CZ282166B6 - Zapojení pro usměrňovací podružnou stanici - Google Patents

Abstract

Traťový vývod (4,5) napájí přes rychloodpojovač (13,14), na jehož pól přivrácený k trati, je napojena vazební konstrukční jednotka (6,7), která vede přes dvě smyčková vedení (20,21) ke komutačnímu zařízení (9), které sestává například z komutačního tyristoru (12) a nejméně jedné zhášecí větve a vazebních diod (16,17), připojených sběrnici (3) stejnosměrného proudu. Jeli v zapojení uspořádán úsřední taristorový poloblok (1) má tento vlastní zhášecí zařízení (8).ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zapojení pro usměrňovači podružnou stanici se sběrnicí stejnosměrného proudu, na kterou je napojeno prostřednictvím rychlých odpojovačů několik traťových vývodů a s ústředním usměrňovačem.

Dosavadní stav techniky

U usměrňovačích podružných stanic pro napájení železnic stejnosměrným proudem se používají v traťových úsecích známé rychlovypínače, které jsou nastavitelné na určitou vybavovací hodnotu a které mohou spolehlivě odpojit jak nadproud, tak také zkratový proud. Takovéto vypínače jsou však s ohledem na jejich mechanickou konstrukci poměrně nákladné a vyvolávají, v důsledku vývoje elektrického oblouku mezi kontakty vypínače, bezpečnostní problémy pro zařízení. Kromě toho podléhají tyto vypínače opotřebení, způsobenému mimo jiné elektrickým obloukem pro spínání, které vyžaduje údržbu rychlovypínače v poměrně krátkých časových úsecích.

Z EP-A-206 150 jsou známy tyristorové spínače se sběrnicí stejnosměrného proudu. Usměrňovači podružná stanice obsahuje v toku výkonového proudu k usměrňovacímu bloku přídavné polovodičové spínače, čímž celé zařízení vykazuje větší ztráty a vyžaduje rovněž vyšší investiční náklady. Kromě toho se musí použít ještě přídavné ventily, aby se vytvořila možnost zpětného napájení brzdné energie přes usměrňovači podružnou stanici.

Další řešení s tyristorovými spínači a se sběrnicí střídavého proudu pro spínání vodivých větví, zatížených poruchou, jsou také známá z DD-A-281 485. Nehledě na požadavek, že také zde je třeba uspořádat pro možnost zpětného napájení brzdné energie přídavné ventily, je takovéto řešení pro odpojování porušeného traťového úseku podružné stanice shora uvedeného druhu, nevhodné, neboť v důsledku požadované zkratové odolnosti např. po dobu 200 ms, by dimenzování tyristorový ch spínačů vyžadovalo neúnosný náklad.

Bylo také již navrženo, provésti ústřední usměrňovač z poloviny jako tyristorový blok, který se použije prostřednictvím zhášecího obvodu pro ústřední rychlé odpojení, přičemž rychlé odpojení rychloodpojovače příslušné odbočky se provede v beznapěťové, i když krátké přestávce. Pak může pokračovat další provoz. Vznikají však vždy krátké, beznapěťové pauzy.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu tudíž je, navrhnout zapojení pro provoz usměrňovači podružné stanice pro napájení železnice stejnosměrným proudem s použitím usměrňovače a rychloodpojovače v traťových vývodech, které by bylo jednak nákladově výhodné a jednak by usnadňovalo jak napájení zpětným proudem, tak také spolehlivé vypínání zkratových proudů a současně i jednoduché zkoušení tratě.

Tento úkol se podle vynálezu řeší tím, že na pól každého rychlého odpojovače, přivrácený k trati, je napojena vazební jednotka, která je napojena na nulové smyčkové vedení a na smyčkové vedení zpětného napájení, které jsou napojeny na komutační zařízení, sestávajícímu nejméně z jednoho komutačního tyristoru, k němuž je paralelně připojena nejméně jedna zhášecí větev a že ústřední usměrňovač obsahuje tyristorový poloblok, jehož výstup je připojen na kladnou

- 1 CZ 282166 B6 sběrnicí stejnosměrného proudu.

Ústřední usměrňovač může být proveden jako řízený, polořízený nebo neřízený. Při provedení ústředního usměrňovače jako řízeného je mu předřazeno zhášecí zařízení. Komutační tyristor je oboustranně napojen prostřednictvím vždy jedné vazební diody a/nebo RL-kombinace na kladnou sběrnici stejnosměrného proudu.

Vazební jednotka sestává z nulového ventilu, ktomu antiparalelně uspořádaného ventilu zpětného napájení a přiřazených pomocných odpojovačů. Jako nulový ventil může se použít nulová dioda nebo nulový tyristor.

Jako ventil nulového napájení slouží dioda zpětného napájení nebo tyristor zpětného napájení.

Zhášecí větev sestává ze zhášecího tyristoru a zhášecího kondenzátoru. Zhášecí větev, nebo větve jsou spojeny přes vazební diodu s komutačním tyristorem. Zhášecí větev nebo zhášecí větve jsou prostřednictvím podpěrné větve, sestávající z ohmického odporu a indukčnosti, spojeny se záporným vedením ústředního usměrňovače.

Mezi záporným vedením ústředního usměrňovače a nulovým smyčkovým vedením je uspořádaná nulová dioda.

Výhodnost řešení podle vynálezu s ústředním usměrňovačem spočívá v tom, že se vysoké zkratové proudy k chybovému místu odpojí zhasnutím tyristorového bloku pomocí zhášecího zařízení pro ústřední usměrňovač. Proud k chybovému místu od vzdálených na pájecích bodů se vede přes komutační zařízení a potom je zhášecí větví komutačního zařízení odpojen. To se provede tak, že při rozpoznání nadproudu se příslušný odpojovač otevře a současně se zablokují zapalovací impulsy pro ústřední usměrňovač. Současně se krátkodobě zapálí zhášecí tyristor zhášecího zařízení a potom se zapálí komutační tyristor komutačního zařízení s přiměřenou dobou zapálení a potom v pevné distanční době zhášecí větev komutačního tyristoru, která tím odpojí proud pro příslušný úsek tratě.

Další výhoda spočívá v tom, že se při. libovolných odpojeních traťového vývodu uvede v činnost rychloodpojovač a současně se zapálí komutační tyristor, takže proud během krátké doby přejde od proudové dráhy rychloodpojovače ke zhášecímu tyristoru. Po pevné distanční době k zapálení komutačního tyristoru. příp. po signálu od rychloodpojovače se zhášecí větev komutačního zařízení zapálí a nezávisle na směru proudu, tekoucího skrz rychloodpojovač, dojde k výkonovému elektronickému odpojení.

Výhodnost zapojení spočívá také vtom, že po provedeném odpojení libovolného traťového vývodu se může pomocí komutačního tyristoru provésti zkouška tratě, aniž by pro to musel být specielní zkušební odpor.

Se stávajícím zkušebním obvodem může se zkušební proud opět odpojit a zkoušený úsek se případně může opět připojit.

Další výhodná varianta spočívá v tom, že dosadí-li se za ventily vazební jednotky, vedoucí zpětný proud, tyristor, pak se mohou oba ventily vazební jednotky vésti jena najedno smyčkové vedení, které potom slouží jednak jako nulové smyčkové vedení a jednak jako smyčkové vedení zpětného napájení.

-2CZ 282166 B6

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude v dalším textu blíže objasněn na příkladech provedení, znázorněných na výkresech.

Na obr. 1 je znázorněno schéma zapojení usměrňovači podružné stanice podle vynálezu s ústředním polořizeným usměrňovačem.

Na obr. 2 je znázorněno schéma zapojení usměrňovači podružné stanice podle vynálezu s neřízeným ústředním usměrňovačem.

Na obr. 3 je znázorněna varianta zapojení podle obr. 2 s přídavnou rezervní zhášecí možností.

Na obr. 4 je znázorněna varianta se smyčkovým vedením.

Příklady provedení vynálezu

Výhodný příklad provedení zapojení usměrňovači podružné stanice s pohříženým ústředním usměrňovačem je schématicky znázorněn v obr. 1.

Ústřední usměrňovač sestává z tyristorového polobloku 1 a diodového polobloku 2. Napájí např. kladnou sběrnici 3 stejnosměrného proudu. Na kladnou sběrnici 3 stejnosměrného proudu jsou napojeny například dva traťové vývody 4 a 5, které mají vazební jednotku 6 a 7. Napojení traťových úseků je v tomto případě realizováno tak, že úseky trakčního vedení mohou se napájet kromě ze znázorněné usměrňovači podružné stanice, také z jiných usměrňovačích podružných stanic, takže vznikne průběžné spojení všech úseků trakčního vedení, které není znázorněno. K. usměrňovači podružné stanici s tyristorovou technikou patří podle vynálezu ještě zhášecí zařízení 8 a komutační zařízení 9. Posledně uvedené mohou provádět každý způsob chybového odpojení jakož i zkoušky tratě.

Při závadě na traťovém vývodu 5 dojde k následujícímu průběhu:

- k zablokování ty ristorového polobloku 1,

- k zapálení zhášecích tyristorů 10 a 11,

- k vybavení rychloodpojovače 14,

- k zapálení komutačního tyristorů 12 a

- např. po pevné distanční době k zapálení prvního zhášecího tyristorů 15 komutačního zařízení 9.

Uzavřením tyristorového polobloku 1 a zapálením zhášecího zařízení 8 se okamžitě odpojí velký zkratový- proud blízké usměrňovači podružné stanice. Otevře se rychloodpojovač 14 a vznikající napěťový spád na otevírající se dráze odpojovače se zkratuje komutačním tyristorem 12, neboť nyní se nemůže realizovat přívod proudu od více vzdálených usměrňovačích podružných stanic přes rychloodpojovač 14, nýbrž přes vazební diodu 17, RL-kombinaci 67, za pálený komutační tyristor 12, spojovací vedení 18 k nulovému smyčkovému vedení 20 a odtud přes pomocný odpojovač 25 a nulovou diodu 27 k místu poruchy traťového vývodu 5.

Po provedeném odpojení libovolného traťového úseku a zapálení tyristorového polobloku 1 může se provésti zkouška tratě přes vazební diodu 17 a komutační tyristor 12, přičemž zkušební proud se opět odpojí zhášecí větví - zhášecím tyristorem 15 resp. 31, zhášecím kondenzátorem 35 resp. 36. Případně se může potom poruchový úsek opět připojit. V jiném případě při trvalém odpojení traťového vývodu 5 se otevřou dvoupólové pomocné odpojovače 24, 25, takže výstup k trakčnímu vedení traťového vývodu 5 je galvanicky dokonale oddělen.

- j CZ 282166 B6

Normální odpojení traťového úseku bude vysvětleno na odpojení zpětného napájecího proudu. Jestliže zpětný napájecí proud teče od traťového vývodu 5 k traťovému vývodu 4, a tento se má odpojit, pak se vybaví rychioodpojovač 14 do následujících obvodů: dioda 29 zpětného napájení, pomocný odpojovač 24. smyčkové vedení 21 zpětného napájení, spojovací vedení 19. přes zapálený komutační tyristor 12, RL-kombinaci 66, vazební diodu 16 ke kladné sběrnici 3 stejnosměrného proudu a tam se^- uzavírá obvod k traťovému vývodu 4. tam také měl zpětný napájecí proud téci. Paralelně k vazební diodě 16 teče také část zpětného napájecího proudu přes spojovací vedení 18. pomocný odpojovače 23 a nulovou diodu 26 k traťovému vývodu 4. Analogicky se provádí odpojení zpětného napájecího proudu rychloodpojovačem 13 v traťovém vývodu 4 komutací na diodu 28 zpětného napájení, pomocný odpojovač 22, smyčkové vedení 21 zpětného napájení a komutační tyristor 12.

Protože se dostává stále stejný sled průběhů proudů, nezávisle na jejich směru, není nutné provádět jakákoliv měření.

Pro vytvoření jednoduché redundance jsou výhodným způsobem uspořádány dvě zhášecí větve uvnitř komutačního zařízení 9, přičemž vždy jedna zhášecí větev se zhášecími kondenzátory 35. 36 zháší komutační proud komutačním tyristorem 12 a sice zapnutím příslušného zhášecího tyristorů 5 resp. 31 v pevném distančním čase s ohledem na zapálení komutačního tyristorů 12.

Zhášecí kondenzátor 30 ve zhášecím zařízení 8 se zapálením nabíjecích tyristorů 33, 34 po zhášecím procesu tyristorového bloku 1, ještě před jeho zapálením, přebije ve velmi krátkém čase přes podpěrnou větev 32. takže zde není potřebná nijaká redundance. Tyristorový poloblok 1 se výhodně asi po 6 ms po zablokování opět sepne. Vozidla, nacházející se na nepostiženém místě tratě pokles napětí nezpozorují.

Výhodným způsobem použitá nulová dioda 38 zjednává spojení mezi kolejnicí (anodou) a traťovým úsekem (katodou), aby při rychlých odpojeních zkratových proudů nevznikly v indukčnostech přívodů přepětí.

Vazební dioda 37 zabezpečuje bezvadnou komutaci chybového proudu od tyristorového polobloku 1 ke zhášecímu kondenzátoru 30 a odpojuje současně podpěrnou větev 32 od'kladné sběrnice 3 stejnosměrného proudu.

Výhodně použitá vazební dioda 39 zaručuje bez vadnou komutaci vypínaného proudu komutačního tyristorů 12 ke zhášecímu kondenzátoru 35 resp. 36 a odděluje současně podpěrnou větev 32, která je spojovacím vedením 40 elektricky spojena se zhášecími kondenzátory 35, 36, od zkušebních proudů a jiných proudů, které tekou komutačním tyristorem 12.

Usměrňovači podružná stanice, podle výhodného příkladu provedení podle obr. 2, má ústřední napájení s kladnou sběrnicí 3 stejnosměrného proudu, od které odcházejí traťové vývody 4 a 5. Traťové vývody 4, 5 mohou se oddělit rychloodpojovači 13, 14 od kladné sběrnice 3 stejnosměrného proudu. Ke každému rychloodpojovači 13, 14 patří vždy jedna vazební jednotka 6, 2- Vazební jednotka 6, 7 sestává vždy z jedné nulové diody 26, 27, jakož i antiparalelně k tomu uspořádané diody 28, 29 zpětného napájení, které jsou napojeny na pól rychloodpojovačů 13, 14 přivrácený k trati. Vedou přes pomocné odpojovače 22, 23, 24. 25 na nulové smyčkové vedení 20 resp. na smyčkové vedení 21 zpětného napájení, které vede ke komutačnímu zařízení

47.

Komutační zařízení 47 sestává výhodně z nejméně dvou zhášecích větví, z dopředně zhášecí větve, sestávající ze zhášecího tyristorů 5 a zhášecího kondenzátoru 35, a zpětné zhášecí větve se zhášecím kondenzátorem 41 a zhášecím tyristorem 42 pro obrácený směr proudu.

-4CZ 282166 B6

Komutační tyristory 43. 45 resp. 44, 46 jsou v tomto příkladu provedení uspořádány vždy paralelně k rychloodpojovačům 13. 14.

Při odpojování traťového vývodu 4 nebo 5 se odpovídající rychloodpojovač 13. 14 otevře, 5 současně se zapálí příslušný komutační tyristor 43, 44. Proud komutuje od otevřeného rychloodpojovače 13. 14 na příslušný komutační tyristor 43, 44. Prostřednictvím kontaktu otevírajícího se rychloodpojovače 13, 14 se zapálí zhášecí tyristor 15 a proud se komutačním tyristorem 43 resp. 44 prostřednictvím první zhášecí větve, sestávající ze zhášecího tyristoru 15 a zhášecího kondenzátoru 35, opět vypne.

Pomocí komutačních tyristorů 43, 44 uspořádaných paralelně k rychloodpojovačům 13, 14. může se provésti zkouška tratě a v závislosti od jejího výsledku může se uvedený traťový vývod 4, 5 opět vypnout.

Zhášení zpětného proudu, například u proudu od traťového vývodu 4 přes kladnou sběrnici 3 stejnosměrného proudu k traťovému vývodu 5, se provádí stejným způsobem jen přes komutační tyristor 45, zhášecí tyristor 42 a zhášecí kondenzátor 41.

Aby pro zhášení v obou směrech proudu byly při praveny rezervní zhášecí kondenzátory, vytvoří 20 se obě zhášecí větve podle výhodné varianty podle obr. 3 tak, že zhášecí kondenzátory 35, 41 jsou uspořádány a zapojeny k nulovému smyčkovému vedení 20 resp. k smyčkovému vedení 21 zpětného napájení, přičemž polepy zhášecích kondenzátorů 35, 41, přivrácené k těmto vedením, jsou prostřednictvím tyristorů 48 a 50 spojeny skladnou sběrnicí 3 stejnosměrného proudu a druhé polepy jsou prostřednictvím tyristorů 49, 51 spojeny diagonálně spolu navzájem.

Pro druhý zhášecí postup je k disposici např. po zhášecím postupu pomocí zhášecího kondenzátoru 35 zapálením ty ristorů 50, 51, zhášecí kondenzátor 41.

Zkoušení odpojeného traťového vývodu 4 se provádí prostřednictvím komutačního tyristoru 43, který se zapálí a při překročení proudové prahové hodnoty, zjištěného proudovou informací 30 od proudového měniče, se zhášecí tyristor 15 automaticky zapálí a tím se od pojí zjištěný chybový proud. Při nepřekročení proudové prahové hodnoty se po zkušební době (např. cca 3 sekundy) rychloodpojovač 13 sepne, čímž se napájení proudem traťového vývodu 4 provádí opět normálně.

Obr. 4 ukazuje další výhodný příklad provedení dvou usměrňovačích podružných stanic s napájeními la, a lb, přičemž první usměrňovači podružná stanice je znázorněna podrobněji nežli druhá. Zde znázorněné usměrňovači podružné stanice jsou vybudovány stejně a v důsledku zde udaného známého zapojení, jsou všechny navzájem spojeny, takže je propojena dvoukolejová trať. Druhá usměrňovači podružná stanice může být také vybudovaná jinak, např. může 40 být vybavena rychloodpojovači.

Znázorněná usměrňovači podružná stanice sestává z kladné sběrnice 3 stejnosměrného proudu, od které odcházejí např. čtyři traťové vývody A, B. C a D. které jsou na výkresu znázorněny následujícími prvky: rychloodpojovače 13, 14, diody 28, 29 zpětného napájení a pomocné 45 odpojovače 23. 25. Pomocné odpojovače 23, 25 jsou připojeny na nulové smyčkové vedení 20.

Mezi kladnou směrnicí 3 stejnosměrného proudu a nulovým smyčkovým vedením 20 je uspořádáno komutační zařízení 9.

Toto sestává ve výhodném provedení z komutačního tyristoru 12 a zhášecí větve, která pak 50 .sestává ze zhášecího tyristoru 5, zhášecího kondenzátoru 35 a vazební diody 39.

Dále je mezi dráhovou zemí, (minus pól) a nulovým smyčkovým vedením 20 zapojena nulová dioda 38.

-5CZ 282166 B6

Vazební dioda 39 a nulová dioda 38 jsou spojeny prostřednictvím podpěrné větve 32, sestávající z indukčnosti a odporu. Stejně jako traťové vývody A až D a komutační zařízení 9 jsou stejné prvky ve druhé usměrňovači podružné stanici a v dalších.

Traťové úseky 53. 54. 55, 56, 57 a 58 jsou spojeny s následujícími traťovými vývody: 53 s B, 54 s D a s B2. 55 s D2. 56 s A, 57 s C a s A2, 58 s C2. Dále je ještě znázorněna příčná vazba prostřednictvím spínacího přístroje 59. Spínací přístroj 59 je sepnut.

Pracovní režim se vysvětlí pomocí odpojení poruch, k čemuž se nejdříve předpokládá zkrat 60 na traťovém úseku 54. Dále se předpokládá, že traťové vývody DaB jsou zapnuty a traťové vývody AaC jsou vypnuty. To platí také pro druhou usměrňovači podružnou stanici a další a přitom se ještě předpokládá, že jen traťové vývody D a B2 dosáhly vybavovací hodnoty. Další traťové vývody mohou se iniciovat zde neznázoměnou di/dt ochranou.

Odpojení traťových vývodů D a B2 bude popsáno na příkladu odpojení pro traťový' vývod D. Rychloodpojovač 63 traťového vývodu D obdrží vypínací povel. Současně se zapálí komutační tyristor 12 a zde neznázoměný tyristor zpětného napájení (analogický k 28, resp. 29), takže proud od otevírajícího se rychloodpojovače 63 komutuje ke komutačnímu tyristoru 12 na nulové smyčkové vedení 20, přes pomocný odpojovač 61 a nulovou diodu 62 k traťovému vývodu D, takže zkratový proud ke zkratu 60 teče následující drahou: od kladné sběrnice 3 stejnosměrného proudu skrz komutační tyristor 12. nulovým smyčkovým vedením 20. odpojovačem 61. nulovou diodou 62 a proudový měnič 52 traťového vývodu D.

Právě tak lze pozorovat komutaci v traťovém vývodu B2. přičemž tam se účastní komutační zařízení 9 druhé usměrňovači podružné stanice.

Po pevně stanovené době. resp. po kontaktovém signálu otevírajícím se rychloodpojovačem 63 traťového vývodu D se zapálí zhášecí tyristor 15, který pře vezme proud komutačního tyristoru 12 (záporný potenciál na anodě komutačního tyristoru 12 v důsledku kondenzátorového výstupního napětí), přičemž přebitím zhášecího kondenzátoru 35 se blokuje zhášecí tyristor 5 a tím je odpojení traťového vývodu D skončeno. Po zapálení zhášecího tyristoru 15 teče krátký impulsový proud také přes všechny vazební větve (nulové diody a pomocné odpojovače), pokud jsou rychloodpojovače uzavřeny, tedy v předpokládaném příkladu se to týká traťového vývodu B. Velikost tohoto impulsového proudu se omezí odporem 64. Impulsový proud, např. přes prvky traťového vývodu B, se zcela zamezí, jestliže nulové diody se nahradí tyristory a jen ten tyristor se zapálí, jehož traťový' vývod má se sepnout, v příkladu tedy jen z traťového vývodu D.

Podpěrná větev 32 slouží pro spolehlivé odpojení trati, jestliže trati jsou v chodu naprázdno. Nulová dioda působí příznivě na pokles spínacích napětí.

Dále se předpokládá, že zkrat 60 trvá i a ke stejné době nebo nepatrně časově posunuté trakční jednotkou 65, se oddělovací místo mezi traťovými vývody B a D elektricky překlene. Nyní teče k místu zkratu 60 přes traťový vývod B takový proud, který by mohl dosáhnout iniciační hodnoty, takže ry chloodpojovač 12 stejně jako zařízení zpětného napájení (tyristor) od traťového vývodu B se znovu zapálí, resp. zde teče ještě komutační proud a později se použijí rezervní zhášecí tyristor 31 a zhášecí kondenzátor 36, aby se celý zkratový proud od první usměrňovači podružné stanice, jak bylo shora popsáno, bezezbytku odpojil.

Dále se předpokládá, že dříve uvedený popis poruchy existuje. Přídavně budiž předpokládáno, že všechny traťové vývody A, B, C, D jsou zapnuty. Zde může být nutné, že traťové vývody B, C, D se musí odpojit, případně ještě také traťový vývod A. Všechna tato spínání probíhají, jak bylo popsáno. Přitom se také ještě předpokládalo, že chybový proud nastal v nepříznivý časový okamžik, jak bylo naznačeno trakční jednotkou 5, který vyžaduje zapálení rezervního zhášecího tyristoru 31, neboť přebíjení první zhášecí kapacity již nastalo.

-6CZ 282166 B6

Zpětné napájecí proudy, např. přes otevírající se rychloodpojovač 13 traťového vývodu A k traťovému vývodu D se spínají následovně:

- otevírací povel pro rychloodpojovač 13,

- zapálení komutačního tyristorů 12 a ke stejnému okamžiku zapálení zařízení zpětného napájení (tyristorů) traťového vývodu A.

Proud komutuje do následující dráhy:

- zařízení (tyristor) zpětného napájení od traťového vývodu A

- pomocný odpojovač 23,

- nulové smyčkové vedení 20, nulová dioda 62 k traťovému vývodu D.

Zařízení zpětného napájení (tyristor) se nezhasíná a uzavře se sám od sebe, když brzdný proud klesl na nulu.

Po provedeném odpojení může se prostřednictvím komutačního tyristorů 12 provést zkoušení 20 tratě, přičemž zkušební proud se opět odpojí prostřednictvím zhášecí větve - zhášecí tyristor 5.

zhášecí kondenzát 35 a vazební dioda 39.

Zapojením podle vynálezu je možné spínat chybové proudy nebo proudy zátěže bez ohledu na jejich směr od sběrnice stejnosměrného proudu nebo k ní, přičemž se potřebuje jen informace 25 o hodnotě proudu (absolutní hodnota) vývodu. Zkouška tratě se může provést bez zkušebního odporu tratě, neboť se k tomu použijí zabudované technické prostředky vazební a zhášecí jednotky.

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   35 1. Zapojení pro usměrňovači podružnou stanici se sběrnicí stejnosměrného proudu, na kterou je napojeno prostřednictvím rychlých odpojovačů několik traťových vývodů a s ústředním usměrňovačem, vyznačující se tím, že na pól každého rychlého odpojovače (13, 14, 63), přivrácený k trati, je napojena vazební jednotka (6, 7), která je napojena na nulové smyčkové vedení (20) a na smyčkové vedení (21) zpětného napájení, které jsou napojeny

   40 na komutační zařízení (9), sestávající nejméně z jednoho komutačního ty ristorů (12), k němuž je paralelně připojena nejméně jedna zhášecí větev, přičemž ústřední usměrňovač obsahuje tyristorový poloblok (1), jehož výstup je připojen na kladnou sběrnici (3) stejnosměrného proudu.

   45
2. 2. Zapojení podle nároku 1, vyznačující se tím, že ústřední usměrňovač je řízený usměrňovač.
3. 3. Zapojení podle nároku l, vyznačující se tím, že ústřední usměrňovač je 50 neřízený usměrňovač.
4. 4. Zapojení podle nároků 1 a 2. vyznačující se tím, že ústřední usměrňovač je polořízený usměrňovač. .
5. 5. Zapojení podle nároku 1, vyznačující se tím, že tyristorovému polobloku (1) ústředního usměrňovače je přiřazeno zhášecí zařízení (8).
6. 6. Zapojení podle nároku 1, vyznačující se tím, že komutační tyristor (12) je oboustranně napojen prostřednictvím vždy jedné vazební diody (16, 17) a/nebo RL-kombinace (66, 76) na kladnou sběrnici (3) stejnosměrného proudu.
7. 7. Zapojení podle nároku 1, vyznačující se tím, sestává z nulového ventilu, k tomu antiparalelně uspořádaného a přiřazených pomocných odpojovačů (22, 23, 24, 25).

   že vazební jednotka (6, 7) ventilu zpětného napájení
8. 8. Zapojení podle nároku 7, vyznačující se tím, že jako nulový ventil slouží nulová dioda (26. 27, 62).
9. 9. Zapojení podle nároku 7, vyznačující se tím, že jako nulový ventil slouží nulový tyristor.
10. 10. Zapojení podle nároku 7, vyznačující napájení slouží dioda (28, 29).
11. 11. Zapojení podle nároku 7, vyznačující napájení slouží ty ristor zpětného napájení.

    tím, že jako ventil zpětného se tím, že jako ventil zpětného
12. 12. Zapojení podle nároku 1, vyznačující se tím, ze zhášecího tyristorů (15, 31) a zhášecího kondenzátoru (35, 36).

    že zhášecí větev sestává
13. 13. Zapojení podle nároku 12, vyznačující se tím, že zhášecí větev nebo zhášecí větve jsou spojeny přes vazební diodu (39) s komutačním tyristorem (12).
14. 14. Zapojení podle nároku 12, vyznačující se tím, že zhášecí větev nebo zhášecí větve jsou prostřednictvím podpěrné větve (32), sestávající z ohmického odporu a indukčnosti. spojeny se záporným vedením ústředního usměrňovače.
15. 15. Zapojení podle nároku I, vyznačující se tím, že mezi nulovým smyčkovým vedením (20) a záporným vedením ústředního usměrňovače je uspořádaná nulová dioda (38).