CZ281503B6 - Způsob stanovení hloubky narkózy a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Způsob stanovení hloubky narkózy, při němž se analyzuje řada R-vln ke stanovení polohy každé vlny v dechovém cyklu, v němž k ní dochází, odvodí se naměřená hodnota, představující stupeň nahromadění R-vln v dechových cyklech, na získanou hodnotu se užije test pro náhodnost výskytu, čímž se získá referenční hodnota, představující statistickou významnost nahromadění R-vln v dechovém cyklu a naměřená hodnota se srovnává s referenční hodnotou. Zařízení k provádění tohoto způsobu je tvořeno EEG monitorem (1) a monitorem (2) pro sledování dechu a z těchto prvků jsou přiváděny do mikropočítače (3) základní údaje o stavu nemocného. Na vstup jednotky (4) se vloží úroveň pravděpodobnosti pro daného nemocného. Srovnávací jednotka (5) pak obsahuje prostředky pro srovnání velikosti naměřeného a referenčního vektoru.ŕ

Description

Způsob stanoveni hloubky narkózy a zařízeni k provádění tohoto způsobu

Oblast vynálezu

Vynález se týká způsobu pro stanoveni hloubky narkózy a také zařízení k jeho provádění.

Dosavadní stav techniky

Stanovení hloubky narkózy je důležitým parametrem, jak se uvádí například v publikaci Anaesthesia Rounds, č. 21, vydané ICI Pharmaceuticals, Alderley Park, Macclesfield, Cheshire, Velká Británie 1988. Tato publikace shrnuje řadu různých postupů, které byly navrženy pro sledování hloubky narkózy. Zájem o toto sledováni v posledních letech vzrostl v důsledku množících se průkazů, že v malém avšak nezanedbatelném počtu případů nemocní v průběhu narkózy jsou schopni vnímat své okolí. Je pravděpodobné, že problém schopnosti vnímat okolí v průběhu narkózy vzrostl vzhledem k tomu, že jsou nyní k dispozici prostředky pro zavedení narkózy, při jejichž podání dochází k poměrně velmi rychlému probuzení. Shora uvedená publikace uvádí celou řadu možných způsobů pro sledování hloubky narkózy, tyto postupy je však nutno dále studovat a analyzovat. Jde zejména o analýzu elektroencefalogramu EEG, sledování odpovědí, vyvolaných zvukem, AER, autonomní známky hloubky narkózy, povrchový elektromyogram EMG a kontraktilita jícnu.

Při sledování hloubky narkózy svrchu uvedenými postupy je možno získat řadu údajů, které mohou poskytnout anesteziologovi informaci o použití vhodných postupů, kterými je v podstatě každý nemocný schopný být určitým vhodným prostředkem narkotizován. Souhrn těchto údajů však dosud nestačí k pokrytí všech okolností a je proto nutné v průběhu chirurgického zákroku pečlivě sledovat. Vzhledem k tomu, že v případě některých prostředků dochází k probuzení v průběhu pouhých 2 nebo 3 minut, je nutné sledovat nemocného téměř nepřetržité. Bylo by tedy zapotřebí navrhnout systém, který by mohl v průběhu času poskytnout skutečné ukazatele o hloubce narkózy, takový systém však dosud není k dispozici.

V publikaci An Improved Method of Measuring Heart-rate Variability: Assessment of Cardiac Autonomie Function, Biometrics 40, 855 až 861, září 1984 C. R. Weinberg a M. A. Pfeifer, se popisuji různé postupy pro stanovení sinusové arythmie při použiti intervalu R-R, to znamená intervalu mezi snadno rozeznatelnými vrcholy elektrokardiogramu ECG. Tento parametr se užívá například k odlišeni diabetiků a ostatní populace, článek uvádí, že při použití intervalu R-R vznikají určité problémy vzhledem k tomu, že se například tento interval určitým způsobem mění s frekvencí dýchání. Uvádí se proto, že by frekvence dechů u nemocného měla být udržována na stálé hodnotě. Navrhuje se nové měření sinusové arythmie na základě statistických údajů při použití kruhů, avšak stálá rychlost dechů je stále nejvhodnějši. Publikace neuvádí, že by získané informace mohly být v průběhu času použity ke stanovení hloubky narkózy, jde pouze o lepší identifikaci diabetiků.

-1CZ 281503 B6

V publikaci Respirátory Sinus Arrythmia During Recovery From Isoflurane-nitrous-oxide Anaesthesia, Anesth. Analg. 1985, 64:811 - 15, Y. Donchin, J. M. Feld a S. W. Porges se uvádí, že trvalá analýza respirační sinusové arythmie může být fyziologickým ukazatelem hloubky narkózy a rychlosti probouzení. Navrhuje se sledování variace srdeční frekvence v závislosti na frekvenci dechů jako míra hloubky narkózy. Je však nutno stanovit pouze odhadem hranici vzhledem k tomu, že údaje nejsou specifické pro každého nemocného. Vzhledem k tomu, že neběží o specifické údaje, není patrně možné se na tento postup spolehnout pokud jde o zjištění skutečné nutnosti zvýšit dávku narkotika k zábraně předčasného probuzení. Příčina spočívá v tom, že různí nemocní mají různou sinusovou arythmii v průběhu narkózy. Mimoto například u některých diabetiků není možno pozorovat vůbec žádnou odpověd.

V publikaci RR Variation: The Autonomie Test of Choise in Diabetes, Diabetes/Metabolism Reviews, sv. 4, č. 3, 255 až 271, 1988, H. Genovely a N. A. Pfeifer, se také uvádí možnost použití sinusové arythmie k rozeznání diabetiků. Uvádí se použiti statistiky na základě kruhu k průkazu stupně sinusové arythmie. Navrhuje se také změnit periodicitu jednotlivých kruhů při této analýze na stanovení odpovídajících variací ve vztahu k dechové frekvenci například v případě dětí nebo u zvířat, kde subjekt nemůže spolupracovat určitou frekvencí pravidelného dýchání. Popisuje se statistická významnost shluků při tomto typu statistiky, jejíž stupeň je možno identifikovat délkou určitého vektoru. Čím větší je délka tohoto vektoru, tím větší je také variace intervalu R-R a tím i sinusová arythmie. Je tedy zřejmé, že jsou známy postupy pro měření sinusové arythmie, avšak nikoliv pro korelaci měření této arythmie s hloubkou narkózy nebo rychlostí probouzení u určitého nemocného.

Vynález si klade za úkol navrhnout systém, který by umožnil měření sinusové arythmie a současné podal zprávu o hloubce narkózy v průběhu času.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří způsob stanovení hloubky narkózy, přičemž se analyzuje řada R-vln ke stanovení polohy každé R-vlny v čase relativné k dechovému cyklu, v němž ke vzniku této vlny dochází, odvodí se naměřená hodnota, představující stupeň nahromaděni analyzovaných R-vln relativně k dechovým cyklům, analyzované R-vlny se vyhodnotí testem pro náhodnost výskytu, čímž se odvodí referenční hodnota, představující úroveň statistické významnosti nahromadění R-vln relativně k dechovému cyklu a srovnáním naměřené hodnoty s referenční hodnotou se stanoví hloubka narkózy.

Ke stanovení stupně náhodnosti se s výhodou použije Rayleighův test.

Tento test je popsán v kapitole 4, publikace Circular Statistics in Biology, Batschelet E., 1981, Academie Press Mathematics in Biology, Series Eds Sibson R. a Cohen J. E., ISBN 0-12081050-6. Rayleighúv test je v podstatě testem na náhodnost a na správnost zvoleného postupu. K dispozici jsou také další

-2CZ 281503 B6 testy na náhodnost, které byly popsány Batscheletem. Je například možno užít test podle Raa a testy podle Hodgese a Ajna.

Délka vektoru se s výhodou získá z tabulky při korelaci počtu R-vln ve vzorku a délky vektoru, která vznikne pro udaný počet R-vln při dané pravděpodobnosti. Pro korelaci počtu R-vln ve vzorku a délky referenčního vektoru je možno použít například úroveň pravděpodobnosti 95 %. Může se však stát, že po dostatečném počtu provedených klinických pokusů bude zjištěno, že je vhodnější odlišná úroveň pravděpodobnosti. Zvláště v případech starších nemocných bude dostatečná patrné nižší úroveň referenční pravděpodobnosti, například 90 %. Analýza série R-vln při použití statistiky na bázi kruhů vyžaduje znalost rychlosti dýchání nemocného. Toho je možné dosáhnout řízením této rychlosti, avšak s výhodou přímým sledováním frekvence dýchání a použití těchto údajů pro analyzované údaje. V podstatě to zahrnuje úpravu periodičnosti použitých kruhů při statistické analýze tak, aby to odpovídalo variacím dechové frekvence. Toho je možné snadno dosáhnout zařazením přístroje pro sledování frekvence dechů do zařízení, které se užívá pro přívod anestetika nemocnému.

Měřené délky vektoru a délky referenčního vektoru se s výhodou provádí současné tak, aby anesteziolog byl informován o hloubce narkózy v reálném čase. Měření délky naměřeného vektoru i referenčního vektoru jsou dynamické hodnoty a je tedy možno pozorovat změny obou těchto parametrů. Je například výhodné nanášet délky obou vektorů graficky při použití sloupkového grafu, v němž oba parametry jsou znázorněny přilehlými sloupky s různým zbarvením. Pokusy ukázaly, že při úrovni pravděpodobnosti 95 % je délka naměřeného vektoru téměř ve všech případech menší než délka referenčního vektoru. Toto pravidlo však v určitých případech v závislosti na odpovědi určitého nemocného neplatí například pro okamžik řezu nebo některých jiných základních okamžiků v průběhu chirurgického zákroku, je to však velmi neobvyklé a ještě neobvyklejší je případ, kdy je délka referenčního vektoru kratší než délka naměřeného vektoru při dvou po sobé jdoucích měření. Tímto způsobem je možno získat velmi dobrý indikátor o hloubce narkózy nemocného při vysoké spolehlivosti tohoto ukazatele. U některých nemocných však nedochází k sinusové arythmii, jejíž výskyt je pro toto měření nezbytný. Jak již bylo uvedeno, jednou z těchto skupin jsou lidé, trpící cukrovkou. Tyto skupiny nemocných je však možno odlišit tak, že se před podáním narkotika v kontrolním období stanoví délky obou vektorů. V případě, že u nemocného nedochází k sinusové arythmii, bude zřejmé, že u tohoto nemocného nelze způsob podle vynálezu použít.

Podstatu vynálezu tvoří také zařízení pro měření hloubky narkózy, které je tvořeno EEG monitorem pro analýzu řady R-vln ke stanovení polohy každé z těchto vln v čase relativné v respiračním. cyklu, v němž se tato vlna objevuje a monitorem dýchací frekvence, EEG monitor a monitor dýchací frekvence jsou propojeny s mikropočítačem, mimoto zařízení obsahuje jednotku pro vloženi úrovně pravděpodobnosti pro každého nemocného, propojenou přes mikropočítač se srovnávací jednotkou pro odvození referenční hodnoty a pro srovnání naměřené hodnoty s referenční hodnotou ke zjištění hloubky narkózy.

-3CZ 281503 B6

Je zřejmé, že u většiny nemocných je možno způsob podle vynálezu běžné provádět. Je také zřejmé, že způsob podle vynálezu je možno použit i ve veterinární praxi, vzhledem k tomu, že k němu není zapotřebí zvláštních informací, získaných přímo od sledovaného subjektu.

i

Popis výkresů

Vynález bude dále podrobněji popsán formou příkladů v souvislosti s připojenými výkresy, kde na obr. 1 je schematicky znázorněno zařízení pro jednotlivé funkční složky, které jsou v průběhu způsobu podle vynálezu sledovány, na obr. 2 je znázorněna ECG spolu s příslušným respiračním cyklem, na obr. 3 je schematicky znázorněn respirační cyklus z obr. 2 spolu s umístěním odpovídajících R-vln, na obr. 4 jsou znázorněny normalizované kruhy respiračních cyklů, znázorněných na obr. 2a 3, na obr. 5 je znázorněn výsledek spojení kruhů, znázorněných na obr. 4, na obr. 6 je schematicky znázorněno odvození jednotlivých údajů v průběhu způsobu podle vynálezu v závislosti na softwaru počítače, na obr. 7 je znázorněn schematicky sloupkový graf, v němž jsou shrnuty údaje o nemocném ve stáří 36 let, na obr. 8 je znázorněn obdobný graf, získaný u nemocného muže ve stáří 87 let, a na obr. 9 jsou znázorněny výsledky, získané při použití odlišných statistických metod pro analýzu R-vln při provádění způsobu podle vynálezu.

•Na obr. 1 jsou znázorněny základní složky systému podle vynálezu. ECG monitor 1 a monitor 2 pro sledováni dechu dodávají do mikropočítače 2 základní údaje o stavu nemocného. Anesteziolog také uvede na vstup jednotky 4 úroveň pravděpodobnosti pro daného nemocného. Mikropočítač 2 potom vypočítá délku naměřeného vektoru a referenčního vektoru a tyto údaje předá srovnávací jednotce 5. Srovnávací jednotka 5 bude obvykle zahrnovat prostředky pro grafické znázorněni relativní délky obou vektorů, je však možné jejich délky znázornit pouze jako příslušná čísla.

Mikropočítač 2 ukládá a analyzuje fyziologické údaje v průběhu času při chirurgickém zákroku. Údaje může potom využít anesteziolog, který může popřípadě upravit dávkování tak, aby bylo dosaženo požadované hloubky narkózy.

Elektrokardiogram ECG se zaznamenává obvyklým způsobem, například pomocí zesilovačů a filtrů Digitimer Neurolog AC k získáni příslušných záznamů v rozmezí ± 5 V pro jednotlivé vrcholy. Schmidtovo zařízení se užije k zachycení R-vln z tohoto záznamu, toto zařízeni vydá jeden TTL puls při každé vlně R v ECG. Průběh ECG se jinak sleduje pomocí běžného osciloskopu. Respirační cyklus se zaznamenává při použití průtokoměru, zařazeného do anestetického okruhu, může jít například o čidlo Magtrak. Toto čidlo vydá sérii TTL pulsů při každém vdechu. Záznam ECG se převádí na digitální údaje s přesností 12-bit a lms při použiti rychlého ADC-konvertoru, například Cambridge Electronic Design 1401. Zaznamenány jsou také údaje TTL o R-vlnách a respirační frekvenci s toutéž přesností. Tyto údaje jsou potom podle zařazeného programu přeneseny do mikropočítače při použití 1 MHz frekvence. Jako mikropočítač byl použit Acorn Aschimedes A410/1 32 bit RISC, vybavený RISC OS 2,00 ROMS 4M bytes RAM a ARM3 CPU, pracujícími při 20 MHz. Naměřené i zpracované údaje byly uloženy na 50M byte

-4CZ 281503 B6

Winchester Hard Disc bez přerušení a potom přeneseny na pásku 60M byte SCSI.

Údaje ECG a údaje o dechové frekvenci se zaznamenávají tak, že se v intervalech 6 sekund přenášejí na mikropočítač bez přerušení. Začátek k záznamu Určí anesteziolog. Na obr. 2 je znázorněno ECG a přiřazené údaje o dechové frekvenci a intervalech R-R. Tyto údaje se užívají k dosažení informace o hloubce narkózy. Údaje se potom převedou na grafickou formu, znázorněnou na obr. 3, to znamená na řadu kruhů, z nichž každý začíná při začátku vdechu a na každý kruh jsou zaneseny ve správném umístění R-vlny. Označení D znamená dýchání.

Údaje, znázorněné na obr. 3, se potom převedou na normalizované kruhy na základě dýchací frekvence. To znamená, že průměry všech kruhů jsou stejné, přestože trvání respiračních cyklů je odlišné. Údaje, znázorněné na obr. 4, se potom spojí do jediného kruhu, v němž jsou zaznamenány údaje o uložení R-vln ve všech respiračních cyklech. Šipka na obr. 5 znamená délku průměrného vektoru a jeho úhel. Čím je délka vektoru větší, tím vyšší je stupen nahromadění, a tím i sinusová arythmie. To znamená, že délka šipky na obr. 5 představuje stupeň, sinusové arythmie.

Na obr. 6 je znázorněna práce celého systému. Po spuštění systému se přenášejí údaje o R-vlnách a o respiračních cyklech na disk v intervalech 6 sekund mezi jednotlivými údaji. Tyto údaje se užijí k odvození průměrné frekvence R-R a k odvozeni kruhů. Na údaje, získané z kruhů, se potom aplikuje Rayleighův test na náhodnost. Průměrný interval R-R, standardní odchylka, počet dechů a statistika na bázi kruhů se potom znázorní v okénku nebo na příslušném displeji. Mimoto se graficky znázorní také relativní dávky naměřené hodnoty a referenčního vektoru graficky příslušným zařízením pro stanovení této závislosti a systém uvedeným způsobem pracuje až do ukončení zkoušky.

Na obr. 6 jsou znázorněny jednotlivé stupně celého postupu. Stupeň A znamená zapnuti přístroje. Ve stupni B se přenese na disk 10 R-vln a údaje o dýchání, přičemž mezi jednotlivými vzorky se ponechá interval 6 sekund. Potom se ve stupni C odvodí z údajů v paměti průměrná frekvence R-R a ve stupni D se potom z kruhu v paměti odvodí statistické údaje. Na tyto statistické údaje se ve stupni E aplikuje Rayleighův test. Ve stupni F se potom na displej přenese průměrný interval R-R, standardní odchylka, počet dechů a statistické údaje z kruhů při P > 0,05. Ve stupni G se tyto údaje přenesou na srovnávací jednotku. Stupeň H potom znamená opakování jednotlivých stupňů nepřetržité až do ukončeni narkózy.

Grafy pro dva nemocné, a to ženu ve věku 36 let a muže ve stáří 87 let jsou zaznamenány na obr. 7 a 8. V obou případech znamená údaj I kontrolní měření., které se provádí na začátku jako první měření. Údaj II znamená měření při indukci narkózy. Údaj III znamená výsledek měřeni v okamžiku řezu. Označení IV znamená výsledek měření při skončeni narkózy a údaj V je výsledek měření po probuzení.

Na obr. 7 je znázorněn grag pro ženu ve věku 36 let. Vertikální osa slouží k zaznamenání délky vektoru, horizontální pro

-5CZ 281503 B6 zaznamenání času. Je zřejmé, že čerstvé informace jsou přiváděny v intervalech přibližně 1 minuta. Tmavší sloupce udávají délku vypočítaného referenčního vektoru, světlé sloupce naměřené hodnoty vektoru. Kontrolní interval byl zahájen v době 16:35:39. Narkotikum bylo podáno v době 16:36:36. Základní řez byl proveden v době 16:41:37, před touto dobou nebyly po dobu 4 minut uváděny žádné údaje. Podávání narkotika bylo přerušeno v době 16:43:37, nemocná se probudila v době 16:47:42. Po celou dobu chirurgického zákroku může anesteziolog pozorovat, že relativní délky obou sloupců prokazují dostatečnou hloubku narkózy. Sloupce, zaznamenané v čase 16:46:39 prokazují, že se nemocná z narkózy probouzí. Vzhledem k tomu, že k tomu dochází po úmyslném přerušení narkózy, není nutno zasahovat. V případě, že by k tomu došlo před úmyslným přerušením narkózy, bylo by nutno uvažovat, zda není zapotřebí přidat další narkotikum k zábraně předčasného probuzení nemocné.

Na obr. 8 je znázorněn grafický záznam, který byl získán v případě muže ve stáří 87 let. Stejně jako na obr. 7 bylo užito úrovně pravděpodobnosti 95 % k získání informace, představované tmavěji zabarvenými sloupci. Tato skutečnost je uvedena jako P > 0,05. Informace, zaznamenaná na obr. 8, označuje pravděpodobnost určité neuropathie, způsobené vyšším věkem, takže dochází k variabilní sinusové arythmii, což by mohlo vést k nesprávným výsledkům. Avšak ani u tohoto nemocného není v žádném případě hodnota naměřeného vektoru vyšší než délka referenčního vektoru. V některých případech se však délka naměřeného vektoru zřejmě chybným způsobem mění. Anesteziolog by mohl být zneklidněn údajem, naměřeným v době 11:04:36, avšak následující údaj 11:05:41 již jasně prokazuje dostatečnou hloubku narkózy. I u nemocných, u nichž se získá neobvyklá odpověď tohoto typu je tedy informace, získaná způsobem podle vynálezu, pro anesteziologa cenná a dostatečná. Typičtější odpověď, která byla zaznamenána na obr. 7, znázorňuje zvýšeni úrovně sinusové arythmie na počátku lehké anestesie a na počátku zákroku a podstatné zvýšení této úrovně před probuzením. V případě, že by k tomuto vzestupu došlo u nemocného, jemuž byly podány prostředky pro uvolněni svalového napětí v průběhu chirurgického zákroku, znamenalo by to pro anesteziologa upozornění, že je bez odkladu zapotřebí anestezii upravit.

Na obr. 9 jsou znázorněny grafy 1, 2a 3. Tyto grafy se všechny týkají jediné narkózy, provedené na ženě ve stáří 53 let. U této ženy bylo nejprve užito nitrožilního podání propofolu a potom byla narkóza udržována podáváním isofluranu a směsi oxidu dusného a kyslíku. Operace byla prováděna za účelem biopsie k získání podezřelé tkáně z mléčné žlázy.

Grafy 1 až 3 ukazují srovnáni statistických změn v průběhu téhož časového období. Údaje o provedených úkonech jsou označeny následujícími čísly: 1: anestezie propofolem, 2: intubace, 3: 1,7% isogluran, 4: 0,85% isofluran, 5: provedení hlavního řezu, 6: 1,7% isofluran, 7: 0,85% isofluran, 8: 1,7% isofluran, 9: 0,85% isofluran, 10: isofluran byl vysazen, 11: nemocná kašle, 12: nemocná reaguje na slovní podněty.

Na grafu 1 je znázorněn výsledek Rayleighova statistického testu s délkou průměrného vektoru pod úhlem, zaznamenaný nepřerušovanou čarou, přerušovaná čára znamená úroveň při P < 0,05 pro

-6CZ 281503 B6

Rayleighův test, výsledky jsou statisticky významné v případě, že průměrná délka vektoru R je větší než úroveň P.

Na grafu 2 jsou znázorněny výsledky, získané při použití Raova testu. Nepřerušovaná čára znamená statistickou hodnotu U pro tento test, přerušovaná čára kritickou úroveň při P < 0,05, údaj je statisticky významný v případě, že U je vyšší než úroveň P.

Na grafu 3 jsou znázorněny výsledky testu podle Hodgese a Ajna. V tomto testu je statistická hodnota K znázorněna nepřerušovanou čarou a hodnota pro P < 0,05 přerušovanou čarou, hodnota je statisticky významná v případě, že K je nižší než úroveň P.

Z uvedených výsledků je zřejmé, že všemi třemi statistickými testy, to znamená podle Rayleigha, Raa i podle Hodgese a Ajna je možno získat dostatečnou informaci o hloubce narkózy. Z výsledků je zřejmé, že alespoň v případě uvedené nemocné je Rayleighův test nejvhodnější pro detekci sinusové arythmie a pro zjištění okamžiku, v němž se nemocná probouzí. Raův test je na druhé straně citlivější na malé změny v hloubce narkózy. Test podle Hodgese a Ajna je ze všech tři uvedených testů nejméně citlivý. Bylo by však možné zpracovat výsledky současně více než jedním testem, aby bylo možno pro potřeby anesteziologa zaznamenat i rozdíly mezi různými testy.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (10)

1. Způsob stanovení hloubky narkózy, vyznačující se tím, že se analyzuje řada R-vln ke stanoveni polohy každé R-vlny v čase relativně k dechovému cyklu, v němž ke vzniku této vlny dochází, odvodí se naměřená hodnota, představující stupeň nahromadění analyzovaných R-vln relativné k dechovým cyklům, analyzované R-vlny se vyhodnotí testem pro náhodnost výskytu, čímž se odvodí referenční hodnota, představující úroveň statistické významnosti nahromadění R-vln relativně k dechovému cyklu a srovnáním naměřené hodnoty s referenční hodnotou se stanoví hloubka narkózy.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se stanoví poloha R-vln v čase na normalizované jednotce respiračního cyklu a každá R-vlna se stanoví jako vektor s amplitudou a úhlem, představující podíl R-vlny v respiračním cyklu a vypočítá se střední délka výsledného vektoru za získání naměřené hodnoty.

3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že se délka referenčního vektoru, a tím referenční hodnoty vyhodnotí testem pro náhodnost výskytu, přičemž délka referenčního vektoru se stanoví z úrovně pravděpodobnosti a počtu R-vln v sérii.

4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se pro stanovení náhodnosti výskytu použije Rayleighův test.

—7—

5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se délka referenčního vektoru stanoví z poměru hodnot pro korelaci počtu R-vln ve vzorku a délky vektoru pro tento počet R-vln při dané pravděpodobnosti.

6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že se délka referenčního vektoru stanoví při úrovni pravděpodobnosti 95 %.

7. Způsob podle alespoň jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že se v průběhu analýzy R-vln měří dechová frekvence.

8. Způsob podle alespoň jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se délka naměřeného vektoru a délka referenčního vektoru současně zobrazí na displeji k informování anesteziologa o hloubce narkózy v reálném čase.

9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že se délky naměřeného vektoru a referenčního vektoru zobrazí ve formě různobarevného sloupkového grafu.

k provádění způsobu stanoveni hloubky narkózy podle a ž 9, vyznačující ~ ~ - ------tvořeno EEG monitorem stanovení polohy každé račním cyklu, v němž dýchací frekvence, EEG ny s mikropočítačem pravděpodobnosti pro mikropočítač (3) se referenční hodnoty a pro srovnání naměřené hodnoty s referenční hodnotou ke zjištění hloubky narkózy.

10.Zařízení nároků 1 zení je se tím, že zaří(1) pro analýzu řady R-vln ke vln v čase relativné v respivlna objevuje a monitorem (2) z těchto se tato monitor (1) a monitor (2) jsou propoje(3), jednotka (4) pro vloženi úrovně každého nemocného je propojena přes srovnávací jednotkou (5) pro odvození