k základně 1, svírá tento břit kladný axiální úhel y, s nulovou přímkou 21a, která je rovnoběžná s osou 21 otáčení nástroje, takže vsazovací nůž je v tomto případě osazen axiálně pozitivně do válcového držáku 16 řezného nástroje.

Na druhé straně, z hlediska vytvoření dílčí čelní plochy 9, upravené pro odvádění frézované třísky, která je skloněna směrem k základně 1 vsazovacího nože od druhého dílčího břitu 5b, svírá tato odebírací dílčí čelní plocha 9 nože pozitivní radiální úhel % s druhou nulovou přímkou 23, probíhající od osy 21 otáčení a kolmo na ni a prochází druhým dílčím břitem 5b. Při tomto uspořádání je vsazovací nůž a jeho osazení takové, že se má za to, že je nůž osazen s pozitivním axiálním úhlem čela nože a s pozitivním radiálním úhlem ·& čela nože.

Jak bylo popsáno v předchozí části při objasňování příkladu z obr. 1, spodní dílčí část 3b každého hřbetu 3 nože je vytvořena se středním vybráním úseku 7, který je zobou stran ohraničen dvěma vypouklými úseky 8 s ven zakřivenou plochou. Jak je patrno z obr. 6, tato konstrukce polohovacích částí vsazovacího nože zajišťuje, že nastavení polohy vsazovacího nože v uložení 22 může být podstatně přesnější, než by tomu bylo v případě, kdy by osazovací části byly vytvořeny ve formě nepřerušené rovinné povrchové plochy.

V alternativním provedení k těmto hladkým a ve zaobleným vypouklým úsekům 8 mohou být vnější obvodové stěny těchto spodních dílčích částí 3b hřbetu 3 nože vytvořeny z řady vedle sebe umístěných úzkých rovinných plošek, které dohromady tvoří přibližně konvexní, směrem ven vystupující úseky spodních dílčích částí 3b.

I když byl vynález objasněn pomocí příkladu frézovacího vsazeného nože, majícího hlavní dílčí břity vytvořeny v návaznosti na plynule zakřivené podbroušené hřbetní části a čelní plochy pro odběr třísky tak, aby se zajistilo udržování v podstatě konstantních úhlů podbroušení a radiálních odběrových úhlů podél celé délky těchto dílčích břitů, měřených vzhledem k obráběcímu nástroji, ve kterém je nůž vsazen, je vynález stejně dobře využitelný i v takových případech, kde hlavní druhý dílčí břit je v podstatě přímkový a úhel podbroušení podbroušené hřbetní plochy v oblasti náběžného konce tohoto hlavního dílčího břitu je v podstatě roven úhlu podroušení v oblasti zadní strany břitu, přičemž tyto úhly jsou měřeny vzhledem k obráběcímu nástroji. Takto modifikovaný vsazovací nůž je schematicky zobrazen na obr. 3, přičemž břit 5’ je tvořen prvním dílčím břitem 5’a, druhým dílčím břitem 5’b a třetím dílčím břitem 5’c a hlavní druhý dílčí břit 5’b je v podstatě přímkový v celé své délce. Homí dílčí část 3’a hřbetu vsazovacího nože je uspořádána v úhlu ke spodní dílčí části 3’b hřbetu vsazovacího nože a k dílčí čelní ploše nože tak, že při měření své hodnoty vzhledem k pracovnímu nástroji je úhel podbroušení plochy hřbetu v oblasti přední strany břitu vsazovacího nože v podstatě roven úhlu podbroušení v oblasti zadní strany břitu vsazovacího nože, přičemž všechny úhly jsou měřeny vzhledem k pracovnímu nástroji. Tato konstrukce frézovacího vsazeného nože, která vyhovuje těmto požadavkům, je popsána ve spise US-PS 5 078 550.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Vyměnitelný vsazovací nůž pro osazení do válcového frézovacího nástroje, opatřený v podstatě čtvercovou rovinnou základnou, v podstatě čtvercovou horní čelní plochou, bočními hřbety, probíhajícími směrem ven z příslušných bočních okrajů základny a protínajícími čelní plochu v příslušných břitech vsazovacího nože, přičemž každý břit je tvořen prvním, druhým a třetím dílčím břitem, které na sebe navazují, vyznačující se tím, že první dílčí břit (5a) a třetí dílčí břit (5c) vycházejí z rohů (6a, 6b) vsazovacího nože a navazují na druhý dílčí

-5CZ 284500 B6 břit (5b), jenž tvoří hlavní část celkové délky břitu (5) a první dílčí břit (5a) je odkloněn od základny (1) ve směru k druhému dílčímu břitu (5b), druhý dílčí břit (5b) je skloněn k základně (1) směrem od prvního dílčího břitu (5a) k třetímu dílčímu břitu (5c), třetí dílčí břit (5c) je odkloněn od základny (1) ve směru od druhého dílčího břitu (5b) a také směřuje k sousednímu rohu (6b) vsazovacího nože, přičemž každý hřbet (3) obsahuje v úhlu skloněnou horní dílčí část (3a) a spodní dílčí část (3b), z nichž horní dílčí část (3a) hřbetu (3) je podbroušenou hřbetní plochou a spodní dílčí část (3b) hřbetu (3) je osazovací a polohovací plochou, kde úhel podbroušení podbroušené horní dílčí části (3a) hřbetu (3) je v oblasti hlavního břitu (5’) v podstatě roven úhlu podbroušení v oblasti vedlejšího břitu (5”), přičemž první dílčí břit (5a) a druhý dílčí břit (5b) břitu (5) jsou upraveny do formy bočního břitu vsazovacího nože a třetí dílčí břit (5c) přilehlého sousedního břitu (5) je upraven do formy stíracího prvku pro základnovou stěnu (20) vybrání (17), přičemž alespoň první dílčí břit (5a) a druhý dílčí břit (5b) každého bočního břitu leží na válcové opsané ploše (2Γ), vytvořené rotací tvořící čáry, rovnoběžné s osou (21) oběžné dráhy vsazovacího nože a umístěné od ní ve vzdálenosti, odpovídající řeznému poloměru vsazeného nože.

2. Vyměnitelný vsazovací nůž podle nároku 1, vyznačující se tím, že podbroušená horní dílčí část (3a) hřbetu (3) nože je alespoň ve své oblasti, sousedící s druhým dílčím břitem (5b), zakřivená a horní dílčí čelní plocha (9) je alespoň v oblasti, sousedící s druhým dílčím břitem (5b) břitu (5), rovněž zakřivená, přičemž vsazovací nůž má úhel podbroušení a radiální úhel (γ_Γ) čela nože, sevřený s frézovacím válcovým nástrojem, konstantní podél celé délky druhého dílčího břitu (5b).

3. Vyměnitelný vsazovací nůž podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že třetí dílčí břit (5c) je upraven rovnoběžně s osou (21) oběžné dráhy vsazovacího nože a všechny body na tomto třetím dílčím břitu (5c) leží na válcové opsané ploše (2Γ).

4. Vyměnitelný vsazovací nůž podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že třetí dílčí břit (5c) je úhlově odkloněn od osy (21) oběžné dráhy vsazovacího nástroje a body na něm jsou upraveny v odstupu od válcové opsané plochy (2Γ).

5. Vyměnitelný vsazovací nůž podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že úložná spodní dílčí část (3a) hřbetu (3) nože je opatřena středním vybraným úsekem (7), ohraničeným zobou stran dvěma vypouklými úseky (8), jejichž tvar je komplementární k dosedacím stěnám držáku (16) nástroje.

6. Vyměnitelný vsazovací nůž podle nároku 5, vyznačující se tím, že vypouklé úseky (8) jsou zakřiveny směrem ven.

7. Vyměnitelný vsazovací nůž podle nároku 2, vyznačující se tím, že radiální úhel (y_r)čela nože druhého dílčího břitu (5b) břitu (5) je pozitivní vzhledem k nástroji.