CZ283819B6 - Vícevrstevná absorpční součást - Google Patents

Abstract

Vícevrstevná absorpční součást (42) je tvořena alespoň dvojitou vrstvou kde region pro usazování tekutin tvoří horní přijímací vrstvu (72), která obsahuje distribuční zonu (58) a přijímací zonu (56) mající nižší průměrnou hustotu a nižší průměrnou plošnou váhu na jednotku plochy, než distribuční zona (58). Přijímací zona (56) je umístěna směrem dopředu absorpční součásti tak, že přijímací zona (56) je schopna co nejefektivněji a nejúčinněji rychle přijímat vyměšované tekutiny. Dolní zásobní vrstva (82) obsahuje směs hydrofilního vláknitého materiálu a jemných částic z absorpčního gelovacího materiálu s přesným rozložením tak, aby se zvýšila absorpční kapacita a rychlost přijímání absorpční součásti (42). Horní přijímací vrstva (72) obsahuje homogenní směs ze ztužených, zkroucených a zkadeřených celulozových vláken, které zajišťují zvýšenou průsakovou činnost ve zhuštěné distribuční zoně (58). Horní přijímací vrstva (72) slouží k rychlému a rovnoměrnému rozdělování tekutin do dolní zásoŕ

Description

Tento vynález se týká absorpčních součástí (sestavení z vláknitých struktur) majících přijímací vrstvu, obsahující homogenní směs z hydrofilního vláknitého materiálu a zásobní vrstvu, obsahující směs z hydrofilního vláknitého materiálu a jemných částic absorpčního gelovacího materiálu. Obzvláště se tento vynález týká absorpčních součástí s dvojitou vrstvou, majících přijímací zónu s relativně nižší průměrnou hustotou a nižší průměrnou plošnou vanou, umístěnou v prostoru typického usazování tekutin, za účelem jejich rychlejšího přijímání a rozvádění uvnitř dané absorpční součásti.

Dosavadní stav techniky

Absorpční výrobek jako například jednorázové pleny, vložky pro dospělé v případech inkontinence, hygienické vložky a podobně, jsou obecně opatřeny příslušnými absorpčními součástmi, sestaveními z vláknitých struktur, jež obsahují spletené masy vláken k přijímání a zadržování tělových tekutin (resp. fluid). Z hlediska použití, aby tyto absorpční výrobky účinně fungovaly, dané absorpční součásti musí rychle přijímat tělové tekutiny do určité struktury a následně je rozvádět uvnitř a po celé absorpční součásti k zajištění jejich maximálního zadržování. Navíc, absorpční součásti by měly být schopny zadržování, jsou-li umístěny do podmínek zatížení. Předchozí pokusy zvýšit účinnost těchto součástí zahrnovaly rozdělování částic absorpčního gelovacího materiálu v celé anebo v částech absorpční součásti. Např. patent US 4 610 678, s názvem Absorpční struktury s vysokou hustotou, vydaný Paulu T. Weismanovi a Stephenu A. Goldmanovi dne 9. září, 1986, uvádí absorpční součásti, v nichž jsou částice absorpčního gelovacího materiálu (hydrogel) rozptýleny v za sucha položené struktuře hydrofilního, vláknitého materiálu a stlačeny na určitou hustotu. Navíc, patent US 4 673 402, s názvem Absorpční výrobky s jádry z dvojité vrstvy, vydaný Paulu T. Weismanovi, Dawn I. Houghtonovi a Dále A. Gellertovi dne 15. června, 1987, uvádí absorpční jádro s dvojitou vrstvou, vyznačující se tím, že absorpční přijímací vrstva překrývá dolní zásobní vrstvu na tekutiny, jež obsahuje v podstatě stejnoměrnou kombinaci hydrofilního vláknitého materiálu a jemných částic absorpčního gelovacího materiálu. Tyto patenty jsou zde zapracovány referencí.

Dalšími referencemi, jež uvádějí absorpční součásti s dvojitou vrstvou, v kombinaci s absorpčním gelovacím materiálem, jsou zveřejněné přihlášky PCT WO 91/11162, WO 91/11163 a WO 91/11165, jež byly všechny publikovány 8. srpna, 1991. Tyto spisy byly podány jménem The Procter & Gambie Company a jsou zde všechny zapracovány referencí.

Patent US 5 047 023, s názvem Absorpční součásti s přijímacími zónami nízké hustoty a plošné váhy, vydaný Charlesů Bergovi dne 10. září, 1991, a patent US 4 834 735, s názvem Absorpční součásti s vysokou hustotou, mající přijímací zóny s nižší hustotou a plošnou hmotností, vydaný Miguelovi Alemanymu a Charlesů J. Bergovi dne 30. května, 1989, uvádějí absorpční součásti obsahující tyto gelovací materiály, zapracované do absorpčních součástí s volitelným zhušťováním. Tyto patenty jsou zde též obsaženy referencí.

Absorpční gelovací materiály jsou polymerové materiály schopné pohlcovat velká množství tekutin, jako např. vody a tělových výměšků, v poměru ke své váze a které jsou dále schopné zadržování těchto tekutin za podmínek mírných tlaků. Tyto absorpční charakteristiky absorpčních gelovacích materiálů je činí obzvláště vhodnými k zapracování do absorpčních výrobků jako jsou jednorázové pleny, vložky při inkontinenci dospělých, hygienické vložky a podobně.

- 1 CZ 283819 B6

Avšak, přes extrémně vysoké absorpční schopnosti těchto gelovacích materiálů, jejich výkon při použití v jednorázových absorpčních výrobcích nebyl dosud ještě optimální.

Účinnost absorpčních gelovacích materiálů v jednorázových absorpčních výrobcích závisí zcela na daném tvaru, poloze, velikosti a/nebo způsobu, jímž jsou částice absorpčního gelovacího materiálu zapracovány do příslušné absorpční součásti. Jedním ze způsobů jak teoreticky zlepšit absorpční kapacitu absorpčního výrobku, by bylo zvyšování úrovně absorpčního gelovacího materiálu v absorpční součásti. Naneštěstí však účinnost absorpčních součástí, obsahujících vyšší koncentrace částic absorpčního gelovacího materiálu, může být nepříznivě postihnuta jevem, zvaným gelové blokování. Pojem gelové blokování popisuje situaci, jež nastává, když je částice absorpčního gelovacího materiálu navlhčena a povrch součásti bobtná, takže brání přenosu tekutiny do vnitřku absorpční součásti. Ke zvlhčování vnitřku absorpční součásti, tudíž, dochází pomocí procesu velmi pomalé difúze. Prakticky to znamená, že přijímání tekutin absorpční součásti je mnohem pomalejší, než je tekutina k absorpci vylučování a může dojít k úniku z absorpčního výrobku ještě před tím, než jsou částice absorpčního gelovacího materiálu plně nasyceny anebo před tím, než může tekutina prolnout anebo prosáknout okolo blokujících částic do zbytku dané absorpční součásti. Často jsou zásobní kapacity prostorů absorpční součásti vzdálené od usazování tekutin dále nevyužité.

Dalším důvodem, proč mnoho absorpčních výrobků podléhá prosakování je neschopnost pohltit druhý a následující výtoky fluida, třebaže byla první dávka účinně absorbována. Po výtoku fluida má toto tendenci zůstávat umístěno v oblasti výtoku přilehlé. Je to v důsledku neschopnosti absorpčního jádra dále dopravovat vyměšované fluidum pryč od oblasti jeho výtoku, jakmile absorpční kapacita tohoto regionu dosáhla určitého bodu saturace.

V absorpčních součástech, obsahujících poměrně vyšší koncentrace absorpčního gelovacího materiálu v zájmu vyšší zásobní kapacity, je problém zhoršován skutečností, že aby se zvyšovalo množství absorpčního gelovacího materiálu při udržování konstantní tloušťky, v zásobní vrstvě bude obsaženo menší množství hydrofilního vláknitého materiálu. Role fibrozního materiálu v zajišťování průsakové kapacity uvnitř absorpční gelový materiál obsahující zásobní vrstvy a udržování matrice vláknito/absorpčního gelovacího materiálu jsou značně redukovány, což vyžaduje některé jiné způsoby přijímání a distribuce fluida uvnitř absorpční součásti do oblasti zásobní vrstvy vzdálených od tekutinové infuze.

Tudíž, bylo by výhodné zajistit vícevrstevnou absorpční součást, jež rychleji přijímá a rozděluje tekutiny uvnitř sebe samotné, zatímco minimalizuje gelové blokování v zásobní vrstvě během fáze přijímání tekutiny. Je tudíž primárním cílem tohoto vynálezu zajistit zlepšené absorpční součásti, jež jsou obzvláště efektivní a účinné při svém použití absorpčních gelovacích materiálů.

Je dalším cílem tohoto vynálezu zajistit absorpční součásti se zvýšenou kapacitou a účinností, použitím přijímací vrstvy z volitelně zhuštěného, hydrofilního vláknitého materiálu, pro účinné nabývání a distribuci tekutiny do zásobní vrstvy, která obsahuje porovnatelně vyšší koncentraci absorpčního gelovacího materiálu.

Podstata vynálezu

Tento vynález řeší absorpční výrobky, jako jsou například plenky najedno použití, inkontinentní vložky, hygienické vložky a podobné, jež mají absorpční součásti vhodné k přijímání a zadržování tekutin obzvláště efektivním a účinným způsobem. Tyto absorpční výrobky obvykle obsahují tekutinami propustnou horní vrstvu a obvykle tekutinami nepropustnou zadní vrstvu, a nějakou absorpční součást, umístěnou mezi danou horní a zadní vrstvou.

- 2 CZ 283819 B6

Tento vynález se týká vícevrstevného absorpčního výrobku, sestávajícího ze zadního dílu přilehlého k přednímu dílu, přední díl má koncovou oblast a oblast usazování přilehlou ke koncové oblasti a zadnímu dílu. Oblast usazování je umístěna mezi koncovou oblastí a zadním dílem. Výrobek dále sestává z alespoň jedné zásobní vrstvy, obsahující směs hydrofilního vláknitého materiálu a jemných částic absorpčního gelovacího materiálu, přičemž zásobní vrstva má první horní povrchovou plochu a z alespoň jedné přijímací vrstvy, propustné pro tekutiny a spojenou se zásobní vrstvou.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že přijímací vrstva obsahuje v jedné vrstvě jak přijímací zónu, s nižší hustotou a nižší plošnou hmotností než má distribuční zóna, pro přijímání tekutin umístěnou alespoň částečně uvnitř oblasti usazování, tak zhuštěnou distribuční zónu pro rozvádění tekutin spojenou tekutinovým spojením s přijímací zónou v rozhraní hustoty. Toto rozhraní hustoty je uloženo příčně přes přijímací vrstvu. Průměrná hustota distribuční zóny je alespoň 2,0 krát, zejména 3,0 krát vyšší, než průměrná hustota přijímací zóny. Průměrná plošná hmotnost distribuční zóny je alespoň 2,0 krát, zejména 3,0 krát vyšší, než průměrná plošná hmotnost přijímací zóny.

Podle dalšího aspektu tohoto vynálezu tvoří přijímací zóna méně než 50 %, zejména pak 30 % plochy druhé horní povrchové plochy, přičemž přijímací vrstva má stejnoměrnou celkovou tloušťku.

Přijímací vrstva se skládá z homogenní směsi ztužených, zkroucených a zkadeřených celulózových vláken.

Směs hydrofilního vláknitého materiálu a relativně velkých částic absorpčního gelovacího materiálu, ve spojení s přijímací vrstvou s přijímací zónou s relativně nízkou hustotou a plošnou vahou, zajišťuje zdokonalenou absorpční součást.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude lépe objasněn na základě následujícího popisu, účiného v souvislosti s příslušnými výkresy, kde:

Obr. 1 - představuje půdorysný pohled na ztvárnění pleny pro jedno použití tohoto vynálezu, jež má odříznutou většinu horní vrstvy k jasnějšímu zobrazení podkladové absorpční součásti pleny,

Obr. 2 - představuje podélný řez pouze absorpční součástí pleny pro jedno použití, takto učiněný podél linie řezu 2 - 2 na obr. 1,

Obr. 3 - představuje příčný řez pouze absorpční součástí pleny pro jedno použití, takto učiněný podél linie řezu 3 - 3 na obr. 1,

Obr. 4 - představuje perspektivní pohled na absorpční součást pleny pro jedno použití na obr. 1,

Obr. 5 - představuje příčný řez, podobný tomu na obr. 3, schematicky znázorňující typické proudění tekutiny uvnitř dané absorpční součásti.

Příklady provedení vynálezu

Absorpční součásti tohoto vynálezu zde budou popsány ve vztahu k jejich použití v jednorázových absorpčních výrobcích, mělo by však být srozuměno, že potencionální aplikace

-3CZ 283819 B6 absorpčních výrobků tohoto vynálezu by neměly být omezeny na jednorázové absorpční výrobky.

Tak, jak je užíván v tomto materiálu, pojem absorpční jednorázový výrobek, týká se výrobků, které pohlcují a zadržují tělní eksudáty a více specificky, týká se výrobků, jež jsou umístěny na anebo v blízkosti těla daného nositele s účelem absorpce a zadržení různých eksudátů jeho tělem vylučovaných a u nichž se zamýšlí, že budou po jednom použití odhozeny do odpadků (tj. nezamýšlí se, že budou prány nebo jinak navraceny do původního stavu anebo opět používány). Přednostním ztvárněním je jednorázový výrobek, plena 20, na obr. 1. Tak, jak je užíván v tomto materiálu, pojem plena, vztahuje se k dílu spodního prádla, který všeobecně nosí kojenci anebo inkontinentní osoby, který je nošen okolo dolního torza těla svého uživatele. Avšak, mělo by být srozuměno, že tento vynález je rovněž použitelný na jiné jednorázové absorpční výrobky, jako jsou například kalhotky a spodky pro osoby trpící inkontinenci, hygienické vložky a podobně.

Obr. 1 je půdorysný pohled na plenu 20 tohoto vynálezu v jejím vyrovnaném, nestaženém stavu (tj., s odstraněním veškeré elasticky indukované kontrakce), s částmi dané struktury, jež jsou odříznuty, aby bylo jasněji zobrazeno příslušné sestavení této pleny 20 a s částí pleny 20 kontaktující nositele, lící k pozorovateli. Jak je ukázáno na obr. 1, tato plena 20 má přední pasový region 22, zadní pasový region 24, rozkrokový region 26 a obvod 28, jenž je definován vnějšími okraji pleny, v němž jsou podélné okraje 30 a koncové okraje 32. Plena má navíc příčnou osu 34 a podélnou osou 36.

Plena 20 přednostně obsahuje tekutinami propustnou homí vrstvu 38, typicky tekutinami nepropustnou dolní vrstvu 40, absorpční součást 42 a elastické členy 44. Ačkoli homí vrstva 38, dolní vrstva 40, absorpční součást 42 a elastické členy 44 mohou být sestaveny v rozmanitosti dobře známých konfigurací, přednostní konfigurace pleny je obecně popsána v patentu US 3 860 003, s názvem Stažitelné boční díly jednorázových plen, vydaném K. B. Buellovi dne 14. ledna, 1975, jenž je zde zapracován referencí.

Obr. 1 znázorňuje přednostní podobu pleny 20 tohoto vynálezu, v níž homí vrstva 38 a dolní vrstva 40 jsou koextenzivní a mají rozměry délky a šířky celkově větší, než má absorpční součást 42. Homí vrstva 38 je sdružena s a překryta na dolní vrstvu 40, čímž se vytváří obvod 28 pleny 20. Obvod 28 definuje vnější obvod nebo okraje pleny. Obvod 28 zahrnuje koncové okraje 32 a podélné okraje 30. Obr. 2 a 3 jsou podélné a příčné pohledy řezem pouze absorpční součástí 42, znázorněné na obr. 1.

Plena 20 má přední a zadní pasový region 22 a 24, protahující se od koncových okrajů 32 obvodu pleny 28 směrem k příčné ose 34 pleny ve vzdálenosti asi 2 % až 10 %, přednostně asi 5 %, délky pleny 20. Pasové regiony zahrnují ty homí díly pleny 20, které, když je nošena, obklopují pas nositele. Rozkrokový region 26 je tou částí pleny 20, mezi pasovými regiony 22 a 24. a zahrnuje ten díl pleny 20, který když je plena 20 nošena, je umístěn mezi nohami nositele a pokrývá jeho dolní torzo. Tudíž, rozkrokový region 26 definuje plochu typického usazování tekutin u pleny 20 anebo u jiného absorpčního výrobku.

Homí vrstva 38 je přizpůsobivá, s měkkým pocitem a nedráždivá pro pokožku daného nositele. Dále, tato homí vrstva 38 je propustná tekutinám, jimž umožňuje snadno pronikat svou tloušťkou. Vhodná homí vrstva 38 může být vyráběna ze širokého spektra materiálů, jako jsou porézní pěny, retikulámí pěny, síťové plastické fólie, přírodní vlákna (například dřevěná anebo hedvábná), syntetická vlákna (jako polyesterová či polypropylenová vlákna), anebo z kombinace přírodních a syntetických vláken. Přednostně je homí vrstva 38 vyráběna z vodu odpuzujícího materiálu, s cílem izolovat pokožku nositele od tekutin v obsahu absorbční součásti 42.

Obzvláště přednostní homí vrstva 38 se skládá z polypropylenových vláken staplové délky, jež mají váhovou jednotku příze asi 1,5.

-4CZ 283819 B6

Jak je používán v tomto materiálu termín vlákna staplové délky, tento se týká těch vláken, jež mají délku alespoň 15,9 mm.

K. výrobě horní vrstvy 38 může být využito množství výrobních technik. Například, horní vrstva 38 může být tkaná, netkaná, netkaným textilem, mykaná a podobně. Přednostní horní vrstva je mykaná a termálně spojená pomocí prostředků, jenž jsou dobře známé těm, kdo jsou kvalifikovaní v současném stavu technologie látek. Přednostně má horní vrstva 38 plošnou váhu od asi 18 do asi 25 gramů na čtvereční metr, minimální pevnost v tahu za sucha je nejméně 400 gramů na centimetr v podélném směru a pevnost v tahu za mokra alespoň 55 gramů na centimetr v podélném směru.

Dolní vrstva 40 je typicky tekutinám nepropustná a je přednostně vyráběna z tenké plastické fólie, ačkoli mohou být použity rovněž jiné pružné, tekutiny nepropouštějící materiály. Dolní vrstva 40 zabraňuje tomu, aby příslušné eksudáty, pohlcené a zadržené v absorpční součásti 42 smáčely předměty, jež jsou v kontaktu s plenou 20, jako jsou prostěradla a součásti spodního prádla. Přednostně je zadní vrstvou 40 polyetylenová folie, s tloušťkou od asi 0,012 mm, až do asi 0,051 mm ačkoliv mohou být použity i jiné pružné, tekutiny nepropouštějící materiály. Tak, jak se zde používá pojem ohebný, týká se materiálů, jež jsou poddajné a snadno se přizpůsobují celkovému tvaru a obrysům těla nositele.

Dolní vrstva 40 je přednostně vyrážená a/nebo s povrchovou úpravou matté, k zajištění více látkového vzhledu. Dále, tato zadní vrstva 40 dovoluje únik par z absorbční součásti 42, přitom však stále ještě zabraňuje průchodu eksudátů dolní vrstvou 40.

Velikost dolní vrstvy 40 je diktována velikostí příslušné absorbční součásti 42 a přesně zvoleným designem dané pleny. V přednostním ztvárnění má dolní vrstva 40 modifikovaný tvar přesýpacích hodin, protáhlý za absorpční součást 42 v minimální vzdálenosti alespoň asi 1,3 cm až 2,5 cm okolo celého obvodu 28 dané pleny.

Horní 38 a dolní vrstva 40 jsou spojeny dohromady jakýmkoli vhodným způsobem. Tak, jak je v tomto materiálu používán termín spojený, tento zahrnuje ty konfigurace, jimiž je horní vrstva 38 přímo upevněna k dolní vrstvě 40 připevněním horní vrstvy 38 přímo k dolní vrstvě 40 a konfigurace, jimiž je horní vrstva 38 upevněna k dolní vrstvě 40 nepřímo připevněním horní vrstvy 38 k mezilehlým členům, jež jsou dále připevněny k dolní vrstvě 40. V přednostním ztvárnění, jsou horní 38 a dolní vrstva 40 přímo spojeny jedna s druhou v obvodě 28 pleny a to pomocí příslušného připevňovacího zařízení (není zobrazeno), jako je nějaké adhezivum anebo jakékoli jiné prostředky připevnění známé současnému stavu techniky. Například, k připevnění horní 38 vrstvy k dolní 40 může být použita stejnoměrná nepřetržitá vrstva lepidla, vzorovaná vrstva lepidla anebo nějaké uspořádání samostatných linií, spirál anebo bodů lepidla.

Na zadní pasový region 24 pleny 20 jsou typicky použity upevňovače z páskových poutek 46, k zajištění upevňovacích prostředků pro udržování pleny na nositeli. Jedním žních je páskové poutko na obr. 1. Upevňovače páskovými poutky 46 mohou být jakékoli, známé současnému stavu techniky, jako upevňovací pásek uvedený v patentu US 3 848 594, vydaném K. B. Buellovi dne 19. listopadu, 1974, jenž je zde zapracován referencí. Tyto upevňovače páskovými poutky 46, či jiné upevňovací prostředky, jako například špendlíky, jsou typicky aplikovány u rohů pleny 20.

Elastické prvky 44 jsou uspořádány přilehle obvodu 28 pleny 20, přednostně podél každého podélného okraje 30 tak, aby elastické prvky 44 měly tendenci táhnout a držet pleny 20 proti nohám daného nositele. Alternativně, elastické prvky 44 mohou být uspořádány přilehle jednoho nebo obou koncových okrajů 32 pleny k zajištěni pasu, stejně jako anebo spíše než nožních manžet. Například, vhodný pas je uveden v patentu US 4 515 595, vydaném Davidu J. Kievitovi

-5CZ 283819 B6 a Thomasů F. Osterhage dne 7. května, 1985, zde obsažený referencí. Dalším vhodným pasovým sestavením je to, jež má v sobě zapracována elastická pasová zařízení k zajištění dynamického posezení okolo nositele, stejně jako zlepšené zadržovací charakteristiky. Takovéto sestavení uvádí patent US 5 151 092, vydaný K. B. Buellovi, Sandře H. Clearové a Danielii T. Falcone dne 29. září, 1992, zde zapracovaný referencí. Navíc, způsob a zařízení vhodné pro výrobu jednorázové pleny s elasticky stažitelnými pružnými prvky je uvedeno v patentu US 4 081 301, s názvem Způsob a zařízení pro kontinuální připevňování diskrétních, roztažených elastických pruhů k předem určeným, izolovaným dílům jednorázových absorpčních produktů, vydaném K. B. Buellovi dne 28. března, 1978, jenž je zde zapracován referencí.

Elastické prvky 44 jsou upevněny k pleně 20 v elasticky stažitelném stavu, takže v normální, nenaplé konfiguraci, elastický prvek 44 účinně stahuje nebo nabírá plenu. Elastické prvky 44 mohou být upevněny v elasticky stažitelném stavu alespoň dvěmi způsoby. Například, elastický prvek 44 může být roztažen a upevněn, zatímco plena je v nestaženém stavu. Alternativně, plena 20 může být stažena, např. plisováním, a elastické prvky 44 upevněny a připojeny k pleně 20, zatímco tyto elastické prvky 44 jsou ve svém neuvolněném anebo neroztaženém stavu.

Ve ztvárnění uvedeném na obr. 1, elastické prvky protahují v podstatě celou délku pleny 20 v rozkrokovém regionu 26. Alternativně, elastické prvky 44 mohou protahovat celou délku pleny 20, či jakoukoli jinou délku, vhodnou k zajištění elasticky stažitelné linie. Délka elastických prvků je diktována designem dané pleny.

Elastické prvky 44 mohou mít mnohost konfigurací. Např., šířka elastických prvků 44 se může měnit od asi 0,25 mm do asi 25 mm nebo více; elastické prvky 44 mohou zahrnovat jednotlivý pás elastického materiálu anebo mohou obsahovat několik paralelních, či neparalelních pruhů elastického materiálu; či elastické prvky 44 mohou být rektangulámí nebo křivočaré. Ještě dále, tyto pružné prvky 44 mohou být upevněny k pleně jakýmkoli z několika způsobů známých současné technice. Např., mohou být spojeny ultrazvukově, tepelně nebo tlakem k pleně 20 za použití rozmanitosti vzorů spojování anebo elastické prvky 44 mohou být jednoduše k pleně 20 přilepeny.

Absorpční součást 42 je umístěna mezi horní 38 a dolní 40 vrstvou k vytvoření pleny 20. Absorpční součásti tohoto vynálezu jsou vláknité struktury nebo rouna, jež zahrnují jak spletené masy vláken, tak částice absorpčního gelovacího materiálu. Absorpční součást 42 je celkově stlačitelná, přizpůsobivá, nedráždící pokožku nositele a schopná absorpce a zadržování tekutin a jistých tělových eksudátů. Mělo by být zřejmé, že pro účely tohoto vynálezu absorpční součást obsahuje nejméně dva konstrukční prvky nebo vrstvy, ale tato není nezbytně omezena na dvě vrstvy nebo plochy materiálů. Tudíž, absorpční součást 42 může vlastně zahrnovat lamináty anebo kombinace několika ploch nebo vrstev potřebných typů materiálů, jak je dále popsáno. Tedy, jak se zde používá pojem součást, tento obsahuje pojmy součásti nebo vrstvy anebo vrstevnatý. Navíc, každá vrstva nebo struktura (či součást nebo vrstva) musí být zformována z jediného jednotkového kusu materiálu, ale mohou být vytvořeny z množství menších pruhů nebo komponentů spojených po délce anebo šířce tak dlouho, pokud jsou v tekuté komunikaci jeden s druhým.

Obr. 4 je perspektivním pohledem na přednostní ztvárnění absorpční součásti 42 tohoto vynálezu. Jak uvádí obr. 1 až 5, absorpční součást 42 zahrnuje horní přijímací vrstvu 72 a dolní zásobní vrstvu 82. Horní přijímací vrstva 78 dále obsahuje přijímací zónu 56, zobrazenou dvoutečkovanou čárou představující rozhraní 92 hustoty, a distribuční zónu 58. Dolní zásobní vrstva 82 je zobrazena na obr. 4 jako zahrnující zadní díl 48 a přední díl 50. Přední díl 50 je zobrazen jako mající koncovou oblast 52 a oblast 54 usazování. Dále, přední díl 50 je příčně rozdělen do třech regionů, zahrnující dva od sebe vzdálené ouškové regiony 60 a 62 a centrální region 64. Dolní zásobní vrstva 82 má navíc příčnou osu 66 a podélnou osu 68.

-6CZ 283819 B6

Dolní zásobní vrstva 82 má zadní díl 48 a přední díl 50, jenž je sdružený se zadním dílem 48. Zadní díl 48 a přední díl 50 dolní zásobní vrstvy 82 se protahují od koncových okrajů 70 dolní zásobní vrstvy 82 směrem k příčné ose 66, přední díl 50 se protahuje ve vzdálenosti od asi poloviny do asi tří čtvrtin, přednostně asi dvou třetin, délky dolní zásobní vrstvy 82. Přední díl 50 je přednostně větší než polovina celkové délky dolní zásobní vrstvy 82 tak, že zahrnuje celou plochu typického usazování tekutin absorpční součásti 42, když je umístěna v nějaké pleně nebo jiném absorpčním výrobku.

Přední díl 50 má koncovou oblasti 52 a oblast 54 usazování. Koncová oblast 52 zahrnuje tu část předního dílu 50, protahující se od příslušného koncového okraje 70 dolní zásobní vrstvy 82 směrem k příčné ose ve vzdálenosti od asi 2 % do asi 10 %, zejména 5 %, délky dolní zásobní vrstvy 82. Oblast 54 usazování zahrnuje tu část předního dílu 50, jež je sdružená a umístěna mezi koncovou oblast 52 a zadní díl 48 a zahrnuje plochu typického usazování tekutin absorpční součásti 42.

Přední díl 50 má dále dva příčně vzdálené ouškové regiony 60 a 62 a centrální region 64, uspořádaný mezi ouškovými regiony 60 a 62. Ouškové regiony 60 a 62 zahrnují ty části, jež se celkově protahují od podélných okrajů 30 obvodu 28 směrem k podélné ose, ve vzdálenosti okolo jedné desetiny až jedné třetiny šířky dolní zásobní vrstvy 82. Tudíž, ouškové regiony 60 a 62 jsou těmi částmi, jež zabírají boční marginální díly nositelova pasu a torza, zatímco centrální region 64 zasahuje střední díl nositelova pasu a torza. Centrální region tedy definuje příčnou plochu typického usazování tekutiny.

Dolní zásobní vrstva 82 může být vyrobena v široké škále velikostí a tvarů (př., obdélníkové, tvaru přesýpacích hodin, asymetrická, atd.) a ze široké škály materiálů. Celková absorpční kapacita dolní zásobní vrstvy 82 by však měla být slučitelná se zatížením tekutinami pro zamýšlené užití absorpčního výrobku nebo pleny. Dále, velikost a absorpční kapacita dolní zásobní vrstvy 82 se mohou měnit k uzpůsobení nositelům od kojenců po dospělé. Horní přijímací vrstva 72 přednostně obsahuje homogenní směs hydrofilního vláknitého materiálu, jenž byl výběrově zhuštěn.

Dolní zásobní vrstva 82 přednostně obsahuje hydrofilní, vláknitý materiál a obzvláště množství jemných částic absorpčního gelovacího materiálu, majícího specifickou zrnitost a přednostně stejnoměrný profil hustoty.

Jak uvádí obr. 4, od bočního okraje horní přijímací vrstvy 72 k bočnímu okraji dolní zásobní vrstvy 82 jsou přednostně marginální okraje 83 a 84, alespoň v oblasti typického usazování tekutin. Tyto okraje 83, 84 jsou alespoň 0,5 cm, zejména alespoň 1,25 cm, k minimalizaci pravděpodobnosti průsaku, způsobovaného knotovým efektem fluida po celé cestě k okraji absorpční součásti. Tyto okraje se přednostně protahují po celou délku dané absorpční součásti, ačkoli by mohly být udržovány pouze v nejvíce pravděpodobném regionu výtoku u konkrétního nositele, jako je př. směrem k přednímu okraji u mužských nositelů a více do středu u ženských nositelů.

V horní přijímací vrstvě 72 a dolní zásobní vrstvě 82 absorpční součásti 42 mohou být použity různé druhy hydrofilního vláknitého materiálu. Jakýkoli typ hydrofilního materiálu vhodný pro použití v tradičních absorpčních výrobcích je vhodný pro užití v absorpční součásti 42 tohoto vynálezu. Konkrétní příklady takovýchto hydrofilních materiálů obsahují celulózová vlákna, modifikovaná celulózová vlákna, umělé hedvábí, polyesterová vlákna jako polyethylentereftalát (DACRON), hydrofilní nylon (HYDROFIL) a podobně. Jiné příklady vhodných hydrofilních vláknitých materiálů obsahují hydrofílizovaná hydrofobní vlákna, jako například povrchovým činidlem ošetřená, či křemenkou ošetřená termoplastická vlákna, odvozená například od polyolefinů jako je polyetylén nebo polypropylen, polyakrylika, polyamidy, polystyreny, polyuretany a podobně. (Tyto struktury poskytují vynikající průsakové vlastnosti, důležité

-7CZ 283819 B6 v tomto vynálezu). Z důvodů dostupnosti a nákladů se také upřednostňují obzvláště dřevěná buničitá vlákna, na něž se rovněž odkazuje jako na airfelt.

Jiné materiály celulózových vláken, jež mohou být zejména užitečné v určitých absorpčních součástech zde, jsou ztužená zkroucená, zkadeřená celulózová vlákna, jež mohou být produkována prostřednictvím vnitřně zesítěných celulózových vláken nějakým zesíťovacím činidlem. Vlákna tohoto typu jsou zveřejněna, například, v patentu US 3 224 926, vydaném Bernardinovi dne 21. prosince, 1965; v patentu US 3 241 553, vydaném Steigerovi dne 22. března, 1966; v patentu US 3 440 135, vydaném Chungovi dne 22. dubna, 1969; v patentu US 3 658 613, vydaném Steigerovi dne 26. dubna, 1972; v patentu US 3 932 209, vydaném Chatterjeemu dne 13. ledna, 1976 a v patentu US 4 035 147, vydaném Sangenisovi et al. dne 12. července, 1977, jež jsou zde všechny zapracovány referencí.

Jeden typ ztužených, zkroucených, zkadeřených vláken užitečných jako hydrofilní vláknitý komponent v absorbčních součástech zde, obsahuje celulózová vlákna, jež byla vnitřně zesítěna, například pomocí dialdehydu Cj-Cg, zatímco tato vlákna jsou v relativně dehydrovaném stavu. Tato vlákna mohou být definována počtem zkrutů v suchém a mokrém stavu (nejméně 4,5 uzlů zkrutu na milimetr zasucha a nejméně o 0,5 uzlu zkratu na milimetr méně, když jsou mokrá a přednostně rovně nejméně 3,0 uzly zkrutu na milimetr za mokra) a pomocí charakteristik jejich retence tekutin (průměrná hodnota zadržení izopropylalkoholu méně než 30 %, průměrná hodnota zadržení vody od 28 % do 50 %). Ztužená, zkroucená, zkadeřená celulózová vlákna tohoto typu jsou popsána podrobněji v Evropské patentové přihlášce č. 251 676, publikované 7. ledna, 1988, a v Evropské patentové přihlášce č. 252 650, publikované 13. ledna, 1988. Obě tyto patentové přihlášky byly podány jménem The Procter & Gambie Company a obě jsou zde zapracovány referencí. Navíc v patentu US 4 822 453, vydaném Deanovi et al. dne 18. dubna, 1989, v patentu US 4 888 093, vydaném Deanovi et al. dne 19. prosince, 1989, a v patentu US 4 898 642, vydaném Moorovi et al. dne 6. února, 1990; je rovněž popsán tento postup zesíťování ve větších podrobnostech, stejně jako další debata o kvantifikování tuhosti, zkratu a zkadeření udělovaném vláknům, tyto jsou zde zapracovány referencí.

Další typ ztužených, zkroucených, zkadeřených celulózových vláken, jež jsou užitečná a v současnosti upřednostňovaná jako hydrofilní vláknitý komponent v absorbčních součástech zde, obsahuje celulózová vlákna, jež byla vnitřně zesítěna, například pomocí zesíťovacího činidla polykarboxylové kyseliny C2-C9 jako je například kyselina citrónová, zatímco tato vlákna jsou v relativně dehydrovaném stavu. Tato vlákna mohou být podobně definována počtem zkrutů v jejich suchém a mokrém stavu (nejméně 2,5 uzlů zkratu na milimetr suchého a nejméně o 1,0 uzlu zkratu na milimetr méně jsou-li mokrá a přednostně také nejméně 1,5 uzlů zkratu na mokrý milimetr) a pomocí charakteristik jejich retence tekutin (průměrná hodnota zadrženi vody od 28 % do 50 %). Ztužená, zkroucená, zkadeřená celulózová vlákna tohoto typu jsou popsána podrobněji v patentu US 5 137 537, vydaném Carlisle M. Herronovi a Davidu J. Cooperovi dne 11. srpna, 1992, zde obsaženém referencí.

Ačkoli hydrofilní vláknitý materiál používaný v dolní zásobní vrstvě 82 může zahrnovat jakýkoli anebo více z předchozích materiálů, aby se docílilo výhod tohoto vynálezu je horní přijímací vrstva 72 přednostně homogenního složení z chemicky ztužených, zkroucených a zkadeřených celulózových vláken, popsaných v předcházejícím odstavci. Dolní zásobní vrstva 82 může být zformována z těchto vláken, aleje přednostně vyrobena z airfeltu, aby se minimalizovaly výrobní náklady, protože schopnost knotového efektu není primární funkcí dolní zásobní vrstvy 82.

Může být žádoucí, aby bylo v některých aplikacích obsaženo určité množství hydrofobního vláknitého materiálu v absorpčních součástech tohoto vynálezu, obzvláště v horní přijímací vrstvě. Takové hydrofobní vláknité materiály mohou obsahovat syntetická vlákna jako umělé hedvábí, polyetylén, polypropylen a polyethylenterefialátová vlákna, například, stejně jako

-8CZ 283819 B6 bikomponentní, trikomponentní či míchaná vlákna. Použití těchto hydrofobních vláknitých materiálů, stejně jako hydrofílních a hydrofilizovaných hydrofobních materiálů (syntetických nebo umělých), je popsáno podrobněji ve výše odkazovaných a zapracovaných zveřejněných přihláškách PCT WO 91/11162, WO 91/11163 a WO 91/11165

Jiné fibrozní materiály, jež mohou být vhodné k užití, obsahují vlákna s kapilárním kanálkem jako ta, jež jsou podrobněji popisována v Evropské patentové přihlášce č. 391 814, publikované 10. října, 1990. Tato přihláška byla podána jménem Eastman Kodak Company a je zde tímto obsažena referencí.

Tyto dodatečné vláknité materiály, když mají hydrofobní povahu, jsou přednostně přítomny ve srovnatelně malém množství, typicky v řádu asi 30 % nebo méně (plošné váhy celkové struktury) tak, že struktura zůstává v podstatě hydrofilní. Přidání těchto hydrofobních materiálů k absorpčním součástem tohoto vynálezu může zdokonalit průsakové vlastnosti, stejně jako zvýšit kapacitu, strukturální integritu a pružnost.

Jak se zde užívá pojem hydrofilní, popisuje vlákna nebo povrchy vláken, jež jsou zvlhčována tekutinami usazovanými na vláknech. Stav techniky se zřetelem na zvlhčování materiálů dovoluje definici hydrofility (a zvlhčování), pomocí úhlů kontaktu a povrchového napětí příslušných tekutin a pevných předmětů. O tom pojednává podrobně publikace Američan Chemical Society s názvem Contact Angle, Wetabilitv and Adhesion, redigovaná Robertem F. Gouldem s uznaným copyrightem v 1964. Vlákno nebo povrch vlákna jsou navlhčeny tekutinou bud’, když je úhel kontaktu mezi tekutinou a vláknem nebo povrchem méně než 90°, či když bude mít tekutina tendenci šířit se přes povrch vlákna spontánně, oba stavy jsou koexistentní.

Navíc k hydrofilním vláknitým materiálům, dolní zásobní vrstva 82 přednostně obsahuje zvláštní množství jemných, přednostně nelámavých nevláknitých částic absorpčního gelovacího materiálu (nevláknité částice se zde užívají k označení specifického druhu částicového materiálu, v němž je poměr délky k průměru tohoto materiálu asi 10 nebo méně). Absorpční gelovací materiály jsou takové, jež při styku s tekutinami tyto tekutiny nasakují a tím tvoří hydrogely. Tímto způsobem, tekutiny vyměšované do dolní zásobní vrstvy vynálezu mohou být přijímány a zadržovány těmito částicemi, čímž se uděluje absorpčním součástem zvýšená absorpční kapacita a/nebo zvýšená schopnost zadržování tekutin.

Absorpční gelovací materiály, jež se užívají, celkově obsahují v podstatě ve vodě nerozpustné, nepatrně zesítěné, částečně neutralizované, hydrogel tvořící polymerové materiály. Tyto absorpční gelovací materiály mohou být připravovány z polymerovatelných, nenasycených, kyseliny obsahujících monomerů. Tedy, tyto monomery obsahují olefmicky nenasycené kyseliny a anhydridy, jež obsahují alespoň jeden uhlík nebo uhlíkovou olefinickou dvojitou vazbu. Konkrétněji, tyto monoméry mohou být zvoleny zolefinicky nenasycených karboxylových kyselin a kyselých anhydridů, olefmicky nenasycených sulfonových kyselin a jejich směsí.

Vhodné nenasycené acidické monomery pro užití v přípravě absorpčních gelovacích materiálů užitých v tomto vynálezu obsahují ty, jež uvádí na seznamu patent US RE 32 649, vydaný pro Kerryn A. Brandt, Stephen A. Goldman a Thomas A. Inglin dne 19. dubna, 1988, s názvem Polymerové směsi vytvářející hydrogely pro použití v absorpčních strukturách, zde zapracovaný referencí. Přednostní monomery obsahují kyselinu akrylovou, metakrylovou kyselinu a 2akrylamido-2-methyl propan sulfonovou kyselinu. Akrylová kyselina sama je obzvláště upřednostňována k přípravě absorpčních gelových materiálů.

V hydrogel vytvářejícím absorpčním gelovacím materiálu polymerový komponent vytvořený z nenasycených, kyselinu obsahujících monomerů může být roubován do jiných polymerových podílů jako je škrob nebo celulóza. Pro použití zde jsou obzvláště upřednostňovány škrobové materiály, roubované akrylovou kyselinou tohoto typu.

-9CZ 283819 B6

Přednostní gelovací materiály, jež mohou být připravovány z tradičních typů monomerů obsahují hydrolizovaný akrylonitrilový roubovaný škrob, škrob roubovaný akrylovou kyselinou, polyakryláty, kopolymery anhydridu kyseliny maleinové nebo jejich kombinace. Zvláště se upřednostňují polyakryláty a škrob roubovaný kyselinou akrylovou.

Jakákoli bude povaha základních polymerových komponentů absorpčních gelovacích materiálů zde užitých v zásobních vrstvách, tyto materiály budou obecně nepatrně zesítěné. Zesítění slouží tomu, aby učinilo absorpční gelovací materiály užité v tomto vynálezu v podstatě ve vodě nerozpustnými a zesítění takto částečně určuje objem gelu a získatelné polymerové charakteristiky hydrogelů tvořených z užitého absorpčního gelovacího materiálu. Vhodná zesíťovací činidla jsou dobře známá současnému stavu techniky, například ta popisovaná podrobněji v patentu US 4 076 663, vydaném Masudovi et al dne 28. února, 1978, zde obsaženého referencí. Přednostními zesíťovacími činidly jsou di- nebo polyestery nenasycených monomerových polykarbonoxylových kyselin s polyoly (polyols), bisakrylamidy a di nebo trially 1 aminy. Zvláště upřednostňovanými zesíťovacími činidly jsou Ν,Ν'-methylenbisakrylamid, trimethylol propan triakrylát a triallyl amin. Zesiťovací činidlo může obecně obsahovat od asi 0,001 molo procent až do 5 molo procent výsledného absorpčního gelovacího materiálu. Přednostněji, zesíťovací činidlo bude obsahovat od asi 0,01 molo procent do 3 molo procent absorpčního gelovacího materiálu zde používaného.

Nepatrně zesítěné, absorpční gelovací materiály, jež mohou být použity ve strukturách tohoto vynálezu, se obecně používají ve své částečně neutralizované podobě. Pro účely tohoto vynálezu jsou tyto materiály považovány za částečně neutralizované, když aspoň 25 molo procent a přednostně nejméně 50 molo procent monomerů užitých k vytváření daného polymeru, jsou monomery obsahující skupiny kyselin, jež byly neutralizovány pomocí sůl vytvářejícího kationu. Vhodné sůl tvořící kationy obsahují alkalický kov, amonium, substituované amonium a aminy. Tento procentní poměr celkových použitých monomerů, jež jsou neutralizované monomery obsahující skupinu kyselin, se zde označuje jako stupeň neutralizace. Stupeň neutralizace přednostně nepřekračuje 98 %.

Absorpční gelovací materiály použité v zásobních vrstvách zde, musí mít relativně vysokou kapacitu nasakování tekutin, kterým absorpční součásti čelí. Absorpční kapacita těchto materiálů může být kvalifikována odkazem na objem gelu polymerových gelovacích činidel, jež mají být zvoleny pro užití v tomto vynálezu.

Pro účely tohoto vynálezu může být objem gelu definován ve vyjádření množství syntetické moči absorbované jakýmkoli daným absorpčním gelovacím materiálem a je specifikováno v gramech syntetické moči na gram absorpčního gelovacího materiálu. Objem gelu v syntetické moči může být určen pomocí vytvoření suspenze z asi 0,2 až 0,2 částí sušeného absorpčního gelovacího materiálu ke zkoušce s asi 20 díly syntetické moči. Tato suspenze je udržována při okolní teplotě za jemného míchání po asi 1 hodinu tak, aby bylo dosaženo rovnováhy bobtnání. Užitím postupu popsaného podrobněji v oddíle Testovací způsoby výše odkazovaného patentu US RE 32 649, objem gelu absorpčního gelovacího materiálu v gramech syntetické moči na gram absorpčního gelovacího materiálu je pak vypočítán z váhové frakce absorpčního gelovacího materiálu v suspenzi a poměru objemu tekutiny vyloučené z vytvořeného hydrogelů k celkovému objemu dané suspenze. (Při výpočtu objemu gelu jsou gramy absorpčního gelovacího materiálu nebo hydrogel vytvářejícího polymeru upraveny k suché plošné váze.)

Zásobní vrstvy tohoto vynálezu a zejména ty, jež mají být užity v plenách, výrobcích pro inkontinentní dospělé nebo tréninkových kalhotkách, budou obecně užívat absorpční gelovací materiál s objemem gelu nejméně asi 20 gramů syntetické moči na gram gelovacího materiálu. Když jsou zde uvedené zásobní vrstvy sestaveny z celulózových vláken jako například vláken

- 10CZ 283819 B6 dřevěné buničiny, může být žádoucí použít absorpční gelovací materiály, mající poněkud vyšší objem gelu, tj., objem mezi asi 25 a 60 gramy syntetické moči na gram gelovacího činidla.

Zásobní vrstvy sestavené z určitých druhů celulózových vláknitých materiálů jako např. ztužených, zkadeřených celulózových vláken výše popsaných, mohou být vlastně více efektivní při absorbování fluida, je-li užito poněkud nižších objemů gelu v užitých absorpčních gelovacích materiálech. Absorpční gelovací materiál celkově nižšího objemu gelu tenduje k tvorbě hydrogelů celkové vyšší pevnosti gelu (jak kvantifikováno modulem pružnosti ve smyku způsobem popsaným ve výše odkazovaném patentu US 4 654 039). Tudíž, v zásobních vrstvách, kde jsou hydrofilními vlákny ztužená, zkadeřená, celulózová vlákna, může být přednostním použit absorpční gelovací materiál s objemem gelu od asi 20 do 35 gramů syntetické moči na gram absorpčního gelovacího materiálu.

Další rys absorpčních gelovacích materiálů, zvláště užitečný v zásobních vrstvách zde, se vztahuje k úrovni extrahovatelného polymerového materiálu, přítomného v tomto gelovacím materiálu. Úrovně extrahovatelných polymerů mohou být stanoveny kontaktováním vzorku gelovacího materiálu s roztokem syntetické moči po podstatný časový úsek (např., alespoň 16 hodin), jehož je potřeba k dosažení rovnováhy extrakce, pak filtrováním vytvořeného hydrogelu z kalové tekutiny a konečně pak určením obsahu polymeru daného filtrátu. Zvláštní postup užívaný k určování obsahu extrahovatelného polymeru absorpčních gelovacích materiálů zde použitých je rovněž stanoven ve výše odkazovaném patentu US RE 32 649. Absorpční gelovací materiál zde zvláště užívané v zásobních vrstvách jsou ty, jež mají rovnovážný obsah extraktů v syntetické moči ne větší než 17 %, přednostně ne více než asi 10 %, váhy absorpčního gelovacího materiálu.

Ačkoli většina absorpčních gelovacích materiálů bude v dolní zásobní vrstvě 82 tohoto vynálezu fungovat dobře, jsou zvláště vhodné gelovací materiály vysoké gelové pevnosti. Pevnost gelu musí být taková, aby se částice gelovacího materiálu nedeformovaly a nezaplnily do neakceptovatelného stupně kapilární prázdný prostor v dolní zásobní vrstvě 82, čímž by omezovaly jak absorpční kapacitu struktury, tak distribuci fluida po celé struktuře.

Pevnost gelu se týká tendence částic absorpčního gelovacího materiálu se deformovat anebo rozptylovat po zátěží, jakmile dané částice pohltí tekutiny. Pro daný typ gelovacího materiálu se bude pevnost gelu obecně snižovat, jak poroste objem gelu. Bylo zjištěno, že je žádoucí používat dolní zásobní vrstvu 82, jejíž polymerové materiály mají tak vysokou pevnost gelu jak je to možné, konzistentní s realizací absorpčních gelovacích materiálů přijatelně vysokého objemu gelu.

Bylo zjištěno, že pevnost gelu, tj. tendence k deformaci (v kontextu absorpčních gelovacích materiálů zapracovaných do absorpčních součástí a absorpčních výrobků) přímo koreluje s modulem pružnosti ve smyku absorpčního gelovacího materiálu. Podle toho, polymerové materiály absorpčního gelovacího materiálu, mající dostatečnou pevnost gelu, mohou být vhodně charakterizovány pomocí specifikace pevnosti gelu vyjádřenou v pojmech modulu pružnosti ve smyku částic absorpčního gelovacího materiálu.

Modul pružnosti ve smyku může být tradičně měřen, např., postupem zahrnujícím užití zátěžového rheometru k určení poměru (a) zátěže aplikované na daný vzorek versus (b) výsledné napětí (deformace) vykazované vzorkem. Vzorek materiálu takto testovaný je nabobtnán do svého objemu gelu pomocí syntetické moči. Užitím postupu podrobněji popsaném ve výše uvedeném patentu US RE 32 649, zde zapracován referencí, se určí poměr zátěže/deformace. Modul pružnosti výsledného vzorku v pascalech je následně vypočítán z tohoto poměru. Absorpční gelovací materiály shledané jako zvlášť vhodné v tomto vynálezu, vykazují modul pružnosti nejméně asi 200 Pa. Přednostněji, absorpční gelovací materiály mají modul pružnosti v rámci rozmezí od asi 250 do asi 9200 Pa a nej přednostněji od asi 500 Pa do asi 3500 Pa.

- 11 CZ 283819 B6

Důležitým rysem tohoto vynálezu je použití výše popsaných absorpčních gelovacích materiálů v zásobní vrstvě ve formě nevláknitých, přednostně nelámavých částic, majících určité charakteristiky velikosti částic. Obzvláště bylo objeveno, že může být realizováno neočekávané zvýšení absorpční kapacity, přijímání a distribuce uvnitř dané absorpční součásti, pomocí zapracování absorpčního gelovacího materiálu do zvláštních zásobních vrstev tohoto vynálezu v podobě částic, jež jsou obecně větší, než dosud tradičně používané. Obecně, zajištění částic absorpčního gelovacího materiálu této poměrně větší velikosti vyžaduje užití jedné nebo více výrobních či zpracovatelských technik, jež eliminují nebo redukují množství menších, jemnějších částic a/nebo tvoří větší částice, jež jsou zaváděny, spolu s vláknitým materiálem, do zásobních vrstev zde uvedených. Horní mez velikosti částic absorpčního gelovacího materiálu může být též zajištěna, protože částice gelovacího činidla, jež jsou příliš velké, jsou méně žádoucí z estetického hlediska spotřebitele.

Konkrétně, zásobní vrstvy podle tohoto vynálezu přednostně obsahují absorpční gelovací částice materiálu s vybranou střední velikostí částice a jisté s odchylkou velikosti od průměrné velikosti částic. Pro účely tohoto vynálezu je velikost částice definována jako rozměr částice, určený síťovou analýzou velikosti. Dále, pro účely tohoto vynálezu je střední velikost částice daného vzorku absorpčního gelovacího materiálu definována jako velikost částice, jež dělí vzorek napůl na hmotném základě. Další podrobnosti o síťové analýze a analýze střední velikosti hmoty částice může být nalezena ve výše uvedeném patentu US 5 047 023.

Částice absorpčního gelovacího materiálu užité v zásobní vrstvě tohoto vynálezu, mají přednostně střední velikost částice větší nebo rovnající se asi 400 mikronům. Přednostně bude střední velikost částic větší nebo rovnající se asi 420 mikronům. Ještě přednostněji bude střední velikost částic větší nebo rovnající se asi 500 mikronům. Protože jsou větší částice méně žádoucí z estetického hlediska spotřebitele, střední velikost hmoty částice může mít horní mez tak, aby byla střední velikost částice vyjádřena v pojmech nějakého rozmezí. Takto přednostní velikosti hmoty částice se pohybují okolo asi od 400 do asi 1680 mikronů, přednostněji okolo asi od 400 do asi 1410 mikronů a nej přednostněji okolo asi od 400 do asi 1190 mikronů.

Přednostně budou mít částice absorpčního gelovacího materiálu jisté maximum odchylky velikosti částice od střední velikosti částice. Obzvláště se upřednostňuje, aby ne více než 16% váhy částic absorpčního gelovacího materiálu mělo velikost částic menší než 200 mikronů a/nebo ne více než asi 16 % váhy těchto částic mělo velikost částic menší než 210 mikronů a/nebo ne více než asi 16 % váhy těchto částic velikost částic větší než 1410 mikronů. Nej přednostněji, ne více než 16 % váhy těchto částic má velikost částic větší než 1190 mikronů.

Ve zvláště přednostní podobě tohoto vynálezu budou mít částice absorpčního gelovacího materiálu střední velikost hmoty částic větší nebo rovnající se asi 841 mikronům. Částice se střední velikostí větší nebo rovnající se asi 841 mikronům jsou zvláště upřednostňovány, protože zajišťují větší kapiláry uvnitř absorpční součásti ke zvýšení planámího průsaku a jsou celkově pomaleji absorbující na hmotném základě, takže zajišťují vyšší kapacitu zpracovat výron absorpční součásti. Přednostně by se měla střední velikost hmoty částice pohybovat asi od 841 do asi 1680 mikronů, přednostněji asi od 841 do asi 1410 mikronů a nej přednostněji okolo asi od 841 do asi 1190 mikronů. Částice absorpčního gelovacího materiálu mají rovněž, přednostně, jistou maximální odchylku velikosti od střední velikosti částice. Obzvláště se dává přednost, aby mezi 0 % a asi 20 % váhy částic mělo částice velikost menší než 841 mikronů. Přednostněji mezi 0 % a asi 10 % a nej přednostněji mezi 0 % a asi 5 % váhy má částice velikosti menší než 841 mikronů.

V rámci předchozí střední velikosti hmoty částic a omezení distribuce velikostí částic je možné dále určit přednostní charakteristiky velikosti částic pro částice gelovacího činidla zde vhodného, pomocí síťové analýzy. V typické síťové analýze se vzorek množství částic gelovacího činidla

- 12CZ 283819 B6 zde vhodného, pomocí síťové analýzy. V typické síťové analýze se vzorek množství částic gelovacího činidla proseje stanoveným počtem sít se zmenšujícími se otvory a stanoví se procento váhy zadržené na/nebo prošlé každým sítem. Standardní způsoby provádění takových analýz byly stanoveny, např., Americkou společností pro zkoušení materiálů (ASTM). Jeden tento způsob užívá šejkru zkušebního síta Ro-Tap (vyráběný W.S. Tyler, lne.) a serie sít, označených buď pomocí U.S. Sieve Series anebo označeními Tyler Standard Sieve Series. Určování zrnitosti částic touto technikou je dále popsáno v Perry‘s Chemical Engineers^ Handbook. Sixth Edition. (McGraw-Hill Book Company, 1984) na str. 21-13 až 21-19, kterážto publikace je zde zapracována referencí.

Absorpční gelovací materiál může být upraven na, anebo na blížící se, požadovanou zrnitost částic řízením zpracovatelských technik užitých k přípravě absorpčního gelovacího materiálu. Často to bude obsahovat měnění a sledování stavů, v nichž je absorpční gelovací materiál polymerizován, sušen, rozsekán, mlet a/nebo aglomerován. Jakmile jsou tyto částice vytvořeny jakýmkoli postupem, může být potřeba dalšího ošetření jako screeningu k odstranění částic, které kdyby byly ponechány, by způsobily, že daný komponent částic absorpčního gelovacího materiálu by nesplnil dříve popsané požadavky na velikosti částic.

Absorpční částice gelovacího materiálu, zejména vhodné k užití ve výše uvedených rozpětích, jsou mezičásticová zesítěná seskupení (přísady). Tyto částice jsou tvořeny spojením dohromady dvou anebo více dříve nezávislých prekurzorových částic typu výše stanovených, pomocí mezičásticových zesíťovacích činidel na ně aplikovaných a podrobovaných daným podmínkám, při udržování fyzikální asociace prekurzorových částic, jež jsou dostatečné k reakci mezičásticového zesíťovacího prostředku s polymerovým materiálem prekurzorových částic ke zformování zesítěných spojů mezi prekurzorovými částicemi, jež tvoří daný agregát. Tato uskupení, stejně jako způsoby jejich tvorby, jsou dále popsány v patentu US 5 149 334, vydaném Lahrman et al. dne 22. září, 1992, jenž je zde zapracován referencí.

Jedna přednostní technika přípravy částic větších než běžně připravované technikami polymerizace-sušení-rozsekání absorpčního gelovacího materiálu, obsahuje aglomeraci menších částic k produkci větších uskupení. Aglomerační techniky tak mohou být použity ke zvýšení průměrné velikosti hmoty částic absorpčního gelovacího materiálu a tak zajistit částice v aglomerované podobě, jež jsou vhodné pro užití v zásobní vrstvě zde uvedené. Aglomerační techniky jsou dobře známy v současné technice a mohou a nemusí zahrnovat užití dodání vlhkosti menším částicím nebo užití spojovacího prvku, či jiného typu aglomeračního média.

Částice absorpčního gelovacího materiálu užité zde v zásobních vrstvách, ať v aglomerované podobě či nikoli, by neměly být lámavé. Pro účely tohoto vynálezu jsou takové částice nelámavé, jsou-li dostatečně stabilní, aby vydržely síly, kterým čelí při své výrobě a/nebo užití, bez roztržení a úplného oddělení se do částic menších komponentů. Znamená to, že částice by měly být dost stabilní, aby se netrhaly do menších částic v rozsahu, že výsledné částice budou mimo rámec limitů velikostí částic zde stanovených.

Poměrné množství hydrofílního materiálu a částic absorpčního gelovacího materiálu použité v dolní zásobní vrstvě 82 tohoto vynálezu, může být nej vhodněji vyjádřeno v procentu váhy dolní zásobní vrstvy 82. Dolní zásobní vrstva 82 přednostně obsahuje od asi 2 % do 60 %, přednostněji od asi 30% do 60% a nej přednostněji asi 40% váhy dolní zásobní vrstvy 82 z absorpčního gelovacího materiálu. Tato koncentrace gelovacího materiálu může být též vyjádřena poměrem váhy vlákna k částici. Tyto poměry se mohou pohybovat od asi 40:60 do asi 98:2. Pro většinu gelovacích materiálů z velkých částic bude optimální poměr váhy vlákna verš, částice v rozmezí od asi 40:60 do asi 70:30. Na základě analýzy nákladů/výkonu je pro použití v dolní zásobní vrstvě 82 v současnosti nejpřednostnější poměr 60:40.

- 13 CZ 283819 B6

Navíc, částice absorpčního gelovacího materiálu mohou být rozptýleny v různých váhových poměrech skrze různé regiony a tloušťky dolní zásobní vrstvy 82. Například, relativně velké částice absorpčního gelovacího materiálu mohou být uspořádány jen v oblasti 54 usazování dolní zásobní vrstvy 82 a ne v zadním dílu 48 anebo v koncové oblasti 52. Avšak, v důsledku zajištění a interakcí s horní přijímací vrstvou 72, je nyní upřednostňováno, aby dolní zásobní vrstva 82 měla hmotně stejnoměrnou kompozici a sestavení.

Když jsou v dolní zásobní vrstvě 82 udržovány poměrně velké částice absorpčního gelovacího materiálu, částice pomáhají udržovat otevřenou kapilární strukturu, když je dolní zásobní vrstva 82 navlhčena tak, že se zvyšuje doprava tekutin pryč od oblastí 54 usazování do zbytku dolní zásobní vrstvy 82. Navíc, míra přijímání dolní zásobní vrstvy 82 je zvýšena, protože se věří, že relativně velké částice přijímají tekutiny pomaleji na hmotné bázi, než malé částice, takže je minimalizováno gelové blokování, což vede k vyšší výronové kapacitě v oblastí 54 usazování, zvláště pro následné dávky tekutin. Tak alespoň oblast 54 usazování a přednostně celá dolní zásobní vrstva 82, obsahují stejnoměrně distribuovanou směs hydrofilního vláknitého materiálu a poměrně velké částice absorpčního gelovacího materiálu. Nejvíce upřednostňuje, aby částice byly rozptýleny stejnoměrně (důkladně rozptýleny) skrz celou dolní zásobní vrstvu 82, ač poměrně velké částice mohou být rozděleny v regionech či zónách s vyšší koncentrací částic absorpčního gelovacího materiálu než jiné. Např., může existovat gradient koncentrace podél rozměru tloušťky buď s nejnižší koncentrací v či blízko povrchu zásobní vrstvy přijímající tekutiny (tj., horní plocha) nebo s nejvyšší koncentrací v anebo blízko povrchu zásobní vrstvy, zejména v regionu usazování.

Horní přijímací vrstva 72 zahrnuje přijímací zónu 56 a zónu distribuce 58 v tekuté komunikaci s alespoň částí přijímací zóny 56. Přijímací zóna 56 leží přes alespoň část oblasti 54 usazování a je označena šrafováním směrem dopředu dvojité přerušované čáry představující rozhraní 92 hustoty na obr. 1 až 5. Zóna distribuce 58 celkově zahrnuje zbytek z horní přijímací vrstvy 72.

Bylo shledáno, že poměrný rozdíl v kapilaritě mezi přijímací zónou 56 a distribuční zónou 58 má význam pro celkovou účinnost a efektivnost celé absorpční součásti 42. Zatímco tekutá kapilarita může být definována několika způsoby (př., velikostí póru, hustotou, plošnou hmotností atd.), k definici kapilarity tekutin v horní přijímací vrstvě 72 vynálezu jsou přednostní parametry hustoty a plošné hmotnosti.

Přijímací zóna 56 tak musí mít jak poměrně nižší průměrnou hustotu a nižší průměrnou plošnou hmotnost na jednotku plochy, než distribuční zóna 58 ke stanovení přednostního gradientu kapilární síly mezi nimi. Tudíž, poměr průměrné hustoty distribuční zóny 58 k průměrné hustotě přijímací zóny 56 by se měl přednostně rovnat nebo být větší než asi 2:1, přednostněji 2,5:1 a nej přednostněji asi 3:1.

Bez vázání teorií se věří, že příslušná rozdílná nižší kapilarita, nižší průměrná hustota a nižší průměrná plošná hmotnost přijímací zóny 56 ve srovnání s distribuční zónou 58 je důležitá při dosahování jak optimálnější míry nabývání tekutin do dolní zásobní vrstvy 82, tak relativně vysoké míry průsaku tekutinou celou absorpční součástí. Když je distribuční zóna 58 zhuštěna, míra průsaku tekutinou je vyšší. Věří se, že zhuštění distribuční zóny 58 vede k lepšímu průsaku tekutiny celou distribuční zónou 58 (směr x-y), v důsledku vyšší kapilární síly vzhledem k menší velikosti pórů zhuštěných vláken. Zhuštění distribuční zóny 58 dále vede k redukci v objemu struktury (žádoucí spotřebitelem z estetických důvodů).

S ohledem na užití absorpčního gelovacího materiálu v oblasti 54 usazování se věří, že protože vyšší množství absorpčního gelovacího materiálu jsou umístěna v oblasti typického usazování tekutin, je dosaženo maximálního efektu blokování gelu, čímž se docílí snížení míry přijímání tekutiny. Tudíž, je důležité zajistit prostředky pro vysokou míru (rychlost) distribuce tekutiny skrze celou dolní zásobní vrstvu 82. Přijímací zóna 56 nižší průměrné hustoty a nižší průměrné

- 14CZ 283819 B6 plošné hmotnosti na jednotku plochy, než dolní zásobní vrstva 82 anebo distribuční zóna 58, zajišťuje tyto prostředky zajištěním toho, že tekutina je zaváděna do dolní zásobní vrstvy 82 přes srovnatelně širší plochu, než malá plocha bodu vstupu. Protože dolní zásobní vrstva 82 je přednostně v podstatě stejnoměrná ve složení a sestavení, zavedení tekutiny přes takovou širokou plochu v přibližně stejné distribuci přes homí přijímací vrstvu 72 vede k maximálnímu využití zásobovací kapacity dolní zásobní vrstvy 82 při minimalizaci výskytu gelového blokování.

Gradient kapilární síly tvořený na rozhraní mezi přijímací zónou 56 a distribuční zónou 58 rovněž zvyšuje zadržovací charakteristiky absorpční součásti 42. Tekutiny usazené na přijímací zóně 56 tendují k rychlému přijímání do struktury akcí přijímací zóny 56. Protože má distribuční zóna 58 vyšší kapilaritu než přijímací zóna 56, přijaté tekutiny mají tendenci být taženy do distribuční zóny 58 a jsou pak dodávány do jiných částí distribuční zóny 58 zvýšenou mírou průsaku, dosaženou v zhuštěné distribuční zóně 58.

Následující diskuse více popisuje fenomen zvýšeného prosakování, o němž se věří, že je důležitým rysem v tomto vynálezu:

Vlákna v regionu nižší hustoty přijímací vrstvy jsou méně omezená, než vlákna v regionu vyšší hustoty. Vlákna ztužená zesítěnými spoji se částečné rozvíjení a odkadeřují při navlhčení. Tato vlákna zůstávají při navlhčení tuhá a nehrnutí se jako tradiční neztužená vlákna. To vede k tomu, že stálá struktura pokračuje v příjmu a distribuci fluida. Při navlhčení se struktura obsahující zesítěná vlákna rozšiřuje. Vlákna v dílu s vyšší hustotou přijímací vrstvy se roztahují značně více, než vlákna v regionu nižší hustoty této vrstvy. Zesítěná vlákna se částečně rozvíjejí a odkadeřují při navlhčení a vytvářejí podmínku pro šíření fluida v důsledku rozvinutí a odkadeření daných vláken.

V důsledku tohoto pohybu fluida ve struktuře obsahující zesítěná celulózová vlákna, se říká, že struktura nacucla fluidum. Stupeň průsaku může být řízen pomocí množství zesíťovacího činidla užitého k zesítění celulózových vláken. Prosakování je též řízeno fyzikálně pozměněním struktury přes stupeň stlačení, udělený zesítěným vláknům ve struktuře. Čím je vyšší hustota, tím více je struktura schopna šířit tekutinu kvůli tomu, že vlákna jsou ve více omezené konfiguraci, než by byly za podmínky nižší hustoty.

Ve zhuštěném regionu vyšší hustoty přijímací vrstvy, zde nazývané distribuční zónou, mají zesítěná vlákna více uchované potenciální energie, než zesítěná vlákna v oblasti s nižší hustotou přijímací vrstvy, zde nazývané přijímací zóna. Potencionální energie je zde užita k popisu vlastnosti, jíž zkroucená a zkadeřená vlákna mají v suchém stavu a jež je uvolněna v podobě částečného odvinutí a odkadeření, když jsou navlhčena. Když je region nižší hustoty (přijímací zóna) a region vyšší hustoty (distribuční zóna) umístěn do tekuté komunikace jeden s druhým, rozhraní hustoty vytvořené mezi dvěma regiony zajišťuje gradient kapilární síly pro zvýšené šíření tekutiny napříč dané hranice.

Zatímco oba regiony přijímací vrstvy jsou schopné jak přijímat, tak distribuovat fluidum, specifické spojení regionů vyšší a nižší hustoty uvnitř téže struktury vytváří účinnější a efektivnější způsob využití struktury zesítěných vláken v kombinaci se zásobním jádrem. Čím vyšší hustoty je region, tím distribuční zóna působí k rychlému nasátí fluida pryč s regionu nižší hustoty, přijímací zóny, a redistribuje ho skrze celý zbytek přijímací vrstvy. Tento postup prosakování slouží k uvolnění přijímací vrstvy pro následné dávky fluida a zajišťuje difuzní efekt k zavedení fluida do zásobní vrstvy přes poměrně širší plochu. Ač má přijímací zóna nižší hustoty nějakou konečnou hustotu, protože zůstává v podstatě volná po tom, co předá fluidum dále do distribuční zóny, přicházející fluidum je přitahováno do přijímací zóny, jako kdyby to byla ve skutečnosti nějaká díra nebo výlevka, což vede k pokračujícímu rychlému přijímání fluida do dané absorpční součásti.

- 15CZ 283819 B6

Toto průsakové chování (resp. knotový efekt, pozn.) je kritické pro úspěšnou funkci absorpční součásti, když je zapracována do nějakého absorpčního výrobku. Neměnné, když je takový výrobek nošen jednotlivcem, absorpční součást, viděno zobou stran, přejímá jakýsi tvar U, s konci absorpční součásti zvednutými nad rozkrokový region, když je nositel ve vzpřímené pozici. Když nositel leží na zádech, či obzvláště leží-li na břiše, jeden konec absorpční součásti je zdvižen nad regionem usazování tekutin. Dokonce i když nositel leží na straně, alespoň polovina absorpční součásti je zvednuta nad regionem usazování tekutin.

Přirozená tendence tekutin je téci směrem dolů vlivem gravitace a to vede často v regionech absorpční součásti nad regionem usazování tekutin, že dostávají málo nebo žádné fluidum, zatímco regiony pod ním jsou plné či přeplněné. Úkol je tedy vyrovnat se s gravitací a transportem fluida do kopce, do jakékoli oblasti absorpční součásti umístěné nad regionem usazování.

Absorpční součásti podle tohoto vynálezu dosahují této kritické funkce zapracování přijímací vrstvy, přednostně obsahující jenom zúžená, zkroucená a zkadeřená celulózová vlákna, jež leží přes zásobní vrstvu mající porovnatelně vyšší koncentraci částic absorpčního gelovacího materiálu. Použitím gradientu hustoty přes hranice mezi přijímací a distribuční zónou, stejně jako zhuštění distribuční zóny, je přijímací vrstva schopná skutečně nasakovat součásti, jež jsou vyšší než region usazování při nošení uživatelem. Zásobní kapacita v podstatě celé zásobní vrstvy je takto přístupná fluidu a takto je využita, čímž se značně zvyšuje výkon a účinnost absorpčního výrobku jako celku.

Obr. 6 názorně zobrazuje typický jev transportu fluida spojený s absorpční součástí 42 podle tohoto vynálezu. Typický výtok fluida je zaváděn do přijímací vrstvy 56, jak znázorňuje šipka 100, kde je její sestup zpomalován vláknitým materiálem přijímací zóny 56. Část fluida se pohybuje směrem dolů do dolní zásobní vrstvy 82. ale podstatné množství fluida je taženo přes dvojitou tečkovanou linii, jež představuje diskontinuitu hustoty nebo rozhraní 92 mezi dvěma zónami, a do distribuční zóny, kde je rozdělováno a zaváděno do zbytku dolní zásobní vrstvy 82 přes širokou plochu. Zásobní kapacita dolní zásobní vrstvy 82 je takto využita účinněji, zatímco přijímací zóna 56 je uvolněna k přijetí dalšího potencionálního výtoku fluida.

Dolní zásobní vrstva 82. v důsledku užití částic absorpčního gelovacího materiálu, pak uchovává a obsahuje fluidum. Tyto částice zadržují uchovávané fluidum za stejného, mírného tlaku vznikajícího během normálního nošení absorpčních výrobků. Tudíž, fluidum přijaté horní přijímací vrstvou a uchovávané dolní zásobní vrstvou je pozitivně uzavřeno a je mu bráněno od úniku do obklopujících materiálů. Takto bylo zjištěno, že horní přijímací vrstva 72 s přijímací zónou 56 s menší průměrnou hustotou a nižší průměrnou plošnou hmotností na jednotku plochy než distribuční zóna 58, zlepšuje zadržování prosakování rychlejším příjmem a distribucí tekutin do a skrze celou absorpční součást 42.

Ač pro jednoduchost obr. 5 zobrazuje přijímací vrstvu a zásobní vrstvu vplanámí konfiguraci, analogickou obr. 1 až 4, schematická prezentace toku fluida uvnitř absorpční součásti byla shledána takovou, jak je uvedena, i když je zformována do tvaru U, běžném při vlastním používání.

Navíc se věří, že přijímací zóna 56 zajišťuje dodatečný mechanismu, jímž absorpční součást 42, jež byla již navlhčena, může zadržet a pohotověji přijmout další vyměšované tekutiny. Vlastností chemicky ztužených, zkroucených a zkadeřených celulózových vláken je, že se při navlhčení roztahují. Tudíž, je-li přijímací vrstva 72 navlhčena, chemicky ztužená, zkroucená a zkadeřená celulózová vlákna jak v přijímací zóně 56, tak distribuční zóně 58, se roztahují. Avšak, protože je chemicky ztužených, zkroucených a zkadeřených celulózových vláken na jednotku obsahu v distribuční zóně 58 s vyšší průměrnou hustotou a vyšší průměrnou plošnou vahou více a protože tato vlákna jsou těsněji stlačena v distribuční zóně 58, distribuční zóna 58 má tendenci

-16CZ 283819 B6 roztahovat se do větší tloušťky, než přijímací zóna 56. Tudíž, je-li přijímací zóna 56 alespoň částečně laterálně obklopena distribuční zónou 58, je vytvořen studnový či děrový efekt. Tato studna je výhodná pro druhá depozita tekutin, protože tekutiny budou mít tendenci být vtahovány do dané studně, protože to je ve skutečnosti přijímací plocha s nulovou hustotou.To je zvláště nápomocné v případě plen pro noční použití, kde nositel spí na břichu, protože gravitace má tendenci dodatečně vtahovat později vyměšované tekutiny do dané studny, kde jsou rozdělovány do přijímací zóny 56 a jsou vsakovány do distribuční zóny 58. Tudíž, přijímací zóna 56 poskytuje dodatečnou výhodu pro zvlhčené absorpční součásti. Závisejí na konfiguraci horní přijímací vrstvy 72, tento studnový či děrový efekt může být též využit při pomoci v zadržování a izolaci vlhkých nebo roztékajících se střevních výměšků.

Jak znázorněno na obr. 1 až 5, v současně upřednostňované konfiguraci přijímací zóna zahrnuje celou horní přijímací vrstvu směrem dopředu od rozhraní hustoty, jež se protahuje celkově příčně přes přijímací vrstvu a rozděluje přijímací vrstvu podél přednostně celkově přímé linie. Distribuční zóna pak zahrnuje celou horní přijímací vrstvu směrem dozadu od rozhraní hustoty.

Tato konfigurace maximalizuje hnací sílu zepředu-dozadu, vyvíjenou na transportované fluidum a zvyšuje průsakovou schopnost přijímací vrstvy při transportování fluida do zadní části dolní zásobní vrstvy. Kdyby byla přijímací zóna obklopena částí distribuční zóny, určité fluidum by bylo taženo směrem ven k okrajům dolní zásobní vrstvy spíše, než do srovnatelně velkého zadního dílu, vedoucí k potenciálu zvýšeného průsaku a selhání plně využít maximálně použitelné průsakové kapacity volitelně zhuštěné přijímací vrstvy.

Distribuční zóna 58 je tudíž částí horní přijímací vrstvy 72 s poměrně vysokou kapílaritou (vyšší hustotou a vyšší plošnou hmotností). Primární funkce distribuční zóny 58 jsou pohltit vyměšované tekutiny, jež jsou buď přímo usazené na distribuční zóně 58 anebo převedené do distribuční zóny 58 přes gradienty kapilární síly, vzniklé mezi přijímací zónou 56 a distribuční zónou 58 a zadržovat tyto tekutiny na základě tlaků, které jsou výsledkem pohybů daného nositele.

Dolní zásobní vrstva 82 má přednostně poměrně vysokou hustotu a vysokou plošnou hmotností ve vztahu k přijímací vrstvě 56. Hodnoty hustoty a plošné hmotnosti dolní zásobní vrstvy 82 obsahují váhu částic absorpčního gelovacího materiálu, takže hodnoty hustoty a plošné hmotnosti se budou měnit v závislosti na množství částic rozptýlených uvnitř dolní zásobní vrstvy 82. Tudíž, dolní zásobní vrstva bude mít obecně hustotu od asi 0,06 do 0,4 g/cm³ a přednostněji v rozmezí od asi 0,09 do 0,20 g/cm³ pro dolní zásobní vrstvu 82, obsahující asi 15 % váhy částic absorpčního gelovacího materiálu. Plošná hmotnost takovéto dolní zásobní vrstvy 82 se může pohybovat v rozmezí od asi 0,02 do 0,186 g/cm², přednostně od asi 0,038 do 0,12 g/cm². Pro dolní zásobní vrstvu 82 obsahující asi 50 % váhy částic absorpčního gelovacího materiálu se bude hustota typicky pohybovat v rozmezí od asi 0,1 do 0,68 g/cm³, s plošnou hmotností od asi 0,034 do 0,31 g/cm². Hustota dolní zásobní vrstvy 82 se vypočítává z její plošné hmotnosti a hmatnosti měřené z nově rozbalených, nepřehnutých a na části rozdělených plen. Hmatnost se měří použitím standardní měrky pomocí vzorku za podmínek mírného zatížení 10 g/cm². Plošná hmotnost se měří pomocí vyříznutí kostky vzorku určité velikosti a zvážením na standardních vahách, váha a plocha vzorku určují danou plošnou hmotnost. (Mělo by být poznamenáno, že hodnoty hustoty a plošné hmotnosti obsahují váhu částic daného absorpčního gelovacího materiálu.)

Ač může mít dolní zásobní vrstva 82 množství velikostí a tvarů, dává se přednost velikosti a tvaru dolní zásobní vrstvy 82 tak, aby v podstatě zabíral region mezi horní vrstvou a dolní vrstvou k zajištění maximální kapacity pro danou velikost absorpčního výrobku. Ač zadní díl 48 a koncová oblast 52 nemusí zahrnovat zásobní zóny, ve zvláště přednostním ztvárnění dolní zásobní vrstvy 82, jak je znázorněno na obr. 2 až 5, je pro zásobu fluida používána celá dolní zásobní vrstva 82.

- 17CZ 283819 B6

Jak uvedeno výše, dolní zásobní vrstva 82 z dvojitého absorpčního jádra může mít jakýkoli žádoucí tvar v souladu s pohodlným posezením včetně, například, cirkulámí, obdélníkový, trapezoidní, podélný, tvar přesýpacích hodin, tvar psí kosti anebo oválu. Je-li to žádoucí, dolní zásobní vrstva 82 může být obalena strukturou velké pevnosti za mokra jako je hedvábný papír nebo syntetický a jemnopórezní, např. netkaný materiál, k minimalizaci potenciálu toho, aby částice absorpčního gelovacího materiálu nemigrovaly ve z dolní zásobní vrstvy 82. Dalším cílem tohoto přebaluje zvýšit uživatelskou integritu absorpčního jádra z dvojité vrstvy. Taková struktura může, ve skutečnosti, být přilepena k dolní zásobní vrstvě 82. Vhodným prostředkem pro tuto lepicí operaci je postup postříkání lepidlem, popsaný v patentu US 4 573 986, vydaný Minetolovi a Tuckerovi dne 4. března, 1986, zde zapracovaný referencí.

V současně přednostních podobách, jak uvádí obr. 1 až 5, tvar dolní zásobní vrstvy 82 absorpčního jádra s dvojitou vrstvou může být popsán jako polovina tvaru psí kosti. Tento tvar zajišťuje dobré celkové využití zásobní kapacity při poskytování pohodlného posazení nositeli. Ve zvláště přednostních podobách bude použita dolní zásobní vrstva 82, přebalena nástřikem nalepenou tkaninou.

V obvyklém případě, když dolní zásobní vrstva 82 celkově definuje tvar pleny nebo jiného absorpčního výrobku, normální délka dolní vrstvy 38 bude přiblížena nejdelším podélným rozměrem dolní zásobní vrstvy 82. Avšak, v některých aplikacích (např., výrobních pro inkontinentní dospělé), kde jsou omezení objemu a náklady důležité, dolní zásobní vrstva 82 nebude mít obecný tvar pleny nebo inkontinentní struktury. Spíše bude umístěna k pokrytí jen genitálního regionu nositele a v tom případě by mohla mít přibližně stejnou plochu horního povrchu jako horní přijímací vrstva 72. V tomto případě jak horní přijímací vrstva 72, tak koextenzivní dolní zásobní vrstva 82, budou umístěny směrem k předku daného výrobku.

Přijímací zóna 56 má poměrně nižší kapilaritu a tak přednostně nižší průměrnou hustotu a nižší průměrnou plošnou hmotnost na jednotku plochy, než přijímací zóna 58. Přijímací zóna 56 slouží rychlému sběru a dočasnému zadržení vyměšovaných tekutin. Proto tyto obvyklé vytékající výrony přijímací vrstva 56 musí být schopná rychle přijmout a dopravit tekutinu prosakováním od bodu styku s tekutinou do ostatních částí absorpční součásti 42. Přijímací zóna 56 má přednostně hustotu od asi 0,03 do 0,24 g/cm³, zejména od asi 0,05 do asi 0,15 g/cm³. Plošná hmotnost této přijímací zóny 56 bude přednostně v rozmezí od asi 0,015 do 0,1 g/cm², zejména od asi 0,18 do asi 0,06 g/cm². Hustota přijímací vrstvy 56 se vypočítá z její plošné hmotnosti a hmatnosti měřené na nově vybalených, nepřehnutých a na části rozdělených plenách. Hmatnost se měří použitím standardní měrky pomocí vzorku za podmínek mírného zatížení 10 g/cm². Plošná hmotnost se měří vyříznutím kostky vzorku určité velikosti a zvážením na standardních vahách, váha a plocha vzorku určující danou plošnou hmotnost. Jak pojednáno výše, poměr průměrné hustoty distribuční zóny 58 k průměrné hustotě přijímací zóny 56 by se měl přednostně rovnat nebo být větší než asi 2:1, přednostněji asi 2,5:1 a zejména asi 3:1. Tudíž pro danou hustotu a plošnou hmotnost přijímací zóny fixovány těmito poměry. Například, kdyby hustota přijímací zóny 56 měla být 0,07 g/cm³, hustota korespondující distribuční zóny 58 by byla 0,21 g/cm³, kdyby bylo použito měřítko hustoty 3:1.

Ač může mít přijímací zóna 56 myslitelně hodnoty hustoty a plošné hmotnosti rovnající se nule, tj. díra nebo prázdný prostor, tato podoba není přednostní, protože přijímací zóna 56 má určitou minimální hustotu a plošnou hmotnost. Bylo zjištěno, že transfer tekutin horní vrstvou 38 se zmenšil v absorpční součásti 42 s přijímací zónou 56 nulové hustoty a plošné hmotnosti, v důsledku nedostatku těsného styku mezi jakýmikoli vlákny přijímací vrstvy 56 a horní vrstvy 38. Tudíž, tekutina může tendovat k soustřeďování se na horní vrstvě 38, čímž se pro nositele vytváří pocit mokra. Dává se tudíž přednost, aby přijímací zóna 56 měla nějakou minimální hustotu a plošnou hmotnost.

- 18CZ 283819 B6

Ačkoli se může hustota a plošná hmotnost přijímací zóny 56 v její ploše a tloušťce měnit, tato podoba se též neupřednostňuje. Přijímací zóna 56 má přednostně v podstatě stejnoměrnou hustotu a stejnoměrnou plošnou hmotnost ve své ploše a tloušťce, zajišťující stejnoměrný gradient kapilární síly napříč rozhraní mezi přijímací zónou 56 a distribuční zónou 58, což poskytuje rovnoměrný transfer tekutiny.

Tvar, velikost a nastavení přijímací zóny 56 jsou důležité při určování efektivnosti výsledné absorpční součásti 42 při rychlém přijímání vyměšované tekutiny. V souladu s tímto vynálezem by měla být přijímací zóna 56 umístěna ve specifickém pozičním vztahu se zřetelem k ploše typického usazování tekutiny. Ač mohou být části přijímací zóny 56 umístěny přes zadní díl 48 dolní zásobní vrstvy 82, přijímací zóna 56 je přednostně umístěna obecně před přední díl 50 dolní zásobní vrstvy 82 tak, že přijímací zóna 56 je umístěna v prostoru obvyklého usazování tekutin, tj. v oblasti 54 usazování. Takto je přijímací zóna 56 umístěna v blízkosti bodu výtoku tekutin, aby byla schopná rychle je přijímat v jejich kontaktní zóně.

Celkově dopředně umístění přijímací zóny 56 může být definováno specifikováním procent plochy horního povrchu přijímací zóny 56, jež se nalézá vpředu od zvláštních bodů podél délky dolní zásobní vrstvy 82. Ač může být nastavení přijímací zóny 56 alternativně definováno se zřetelem na objem přijímací zóny umístěné vpředu od určitých bodů, bylo shledáno, že plocha horního povrchu přijímací zóny 56 je více žádoucí definicí, protože plocha horního povrchu vlastně definuje počáteční plochu použitelnou pro přijímání tekutiny. Navíc, protože tloušťka horní přijímací vrstvy 72 je přednostně stejnoměrná a přijímací vrstva 56 má celkově obdélníkový průřez, definice plochy horního povrchu se rovná volumetrické definici v přednostním ztvárnění. Tudíž, nastavení přijímací zóny 56 bude v průběhu dané specifikace odkazováno jako vztahující se k její ploše horního povrchu (tj., procentáž plochy horního povrchu přijímací zóny umístěné v dané ploše).

Tudíž, v souladu s tímto vynálezem je alespoň část přijímací zóny 56 umístěna přes oblast 54 usazování, ačkoli zbývající část může být umístěna kdekoli na dolní zásobní vrstvě 82, včetně zadního dílu 48 a koncových oblastí 52. Avšak, přijímací zóna 56 je přednostně umístěna ve vztahu k dolní zásobní vrstvě 82 tak, že plocha horního povrchu přijímací zóny 56 je zcela umístěna přes přední díl 50 dolní zásobní vrstvy 82. Přednostněji je přijímací zóna 56 umístěna ve vztahu k dolní zásobní vrstvě 82 tak, že plocha horního povrchu přijímací zóny 56 je kompletně umístěna přes oblast 54 usazování dolní zásobní vrstvy 82. Ještě přednostněji je alespoň 30 % plochy horního povrchu přijímací zóny 56 umístěno přes přední půlku předního dílu (přibližně přední 1/3 z celkové dolní zásobní vrstvy 82) dolní zásobní vrstvy 82.

Dopředné nastavení přijímací zóny 56 může být alternativně definováno specifikací procentáže plochy horního povrchu přijímací zóny 56, jež se nachází vpředu od zvláštních bodů podél délky pleny 20, či jiného absorpčního výrobku. Tudíž, přijímací zóna 56 je přednostně umístěna na dolní zásobní vrstvě 82 ve vztahu k dolní vrstvě 40 tak, že alespoň část plochy horního povrchu přijímací zóny 56 je v rozkrokovém regionu 26 pleny 20. Přednostněji je přijímací zóna 56 umístěna tak, že její plocha horního povrchu je kompletně umístěna v předních 2/3 části pleny 20, nej přednostněji v přední půlce dílu pleny 20. Plocha horního povrchu je též nej přednostněji kompletně umístěna v rozkrokovém regionu 26 pleny (jak se zde užívá pojem díly pleny 20 anebo jiného absorpčního výrobku mohou být definovány referencí k ploše horního povrchu nepřehlé pleny 20 nebo absorpčního výrobku před daným bodem na linii, jež definuje délku pleny 20).

Pro účely určování nastavení takové přijímací zóny 56 bude délka dolní zásobní vrstvy 82 pleny 20 vzata jako normální nejdelší podélný rozměr z elongované struktury. Tento normální nejdelší rozměr může být definován s ohledem k sestavení, jež je užito na nositele. Při nošení jsou protilehlé konce dolní vrstvy upevněny dohromady tak, že dané konce formují okolo pasu nositele určitý kruh. Normální délka dolní zásobní vrstvy 82 pleny 20 bude tedy délka linie

- 19CZ 283819 B6 probíhající skrze dolní zásobní vrstvu 82 nebo plenu 20 z bodu na jejich okraji ve středu zadního pásu nositele, skrze rozkrok, do bodu na protilehlém okraji dolní zásobní vrstvy 82 nebo pleny ve středu předního pasu nositele.

Plocha horního povrchu přijímací zóny 56 může být zjištěna použitím jedné zobou technik. Primární a nejjednodušší způsob je umístit absorpční součást 42 na standardní schránku se světlem. Přijímací zóna 56, protože má nižší průměrnou hustotu a nižší průměrnou plošnou váhu než přilehlá distribuční zóna 58. se bude jevit světlejší, či jasnější, v důsledku skutečnosti, že skrz přijímací zónu 56 bude přenášeno více světla. Přijímací zóna 58 pak může být zmapována na papír s mřížkami ke změření plochy horního povrchu přijímací zóny 56.

Alternativní způsob zahrnuje mapování profilu hustoty horní přijímací vrstvy 72 k určení plochy horního povrchu zóny 56. Horní přijímací vrstva 72 je rozstřížena do vzorků s malými plochami. Hustota a plošná hmotnost každého vzorku je pak počítána technikami výše vyloženými. Tudíž, vzorky s poměrně nižší hustotou a plošnou hmotností jsou zachyceny proti vzorkům s poměrně vyšší hustotou a vyšší plošnou hmotností, ke změření plochy horního povrchu přijímací zóny 56.

Přijímací zóna 56 může mít jakýkoli žádoucí tvar, konzistentní s absorpčními požadavky na absorpční součást 42 pleny 20 obsahující tvar, např. cirkulámí, obdélníkový, trojúhelníkový, trapezoidní, podélný, tvaru přesýpacích hodin, nálevkovitý, liščího ocasu nebo oválu. Přednostní tvary přijímací vrstvy 56 jsou ty, jež prodlužují délku rozhraní mezi přijímací zónou 56 a distribuční zónou 58 tak, že poměrný rozdíl kapilarity mezi zónami je plně využit. Současně upřednostňovaný tvar přijímací zóny 56 může být popsán jako půlka tvaru psí kosti, s širším koncem směrem dopředu absorpční součásti a celou šířkou užšího konce přilehlou distribuční zóně 58. jak zvláště ukazují obr. 1 a 4.

Navíc, ač distribuční zóna 58 nemusí úplně obklopovat přijímací zónu 56 (tj., je v tekuté komunikaci s alespoň částí laterální plochy přijímací zóny 56), v některých podobách tohoto vynálezu může distribuční zóna 58 částečně anebo úplně laterálně obklopovat přijímací zónu 56 tak, že využívá plnou výhodu rozdílu v kapilaritě mezi dvěma zónami.

Přijímací zóna 56 může mít rovněž množství různých ploch průřezu a konfigurací, včetně těch, kde jsou části plochy přijímací zóny 56 menší nebo větší, než její plocha horního povrchu (tj., přijímací zóna 56 je menší nebo širší pod horní plochou horní přijímací vrstvy 72). Například, přijímací zóna 56 může mít průřezové plochy kónické, trapezoidní, ve tvaru T či obdélníkové. Jak znázorňují obr. 2 a 3, přijímací zóna 56 má přednostně plochu obdélníkového průřezu, aby poskytla stejnoměrnou přijímací zónu 56.

Přijímací zóna 56 může mít odlišnou tloušťku, než přilehlá distribuční zóna 58 a/nebo nemusí být protažena skrze celou tloušťku horní přijímací vrstvy 72. Avšak, v přednostním ztvárnění, jak uvádí obr. 2 a 3, přijímací zóna 56 se přednostně protahuje cele tloušťkou horní přijímací vrstvy 72 a má tloušťku rovnající se tloušťce přilehlé distribuční zóny 58.

Ač může být přijímací zóna 56 umístěna příčně kdekoli podél horní plochy dolní zásobní vrstvy 82, bylo shledáno, že funkce přijímací zóny 56 jsou nejoptimálnější, když je příčně vystředěná přes přední díl 50 anebo oblast 54 usazování dolní zásobní vrstvy 82. Tudíž, přijímací zóna 56 je přednostně vystředěná okolo podélné osy 68 dolní zásobní vrstvy 82. Přednostněji, přijímací zóna 56 je umístěna příčně pouze přes centrální region 64 předního dílu 50 nebo oblast 54 usazování dolní zásobní vrstvy 82 tak, že nic z přijímací zóny 56 není umístěno přes ouškový region 60 a 62.

Tato horní přijímací vrstva 72 je přednostně vyrobena vzduchovým položením tloušťkou profilované absorpční součásti-předlisku a pak kalandrováním horní přijímací vrstvy kalandrovacím válcem s pěti fixními mezerami k zajištění volitelného zhuštění horní přijímací vrstvy 72

-20CZ 283819 B6 a vytvoření gradientu hustoty přes rozhraní hustoty 92. Homí přijímací vrstva 72 s profilovou tloušťkou má na počátku oblasti s vyšší plošnou vahou, jež definují distribuční zónu 58 a s nižší plošnou váhou, definující přijímací zónu 56. Homí přijímací zóna 72 je pak kalandrována přednostně na stejnoměrnou tloušťku. Tudíž, nižší průměrná hustota a nižší průměrná plošná váha na jednotku plochy přijímací zóny 56 je tvořena ve vztahu k vyšší průměrné hustotě a vyšší průměrné plošné váze distribuční zóny 58.

Výsledná tloušťka přijímací vrstvy 72 však nemusí být stejnoměrná. Mohou být použity obrysové kalandrové válce nebo jiné stejně vhodné způsoby, což povede k různé konečné tloušťce přijímací zóny 56 a distribuční zóny 58. Vytvoření gradientu hustoty na rozhraní 92 hustoty je považováno za kritický faktor ve formování homí přijímací vrstvy 72. Kalandrování stejnoměrné tloušťky se nyní dává přednost kvůli tomu, že stejnoměrná tloušťka dvou zón maximalizuje jejich stykový prostor v rozhraní hustoty, tj., poměr kontaktních ploch je 1:1.

Podobně dolní zásobní vrstva 82 je přednostně vyráběna vzduchovým položením tloušťkou profilované absorpční součásti-předlisku. Dodatečně jsou přidávány jemné částice absorpčního gelovacího materiálu do vzduchem unášeného proudu vláken před jejich usazením do předlisku, k ovlivnění stejnoměrného rozdělení absorpčního gelovacího materiálu po celé předlisované dolní zásobní vrstvě 82. Takto výsledná dolní zásobní vrstva 82 přednostně obsahuje stejnoměrnou směs hydrofilního vláknitého materiálu a jemných částic absorpčního gelovacího materiálu.

Při použití je plena 20 nasazena nositeli nastavením zadního pasového regionu 24 pod jeho záda a potáhnutím zbytku pleny 20 mezi jeho nohama tak, že přední pasový region 22 je umístěn napříč předku nositele. Konce upevňovadel páskových poutek 46 jsou pak přednostně upevněny ke směrem ven otočeným plochám pleny 20. Při užiti jednorázových plen anebo jiných absorpčních výrobků majících takovéto homí přijímací vrstvy 72 s přijímací zónou 56 s relativně nižší průměrnou hustotou a s nižší průměrnou plošnou vahou, mají tendenci rychleji přijímat tekutiny do přijímací zóny 56 a rozvádět tyto tekutiny do zbývajících dílů absorpční součásti 42 a zůstat suchými nebo suššími, v důsledku přednostní kapilarity mezi distribuční zónou 58 a přijímací zónou 56 homí přijímací vrstvy 72 a charakteristik relativně velkých částic absorpčního gelovacího materiálu v dolní zásobní vrstvě 82. Tedy, tato absorpční součást 42 pomáhá k ulehčení prosakování okolo okrajů takovýchto absorpčních výrobků.

Jak pojednáno výše, hlavním účelem homí přijímací vrstvy 72 je rychle přijmout a dočasně zadržet vyměřované tekutiny a dopravit je prosakováním z bodu počátečního kontaktu do ostatních části homí přijímací vrstvy 72. Protože hlavní funkcí homí přijímací vrstvy 72 je přijímat tekutiny procházející homí vrstvou 38 a rozvádět je do ostatních částí homí přijímací vrstvy 72 a nakonec do dolní zásobní vrstvy 82, homí přijímací vrstva 72 je přednostně zcela prostá absorpčního gelovacího materiálu. Protože dané dvě funkce, jmenovitě prosakování a uchovávání tekutin, byly přiděleny dvěma různým vrstvám absorpční součásti, provoz každé z nich může být tudíž optimalizován k dosažení jejich celkového nejlepšího výkonu.

Alternativně, homí přijímací vrstva 72 může obsahovat malá množství absorpčního gelovacího materiálu, ale protože doprava fluida a funkce uchovávání byly rozděleny mezi homí přijímací vrstvu 72 a dolní zásobní vrstvu 82, v tomto vynálezu se dává přednost, aby v homí přijímací vrstvě 72, nedocházelo k žádnému uchovávání fluida. Tudíž, použití absorpčního gelovacího materiálu v homí přijímací vrstvě není obecně upřednostňováno, protože to má tendenci postihnout průsakové chování ztužených, zkroucených a zkadeřených celulózových vláken když odpovídají na infuzi tekutiny a tak omezit potenciální výkonu homí přijímací vrstvy.

Celkový tvar a velikost homí přijímací vrstvy 72 a její vztah k dolní zásobní vrstvě 82 má důležitost v určování efektivnosti výsledné pleny 20 nebo jiného absorpčního výrobku. Homí

-21 CZ 283819 B6 přijímací vrstva 72 v nepřehnuté konfiguraci může mít jakýkoli žádaný tvar, například, obdélníkový, oválný, podélný, asymetrický anebo tvar přesýpacích hodin.

Jak uvádí obr. 1 a 4, v současnosti upřednostňovaný tvar horní přijímací vrstvy 72 může být popsán jako polovina tvaru psí kosti, obsahující přijímací zónu tohoto tvaru 56 a protahují se směrem dozadu k zadnímu pasovému regionu absorpční součásti tak, že distribuční zóna 58 má celkově obdélníkový tvar. Jako takový, celkový tvar v současnosti upřednostňované horní přijímací vrstvy 72 odráží celkový tvar současně upřednostňované dolní zásobní vrstvy 82.

Horní přijímací vrstva 72 tohoto vynálezu nemusí být tak velká jako dolní zásobní vrstva 82 a přednostně, ve skutečnosti, má plochu horního povrchu, která je podstatně menší než plocha horního povrchu dolní zásobní vrstvy 82. Celkově bude mít horní přijímací vrstva 77 plochu horního povrchu asi od 0,7 do 1,0 krát velikosti dolní zásobní vrstvy 82. Nejpřednostněji bude plocha horního povrchu horní přijímací vrstvy 72 asi 0,75 krát větší, než dolní zásobní vrstva 82.

Když se velikost horní přijímací vrstvy 72 blíží velikosti dolní zásobní vrstvy 82, dochází ke zvýšené pravděpodobnosti, že bude do okrajů zásobní vrstvy prosáknuto více tekutiny, než může být přechováváno, což vede k zvýšené pravděpodobnosti průsaku mezi okraji absorpčního výrobku. To zejména platí, jsou-li užity vláknité materiály s vyššími měrami průsaku jako jsou ztužená, zkroucená a zkadeřená celulózová vlákna, výše popsaná. Použití bočních okrajů 83 a 84, jak uvádí obr. 4, napomáhá redukci pravděpodobnosti unikání důsledku průsaku tekutiny do okraje absorpční součásti, tudíž, rozdíl v ploše mezi horní přijímací vrstvou a dolní zásobní vrstvou přednostně produkuje boční okraje, alespoň v regionech pravděpodobného výtoku fluida. Na druhé straně, je-li horní přijímací vrstva 72 příliš menší, než dolní zásobní vrstva 82, obvodové části dolní zásobní vrstvy nebudou přijímat fluidum a takto nebudou použity pro jeho uchovávání.

Použití horní přijímací vrstvy, jež má plochu horního povrchu asi 0,75 krát dolní zásobní vrstvy, bylo shledáno jako poskytující dobrou rovnováhu mezi prevencí prosakování a využitím zásobní kapacity. Pro lehkost sestavení se v současnosti rovně upřednostňuje, aby horní přijímací vrstva a dolní zásobní vrstva měly přibližně stejnou nominální délku a když jsou sestaveny měly celkově konce ve společné ose.

Aby se zajistila dostatečná kapacita přijímání, bylo zjištěno, že plocha horního povrchu přijímací zóny 56 by měla zahrnovat podstatně méně, než celou plochu horního povrchu horní přijímací vrstvy 72 absorpčního jádra z dvojité vrstvy. Plocha horního povrchu (a/nebo objem) přijímací zóny 56 přednostně zahrnuje méně než 50 % plochy horního povrchu (a/nebo objemu) horní přijímací vrstvy 72. Přednostněji, plocha horního povrchu přijímací zóny 56 zahrnuje méně než asi 35 % plochy horního povrchu horní přijímací vrstvy 72 a nej přednostněji asi 30 % plochy horního povrchu horní přijímací vrstvy 72. Umístění a plocha přijímací zóny ve vztahu k distribuční zóně mohou být přizpůsobeny, aby vyhověly potřebám individuálního nositele, jako je například muž nebo žena, dospělý anebo dítě, nošení přes den anebo na noc.

Ač může být za určitých okolností možné anebo přednostní měnit velikost pórů vláken v horní přijímací vrstvě bez měnění hustoty vláken k vytvoření přijímacích a distribučních zón, v horních přijímacích vrstvách podle tohoto vynálezu tato variace nebude obecně upřednostňována. Jeden možný způsob ke změně velikosti pórů vláken by bylo použití pro přijímací zónu vlákenného chmýří z tvrdého dřeva sjeho menší velikostí pórů a vlákenného chmýří měkkého dřeva sjeho větší velikostí pórů, pro distribuční zónu. Hlavním důvodem, že takováto změna nebude obecně žádoucí je, že vlákna tvrdého dřeva jsou celkově kratší délky, než vlákna měkkého dřeva. Když jsou vlákna ztužena, zkroucena a zkadeřena, jak je popsáno výše, kratší vlákna se rovnají menší uchovávané potenciální energii, když jsou vlákna stlačena a tudíž menšímu roztažení, odvinutí a odkadeření, když přicházejí do styku s tekutinami. Bez použití zhuštění distribuční zóny by také nedošlo k dosažení korespondujícího zvýšení v energii

-22CZ 283819 B6 uchovávaného potenciálu. Menší uchovávaná potenciální energie se odráží v menším prosakování napříč rozhraním hustoty a přijímací potenciál absorpčních součástí podle tohoto vynálezu není maximalizován.

Zatímco byly znázorněny a popsány zvláštní podoby tohoto vynálezu, odborníkovi v příslušném stavu techniky je zřejmé, že je možno provést různé jiné změny a úpravy, aniž by se šlo za rámec tohoto vynálezu.

Claims (3)

1. Vícevrstevný absorpční výrobek sestávající ze zadního dílu (48) přilehlého k přednímu dílu (50), přední díl (50) má koncovou oblast (52) a oblast (54) usazování přilehlou ke koncové oblasti (52) a zadnímu dílu (48), přičemž oblast (54) usazování je umístěna mezi koncovou oblastí (52) a zadním dílem (48), dále sestává z alespoň jedné zásobní vrstvy (82), obsahující směs hydrofilního vláknitého materiálu a jemných částic absorpčního gelovacího materiálu, přičemž zásobní vrstva (82) má první horní povrchovou plochu a z alespoň jedné přijímací vrstvy (72), propustné pro tekutiny a spojenou se zásobní vrstvou (82), vyznačující se tím, že přijímací vrstva (72) obsahuje v jedné vrstvě jak přijímací zónu (56), s nižší hustotou a nižší plošnou hmotností než má distribuční zóna (58), pro přijímání tekutin umístěnou alespoň částečně uvnitř oblasti (54) usazování, tak zhuštěnou distribuční zónu (58) pro rozvádění tekutin spojenou tekutinovým spojením s přijímací zónou (56) v rozhraní (92) hustoty, přičemž toto rozhraní (92) hustoty je uloženo příčně přes přijímací vrstvu (72), přičemž průměrná hustota distribuční zóny (58) je alespoň 2,0 krát, zejména 3,0 krát vyšší, než průměrná hustota přijímací zóny (56) a průměrná plošná hmotnost distribuční zóny (58) je alespoň 2,0 krát, zejména 3,0 krát vyšší, než průměrná plošná hmotnost přijímací zóny (56).

2. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že přijímací zóna (56) tvoří méně než 50 %, zejména pak 30 % plochy druhé horní povrchové plochy, přičemž přijímací vrstva (72) má stejnoměrnou celkovou tloušťku.

3. Absorpční výrobek podle alespoň jednoho z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že přijímací vrstva (72) se skládá z homogenní směsi ztužených, zkroucených a zkadeřených celulózových vláken.