CZ283353B6 - Nosič stůčky - Google Patents

Abstract

Nosič (1) stůčky pro příjem příze sestává z rotačně symetrického tělesa, jehož vnější plochu tvoří přízi nesoucí povrch (7) a z na jednom konci axiálně vystupujícím nákružkem (4). Nosič (1) stůčky má na konci s uložením přídavný nákružek (3), který je radiálně k uložení (2) přesazen dovnitř a který svými vnějšími rozměry odpovídá vnitřním rozměrům nákružku (4) nalézajícím se na druhém konci, přičemž je nákružek (4) opatřen drážkou útkové zálohy (6). ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nosiče štůčky pro uložení příze, sestávajícího z rotačně symetrického tělesa s vnější plochou pro nesení příze, na jehož spodním konci je vytvořen axiálně přečnívající první nákružek s první drážkou útkové zálohy a na jehož horním konci je vytvořeno uložení pro zasunutí prvního nákružku sousedního tělesa.

Dosavadní stav techniky

V patentovém spisu EP 201 826 jsou popsány známé nosiče štůček, které jsou na obou koncích opatřeny prstencovitě probíhajícím ozubením, jehož zuby vyčnívají v axiálním směru. Radiálně venku ležící plochy ozubení přecházejí plynule do povrchu nosiče pro nesení příze. Zuby ozubení, umístěné na jednom konci nosiče, jsou přizpůsobeny mezerám mezi zuby v ozubení, umístěném na druhém konci. Navíjení příze na povrch může probíhat až do oblasti obou ozubení a může přitom zakrýt maximálně 50 % jejich celkového axiálního rozměru.

Při axiálním nasazení dvou nosičů nad sebe zapadají vzájemně protilehle probíhající prstencová ozubení v nejvýhodnějším případě do sebe, přičemž 50 % nezakrytého povrchu ozubení se zavádí do protilehlého nosiče, čímž nosiče na sebe těsně bez mezery doléhají svými čelními stranami. Tímto způsobem se může při transportu zamezit sklouzávání štůček z nosičů a nemusí se používat jinak běžné meziprostory, zakrývající vložené talíře nebo vložky. Současně se šetří skladovací a transportní prostor a v případě axiálního stlačení se zajistí, že při tom vyvíjený tlak začne působit i mezi štůčkami, takže se prakticky vyloučí ralativní pohyb jednak mezi štůčky a také mezi nosiči.

Pro barvení je důležité vytvořit homogenní sloupec příze z nad sebe nasazených nosičů, na nichž se nalézající štůčky leží svými čelními stranami těsně u sebe.

Pro zlepšení vedení mezi dvěma axiálně sousedícími nosiči je na jednom konci nosiče vytvořen nákružek, vyčnívající axiálně přes ozubení, na kterém se může vytvořit drážka útkové zálohy a na druhém konci je vytvořeno uložení, přizpůsobené vnějším rozměrům nákružku.

U známých nosičů jsou mimo uvedených předností patrné i jejich nedostatky. Při navíjení na nosiče se nejdříve navíjí útková záloha na radiálně dovnitř osazený nákružek. Vnitřní průměr nosiče je však v této části menší než na protilehlém konci, čímž vznikají u soukacího stroje potíže. V takové poloze se však drážka útkové zálohy nedá provést v zakrytém uspořádání. Jakmile je útková záloha navinuta, musí se vlákno vést od nákružku radiálně na vnější povrch pro nesení příze, na němž se navíjí. Protože však navinutí příze na vnější povrch známých nosičů může překrýt pouze 50 % axiálního rozměru ozubení, vzniká zde přechodová oblast, kterou musí vlákno překlenout přemostěním volných 50 % ozubení. V každém případě však dochází při axiálním nasazování sousedních nosičů nad sebe a při zapadání protilehlých ozubení do sebe k mačkání nebo utržení vlákna přiváděného od útkové zálohy a tím ke snížení kvality, například následně vznikajícím chybným zabarvením nebo k provozním poruchám při odvíjení vlákna, pokud bylo přetrženo.

Protože záběr ozubení vzájemně protilehlých nosičů není bez pootočení nosičů možný, může i v tomto případě dojít k poškození vlákna hranami ozubení. Ozubením se navíc snižuje jistota uložení v navíjecím zařízení a může tam dojít k trvalým rozšířením, takže při vzájemném nasazování navinutých nosičů mohou vniknout rozšířené zuby do příze. Aby se takové pouzdro

- 1 CZ 283353 B6 mohlo navinout, je nutné vyměnit vložené talíře na soukacím stroji za talíře vhodných rozměrů, protože známý nosič má útkovou zálohu na konci s menším průměrem.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje nosič štůčky pro uložení příze, sestávající z rotačně symetrického tělesa s vnější plochou pro nesení příze, na jehož spodním konci je vytvořen axiálně přečnívající první nákružek s první drážkou útkové zálohy a na jehož horním konci je vytvořeno uložení pro zasunutí prvního nákružku sousedního tělesa, jehož podstata spočívá v tom, že na horním konci tělesa je vytvořen přídavný nákružek přesazený vůči uložení radiálně dovnitř, jehož vnější průměr odpovídá vnitřnímu průměru prvního nákružku. Přídavný nákružek dosahuje axiálně až k čelní straně vnější plochy nebo ji přesahuje.

Podle výhodného provedení je na tělese vytvořena alespoň jedna dorazová ploška pro dosednutí nákružku axiálně umístěného sousedního tělesa.

Podle dalšího výhodného provedení je první dorazová ploška vytvořena v uložení.

Podle dalšího výhodného provedení je na alespoň jednom konci vnější plochy vytvořen prostředek pro axiální vedení vlákna.

Podle dalšího výhodného provedení je vnější plocha tělesa alespoň zčásti tvarovaná kuželovité.

Podle dalšího výhodného provedení sestává těleso ze spodní části a alespoň jedné vložky, na níž je vytvořen jednak přídavný nákružek a/nebo první nákružek a jednak nákružek pro její zasunutí do spodní části.

Podle dalšího výhodného provedení je přídavný nákružek tvořen žebry, jejichž radiální vnější plochy vytvářejí vnější povrch přídavného nákružku.

Podle dalšího výhodného provedení jsou žebra radiálně vyrovnaná.

Hlavní výhoda nosiče štůčky podle vynálezu spočívá vtom, že je možné provést axiální nasazování navinutých nosičů štůčky bez nebezpečí poškození nebo sevření vlákna.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých znázorňuje obr. 1 částečný příčný řez prvního příkladu provedení nosiče štůčky, obr. 2 částečný příčný řez druhého příkladu provedení nosiče štůčky, obr. 3 částečný příčný řez třetího příkladu provedení nosiče štůčky, obr. 4 zvětšený výřez oblasti spojení dvou sousedních nosičů štůčky, obr. 5 částečný příčný řez čtvrtým příkladem provedení nosiče štůčky, obr. 6 částečný příčný řez pátým příkladem provedení nosiče štůčky, obr. 7 částečný příčný řez prvního příkladu provedení přídavného nákružku, obr. 8 částečný příčný řez druhého příkladu provedení přídavného nákružku, obr. 9 čelní pohled na přídavný nákružek ve dvou příkladech provedení, obr. 10 částečný příčný řez prvního příkladu provedení homí vložky z obr. 6 a obr. 11 částečný příčný řez druhého příkladu provedení homí vložky z obr. 6.

-2CZ 283353 B6

Příklady provedení vynálezu

Obrázek 1 znázorňuje schematicky částečný příčný řez prvního příkladu provedení nosiče £ štůčky pro uložení příze, sestávajícího z rotačně symetrického tělesa 9, na jehož jednom konci je vytvořen jednak přídavný nákružek 3 a jednak uložení 2, které je vně přesazeno přes přídavný nákružek 3. Vnější průměr přídavného nákružku 3 odpovídá vnitřnímu průměru prvního nákružku 4, vytvořeného na druhém konci tělesa 9, a proto může být přídavný nákružek 3 zasouván do válcové vnitřní plochy 10 prvního nákružku 4 sousedního nosiče £. Uložení 2 je opatřeno první dorazovou ploškou 5 pro dosednutí čelní strany prvního nákružku 4 sousedního nosiče £. První dorazovou ploškou 5 je určena hloubka, do které lze zasunout první nákružek 4 do uložení 2, přičemž její rozměry jsou stanoveny tak, že mezi přivrácenými plochami sousedních nosičů £ je vytvořen malý meziprostor, takže vlákno, které se vede z útkové zálohy na vnější plochu 7 tělesa 9 pro nesení příze nemůže být sevřeno mezi přivrácenými plochami sousedních nosičů £. Na prvním nákružku 4 je vytvořena první drážka 6 pro navinutí útkové zálohy, která je tak chráněna při zasouvání prvního nákružku 4 do uložení 2.

Na obr. 2 je znázorněn schematicky částečný příčný řez druhého příkladu provedení nosiče £, který je téměř shodný s nosičem £ z obr. 1. Spodní a horní konec vnější plochy 7 tělesa 9 je opatřen prostředkem pro axiální vedení vlákna, který je tvořen druhou drážkou 8. V každé druhé drážce 8 je zatlačeno vlákno, které se navíjí na vnější plochu 7 tělesa 9, takže druhé drážky 8 brání sesouvání vlákna z konců vnější plochy 7 tělesa 9. Na válcové vnitřní ploše 10 je vytvořena druhá dorazová ploška 5’ pro dosednutí čelní strany 26 přídavného nákružku 3 sousedního nosiče £.

Na obr. 3 je znázorněn schematicky částečný příčný řez třetím příkladem provedení nosiče £, který je téměř shodný s nosičem £ z obr. 1. Těleso 9 nosiče £ má kuželový tvar, čímž je umožněno těsnější balení štůček na nosiči £. Průřez tělesa 9 se od přídavného nákružku 3 směrem k prvnímu nákružku 4 zmenšuje, a proto se může vlákno, které přichází z útkové zálohy, navíjet bez přechodu na vnější plochu 7 tělesa 9. V tomto třetím příkladu provedení nosiče £ může odpadnout meziprostor mezi přivrácenými plochami sousedních nosičů £, protože konce vnější plochy 7 tělesa 9 neleží proti sobě v jedné rovině, čímž nevzniká nebezpečí sevření vlákna přicházejícího z útkové zálohy. Vnější průměr přídavného nákružku 3 odpovídá vnitřnímu průměru prvního nákružku 4, takže se přídavný nákružek 3 může zasunout do prvního nákružku 4 sousedního nosiče £, čímž na sebe bezprostředně dosedají čelní přivrácené plochy sousedních nosičů £. Na prvním nákružku 4 může být rovněž vytvořena první drážka 6 pro navinutí útkové zálohy.

Na obr. 4 je znázorněn zvětšený výřez oblasti vzájemně zasunutých nákružků 3, 4 dvou sousedních nosičů £, umístěných axiálně nad sebou nebo vedle sebe. První nákružek 4 jednoho z nosičů £ je zasunut v uložení 2 druhého nosiče £ a opírá se svou čelní stranou o první dorazovou plošku 5 uložení 2, čímž se při odpovídajících rozměrech může vytvořit malý meziprostor mezi přivrácenými plochami sousedních nosičů £ pro vedení vlákna z útkové zálohy, případně z první drážky 6, na vnější plochu 7 tělesa 9 bez sevření. Totéž platí pro třetí příklad provedení nosiče £ z obr. 3, jehož vnější plocha 7 tělesa 9 je nakreslena čerchovaně. Při axiálním nasazení nosičů £ vznikne vzájemným podpíráním jejich čelních přivrácených ploch homogenní, proti sesunutí z nosičů £ chráněný sloup příze, takže se nemusí používat vložené talíře. V případě axiálního stlačení nosičů £ je rovněž zajištěno, že přitom vytvářený tlak působí také mezi štůčkami. Tím, že nákružky 3, 4 jsou vytvořeny na obou koncích nosičů £, může se příze navíjet až k oboum koncům vnější plochy 7. Když se nyní dva nosiče £ svými vzájemně přiřazenými nákružky 3, 4 axiálně nasadí na sebe, může se přídavný nákružek 3 jednoho nosiče £ nasadit do válcové vnitřní plochy 10 druhého nosiče £, přičemž se tím první nákružek 4 současně zavede do relativně od přídavného nákružku 3 vně ležícího uložení 2. Tím dojde k bezprostřednímu dosednutí čelních vzájemně přivrácených ploch sousedních nosičů £. Vzájemné podchycení

-3 CZ 283353 Β6 štůček na sebe doléhajícími konci vnějších ploch 7 není přitom nutné a tím je vyloučeno i poškození nebo sevření vlákna.

Na obr. 5 je znázorněn schematicky částečný příčný řez čtvrtým příkladem provedení nosiče 1, jehož těleso 9 sestává ze spodní části 15 a horní vložky 11 s třetím nákružkem 14, zasunutým do horního konce spodní části 15, která může být vytvořena například jako lepenkový válec. Horní vložku 11 lze proto vyjmout a případně znovu použít. Horní vložka 11 je opatřena přídavným nákružkem 3 a uložením 2 s první dorazovou ploškou 5, které jsou vytvořeny stejně jako u prvního příkladu provedení nosiče 1, znázorněného na obr. 1. Vnější plocha 7 horní vložky 11 pro nesení příze má větší průměr než je vnější průměr vnější plochy 7 spodní části 15, čímž vzniká možnost zasunout první nákružek 4, vytvořený na spodním konci spodní části 15, do uložení 2 sousedního nosiče 1, takže není nutné zvláštní tvarování spodního konce spodní části 15. Přesto také na prvním nákružku 4 může být vytvořena první drážka 6 útkové zálohy, na níž lze navíjet zakrytá útková záloha.

Na obr. 6 je znázorněn schematicky částečný příčný řez pátým příkladem provedení nosiče l·, který je téměř shodný s nosičem 1 z obr. 5. Těleso 9 rovněž sestává ze spodní části 15 a homí vložky 11 s třetím nákružkem 14, zasunutým do horního konce spodní části 15. Na homí vložce 11 je vytvořen přídavný nákružek 3 a uložení 2 s první dorazovou ploškou 5. Vnější plocha 7 homí vložky 11 pro nesení příze má stejný průměr jako je vnější průměr spodní části 15, jejíž tloušťkou stěny lze volit její vnější průměr. U většího průměru spodní části 15 a tedy při menší tloušťce její stěny již nelze vytvořit v prvním nákružku 4 první drážka 6, a proto je do spodního konce spodní části 15 zasunuta svým druhým nákružkem 13 spodní vložka 12. Na vnější ploše spodní vložky 12 je vytvořen čtvrtý nákružek 22, který dosedá na čelní plochu spodní části 15. Vnější průměr čtvrtého nákružku 22 odpovídá vnějšímu průměru spodní části 15, takže také vnější plocha čtvrtého nákružku 22 nese přízi. Pod čtvrtým nákružkem 22 je na spodní vložce 12 vytvořen první nákružek 4, v němž je vytvořena první drážka 6 útkové zálohy. Spodní vložku 12 lze také vyjmout a případně znovu použít.

Obě vložky 11, 12 u příkladů provedení nosičů 1 znázorněných na obr. 5 a 6 lze do spodní části 15 přilepit nebo mohou být zhotoveny z rozdílných materiálů. Použitím vložek 11, 12 se zjednodušší konstrukce nosičů 1.

Na obr. 7 až 9 jsou znázorněny různé příklady provedení přídavného nákružku 3 v porovnání s dosavadními tvary zobrazenými na obr. 1 až 6. Přídavný nákružek 3 nemusí být proveden ve tvaru uzavřeného prstence, ale může být tvořen druhými žebry 18, znázorněnými na obr. 7 nebo prvními žebry 17, znázorněnými na obr. 8. První žebra 17 mají relativně velký radiální rozměr, zatímco druhá žebra 18 mají malý radiální rozměr.

Na obr. 9 je znázorněn čelní pohled na přídavný nákružek 3, na němž jsou rozeznatelné rozdíly radiálních rozměrů obou žeber 17, 18, které mohou být i radiálně vyrovnané, čímž se může podstatně zlepšit protékání v překryté oblasti. Na levé straně obr. 9 je znázorněn pohled C - D z obr. 8 a na pravé straně obr. 9 je znázorněn pohled A - B z obr. 7. První žebra 17 mají první radiální vnější plochu 20 a druhá žebra 18 mají druhou radiální vnější plochu 19, které tvoří vnější povrch přídavného nákružku 3, který může být zasunut do válcové vnitřní plochy 10 prvního nákružku 4. Provedení přídavného nákružku 3 podle obr. 7 až 9 lze provést i pro přídavný nákružek 3 vytvořený na homí vložce 11, znázorněné na obr. 5 a 6.

Obr. 10 a 11 znázorňují změněné provedení homí vložky 11 z obr. 6 nebo změněné provedení horního konce nosiče 1 z obr. 1. Při provedení podle obr. 10 má přídavný nákružek 3 radiálně dovnitř směřující prstencový límec 23, který bezpečně zabrání například částečné deformaci přídavného nákružku 3. V prstencovém límci 23 je koncentricky vytvořen otvor 24, který slouží pro uložení stávajících vložených talířů na soukacích strojích a také jako centrování pro stávající barvicí zařízení.

-4CZ 283353 B6

V axiálním směru vyčnívající přídavný nákružek 3 má mimo výhodné délky vedení další přednost v tom, že těleso cívky se může při skladování a transportu postavit na čelní stranu 26 tohoto přídavného nákružku 3, čímž se zabrání jednak poškození čelní strany vnější plochy 7 a jednak rizikům přetržení vlákna v tomto úseku během odvíjení. Při provedení podle obrázku 11 se s tímto rizikem podmíněně počítá, a proto použitý přídavný nákružek 3 je v porovnání s přídavným nákružkem 3 z obr. 10 kratší a nepřesahuje vůbec nebo jen velmi málo čelní stranu vnější plochy 7. Přesto může být i u tohoto provedení přídavného nákružku 3 vytvořen prstencový límec 23 s otvorem 24, čímž se sníží riziko poškození. Provedou-li se přídavné nákružky 3 axiálně vyčnívající, nevznikne ani mechanické poškození prvního nákružku 4. Vodicí vlastnosti jsou zlepšené a útková záloha je při vzájemném zasunutí nosičů 3, 4 do sebe chráněna před mechanickým poškozením. Přídavný nákružek 3 má kromě toho menší vnitřní průměr než první nákružek 4 s první drážkou 6 útkové zálohy, takže již nevznikají potíže u soukacích strojů a stroje se nemusí přestrojovat. Používané vložené talíře se mohou používat i nadále.

Rovněž také u provedení přídavného nákružku 3 podle obr. 11 se rozděluje zatížení na čelní stranu vnější plochy 7 i na čelní stranu 26 přídavného nákružku 3, takže i zde je riziko poškození zmenšené.

Claims (5)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Nosič štůčky pro uložení příze, sestávající z rotačně symetrického tělesa s vnější plochou pro nesení příze, na jehož spodním konci je vytvořen axiálně přečnívající první nákružek s první drážkou útkové zálohy a na jehož horním konci je vytvořeno uložení pro zasunutí prvního nákružku sousedního tělesa, vyznačující se tím, že na horním konci tělesa (9) je vytvořen přídavný nákružek (3) přesazený vůči uložení (2) radiálně dovnitř, jehož vnější průměr odpovídá vnitřnímu průměru prvního nákružku (4), přičemž přídavný nákružek (3) dosahuje axiálně až k čelní straně vnější plochy (7) nebojí přesahuje.

2. Nosič štůčky podle nároku 1, vyznačující se tím, že na tělese (9) je vytvořena alespoň jedna dorazová ploška (5, 5') pro dosednutí nákružku (3, 4) axiálně umístěného sousedního tělesa (9).

3. Nosič štůčky podle nároku 2, vyznačující se tím, že první dorazová ploška (5) je vytvořena v uložení (2).

4. Nosič štůčky podle nároku 1, vyznačující se tím, že na alespoň jednom konci vnější plochy (7) je vytvořen prostředek pro axiální vedení vlákna.

5. Nosič štůčky podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější plocha (7) tělesa (9) je alespoň zčásti tvarovaná kuželovité.

6. Nosič štůčky podle nároku 1, vyznačující se tím, že těleso (9) sestává ze spodní části (15) a alespoň jedné vložky (11, 12), na níž je vytvořen jednak přídavný nákružek (3) a/nebo první nákružek (4) a jednak nákružek (13, 14) pro její zasunutí do spodní části (15).

-5 CZ 283353 B6

7. Nosič štůčky podle některého z nároků 1, 2 a 6, vyznačující se tím, že přídavný nákružek (3) je tvořen žebry (17, 18), jejichž radiální vnější plochy (19, 20) vytvářejí vnější povrch přídavného nákružku (3).

5 8. Nosič štůčky podle nároku 7, vyznačující se tím, že žebra (17, 18) jsou radiálně vyrovnaná.